Sada 1 Geodezie I. 06. Přímé měření délek pásmem

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 06. Přímé měření délek pásmem Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Petr Procházka 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Úvod Jedním ze základních úkolů v geodezii je měření délek, to znamená určení vodorovné vzdálenosti mezi dvěma body. Délky můžeme měřit přímo měřidly, nebo nepřímo výpočtem nebo dálkoměry. Pro přímé měření používáme nejčastěji pásma.

3 Pásma Pro měření délek se nejčastěji používá pásmo: Kovové, nebo plastové Na vidlici, v pouzdře nebo na kříži Délka do 50m, (30m) Nominální délku má při teplotě 20 o, napíná se silou 50N.

4 Postup měření Měření může být: V rovinatém terénu Ve sklonitém terénu K měření v rovinatém terénu jsou potřeba minimálně dvě osoby měřič který zapisuje a pomocník u nuly pásma. Ve sklonitém terénu potřebujeme ještě jednoho pomocníka, který provažuje olovnicí konec stupnice na terén

5 Zásady měření Vzdálenost měříme minimálně dvakrát Ve sklonitém terénu měříme vždy po svahu Olovnicí provažujeme konec pásma ne počátek Podle možnosti využíváme délku celého pásma Pásmo musí být vodorovné a nesmí vybočit z přímky

6 Postup měření Při vodorovném terénu Vytyčíme přímku s mezilehlými body Počátek měřidla přiložíme na počáteční bod přímky Konec měřidla zařadíme do přímky a označíme měřičským hřebem - klad pásma Pomocník s počátkem pásma se přesune k prvnímu hřebu a měření se opakuje

7 Postup měření Ke koncovému bodu přímky dosahuje jen část pásma doměrek Celková vzdálenost mezi krajními body přímky je součet všech kladů pásma + doměrek Druhé měření se prování cestou zpět v opačném směru

8 Postup měření Ve sklonitém terénu Probíhá podobně jako v rovinatém terénu ale, měřidlo musí být vodorovné Počátek měřidla umístíme na bod, zařadíme do přímky a uvedeme do vodorovné polohy Konec měřidla pomocník prováží olovnicí na terén a bod označí hřebem Pomocník s počátkem měřidla se přesune ke hřebu a měření se opakuje

9 Postup měření Vodorovnou polohu pásma kontrolujeme: Pomocí libely, kterou přikládáme k pásmu Pomocí olovnice, šňůra svírá s pásmem pravý úhel Nebo od oka, kdy poodstoupíme a pohledem kontrolujeme vodorovnost pásma

10 Měření vzdálenosti šikmým pásmem Musíme znát převýšení mezi mezilehlými body přímky Postup: Vytyčíme přímku s krajními a mezilehlými body Pomocí pásma změříme šikmou vzdálenost po svahu Ze šikmé délky a převýšení vypočteme vodorovnou délku podle Pythagorovy věty

11 Chyby při měření vzdáleností Chyby hrubé: Vznikají nejčastěji nedbalostí a mají velkou hodnotu, zjistí se opakovaným měřením Špatné čtení na stupnici pásma Přehlédnutí kladů pásma Špatné nastavení počátku pásma Početní chyba

12 Chyby při měření vzdáleností Chyby nevyhnutelné Mají malou hodnotu a dělí se na nahodilé a systematické Nahodilé chyby mají rozdílné znaménko a vznikají: Nepřesným čtením Nepřesným provážením konce pásma Nepřesným přiložením počátku měřidla

13 Chyby systematické Tyto chyby mají malou hodnotu, stálé znaménko a vznikají: Nesprávnou délkou pásma Vybočením ze směru Nevodorovnou polohou pásma Špatnou napínací silou Vliv teploty

14 Zdroje: P. Hánek, P. Koza Geodezie 1998, M. Pokora a kolektiv Geodézie1985, J. CulekGeodézie pro obory s,e,a,v, Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na