135. výročí Střední zemědělské školy v Písku

1870 2005 135. výročí Střední zemědělské školy v Písku 2

Učitelský sbor školy rolnické a učiliště lesnického z roku 1877. 3

Předmluva Hodnoty nejsou módní doplňky, které se dají jen tak měnit. Ellen Goodmanová Použila jsem jako motto výrok americké novinářky, protože si myslím, že výstižně charakterizu je událost, které je věnován tento almanach. Střední zemědělská škola v Písku dovršuje v roce 2005 135 let své činnosti. Vznik la v roc e 1870 a postupem času se stávala institucí, která poskytovala zemědělské a zpočátku i lesn ické vzdělávání zájemcům našeho regionu. Není však účelem této předmluvy zabývat se historií školy, proto přeskočím až do našich dnů. Takovéto výročí poskytuje možnost hodnotit minu lost a zároveň se zamyslet nad budoucností. A právě v této souvislosti považuji slov a již zmíněného motta za velmi charakteristická. Dnešní velmi moderní, hektická a dynamická dob a mnohdy dává přednost věcem současným a zároveň pomíjivým před skutečnými hodnotami. Zaměřuje se pouze na výhody praktické a ekonomické, nastavuje konzumní hled iska a úrovně. Ale právě ve vzdělávání je třeba udržovat kont inuitu, všímat si dlouhodobě vytvořených hodnot a tradic a s jejich pomocí vytvářet nový, moderní vzdělávací profil. A právě v tomto postupu vidím směr pro budoucnost SZeŠ v Písku. Škola udělá max imum, aby sv é studenty tímto způsobem připravila a napln ila tím i odkaz stotřicetipěti let své existence. Ing. Zdeňka Hůrská, ředitelk a školy 4

Základní data z historie školy Zemědělství postrádalo více odborných škol, které by připravovaly zemědělské odborníky. Jediná existující škola se nacházela v Táboře, ale to bylo málo. V Písku byla proto otevřena roku 1870 Odborná zemědělská škola, do jejíhož prvního ročníku nastoupilo 11 žáků. Prvním ředitelem byl zvo len J. Suda, který tuto funkci zastával vedle svého zaměstnání. Škola neměla vlastní budovy, a proto se vyučovalo v nájem ních prostorách. Vzhledem ke špatné správě školy bylo rozhodnuto o její reorganizaci. Do funkce ředitele byl dosazen Lad islav Burket (působil na škole 1883 1912) v době, kdy byl úpad ek ško ly v elm i značný. Na zem ském výboru mu bylo řečeno: Jděte t am a zkuste to. Když to nepůjde, zamkněte to a přineste nám klíče. Díky jeho aktivitám se začala vracet důvěra v e ško lu. Důkazem toho byly i stoupající počty studentů. Přesto dál zápasili s nedostatkem financí. Řed itel vyh ledal n a pražském předměstí vhodný pozemek. Konečné plány na stavbu vypracoval ing. Josef Maýr. Rozpočet na stavbu činil 48 000 zlatých. Dne 21. 6. 1887 byla budova slavnostně předána sv ému účelu. K budově byla postaven a zelinářská zahrada, ovocná zahrada, pařen iště a skleník. S úspěchem se škola zúčastnila výstavy ve Vídn i r. 1890 a zemské jub ilejní výstavy v Praze r. 1891, kde byla odměněn a čestným diplomem a stříbrnou medailí. V r. 1892 byl vystavěn nový internát, kde bylo ubytováno 70 žáků. Od r. 1894 se vyučovalo podle nových osnov, které látku prohlubovaly. Pozornost byla věnována i tělesné výchově. Škola dostala příspěvek ve výši 5 000 zlatých. V těchto letech navštěvovali školu odborníci z Rakouska, Rumunska a Bu lharska, aby si prohlédli ústav, zejm éna internát, jako inspiraci pro své vlastní školy. Ve školním roce 1911 1912 odchází ředitel Ladislav Burket, který dál působil jako řed itel samostatného lesnického učiliště. Jeho půso bení je navždy spjato se jménem zemědělsk é školy v Písku. Převzal ústav zubo žený, téměř bez žáků, a za něko lik roků n ávštěvnost stoupla tak, že by lo nutno vystavět vlastní budovu. Po skončení 1. světové války 28. 10. 1918 byl hlavní zájem ředitele Karla Knob locha n a uv edení školy do normálního provozu. Konso lidaci poměrů školy, zejména fin ančních, prospělo převzetí ško ly zemským vý borem v r. 1921. Škola hospodařila n a pozemcích najatých od města Písku. V rámci pozemkové reformy byly po delším jednání pozemky, pole a louky prodány škole za 90 805,05 Kč. 5

V listopadu 1942 zabrala německá armáda budovu školy pro své účely a rolnická škola byla přestěhována do budovy vyšší lesn ické školy. Ve druhém patře měla velkou lo žnici pro internisty, dvě učebny, sborovnu, která sloužila i jako ředitelna. Sbírky a knihovna byly ve skříních na chodbě a v jedné nouzové místnosti. Tam zůstala škola až do konce války. Ve školním roce 1944 1945 se nevyučovalo. V lednu 1953 byla budov a postižen a požárem, který vzn ikl od trámu zazděného v komíně. Den 13. 12. 1961 je smutným datem v dějinách školy. Toho dne při autobusové srážce s traktorem byl usmrcen učitel praxe, dvě žákyně a tři žáci. Něko lik dalších bylo těžce raněných. Od roku 1996 byl na škole zřízen obor ekologie a ochrana krajiny, který v souladu s požadavky doby připravuje studenty na ekolog ická po volání, případně na další studium na vysokých školách. Velká zásluha za zavedení tohoto nového studijního oboru náleží ing. Václavu Račanov i, řediteli SZeŠ Písek v letech 1991 2001. Dále v době jeho řízení došlo k celkové rekonstrukci školy od střechy až po sklepy. Druhým oborem je agropodnikání zaměřené na moderní trendy pěstování rostlin a chov zvířat. V roce 2004 byla provedena kompletní rekonstrukce sociálních zařízení. Od ledna 2005 byl školní statek Dobešice převeden pod vedení školy. Ornament z dvacáté osmé výroční zprávy z roku 1912 6

Současný život školy Studijní obory Střední zemědělská škola v Písku se od svého zalo žení v roce 1870 významně po dílí na vzdělávání odborníků v regionu. Studium je čtyřleté s maturitou a je určeno pro chlapce i dívky. Škola nabízí studium ve studijních oborech Agropodnikání a Ekologie a ochrana krajiny. Oba obory nabízí všeobecně vzdělávací a volitelné odborné předměty, kterými je dáno specifické zaměření studia s ohledem na zájmy žáků a potřeby praxe. Absolvent i mohou pokračovat v dalším studiu na vysokých školách. Studijní obor Agropodnikání nabízí zaměření na agroekologii, chov koní nebo zemědělský provoz. Kromě výuky teoret ických předmětů probíhá také praktická výuka na několika pracovištích, např. Školním statku Dobešice, Zemském hřebčinci Písek apod. Absolvent i se uplatní jako podnikat elé v zemědělství nebo agroturistice, zpracovatelských podnicích, orgánech státní správy a samosprávy. Studijní obor Ekologie a ochrana krajiny připravuje odborníky pro práci v průmyslové sféře, zemědělství, lesním, vodním a odpadovém hospodářství, podnicích a firmách zabývajících se sledováním stavu slo žek životního prostředí, projektováním a územním plánováním, údržbou životního prostředí, obnovou a tvorbou krajiny, výrobou ekologických výrobků a zařízení, případně i osvětovou činností. Úspěšnému uplatnění v praxi a v dalším studiu určitě napomůže praktická výuk a na lokalitách v okolí Písku, ve zv láště chráněných územích (národní přírodní rezervace, CHKO a NP) nebo v oblastech rekultiv ací po těžbě surovin. Pro výuku odborných předmětů v obou oborech jsou ve škole velmi dobře vybavené učebny a laboratoře. Všichni žáci získají řidičské oprávnění skupiny B a žác i oboru agropodnikání i skupiny T. Zájemci o myslivost získají potřebnou kvalifikac i a praxi ve školní honitbě a mohou získat lovecký lístek. Zájemci o chov koní mají mo žnost praxe v Zemském hřebčinci v Písku nebo v jiných podnicích se zaměřením na chov koní, kde získají základní kvalifik aci. Výuka výpočetní techniky probíhá ve velmi dobře vybavených učebnách a je zaměřena na aktuální aplikační programy. Žáci mají volný přístup k internetu, a to i v době mimo výuku. Škola má vlastní školní jí delnu, pro žáky z větší vzdálenosti je zajištěno ubytování v domově mládeže. Žáci jsou přijímáni na základě přijímacího řízení, tj. testu z bio logie, chemie a průměrného prospěchu za poslední tři úplná po loletí základní školy. Ing. Miloš Cieslar, zástupce ředitelky školy 7

Učebn í plán studijního oboru 41 41 M/001 Agro podnikání Kategorie a názvy Počet týd. vyuč. Počet týd. vyuč. Počet týd. vyuč. vyučovacích předmětů hodin v ročníku hodin v ročníku hodin v ročníku Zaměření Agroekologie Chov koní Zem. provoz Ročník 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. Povinné předm. celkem 33 33 33 32 131 33 33 33 32 131 33 33 33 32 131 Základní celkem 31 32 23 24 110 31 32 23 24 110 31 32 23 24 110 Český jazyk a literatura 4 2 2 4 12 4 2 2 4 12 4 2 2 4 12 Cizí jazyk Aj nebo Nj 3 3 3 3 12 3 3 3 3 12 3 3 3 3 12 Občanská nauka 1 1 1 3 1 1 1 3 1 1 1 3 Dějepis 2 2 2 2 2 2 Hospodářský zeměpis 2 2 2 2 2 2 Matem atika 3 2 2 3 10 3 2 2 3 10 3 2 2 3 10 Fyzika 3 3 3 3 3 3 Práce s počítačem 3 1 4 3 1 4 3 1 4 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 2 2 2 2 8 2 2 2 2 8 Biologie a ekologie 4 3 7 4 3 7 4 3 7 Chem ie 4 3 7 4 3 7 4 3 7 Základy mechanizace 2 3 5 2 3 5 2 3 5 Pěstování rostlin 3 3 4 10 3 3 4 10 3 3 4 10 Chov zvířat 3 3 4 10 3 3 4 10 3 3 4 10 Ekonom ika a podnikání 4 4 8 4 4 8 4 4 8 Motorová vozidla 2 2 4 2 2 4 2 2 4 Praxe 3 3 3 3 3 3 Výběrové celkem 2 1 10 8 21 2 1 10 8 21 2 1 10 8 21 Psaní na stroji 2 2 2 2 2 2 Chov koní 1 1 1 2 2 5 1 1 Ekologie regionu 2 2 2 2 2 2 Ochrana rostlin 2 2 2 2 2 2 Veterinářství 2 2 Lesnictví / Myslivost 2 2 2 2 Ovocnářství a zelinářství 2 2 2 2 Účetnictví 2 2 4 2 2 4 2 2 4 Krajina a živ. prostředí 2 2 2 2 Právo 2 2 2 2 2 2 Volitelné * 2 2 2 2 2 2 Nepovinné celkem 4 2 6 4 2 6 4 2 6 Chov koní 2 2 4 2 2 4 Lesnictví / Myslivost 2 2 Veterinářství 2 2 2 2 Účetnictví 2 2 4 Praxe celkem /počet týd. 3 6 8 4 21 3 6 8 4 21 3 6 8 4 21 Učební / týdnů 1 4 4 2 11 1 4 4 2 11 1 4 4 2 11 Odborná ind./týdnů 2 2 2 2 8 2 2 2 2 8 2 2 2 2 8 Odborná prázd./týdnů 2 2 2 2 2 2 Odborná prázd./dnů 1 2 3 1 2 3 1 2 3 * Konverzace z Aj, Nj nebo, Seminář z Bio, Ch, Řízení speciálních strojů Celkem Celkem Celkem 8

Učebn í plán studijního oboru 16 01 M/004 Ekologie a ochrana krajiny Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku Celkem za studium Ročník 1. 2. 3. 4. Celkem Povinné předměty celkem 33 33 33 33 132 Základní celkem 31 31 27 29 118 Český jazyk a literatura 3 2 2 4 11 Cizí jazyk Aj nebo Nj 3 3 3 3 12 Občanská nauka 1 1 1 3 Dějepis 2 2 Matem atika 3 2 2 3 10 Fyzika 3 1 4 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Biologie 3 4 7 Chem ie 4 2 6 Biotechnologie 3 3 Ekologie 2 2 Monitorování a analýzy 3 3 Práce s počítačem 3 1 4 Geologie a pedologie 2 2 4 Geografie 2 2 4 Meteorologie a hydrologie 2 1 3 Ochrana životního prostředí 3 4 7 Krajina a životní prostředí 2 2 4 Hygiena a toxikologie 2 2 Ekonom ika 3 4 7 Odpady 3 3 Právní příprava 2 2 4 Psychologie práce 2 2 Praxe 3 3 Výběrové a volitelné celkem 2 2 6 4 14 Psaní na stroji 2 2 Geodézie 2 2 Řízení motorových vozidel 2 2 Fotografování 2 2 Lesnictví nebo Myslivost 2 2 Rekultivace 2 2 Konv. z Aj/Nj nebo Sem. z Bio/Ch 2 2 Nepovinné celkem 2 4 6 Chov koní 2 2 Účetnictví 2 2 4 Praxe celkem / počet týdnů 2 4 3 3 12 Učební praxe / počet týdnů 1 3 2 1 7 Odborná praxe ind. / počet týdnů 1 1 1 2 5 Odborná praxe prázdninová - - - - - 9

Výuka praxe Praktické vyučování je nedí lnou součástí komplexní výuky naš ich žáků v souladu s profilem absolv enta jednotlivých studijních oborů. Ap likace teorie v praxi je velm i dů ležit á a zásadní metoda vzděláv ání mladé g enerace zemědělců, ekologů. Praktická výuka je rozdělená n a učební odbornou praxi a ind iv iduální odbornou praxi. Učební odborná praxe je témat icky zaměřená v jednot livých ročnících podle probírané látky v odborných předmětech, podle odborné vyspělosti žáků a samozřejmě v souladu s učební osnovou předmětu. Individuální odborná praxe pro studijní obor Agropodnikání: První ročník zajišťu je provoz školní a botanické zahrady, údržbu parkové části a okolí školy. Druhý až čtvrtý ročník vykonává tuto praxi na Školním statku v Dobešicích, v Zemském Hřebčinci, na zemědělských podnicích, soukromých stájích, podnicích zemědělských služeb. Žáci plní úkoly podle pracovních náplní daného pracoviště. Praktická maturitní zkouška Individuální odborná praxe pro studijní obor Ekologie a ochrana krajiny: První a druhý ročník zajišťuje provoz školní a botanické zahrady, údržbu parkové části a okolí školy. Třetí ročník se seznámí s odborem životního prostředí Města Písku, provozem Městských služeb v Písku, které zajišťují ekolog ická op atření a údržbu krajiny, města, a provozem odpadového hospodářství v Písku. Ve čtvrtém ročníku žáci spolupracují jeden týden s odborem životního prostředí, seznámí se podrobněji s problematikou životního prostředí a v druhém polo letí p ak pracují v laboratoři RNDr. Vladimíra Kožíška. Zde získáv ají přehled ve vzorkování, analý zách potravin, krmiv a dalších materiálů. 10

Fytocenologie na rašeliništích v okolí Mariánských lázní Součástí této výuky jsou i odborné exkurze do zemědělských provozů, na výstavy, předváděcí akce, které vhodně dop lňují vzdělávací proces. Velkým pozit ivem je spolupráce s JČU v Českých Budějovicích, především s katedrou ekologie. Ve spolupráci s nim i máme zajištěny odborné exkurze na špičkové úrovni pro obor ekologie a ochrana krajiny. Dále nám poskytují odborná témata pro SVOČ a závěrečné maturitní práce žáků tohoto oboru. Péče o mladé stromky Vytvoření optimálních podmínek pro výuku praxe na SZeŠ v Písku patří mezi velm i náročné úkoly. I když se jedná o značně ekonomicky náročné projekty, je nutné na těchto podmínkách pracovat a každým rokem část vylepšit. Pro naši školu se jedná o prestižní i ex istenční podmínku. Ing. Bohumil Šareš, vedoucí praktické výuky 11

Školní statek Dobešice Malé ohlédnutí do historie: Zemědělské školství má v Písku dlouholetou tradici. Dějiny školy se datují od roku 1870. Vedení nově založené školy uznávalo, že kromě teoretické výuky je nutná i výuka praktická. Proto požádalo tehdejšího majitele dobešického statku o příděl vhodných pozemků. Škola získala 50 korců (14,39 ha) pozemků v lokalitě Na Jihru. Později tento pozemek nevyhovoval, a proto bylo postupně pronajato několik statků v okolí školy. Roku 1883, kdy vypršel nájem posledního statku, bylo rozhod nuto zřídit vlastní hospodářství školy, které by umožňovalo lepší vý chovnou práci. Obec Písek půjčila škole pozemek starého vojenského cvičiště o výměře 5 jit er (2,88 ha) a dále bylo najato několik dalších pozemků. Pozemky sloužily hlavně jako pokusná pole. Po výstavbě školy v roce 1887 bylo přikročeno k výstavbě hospodářských a provozních budov školního statku v blízkosti školy. Školní statek byl budován podle finančních možností školy až do roku 1912, kdy výměra pozemků činila 22,47 ha. Tato výměra byla obhospodařována s nepatrnými změnam i až do roku 1918. V roce 1936 se výměra školního statku zvýšila o pozemky darované obcí Písek na 27 ha. V této velikost i slou žil ško lní statek svému účelu do roku 1952. Po otevření střediska pracujícího dorostu při dvouleté zemědělské škole byla snah a školní statek zvětšit. Proto byl od 1. ledna 1953 převzat bývalý nájemní dvůr Dobešice od Státního statku Protivín o výměře 132,40 ha a výměra školního statku vzrostla na 159, 70 ha. Stávající provozy z původního statku byly postupně přemístěny do Dobešic. V dalších letech se výměra školního statku dále zvětšovala. V roce 1958 bylo převzato od podniku Státní rybářství v Blatné z provozu Písek 42,30 ha zemědělské půdy, v roce 1963 bylo delim itováno celé hospodář ství a výměra školního statku se zvýšila na 470 ha zemědělské půdy. Statek byl postupně vybaven moderními stroji a ostatním zařízením. Vzhledem k zastaralému provozu čtyřřadého kravína a stále se rozrůstajícímu městu, byl vznesen požad avek na zrušení provozu živočišné výroby v Písku. Proto bylo v roce 1968 zah ájeno řízení k výstavbě nového ško lního statku. Bylo vybráno a schváleno stav eniště po levé straně siln ice Písek Topělec, které bylo uprostřed půdního fondu školního statku. Tato stavba byla zařazena do prioritních staveb ministerstva zemědělství a vý živy. Pro stálé odsunování termínu zahájení stavby a různé další průtahy bylo později od výstavby nového školního statku upuštěno. Po dohodnu tém a schváleném silničním průtahu Písek Praha, po projednání všech změn proti původnímu záměru a ujištění, že nenaruší objekty školního statku, bylo započato v roce 12

1983 s budováním nových objektů pro živočišnou výrobu. Byla postavena odchovna mladého dobytka, kravín, silážní prostory, jednoduchý sklad sena a slámy. Pro potřeby školy byla postavena víceúčelová budova s učebnami pro praktické vyučování, která bohužel již k těmto účelům neslouží. Výměra zemědělské půdy dozn ala v posledních 10 letech také velkých změn, a to především budováním nové siln ice a výstavbou průmyslové zóny v této části u města Písku. Tento úbytek by l kompen zován pronájmem zemědělské půdy v nejbližším okolí. Současnost a co dál Školní statek musí vytv ářet podmínky pro praktickou výchovu a výuku mladých středoškolsky vzdělaných odborníků. Několik aletá stagn ace hospodaření a rozvoje ško lního statku nemůže být v současných podmínkách naší výmluvou. Zároveň musí umožnit našim žákům ukázky pokud možno i moderních způsobů hospodaření, mechanizace, včetně přehledu jednot livých kategorií hospodářských zvířat. To je velmi ekonomicky náročné a bude to neustálý boj v době budoucí. Od 1. 1. 2005 se školní statek stává součástí Střední zemědělské školy, a to představuje celou řadu velm i náročných změn. Na statku bylo nutné operativně vyřešit vlastnické poměry, organizační strukturu, technologické linky, efektivní způsoby hospodaření, změny v ev idenci a další. Nutná je i optimalizace a modernizace mechanizačních prostředků. Samostatnou kapito lou zůstává údržba a rekonstrukce budov, investiční výstavba. To je opravdu náročný úkol pro nové vedení střední školy a školního statku. V roce 2004 školní stat ek obhospodařoval celkem 445,5 ha zemědělské půdy, z toho 36,7 luk a pastvin. Rostlinn á výroba je zaměřena na pěstování obilovin, řepky o zim é, kukuřice na siláž. Živočišná výroba na chov skotu a výkrm prasat. Ing. Bohumil Šareš 13

Další aktivity Botanická zahrada Pozemky školní botanické zahrady jsou součástí areálu SZeŠ. Uprostřed je zahradní domek se sk leníky. Zahrada je rozdělena n a malé pole, vlastní botanickou část a ovocný sad. Polní část slouží k pěstování základních druhů kořenové, cibulové, košťálové, listové, plodov é zeleniny, a k pěstování květin k řezu. Ovocný sad obsahuje starší zák ladní sortiment jab loní, hrušní a peckovin. Botanická část, 171 parcelek, je rozdělena na část pěstovaných zemědělských plod in podle odrůd (obiloviny, luskoviny, olejniny, okopaniny, pícniny), část druhů zeleniny, léčivých rostlin a botanický systém podle taxonů. Zahrada zajišťu je podmínky pro realizaci ind iv iduálních praxí 1. ročníků a 2. ročníku ekologického zaměření a některá témata učební odborné praxe. Žáci se učí základním dovednostem, návykům, práci s nářadím, ošetřování rostlin, pěstebním činnostem, řezu a ošetřování ovocných dřevin atd. Důležitou funkcí je i dostupnost vhodného živého rostlinného mat eriálu k výuce, k poznávačkám i k maturitním zkouškám. Ve skleníku se provádí předpěstování sadby, řízkování a množení okrasných rostlin, pěstování listové a plodové zelen iny. Na jaře 2005 by la zahájena obnova části ovocného sadu s předvedením různých pěstebních technologií. Sortiment bude postupně doplňován a obnoven. Dovolím si v zpomenout na ing. Ladislava Petroviče, který se věnoval praktické výchově mladé generace na školní zahradě i v důchodu a velmi se zasloužil o její zachování. Za jeho působení byla v největším rozkvětu v posledních 15 letech. Ing. Bohumil Šareš Školní honitba Dobešice Honitba Střední zemědělské školy v Písku byla uzn ána v roce 1993, v době tvorby nových honiteb podle zákon a o myslivosti č. 512/92 Sb. Její výměra činí dohromady 665 ha, z toho je 499 ha zemědělské půdy, 148 ha lesa a 18 ha vodní plochy. Honitba leží na třech kat astrálních území a to k. ú. Písek, kde se nachází její největší část, další část i honitby pak leží v k. ú. Topělec a na k. ú. Oldřichov. Naše honitba slouží jako účelové zařízení školy k výchově mladých adeptů myslivost i. Předmět Myslivost je na naší škole vyučován po desítky let a po jeho absolvov ání opustilo školní lavice mnoho nadějných mladých myslivců. Vytvoření honitby Dobešice, jak se nazýv á v současné době podle platných zákonů o myslivosti, zcela jistě přispělo nemalou měrou ke zlepšení výuky 14

předmětu jako takového. Právě v naší honitbě vykonávají studenti zákonem předepsanou mysliveckou praxi v rámci předmětu a na závěr školního roku mohou potom zcela zákonitě skládat závěrečnou zkoušku z myslivosti, kde jistě uplatní i zkušenost i v praxi nabyté. Honitba Dobešice se rozkládá v severozáp adní příměstské oblasti našeho města Písku. Je tvořena z větší části zemědělským i pozemky, obhospodařovanými školním statkem Dobešice. Malou část zemědělské půdy v katastru honitby obhospodařuje potom ZD Čížová. Tato příměstská oblast sice s intenzivním zemědělským obhospodařováním, ale na druhé straně s příznivými klimatickými podmínkami a rozmanitostí pěstovaných kultur a bylin, navíc protkaná množstvím potůčků, melioračních kanálů a sítí rybníků, vytváří pro chov zvěře velm i příznivé pod mínky. Nezanedbatelným přínosem je i řeka Otav a, tvořící část hranice naší ho nitby. Její nezamrzající městská část je útočištěm v elk ého množství divokých kachen. Sedm rybníků v honitbě se svým bohatým rákosovým okrajem vytváří dobré podmínky pro život b ažantí zvěře i divokých kachen, množství luk a pastvin zase svědčí zaječí a srnčí zvěři. Lesní část honitby okolo levého břehu řeky Otavy směrem k Topělci je tvořena převážně smrkovými ku lturami s příměsí listnáčů, převážně buku s několik a rozsáh lými pasekami s hustým podrostem mladých smrků. Smíšené porosty ve svazích nad řekou jsou oblíbeným místem černé zvěře. Druhá část honitby s větší rozlohou lesa se nachází v oblasti bývalého vojenského prostoru Oldřichov. Díky všem těmto skutečnostem umožňuje naše hon itba dobré hospodaření se zvěří, kvalitní praktickou výuku adeptů myslivost i i p lnohodnotné lovecké vyžití studentů a pedagogů. Určitou nevýho dou honitby je pak větší pohyb osob v přírodě díky těsnému sousedství města a lepší podmínky pro život predátorů v porovnání s honitbami více vzd álenými od města Písku. V současné době máme normované stavy zvěře ve výši 20 ks srnčí zvěře, dále 30 ks bažantů a 30 ks zaječí zvěře. Kromě těchto normovaných druhů žije v naší honitbě z pohledu myslivecky obhospodařovaných druhů zvěře dále koroptev polní, jezevec lesní, holub hřivnáč, kachna divoká a ze spárkaté zvěře zvěř černá. O chod honitby se v současné době stará celkem 13 myslivců, převážně z řad zaměstnanců školy a statku a z řad bývalých studentů školy. Po uznání honitby v roce 1993 vykonával funkci myslivec kého hospodáře ing. Václav Kop et, po jeho odchodu na zasloužený odpočinek dn es tuto funkci zastává Pavel Vain ar. V honitbě je zřízeno celkem 16 přikrmovacích zařízení pro zvěř a šest mysliveckých posedů. Průměrný roční odlov činí 10 ks srnčí zvěře, 2 ks černé zvěře, 10 ks bažantů kohoutů a 30 ks divokých kachen. 15

Co říci závěrem? Snad zbývá si jenom přát, aby honitba Dobešice i nadále se ctí plnila svoji h lavní funkci, kterou je výchova mladých adeptů mysliveckého řemesla. Aby ti, kteří se o ni starají, se o ni starali s láskou a v duchu všech mysliveckých zvyků a tradic. Aby také ona na druhou stranu skýtala spokojený život vš em svým obyvatelům, ať už dvou nebo čtyřnohým. A nakonec, aby přinášela i mnoho radostí a hezkých mysliveckých zážitků také nám, obyčejným myslivcům. Mys livosti zd ar Pavel Vainar, vyučující SZeŠ Písek Klub ekologické výchovy Od podzimu roku 2001 se st ala Střední zemědělská škola v Písku členem Klubu ekologické výchovy. KEV je profesní občanské sdružení, které soustřeďuje jednotlivé pedagogické pracovníky a zájemce o ekolog ické vzdělávání a výchovu (indiv iduální členství) i školy a další instituce a organizace ( kolektivní členství) zajímající se o ekologické (environmentální) vzdělávání a výchovu. Klub ekolog ické výchovy patří mezi k luby UNESCO rozvíjí komp lexní pojetí ekolog ického v zděláv ání a výchovy v zájmu podpory udržitelného rozvoje. KEV je kolekt ivním členem České společnosti pro životní prostředí, jejímž prostřednictvím může spolupracovat s mnoha ob lastmi vý robní i nevýrobní sféry v České republice, a členem mezinárodní ekolo gické organizace Zelený kříž, založené po summitu Země v Rio de Janeiru, jejíž ústředí najdeme v Ženevě. V rámci tohoto občanského sdružení škola uskutečnila nemálo akcí napomáhajících environmentální výchově. Akt ivně se zapo ju je do seminářů pořádaných Klub em ekolog ické výchovy. Studenti se každoročně zúčastňují výtvarné a lit erární soutěže vyhlášené na určité aktuální téma, jako n apříklad biodiverzita, voda. Naplňování eko logické výchovy přímo v praxi probíhá na Střední zemědělské škole také prostřednictvím Mobilní naučné stezky Píseckými horami. Na šesti dílčích panelech mají možnost žáci zák ladních škol seznámit se se základními principy, vztahy a souvislostmi v ekosystém ech les, rybník a mokřad, louka, s živočichy a rostlinami i obecnými údaji o Píseckých horách. Environmentální výchova je v tomto projektu zajišťována studenty naší školy, kteří žáky škol základních seznamu jí s danou problemat ikou přímo v přírodě. Na odborné a zajímavé informace vždy navazu jí konkrétní úkoly, které dět i plní pod vedením studentů tak, aby vzájemné souv islosti v přírodě lépe pochopily. 16

V říjnu 2004 se 2 studenti Střední zemědělské školy v Písku zúčastnili Středoškolské ekologické konference, na které prezentovali své práce zabývající se sledováním změn rostlinného společenstva na dané lokalitě a rekultivacem i na Příbramsku. V neposlední řadě se t aké naše odborná škola zařadila, v rámci Klubu ekolog ické výchovy, mezi školy p ilotní zabezp ečující environmentální výchovu. Ing. Lenka Zámečníková, vyučující SZeŠ 17

Chov koní Po likvidaci jezdeckého k lubu SZeŠ v roce 1989 byli koně i na n aší škole v naprostém útlumu. Návrat zp átky k nim je velice po stupný. Nejprve jen několik témat v rámci učebních praxí v zemském hřebčinci. V současné době je předmět chov koní jako jeden z povinně volitelných pro 3. ročník. Prohloubila se spolupráce se zemským hřebčincem. Učební a indiv idu ální praxe se rozšířily do subjektů (např. Stáje Štětice a další soukromí chovatelé). Od školního roku 2003 2004 je v studijním oboru agropodnikání jedním zaměřením chov koní. Toto přispělo k rozšíření koňařských témat v teoretickém vyučování i při odborných praxích a exkurzích. Od září 2004 začal díky pochopení vedení školy, kantorů a vstřícnosti zasvěcených žáků, pracovat jezd ecký klub Artex, který sídlí v Nemějicích u Bernartic. Nyní zde mají studenti k dispozici čtyři velké koně a jednoho poníka. Křest hříběte v Nemějicích 28. 5. 2005 Spolupráce s univerzitami Ing. Pavlína Bernadová, vyučující SZeŠ Spolupráce s JČU v Českých Budějovicích a SZeŠ v Písku se uskutečňuje v několik a oblastech činnosti. První oblastí je příprava studentů Střední zemědělské školy pro univerzitní studium JČU. Studijní obory a zaměření SZeŠ v Písku eko logie a ochrana krajiny, agropodnikání se zaměřením na agroekologii, chov koní a zemědělský provoz plně odpovídá nabídce studijních oborů JČU. Počínaje akademickým rokem 2003/2004 otevírala JČU Zemědělská fakulta v Českých Budějovicích nové bakalářské obory a to Agroekologie, Rostlinná biotechnologie a Živočišná biot echnologie. I pro tyto studijní obory připravuje SZeŠ v Písku budoucí studenty. Tím je zajištěn a kont inuita studijních oborů a kvalitní odborné vzdělávání. Druhá oblast se týká zkvalitnění odborné výuky, praktického vyučování na SZeŠ. Už třetím rokem organizu jem e odborné exkurze, praxe na 18

výzkumných pracovištích JČU na Sokolovsku, na vědeckém pracovišti v Nových Hradech a nově na pracovišti Zbudovská blata. Všechny tyto činnosti dokumentují snahu SZeŠ v Písku o progresivní výuku zemědělských a ekologických oborů, zejména v současném období začlenění českého vzdělávání do EU. Na zák ladě požad avků ČZU Praha katedry pedagogiky zprav id la dvakrát během školního roku (v podzimním a jarním období) umožňuje SZeŠ Písek pedagog ickou praxi v délce dvou až tří týdnů pro posluchače doplňu jícího pedagog ického studia učitelství odborných předmětů nebo učitelství praktického vyučování v rozsahu podle náplně praxe, kterou katedra pedagog iky předklád á. Naše škola dále zajišťuje vhodné cvičné učitele pro každého posluchače, podle možností zab ezp ečuje posluchačům vhodné materiální zázemí během praxe a zajišťuje, aby člen vedení školy se účastnil k las ifikovaných závěrečných výstupů, které jsou zkouškou komisionální a součástí závěrečné zkoušky pedagogické způsobilosti. Ing. Zdeňka Hůrská Školní jídelna Dostala jsem po pravdě řečeno n elehký úko l, napsat o naší školní jídelně, kde se celá léta stravuji a musím přiznat, že mi v ní stále chutná. Už i naši předkové i staří Indové se v hodně věcech odpozorovaných v přírodě shodovali. Mám na mysli české Láska prochází žaludkem a indické Jídlo připraven é smutným kuchařem leží dlouho v žaludku. My na zemědělské ško le máme to štěstí, že kuchařky v naší kuchyni jsou většinou veselé a hlavně vaří s láskou, takže nám chutná. Je tu sice drobná nevýhoda, těžko se bráníme tloustnutí, ale jídelna je nakon ec hlavně pro studenty a ti hodně kalorií potřebují. Když vstoupíte do jídelny, asi moc nadšeni nebudet e, její zařízení určitě pamatuje nejednu školskou reformu, ale na stolech jsou čisté ubrusy, sem tam kytička, ale hlavně to tam úžasně voní. U okénka dvě přívětivé d ámy, dál se nesmí, ale leskne se tam chrom a nerez, a pro laik a to vypadá moderně. Na stěně moderní terminál pro registraci obědů. Jistě by se dalo mnohé přikoupit, kdyby byl náš zřizovatel jenom trošinku štědřejší. Ale m álo p latné, skvělou kuchyn i přeci jenom nedělají stroje, ale jak bylo řečeno v úvodu, lidé. Paní vedoucí nejen vede své kuchařky, citlivě sestavuje jídelníček, ale ještě vymýšlí n a strávníky různé zrady, jako losos plněný chřestem, závitky plněné n ivou, kuřecí řízek Madeta, žáky m ilovaná rajská omáčka a knedlozelovepřo, výborná svíčková je pro nás už samo zřejmostí. O polévkách raději psát nebudu, to nejsou polévky, to je koncert chutí a nápadů. Taková knedlíčková ááááááách. 19

O tom, že toto není reklamní text pro výroční almanach, ale holá skutečnost, svědčí i fakt, že v roce 2002 a 2003 dokázaly vařit naše kuchařky pro dvě školy, naši a pro vyplavenou Základní školu T. G. Masaryka, která sídlí naproti a nikdo si nestěžoval. Mimo to kolem 100 dospělých strávníků k nám neváhá chodit přes celé město na výborné obědy. Škoda, že mám k dispozici jen slova, připnout ke každému almanachu alespoň malý zákuseček, ukázku práce našich kuchařek, by bylo úžasné. Vzpomínky z minulého století 20 Jana Ho lečková, hospodářka SZeŠ Lidský rod je jak listnatý strom. / Vítr strhává listí na zem, ale přiblíží se doba jara / a na kmeni vyraší nová zeleň. Homérova Ilias Zemědělská škola v Písku přežila již 135 takových jar. Jako strom života se košatí do šíře i výšky, zasahuje svými kořeny i do hloubky, minulosti, dneška i zítřka. Se svými spolupracovníky jsme osnovali budoucnost pro naše žáky a není větší odměna učiteli, než po čase potkat absolventy, kteří umějí a chtějí čestně žít, těšit se ze života a mít radost z osobních úspěchů. Za svého dlouho letého působení na škole jsem přispěl k jejím úspěchům i mnohdy rozporuplným osudům. Musím vyslovit vděčnost řadě svých přátel, pedagog ickým pracovníkům, kuchařkám, zaměstnancům školního statku a hospodářským pracovníkům za vzájemnou součinnost a pochopení. Mnoho našich absolv entů vděčně vzpomíná na zahraniční praxe, v té době ojed inělé. Vyb avuje se mi groteskní zážitek. Při projednávání družebních vztahů projev il ředit el školy v Bautzenu přání své choti vidět podzimní výlov, nejlépe v sobotu. Domluvil jsem se ško lním rybářstvím. Byl však deštivý týden a Selibovský rybník nestekl. Jako náhradní program jsem zajistil účast na devizov ém honu v Radanech, kde naši studenti v rámci praxe z myslivost i dělali honce. Ředitel lesů Protivín nás hned po stavil n a jedno stanoviště. Rán a za ránou. O přestávce nám vybrali místo s lepším výhledem. Hosté z Bautzenu byli podívanou nadšen i. Náhle se střelec otočil k nám Wie gehts Herr M.? a bylo po nadšení. Nemohli jsme čekat na slavnostní zakončení, ani dárek z lovu. Vraceli jsm e se do Písku a ze siln ice vidíme, že blatenští rybáři na Putimském prostředním dolovují. By li jsme vlídně přijati i dobře obdarováni. Den se tedy nakonec vy vedl, ale prob lémům nebylo konec. Ryby přenocovaly ve skleníku v kamence, ale slíbení bažant i nedorazili včas. V neděli po svačině jsem šel sebejistě pro ryby, ale skleník byl zamčený. Po chvilce přišel školník s neblahou zprávou o bažantech, ale