MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 MARTINA KLIMEŠOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Inventarizační analýza zařízení na nakládání s odpady Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D. Vypracovala: Martina Klimešová Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Inventarizační analýza zařízení na nakládání s odpady vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne...... Podpis.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí mé bakalářské práce, paní doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D., za její ochotu a odborné rady, které mi poskytla. Také bych ráda poděkovala panu Radoslavu Lánskému, řediteli technických služeb města Slavkov u Brna, za jeho vstřícné jednání a poskytnuté vyčerpávající informace.

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Inventarizační analýza zařízení na nakládání s odpady se v úvodu věnuje popisu legislativního prostředí v oblasti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v kompostárně ve Slavkově u Brna. Další částí této práce je zhodnocení stávajícího stavu kompostárny a byla provedena inventarizační analýza tohoto zařízení. Závěrem práce ze zjištěných údajů, byla zhodnocena efektivnost provozu v jednotlivých částech. Následně byla navržena řešení, kterými by se dosáhlo zefektivnění provozu kompostárny. Klíčová slova: biologicky rozložitelný odpad, technologie, kompostárna ABSTRACT Bachelor thesis "Inventory analysis equipment for waste management" is devoted to the description at the beginning of the legislative environment in the management of biodegradable waste in the composting plant in Slavkov u Brna. The next part of this work is to evaluate the current state of the composting plant and inventory analysis was performed for this device. Finally, the work of the identified data was assessed for their effectiveness in different parts of the operation. It was subsequently proposed solutions which would be achieved by streamlining the operation of the composting plant. Keywords: biodegradable waste, technology, composting plant

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 ZHODNOCENÍ LEGISLATIVNÍHO PROSTŘEDÍ... 10 3.1.1 Evropská právní úprava... 10 3.1.2 Česká právní úprava... 10 3.1.2.1 Zákony... 10 3.1.2.2 Vyhlášky... 14 3.2.3 Plán odpadového hospodářství ČR... 15 4 MATERIÁL A METODIKA... 17 4.1 ZJIŠTĚNÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU VE VYBRANÉM ZAŘÍZENÍ... 17 4.1.1 Obecné informace... 17 4.1.2 Přijímané odpady... 17 4.1.3 Dotace... 18 4.1.4 Popis kompostárny... 18 4.1.4.1 Strojní technika... 20 4.1.5 Provoz na kompostárně... 21 4.1.6 Svozy... 21 4.2 PROVEDENÍ INVENTARIZAČNÍ ANALÝZY KOMPOSTÁRNY... 23 4.2.1 Koloběh výroby kompostu... 23 4.2.2 Sběr a příprava... 23 4.2.3 Kompostování... 24 4.2.4 Průběh fermentace (zrání) kompostů... 25 4.2.5 Konečný produkt... 26 4.2.6 Hodnocení konečného produktu... 26 5 VÝSLEDKY A DISKUSE... 28 5.1 ZHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI PROVOZU KOMPOSTÁRNY... 28 5.1.1 Návrh řešení... 29 6 ZÁVĚR... 31

1 ÚVOD Biologicky rozložitelný odpad neboli bioodpad, je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Bioodpad tvoří více než 40% komunálního odpadu. Bioodpad není škodlivý, ale při špatném zacházení může způsobit vážný ekologický problém. Na skládkách se z něj může uvolňovat metan (patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry) a při spalování se uvolňují jedovaté dioxiny. Jedním ze způsobů využívání bioodpadu je v bioplynových stanicích, kde se z něj vyrábí teplo. Dalším, nejlevnějším a zároveň nejšetrnějším způsoben nakládání s bioodpady, je kompostování. V dnešní době je snaha omezovat ukládání biologicky rozložitelného odpadu (dále jen BRO) na skládky. A to hlavně díky směrnici Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů, která všem členským státům ukládá za povinnost, snížit množství BRO ukládaného na skládky. Česká republika musí do roku 2020 snížit množství BRO na skládkách o 65% oproti roku 1995. Z toho usuzuji, že je nejlepší a nejvyšší čas, pro výstavbu nových kompostáren. Kompostování můžeme rozdělit do tří typů. Na domácí kompostování, komunitní kompostování a průmyslové kompostování. Tato práce je zaměřena na kompostování průmyslové neboli centrální. Průmyslové kompostování, na rozdíl od předešlých způsobů, si organizují sami obce nebo jejich technické služby. Jde o činnost, která je úzce svázána s řadou zákonů z oblasti životního prostředí. Samotné kompostování je aerobní biologický rozkladný proces, jehož účelem je co nejrychleji a nejhospodárněji rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a odpadech a převést je na stabilní humusové látky. Suroviny by měly obsahovat rozložitelné organické látky a rostlinné živiny. Výsledkem celého procesu kompostování je stabilizovaný kompost. U centrálních kompostáren musí být způsob výroby kompostu v souladu s platnou normou ČSN 465735 Průmyslové komposty. 8

2 CÍL PRÁCE Cílem mé práce na téma Inventarizační analýza zařízení na nakládání s odpady, je provést analýzu stávajícího zařízení na nakládání s odpady ve vybraném regionu. Dále zhodnotit jeho funkčnost, dostupnost a efektivnost. Pro svou práci jsem si vybrala kompostárnu města Slavkov u Brna, která byla postavena teprve před 3 lety. Nejprve budu hodnotit legislativní prostředí. Následně popíši provoz a technické vybavení v kompostárně. Jako poslední bod provedu zhodnocení její funkčnosti a na případné nedostatky navrhnu optimální řešení. 9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Zhodnocení legislativního prostředí Vstupem České republiky do Evropské unie se zásadně změnil přístup státu k požadavkům na zlepšení životního prostředí. Musela se sjednotit legislativa ČR a EU. Jednou z oblastí, která tím byla významně ovlivněna, je odpadové hospodářství. 3.1.1 Evropská právní úprava Zařízení na nakládání s odpady musí být v souladu i s evropskými předpisy. Rámcová směrnice o odpadech 2008/98/ES Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu. - Touto směrnicí je dáno všem členským státům za povinnost, snížit množství ukládaného BRKO na skládky. Podíl BRKO na skládkách na 75% do roku 2010, 50% do roku 2013 a 35% do roku 2020, oproti množství BRKO produkovaného v roce 1995. [13] 3.1.2 Česká právní úprava Kompostárna, jakožto zařízeni na nakládání s odpady, musí dodržovat platnou právní úpravu ČR. 3.1.2.1 Zákony Základním předpisem týkající se odpadů a nakládání s nimi, je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, také zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: 1) pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje, 2) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, 3) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. 10

Základní pojmy k zákonu č. 185/2001 Sb. a) Odpad - je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. b) Nebezpečný odpad - je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. c) Komunální odpad - je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. d) Odpad podobný komunálnímu odpadu - je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů e) Odpadové hospodářství - je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností. f) Nakládání s odpady - je shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. g) Zařízení - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby. h) Shromažďování odpadů - je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. i) Skladování odpadů - je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. j) Sběr odpadů - je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. k) Výkup odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. l) Úprava odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem 11

umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. m) Opětovné použití - postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. n) Využití odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů. o) Příprava k opětovnému použití - způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití. p) Materiálové využití odpadů - způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. q) Recyklace odpadů - jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál. r) Odstranění odpadů - činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů. s) Zpracování odpadů - využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů. t) Prvotní původce odpadů - každý, při jehož činnosti vzniká odpad. u) Původce odpadů - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. 12

v) Oprávněná osoba - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. [11] Dalším důležitým zákonem týkající se zpracování BRO je zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Tento zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, stanoví v souladu s právem Evropské unie podmínky skladování a používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů a dále podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů, jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. Základní pojmy k zákonu č. 156/1998Sb. a) Hnojivo - látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce. b) Minerální hnojivo - hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů. c) Organické hnojivo - hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě. d) Organominerální hnojivo - hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě. e) Kapalné hnojivo - hnojivo v suspenzi nebo v roztoku. f) Tekuté hnojivo - statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13%. g) Sediment - usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic. 13

h) Statkové hnojivo - hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin. i) Pomocná půdní látka - látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojiv. j) Pomocný rostlinný přípravek - látka bez účinného množství živin, která jinak příznivě ovlivňuje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů. k) Substrát - látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi. l) Uvádění do oběhu - nabízení hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu. m) Půdní úrodnost - schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce. n) Rizikový prvek nebo riziková látka - prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec. o) Typ hnojiva - hnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou formou a rozpustností živin. p) Dodavatel - podnikatel, který spotřebiteli prodává hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát, jakož i každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát. [10] 3.1.2.2 Vyhlášky Kompostárna by měla dále splňovat i některé vyhlášky týkající se odpadů. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů. [6] 14

Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě ve znění pozdějších předpisů. [7] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky. [4] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. [8] Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. [9] Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). [5] Kromě vyhlášek musí kompostárna dodržovat normu ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty. [15] 3.2.3 Plán odpadového hospodářství ČR Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky, vyhlašuje jeho závaznou část. Plán odpadového hospodářství ČR (dále jen POH ČR) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. Platnost POH, byla stanovena na 10 let ode dne 1. července 2003. Tedy na roky 2003 2013. POH ČR je členěn na 4 základní části s následujícím obsahem: I. úvodní část II. vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR III. závazná část IV. směrná část 15

Úvodní část poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH ČR. Dále uvádí demografii a geografii ČR, stav hospodářství a vývoj plánování odpadového hospodářství na území ČR. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR podává přehled o současném způsobu nakládání s odpady na území ČR a dalších činnostech, které mají na oblast hospodaření s odpady vliv, porovnání stavu odpadového hospodářství ČR s členskými státy EU atd. Kapitolu uzavírá přehled klíčových problémů odpadového hospodářství ČR. Závazná část je součástí právního řádu ČR a tvoří přílohu nařízení vlády o POH ČR; řeší v obecné rovině předcházení vzniku odpadů, využívání odpadů a bezpečné odstraňování odpadů, dále stanoví specifické zásady, cíle a opatření k omezování množství odpadů a jejich nebezpečných vlastností; řešení je zaměřeno zejména na odpady a činnosti vyjmenované v 42 zákona o odpadech. Směrná část uvádí přehled nástrojů pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, zdůvodnění navržených opatření, přehled indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství, návrh na rozpracování POH ČR, včetně přehledu připravovaných směrnic ES z oblasti odpadového hospodářství, které budou pro ČR v pozici členského státu EU závazné. S plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu plány odpadového hospodářství krajů a plány odpadového hospodářství původců odpadů v celé ČR. [1] Kompostárna ve Slavkově zpracovává 950 tun odpadu za rok a z toho důvodu nemusí vytvářet plán odpadového hospodářství původce. 16

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Zjištění stávajícího stavu ve vybraném zařízení 4.1.1 Obecné informace Kompostárna ve Slavkově u Brna je první kompostárnou ve vyškovském okrese. Je vybudována na místě bývalé, dnes již zrekultivované skládky. Kompostárna se nachází asi 800 metrů severozápadně od okraje města, poblíž státní silnice Uherské Hradiště Slavkov Brno po její pravé straně. V blízkosti kompostárny se nachází jen zemědělsky využívané plochy a golfové hřiště. Toto umístění je dostatečně daleko od obytné zóny. Kompostárna byla slavnostně otevřena 24. dubna 2009 a její provoz byl zahájen 27. dubna 2009. Kapacita kompostárny je limitována na 950 t bioodpadu za rok. Kompostárnu vlastní město Slavkov u Brna, ale její provoz byl svěřen k 1. květnu 2009 technickým službám města Slavkova (dále jen TSMS). Hlavní účelem kompostárny je zpracovávat odpady z údržby veřejné zeleně ve městě Slavkově. Odpady jsou zpracovány metodou prostého aerobního kompostování na otevřených trojúhelníkových zakládkách na vodohospodářsky zabezpečené kompostovací ploše. Konečné produkty, kompost a rekultivační substrát, budou používány jako materiál pro výsadbu a údržbu veřejné zeleně a jako materiál k terénním úpravám a rekultivacím. 4.1.2 Přijímané odpady V kompostárně je možné zpracovávat pouze biologicky rozložitelný odpad, podle katalogového čísla 200201 a odpady z tržišť uvedené pod katalogovým číslem 200302. Původ přijímaných odpadů je pouze z veřejné zeleně a biologicky rozložitelný zahradní odpad od občanů. TSMS s otevřením kompostárny dále zajistily svoz bioodpadů od občanů, který probíhá dvakrát týdně vždy po víkendu. Za rok TSMS provedou cca 33 týdenních svozů. Tento svoz probíhá jen v rámci města Slavkova. Odpad z jiných měst či vesnic není přijímán z kapacitních důvodů. [3] Odpady, které nebudou přijímány: nebezpečné odpady, odpady z podnikatelské činnosti a biologické odpady živočišného původu. Odpady nevhodné ke kompostování 17

a nežádoucí příměsi se roztřídí na jednotlivé druhy a jsou uloženy do sběrných nádob. Nádoby jsou podle potřeby předány oprávněné osobě. Údaje o množství a druhu těchto odpadů, jsou zaznamenávány do provozního deníku. [15] 4.1.3 Dotace Výstavba kompostárny byla vybudována díky dotacím, které se městu Slavkov u Brna podařilo získat. V rámci Operačního programu Životního prostředí jsou v případě kompostáren využívány 4 typy poskytnutí dotace. Slavkov si vybral dotaci de minimis. Poskytování této dotace vychází z Nařízení komise (ES) č. 1998/2006 z 15. 12. 2006. V režimu de minimis lze financovat projekty až do výše 90% způsobilých nákladů při zachování maximální možné výše podpory 200 000 eur na jednoho žadatele za tři roky. [2] Přibližně 90 % uznatelných nákladů uhradil Státní fond Životního prostředí ČR z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu Životního prostředí. Jihomoravský kraj ze svého fondu uhradil cca 5% uznatelných nákladů a zbylých 5% zajistilo město Slavkov u Brna. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace se změnila pravidla k udělení dotace. Z celkových nákladů byla vyčleněna část nákladů neuznatelných, na které se nevztahuje poskytnutá dotace. Z toho důvodu je skutečný podíl města asi 8%. K celkovým nákladům musíme přičíst i další výdaje např. (zaměření stavby, pojištění strojního vybavení, projektová dokumentace, stavební dozor atd.) Slavkovská kompostárna byla vybudována za 3,869 mil. Kč, strojní vybavení bylo pořízeno za 5,425 mil. Kč. Celkové náklady jsou 9,294 mil. Kč. [3] 4.1.4 Popis kompostárny Kompostárna je areál vybavený strojním i stavebním zařízením, který slouží na úpravu vstupních surovin pro kompostování i následnou výrobu kompostu. Veškeré vybavení je nezbytnou součástí kompostárny, bez nich by kompostárna nemohla plnit svoji funkci. Kompostárna musí mít vlastní Provozní řád, ve kterém je popsán celý průběh kompostování, fungování kompostárny a další předpisy, které musí splňovat. Součástí provozního řádu je Provozní deník. Do něj se zaznamenává veškerá činnost, která je provedena na kompostárně, tzn. množství materiálu přijatého ke kompostování, měření teploty a vlhkosti a další významné události na kompostárně, jako jsou kontroly orgánů státní správy atd. (viz příloha: Obr. č. 1) 18

Kompostárna se skládá z: Kompostovací plocha - je asfaltová plocha určená pro kompostování o rozměrech 40 x 25 m (šířka x délka). Plocha je vodohospodářsky zabezpečená nepropustnou PEHD fólií a vyspádovaná do jednoho rohu. Sklon plochy je 2%. Vodohospodářsky zabezpečená plocha je nejnáročnější a nejdražší částí, při výstavbě kompostárny. Plocha se skládá z několika vrstev, které mají zajistit její stabilitu a nepropustnost pro vodu prosakující z kompostu. Podzemní bezodtoková jímka - do jímky je přes lapák nečistot sveden výluh a dešťová voda z kompostovací plochy. Jímka je hluboká 2,5 m. Stav zaplnění jímky je sledován pomocí plovákového ukazatele. Hladina je udržována na max. výšce 1,2 m. Voda z jímky se používá při zavlažování krechtů (zakládky). Otevřené kóje - slouží pro ukládání jednotlivých bioodpadů, finálního produktu a nádob na odpady a materiály nevhodné ke kompostování. Přístřešek pro umístění techniky Technika Zpevněná manipulační plocha - navazuje na kóje, kompostovací plochu a přístřešek. Sklad materiálu Oplocení - příjezd na kompostárnu je opatřen uzamykatelnou bránou a je částečně oplocen. Oplocena je pouze část pozemku ze strany od silnice. Podzemní jímky jsou zabezpečeny sloupky s nataženým řetězem. Záchytný příkop - jsou do něj svedeny srážkové vody z okolních pozemků a odvedeny tak, aby se nedostaly na kompostovací plochu a vsakovaly se na pozemku města. Buňka pro obsluhu - slouží pro uskladnění hasících prostředků, ochranných pomůcek, lékárničky, provozního řádu, provozního deníku a dalšího drobného vybavení. Remízek - byl založen v souběhu se silnicí na jižní straně směrem k městu. Remízek je součástí navrženého ÚSES. Polní hnojiště - (dále jen PH) má zpevněný asfaltobetonový povrch a velikost tohoto pozemku je 24 x 114 m (šířka x délka). V původních plánech realizace 19

kompostárny se s polním hnojištěm nepočítalo. Během provozu kompostárny se zjistilo, že vodohospodářsky zabezpečená plocha nemá dostatečnou kapacitu pro navrhované množství 950 t odpadu za rok. Proto se jako pomocná plocha používá polní hnojiště. Na něm se přes zimní období uskladňuje dřevní štěpka z průřezu stromů nebo se zde zpracují na štěpku vánoční stromečky. Tento materiál se v průběhu kompostování přidává do kompostu, aby se zajistil optimální poměr C:N. Během roku, kdy je i kompostárna v provozu, se sváží odpad ze sběru od občanů a z údržby veřejné zeleně a přímo zde se i kompostuje. Na kompostárně je místo jen pro 4 kompostovací zakládky (krechty), zbytek odpadu co se na kompostárnu nevejde, se sváží a kompostuje na PH. Polní hnojiště mají TSMS zatím pronajato od města Slavkova. [15] (viz příloha: Obr. č. 2: nákres kompostárny) 4.1.4.1 Strojní technika K provozu kompostárny je potřeba vhodná a kvalitní technika. TSMS ve výběrovém řízení zvolily místního prodejce Agrostrom a.s., který tuto techniku dodal. Technické vybavení kompostárny se skládá z: Kolový traktor s čelním nakladačem John Deere 6330 Premium - zajišťuje plošný svoz. Je využíván také k pohonu překopávače kompostu na kompostárně a na pohon SEKO Samurai 5.(viz příloha: Obr. č. 3) Drtič - míchač s integrovanou váhou SEKO Samurai 5 - zajišťuje plošný svoz. Má objem 11 m 3. Jeho hlavní výhodou je, že současně s nakládáním a jízdou provádí drcení a míchání odpadu, tedy snižuje jeho objem. Je vybaven integrovanou digitální váhou s možností naprogramováni různých receptur vsádky. Odpad nakládá vlastní hydraulickou rukou s vidlicí nebo ručním otevřením zadního čela nebo jiným vhodným nakladačem (např. UNC). Odpad vykládá pomocí integrovaného vynášecího dopravníku s magnety, které zachytí nežádoucí kovový odpad. (viz příloha: Obr. č. 4) UNC 750 - nakladač při plošném sběru odpadu. (viz příloha: Obr. č. 5) Překopávač kompostu SANDBERGER ST 250 - slouží k překopávání kompostu během doby jeho zrání. K jeho pohonu je potřeba traktor John Deere. Pracovní záběr je 250 cm. (viz příloha: Obr. č. 6) 20

Bubnový prosévací třídič NOVERB BP - požívá se k prosévání již hotového, vyzrálého kompostu. Je vybaven vlastním pohonem nezávislým na traktoru. (viz příloha: Obr. č. 7) Čerpadlo - slouží k čerpání zachycené vody z jímky. Tyčový teploměr - teploměr je dlouhý 1 m a má digitální ukazatel teploty. [3] 4.1.5 Provoz na kompostárně Organizaci provozu zajišťují zaměstnanci TSMS. Obsluha kompostárny není trvale přítomna. Zaměstnanci se zde zdržují jen po dobu, kdy provádí pracovní úkony. To znamená vyložení a naložení materiálu, měření teploty, překopávání, zavlažování, opravy a údržbu kompostárny. Z tohoto důvodu, není kompostárna vybavena sociálním zařízením. Na kompostárnu je vstup povolen pouze pracovníkům TSMS. Další osoby mohou vstoupit pouze za doprovodu pracovníka TSMS a jsou povinny dbát jeho pokynů. Přístupová cesta je označena výstražnou cedulí NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN a informační tabulí dle vyhlášky č. 383/2001Sb. [15] 4.1.6 Svozy Svážení BRO od občanů začíná přibližně v dubnu a končí v listopadu. Svozy probíhají pravidelně vždy v pondělí a úterý po víkendu, tedy v týdenních cyklech, kdy vzniká nejvíce odpadu ze zahrad. V pondělí se svozí první polovina města a v úterý zbývající část města. Sběr a svoz odpadu je nejpracnější, technicky a ekonomicky nejnáročnější částí z celého procesu výroby kompostu. Zaměstnanci TS v tyto dny sbírají připravený BRO nachystaný v pytlích na zpevněných plochách před domy občanů Slavkova. Pytle s odpadem obyvatelé Slavkova umisťují před své domy mimo dešťové vpusti a na místa neohrožující dopravu na komunikacích. [3] 21

Tab. č. 1 : Svoz od občanů v průběhu tří let: (Zdroj: Výroční zpráva TSMS) Počet Rok Svozových cyklů Svozových dnů Svoz tuny Ø tun na svoz 2009 33 65 405,80 12,30 2010 36 76 538,30 15,00 2011 33 73 530,60 16,01 Celkem 102 214 1474,70 14,46 Tab. č. 2 : Svoz z vlastní činnosti (TS)v průběhu tří let: (Zdroj: Výroční zpráva TSMS) Rok Svoz tuny 2009 99,45 tun 2010 162,70 tun 2011 255,60 tun Celkem 517,75 tun Tab. č. 3 : Svoz celkem (občan + TS)v průběhu tří let: (Zdroj: Výroční zpráva TSMS) Rok Svoz tuny 2009 505,25 tun 2010 701,00 tun 2011 786,20 tun Celkem 1992,45 tun 22

4.2 Provedení inventarizační analýzy kompostárny 4.2.1 Koloběh výroby kompostu Kompostárna ve Slavkově si u místních obyvatel získala velkou oblibu. Nejen že obyvatelé nemusí pálit nebo na zahradách obtížněji kompostovat svůj bioodpad, ale mohou ho předat pracovníkům technických služeb a ti už se o všechno postarají. Obyvatelům je pak odměnou kvalitní kompost, který si mohou zdarma odvést. (viz příloha: Obr. č. 8-15) 4.2.2 Sběr a příprava Kompostárna je v provozu od dubna do listopadu, ale vše záleží hlavně na počasí. Kompostovací proces začíná sběrem bioodpadu z údržby veřejné zeleně po městě Slavkově. Pracovníci TSMS se starají o rozsáhlé plochy zámeckého parku, hřbitova, koupaliště a dalších veřejných ploch. Dále TSMS zajišťují službu pro občany Slavkova a tou je pravidelný sběr BRO ze zahrad. Tento sběr probíhá dvakrát týdně, vždy v pondělí a úterý, tedy po víkendu, kdy se na zahradách udělá nejvíce práce a vznikne nejvíce odpadu. Odpad nechávají v pytlích před svými domy před termínem svozu. Kvalita sbíraného bioodpadu od občanů je velmi dobrá, pravděpodobně díky tomu, že nejde o anonymní sběr. Navíc pracovníci TSMS pečlivě sledují, co za odpad odvážejí. Takto nachystaný odpad pracovníci TSMS naloží na traktor John Deere 6330 Premium. Pokud se jedná o těžší náklad, naloží jej pomocí nakladače UNC. Největším pomocníkem je jim stroj SEKO Samurai 5. Jedná se o drtící a zároveň míchací vůz. Těžký odpad si naloží sám pomocí hydraulické ruky s vidlicí nebo otevřením zadního čela vozu. Je vybaven integrovanou digitální váhou a můžeme si naprogramovat různou recepturu vsádky. Tento stroj má objem 11 m 3 a jeho hlavní předností je, že kromě jízdy prování současně drcení a míchání odpadu, což značně snižuje jeho objem. Toto drcení a míchání odpadu mu umožňují, podélně na dně násypky uložené drtící šneky. Vložený odpad je tedy již za jízdy dostatečně podrcen a promíchán. Na kompostárně je takto nachystaný odpad vyložen integrovaným dopravníkem. Na konci dopravníku je magnet, který zachytí případné kovové předměty. Odpad se vysype na vodohospodářsky zabezpečenou plochu o rozměrech 25 x 40 metrů. Utvoří se z něj krechty trojúhelníkového tvaru vysoké cca 150 cm a široké 250 cm. Na vodohospodářsky zabezpečené ploše je možné založit jen 4 kompostovací krechty, 23

které se zakládají průběžně a mohou být dlouhé cca 30 metrů. Tvar krechtu se upravuje nakladačem do požadovaného trojúhelníkového tvaru, se sklonem svahů záhonů cca 45. Odpady nevhodné ke kompostování a nežádoucí příměsi se roztřídí na jednotlivé druhy a jsou uloženy do sběrných nádob případně do kójí. Nádoby s odpadem jsou podle potřeby předány oprávněné osobě. Údaje o množství a druhu těchto odpadů, jsou zaznamenávány do provozního deníku. [16] 4.2.3 Kompostování Takto nachystané krechty se zpracovávají aerobním kompostováním (za přístupu vzduchu). A díky aerobnímu kompostování nedochází k zápachu kompostu, který by obtěžoval okolí. Účelem kompostování je co nejrychleji a nejhospodárněji rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a převést je na stabilní humusové látky, které jsou základem půdní úrodnosti. Celý proces kompostování trvá cca 75 dní. Pro výrobu kvalitního kompostu se musí zajistit: určitá teplota, vlhkost, poměr C:N, překopávka, hodnota ph by měla být v rozmezí 6,5 8,5. Vstupním materiálem, jak jsem již zmiňovala, je pouze BRO ze zahrad občanů a BRO z veřejné zeleně. Kompostovací hromady jsou zakládány průběžně a průběžně se odebírá hotový kompost. Ten je pak nabídnut k bezplatnému odběru pro občany Slavkova. [3] Teplota - pravidelné měření a zaznamenávání teplot je základní podmínkou pro udržení správného kompostovacího procesu. Měření teplot se provádí pomocí tyčového teploměru s digitálním ukazatelem teploty. Měří se ve středu kompostovací zakládky v hloubce minimálně 0,5 metru od povrchu. Na každých 8 10 metrech délky zakládky se provede měření. Z těchto naměřených hodnot se stanoví aritmetický průměr, který se uvádí do provozního deníku. Četnost měření: 1. 7. den po založení zakládky - 1x denně 8. 24. den po založení zakládky - 1x za 3 4 dny Od 25. dne do konce vedení zakládky - 1x za 7 dní Teplota by v prvních 10 dnech měla překročit 45 C. Klesne-li teplota pod 45 C, musí se snížit počet překopávek. V další fázi vystoupí-li teplota v krechtu nad 70 C, dojde k odumírání mikroorganismů a sníží se tím biologická hodnota kompostu. V tomto případě se musí překopáním nebo zvlhčením snížit teplota. [15] 24

Vlhkost - se sleduje provedením pěstní zkoušky tzn. po stlačení hmoty v ruce, drží materiál tvar koule. Pokud z koule neodkapává voda a drží tvar, je vlhkost správná. Pokud se koule rozpadne, je vlhkost příliš nízká a musí se zakládka zalít vodou. Použijeme vodu zachycenou v jímce. Následně zakládku překopeme a tím ji promícháme. V opačném případě, když z koule odkapává voda, je vlhkost příliš vysoká. Vlhkost můžeme snížit přidáním suchého materiálu (např. sláma) a překopeme. [15] Počáteční vlhkost by měla být v rozmezí od 50% do 60 %. [14] Překopávka - Během procesu zrání kompostu se krechty několikrát překopávají (homogenizují), vždy po navezení nového odpadu, pomocí traktoru John Deere 6330 Premium, který pohání překopávač Sandberger ST - 250. Překopávání má funkci homogenizační a aerační. Překopávka je důležitá pro provzdušnění materiálu a díky ní je možné regulovat i teplotu krechtu. Poměr C:N - základním předpokladem správného průběhu kompostování je vhodný výběr surovin do zakládky kompostu. Poměr u čerstvě založeného kompostu by se měl v ideálním případě pohybovat v rozmezí (30-35 :1). [14] Poměr uhlíku a dusíku je důležitý pro rychlost rozkladu navezeného materiálu. Na polním hnojišti se přes zimu, kdy kompostárna nepracuje, shromažďuje dřevní materiál z průřezu dřevin či z vánočních stromků a i další materiál během celého roku. Tento dřevní materiál se štěpkovačem připraví a je používán jako přísada do sbíraného odpadu při svozu po městě dle potřeby, aby se udržel co možná nejlepší poměr C:N. [16] 4.2.4 Průběh fermentace (zrání) kompostů Fermentace je kvašení látek organického nebo živočišného původu ve výchozích surovinách kompostu, činností enzymů za současného uvolňování tepla a následné syntézy stabilních organických látek humusového charakteru. Fermentaci můžeme rozdělit do tří fází: 1. Fáze (mezofilní) - neboli rozkladná. Dochází v ní činností mikroorganismů, ke zvýšení teploty na 20 45 C. V této teplotě dochází k rozvoji mezofilních bakterií a plísní. Také zde dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek, jako jsou cukry, bílkoviny, atd. na látky jednodušší (aminokyseliny, sacharidy atd.). 25

2. Fáze (termofilní) - neboli přechodná. Teplota se zvyšuje na 45 70 C, při níž přežívají pouze termofilní bakterie (celulózové mixobakterie) a některé druhy hub (rouškaté houby). Kompost tedy prochází hygienizací. Dochází zde k odbourání obtížněji rozložitelných organických látek, jako jsou celulóza a lignin. Zároveň vznikají stabilní organické látky humusového charakteru. Dochází k likvidaci patogenních mikroorganismů a rozkladu plevelných semen, pokud je udržena teplota na požadované úrovni po určitou dobu. 3. Fáze (dozrávací) Dochází ke stabilizaci organických humusových látek vlivem půdní mikroflóry. Teplota klesá, kompost je homogenní a bez zápachu. [12] 4.2.5 Konečný produkt Po asi 75 dnech vznikne kvalitní vyzrálý rekultivační kompost nebo rekultivační substrát (kompost promíchaný se zeminou). Zemina se přidává do vyzrálého kompostu. Míchání kompostu se zeminou se provádí pomocí bubnového síta a čelního nakladače v požadovaném poměru. Hotový kompost si mohou obyvatelé Slavkova zdarma odebrat a to až 100 litrů rekultivačního kompostu na osobu. Každou středu si jej mohou odebrat od 14.00 do 17.00 hodin v ulici Zámecká (brána do zámeckého parku). Kompost také využívají TSMS na rekultivaci skládky, dohnojování parku a alejí, na terénní úpravy atd. [16] 4.2.6 Hodnocení konečného produktu Hodnocení hotového kompostu probíhá v souladu s vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady přílohy č. 5. Vzorky jsou odebírány v souladu s přílohami 7 a 8 téže vyhlášky. Konkrétní způsob provádění vlastních laboratorních analýz je podrobně popsán v ČSN 46 5735 Průmyslové komposty.[15] Podle zákona o hnojivech, musí kompost splňovat limity těžkých kovů, jinak nemůže být používán jako hnojivo. TSMS si musí tyto rozbory zajistit samy a také si je zaplatit. 26

Tab. č. 4 : Limitní hodnoty rizikových prvků v hnojivech a substrátech (Zdroj: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb.) a) substráty mg/kg sušiny Kadmium Olovo Rtuť Arsen Chrom Měď Molybden Nikl Zinek 2 100 1,0 20 100 100 5 50 300 b) organická a statková hnojiva se sušinou nad 13% mg/kg sušiny Kadmium Olovo Rtuť Arsen Chrom Měď Molybden Nikl Zinek 2 100 1,0 20 100 150 20 50 600 c) organická a statková hnojiva se sušinou nejvýše 13% mg/kg sušiny Kadmium Olovo Rtuť Arsen Chrom Měď Molybden Nikl Zinek 2 100 1,0 20 100 250 20 50 1200 27

5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Zhodnocení efektivnosti provozu kompostárny Kompostárna ve Slavkově u Brna byla postavena v roce 2009. Je to první kompostárna ve vyškovském okrese. V průběhu tří let, co je kompostárna v provozu, si ji občané Slavkova velmi oblíbili. Každým dalším rokem je množství přiváženého BRO na kompostárnu stále více a více. Občané mají zájem o třídění BRO a tím i zlepšení kvality životního prostředí ve Slavkově. Průběh sběru BRO ze zahrad občanů Slavkova je bezproblémový. Majitelé zahrádek si připraví pytle s odpadem a ve stanovený den (každé pondělí a úterý) TSMS naloží odpad a odvezou ho na kompostárnu, kde se připraví na kompostování. Kvalita sbíraného odpadu ze zahrad občanů je dobrá, nevyskytují se v něm skoro žádné nežádoucí příměsi. A to hlavně díky adresnému sběru odpadu, takže si nikdo nedovolí do BRO přidat nežádoucí odpady, jako je sklo, kov, plast atd. Navíc pracovníci TSMS odpad kontrolují a případný jiný odpad než biologicky rozložitelný z něj odstraní. Svoz odpadu z veřejné zeleně, probíhá podle potřeby. Jde o odpad z údržby zámeckého parku, hřbitova, koupaliště atd. Zajišťují ho také TSMS. Sběr a svoz odpadu z ulic Slavkova je nejnáročnější částí z celého procesu výroby kompostu. Strojní technika je ve výborném stavu. Díky dotacím, se nakoupily nové stroje a tak žádný není starší než 3 roky. Pracovníci TS kontrolují stav strojů a starají se o to, aby byly provozuschopné a plnily tak svoji funkci. Samotná výroba kompostu je také bez problémů. Jsou dodrženy všechny postupy vedoucí ke kvalitnímu vyzrálému kompostu. Řádně podrcený a promíchaný odpad je dovezen na kompostárnu, kde je z vozu SEKO vyložen integrovaným dopravníkem na vodohospodářsky zabezpečenou plochu. Tvar zakládky (krechtu) je upraven do požadovaného trojúhelníkového tvaru pomocí nakladače. Takto nachystaný materiál je připraven k aerobnímu kompostování. Nespornou výhodou aerobního kompostování je, že nedochází k zápachu zpracovávaného materiálu. V průběhu zrání kompostu, který trvá cca 75 dní, je zakládka několikrát překopána a vlhčena vodou zachycenou v jímce. Tyto dva způsoby pomáhají udržovat požadovanou teplotu v zakládce. Tím přispívají ke správnému procesu zrání a k požadované tvorbě kvalitního kompostu. Je dodržen správný poměr C:N, který je v optimálních podmínkách 30 35 : 1. Správným 28

poměrem C:N je celý proces kompostování rychlejší. Také jsou v pravidelných intervalech měřeny teploty kompostu, pro zjištění správného průběhu zrání. Teplota se zjišťuje tyčovým teploměrem. Již zmiňovaná vlhkost se sice žádným přístrojem neměří, ale pro běžné provozní účely je dostačující dříve zmiňovaná pěstní zkouška (viz strana 25). Největší problém kompostárny tvoří vodohospodářsky zabezpečená plocha a plocha manipulační. V původním návrhu kompostárny, která je konstruována pro 950 tun odpadu za rok, bylo počítáno s pásovým překopávačem. Tento překopávač má úsporu místa při jeho činnosti než klasický traktor. Jeho nevýhodou však bylo, že by sloužil jen na jednu činnost. Z tohoto důvodu se rozhodlo pro koupi traktoru John Deere 6330 Premium, který má vícero využití, pohání překopávač SANDBERGER ST 250 a míchač - drtič SEKO Samurai 5. S koupí a používáním traktoru s překopávačem Sandberger se zjistilo, že zabírá více místa. Z toho důvodu se na vodohospodářsky zabezpečenou plochu může uložit jen cca 450 tun odpadu za rok. Zároveň se kompostárna potýká s nedostatečným místem na manipulační ploše. Kvůli nedostatečné kapacitě kompostárny musely TSMS zajistit další místo určené pro kompostování zbylého odpadu, který se nevešel na plochu kompostárny a také pro uskladnění odpadu vzniklého v zimním období jako jsou větve a vánoční stromky. Tímto místem, které splňuje kapacitní požadavky, jak pro kompostování odpadu, tak pro uskladnění dalšího odpadu vzniklého z údržby veřejné zeleně, je polní hnojiště. Polní hnojiště mají TSMS prozatím v nájmu od města Slavkova u Brna. Polní hnojiště má asfaltobetonový povrch, tedy zabezpečený a vhodný proto, aby na něm mohlo být prováděno aerobní kompostování. Kompostárnu ve Slavkově u Brna, bych zhodnotila jako jednu z nejlépe technicky vybavených kompostáren. Ve Slavkově se vyrábí kvalitní kompost a občané jsou velmi spokojeni s její činností. Mohou si zdarma odebrat až 100 litrů kompostu na osobu za rok. Toto zařízení splňuje všechny legislativní podmínky určené pro zařízení na nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. 5.1.1 Návrh řešení Problém s kapacitou kompostárny navrhuji vyřešit nákupem původního pásového překopávače a tím by se veškerá činnost i materiál na kompostování mohl uskladnit přímo na kompostárně, bez využití polního hnojiště. Toto řešení se musí propočítat, zda 29

by bylo ekonomicky únosné. Vhodné by bylo zjistit, zda by si město mohlo požádat o dotaci na přikoupení strojního vybavení. Dále navrhuji přesunout kompostárnu na polní hnojiště. Polní hnojiště by se muselo upravit, aby splňovalo legislativní požadavky pro zařízení na nakládání s odpady. TSMS by polní hnojiště nejprve musely získat do svého vlastnictví. Hlavně by se musela vybudovat vodohospodářsky zabezpečená plocha a ta je nejdražší částí při výstavbě kompostárny. Zbylé vybavení a technika by zůstala stejná, jen by se přesunula na nové místo. Toto řešení by bylo velmi finančně náročné. Jediným způsobem financování by bylo opět požádat o dotaci, při které není jisté, zda ji dostanou. Všechny tyto návrhy by se musely propočítat a musely by být finančně únosné pro město Slavkov, které je vlastníkem kompostárny. O provoz kompostárny se starají TSMS. Na případné vyšší náklady by mohlo město požádat o dotaci. 30

6 ZÁVĚR Cílem práce bylo provést inventarizační analýzu zařízení na nakládání s odpady, zhodnotit legislativní prostředí, provést inventarizační analýzu zařízení a zjištění stávajícího stavu zařízení. Následně na zjištěné údaje navrhnout optimální řešení. Na začátku jsem sepsala základní legislativní požadavky, které se týkají zařízení na nakládání s BRO, tedy evropské směrnice upravující práva a povinnosti zařízení na nakládání s odpady nebo zákony, vyhlášky a české státní normy. Také jsem zde popsala Plán odpadového hospodářství ČR. Dále jsem zjistila stávající stav kompostárny a její vybavení. Podrobně jsem popsala celý kompostovací proces a provedla inventarizační analýzu. Při zpracování mé práce jsem vycházela ze zjištěných údajů od Technických služeb města Slavkova u Brna a především pak z vyčerpávajících informací, které mi poskytl ředitel TSMS pan Radoslav Lánský. Dále jsem čerpala z literárních a internetových zdrojů uvedených níže. Město Slavkov u Brna patří mezi nejlepší města z hlediska třídění a využívání biologicky rozložitelného odpadu. Kromě plně fungující kompostárny nově od dubna 2012 zavedlo město nový způsob sběru bioodpadu. Instalovalo prozatím 300 hnědých nádob BIO na 240 litrů bioodpadu ze zahrad občanů. Tyto nádoby byly umístěny před vybrané domácnosti. Do budoucna by nádoby měly nahradit dosavadní pytle, připravené obyvateli na odvoz do kompostárny. Nádoby díky jejich odvětrávání zmenšují objem odpadu v nich uložených, takže svoz nebude potřeba provádět každý týden, ale jednou za 14 dní. Tento systém bude pro město efektivnější a hlavně ekonomicky úspornější. Slavkov u Brna bych označila za jedno z nejlepších měst, co se týče třídění a kompostování bioodpadu. Významně se stará o životní prostředí Slavkova u Brna a také o zdraví obyvatel. 31

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Internetové zdroje [1] Plán odpadového hospodářství ČR. Databáze online [cit. 2011-12-28]. Dostupné na: http://www.mzp.cz [2] Příprava a výstavba kompostáren. Databáze online [cit. 2012-2-18]. Dostupné na: http://www.opzp.cz/soubor-kestazeni/20/602108_2009_kompost_09_11_18web.pdf [3] Technické služby města Slavkova u Brna. Databáze online [cit. 2012-2-18]. Dostupné na: http://www.tsslavkov.cz/ [4] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky. Databáze online [cit. 2012-3-19]. Dostupné na: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ [5] Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). Databáze online [cit. 2011-12-22]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz [6] Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2011-12-20]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz [7] Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2011-12-22]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz [8] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-3-19]. Dostupné na: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ 32

[9] Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Databáze online [cit. 2012-3-19]. Dostupné na: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ [10] Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech. Databáze online [cit. 2011-12-28]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz [11] Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2011-12-20]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz Literární zdroje [12] FILIP, J. a kol., Odpadové hospodářství. Brno: MENDELU 2006. 118 s. ISBN 80-7157-608-5 [13] HŘEBÍČEK, J. a kol., Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni. Brno: MENDELU 2009. 202 s. ISBN: 978-80-85763-54-6 [14] HŘEBÍČEK, J. a kol., Projektování nakládání s bioodpady v obcích. Brno: Mendelu 2010. 101 s. ISBN: 978-80-85763-56-0 [15] Provozní řád kompostárny TSMS [16] Ústní sdělení Radoslav Lánský ředitel TSMS 33

Seznam zkratek BRO Biologicky rozložitelný odpad BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad TSMS Technické služby města Slavkova u Brna TS Technické služby ČSN Česká státní norma POH Plán odpadového hospodářství Seznam tabulek Tabulka 1: Svoz od občanů v průběhu tří let... 20 Tabulka 2: Svoz z vlastní činnosti (TS) v průběhu tří let... 21 Tabulka 3: Svoz celkem (občan + TS) v průběhu tří let... 21 Tabulka 4: Limitní hodnoty rizikových prvků v hnojivech a substrátech... 26 34

PŘÍLOHY 35

Seznam obrázků Obr. č. 1: Kompostárna (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 2: nákres kompostárny (Zdroj: Radoslav Lánský) 36

Obr. č. 3: traktor John Deere 6330 Premium (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 4: Drtič míchač SEKO Samurai 5 (Zdroj: Radoslav Lánský) 37

Obr. č. 5: nakladač UNC 750 (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 6: Překopávač kompostu SANDBERGER ST 250 (Zdroj: Radoslav Lánský) 38

Obr. č. 7: Bubnový prosévací třídič NOVERB BP (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 8 : Sběr odpadu (Zdroj: Radoslav Lánský) 39

Obr. č. 9 : Sběr odpadu (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 10 : Sběr odpadu (Zdroj: Radoslav Lánský) 40

Obr. č. 11 : Zakládání krechtu (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 12 : Překopávka (Zdroj: Radoslav Lánský) 41

Obr. č. 13 : Krechty (Zdroj: Radoslav Lánský) Obr. č. 14 : Přesévání kompostu (Zdroj: Radoslav Lánský) 42

Obr. č. 15 : Odebírání kompostu zdarma pro občany Slavkova (Zdroj: Radoslav Lánský) 43