Daň z příjmů FO ve vybraných zemích EU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta provozně ekonomická Ústav účetnictví a daní Daň z příjmů FO ve vybraných zemích EU Michal Laga Vedoucí práce: Ing. Petr David, Ph.D. Brno 2009

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Daň z příjmů FO ve vybraných zemích EU vypracoval samostatně podle metodických pokynů vedoucího diplomové práce za použití literatury uvedené v seznamu. Michal Laga V Brně dne 22. prosince 2008 3

Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za odborné metodické vedení, které mi poskytoval při řešení této diplomové práce. 4

Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou daně z příjmů fyzických osob ve vybraných státech Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Slovensko, Irsko a Švédsko. Práce je koncipována pro rok 2008. Jedná se v ní především o analyzování specifik daně z příjmů fyzických osob, doplněných o praktické příklady jejich použití. Hlavním cílem práce je, na základě získaných poznatků, určit a porovnat daňový dopad na běžné poplatníky pomocí zdanění průměrné hrubé mzdy. Abstract The diploma thesis deals with problems of income tax charged on physical persons in choice state of European union, which are Czech republic, Slovakia, Ireland And Sweden. The diploma thesis is drawn for year 2008. It proceeds above all about analyzing specificity of income tax of physical persons, supplemented about schedules their using. Principal aim of diploma thesis is, pursuant to gained piece of knowledge, determine and compare tax impact on common ratepayer by the help of taxation average coarse pay-roll. 5

1 ÚVOD...8 2 CÍL PRÁCE...10 3 METODIKA...11 4 DAŇOVÉ SYSTÉMY VYBRANÝCH ZEMÍ EU...13 4.1 Daňový systém České republiky...16 4.2 Daňový systém Slovenska...17 4.3 Daňový systém Irska...19 4.4 Daňový systém Švédska...20 5 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZA ROK 2008...22 5.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob...22 5.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob...25 5.3 Zdaňovací období...28 5.4 Příjmy osvobozené od daně...29 5.5 Základ daně a daňová ztráta...38 5.6 Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků...41 5.7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti...50 5.8 Příjmy z kapitálového majetku...55 5.9 Příjmy z pronájmu...58 5.10 Ostatní příjmy...59 6

5.11 Výpočet příjmu spoluvlastníka...62 5.12 Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou...63 5.13 Výpočet příjmů spolupracujících osob...64 5.14 Výpočet daně ze společného základu daně manželů...65 5.15 Výdaje (náklady)...68 5.16 Odpisy hmotného a nehmotného majetku...74 5.17 Rezervy a opravné položky...81 5.18 Sazba daně...82 5.19 Zvláštní sazba daně srážková daň...87 5.20 Nezdanitelná část základu daně, odčitatelné položky...88 5.21 Daňové zvýhodnění (slevy a bonus)...93 5.22 Zálohy na daň...98 5.23 Minimální výše daně...101 5.24 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob...102 6 SROVNÁNÍ ZDANĚNÍ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ HRUBÉ MZDY...105 6.1 Vyhodnocení zdanění měsíční hrubé mzdy...111 7 DISKUZE A ZÁVĚR...113 8 POUŽITÉ ZDROJE...118 7

1 Úvod Diplomová práce se zabývá zdaněním příjmů fyzických osob vybraných států Evropské unie z hlediska zákona o daních z příjmů a s nimi souvisejících zákonů a vyhlášek. Problematika zdanění příjmů je velmi zajímavá nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost, protože účinky uvalených daní se dotýkají finančních prostředků prakticky všech obyvatel. Zdanění příjmů je v mnoha zemích velmi složitou záležitostí, protože úprava daně z příjmů bývá často hodně rozsáhlá a poplatník daně musí dávat velký pozor, aby splnil všechny na něj uvalené povinnosti správně a včas. Práci mu navíc komplikují neustálé novelizace zákonů, které jsou pro bězného poplatníka náročné na sledování. Oblast zdanění příjmů je zajímavá také proto, že po vstupu České republiky do Evropské unie, se občanům výrazně zjednodušila možnost pohybu pracovní síly a tím i získání práce v ostatních státech EU. Poplatník při rozhodování, zda si najít práci v zahraničí, sleduje vedle výše mzdy, což je samozřejmě nejdůležitější ukazatel, také výši zdanění, tedy kolik mu z této mzdy zůstane k vlastnímu použití. Daň z příjmu je pro každého pracujícího velice nepopulární opatření, jelikož negativně ovlivňuje výši mzdy. Je však velmi důležitá, protože je jedním z hlavních zdrojů příjmů státních rozpočtů nejen států v EU. Daně se stávají v mnoha zemích nástrojem politického boje a proto je dnešním trendem vlád snižování přímých daní a získávání větších příjmů z daní nepřímých, jelikož ty nejsou tak na očích voličů. I přes zjevnou snahu zjednodušit a harmonizovat daňové systémy a jednotlivé daně v rámci EU a tím sblížit systémy zdaňování jednotlivých států, stále platí, že existují značné rozdíly nejen v druzích uvalených daní, v jejich výši či odvodech, ale také v náročnosti výpočtu. Hlavně proto byly vybrány pro tuto diplomovou práci státy, které jsou si na jedné straně historicky velmi blízké ( Česká republiká a Slovensko) a na druhé straně státy, které mají k problematice daní z příjmů rozdílný postoj (Irsko a Švédsko). Česká republika prošla v roce 2008 rozsáhlou daňovou reformou, když byla zavedena tzv. superhrubá mzda(k hrubé mzdě se přičítají platby za sociální a zdravotní 8

pojištění) a klouzavě progresívní sazba daně byla nahrazena rovnou daňovou sazbou ve výši 15 %. Mezi hlavní znaky reformy můžeme započítat rovněž zrušení společného zdanění manželů, které bylo kompenzováno vyššími daňovými slevami a v neposlední řadě také zrušení minimálního základu daně, který komplikoval činnost mnoha drobným podnikatelům. Touto reformou jsme se ještě více přiblížili systému zdanění příjmů na Slovensku, které provedlo daňovou reformu již v roce 2004 a v mnoha ohledech se stalo vzorem či pomocným vodítkem při realizaci daňové reformy v České republice.. Pokud se podíváme na daňové systémy vybraných států EU, zjistíme, že Irsko má nejjednoduší systém ze všech států EU. Pak následuje Švédsko. Naopak Česká republika a Slovensko mají příliš mnoho výjimek a příliš mnoho administrativy spojené s daňovou agendou pro firmy a podnikatele, což činí jejich daňové systémy značně složité. 9

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je analyzovat problematiku zdanění příjmů fyzických osob ve vybraných státech EU za rok 2008 a následně porovnat dopad zdanění na poplatníky, v tomto případě na rezidenty posuzovaných států. Z důvodu rozmanitosti daňových systémů byly vybrány Česká republika, Slovensko, Irsko a Švédsko. První část práce je zaměřena na rozbor daňových systémů zvolených států. Jedná zejména o identifikaci jednotlivých daní, jenž jsou v těchto zemích vybírány a jejich podíl na celkovém daňovém příjmu států tak, aby bylo ukázáno, jak velkou část mezi celkovými daňovými příjmy zaujímá daň z příjmů fyzických osob. Druhá část práce se zabývá konkrétní úpravou daně z příjmů fyzických osob jednotlivých států. Hlavním úkolem je postupná dekompozice daně z příjmů fyzických osob těchto zemí do dílčích podkapitol s ukázáním praktických příkladů jejich aplikace v praxi, tedy toho, koho se daň týká, které příjmy musí poplatník zdanit, a které nikoliv, jak si může legální cestou snížit základ daně, jaké odčitatelné položky, daňové slevy a bonusy může uplatnit, jakou výši sazby použije při výpočtu daňové povinnosti či jakým způsobem a v jakém termínu musí podat daňové přiznání. Všechny tyto, a mnohé další, poznatky budou následně sloučeny a zabudovány do modelového příkladu, který ukáže reálný dopad na poplatníkův příjem a pomůže tak splnit hlavní cíl práce, kterým je rozhodnout, ve které zemi poplatník na dani z příjmů fyzických osob zaplatí nejméně. Tímto způsobem bude také potvrzena či vyvrácena teze, která tvrdí, že nejnižší daňovou zátěž v podobě daně z příjmů fyzických osob pociťují poplatníci v Irsku, naopak poplatníci ve Švédsku zaplatí na dani z příjmů nejvíce. Dílčím cílem práce je rovněž pomocí procentuálního vyjádření porovnat podíl čisté a hrubé mzdy v České republice před a po reformě, tedy v letech 2007 a 2008, a touto formou ověřit výrok, který tvrdí, že daňová reforma je prospěšná pro poplatníka s průměrným výdělkem, protože poplatník zaplatí na dani z příjmů fyzických osob méně, než tomu bylo před reformou. 10

3 Metodika Při zpracování diplomové práce byly použity metody, kterými jsou deskripce, identifikace, dekompozice, syntéza, komparace a standartní matematické metody. Metoda deskripce (popisu) byla použita na popis daňových soustav vybraných států, zahrnujících, mimo jiné, přehled vybíraných daní a jejich poměr na celkových výnosech do státních rozpočtů. Metoda deskripce byla také použita při popisu aktuální úpravy zákona o dani z příjmů a na předpisy s ní související. Při zjišťování legislativních změn jednotlivých daňových zákonů, které mají významný vliv na zdanění poplatníka, zejména zákona o dani z příjmů, byla použita metoda identifikace (ztotožnění). Metoda analýzy (rozboru) byla využita při zkoumání úpravy daně z příjmů a také při postupu sestavování výpočtu čisté mzdy ze mzdy hrubé. Při sestavování výpočtu čisté mzdy, uceleného pohledu na způsob a formu zdanění poplatníka a na vyvození patřičných závěrů, byla použita metoda syntézy (sjednocení či souhrnu). Metody komparace (srovnání) bylo využíváno během celé práce, zvláště pak při porovnávání úpravy daně z příjmů u jednotlivých států a daňového dopadu na příjmy poplatníků. Standardních matematických operací zahrnujících součet, rozdíl, součin, podíl a výpočet procent, bylo využito při výpočtu čisté mzdy ve vzorovém příkladu. Data pro analýzu v rámci praktické části, byla čerpána ze zdrojů na internetových stránkách ministerstev financí a daňových úřadech jednotlivých států. Hlavním zdrojem pro získání potřebných dat byla platná znění zákonů o daních z příjmů fyzických osob posuzovaných států za rok 2008. Použité zdroje jsou detailně uvedeny v závěrečné kapitole nazvané použité zdroje. Hrubá mzda byla pro větší objektivitu brána jako celoroční průměrná hrubá mzda za rok 2007 a výpočet čisté mzdy následně aplikován na postup používaný na zdanění příjmů v roce 2008. Čistá mzda je počítána v národních měnách, což je přesnější kvůli pohyblivému měnovému kurzu a navíc je výsledek prezentován v procentuálním vyjádření, tudíž rozdílnost měn nehraje ve výsledku žádnou roli. 11

Zpracování této diplomové práce probíhalo v níže uvedených etapách. Zadání práce říjen 2007 Sběr informací, literatury a podkladů březen květen 2008 Vypracování teoretické části červen srpen 2008 Vypracování praktické části září prosinec 2008 Konečné zpracování a vyvázání leden 2009 Diplomová práce byla zpracována pomocí počítačové techniky v textovém procesocu Microsoft Word a v tabulkovém procesoru Microsoft Excel, ve kterém byly vytvořeny grafy a počítány výpočty použité při kalkulaci čisté mzdy ze mzdy hrubé. 12

4 Daňové systémy vybraných zemí EU Zkoumanými státy jsou v této práci Česká republika, Slovensko, Irsko a Švédsko. Dříve, než se dostanu k daňovým systémům těchto zemí, uvedu z důvodu jejich rozmanitosti několik základních údajů, aby měl i běžný čtenář lepší a ucelenější představu o zvolených státech. Z hlediska přehlednosti jsou tyto údaje prezentovány formou jednoduchých tabulek reprezentujících základní geografické, demografické, ale i makroekonomické ukazatele. Česká republika, jako samostatný stát, vznikla v roce 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky. Česká republika je demokratický stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky. Česko je členským státem Severoatlantické aliance (NATO), Evropské unie (EU) a Organizace spojených národů (OSN). Je také jedním ze států Visegrádské skupiny (V4). Tab. 1 Základní údaje o České republice Počet obyvatel 10,4 mil. Rok vstupu do EU 2004 Rozloha 78,866 tis. km 2 produkt Hrubý domácí Hlavní město Měna Praha Česká koruna (CZK) (1 = 25 CZK) (na obyvatele) Inflace (Nezaměstnanost) 142 380 mil. (18 600 ) 2,8 % (7,1 %) Daňová kvóta 37 % Zdroj: vlastní vypracování na základě dat Eurostatu 13

Slovensko (celým jménem Slovenská republika) vznikl jako samostatný stát v roce 1993 rozdělením rozdělením tehdejší České a Slovenské federativní republiky. Slovensko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance, Organizace spojených národů a Visegrádské skupiny (V4). Tab. 2 Základní údaje o Slovensku Počet obyvatel 8,8 mil. Rok vstupu do EU 2004 Hrubý domácí produkt 257 600 mil. Rozloha 48,845 tis. km 2 (na obyvatele) (14 700 ) Hlavní město Bratislava Inflace (Nezaměstnanost) 2,3 % (13,4 %) Měna Slovenská koruna (SKK) (100 SKK= 77 CZK) Daňová kvóta 30 % od roku 2009 bude nahrazena Eurem Zdroj: vlastní vypracování na základě dat Eurostatu Irsko je parlamentní republika s prezidentem v čele státu. Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas) tvořený prezidentem (voleným přímo voliči na 7 let) a dvěma komorami: sněmovnou poslanců (Dáil, 166 členů) a senátem (Seanad, 60 členů). 14

Tab. 3 Základní údaje o Irsku Počet obyvatel 4,30 mil. Rok vstupu do EU 1973 Hrubý domácí produkt 183 200 mil. Rozloha 70,273tis. km 2 (na obyvatele) (42 153 ) Hlavní město Dublin Inflace (Nezaměstnanost) 3,4 % (5,7 %) Měna Euro ( ) (1 = 25 CZK) Daňová kvóta 30 % Zdroj: vlastní vypracování na základě dat Eurostatu Švédsko je pluralitní konstituční monarchie (Král Karl XVI. Gustav) s jednokomorovým parlamentem. Švédsko, jehož správní členění je na 24 provincií, přistoupilo do Evropské unie v roce 1995. Tab. 4 Základní údaje o Švédsku Počet obyvatel 9,05 mil. Rok vstupu do EU 1995 Hrubý domácí produkt 305 990 mil. Rozloha 449,964 tis. km 2 (na obyvatele) (33 811 ) Hlavní město Stockholm Inflace (Nezaměstnanost) 1,5 % (6,8 %) Měna Švédská koruna (SEK) Daňová kvóta 50 % (1 SEK = 2,6 CZK) Zdroj: vlastní vypracování na základě dat Eurostatu 15

4.1 Daňový systém České republiky Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých evropských zemí. Daňová soustava vychází z platné české legislativy. Současná daňová soustava ČR byla zavedena k 1. lednu 1993 a opírá o platné znění zákona o soustavě daní a poplatků,zákona o správě daní a poplatků a o zákony jednotlivých daní. Daňové příjmy pocházejí ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. Podíl a tedy i vliv nepřímých daní na příjmy státní pokladny bude v budoucnu narůstat, a to hlavně díky rostoucí sazbě spotřební daně a daňovým reformám v oblasti přímých daní. Daně se v České republice dělí na daně přímé, které jsou vázány na konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu a zdaňují její příjem nebo majetek a na daně nepřímé, které jsou vázány na jednotlivé druhy výrobků nebo služeb. Přímé daně se dále člení na daně z příjmů, které jsou reprezentovány daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů právnických osob a na daně majetkové, jenž v sobě zahrnují daň z nemovitostí, daň silniční, daň z převodu nemovitostí a daň dědickou a darovací. Nepřímé daně jsou zastoupeny daní z přidané hodnoty a daněmi spotřebními, které se dále dělí na daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a lihovin, vína a piva, daň z tabáku a tabákových výrobků a daně na ochranu životního prostředí (u nás zatím nejsou neuplatněny). Vedle přímých a nepřímých daní dále existují platby, které mají charakter daní. Patří sem povinné platby pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platby pojistného na nemocenské pojištění a dále pak místní poplatky ukládané na úrovni měst a obcí. 16

Obr. 1 Graf procentuálního vyjádření vybraných daní v České republice 3% 21% Daňová povinnost 1% 21% 1% daň z příjmů fyzických osob (včetně srážkové daně) Clo DPH Spotřební daně 19% 34% majetkové daně daň z příjmů právnických osob (včetně srážkové daně) Ostatní příjmy, odvody a daně Zdroj: vlastní vypracování na základě dat ČSÚ 4.2 Daňový systém Slovenska Od 1. 1. 2004 platí na Slovensku nový daňový systém, který je součástí schválené daňové reformy. Základní podstatou reformy byla jednotná sazba daně ve výši 19 % pro daň z příjmu právnických osob a pro daň z příjmu fyzických osob. Stejná výše daně, tedy 19 %, je uplatňována i u daně z přidané hodnoty, snížená sazba daně je ve výši 10 %. Součástí slovenské daňové reformy se stalo také zrušení daně z převodu a přechodu nemovitostí, darovací daně a dědické daně. Darovací daň a dědická daň byly obě zrušeny od 1. ledna 2004. Od té doby nejsou již dary považovány za daňově uznatelné výdaje. O rok později následovalo ještě zrušení daně z převodu a přechodu nemovitostí. Velkým a důležitým pozitivem slovenské daňové reformy byl i fakt, že zavedením jedné sazby daně na všechny druhy daní a odbourání většiny výjimek, znamenalo výrazné zjednodušení celého daňového systému na Slovensku. Daňová reforma na Slovensku se stala jednou z nejlepších a nejpropracovanějších reforem, které kdy byly zavedeny. Jejich výsledkem je čistá rovná daň ve výši 19 %, roční růst HDP ve výši 8,7 % a schodek rozpočtu pod 3 %, 17

který umožní zavést již v roce 2009 na Slovensku Euro. Také na Slovensku se daně dělí na daně přímé a na daně nepřímé. Přímé daně jsou děleny na daně z příjmů, které jsou stanoveny celorepublikově a na daně místní, které si určují samy obce (samozřejmě v mezích zákona). Do daní z příjmů se zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Místní daně může uložit sama obec (kromě daně z motorových vozidel, tu ukládá stát). Do místních daní patří daň z nemovitostí, daň ze psa, daň z užívání veřejného prostranství, daň z ubytování, daň z prodejních automatů, daň z nevýherních hracích automatů, daň z vjezdu a setrvání motorového vozidla v historické části města, daň z jaderného zařízení, daň z motorových vozidel (u nás známá jako silniční daň) a poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady. Daně nepřímé jsou zastoupeny daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi, do kterých náleží daň z minerálního oleje, daň z lihu a lihovin, vína a piva a daň z tabáku a tabákových výrobků. Obr. 2 Graf procentuálního vyjádření vybraných daní na Slovensku Daňová povinnost 2% 17% daň z příjmů fyzických osob spotřební daně 43% 18% daň z příjmů právnických osob majetkové daně 0% 20% DPH srážková daň-daně z příjmů Zdroj: vlastní vypracování na základě dat ŠÚSK 18

4.3 Daňový systém Irska Daňový systém Irska je považovaný za velmi jednoduchý a průhledný. Podle rozsáhlého výzkumu World Bank a PricewaterhouseCoopers se Irsko umístilo mezi všemi ekonomikami na šestém místě v jednoduchosti placení a výběru daní, což je nejlepší umístění ze všech států EU. Výběr daní a poplatků je v kompetenci Office of the Revenue Commissioners. Přímé daně jsou vůbec nejnižší v Evropské unii. Vláda se snaží naplnit státní kasu především nepřímými daněmi a různými poplatky. Irsko je díky své nízké dani ze zisku 12,5 % lákadlem pro všechny zahraniční investory. Zatímco přímé daně drží vláda na velice nízké úrovni, postupem času dochází ke zvyšování některých nepřímých daní (zejména spotřebních) a řady poplatků. I v Irsku je základní členění daní na daně přímé a na daně nepřímé. Přímé daně jsou rozděleny na daně z příjmů a na daně majetkové. Daně z příjmů zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, která se v Irsku nazývá daň ze zisku korporací. Lodní společnosti si mohou po splnění určitých podmínek zvolit, zda chtějí uplatňovat daň z příjmů právnických osob nebo tzv. tonážní(nákladní) daň. Do daní majetkových patří daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň silniční, daň dědická a darovací, daň ze zisku z prodeje majetku a daň z úroku z vkladu. Nepřímé daně v sobě obsahují daň z přidané hodnoty a daně spotřební, která je uvalena zejména na výrobu a dovoz vybraných výrobků, jemiž jsou například uhlovodíková paliva a maziva, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. 19

Obr. 3 Graf procentuálního vyjádření vybraných daní v Irsku Daňová povinnost 31% 15% 8% 7% daň z příjmu fyzických osob daň z příjmu právnických osob daně majetkové kolky, clo 13% spotřební daně 26% DPH Zdroj: vlastní vypracování na základě dat z Office of the Revenue Commissioners 4.4 Daňový systém Švédska Švédský daňový systém tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Nejdůležitější přímé odvody jsou národní a místní daně z příjmů a národní daň z kapitálu (majetku). Vedle daní stojí rozsáhlý systém zaměstnaneckých příspěvků (poplatky sociálního zabezpečení), které pokrývají penze, zdravotní dávky a jiné typy sociálního pojištění. Příjmy z nepřímých daní se opírají o dva základní zdroje, a sice o daň z přidané hodnoty a spotřební daně vybraných komodit. Část příjmu z daní je užívána na splácení centrálního vládního dluhu Švédska. Struktura daní ve Švédsku je komplikovaná. Veřejný sektor ve Švédsku, tj. národní vláda (stát) a místní vlády (municipální a okresní rady) mají odpovědnost za značné množství služeb. Ty zahrnují například výchovu, pracovní trh a průmyslovou politiku, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení, ochranu životního prostředí apod. Aby mohly všechny tyto povinnosti plnit, musí veřejný sektor získat příslušné prostředky 20

prostřednictvím daní. Švédské daně jsou tím pádem relativně vysoké, ale jsou založeny na filozofii, že se plátcům daní vrací v podobě převodů plateb a veřejných služeb. Daňovou soustavu Švédska tvoří daně přímé, zastoupené daněmi z příjmů a daněmi majetkovými, a daně nepřímé, které reprezentuje daň z přidané hodnoty a akcízy (selektivní spotřební daně, které v sobě zahrnují daň z alkoholu, daň z tabákových výrobků a energetickou daň). Daně z příjmů se dále dělí na daň z příjmů fyzických osob a na daň z příjmů právnických osob a jsou výnosem státu a municipalit. Státu jsou odváděny daně z příjmů, jestliže příjmy podléhající dani překročí daný práh a veškeré daně z příjmů z kapitálového majetku. Municipalitám náleží daně odváděné z výdělečné činnosti jednotlivců (tj. z příjmů z podnikání a příjmů ze závislé činnosti). Majetkové daně se člení na daň z čistého majetku, která ta je od roku 2008 nahrazena pevným obecním poplatkem kvůli malé efektivnosti a daní z nemovitostí. Daň dědická a darovací byla k 1. lednu 2005 zrušena. Obr. 4 Graf procentuálního vyjádření vybraných daní ve Švédsku Daňová povinnost 14% 12% 6% 37% přímé daně poplatky za sociální pojištění DPH nepřímé daně 31% zdanění podniků Zdroj: vlastní vypracování na základě dat ze Skatteverketu 21

5 Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích EU za rok 2008 Tato kapitola se věnuje problematice zdaňování příjmů fyzických osob posuzovaných států a je koncipována tak, aby byl podle ní i běžný poplatník schopen správně vypočítat svou daňovou povinnost a včas odevzdat daňové přiznání. K tomuto účelu slouží i praktické příklady uváděné v jednotlivých podkapitolách. Podklady jsou čerpány z následujících zákonů a vyhlášek: Česká republika Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Slovenská republika - Zákon č 595/2003 Sb., o daních z příjmů Irsko Taxes consolidation act 1997 včetně Finance act 2008 a Finance bill 2008 Švédsko - Inkomstskattelag 1999:1229 v platném znění pro rok 2008 5.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob V ČESKÉ REPUBLICE se za poplatníky daně z příjmů fyzických osob považují fyzické osoby, dále jen poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Bydlištěm na území České republiky rozumíme místo, kde má poplatník stálý byt za úmyslem trvale se v tomto bytě zdržovat. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Na tyto poplatníky se vztahuje daňová povinnost z příjmů plynoucích jak ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí a berou se jako daňoví rezidenti. Výjimkou jsou poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, tito mají daňovou povinnost jen z příjmů, které plynou ze zdrojů na území České republiky, a to i v případě, že se zde obvykle zdržují. Ostatní poplatníci mají daňovou povinnost vztahující se jen příjmy 22

plynoucí ze zdrojů na území České republiky a jsou v České republice označováni za nerezidenty. Př.1: Slovák, který zde pobývá za účelem studia 10 měsíců v roce 2008 a má příjem jak v ČR, tak na Slovenku, bude v ČR danit pouze příjmy z ČR, i když se zde zdržuje více než 183 dní v roce, protože se v ČR zdržuje pouze za účelem studia. Příjmy, které získal ze zdrojů na území Slovenska nebude v ČR zdaňovat. V České republice je nerezidentem. Př.2: Občan ČR, který má trvalé bydliště v ČR a v roce 2008 pracoval 5 měsíců na Slovensku, má tedy příjem z ČR i ze Slovenska, bude v České republice danit všechny své příjmy, tedy i ty získané na území Slovenska. Poplatník si však může snížit svou daňovou povinnost pomocí použití zákona č. 257/93Sb., o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem. V České republice je považován za daňového rezidenta. Př.3: Cizinec, který se do ČR přistěhoval za prací v květnu a zbytek roku strávil v ČR, je považován za daňového rezidenta ČR a daní zde všechny své příjmy, i když není občanem ČR, ale zdržoval se na území ČR více jak 183 dní v roce. Na SLOVENSKU se stejně jako v České republice rozdělují poplatníci na ty, kteří mají neomezenou daňovou povinnost a ty, kteří ji omezenou mají. Neomezenou daňovou povinnost mají poplatníci s trvalým pobytem nebo obvykle se zdržující na území Slovenska (183 a více dní v roce). Poplatníci s neomezenou daňovou povinností daní jak příjmy ze Slovenska, tak příjmy ze zahraničí. Omezená daňová povinnost se váže na poplatníky, kteří se na území Slovenska zdržují jen za účelem studia nebo léčení a na ty, kteří překračují hranice jen za účelem výkonu závislé výdělečné činnosti, jejíž zdroj je na území Slovenské republiky. Omezená daňová povinnost se váže jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky. 23

V IRSKU jsou poplatníci daně rozděleni do kategorií, podle kterých se rozhoduje, které příjmy daní a jaké nikoliv. Poplatník si musí nejdříve určit, zda je rezidentem, tzv. obvyklým(standardním) rezidentem, domicilem(má v Irsku trvalé bydliště) či nerezidentem. Rezidentem je poplatník, který se na území Irska zdržuje alespoň 183 dní v roce nebo 280 dní za poslední dva roky(musí být splněna podmínka být rezidentem alespoň 30 dní v každém z těchto dvou let). Pokud je poplatník za poslední 3 roky obvyklým rezidentem, stává se na začátku čtvrtého roku běžným rezidentem. Obvyklým rezidentem je i osoba, která se z Irska odstěhuje a neprokáže, že již neudržuje základní vazby s Irskem, a to po dobu následujících 3 let. Manželské páry se pro daňové účely posuzují samostatně, což znamená, že jeden z manželů může být rezidentem a druhý nikoliv. Rezidenti, obvyklí rezidenti a osoby se sídlem v Irsku mají daňovou povinnost z celosvětových příjmů, nerezidenti pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů v Irsku. Pokud je poplatník nerezidentem, ale je obvyklým rezidentem, podléhají zdanění i zahraniční příjmy, které překročí hranici 3.810 za rok. V potaz se bere i smlouva o zamezení dvojího zdanění, která může daňovou povinnost upravit. Poplatníci, kteří mají sídlo v zahraničí, ale jsou zároveň rezidenti Irska, mají daňovou povinnost pouze ze zahraničních příjmů, které jsou poukázány do Irska. Př.1: Cizinec žijící poslední 2 roky v Irsku a má příjem jak z Irska, tak ze své rodné země. V Irsku je považován za rezidenta a je povinnen zdanit všechny své příjmy, samozřejmě s přihlédnutím ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění, pokud ji mají mezi sebou státy uzavřenou. Př.2: Irský občan se před 2 lety odstěhoval z Irska a v Irsku vůbec nepobývá, ale nedoložil tuto skutečnost. Je tak brán stále jako obvyklý rezident a má daňovou povinnost ze všech svých příjmů. Př.3: Stejné podmínky jako v příkladu 2, jen s tím rozdílem, že doložil skutečnost, že s Irskem neudržuje vazby, bude brán v Irsku jako nerezident. Př.4: Cizinec podniká ve své rodné zemi, ale 10 měsíců v roce 2008 pobýval v Irsku, si nechává část příjmů posílat na bankovní účet do Irska. Splňuje tak podmínku 24

rezidentství, ale sídlo má ve své rodné zemi, proto bude v Irsku danit jen ty příjmy ze své rodné země, které si nechává posílat do Irska. Poplatníky ve ŠVÉDSKU jsou daňoví rezidenti i nerezidenti. Daňovým rezidentem je osoba, která má na území Švédska trvalé bydliště nebo se zde zdržuje posledních 6 po sobě jdoucích měsíců. Švédský státní příslušník, který byl rezidentem posledních 10 měsíců je za rezidenta považován i dalších 5 let od svého odchodu ze země, pokud neprokáže, že již neudržuje základní vazby se Švédskem. Nerezidentem je poplatník daně, který výše uvedené nesplňuje. Rezidenti mají daňovou povinnost z celosvětových příjmů, nerezidenti pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů ve Švédsku. Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Příjmy manželů jsou zdaňovány odděleně. Př.1: Švédský občan, který byl ve Švédsku rezidentem poslední 4 roky, se odstěhoval do ciziny. Neprokázal však, že se Švédskem již neudržuje základní vazby, proto je i v roce 2008 brán jako daňový rezident Švédska a má tak daňovou povinnost z celosvětových příjmů. Př.2: Cizinec pobývá posledních 8 měsíců pracovně ve Švédku. I přes to, že nemá ve Švédsku trvalé bydliště, je brán jako švédský rezident a bude mít daňovou povinnost ze všech svých příjmů. Může však skrz svého zaměstnavatele požádat o úlevy a výjimky z placení daní. 5.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně se rozumí ta skutečnost, na kterou se daň váže, která je podrobena zdanění. Předmětem daně tak může být důchod (příjem), majetek, spotřeba, převod práv 25

apod. Předmět daně je velmi často obsažen přímo v názvu daně (např. daň z příjmů fyzických osob, daň z nemovitostí, daň dědická aj.), popř. skupiny daní (daně ze spotřeby, důchodové daně atd.). V ČESKÉ REPUBLICE se do předmětu daně z příjmů FO zahrnují příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Příjmem se rozumí příjem peněžní, nepeněžní(oceněný dle zvláštního právního předpisu), tak i příjem dosažený směnou. Zákon o dani z příjmů fyzických osob také přesně určuje, které příjmy se za předmět daně nepovažují. Těmito příjmy jsou příjmy získané zděděním, které podléhají dani dědické, přijaté úvěry a půjčky, příjmy získané darováním, ty podléhají dani darovací( nesmí však jít o dar od zaměstnavatele, ten je součástí hrubého příjmu zaměstnance), příjmy z nabytí majetku v rámci restituce a soudní a mimosoudní rehabilitace a cestovní náhrady (včetně hodnoty stravování na pracovních cestách) přijaté od zaměstnavatele v souvislosti s výkonem závislé činnosti, kde zvláštní zákony určují horní limity náhrad. Př.1: Poplatník dostane od zaměstnavatele pytel obilí pro své soukromé účely za dobré služby (má doma 10 slepic). Jedná se o nepeněžní plnění a poplatník musí cenu tohoto obilí zahrnout do příjmů. Př.2: Poplatníkovi odkáže babička v závěti cenný obraz. Jeho cenu však poplatník nezahrne do svých příjmů, protože získal obraz děděním a tudíž tento příjem nepodléhá dani z příjmů (není předmětem daně z příjmů), ale podléhá dani dědické. Na SLOVENSKU jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy. Rozdíl oproti České republice je pouze v tom, že 26

příjmy z pronájmu nejsou řešeny samostatně, ale spadají do sekce příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Za příjem se považuje plnění peněžní a nepeněžní plnění dosažené i směnou, oceněné běžnými cenami používanými v místě a čase plnění nebo spotřeby. Zákon o dani z příjmů fyzických osob také přesně určuje, které příjmy se za předmět daně nepovažují. Předmětem daně není přijatá náhrada oprávněné osoby (např. restituce), příjem získaný vydáním, děděním či darováním nemovitosti či věci movité, práva nebo jiné majetkové hodnoty kromě příjmu z něho plynoucího a darů poskytnutých v souvislosti s výkonem činnosti, dále pak úvěr a půjčka a podíl na zisku vyplacený po zdanění obchodní společností nebo družstvem, vyrovnávací podíl, podíl na likvidačním zůstatku a podíl vyplacený po zdanění tichému společníkovi(netýká se to veřejných obchodních společností komplementářů) a také daň z přidané hodnoty uplatněná na výstupu u plátců Př.1: Poplatník získá v restituci rozsáhlé pozemky se zámečkem. Tento příjem však nebude zdaňovat, protože majetek získaný formou restituce není předmětem daně z příjmů. Za předmět daně jsou v IRSKU považovány veškeré příjmy (total income) ve formě výdělků(mzdy), zisků z majetku(z pronájmu) a kapitálových příjmů(zejména dividend). Jedná se o příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z investičního(kapitálového) majetku a ostatní příjmy Předmětem daně nejsou příjmy získané děděním, které podléhají dani dědické, příjmy získané darováním, ty podléhají dani darovací a ani příjmy z převodu a prodeje majetku, které jsou také řešeny samostatnou daní. Pro účel stanovení zdanitelného příjmu ve ŠVÉDSKU jsou důležité tzv. kategorie příjmů a zdroj příjmů. Zákon rozděluje příjmy do třech skupin. Do první skupiny patří 27

příjmy z podnikání, tj. příjmy ze všech typů podnikatelských aktivit, profesí a zemědělství. (příjmy z nemovitého obchodního majetku a příjmy a kapitálový výnos z movitého majetku týkající se podnikání). Druhou skupinu tvoří příjmy z kapitálového majetku, tj. dividendy, úroky a další příjmy z kapitálových investic. Kromě toho také kapitálové výnosy z prodeje nemovitého majetku užívaného k podnikání a kapitálový výnos z movitého majetku neužívaného k podnikání. Třetí skupinu zdanitelných příjmů zastupují příjmy ze závislé činnosti zahrnující všechny zdanitelné příjmy, které se nezahrnují do dvou výše uvedených kategorií. Zdanitelné v této kategorii jsou i plnění v naturáliích oceněné jejich skutečnou tržní hodnotou, tj. jakákoliv nepeněžní odměna přijatá zaměstnancem od svého zaměstnavatele. Plně zdanitelnými jsou i veškeré penze poskytované státem. Penze vyplacené na základě soukromého životního pojištění jsou nezdanitelné. Tantiémy a další odměny jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. 5.3 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je časové období (časový interval), za něž se stanoví základ daně a výše daně (např. kalendářní rok, hospodářský rok, kalendářní měsíc apod.). Zdaňovací období je pro každou daň stanoveno příslušným daňovým zákonem. U některých daní zdaňovací období nelze stanovit. Je to u těch daní, které se vybírají nepravidelně, nastane-li určitá událost. Ve všech posuzovaných státech, tedy v České republice, na Slovensku, v Irsku i ve Švédsku, se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za zdaňovací období kalendářní rok. 28

5.4 Příjmy osvobozené od daně Osvobození od daně představuje takovou část předmětu daně, ze kterých se daň nevybírá, a které daňový subjekt není povinen, ale zpravidla ani oprávněn, zahrnout do základu daně. Osvobození se často váže na splnění určitých podmínek nebo má určité horní limity, po jejichž překročení poplatník musí nadlimitní část zdanit. Horní limity či omezující podmínky pro osvobození udává přímo zákon o dani z příjmů či zvláštní právní předpis. Pro stručnost neuvádím všechny případy osvobození, ale jen ty, které považuji za důležité z pohledu běžného poplatníka. V ČESKÉ REPUBLICE se k nejdůležitějším příjmům osvobozených od daně z příjmů zyzických osob řadí následující příjmy: Prodej nemovitosti Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště (není zde zmíněna podmínka vlastnictví) nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud zde bydlel po dobu kratší než dva roky a získané prostředky použije na uspokojení své bytové potřeby, může prodejce též uplatnit osvobození od daně. V případě, že se jedná o společné jmění manželů, postačí, aby podmínky pro osvobození splnil jen jeden z nich. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí. Příjmy z budoucího prodeje uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku také nejsou osvobozeny. U ostatních 29

nemovitostí, jež nejsou uvedeny výše, můžeme uplatnit osvobození v případě, že doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Jestliže se jedná dědictví v řadě přímé nebo manželem (manželkou), tak se do časového testu 5 let načítá i doba vlastnictví zůstavitele (zůstavitelů). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitosti, pokud tyto nemovitosti jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Časový test pěti let se uplatní i v případě, že se jedná o příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku. Př.1: Poplatník prodal rodinný dům, ve kterém bydlel posledních 7 let. Je splněna podmínka bydliště alespoň 2 roky před prodejem, takže je tento příjem od daně z příjmů osvobozen. Př.2: Poplatník prodal rodinný dům, ve kterém bydlel posledních 15 měsíců. Podmínka bydliště alespoň 2 roky před prodejem není splněna a poplatník tedy musí příjem z prodeje rodinného domu zahrnout do zdanitelných příjmů. Př.3: Poplatník prodal rodinný dům, ve kterém bydlel posledních 15 měsíců a za tyto prostředky koupil jiný dům, ve kterém nyní bydlí. Podmínka bydliště alespoň 2 roky před prodejem sice není splněna, ale poplatník použil získané prostředky na uspokojení své bytové potřeby, proto je tento příjem od daně osvobozen. Př.4: Poplatník prodal rodinný dům, ve kterém bydlel posledních 10 let, a který měl zahrnut do obchodního majetku (měl v něm obchod s oblečením). I Když je splněna podmínka bydliště, musí tento příjem z prodeje být zahrnut do zdanitelných příjmů, protože není splněna podmínka vyřazení tohoto domu z obchodního majetku alespoň 5 let před jeho prodejem. 30

Prodej movitých věcí Osvobozeny jsou veškeré příjmy z prodeje movitých věcí. Výjimkou jsou motorová vozidla, lodě a letadla, u nichž platí osvobození, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem jeden rok. Dále se osvobození nevztahuje na příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Př.1: Poplatník prodal auto, které koupil před 7 lety a zahrnul ho do obchodního majetku, ze kterého ho vyřadil před 2 lety. I když doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 1 rok, musí tento příjem zdanit, protože není dodržena podmínka vyřazení auta z obchodního majetku v délce 5 let. Přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody Osvobození neplatí, jedná-li se o platby přijaté jako náhrada za ztrátu příjmu a jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikání v době vzniku škody, nebo platby přijaté jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu. Př.1: Polplatník je podnikatel. Má svoje vlastní auto (nezařazené do podnikání) a občas na základě účtování kilometrovného jej používá i pro podnikání. Navíc vlastní dodávku zařazenou v obchodním majetku, se kterou jezdí dva zaměstnanci. V první polovině roku 2008 mu na obou vozech bylo vyplaceno plnění z havarijní pojistky. Plnění z havarijní pojistky u auta nezařazeného do obchodního majetku je i v případě občasného použití k podnikání a účtování kilometrovného osvobozeno a pojistné plnění nebude poplatníkem zatíženo daní z příjmů. Naopak v případě přijatého plnění přijatého za dodávku, zařazenou v obchodním majetku, bude jeho hodnota zahrnuta do příjmů z podnikání. 31

Ceny ze soutěží a slosování Osvobození se vztahuje na ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování (s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže) a ceny ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10.000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním. Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na veřejně prospěšné účely, jako například na vzdělání, vědu či kulturu. Příjmy sociálního charakteru Od daně jsou osvobozeny příjmy získané ve formě dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpora, sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění v úhrnné částce ve výši 198.000 Kč ročně, převis této částky je poplatník povinen zdanit. Přijaté výživné je osvobozeno do limitu dle zákona, převis se opět musí zdanit. Osvobozeny jsou také dávky sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči. Odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů Stipendia Osvobození se vztahuje na stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a příspěvky a podpory z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení, včetně příspěvků poskytovaných ze zahraničí Př.1: Student veřejné vysoké školy obdrží stipendium za dosažené studijní výsledky. Tento příjem je osvobozen, protože jde o veřejnou vysokou školu. 32

Př.2: Student soukromé vysoké školy obdrží stipendium za dosažené studijní výsledky. Tento příjem není osvobozen, protože jde o soukromou vysokou školu. Přijaté pojistné plnění z pojištění osob Výjimku zde tvoří pojištění pro případ dožití určitého věku či smrti, na jež se osvobození nevztahuje. Výpomoci od zaměstnavatele Například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance. Převod členských práv družstev Příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej CP, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory Nabytí vlastnictví bytu Příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že odstupné použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku od přijetí odstupného. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Cenné papíry Osvobozen je zcela a vždy prodej CP nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace. Ostatní prodej CP je osvobozen, pokud doba mezi nabytím a převodem CP 33

přesáhne dobu šest měsíců. Jestliže jsou nebo byly CP zahrnuty do obchodního majetku, použije se časový test šesti měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Př.1: Poplatník si pořídil jako v březnu 2008 akcie firmy A a v listopadu 2008 tyto akcie prodal se ziskem. Tento zisk nebude danit, protože doba mezi nabytím a prodejem akcií přesáhla 6 měsíců. Úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů Vzájemné vypořádání Příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle Zákona o vlastnictví bytů Náhrada za věcné břemeno Osvobozeny jsou příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu. Jedná se např. o dálnici přes pozemek - náhrada od státu. Kursový zisk Osvobození se vztahuje na kursový zisk při směně peněž z účtu vedeného v cizí měně, pokud nejde o podnikatelský účet. Restituce Příjmy z prodeje majetku nabytého v restituci jsou vždy osvobozeny. 34

Na SLOVENKU patří mezi nejdůležitější příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob tyto příjmy poplatníka: Prodej nemovitosti Příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s maximálně dvěma byty včetně souvisejících pozemků, pokud ho prodávající vlastnil a současně v něm měl trvalý pobyt nejméně dva roky před prodejem. Pokud jde o dědění v přímé řadě, počítá se do časového testu dvou let i doba vlastnictví zůstavitele. Pokud byl byt či dům zahrnut do obchodního majetku nebo pronajímaný, můžeme osvobození uplatnit po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku nebo konce pronájmu. Na ostatní nemovitosti se vtahuje časový test pro osvobození v délce pěti let. Příklady viz. Česká republika. Prodej movitých věcí Osvobozený je příjem z prodeje movité věci kromě příjmu z prodeje movité věci, která byla prodána v době kratší pěti let od vyřazení z obchodního majetku. Cenný papír se pro účely tohoto zákona nepovažuje za movitou věc. Příklady viz. Česká republika. Výživné podle zvláštního předpisu Příjmy z převodu členských práv družstva Zde jde o osvobození příjmů souvisejících s převodem práva užívání nájemního bytu, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let od uzavření nájemní smlouvy s bytovým družstvem. Příjmy sociálního charakteru Dávky, podpory a služby z veřejného zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenského, úrazového zabezpečení a plnění poskytované v rámci aktivní politiky trhu práce. Dále pak dávka a příspěvky na zabezpečení základních životních podmínek a řešení 35

hmotné nouze. Patří sem také příplatek k náhradě příjmu, k nemocenskému, k podpoře při ošetření člena rodiny, k mateřství a další. Příjmy z plnění z pojištění osob Výjimkou je plnění z pojištění pro případ dožití. Přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy Přijatá plnění z pojištění majetku a z pojištění odpovědnosti za škody Výhry v loteriích a podobných hrách schválených zvláštním předpisem Přijaté ceny nebo výhry v hodnotě nepřevyšující 5.000 Sk za cenu Cenou či výhrou se rozumí cena z veřejné soutěže, reklamní soutěže či slosování a cena ze sportovní soutěže, kdy nemá poplatník sportovní činnost jako samostatnou výdělečnou činnost. Př.1: Poplatník se zúčastnil amaterského závodu horských kol a výhrál vázu v hodnotě 2.000 Sk. Tento příjem je osvobozen od daně, protože se jedná o amatéra, který nemá sportovní činnost jako výdělečnou činnost a také hodnota získané ceny nepřesahuje 5.000 Sk. Suma daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti Vybrané druhy příjmů do úhrnné výšky 5-násobku životního minima Jedná se o některé příjmy z pronájmu nemovitostí, o příjmy z příležitostných činností včetně příležitostné zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příležitostného pronájmu movitých věcí. Dále jsou osvobozeny příjmy z převodu opcí a cenných papírů a příjmy z převodu podílu s.r.o., k.s. a členských práv družstva. 36

IRSKO nemá oproti například České republice mnoho druhů příjmů, které si mohou poplatníci osvobodit, jelikož se tam vydali spíše cestou větších daňových slev a podpor. Důležitou roli, týkající se výše osvobození, sehrává v mnoha případech rodinný stav poplatníka. Mezi nejdůležitější příjmy osvobozené od daně se řadí: Osvobození od daně z příjmu v případě nízkého příjmu Pokud příjem svobodné či ovdovělé osoby nepřesáhne za rok 2008 částku 5.210 a osoby sezdané 10.420, tak je tato osoba od placení daně osvobozena zcela. Osvobození od daně z příjmu na základě věku Možnost osvobození části příjmů na základě věku mají osoby, které dosáhnou 65 a více let. Svobodné či ovdovělé osoby mohou osvobodit částku 20.000 a osoby sezdané dvojnásobek, tudíž 40.000. Př.1: Manželé (oba nad 65 let věku) mají příjem v roce 2008 ve výši 35.000. Jejich příjmy budou osvobozeny, protože jejich hrubý příjem je menší než 40.000 Nezaopatřené děti V roce 2008 se navíc zvyšují limity pro osvobození od daně z příjmu o 575 na každé z prvních dvou oprávněných dětí poplatníka a o 830 na každé z dalších dětí (jsou-li k dispozici). Příjmy z pronájmu místností Pronajímá-li poplatník místnost ve vlastním domě, osvobozuje se 10 000. Pokud však příjem z nájmu překročí tento limit, je třeba zdanit celou částku, nikoli pouze přesahující částku. Př.1: Poplatník v roce 2008 pronajímá pokoj ve vlastním bytě za 8.000 rocně. Celý tento příjem bude osvobozen, protože celkový nájem nepřesáhl limit 10.000. 37

Př.2: Poplatník v roce 2008 pronajímá pokoj ve vlastním bytě za 12.000 rocně. Celý tento příjem musí poplatník zdanit, protože přesáhl limit 10.000 rocně. Nemůže tedy uplatnit osvobození 10.000 tak, že by zdanil jen přesahující částku 2.000, ale musí zdanit celých 12.000. Příjmy umělců Osvobozeny jsou příjmy umělců, spisovatelů, skladatelů a výtvarníků do limitu, čímž chce vláda podpořit národní kulturu. Osvobození příjmů z patentu Osvobozeny jsou příjmy plynoucí z patentů a výzkumů v případě, že tyto příjmy plynou původnímu investorovi a patent se týká výrobních aktivit nebo nevýrobních aktivit, kdy příjemce není osobou blízkou plátci. 5.5 Základ daně a daňová ztráta V ČESKÉ REPUBLICE se za základ daně bere částka, o kterou příjmy ve zdaňovacím období (kalendářní rok) přesahují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. U poplatníka, který má ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více příjmů ( 6 až 10) je základem daně součet dílčích základů daně. Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, má povinnost do základu daně započítat i příjmy, které obdrží do 31 dnů od skončení zdaňovacího období( leden následujícího roku). Pokud však prokazatelné výdaje převýší dosažené příjmy, hovoříme o jejich rozdílu jako o daňové ztrátě. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, můžeme uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích, nejpozději však do pěti let od jejího vzniku. 38