Divadelní noviny Ročník 2011 Archiv ročníků ročník 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vyhledávání Hledat English summary Divadlo.cz Programy divadel Premiéry Adresář Čtenářský blog Přidejte svůj názor Partneři O nás Předplatné Inzerce Kde koupit Cena Sazky a DN Redakce a kontakty 1 z 5 6/17/11 1:06 PM
kulturní čtrináctideník pro divadelníky a jejich diváky. idn blog DN Podrobný obsah 12/2011 KRITIKA 12/2011 Tělo jako politikum i nástroj Kdeže ty loňské sněhy jsou?, posteskla jsem si, když jsem si uvědomila, že začal další, už třiadvacátý ročník mezinárodního tanečního festivalu Tanec Praha. S nostalgií vzpomínám na ekolo, které mě tak věrně provázelo na mých tanečních cestách celý minulý ročník. Praha letos ožívá v měsíci červnu nejen Tancem Praha 2011, ale i Pražským Quadriennale, a skloubit coby divák obě velkolepé akce není snadné. Proto nebudu o festivalu referovat tolik jako v roce minulém. Navíc naskakuji do rozjetého vlaku. Objevování neviditelného Ve středu 15. června hostoval na Nové scéně sicilský taneční soubor Compagnia Zappalà Danza italského choreografa Roberta Zappaly s inscenací Instrument 1 Scoprire L Invisible (Nástroj 1 Objevovat neviditelné). Jedná se o první díl jejich tanečního projektu, v němž jsou nahlíženy možnosti lidského těla v reakci na hudbu i disharmonický hluk. Energický a zároveň velmi soustředěný tanec celého souboru roztáčí jediný zvuk, který vyluzuje hráč na tradiční sicilský nástroj marranzano. I přesto, že program k inscenaci hovoří o sicilských tradicích obsažených v pohybech všech sedmi tanečníků, nic z těchto učených rad jsem v jejich tanci nečetla. Nicméně dávka sicilské horkokrevnosti, vášnivosti a jižanského temperamentu byla patrná. Inscenace je přitažlivá především svou výrazovou i tematickou mnohovrstevnatostí a šíří (tělo, zvuk, rytmus, pohlaví, tanec a jeho kulturní a společenské kontexty ), přičemž jednotlivé kontexty, odkazy a vrstvy se odkrývají postupně, pomalu, jako by s emocionální rozvahou sedmi performerů, kteří v prostoru figurují sami za sebe i v precizně synchronizovaných společných tanečních variacích. Zahalené a odhalené lidské tělo Představení ještě nezačalo a atmosféra i vzduch v rozlehlém sále Nové scény houstly. Tomu výrazně dopomohl stroj na dým, kterým Italové zakouřili jevištní prostor tak, že na potemnělé scéně nebylo téměř nic vidět. Po chvíli se ze tmy a dýmu začaly vynořovat postavy oděné do černých šatů, s tvářemi zahalenými závojem. V mlze a temnotě vyhlížely jako duchové, děsivé přeludy, jejichž hrůznost byla umocněna vzdechy a výkřiky. Hlasy i šelest přecházely do brblání, jež se zesilovalo a znělo jako zaříkávací formule při kmenovém rituálu. Hlasy, dupáním i zběsilými, koordinovaně chaotickými gesty atakovaly tyto tajemné postavy na dálku publikum. Ztuhlé a křečovité pohyby, které provázely počáteční hororovou scénu, však tanečníci postupně rozmělňovali, zjemňovali, karikovali, a představení tak začalo nabývat mírně komické povahy. Více humorným, zároveň estetickým a v neposlední řadě i mírně provokativním vyvrcholením první části byla scéna, v níž se aktéři svlékli do naha a v kulturistických pózách se před diváky exhibovali. Zřejmě tak chtěli evokovat sochy antických božstev nebo stroze oděné atlety starověkých olympijských her. Všechny tyto konotace odkazují k jednomu ze stěžejních témat 2 z 5 6/17/11 1:06 PM
inscenace lidskému tělu, v tomto případě fyzicky dokonale zocelenému, a tudíž krásnému. Tato rázná a rychlá proměna mužů, převlečených za ženy, v maskulinní objekty krásy byla překvapivá, leč vtipná. Jako by se stylově vyhraňovala vůči tomu, co následovalo poté. Tělo jako nástroj Druhá část představení byla totiž mnohem křehčí, co do pohybu i uchopení tématu. Muži, tentokrát oděni do splývavých tunik neutrálních béžových barev, soustředili pozornost svou i diváků na detaily tanečních pohybů výrazné protažení rukou i nohou, pomalé i rychlé rozpínání paží do uvolnění i do křeče, hluboká plié, plynulé i trhané prolamování trupu, napětí ve tváři. Skoro až ženská křehkost, obsažená v těchto gestech a pohybech, byla konfrontována silovou mužnou capoeirou. V krátkých tanečních sólech i skupinových choreografiích, fascinujících svou až geometrickou přesností, umocňovali divácký zážitek z precizně provedené taneční techniky plné vnitřního napětí a dramatického výrazu. Myslím, že jsem první stanici své letošní cesty Tancem Praha zvolila dobře. Copagnia Zappalà Danza: Instrument 1 Scoprire L Invisible. Choreografie, režie, výprava a světelný design Roberto Zappalà, hudba Puccio Castrogiovanni, text Nello Calabrò, tančí Adriano Coletta, Alain El Sakhawi, Roberto Provenzano, Fernando Roldan Ferrer, Salvatore Romania, Antoine Roux-Briffaud, Alessandro Vacca. Nová scéna Národního divadla Praha 15. června 2011 v rámci festivalu Tanec Praha 2011. VERONIKA ŠTEFANOVÁ 16. 06. 2011 Zpět na hlavní stranu Na začátek stránky To se mi líbí Buďte první mezi svými přáteli, kterým se to líbí. KOMENTÁŘE ČTENÁŘŮ vložit VLOŽIT KOMENTÁŘ Jméno a příjmení [povinné] E-mail [povinné] Web Vložit komentář 3 z 5 6/17/11 1:06 PM
Číslo 12 (ročník 20, 15. 6. 2011) Obsah čísla 12/2011 Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících). Komentář Kapříci, Kočí a Diskuse o DN z pohledu práva Jiří Srstka Sukces měsíce Sukces měsíce redakce Propadák měsíce Propadák měsíce redakce Jak já to vidím Irena Dousková Irena Dousková Inspirace divadlem Sebezpyt nad NoDem Quijotem Petra Hůlová Kronika 18. 29. května redakce Kritický žebříček 12/2011 Kritika Krok zpět, anebo kupředu? Vladimír Hulec Divadelní debata o debatě Lenka Dombrovská Jedno malé zapadlé květinářství Josef Herman Tiká tiká : Zvuky se ozývají z různých stran Josef Herman Tiká tiká nové hudební divadlo: Stop lovu tuleňů Vladimír Hulec Když ucítím tvou teplou kůži Jan Kolář Masopust 2011 Zdeněk Hořínek Poslední domov pro pěvce Jiří Erml Vztahy ve světě bez lásky Jana Paterová Před odtučňovací kúrou Jan Kerbr Položit hlavy dobrovolně na špalek? Josef Mlejnek Rozhovor Pavla Beretová: Někdy mám diváků dost, že bych křičela Lenka Dombrovská Kontext Spisy v jemném proužku Václav Cejpek Dopis ze Zlína Literární Noviny O čem píší teatrologové Josef Herman Fragmenty rozhlasu: And Now for Something II Martin J. Švejda Zahraničí Desetkrát a dost Švédské divadelní bienále Gävle 2011 Zbyněk Černík Pieter de Buysser: Umění jako lidská tvář Hana Pavelková Dopisy bez hranic Ludvík Vaculík píše Břetislavu Rychlíkovi Ludvík Vaculík Polemika Jak se v divadelních Čechách očerňujeme Josef Herman Výročí Výročí červenec redakce Paměti, záznamy, deníky Život na korze I 4 z 5 6/17/11 1:06 PM
Martin Porubjak Dědova mísa Dědova mísa Milan Uhde Obsah čísla 12/2011 Divadelní noviny na Facebooku To se mi líbí Divadelní noviny se líbí 177 lidem. Ka Te Tomáš Sateřina Roman Michaela Pavel Kamila Kaarl Kamila Plugin pro sociální síť Facebook Divadelní noviny, Celetná 17, 110 00 Praha 1, ČR, divadelni.noviny@divadlo.cz Mapa webu, stránky Divadelních novin navštívilo již 40517 lidí. Grafika Designiq a implementace v2.cz. 5 z 5 6/17/11 1:06 PM