průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

Transkript

1 Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch) Eva Žáková a kolektiv autorů HUDBA Lenka Dohnalová KNIHY A TISK PhDr. Jaroslav Císař Autoři: Jaroslav Císař, Lenka Dohnalová, Jaroslav Faltus, Jiří Hadaš, Marek Hejduk, Petr Mošna, Bohumil Nekolný, Ivan Peterka, Tereza Raabová, Radomíra Sedláková, Zuzana Sedmerová, Jan Skřivánek, Eva Žáková TRH S UMĚNÍM Jan Skřivánek FILM Petr Mošna VIDEOHRY Jaroslav Faltus ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Mgr. Jiří Hadaš REKLAMA Mgr. Ivan Peterka, Marek Hejduk DESIGN Zuzana Sedmerová a Lenka Žižková SCÉNICKÁ UMĚNÍ Bohumil Nekolný CESTOVNÍ RUCH Tereza Raabová ARCHITEKTURA Doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc Shrnutí současného stavu a návrh doporučení Eva Žáková 2011

2 Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní cestovní ruch) Eva Žáková a kolektiv autorů Autoři: Jaroslav Císař, Lenka Dohnalová, Jaroslav Faltus, Jiří Hadaš, Marek Hejduk, Petr Mošna, Bohumil Nekolný, Ivan Peterka, Tereza Raabová, Radomíra Sedláková, Zuzana Sedmerová, Jan Skřivánek, Eva Žáková

3 OBSAH ÚVOD HUDBA / Lenka Dohnalová KNIHY A TISK / Jaroslav Císař TRH S UMĚNÍM / Jan Skřivánek FILM / Petr Mošna VIDEOHRY / Jaroslav Faltus ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ / Jiří Hadaš REKLAMA / Ivan Peterka, Marek Hejduk DESIGN / Zuzana Sedmerová a Lenka Žižková SCÉNICKÁ UMĚNÍ / Bohumil Nekolný CESTOVNÍ RUCH / Tereza Raabová ARCHITEKTURA / Radomíra Sedláková Shrnutí současného stavu a návrh doporučení ENGLISH SUMMARY

4 ÚVOD Eva Žáková

5 Úvod Tato elektronická publikace nabízí první podrobnější přehled o stavu jednotlivých kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v České republice a představuje jeden z výstupů výzkumného projektu Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR ( , DD07P03OUK004) podpořeného ministerstvem kultury. Jednotlivá odvětví jsou analyzována a popsána v samostatných studiích, které pro Institut umění v rámci projektu zpracovali vysoce kvalifikovaní odborníci. Výchozí inspirací a základním podkladem k vymezení odvětví, která se řadí do konceptu KKP, posloužila řešitelskému týmu výzkumného projektu studie Ekonomika kultury v Evropě 1, která byla vytvořena na zakázku Evropské komise v roce Jejím hlavním cílem bylo dokázat, že kultura má velký význam pro naplňování cílů Lisabonské strategie z roku 2000, která postavila konkurenceschopnost Evropy na rozvoji znalostní ekonomiky, na investicích do odvětví informačních a komunikačních technologií a na podpoře inovací a výzkumu. Studie byla prvním pokusem zachytit přímý a nepřímý společensko-hospodářský vliv oblasti kultury v Evropě z pohledu realizovaného hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, počtu a kvality pracovních míst, udržitelného rozvoje a inovace. Autoři studie vymezili odvětví KKP čtyřmi okruhy: 1. umění výtvarné umění (řemesla, malířství, sochařství, fotografie, trhy s uměním a starožitnostmi), scénická umění (opera, orchestry, divadlo, tanec, cirkus), kulturní dědictví (muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archivy) Tento okruh je charakterizován jako neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). 2. kulturní průmysly film a video, TV a rozhlas, videohry, hudba (hudební nahrávky i živá vystoupení), knihy a tisk (vydávání knih a tisku) Okruh zahrnuje odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka). 3. kreativní průmysly design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů), architektura, reklama Tento okruh je definován jako oblast, kde se kultura stává tvůrčí investicí do produkce nekulturního zboží. Kreativita je chápána jako využití kulturních prostředků jakožto zprostředkujících produktů ve výrobním procesu nekulturních odvětví, a tedy jako zdroj inovace. 4. příbuzná průmyslová odvětví výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, odvětví mobilních telefonů atd. Čtvrtý okruh má velký význam pro ekonomický růst, nicméně do statistiky studie tato návazná odvětví nezahrnuje. Jako obecná definice nejlépe určující první tři okruhy se řešitelskému týmu jeví definice uvedená v aktualizované verzi mapovacího dokumentu 2 podávajícího zprávu o stavu kreativních průmyslů ve Velké Británii, která se hojně, někdy s malými úpravami, používá v politické praxi i v jiných zemích (např. Estonsko, Litva, Lotyšsko) a jež konstatuje, že: Kreativní průmysly jsou průmyslová odvětví, jejichž základem je individuální lidská kreativita, lidské dovednosti a talent. Zároveň jsou kreativní průmysly odvětvími s potenciálem vytvářet bohatství a pracovní místa zejména prostřednictvím využití duševního vlastnictví. V souladu s uvedeným vymezením KKP předkládaná publikace nabízí popis a analýzu oblastí architektury 3, reklamy, designu, TV a rozhlasu, hudby, filmu, trhu s uměním, knih a tisku, videoher, scénických umění a kulturního cestovního ruchu v podmínkách 1 The Economy of Culture in Europe. Evropská komise, Dostupné [on-line] na: en.htm [cit ]. 2 Creative Industries Mapping Document. DCMS, 2001, s. 5. Dostupné [on-line] na: [cit ]. 3 Studie pro oblast architektury byla vypracována v rámci projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. ÚVOD /

6 České republiky. Jako konkrétní podklad k vypracování dílčích studií pak byly využity profily jednotlivých oblastí z pohledu Evropské unie, které byly publikovány jako součást výše zmíněné studie Ekonomika kultury v Evropě. České překlady podkladových studií jsou rovněž součástí této publikace a jsou vřazeny do jednotlivých oborových studií. Dané oblasti jsou popsány především z tržního pohledu; je analyzována jejich struktura, fungování a hlavní představitelé tržního mechanismu. Studie nabízejí i dostupná data a kvalifikované odhady počtu společností, jejich výkonu, zaměstnanosti apod. Pokud jde o data, je však nutné konstatovat, že zjišťování dat o ekonomickém výkonu na úrovni jednotlivých oblastí například prostřednictvím profesních zastřešujících organizací je v současné době velmi problematické. Na rozdíl od výkonových ukazatelů, jakými jsou třeba počty vydávaných titulů v oblasti knih a tisku, nejsou totiž soukromé subjekty ochotny poskytovat data o svém podnikání ze strachu před zneužitím konkurencí a ani profesní zastřešující organizace nepovažují zatím za užitečné tyto údaje shromažďovat. Studie sledují infrastrukturu konkrétních oblastí, kterou vytváří podniky a organizace naplňující jednotlivé fáze hodnotového řetězce neboli produkčního cyklu. Pro každý z průmyslů jsou stěžejní subjekty zajišťující tvorbu, produkci, distribuci, prezentaci a konzumaci zboží a služeb. Pro hodnocení výkonu a postavení KKP je však důležitý i širší kontext zahrnující oblast vzdělávacích, veřejných, neziskových a výzkumných organizací, médií a nakladatelství. Důležitou roli pak hraje také celkové společenské prostředí, legislativní a daňový rámec a systém speciálních kulturněpolitických opatření, v němž trh KKP funguje. Předkládané studie nemají jednotnou obsahovou koncepci, strukturu a délku. Tato skutečnost je dána tím, že jednotlivé oblasti jsou velmi rozdílné a rozmanité, a je proto velmi těžké stanovit jednotnou osnovu pro jejich zpracování. Ostatně i podkladové profily ze studie Ekonomika kultury v Evropě vykazují poměrně značnou odlišnost v koncipování popisu konkrétních oblastí. V neposlední řadě je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o vůbec první takto pojaté studie na úrovni České republiky a že i pro specialisty je složité popsat a analyzovat jednotlivé oblasti z kulturněpolitického pohledu. Prioritním tématem zadání studií byla analýza komerční části jednotlivých oblastí, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že Institut umění se oblastmi (hudba, film, literatura, výtvarné umění, divadlo, tanec) spadajícími do tzv. živého umění a do okruhu umění a kulturních průmyslů v rámci výše zmíněného vymezení konceptu KKP zabýval v rámci dalšího výzkumného projektu s názvem Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR ( ). Jako výstupy tohoto projektu byly publikovány dva svazky kolektivní monografie Studie současného stavu podpory umění, které se podrobně zabývají tématy definování, historie, transformace, vzdělávání a výchovy, financováním, legislativou, sociální problematikou, příjemci uměleckých děl a výkonů, mezinárodní spoluprací a stavem uměleckých oborů k roku. 4 V průběhu práce na projektu se zřetelně ukázalo, že koncept KKP je velice obsažný a že nebude možné pouze v jeho rámci vyčerpávajícím způsobem analyzovat a zhodnotit všechny oblasti a témata, jež se k němu vztahují. Zhodnocení ekonomického potenciálu vyžaduje vytvoření a postupné zpřesnění metodiky indikátorů potřebných k měření KKP v České republice. Jsme proto rádi, že v rámci výzkumného programu Národní kulturní identita ministerstva kultury byl v roce 2011 zahájen navazující projekt s názvem Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR ( ), jehož cílem je především získání kompletních a detailních informací kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů u nás a následná analýza těchto dat a zjištění. 5 Eva Žáková vedoucí autorského týmu a řešitelů projektu 4 Informace k projektu a studiím jsou zveřejněny na internetových stránkách Institutu umění: Dostupné [on-line] na: new.institutumeni.cz/cs/studie-umeni [cit ]. 5 Informace k projektu jsou publikovány na webu IDU: Dostupné [on-line] na: -prumysly-2 [cit ]. ÚVOD / 2011