Úvod Právní úprava chovu živočichů v zajetí prošla za poslední roky mnohými inovacemi a změnami přístupu. Nejčastějším předmětem chovů jsou právě dravci a sovy, kterým je tento propagační materiál věnován. Jeho cílem je poskytnout základní přehled legislativy upravující chov dravců a sov a umožnit tak chovatelům přehledně se v této problematice zorientovat a dostát všem povinnostem vyplývajícím z platné právní úpravy. Chov a případné komerční využívání dravců a sov upravuje především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon ) a legislativa ČR a EU vyplývající z Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Zákon č. 114/1992 Sb. a CITES mají samostatné postavení. V případě vzájemného překryvu nevylučuje povolení podle jednoho zákona dostát povinnostem vyplývajícím z druhého. 1
LEGISLATIVA ČR ZÁKON č. 114/1992 Sb. Zákon omezuje chov a komerční využívání ptáků na dvou hlavních úrovních. V rámci tzv. obecné ochrany jsou chráněny všechny volně žijící druhy ptáků na evropském území členských států Evropských společenství, pakliže se nejedná o druhy podléhající tzv. ochraně zvláštní. Druhy zvláště chráněné vymezuje zákon do 3 kategorií - kriticky ohrožené (KO), silně ohrožené (SO) a ohrožené (O), pro které jsou defi novány ochranné podmínky resp. činnosti zakázané. Seznam těchto zvláště chráněných druhů je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. Obecnou ochranu upravuje 5a, zvláštní pak 50 zákona. Co je v případě chovu zakázáno? Podle 3 odst. 1 písm. s) zákona je chov defi nován jako jakékoli držení živočicha v zajetí. Ochrana platí pro živé i mrtvé ptáky vč. jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí (peří, kůže apod.) a na výrobky z ptáků. Naopak ochrana se nevztahuje na křížence ptačích druhů, neboť tito nejsou volně žijícím živočichem ve smyslu zákona. 1 Obecná ochrana 5a zákona zakazuje: - úmyslný odchyt ptáků jakýmkoliv způsobem, - sběr vajec a jejich držení (úmyslné poškozování, odstraňování nebo ničení hnízd je rovněž zakázáno), - držení ptáků - komerční využívání ptáků, tj. prodej a za účelem prodeje jejich přeprava, držení, chov a nabízení. Zvláštní ochrana 50 zákona zakazuje: - chytat a chovat v zajetí, - dále zákon zakazuje tyto živočichy držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Jak je možné získat povolení chovu? Zákon uvádí tři způsoby, jak získat povolení chovu příp. povolení ke komerčnímu využívání ptáků. Pro všechny platí, že povolení je vázáno vždy na konkrétního jedince a probíhá ve správním řízení. 2 Výjimka 56 zákona Výjimka se povoluje ze zákazů uvedených v 50 zákona pro druhy zvláště chráněné uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. (viz příloha č. 2). Výjimka se vztahuje na chovatele a není přenosná. Kde žádat? Podle místa chovu: - na území CHKO nebo NP správa CHKO nebo NP - na území vojenských újezdů újezdní úřady - na území ostatních PUOS MŽP - na ostatním území ČR KÚ a Magistrát hlavního města Prahy (pro druhy kategorie O) a správy CHKO dle rozšířené působnosti (pro druhy kategorie SO a KO). Působnost správ CHKO je znázorněna na mapě uvedené na obálce této brožury a dále na www.nature.cz. Vysvětlivky: KÚ krajský úřad, NP národní park, CHKO chráněná krajinná oblast, PUOS pozemky určené k obraně státu, MŽP Ministerstvo životního prostředí Kdy žádat? Dle zákona nelze držet jedince zvláště chráněného druhu bez pravomocného rozhodnutí o povolení výjimky, proto by měl chovatel učinit podání žádosti na příslušný úřad ve chvíli, jakmile mu bude předmětný jedinec znám. Jaké jsou náležitosti žádosti? - identifi kace žadatele (jméno, příjmení, trvalý pobyt, datum narození), u právnických osob IČ a sídlo - identifi kace jedince (druh, počet, označení způsob a číslo) 1 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. 2 Zákon č. 500/2004 Sb. 2 3
- odůvodnění žádosti účel viz 56 odst. 3 zákona, 3 přesné uvedení konkrétního zákazu v 50 zákona k žádosti je třeba přiložit: - výjimku předchozího majitele - protokol o předání zvířete, kupní smlouvu nebo jiný právní titul (aby správní orgán věděl, od koho žadatel jedince získal) Pokud žadatel žádá o povolení chovu pro sokolnické účely ( 56 odst. 3 písm. i), musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace (viz 44 odst. 2 zákona č. 449/2001, o myslivosti). Pozn.: Náležitosti žádosti je nutné vždy přizpůsobit konkrétní situaci. Kromě uvedeného si správní orgán může vyžádat další podklady nutné pro meritorní rozhodnutí ve věci. Žádost musí obsahovat vlastnoruční podpis osoby, která podání činí. Osvědčení o vzetí do evidence 54 odst. 4 a 5 zákona Evidován může být jedinec jakéhokoli druhu. Podmínkou je, že musí být odchován v zajetí, musí být do 30 dnů od narození nezaměnitelně označen a ve stejné lhůtě musí chovatel nahlásit jedince příslušnému správnímu orgánu a požádat o vzetí jedince do evidence. Jakmile žadatel obdrží pravomocné rozhodnutí o vzetí do evidence a bude mu na základě toho vydáno osvědčení, přestává být jedinec chráněn režimem zákona. Osvědčení není vázáno na žadatele, ale na jedince a je přenosné mezi majiteli. V případě prodeje, darování apod. přechází originál osvědčení se zvířetem novému nabyvateli, který již o další povolení dle zákona žádat nemusí. Osvědčení je veřejnou listinou, není možné do něj vpisovat změny chovatelů (takové jednání je trestněprávně postihnutelné). 3 správní orgán může povolit výjimku pouze z důvodů uvedených v 56 odst. 3 zákona. Proto je nutné v žádosti specifikovat, pro jaký účel má být výjimka povolena. Výňatek zákona ( 56 odst. 3) je uveden v příloze č. 1. Kde žádat? Oproti výjimce dle 56 zákona se místní příslušnost k podání žádostí řídí podle trvalého pobytu nebo sídla žadatele ( 54 odst. 4 věta první). Správní orgány jsou v porovnání s výjimkou dle 56 zákona identické. Časové okolnosti podání a pravidla pro podání žádostí jsou obdobná jako u výjimky dle 56 zákona (zdůvodnění žádosti dle 56 odst. 3 zákona se zde neuvádí). V rámci náležitostí žádosti je nutné přiložit veškeré doklady, které prokáží, že zvíře pochází z legálního chovu. Odchylný postup 5b zákona Odchylný postup se povoluje ze zákazů uvedených v 5a pro druhy ptáků, které nejsou řazeny mezi zvláště chráněné uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. Rozhodnutí o povolení odchylného postupu se vztahuje na chovatele a není přenosné. Kde žádat? Podle místa chovu: - na území CHKO nebo NP správa CHKO nebo NP - na území vojenských újezdů újezdní úřady - na území ostatních PUOS MŽP - na ostatním území ČR obecní úřady obcí s rozšířenou působností Časové okolnosti podání a pravidla pro podání žádostí jsou obdobná jako u výjimky dle 56 zákona. V rámci zdůvodnění žádosti je nutné uvést účel, pro který je odchylný postup požadován dle 5b odst. 1 zákona. 4 Je nějakým způsobem omezeno vypouštění odchovaných jedinců? Zákon uvádí, že není možné živočichy odchované v zajetí vypouštět do volné přírody bez souhlasu správního orgánu, viz 54 odst. 3. Správní orgány podle místa, kam mají být jedinci vypouštěni, jsou identické jako v případě výjimky dle 56. 4 správní orgán může povolit odchylný postup pouze z důvodů uvedených v 5b odst. 1 zákona. Proto je nutné v žádosti specifi kovat pro jaký účel má být odchylný postup povolen. Výňatek zákona ( 5b odst. 1) je uveden v příloze č. 1. 4 5
LEGISLATIVA ČR ZÁKONY č. 332/2008 Sb. a 246/1992 Sb. Základní podmínky chovu upravuje zákon o veterinární péči (č. 166/1999 Sb.) a zákon na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.). Zákon o veterinární péči obsahuje zejména požadavky na ochranu zdraví chovaných zvířat. Základní povinností je chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav, a předcházet poškození jejich zdraví. Mezi další povinnosti patří sledování zdravotního stavu, dodržování hygienických podmínek chovu a jakosti podávané potravy a vody apod. Zákon na ochranu zvířat proti týrání upravuje podmínky chovu a veškeré zacházení a využívání zvířat tak, aby nedocházelo k jejich týrání ve všech jeho formách, viz 4 tohoto zákona. Jedná se hlavně o zákaz chovu v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si zvířata mohla způsobovat utrpení a zákaz zacházení způsobem, který by mohl zvířeti způsobovat bolest. Zákon dále upravuje způsoby usmrcování apod. LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE CITES CITES je ofi ciálně používaná zkratka pro Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen úmluva). Úmluva upravuje pravidla pro mezinárodní obchod s ohroženými druhy fauny a fl óry, který je jednou z hlavních příčin vymírání stále většího počtu volně žijících druhů. Česká republika přistoupila k této úmluvě 25. srpna 1992 ještě jako ČSFR. V platnost u nás vstoupila 1. 1. 1993. Po vstupu České republiky do Evropské unie se postupuje podle předpisů Evropského společenství. V legislativě Evropské unie je úmluva zakotvena v několika právních předpisech: nařízení Rady (ES) č. 338/1997 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a jeho prováděcími nařízeními nařízení Komise (ES) č. 865/2006 a nařízení Komise (ES) č. 318/2008. Tato nařízení platí v celé EU a jsou nadřazena národní legislativě. Česká republika tuto problematiku upravuje zákonem č. 100/2004 Sb. (zákon CITES) a jeho prováděcí vyhláškou č. 227/2004 Sb. Ohrožené druhy jsou zařazeny do čtyř příloh nařízení ES č. 318/2008, A D. Nařízení je průběžně novelizováno. Co je zakázáno? Je zakázáno komerční využívání všech exemplářů druhů uvedených v příloze A, zákaz platí i pro křížence, pokud je alespoň jeden z rodičovských druhů v příloze A uveden nebo pokud je mezi jeho předky až do 4. generace druh z přílohy A. Za komerční využívání je považováno jejich nakupování, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje. Prodejem je míněna jakákoliv forma prodeje a rovněž i pronajmutí, směna nebo výměna. 6 7
Jak je možné získat povolení? K prodeji i jinému využití druhů z přílohy A v rámci podnikatelské činnosti (např. letové ukázky dravců, přednášky pro školy apod.) je možné požádat o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností dle článku 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/1997. Na udělení výjimky není právní nárok, lze ji udělit pouze za stanovených podmínek a žadatel musí doložit především legální původ zvířete. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností je vydáváno v rámci správního řízení. Výsledkem je rozhodnutí s přílohou, kterou je potvrzení o výjimce (tzv. žlutý papír ). Výjimka je udělována na jednu transakci nebo neomezeně (vyznačeno v kolonce 20 potvrzení). Pokud je zaškrtnuto, že výjimka platí pouze pro vlastníka uvedeného v kolonce 1, je tento doklad platný pouze pro transakci, kterou provede držitel, který je uveden v kolonce 1. Nový majitel si v případě, že by chtěl drženého jedince také komerčně využívat, musí požádat sám příslušný úřad znovu. Může se také jednat o potvrzení vydané ke vzdělávacím nebo chovatelským účelům (častý případ u sokolnických dravců odchycených nebo jinak získaných z volné přírody), které platí jmenovitě na držitele uvedeného v kolonce 1, Účel vydání výjimky je přesně specifi kován v kolonce 20 (např. Povoleno k vystavování veřejnosti a podobné příležitostné komerční aktivity v zájmu propagace ochrany přírody. ), kde je rovněž uvedeno, že dané potvrzení neumožňuje prodej exempláře. Originál potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností je dokladem o původu zvířete, platí v celé EU a jeho originál putuje se zvířetem. Pokud chovatel získá exemplář, pro který bylo v minulosti vystaveno potvrzení v jiném členském státu EU, nemusí znovu žádat o potvrzení u českých úřadů. Toto však neplatí u potvrzení platných pouze na jednu transakci, viz výše. Potvrzení je veřejnou listinou, není možné (a ani to není nutné, viz výše) vpisovat do něj změny chovatelů. Kdy žádat o výjimku z obchodních činností? - pokud chovatel drží jedince druhu zařazeného do přílohy A nařízení ES č. 318/2008 (viz příloha č. 2) a chce je jakkoliv komerčně využívat. Povinnost se vztahuje na všechny druhy dravců a sov zařazených v příloze A, včetně druhů u nás žijících. Kde žádat o výjimku z obchodních činností? - na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo národního parku (NP) na příslušné správě CHKO či správě NP - na ostatním území ČR územně příslušný krajský úřad či Magistrát hlavního města Prahy Pozn.: V rámci chystané novely zákona č. 100/2004 Sb. budou na celém území ČR výjimky udělovat pouze příslušné krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. Jaké jsou náležitosti žádosti? - žádost je nutno podat na speciálním formuláři (k dostání na krajském úřadě, na správě CHKO nebo NP) - je třeba přiložit všechny dokumenty dokládající legální původ zvířete - v případě vlastního odchovu jedince český a latinský název, označení způsob a číslo, datum a místo narození, pohlaví, označení a původ rodičů vč. čísel jejich registračních listů nebo jiných povolení (např. výjimky nebo osvědčení o vzetí do evidence dle zák. č. 114/1992 Sb. apod.) - v případě získání exempláře ze zemí v rámci EU český a latinský název, označení způsob a číslo, pohlaví, země původu, kopie výjimky ze zákazu obchodních činností dle článku 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/1997 (jen u druhů z přílohy A). - v případě dovozu jedince ze zemí mimo EU český a latinský název, označení způsob a číslo, země původu, vývozní a dovozní povolení (pokud je zákonem vyžadováno) 8 9
Registrace Zákon č. 100/2004 Sb. upravuje povinnou registraci exemplářů, viz 23 tohoto zákona. Povinně registrovat je nutno všechny druhy zařazené v příloze A a druhy, které jsou v příloze č. 4 vyhlášky č. 227/2004 Sb. Naopak není nutno registrovat některé druhy z přílohy A, u kterých to stanoví příloha č. 3 vyhlášky č. 227/2004 Sb. V případě dravců a sov: - neregistrují se druhy dravců a sov z přílohy A, které jsou zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb. (u těchto druhů je registrační list nahrazen výjimkou na chov dle 56 zákona, viz výše) a druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě v ČR (nahrazeno odchylným postupem dle 5b zákona), neregistruje se sovice sněžní - registrují se ostatní druhy dravců a sov uvedené v příloze A a všichni kříženci dravců uvedených v příloze A Registrační list platí pouze v ČR a není dokladem o původu jedince, příslušný orgán jej vydá do 15 dnů od podání žádosti na základě údajů poskytnutých žadatelem. Za pravdivost údajů na registračním listu zodpovídá vlastník exempláře. obchodních činností dle článku 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/1997 (jen u druhů z přílohy A) - v případě dovozu jedince ze zemí mimo EU český a latinský název, označení způsob a číslo, země původu, vývozní a dovozní povolení (pokud je zákonem vyžadováno) Pozn.: V rámci chystané novely zákona č. 100/2004 Sb. budou na celém území ČR registraci provádět pouze příslušné krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy. V rámci CITES je také upraven dovoz ze země mimo EU a vývoz exemplářů z území EU. K dovozu či vývozu exemplářů CITES z přílohy A a B je nutné dovozní i vývozní povolení (tzv. permit), který vydává výkonný orgán CITES s hlavní odpovědností. V ČR je to Ministerstvo životního prostředí, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, a v zemi dovozu/vývozu příslušný výkonný orgán dané země. Pro druhy z přílohy C je požadováno vývozní povolení země, ve které je druh zařazen do přílohy CITES III. Pro dovoz druhů z příloh C a D je vyžadováno oznámení o dovozu, které lze vyplnit na celním úřadě na hraničním přechodu. Kde žádat o registraci? - na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo národního parku (NP) na příslušné správě CHKO či správě NP - na ostatním území ČR územně příslušný krajský úřad či Magistrát hlavního města Prahy Jaké jsou náležitosti žádosti? - identifi kace žadatele - v případě vlastního odchovu jedince český a latinský název, označení způsob a číslo, datum a místo narození, pohlaví, označení a původ rodičů vč. čísel jejich registračních listů nebo jiných povolení (např. výjimky dle zák. č. 114/1992 Sb., osvědčení o vzetí do evidence apod.) - v případě získání exempláře ze zemí v rámci EU český a latinský název, označení způsob a číslo, pohlaví, země původu, kopie výjimky ze zákazu 10 11
Příloha 1 Výňatek zákona č. 114/1992 Sb. účely, pro které je možné povolit výjimku dle 5b odst. 1 a 56 zákona 5b odst. 1 zákona Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely. 56 odst. 3 zákona Výjimku ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a živočichů lze udělit jen a) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, b v zájmu obrany státu, c) v zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo provozu na dopravně významné vodní cestě, nebo v zájmu stavby dálnice a rychlostní silnice, d) v zájmu předcházení závažným škodám na úrodě, domácích zvířatech či lesích nebo závažným škodám v rybářském nebo vodním hospodářství, e) za účelem ochrany živočichů, rostlin nebo jejich stanovišť nebo ochrany přírodních stanovišť, f) pro účely výzkumu nebo vzdělávání, g) pro účely opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu nebo pro chov v zajetí pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin, h) z ostatních naléhavých důvodů s výrazně převažujícím veřejným zájmem včetně těch, které jsou sociální a ekonomické povahy, jež mají příznivé důsledky pro životní prostředí, nebo i) v zájmu využívání určitých ptáků pro sokolnické účely podle zvláštního právního předpisu. Výjimku lze udělit jen tehdy, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a pokud populace daného druhu bude udržena v příznivém stavu z hlediska ochrany. 12