O divadle poezie, životě v umění i zdánlivých náhodách: Rozhovor s Pavlem Khekem

DENÍK S.M.Ä.D. č.23/2014 O divadle poezie, životě v umění i zdánlivých náhodách: Rozhovor s Pavlem Khekem Pavle, několik posledních let jsi měl vždycky dílnu postavenou na základě pevného dramatického textu, respektive v případě loňské Markéty Lazarové na adaptaci románu, letos ses ale rozhodl pro dílnu divadla poezie. Kde se zrodila její idea a jaký je zde rozdíl oproti Tvé předchozí šumperské práci? Ten rozdíl je zásadní, protože u předchozích čtyř dílen bylo pokaždé nějaké základní vodítko. Samozřejmě člověk musí všemožně krátit, ale vždycky má k dispozici základní kostru. Ale letos nebylo nic, jenom asi sedm tisíc básní, a z toho většina o smrti nebo o pohřbu, takže si asi dovedeš představit, jak to vypadalo (vespolný ranní řehot Pavlův i KlariNův). Postupně jsme sice začali zcyničťovat a přehlcovat se množstvím motivů básní a veršů, ale samozřejmě se nám líbilo skoro všechno. Takže ve čtvrtek logicky přišel nelítostný dramaturgický kruh, kdy jsme to museli nemilosrdně vyházet a já svoje frekventantky a frekventanty prosil, aby se necítili kysele, když zrovna ten jejich verš nezazní. Tudíž typický případ procesu proměny prvotní vlídné demokracie v decentní diktaturu? Já osobně jsem docela demokratický člověk až na jednu výjimku, a tou je divadlo. V divadle podle mně demokracie nefunguje. Z hlediska dlouholeté denní zkušenosti tak tvrdím, že osvícený absolutismus je nejlepší (následuje úsměv vědoucího kulišáka). Podílela se na genezi tématu Tvé letošní dílny i Tvá nedávná práce na inscenaci Úplné zatmění, která tematizuje milostný vztah prokletých básníků Paula Verlaina a Arthura Rimbauda? Pokud ano, byla to podvědomá inspirace. Skutečnost je nicméně taková, že v Šumperku jsem dosud většinou zpracovával věci, jejichž inscenování mně následně čekalo v divadlech, tudíž pro mně dílna byla zajímavá i z hlediska prvotního ohledání zvoleného tématu. Tentokrát jsem se ale rozhodl, že by letošní dílna mohlo být textově víc nezávazná. Je ale pravda, že se poezii, veršovaným hrám, nebo osudům osob žijících v umění, jak já s oblibou říkám prorokům, věnuji kontinuálně už několik let, takže geneze to byla v podstatě logická. Ale tzv. divadlu poezie jsem se dosud moc nevěnoval a ani jsem ho moc neviděl. A pokud už jsem něco viděl, přišlo mi to spíš jako recitování. Tudíž jsem měl velké nutkání podívat se na ten žánr trochu jinak a vyzkoušet si, zda to vůbec lze. Což právě na dílně zjišťujeme, a pořád ještě netušíme. Co Tě čeká v příští sezóně? Už v pondělí zahajuju sezonu v Divadle v Mladé Boleslavi, v úterý pak mám první čtenou v pražském Rokoku, kde děláme světovou premiéru textu Marka Epsteina Veterán, na které spolupracuji mj. i s Petrem Nůskem. Je to hra o chlápkovi, který se po letech vrací z cizinecké legie do malého českého města a zjišťuje, že v některých ohledech si realita malého českého města v ničem nezadá s peklem Afghánistánu či Afriky. K tématu mám silnou osobní vazbu, protože když mně kdysi na Korsice sbalili policajti kvůli spaní v parku a vedli mně na stanici sepsat protokol, tak jeden český příslušník CL zaslechl češtinu a vyreklamoval mně. Následně jsme spolu propili noc a já zjistil, že on někoho srazil a zabil autem a utekl. A po šestnácti letech za mnou přijde Marek Epstein s textem, který začíná úplně stejnou situací. Tudíž jsem si říkal, že to není náhoda a bylo mi hned jasný, že to chci dělat. Ve zbytku sezony se pak budu věnovat boleslavskému divadlu. Protože nemůžu vyhnat z hlavy inscenaci Noveccento Patrika Lančariče (prezentováno na Smadu 2012, pozn. aut), chci našim divákům tenhle krásný text ukázat ve vlastní režijní interpretaci. V ostravském Národním divadle Moravskoslezském pak budu dělat nový Hilského překlad Marlowova Doktora Fausta a poslední inscenací sezóny pro mně bude scénický životopis Charlese Chaplina coby zachycení života umělce ve 20. století ve všem dobrém i zlém. Takže další dramaturgická návaznost na Úplné zatmění? Ano přesně, přesouváme se z devatenáctého století do dvacátého a uvidíme, kam nás to zavede. Díky za odpovědi! Petr KlariN Klár

Dopis lektorovi To se snad nikdy nezmění nesnáším tohle cvičení, hrajeme si tu na slepce, a že prý divadlo, koho to napadlo. dílna A Drahý Jožo dílna F Po všem tom pachtění a rozčilování jsi teď konečně svobodný, máš volno a střílíš kvíčaly kdesi v polích společně s dalšími lektory. Jsme rádi, že se konečně můžeš uvolnit a společně s přáteli se věnovat zábavě gentlemanů. A teď o představení, které jsi s námi nazkoušel v oněch krkolomných sedmi dnech. Zejména mladí se ještě třesou, když si vzpomenou na tvojí režii. Děvčata, která tě tak rozkošně pronásledují po všech divadelních přehlídkách a dílnách, si užila další krásné dny intenzivního kontaktu s tebou. My Češi, jak víš, jsme posedávali nenápadně na židlích a byli jsme, jak to tak krásně umíme, pracovití, slušní a vždy řádně připravení. Snad tato česká preciznost nás nakonec ujistila, že se můžeme pustit do provedení naší malé hry, aniž bys byl v sále a nasával pach potu, který jsme v nervozitě prolili. Do posledních vteřin před začátkem jsme zalívali jediné jméno: Laco! Laco, věrný přítel, asistent nás všech, technologický kouzelník a milovník klaunů, skrze něho byls s námi i ty. Laco nezklamal a nezklamali jsme ani my. Můžeš na nás být po právu pyšný. Pes myslitel nakonec ani neutekl ani se nepozvracel na pódiu, jak se někteří obávali. Adam zahrál s ďábelskou jistotou a jeho nezničitelnost a bezcitnost drtila duše diváků. Míša s Veronikou dokázaly, že má význam nalézt svého guru a pak ho všude následovat. Jejich brilantní herecké výkony dali divákům poznat, jak blahodárně působí tvé učení a příslušnost ke tvé komunitě. Hned jak Maťo spatřil v hledišti svého otce, začal excelovat jako absolvent Topolčanské konzervatoře. Majka, jeho spoluhráčka, se k němu přidala a společně rozvířili hlediště až k extázi. Členové tribunálu zahráli tak, jak to jen my Češi umíme, skromně a precizně. Diváci byli nadšení, mnozí se nechali strhnout k hlasitému velebení herců a k nekončícímu potlesku na modrém schodišti divadla. Ti, kteří byli dosud lhostejní k politice, začali zvažovat vstup do některé z politických stran. Pochvalovali si skvělou atmosféru a to, jak je režisér skvělým rozvržením scénosledu vedl pomalými krůčky vpřed až úplnému pochopení a ztotožnění. Důkazem, jak působivé bylo představení, je bezpochyby skutečnost, že v závěru se nikdo ani nedotkl koblih, které rozdával démonický Ak ve famózním podání Adamově. Místo toho okamžitě po nekonečném aplausu vzniklo hned několik politických besed. Zůstáváme ti věrni, hodujeme na koblihách a myslíme na tebe. Členové dílny F.

dílna H Milý Michale, představení jsme dohráli. Byl bys na nás pyšný. Robert Kika S láskou Tvoji Poskokani Silvie Danka Dáša Eva Přemek Lucka

dílna CD Ahoj Petře a Kubo, nebo Kubo a Petře?! Tak jsme se pochlapili (no jasně, že s měkkým i). Začalo to, proběhlo a skončilo. Prostě v cajku. Co bylo, bylo. Adam Tomek řek, že nás má rád. My víme, co to znamená! Řekli jsme mu, že máme vztah s váma. Tak si to s nim vyřiďte. Slovem nebo mečem, to je fuk. Díkes! Menstalista, Batman, Amberline, Han Solo, Dr. Watson a Sweeney Todd P.S. Už všichni trpíme STF (syndromem fotbalového týmu). JUCHŮ! Ahoj Vojtí, dílna V pevně věříme, že se máš dobře a víme, že jsi měl dobrý důvod k odjezdu. Stojíme za Tebou a chápeme, že jsi prostě musel. Sám víš, že jsme všichni pracovali velmi usilovně, dnem i nocí bouřlivě debatovali a klopýtali únavou. Stejně tak, jako jsi Ty do toho dal úplně všechno, i my jsme se snažili vyrovnat Tvému nasazení. Ještě, než Ti řekneme, jak to všechno dopadlo, chtěli bychom Ti vylíčit, co se tu dělo po dobu Tvé nepřítomnosti. Můžeme Tě ujistit, že Tvoje kytara přežila bez úhony, ale o poznání hůře dopadla Lucka, která se v den představení tak opila, že upadla do nejtvrdšího spánku a představení zaspala. Aby toho nebylo málo, dvojčata se sama sobě ztratila a celou sobotu se po Šumperku hledala. Bez úspěchu. To jsme ale ještě nevěděli, že Verča Dušková si spletla dny v týdnu a v domnění, že už SMAD skončil, odjela domů o den dřív. Chvíli to vypadalo, že představení zachrání Klarin s Verčou Raubicovou, nicméně Klarin přestal z neznámého důvodu mluvit a nebylo možné z něj dostat ani slovo. Doposud se mu řeč nevrátila. A teprve zpětně jsme se dozvěděli, že se Raubicová zapomněla s jedním nejmenovaným slovenským frekventantem na intru ve sprše. S politováním Ti tedy musíme oznamit, že ani my jsme na našem představení nebyli přítomni. Přes to přese všechno doufáme, že Tě tato řada nenadálých okolností v budoucnu neodradí od další spolupráce s námi. Měj se krasně a přejeme Ti sluníčkový den. Tvoji Trempíci

KULTURNĚ DOPROVODNÝ p ř e d e v č í r e m Rozhovor s Lolitkami Míšou a Dášou Odkiaľ ste k nám prišli z akého města? M: Tak já jsem Míša a přijela jsem z Prahy. D: A já Karlovy Vary. Ako je, že robíte divadlo a bývate v rôznych mestách? D+M: Tak obě jsme v Praze studovaly a přes Rézi Ludvíkovou, která taky na Šumperk jezdila, jsme se tak sčuchly. Ako sa volá vaše divadlo? D+M: My jsme takové volné uskupení, tohle představení patří pod Rock Café a další představení, které děláme spolu, působí pod divadlem Dagmar. Vy ste teda profesionálne divadlo? D+M: Vlastně se tomu ani nedá říct divadlo. My jsme takové volné uskupení dvou hereček, takže úplně divadlo nejsme, každá hraje po jiných divadlech a tohle jsou jediná dvě představení, která nás spojují. Ak dobre rozumiem, tak ste vyštudovali herectvo? M: Já jsem studovala na Pražské konzervatoři. D: A já jsem studovala VOŠ v Praze. Vy ste sa dali dokopy cez Rézi. Prečo neprišla? D+M: Protože má miminko. Snažily jsme se to nějak zpunktovat dohromady, ale nakonec z časových a organizačných důvodů se to nějak nepovedlo. Ako sa vám hralo v Šumperku? D+M: Hrálo se příjemně, protože jsem měla pocit, že diváci jsou v divadle erudovaní a že sem přišli kvůli tomu, že to chtějí vidět. To se nestává vždycky. Kolikrát člověk hraje někde, kde diváctvo není tak moc přívětivé, tady jsme měli situaci jednodušší, tady diváci chtěli vidět, co jim ukážeme. Na druhou stranu, přece jenom tu má člověk spoustu známých, takže nervozita je přece o něco vyšší nebo jiná než obvykle, když hrajeme před cizíma lidma. Chcem sa spýtať, že v akých divadlách pôsobíte? Kde by sme vás mohli vidieť? M: V divadle Minor jako hostující herečka. Jsem také kmenová herečka Geisslers Hofcomoedianten a Veselé skoky. To je taková moje základna. D: Já jsem z Karlových Varů, tak teď v Karlovarském městském divadle a v divadle Dagmar. Vy ste obe mali niečo do činenia so Šumperkom, jedna prakticky a druhá len teoreticky. Chcem sa spýtať, Michaela, čo sa stalo, že sa neprišlo? M: Stalo se to tak, že jsem už v době, kdy jsem se přihlásila na Šumperk, dostala od souborů, o kterých jsem mluvila (Geissleři), nabídku na zaskakování ona tahle divadla hrají hlavně v létě. Takže se nám překryly termíny. Ale každý rok se na to dívám a jsou tu dílny, na které bych chtěla hrozně moc jít, a vždycky si říkám, že příští rok už to vyjde. Kdyby třeba příští rok šlo přeložit Šumperk na první polovinu července, tak to mám úplně volno. Odovzdám túto informáciu vedeniu, ďakujem vám veľmi pekne za rozhovor a uvidíme sa v Dřeváku. DENÍČEK -Palacinka- Ahoj Ondrej, vítam ťa na Šumperku, koľký krát si tu? Ondrej: To si ma trošku zaskočil, som tu po piaty krát. Vy ste sem prišli s divadlom mladých 6 pé ako je to vlastne s týmto divadlom? Kedy vzniklo, kto ho založil, kde? Ondrej: Divadlo 6 pé sme založili s Jožkom Krasulom ako starí divadelníci v Partizánskom, povedali sme si, že asi bude treba založiť nejaký mládežnícky súbor, ktorý bude fungovať keď my už nebudeme vládať. Existuje od roku 2001 ak sa dobre pamätám. Od toho roku ste vytvorlili niekoľko predstavení,my sme na šumperksých dielňach videli predstavenie Kto chytá v žite, Máte ešte predstavenia vo svojom repertoári, ktoré by sme ešte mohli vidieť? Ondrej: Ešte stále je živé predstavenie Krajina a predstavenie Život je hračka. A kde by sme tieto predstavenia mohli vidieť? Iba v Partizánskom, alebo sa chystáte niekde na zájazdy? Ondrej: Predstavenia, ktoré sa chystajú sú iba v Partizánskom, zatiaľ ďalšie plány nemáme. Záleží však na tom, kto nás osloví a my radi prídeme zahrať. Na aké predlohy sa zameriavate? Ondrej: V prvom rade sa snažíme robiť predstavenia, ktoré sú blízke tým mladým ľuďom s ktorými robíme, aby ich to bavilo a aby vedeli o čom hrajú. Väčšinou je to nedramatický text, ktorý sa spája s alternatívnym poňatím prípravy inscenácie. Ako sa ti hralo v Šumperkom divadle? Ondrej: Hralo sa mi dobre, sedel som vzadu za takým sklom, hral som muzičku, hralo sa mi fakt skvele, výborná atmosféra. Si spokojný s predstavením? Ondrej: Áno. Čo chystáte do novej sezóny? Ondrej: Nejaký špeciálny plán nemám, viem, že budeme robiť nové predstavenie, ale hlavne chceme dotianuť toto predstavenie, ktoré považujem za rozbehnuté a mám pocit, že sa s ním ešte dá pracovať, aby sme s ním mohli ísť niekedy v marci do súťaží. Ako sa ti páči v Šumperku? Ondrej: Milujem Šumperk a tým pádom sa mi tu páči. Fakt to tu mám rád, celú tú atmosféru, ako to tu vyzerá, ľudí, celé ako to prebieha, prosto milujem to tu. Ďakujem za rozhovor. -PaLacinkov č e r a Rozhovor s Onrejom Bőhmom. Kluci, chyběli jste nám...

S.M.Ä.D. d n e s 18.00 Ukázky z dílen S.M.A.D. 2014 Hrádek - Dílna F lektor Jozef Krasula Jefim Zozulja a kol. F: O AKOVI A LIDSTVU O tom, jako si tu žijeme Velký sál - Dílna A lektor Pavel Khek ČUM DO RÁJE (Dětem a opilcům je to jasné!) Koláž z děl českých básníků 20. Století Velký sál - Dílna H lektor Michal Hecht LIĎAŘ (Neverbální představení o xenofobii a vzájemném nepochopení) Městská legenda o tom, jak lidství hyzdí lidi. Hrádek - Dílna V lektor Vojta Štěpánek Country s not Dead PlunoTučný kántry musical s přesahem Velký sál - Dílna CD lektoři Jakub Nvota a Petr Nůsek STF uvádí: SOUHVĚZDÍ ESTROSTERON JULIE, POCHLAP SE! Aneb Jak vidíme my, jak se chováte vy 23.8.2014, 12:03 Milý deníčku, sobota? Tomu fakt nemůžu uvěřit. Vždyť jsem před chvílí přijela!!! To je konec! A navíc... Lukáš Hemala měl pravdu! Zase jsem se zamilovala! Proč? Proč teď? Nedává to smysl! To je konec. Zítra se rozdělíme a bude po všem. Jsem zoufalá. Úplně zoufalá. Každou noc jsme trávili spolu a přes den na sebe usilovně mysleli... Nevěřím na vztahy na dálku! Tolik kilometrů. Jasně, to se slibuje, že si budeme psát a volat a nic?! Nemá ani facebook. Zešílím!!! A až se vrátím příští rok? Pozná mě? Bude se ke mně hlásit? Ne, nemluvím o Atomkovi ani o Lacovi... Miluju svou šumperskou postel. Závěrečná anketa: Pokud by sis mohl/a vybrat jednu dílnu na příští SMAD, která by to byla? Sylva N.: Nejlépe opět pohybová dílna s konkrétním zaměřením. Tudíž třeba Michal Hecht groteska. Přemek K.: Zase pohybová, nejlépe se Sylvou. Přemek D.: Kolují tu zprávy o dílně stepu se Svatkou M., takže pokud se uskuteční, rozhodně do ní jdu (pokus o zasněný astairovský úsměv)! Eva P.: Opět Háčko, Michal Hecht. Nonverbál mně totiž moc baví a vidím se v tom. Danka H.: Moulin Rouge, nebo jakýkoli muzikál včetně jazzového, protože jazz mám moc ráda. Honza D.: Opět Vojta Štěpánek, případně cokoli pohybového. Juraj H.: Jožo, Pavel nebo Patrik. Majka F.: Jožka mám v záloze vždycky, takže se rozhodnu podle aktuální nabídky. Veronika R.: Chtěla bych dílnu zaměřenou na tanec. Je mi v podstatě jedno, zda půjde o dílnu věnovanou jednomu konkrétnímu tanci nebo směsi, ale chci si konečně zatancovat. Adam T: Ta nejveselejší. Petr K. K.: Já bych se rozhodně rád znovu pracovně setkal s Jánem Šimkem, případně s některou lektorkou např. Terezou Karpianus. S.M.A.D. končí, těšte se na příští! Nikdy není příliš brzy začít myslet na příští ročník! Takže si otevřete své deníčky, kalendáříky a zápisníčky a poznamenejte si termín 14. 23. 8. 2015. A koukejte se a) přihlásit brzo, b) když už se přihlásíte, tak se už neodhlašujte, c) propagujte S.M.A.D., kde můžete, a lovte dušičky, které mají o práci v dílně zájem. Ať nevymřeme po meči, po přeslici či po financích Almanach bude! Jak již prosáklo na veřejnost, připravujeme almanach z dvaceti ročníků dílny, tedy od roku 1995 do roku 2014. Ptali jsme se různých lidí, lektorů i frekventantů, na pár věcí. Někdo nám odpověděl, někdo ne. Protože i vy všichni jste zajímaví lidé, můžete nám, pokud máte zájem, odpovědět také na následující reakce posílejte na crhova@nipos-mk.cz 1) Co pro tebe znamená(-ala) divadelní dílna v Šumperku? Ovlivnila tvůj profesní život? Nebo jiné situace v životě? Jak? 2) Napiš nějakou (zveřejnitelnou a zajímavou) vzpomínku, která se ti s dílnou spojuje. Zaslání ještě není automaticky zveřejněním, provádíme důkladný výběr inu, zájemců je moc. připravila rudá akce S.M.A.D. kopyrajt ghoust Charlie, Acka, MilaBU a plynový kůň neprodejné šumperk 2014