Chrám sv. Mikuláše v Lounech ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D.
Císařský otisk stabilního katastru z roku 1843
chrám sv. Mikuláše v datech polovina 13. stol. založení města Loun a nového farního kostela, který byl jedním z nejbohatších v zemi 1279/1290 poprvé zmíněn lounský farář 1332 první zmínka o kostele 1347 stavba věže po požáru kostela 1383 1419 první zmínka o zasvěcení kostela sv. Mikuláši (v 80. letech byl kostel přestavován) husité ničí kláštery a k záduší kostela přidán jejich majetek 25. 3. 1517 velký požár města celý kostel vyhořel 1517 1521 oprava věže
Významní lounští faráři Heřman z Kinšperka 1342 kaplan a notář Karla IV., Mistr Reimbot z Hradu 1354 1363 osobní lékař Karla IV. Mistr Vavřinec z Březové 1391 1402 nebyl knězem, dvořan a překladatel, později husitský kronikář Mistr Václav z Dráchova 1440 1448 kazatel v Betlémské kapli Jindřich 1520 1525 1523 administrátor konsistoře Mistr Martin Klatovský 1536 1539 děkan, administrátor konsistoře
Louny před velkým požárem 1517 představa Jana Havránka z roku 1830
Benedikt Rejt (Reid) = Beneš z Loun cca 1484-1534 odborník na opevnění a klenby Pražský hrad, Křivoklát, Švihov, Rabí, Blatná Vladislavský sál, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře 1520-1538 kostel v Lounech Pavel z Pardubic, Filip z Wimpfen Benedikt Rejt zemřel v Lounech asi 29. října 1534 vyobrazen ve svatováclavské kapli katedrály sv. Víta
V miniatuře písmene T ze svátku Posvěcení chrámu zachytil iluminátor snad nejstarší podobu lounského kostela. Škoda, že se v té době teprve začínalo pracovat na konstrukci krovu a kolem zdí bylo lešení. Střechu chrámu si malíř musel domyslet. Latinský graduál lounských literátů od Pavla Mělnického z roku 1530.
Jan Willenberg detail veduty z roku 1602
detail plánku z roku 1727
křtitelnice Václav Klatovský 1518 Mariánský zvon
stanová střecha K výhodám patřil především podstatně menší objem střechy, tedy i nižší váha krovu (zároveň úspora dřeva) a zejména nižší zatížení větrem, které bylo u vysokých gotických střech velkým problémem. Anno Domini 1533 krow postawil I. H. Z P. Tesař a mlynář Jan Heliáš z Prahy
1540 kruchta a kazatelna
chrám sv. Mikuláše v datech 1561 postavena dřevěná kruchta českých literátů 1625 v rámci rekatolizace z kostela odstraněny kališnické symboly: oltář, kruchta českých literátů, 1627 stesány reliéfy kalichů na věži 1639 klenotnice ve věži vyloupena Švédy 1664 barokní varhany 1668 patronátní právo ke kostelu odňaté po Bílé Hoře konečně vráceno městu 1684 městu vráceny zkonfiskované zádušní vesnice
1693 1694 barokní lavice
Unikátní modely tří lounských oltářů z roku 1700 (dnes v Národním muzeu) malíř Kristián Šebestián Dittmann z Lavensteinu 1701
TŘI OLTÁŘE 1701-1706 truhlář Marek Nonnenmacher sochaři Jeroným Kohl a František Preiss malíř Jan Jiří Schummer hl. oltář Narození Páně postranní oltáře patří mezi nejstarší a největší akantové oltáře nikdy nedošlo k barevné úpravě
1765 přistavěna barokní sakristie
Významné osobnosti pokřtěné v kostele 18. února 1853 Emil Frida pozdější Jaroslav Vrchlický 14. února 1869 Kamil Hilbert
1885 1892 Josef Mocker oprava exteriéru a střechy
východní vikýř snad od J. Mockera
1887 novogotické varhany skříň arch. Josef Mocker varhanář Emanuel Štěpán Petr
1900 1903 Kamil Hilbert nově upraven jižní portál
1920 1926 kostel užíván katolickou i československou církví Bohoslužba církve čs. v tělocvičně Od roku 1920 v Lounech postupně přestoupilo ¾ věřících do nově založené církve československé. Lounský kaplan Rudolf Pařík byl zvolen biskupem, v Lounech mělo být jeho sídlo a chrám sv. Mikuláše se měl stát biskupskou katedrálou. Šest let kostel sloužil oběma církvím, ale kvůli ostrým sporům musel být v letech 1926 1928 zcela uzavřen.
Chrámový betlém Byl vyroben asi roku 1928 v mnichovské dílně prof. Sebastiana Osterriedera
1936 zaplynování oltářů kyanovodíkem
1939 Křížová cesta Mistrovským dílem je soubor čtrnácti zastavení Křížové cesty (1939) od sochaře Františka Charváta z Kutné Hory, jehož dřevěné reliéfy dokonale korespondují s oltářem. Předlohou byly obrazy Martina von Feuersteina, pozdního představitele nazaretského uměleckého směru, který do svých romantickonáboženských děl přebíral již i secesní prvky.
1965-1992 poslední generální oprava
1990 liturgická úprava presbytáře kameník Jiří Rusý děkan Milan Bezděk Lustr zhotovil Jiří Kubát z Kamenického Šenova
1995 skleněný procesionální kříž s ostatkem sv. Zdislavy zhotovila sochařka a restaurátorka Barbara M. Mutter-Šupitarová 1996 nové svícny
1996 nové zvony Václav a Zdislava
V prosklené kapli roku 2003 přibylo barokní sousoší Kalvárie z lounského kostela 14 sv. Pomocníků z 1. poloviny 18. století.