Nakladatelství FORUM, s.r.o.

Nakladatelství FORUM, s.r.o. Uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku 3. lekce: Smlouva o smlouvě budoucí, kupní smlouva a smlouva o dílo JUDr. Dušan Ružič, Ph.D.

2 Autor: JUDr. Dušan Ružič, Ph.D. Redakční úprava: PhDr. Klára Platilová, Ph.D. Jazyková úprava: Mgr. Jana Vašinová Vedoucí projektu: PhDr. Klára Platilová, Ph.D. Nakladatelství FORUM, s.r.o. Na Březince 1513/14 Praha 5 Smíchov 150 00 Nakladatelství FORUM, s. r. o., Praha 2014 Zpracováno v březnu 2014

3 Obsah 3. lekce Smlouva o smlouvě budoucí, kupní smlouva a smlouva o dílo 1 Úvod... 4 2 Smlouva o smlouvě budoucí... 5 2. 1 Smlouva o smlouvě budoucí v novém občanském zákoníku ( 1785 1788)... 5 2. 2 Rekapitulace podstatných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí... 10 3 Kupní smlouva... 11 3. 1 Kupní smlouva v novém občanském zákoníku (Koupě 2079 2183 NOZ)... 11 3. 2 Podstatné náležitosti kupní smlouvy... 14 4 Smlouva o dílo... 16 4. 1 Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku (Dílo 2586 2635)... 16 4. 2 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo... 18 5 Tipy pro kupní smlouvy a smlouvy o dílo... 21 6 Použité zdroje... 22 7 Kontrolní test... 23

4 1 Úvod Předmětem této lekce je de facto seznámení s typy smluv, zejména s jejich novou úpravou v NOZ, které jsou v praxi frekventované a s nimiž může podnikatel přijít do styku, tzn. s kupní smlouvou a smlouvou o dílo. S nimi souvisí i jakási předsmlouva smlouva o smlouvě budoucí, kterou je možné uzavřít prakticky u všech druhů smluv. Níže uvádíme přehledné shrnutí tzv. podstatných náležitostí těchto smluvních typů. V případě absence kterékoliv takové náležitosti se pak o konkrétní typovou smlouvu nejedná, i kdyby tak byla např. ve svém záhlaví pojmenována. Dále následuje pár užitečných tipů, které lze při smluvní kontraktaci využít.

5 2 Smlouva o smlouvě budoucí 2. 1 Smlouva o smlouvě budoucí v novém občanském zákoníku ( 1785 1788) Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje po vyzvání v ujednané lhůtě uzavřít smlouvu. Není-li lhůta ujednána, platí, že smlouva má být uzavřena do jednoho roku. V souladu s tím, že NOZ klade větší důraz na smluvní autonomii smluvních stran, než tomu bylo dříve, není již povinně požadována písemná forma smlouvy o smlouvě budoucí. Důležité! I přes výše uvedenou skutečnost doporučujeme trvat na písemném ujednání, a to zejména z důvodů snažší vymahatelnosti a zamezení pochybností při určení obsahu vlastní smlouvy. NOZ také stanovuje, že obsah budoucí smlouvy musí být stanoven alespoň obecným způsobem a každá smlouva budoucí by měla obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy. Oprávněná strana z budoucí smlouvy tedy bude muset učinit výzvu, a to včas k zachování svých nároků ze smlouvy budoucí. Zavázaná strana je pak povinna uzavřít budoucí smlouvu v ujednané lhůtě. Pokud lhůta není sjednána, musí tak učinit do jednoho roku po vyzvání. Tip Po praktické stránce bývá nejlepší učinit samotný předjednaný text budoucí smlouvy přílohou smlouvy o uzavření budoucí smlouvy. Předejde se tím mnoha případným nepříjemnostem a sporům v okamžiku, kdy by mělo dojít k podpisu hlavní, tedy budoucí smlouvy.

6 2. 1. 1 Výzva k uzavření budoucí smlouvy Zavázaná smluvní strana musí uzavřít ujednanou budoucí smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji druhá, tedy oprávněná smluvní strana, v dohodnuté lhůtě k uzavření budoucí smlouvy vyzvala. Zákon nevyžaduje, aby měla uvedená výzva charakter návrhu na uzavření budoucí smlouvy. Postačuje prosté (dokonce jen ústní) sdělení, že oprávněná smluvní strana požaduje uzavření budoucí smlouvy. Pro zamezení důkazní nouzi však nelze než doporučit písemnou formu výzvy. Dle NOZ platí, že pokud zavázaná strana nesplní svou povinnost samotnou smlouvu uzavřít, má oprávněná strana možnost požadovat určení obsahu takové smlouvy soudem, anebo osobou v budoucí smlouvě určenou. Obsah se určí podle účelu, který byl zamýšlen dle návrhů stran, a vzhledem k okolnostem, za nichž byla smlouva budoucí uzavírána. Přihlíží se i k poctivému uspořádání práv a povinností stran. Důležité! Na rozdíl od staré právní úpravy NOZ nevylučuje možnost domáhat se náhrady škody, která vznikla oprávněné straně v důsledku nesplnění závazku uzavřít vlastní smlouvu. K zániku závazku povinné strany uzavřít samotnou smlouvu dochází také (mimo absence výzvy) v případě, že došlo k takové změně okolností (z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy budoucí vycházely), že po zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Důležité! Podstatnou změnu okolností zákon přesněji nestanovuje, je nutné posuzovat každý případ jednotlivě. Zásadně však za takovou změnu nemůžeme považovat změnu, která představuje podnikatelské riziko, jež při uzavírání smlouvy podnikatelský subjekt nutně musí předjímat. Půjde tak o vnější vlivy nad rámec podnikatelského rizika, které není dost dobře možné předvídat. Je nicméně vhodné uvést zpřesnění takových okolností (oběma směry tj. negativně i pozitivně) již ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy.

7 Ve staré právní úpravě byl tento způsob zániku povinnosti uzavřít smlouvu podmíněn včasným oznámením této změny okolností oprávněnému, podle NOZ bude absence tohoto oznámení znamenat pouze možnost domáhat se náhrady případné škody, která by oprávněné straně v této souvislosti vznikla. Konkrétně NOZ stanoví, že neoznámí-li zavázaná strana straně oprávněné tuto změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Dále uvádíme smluvní vzor pro praxi vycházející z toho, že samotná textace budoucí smlouvy je již předjednána (coby příloha č. 1 smlouvy o uzavření budoucí smlouvy):

8 Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy uzavřená ve smyslu 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi, s. r. o. se sídlem zapsaná v obchodním rejstříku vedeném soudem v, oddíl C, vložka IČ, DIČ CZ zastoupena, jednatelem společnosti bankovní spojení dále také jako Budoucí prodávající a, a. s. se sídlem zapsaná v obchodním rejstříku vedeném soudem v, oddíl B, vložka IČ, DIČ CZ zastoupena, předsedou představenstva bankovní spojení dále také jako Budoucí kupující spolu jako Smluvní strany I. 1. Předmětem podnikání Budoucího prodávajícího je prodej kancelářského nábytku. Budoucí kupující má zájem o koupi kancelářského nábytku do svého nově otvíraného administrativního centra. Kancelářský nábytek z nabídky Budoucího prodávajícího, o který má Budoucí kupující zájem, nemá Budoucí prodávající momentálně na skladě. Z tohoto důvodu uzavírají Smluvní strany tuto smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy. 2. Smluvní strany se tímto zavazují, že uzavřou kupní smlouvu na kancelářský nábytek, a to ve znění, které je Přílohou č. 1 této smlouvy (dále Kupní smlouva ). 3. Budoucí prodávající je povinen Budoucího kupujícího písemně vyzvat (e-mailem či doporučenou zásilkou) k uzavření Kupní smlouvy do 14 dní od okamžiku, kdy bude mít skladem kancelářský nábytek definovaný v Kupní smlouvě. 4. Budoucí kupující je povinen uzavřít s Budoucím prodávajícím Kupní smlouvu nejpozději do 14 dní od obdržení výzvy podle odstavce 3 tohoto článku smlouvy.

9 II. 1. Budoucí kupující je povinen zaplatit Budoucímu prodávajícímu zálohu na kupní cenu ve výši,- Kč bez DPH, a to do dnů od uzavření této smlouvy na účet uvedený v záhlaví smlouvy. V případě, že Budoucí kupující bude v prodlení s úhradou zálohy o více než dní, je Budoucí prodávající oprávněn od této smlouvy odstoupit. 2. V případě, kdy Kupní smlouva nebude uzavřena nejpozději do, tato smlouva o uzavření budoucí smlouvy se od počátku ruší. V případě, že takto nedojde k uzavření Kupní smlouvy: a) z důvodů spočívajících na straně Budoucího prodávajícího, je Budoucí prodávající povinen vrátit Budoucímu kupujícímu celou složenou zálohu, a to do. V takovém případě je Budoucí kupující oprávněn požadovat po Budoucím prodávajícím smluvní pokutu ve výši,- Kč. Nárok na náhradu škody tím není dotčen. b) z důvodu spočívajících na straně Budoucího kupujícího, je tento povinen uhradit Budoucímu prodávajícímu smluvní pokutu ve výši,- Kč. Nárok na náhradu škody tím není dotčen. Budoucí prodávající je v takovém případě oprávněn svou pohledávku vyplývající ze smluvní pokuty započíst vůči pohledávce Budoucího kupujícího na vrácení zálohy. Zbytek zálohy je pak Budoucí prodávající povinen vrátit Budoucímu kupujícímu. III. 1. Práva a povinnosti smluvních stran výslovně v této smlouvě neupravené se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 2. Tato smlouva je vyhotovena ve 4 stejnopisech, z nichž po 2 obdrží každá ze Smluvních stran. 3. Platnosti a účinnosti nabývá smlouva dnem podpisu obou stran. 4. Smluvní strany si smlouvu přečetly, souhlasí s celým jejím obsahem, což stvrzují svým vlastnoručním podpisem. 5. Příloha č. 1: text Kupní smlouvy V dne V dne -------------------------------- ---------------------------- Budoucí prodávající Budoucí kupující

10 2. 2 Rekapitulace podstatných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí určení smluvních stran, určení předmětu budoucí smlouvy alespoň obecným způsobem, určení, která ze stran je ze smlouvy zavázaná a která je ze smlouvy oprávněná (může to být jedna i obě smluvní strany), závazek uzavřít budoucí smlouvu.

11 3 Kupní smlouva 3. 1 Kupní smlouva v novém občanském zákoníku (Koupě 2079 2183 NOZ) Kupní smlouva je jedním z nejčastěji uzavíraných smluvních typů nejen v obchodních vztazích. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Pro smlouvu kupní není vyžadována obligatorní písemná forma, nelze ji však než doporučit. Hodně často bývá kupní smlouva považována/zaměňována za smlouvu o dílo a naopak, proto zde uvedeme jejich nejmarkantnější rozdíly. Správné zařazení konkrétní smlouvy pod daný typ má zásadní vliv na konkrétní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající přímo ze zákonné úpravy. Základním rozlišovacím kritériem je předmět plnění. V obou případech je dodávána nějaká věc (zboží), která nemusí být v případě prodeje ještě ani vyrobena. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení, zda jde o zhotovení věci, nebo o činnost. a) Pokud půjde o činnost, použijeme smlouvu o dílo (typicky údržba, oprava a úprava věci) nebo jinou smlouvu odlišnou od kupní smlouvy (nebude-li činnost splňovat podmínky činnosti, na kterou lze uzavřít smlouvu o dílo). b) Bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo při tom opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci). Pokud podstatnou část věcí potřebných ke zhotovení věci zajistil a předal druhé straně objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Jeli podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o kupní smlouvu. V nové právní úpravě je posíleno právní postavení kupujícího, kterému bylo plněno vadně. Opouští se hledisko opravitelných a neopravitelných vad jako základní kriterium pro určení

12 práv kupujícího z vad věci a nahrazuje se hlediskem intenzity, jakou vadnost plnění porušuje smlouvu, zdali podstatným, či nepodstatným způsobem. Rovněž se mění institut zákonné záruky za jakost a vrací se k řešení, které odděluje od sebe práva, která kupujícímu vznikají z vad plnění ze zákona a která vznikají kupujícímu ze záruky za jakost. Dohodnou-li se smluvní strany na záruce za jakost, anebo zaručí-li se za jakost jednostranným prohlášením sám prodávající, může tím být garantována jakost věci z hlediska časového nebo co do vlastností. Záruka za jakost ale nemůže vylučovat zákonnou úpravu práv z vad věci (praktické zejména u skrytých vad). Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, kupující má právo a) na odstranění vady dodáním nové věci vady nebo dodáním chybějící věci, nebo b) na odstranění vady opravou věci, nebo c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, resp. při uplatnění záruky. Provedenou volbu nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího měnit, ledaže kupující žádal opravu vady, která se ukázala jako neopravitelná. Pokud prodávající neodstraní vady v přiměřené lhůtě, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Je-li vadné plnění nepodstatným porušením kupní smlouvy, kupující má právo a) na odstranění vady, anebo b) na přiměřenou slevu z kupní ceny. Neodstraní-li prodávající vady zboží včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího.

13 Nyní se budeme věnovat některým vedlejším ujednáním, které lze v kupní smlouvě dle NOZ vyjednat: Výhrada vlastnického práva Pakliže si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. Důležitou změnou oproti předcházející právní úpravě co do výhrady vlastnického práva je to, že dle 2134 NOZ tato působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, pokud byla výhrada provedena (i) formou notářského zápisu (tj. veřejné listiny), popřípadě (ii) v písemné formě a s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, a to až ode dne úředního ověření podpisů. Pokud by tedy např. chtěly strany nechat uznat své podpisy na písemném ujednání o výhradě práva za vlastní zpětně (tj. k datu v minulosti, kdy byly kupní smlouva nebo jiný dokument obsahující výhradu vlastnického práva podepsány), vůči věřitelům by to mělo účinek až ode dne onoho zpětného uznání podpisů za vlastní před úřadem, nikoliv ode dne podpisu smlouvy/písemného ujednání o výhradě vlastnického práva. Výhrada zpětné koupě Z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět. Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu. Tento institut lze uplatnit jak na věc movitou, tak na věc nemovitou (dle stávající právní úpravy to bylo možné pouze v případě věcí movitých). Oproti současné právní úpravě také není vyžadována písemná forma. Ustanovení o zpětné koupi se použijí obdobně také pro nový typ vedlejšího ujednání, a to výhradu zpětného prodeje.

14 Koupě na zkoušku Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí, tj. neodmítne ji. Pokud si strany neujednají zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy (dle předcházející právní úpravy obchodního zákoníku tři měsíce od uzavření smlouvy). 3. 2 Podstatné náležitosti kupní smlouvy Podstatné náležitosti kupní smlouvy jsou následující: řádná identifikace smluvních stran Poznámka: V případě fyzických osob či právnických osob, jejichž jménem při kontraktaci smlouvy jedná jiná osoba, by v takové smlouvě měly být uvedeny iniciály a pozice jednající osoby. V případě, že osoba uzavírající smlouvu za podnikatele není jeho statutárním orgánem ani prokuristou zapisovaným do obchodního rejstříku (což je snadno ověřitelné na www.justice.cz), pak by osoby jednající v tzv. zastoupení na základě plné moci měly ke smlouvě přiložit plnou moc, na jejímž základě jsou oprávněny smlouvu podepsat. Toto pravidlo samozřejmě platí nejen pro kupní smlouvu, ale pro smlouvu jakéhokoliv druhu. stanovení předmětu koupě Ve smlouvě by měla být přesně specifikována věc, její provedení apod. Např. věc zboží by mělo být určeno tak, aby bylo ze smlouvy zřejmé, čím se odlišuje od obdobného zboží (výrobní číslo, barva, vlastnosti atd.). V kupní smlouvě by se měl dále objevit kvantitativní výčet zboží, stanovený počet kusů, event. přibližně dohodnutý počet, který bude upřesněn do určitého data. sjednání závazku prodávajícího odevzdat věc sjednání závazku prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo k věci Specifikace této smluvní náležitosti bývá v praxi poměrně často opomíjena, nevěnuje se jí taková pozornost, jakou by zcela jistě zasluhovala. Důsledky nedbalé či vůbec chybějící úpravy této náležitosti pak mohou způsobit v praxi potíže.

15 Důležité! Pokud by se totiž z obsahu smluvního ujednání, i když je třeba vyjádřen jinými slovy, nedal tento závazek prodávajícího dovodit, daná smlouva nesplňuje předpoklad ke vzniku kupní smlouvy. závazek kupujícího zaplatit kupní cenu, přičemž cena je stanovena dostatečně určitě, je-li stanoven alespoň způsob jejího určení. Tipy Podstatné náležitosti kupní smlouvy tvoří samozřejmě jen povinné minimum k její platnosti či možnosti podřadit konkrétní smlouvu pod daný smluvní typ. Určitě je však vhodné, zejména v případě složitějších a nákladnějších kontraktů, smluvně upravit i další méně podstatné náležitosti kupní smlouvy, a to zejména ty, jejichž absence v případě pozdějších dohadů a sporů se smluvním partnerem často vede k patové situaci. Kromě zajišťovacích či utvrzovacích prostředků a výslovné úpravy možnosti jednostranného ukončení takové smlouvy (což jsou univerzálně použitelné a užívané smluvní instituty, o nichž jsme hovořili v minulé lekci) máme v případě kupní smlouvy na mysli mimo jiné institut záruky.

16 4 Smlouva o dílo 4. 1 Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku (Dílo 2586 2635) V problematice díla NOZ navazuje na původní právní úpravu a přebírá téměř totožnou definici díla, když ve svém 2587 stanoví, že dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Oproti předcházející definici díla z té současné vypadla výslovná zmínka o tom, že za dílo se považuje montáž určité věci jako díla. Nová právní úprava tento typ díla výslovně neupravuje. 4. 1. 1 Předání převzetí dokončeného díla Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Za dokončené považujeme dílo, u něhož byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Dokončené dílo je možné převzít ze strany objednatele s výhradami, nebo bez výhrad. Nevychází se tedy z bývalého principu čistoty, tj. stavu, kdy je dílo zcela bez vad; i vadné dílo nebo dílo s nedodělky může splňovat podmínky dokončení podle zákona. Míra přípustnosti nedostatků je dána způsobilostí díla sloužit svému účelu při předvedení. Při předání díla nebo bezprostředně před ním zhotovitel předvádí míru jeho dokončení. NOZ předpokládá, že si smluvní strany sjednají bližší způsob předvedení a předání předmětu díla. Objednatel je povinen si dílo převzít, je-li dokončeno. I v návaznosti na to, že se v praxi často objevují případy, kdy si objednatel dílo, resp. předmět díla, u zhotovitele nepřevzal či nepřebírá, ulehčuje zhotovitelům NOZ řešení takovéto situace, když ve svém 2609 upravuje tzv. svépomocný prodej. Pokud si objednatel nepřevezme předmět díla (věc) bez zbytečného odkladu poté, co bylo dílo hotovo, nebo mu bylo oznámeno, že je dílo hotovo, může zhotovitel informovat objednatele, že má v úmyslu věc prodat, stanovit mu lhůtu pro převzetí, která musí být minimálně 1 měsíc, a poté může věc prodat. Pokud to však brání povaze věci, může zhotovitel prodat věc i bez vyrozumění (např. dort, o který se objednatel nehlásí).

17 4. 1. 2 Vady díla Neodpovídá-li dílo smlouvě, je vadné. Práva z vadného plnění však nebudou dle NOZ přiznána objednateli, pokud je neoznámil bez zbytečného odkladu po jejich zjištění anebo od doby, kdy tyto vady zjistit měl (v zákoně je jako určující faktor uvedena tzv. náležitá pozornost objednatele), a to nejpozději do dvou let od předání díla, zároveň však musí být uplatněna námitka zhotovitele, že toto právo bylo uplatněno opožděně. Důležité! Nově pak NOZ samostatně upravuje určitá specifika týkající se děl prováděných jako stavební práce (stavba), když zohleňuje především specifika týkající se kontroly stavebních prací a odpovědnosti za vady. Skryté vady je možné namítat pět let po převzetí stavby. V případě skrytých vad stavby spojené se zemí pevným základem platí, že soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná, když objednatel zhotoviteli neoznámí skrytou vadu do pěti let od převzetí stavby a namítne-li zhotovitel, že vada nebyla včas oznámena. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních (viz také 2629 NOZ). 4. 1. 3 Cena díla Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena může být určena kromě fixní částky také odkazem na rozpočet nebo i odhadem. Jelikož v mezidobí od uzavření smlouvy o dílo do jeho zhotovení zpravidla kolísají ceny vstupních materiálů, energií či se objeví tzv. vícepráce, s nimiž smluvní strany původně nepočítaly (obvykle u staveb, ale i jinde), mohou si smluvní strany dojednat nejen pevnou cenu, ale i cenu na základě rozpočtu. To bývá pravidlem u složitějších dodávek děl. Rozpočet může být stanoven jako závazný nebo nezávazný. Pokud je rozpočet sjednán jako nezávazný nebo s výhradou, je zhotovitel oprávněn domáhat se přiměřeného zvýšení ceny, pokud jsou pro to splněny zákonem dané podmínky. To může být v případě již výše uváděných víceprací (činností, které byly v době uzavření smlouvy

18 o dílo nepředvídatelné nebo nevyhnutelně převýšily zhotovitelem účelně vynaložené náklady). Aby se zabránilo zneužívání možnosti zvyšování rozpočtu zhotovitelem (což se v praxi děje poměrně často), ukládá zákon zhotoviteli povinnost, aby nutnost překročení rozpočtové ceny stejně jako výši tohoto překročení signalizoval objednateli bez zbytečného odkladu, jinak jeho nárok na zvýšení ceny zanikne. Stejně jako za účinnosti staré právní úpravy je objednatel oprávněn bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. NOZ vyhrazuje objednateli právo kontroly nad prováděním díla. Toto právo je objednateli přiznáno jako protipól k zákonem stanovenému pravidlu, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele nepodléhá. 4. 2 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou: identifikace smluvních stran Zde platí totožná univerzální pravidla jako u kupní smlouvy, uvedená výše. Zákon označuje smluvní strany jako objednatele a zhotovitele; v praxi se často objevující synonymní pojmy odběratel a dodavatel nebo i jiná pojmenování smluvních stran samozřejmě nezpůsobují neplatnost smlouvy. označení díla Aby byla smlouva o dílo platně uzavřena, je nutné přesně určit (tzn. nezaměnitelně popsat a definovat) dílo, které má být na základě smlouvy o dílo provedeno. Ideálním řešením bývá, když projektová či jiná dokumentace a další relevantní dokumenty, popisující a definující dílo, tvoří (jako přílohy) nedílnou součást smlouvy.

19 Důležité! Při výkladu pojmu dílo je třeba upozornit na nutnost odlišovat dílo jako jistou činnost od předmětu díla, kterým je zjednodušeně výsledek této činnosti, to znamená konkrétní věc, oprava, stavba, ale i projekt, posudek apod. (tj. hmotně zachycený výsledek). Dílem je vždy zhotovení, úprava, oprava nebo údržba stavby či její části. závazek zhotovitele provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí závazek objednatele dílo převzít závazek objednatele k zaplacení ceny za provedení díla Stanovení ceny za dílo je především na dohodě smluvních stran. Takto stanovená cena je pak v zásadě cena pevná, pokud není stanoveno jinak, a nelze ji bez souhlasu smluvních stran měnit směrem nahoru ani dolů. Lze ji však určit odhadem, nebo stanovit způsob, jakým bude určena. Doporučení z praxe Pokud by smluvní strany sjednávaly výslovně jen podstatné náležitosti smlouvy o dílo, připravovaly by si půdu pro vzájemné budoucí spory. Je proto velmi důležité věnovat smlouvě o dílo patřičnou pozornost a kromě podstatných náležitostí ji doplnit o množství tzv. nepodstatných, ale pro daný obchodní vztah více než významných náležitostí. Patří sem zejména platební podmínky, dohoda o čase, místě a způsobu provedení díla, o jeho předání a převzetí, ujednání o přechodu vlastnického práva k dílu, nebezpečí škody na díle spolu s odpovědností za vady, ujednání o záruce, zádržném atd. V tomto i samozřejmě nemůžeme zdaleka obsáhnout všechno, co by měla komplikovanější smlouva o dílo obsahovat, nicméně dále uvádíme pro představu alespoň pár tipů.

20 4. 2. 1 Platební podmínky V případě, že se dílo provádí po částech nebo jeho provedení vyžaduje značné náklady, je jistě účelné upravit ve smlouvě poskytování záloh. Pokud se na nich smluvní strany dohodnou, je třeba zcela jasně formulovat jejich počet, výši a zejména podmínky jejich poskytování/úhrad tak, aby nedocházelo k nejasnostem. I zálohy je vhodné poskytovat na základě harmonogramu, aby bylo možné sledovat a kontrolovat dokončování jednotlivých etap díla. Pokud se na nich strany nedohodnou, může i tak zhotovitel za výše uvedených předpokladů požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům. 4. 2. 2 Záruka Institut záruky je stejně jako v případě kupní smlouvy velmi důležitý a pro objednatele zásadní. V ustanovení o převzetí záruky by mělo minimálně zaznít: na jaké závady se záruka vztahuje, jakým způsobem má objednatel provádět reklamace, jaké termíny na odstraňování závad se zhotovitel zavazuje dodržovat, popř. zde může být ještě ustanovení o náhradě škody (újmy) a odpovědnosti za ni. Důležité! Pokud by uzavřená smlouva postrádala jednu z těchto podstatných náležitostí, byl by vyloučen postup podle příslušných ustanovení o smlouvě o dílo, nejednalo by se o tento smluvní typ.

21 5 Tipy pro kupní smlouvy a smlouvy o dílo Kupní smlouvy a smlouvy o dílo, resp. jejich uzavírání a předcházející kontraktační proces (někdy méně, jindy více složitý) bývají téměř na denním pořádku každé větší společnosti. Zejména předmět smlouvy o dílo se může co do své podstaty případ od případu značně lišit. Při jejich sjednávání a uzavírání tedy nelze postupovat univerzálně, když pod typovou smlouvu o dílo bude spadat jak zhotovení stavby, tak vybudování informačního systému. Co tedy doporučit, nejen z hlediska prevence vzniku následujících možných komplikací či téměř neřešitelných situací v budoucnu: v interních předpisech společnosti definujte standardní postupy pro uzavírání smluv; vypracujte vzorové (typové) smlouvy, při jejich vyplňování však nepostupujte mechanicky a slepě, používejte je spíše jako metodiku a konečný tvar smlouvy si nechte schválit právníkem; u atypických případů a komplikovaných záležitostí si najměte specializované právníky; pokud je předmět plnění smlouvy po finanční stránce komplikovanější (míněno konkrétně např. ve vztahu ke způsobu realizace platby jeho ceny, zhodnocení díla úpravami či opravami), zcela určitě si nechte smlouvu před uzavřením zkontrolovat daňovým poradcem, aby i po daňové stránce (a to nejen pro případ finanční kontroly) bylo zamezeno jakýmkoliv budoucím nesnázím.

22 6 Použité zdroje Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník RABAN, Přemysl Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm Vydavatelství a nakladatelství, 2013Marek, K., Kupní smlouva (podle obchodního zákoníku). Právní rádce 10/2010, Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 7. 2006, sp. zn. 32 Odo 557/2006

23 7 Kontrolní test Nyní si můžete ověřit, zda jste předchozímu textu zcela porozuměli. Interaktivní test je pro vás připraven pod tímto odkazem zde. Test je zcela anonymní, slouží pouze vám jako zpětná vazba. Obsahuje otázky s nabídkou odpovědí. U každé otázky označte vždy pouze jednu správnou odpověď. Výsledky testu si můžete nechat zaslat na svou emailovou adresu. Test si můžete kdykoliv zopakovat. Odkaz bude aktivní po dobu jednoho roku.