Druhá světová válka Konec první republiky, Protektorát Čechy a Morava V polovině 30. let se zdálo, že občané ČSR mají za sebou nejtěžší období. Končila hospodářská krize, ubývalo nezaměstnaných a lidé mohli opět lépe žít. V roce 1935 byl prezidentem zvolen Edvard Beneš, který nahradil T. G. Masaryka. Ten z funkce odstoupil kvůli stáří a nemoci. Edvard Beneš se snažil posílit stát a udržet mír. V sousedním Německu se dostali k moci fašisté v čele s Adolfem Hitlerem. Pronásledovali pokrokové občany a hlásali, že Němci jsou lepší lidé a měli by vládnout celému světu. Německo se začalo připravovat na válku. Československo se cítilo ohroženo svým německým sousedem a v pohraničí začalo stavět pevnosti. V Sudetech žilo okolo 3. milionů Němců. Německá propaganda ovlivňovala evropské veřejné mínění lživými zprávami o útisku a křivdách páchaných na německé menšině. Vztahy mezi Čechy a Němci se zhoršovaly. V září 1938 Hitler pohrozil, že armáda vtrhne do ČSR. Prezident Beneš spoléhal na pomoc Anglie Francie. Lidé se proti Němcům chtěli bránit, proto došlo k mobilizaci. Naše armáda obsadila pevnosti v pohraničí. K obraně ale nedošlo, protože 29. září 1938 v Mnichově podepsal Hitler se zástupci Itálie, Anglie a Francie smlouvu o odtržení Sudet od naší republiky. Západní velmoci si myslely, že tímto ústupkem odvrátí válečnou hrozbu a bude zachován mír.
Krátce po Mnichovu se Edvard Beneš vzdal funkce prezidenta a odletěl do Anglie. Jeho nástupcem se stal Emil Hácha. Anglie a Francie nás zradila a nastal konec 1. republiky. Sudety obsadilo německé vojsko. Na Slovensku se moci chopili fašisté, kteří 14. března 1939 vyhlásili samostatný Slovenský stát. 15. března 1939 překročila německá vojska naši hranici a obsadila zbytek českých zemí. Adolf Hitler vyhlásil okupované území za Protektorát Čechy a Morava. Nastalo dlouhé období německé okupace, které trvalo víc než šest let. Nad Pražským hradem zavlála vlajka s německým znakem- hákovým křížem. Život za protektorátu byl velmi těžký. Potraviny a některé další zboží bylo možné obdržet jen v malém množství a na přídělové lístky. Lidé trpěli podvýživou a nemocemi. Především dětem se nedostávalo mléka, ovoce a zeleniny. Obsazením Čech a Moravy získalo Německo moderní a kvalitní výzbroj československé armády a výkonný zbrojní průmysl. Ukázalo se, že pro Němce jsou všechny smlouvy bezcenné, protože porušili slib daný západním mocnostem v Mnichově. Protektorát Čechy a Morava Státní vlajka za Protektorátu Čechy a Morava
Druhá světová válka 1. září 1939 překročila německá vojska polské hranice. Poláci se sice bránili, ale nemohli odolat převaze nepřítele. Hned 3. září vyhlásily válku Německu Británie a Francie. Hitler postupně v dubnu 1940 obsadil Dánsko, Norsko, Nizozemí, Belgii a Lucembursko a v červnu kapitulovala Francie. Posledním neporaženým západním státem zůstala Británie, která musela čelit německému bombardování. V letecké bitvě o Británii se vyznamenali i naši stíhači, kteří bojovali po boku britských pilotů. Odznak 310. perutě Letadlo Hawker Hurricane Odznak 311. perutě Na stranu Německa se postavily státy s fašistickými vládami- Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko. Hlavní velmoci protidemokratických sil byly Německo- Itálie- Japonsko. Když Hitlerova armáda ovládla celou Evropu, zaútočila proti Sovětskému svazu. Ten přepadla 22. června 1941. Německá armáda zpočátku postupovala rychle, protože Sovětský svaz na válku nebyl připravený. Počátkem roku 1943 ale Němci utrpěli první porážku v bitvě u Stalingradu(dnešní Volgograd). Tato bitva znamenala obrat v bojích 2. sv. války. Německá armáda začala ustupovat a její ústup skončil až v Berlíně.
Hitler 11. prosince 1941vyhlásil válku také Spojeným státům americkým. Válka se tak stala světovou válkou. 6. června 1944 se vylodili Spojenci u západního pobřeží Francie a postupovali na východ. Američtí a sovětští vojáci se setkali 24. dubna 1945 na Labi. Americké a sovětské jednotky na východním břehu Labe 2. května 1945 se Sovětské armádě vzdal Berlín. Adolf Hitler spáchal sebevraždu a 8. května 1945 nacistické Německo kapitulovalo. Příjezd Rudé armády do Prahy Druhá světová válka byla nejstrašnější válkou v dějinách lidstva. Trvala šest let a bylo do ní vtaženo 61 zemí. Odhadovaný počet obětí této války je 60 milionů. 20 milionů jsou vojáci a 40 milionů civilisté. Většina civilních obětí podlehla nemocem, hladu, masakrům nebo genocidě. Odhaduje se, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo asi 12 milionů civilistů. Další 1,5 milion zemřel v důsledku bombardování a kolem 14,5 milionů z jiných příčin. Nejvážnější ztráty utrpěl Sovětský svaz, který v průběhu války přišel o 27 milionů lidí.
Okupace Po vypuknutí světové války byli Češi přesvědčeni, že německá nadvláda nemůže trvat věčně. Ti odvážnější začali skrytě bojovat proti Němcům. Poškozovali německé hospodářství sabotážemi ve výrobě nebo v dopravě. Věděli, že jejich odhalení bude potrestáno smrtí, ale přesto rozšiřovali letáky, padělali různé listiny nebo převáděli některé občany do zahraničí. Tisíce Čechů bylo popraveno, umučeno, odvlečeno do koncentračních táborů. 17. listopadu 1939 Němci uzavřeli vysoké školy. Obsadili vysokoškolské koleje, 9 studentů popravili a 1 200 jich odvezli do koncentračních táborů. Odpor českého lidu stále sílil. Říšským protektorem se stal Reinhard Hendrich, který se k Čechům choval zvlášť krutě. Koncem května 1942 provedla skupina našich parašutistů (Gabčík, Kubiš, Valčík) na Hendricha úspěšný atentát. Německá odveta byla strašná. Nacisté vypálili a srovnali se zemí vesnice Lidice a Ležáky. Všechny muže nad patnáct let postříleli, ženy a děti odvezli do koncentračních táborů. Zde většina z nich zahynula. Památník lidickým dětem
Barikáda v Praze Pátého května 1945 vypuklo v Praze povstání. Lidé vybudovali v ulicích barikády. Praha volala o pomoc proti německé přesile. Ubránila se a byla 9. května osvobozena Sovětskou armádou. V Pražském povstání padlo 3 700 obránců Prahy. Příjezd sovětských tanků do Prahy
Židé Židé měli za druhé světové války zvlášť krutý osud. Němci je pronásledovali a chtěli je všechny vyhubit. Žide, kterým bylo víc než šest let museli nosit žlutou šesticípou hvězdu s nápisem Jude (Žid). Měli zakázaný vstup do kin, divadel, restaurací. Nesměli vykonávat některá povolání. Jejich majetek jim byl zabavován. Byli posíláni do koncentračních táborů, kde byla většina z nich umučena. Děti, které byly uvězněny v koncentračním táboře Auschvitz II Birkenau
Zákazy, které museli Židé dodržovat ( Z deníků básníka Jiřího Ortena ) Nesmím vycházet z domu po osmé hodině večerní. Nesmím si najmout samostatný byt. Nesmím se stěhovat jinam, než do Prahy I nebo V, a to jako podnájemník. Nesmím chodit do vináren, kaváren, hostinců, biografů, divadel a na koncerty, kromě jedné nebo dvou kaváren, pro mne vyhrazených. Nesmím chodit do parků a sadů. Nesmím chodit do městských lesů. Nesmím se vzdalovat za obvod Prahy. Nesmím (tudíž) jet domů, do Kutné Hory a nikam jinam, leda na zvláštní povolení gestapa. Nesmím jezdit v motorových vozech tramvají, jen v posledním vlečném voze, a má-li tento střední vstup, tedy jenom v jeho zadní polovině. Nesmím nakupovat v jakýchkoli obchodech jindy, než mezi 11. a 13. a mezi 15. a 17. hodinou. Nesmím hrát divadlo a být jakkoli jinak veřejně činný. Nesmím být členem žádných spolků. Nesmím chodit do jakékoli školy.
Zdroj použité literatury a materiálu: Vlastivěda pro 5. ročník, PRODOS Vlastivěda 5. ročník Obrazy z novějších českých dějin Wikipedie, otevřená encyklopedie Google- Wikimedia Commons- obrázky Deníky Jiřího Ortena, Československý spisovatel, Praha 1958