Postavení a úloha duševního vlastnictví v zemích EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Postavení a úloha duševního vlastnictví v zemích EU diplomová práce Autor: Robert Hauer Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing, Leopold Tanner Praha Duben, 2010

Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu Ing, Leopold Tanner. za vedení diplomové práce a čas strávený při konzultacích.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. podpis autora V Praze, dne 20.dubna 2010 Robert Hauer

Anotace V této práci se budu zabývat otázkou postavení a úlohy duševního vlastnictví v zemích EU, na příkladu komparace úlohy duševního a průmyslového vlastnictví v České republice a Rakousku, jako zástupců členských zemí Evropské unie. Je zde rozebrán pojem duševního vlastnictví jako celku. Je věnována pozornost v této práci rozdělení duševního vlastnictví na dvě podkategorie kterými jsou právo autorské a právo průmyslové. Dále jsem se v mé práci věnoval duševnímu právu v mezinárodních vztazích ve dvou rovinách z pohledu Evropské unie a z pohledu mezinárodního práva. Věnoval jsem se také mezinárodním smlouvám o duševním vlastnictví a jejich vztahu k vnitrostátním předpisům. Je zde vysvětleno a rozebráno mnoho mezinárodních smluv týkajících se duševního vlastnictví. V poslední části jsem se rozhodl ke komparaci České a Rakouské právní úpravu duševního vlastnictví z pohledu autorského práva. Rozhodl jsem se proto, ţe nás pojí s Rakouskem daleko více neţ jen společná historie v rámci Rakouské monarchie, ale i podobná právní úprava práv z duševního vlastnictví. Annotation In this paper I examine the question of the status and role of intellectual property rights in EU countries, for example, comparison of the role of intellectual property in the Czech Republic and Austria, as representatives of European Union member countries. It also analyzed the concept of intellectual property as a unit. Is addressed in this work, the distribution of intellectual property into two subcategories which are copyrights and industrial. I also in my work dedicated IP law in international relations at two levels from the perspective of the European Union from the standpoint of international law. I have devoted to the international conventions on intellectual property and their relation to national legislation. I tis explained and analyzed, many international treaties concerning intellectual property. The last part, I decided to compare Czech and Austrian legislation of intellectual property rights from the perspective of copyright. I decided that binds us to the Austrian far more than just a common history within the Austrian monarchy, but similar legislation on intellectual property rights.

Obsah 1.1 ÚVOD 1.2 Pojem, předmět duševního vlastnictví......6 1.3 Zařazení a systematika....6 1.4 Rozdíly autorského práva oproti právůmprůmyslovým 7 2.1 CHARAKTERISTIKA...8 2.1.1 Pojem, předmět a subjekty... 8 2.1.2 Prameny... 9 2.2 PRÁVO AUTORSKÉ...9 2.2.1 Dílo a autor... 9 2.2.2 Vznik a obsah práva autorského... 11 2.2.3 Omezení práva autorského... 15 2.2.4 Ochrana práva autorského... 18 2.2.5 Licenční smlouva... 20 2.2.6 Zvláštní díla a jejich uţití... 23 2.3 PRÁVÁ SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM...26 2.3.1 Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu.. 26 2.3.2 Obsah práva výkonného umělce....26 2.3.3 Práva výrobce zvukových záznamů k jeho záznamu...28 2.3.4 Práva výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu...29 2.3.5 Práva rozhlasového a televizního vysílání...30 2.3.6 Autorskoprávní reţim...30 2.3.7 Práva nakladatele...32 2.4 ZVLÁŠTNÍ PRÁVA POŘIZOVATELE...32 1

2.5 KOLEKTIVNÍ SPRÁVA...33 3.1 OCHRANÁ ZNÁMKA...36 3.1.1 Pojem ochranné známky...36 3.1.2 Druhy ochranných známek...38 3.1.3 Řízení o zápisu ochranné známky.. 39 3.1.4 Licence a další dispozice 42 3.1.5 Trvání ochrany....43 3.1.6 Označení původu a zeměpisné označení zboţí...44 3.1.7 Přihlašování ochranných známek do zahraničí...46 3.1.7.1 Ochranná známka a design společenství.48 3.1.7.2 OHIN - Office for Harmonization in the internal Market...48 3.1.7.3 Význam registrace ochranných známek označení původu výrobku...49 3.2 VYNÁLEZY.. 49 3.2.1 Vynálezy.....49 3.2.2 Patent a ochrana vynálezu..50 3.2.3 Pojem původce majitele práv patentu, spolupůvodce, vynález vytvořený v pracovním poměru.....52 3.2.4 Řízení o patentu...53 3.2.5 Zánik a zrušení patentu...54 3.2.6 Přihlašování vynálezů do zahraničí....55 3.2.6.1 Evropská patentová přihláška....55 3.2.6.2 Patent společenství (Comunity Patent) 56 3.2.6.3 Mezinárodní patentová přihláška - PCT.. 57 3.3 ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY... 58 3.4 UŢITNÉ VZORY.58 3.4.1 Pojem uţitného vzoru.58 3.4.2 Zápis do rejstříku uţitných vzorů...59 3.4.3 Účinky uţitného vzoru....59 2

3.4.4 Trvání ochrany..60 3.5 PRŮMYSLOVÝ VZOR...61 3.5.1 Průvodce průmyslového vzoru a zaměstnanecký průmyslový vzor. 62 3.5.2 Řízení o průmyslovém vzoru 63 3.5.3 Zánik a výmaz průmyslového vzoru 63 3.6 TYPOGRAFIE POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ.. 64 3.6.1 Řízenío topografii...65 3.7 NOVÉ ODRŮDY ROSTLIN A PLEMENE ZVÍŘAT....66 3.8 LICENČNÍ SMLOUVA. 69 4.1 PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ EU 71 4.1.1 Autorské právo EU...71 4.1.2 Právo průmyslového vlastnictví EU...75 4.1.3 Moţnost EU regulovat duševní vlastnictví...77 4.2 PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ MEZINÁRODNÍ...78 4.2.1 Bernská úmluva...78 4.2.2 Dohoda o obchodních aspektech práva duševního vlastnictví (TRIPS)..79 4.2.3 Světová organizace duševního vlastnictví (TRIPS). 80 4.2.4 Smlouva o patentové spolupráci...81 4.2.5 Ochrana známka...81 4.2.6 Paříţská úmluva....82 4.2.7 Římská smlouva...83 4.2.8 Všeobecná úmluva o autorském právu.84 4.2.9 Orznačení původu.85 5.1 HISTORICKÝ VÝVOJ..86 5.1.1 Společný vývoj autorského práva od roku 1918..86 5.1.2 Vývoj autorského práva na území dnešní České republiky od roku 1918 do současnosti...88 5.1.3 Vývoj autorského práva v Rakousku od roku 1918 do roku 1936...90 3

5.2 STRUČNÉ SROVNÁNÍ OBOU ZÁKONŮ (PŘEDEVŠÍM Z HLEDISKA JEJICH SYSTEMATIKY)...90 5.2.1 Současný právní stav v České republice.90 5.2.2 Stručné srovnání zákonů (především z hlediska jejich systematiky)...94 5.3 ZVLÁŠTNÍ ČÁST....100 5.3.1 Dílo (The work)...100 5.3.1.1 Obecné znaky díla.....101 5.3.1.2 Druhy děl...103 5.3.1.3 Ochrana části děl...105 5.3.1.4 Ochrana názvu (Title protection)...106 5.3.1.5 Tvůrčí zpracování jiného díla 108 5.3.1.6 Díla souborná...109 5.3.1.7 Díla volná ve veřejném zájmu (Free Community Works).110 5.3.1.8 Zveřejnění a vydání díla 111 5.4 AUTOR (AUTHOR)...112 5.4.1 Autorství.....112 5.4.2 Spoluautorství (Co-authorship )...114 5.4.3 Zaměstnanecké dílo (Workers Creation)...115 5.4.4 Zákonná doměnka autorství (Presumtion of authorship) 116 5.4.5 Ochrana díla anonymního.. 117 6.1 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRÁCE. 118 6.2 RÉSUMÉ. 119 4

I. ÚVOD V této práci se budu zabývat otázkou postavení a úlohy duševního vlastnictví v zemích EU, na příkladu komparace úlohy duševního a průmyslového vlastnictví v České republice a Rakousku, jako zástupců členských zemí Evropské unie. Je zde rozebrán pojem duševního vlastnictví jako celku. Je věnována pozornost v této práci rozdělení duševního vlastnictví na dvě podkategorie kterými jsou právo autorské a právo průmyslové. Duševní vlastnictví je tak projevem pokusu o definování určitého specifického majetkoprávního vztahu k věcem nehmotné, duševní povahy. Dovolím si tedy určitou zkratku. Duševní vlastnictví vychází z vytvořené a ustálené fikce členění věcí na nemovité, movité a nehmotné. V tomto případě jsou pak hmotnými věcmi ty, jeţ je moţné přímo (bez zprostředkování) smyslově vnímat. Nehmotné věci je moţné vnímat pouze ve svém hmotném či smyslově vnímatelném vyjádření, tedy většinou aţ prostřednictvím hmotného substrátu, kterým je např. papír (literární dílo, fotografie), obrazovka (film, software), kámen, dřevo, kov, sklo (socha, architektonické dílo, hudební dílo) či sluchem vnímatelné radiové vlny prostřednictvím reprodukce pomocí příslušného přístroje (hudba, mluvené slovo). Samo vlastnictví předpokládá subjektivní vztah k majetkovým hodnotám obecně vyjadřovaným termínem majetek. Součástí šíře chápaného termínu vlastnictví je i soubor práv, popř. i jiných majetkových hodnot, v tomto případě nehmotných věcí. Tyto statky jsou výsledkem svébytné tvůrčí duševní činnosti spojené při svém zrodu s osobou svého tvůrce, nepostrádají ryze osobní prvek projevený tvůrčím aspektem. Duševní vlastnictví je moţné vyjádřit i jako pojem subjektivních práv k němu. V objektivním smyslu je pak právo duševního majetku souhrnem právních norem upravujících společenské vztahy vznikající při duševní tvůrčí činnosti a při netvůrčí obchodní, provozní, technické činnosti. Výsledkem těchto činností je nemateriální majetková hodnota, která pro potřeby nejen právní je materializována. Dynamický rozvoj techniky a technologií na bázi zpracování informací a jejich šíření směrem k veřejnosti vyţaduje právní regulaci, která umoţní jednak maximální vyuţití těchto hodnot jejich uţivateli, ale také maximální ochranu oprávněných zájmů nositelů práv s nimi spojených. Statek, jenţ je předmětem duševního vlastnictví, ať se jedná o umělecké dílo, počítačový program, vynález nebo ochrannou známku, dnes obrazně cestuje k lidem této planety neznající hranic mezi státy a kontinenty. Je tedy pochopitelné, ţe i právní normotvorba v sobě nese výrazný mezinárodní rys, plynoucí z četných smluv uzavřených státy světového společenství. Dále jsem se v mé práci věnoval duševnímu právu v mezinárodních vztazích ve dvou rovinách z pohledu Evropské unie a z pohledu mezinárodního práva. Věnoval jsem se také mezinárodním smlouvám o duševním vlastnictví a jejich vztahu k vnitrostátním 5

předpisům. Je zde vysvětleno a rozebráno mnoho mezinárodních smluv týkajících se duševního vlastnictví. V poslední části jsem se rozhodl ke komparaci České a Rakouské právní úpravu duševního vlastnictví z pohledu autorského práva. Rozhodl jsem se proto, ţe nás pojí s Rakouskem daleko více neţ jen společná historie v rámci Rakouské monarchie, ale i podobná právní úprava práv z duševního vlastnictví. 1.2 Pojem, předmět duševního vlastnictví Odvětví práva duševního vlastnictví, se vůči ostatním odvětvím českého právního řádu definuje okruhem společenských vztahů, které upravuje. Typickým znakem těchto vztahů, který umoţňuje zkoumat je v rámci vztahů občansko právních samostatně, jest jejich objekt: nehmotná hodnota, která je společensky vyuţívaná. Právě ochrana individuálních zájmů tvůrců nebo majitelů duševních statků je příčinou zvláštní úpravy dané specifickou existencí těchto statků. Právem k nehmotným statkům je soubor právních norem upravujících společenské vztahy vznikající při uţití nehmotných statků. 1.3 Zařazení a systematika Právo k duševnímu vlastnictví definuje vţdy jednotlivé druhy nehmotných statků, dál přiznává jejich majitelům zvláštní práva a stanoví podmínky a rozsah ochrany těchto práv. Fyzické a právnické osoby jsou zásadně povinny sjednat smlouvu, pokud má dojít k uţití nehmotného statku jinou osobou neţ nositelem práv k nehmotnému statku. Výkon práv k nehmotným statkům a práv plynoucích ze smlouvy je plně v rukou oprávněných osob a právní ochrany proti neoprávněnému zásahu do těchto práv je nutno se domáhat u soudu. Mezi duševní vlastnictví řadíme průmyslová práva, tedy statky vznikající za účelem výrobní exploatace, respektive za účelem označování obchodovatelných produktů. Tvořivá duševní činnost zejména je hnacím motorem průmyslového rozvoje a ochrana plodů této činnosti je nezbytná. Stojí na principu formality jejím předpokladem je registrace průmyslového práva v rejstříku vedeném státním orgánem. Tento státní orgán zabezpečuje jedinečnost kaţdého chráněného práva a nepřímo nabádá a nutí potenciální tvůrce k hledání nových cest a způsobů technických a jiných řešení Stejný účinek má časová omezenost ochrany průmyslových práv tvůrčí povahy. Průmyslová práva na označení výrobků či sluţeb jsou chráněna trvaleji a bez ohledu na tvůrčí aspekt jejich vzniku. 6

Oproti tomu ochrana ostatních nehmotných statků je neformální, státní správa zasahuje do jejich uţití jen nepřímo a doba jejich ochrany je výrazně delší. Právní regulace je soukromé povahy, kdeţto úprava průmyslových práv je veřejně právní. Systematika práv k duševnímu vlastnictví A) Právo autorské aa) autorská práva ab) práva související s právem autorským B) Práva průmyslová ba) práva k tvůrčím průmyslovým právům bb) průmyslová práva na označení 1.4 Rozdíly autorského práva oproti právům průmyslovým 1.4.1. Autorské právo obecně vztahuje se k osobě autora díla a zdůrazňuje roli autora v průběhu tvorby a práv k udělování souhlasu nakládání s jeho dílem Copyright- název uţívaný zejména v anglosaských zemích, vztahuje se více k právu nakládání s dílem Odvozuje se od oprávnění autora dávat svolení (autorizaci) ke zhotovení a provádění jeho děl 1.4.2 Rozdíly mezi autorským a průmyslovým právem autorské dílo musí být originálním- jedinečným tvůrčím dílem autora počítačový program chranitelný autorským zákonem musí být původní- vlastním duševním výtvorem jeho autora myšlenka obsaţená v autorském díle nemusí být nová, nová musí být však forma vyjádření této myšlenky autorské právo nechrání myšlenku (nechrání řešení, jako je tomu např. u vynálezů), ale jen vnější formu jejího vyjádření 7

pro vznik autorské ochrany není podmínkou konečné provedení díla, některé země např. angloamerický právní systém poţaduje pro vznik ochrany určitou fázi provedení díla autorské dílo nemusí být pro vznik jeho autorsko-právní ochrany zveřejněno uţití autorského díla je podmíněno souhlasem autora, v některých případech však můţe ze zákona dojít k uţití díla bez předchozího svolení autora, i kdyţ nárok na odměnu zůstává existence ochranných autorských organizací plnících zejména zprostředkovatele mezi autorem a uţivatelem díla výsady autora z autorského práva existují zejména po dobu jeho ţivota a po jeho smrti toto právo po stanovenou dobu přetrvává vznik autorských práv není vázán na přihlášení k ochraně za udrţování autorských práv se nemusí platit poplatky v některých zemích se i po uplynutí platnosti autorských práv za uţití díla platí stanovené organizaci poplatky, která je uţívá k sociálním, obecně prospěšným nebo kulturním účelům ochrana děl uţitného umění podle zákona nevylučuje, aby tato díla byla chráněna rovněţ podle předpisu o ochraně podle zvláštních předpisů, například zákona o ochraně průmyslových vzorů. PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM 2.1 CHARAKTERISTIKA 2.1.1 Pojem, předmět a subjekty Za právo autorské povaţujeme právní normy upravující: a) práva autora k jeho dílu (právo autorské), b) práva související s právem autorským: 1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, 2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, 3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu, 4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání, 5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuţ uplynula doba trvání majetkových práv, 8

6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoţeniny jim vydaného pro osobní potřebu, c) právo pořizovatele k jim pořízené databázi, d) ochranu práv podle tohoto zákona, e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. Předmětem práva autorského jsou tedy vedle samotných nehmotných statků, jako produktů duševní tvůrčí činnosti, rovněţ práva z nich plynoucí jejich tvůrcům, zvláštní práva osob, jejichţ činnost úzce souvisí s vyuţíváním autorských práv a ochrana všech těchto práv. 1 Konečně je do předmětu úpravy práva autorského zařazena pojmově blízká práva k databázím a společensky nezbytná kolektivní správa práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. Subjekty vztahů autorskoprávních jsou uvedení jednotliví nositelé práv. 2.1.2 Prameny Hlavním pramenem práva autorského a práv souvisejících s právem autorským je z. č. 121/2000 Sb. autorský zákon (dále jen Zákon). 2.2 PRÁVO AUTORSKÉ Dílo 2.2.1 Dílo a autor Předmětem autorského práva je dílo literární a jiní dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli, objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. 2 Jako příklad lze uvést zejména díla slovesná (psaná nebo tradovaná ústně), hudební, dramatická, choreografická, fotografická (vyjádřená podobným postupem), audiovizuální, výtvarná, architektonická včetně urbanistických, kartografická a díla umění uţitného. Počítačový program je dílem původním, pokud je autorovým vlastním duševním výtvorem. Autorské právo chrání tento plod tvořivosti bez ohledu na jeho hmotné zachycení. Avšak nezbytnou podmínkou chráněné existence díla je jeho vyjádření v podobě vnímatelné lidskými smysly. Tato existence můţe býti pomíjivá, bezúčelná a prosta významu. 1 Boháček, M., Jakl,J.: Právo duševního vlastnictví, Praha, Vysoká škola ekonomická, 2002, str. 48 2 Kociánová, L.: Problematika právní ochrany děl umělecké a řemeslné výroby, Národní ústav lidové kultury, 2006, str. 5 9

Vzniklé dílo poţívá autorskoprávní ochrany jako celek, ale i jeho část, název, vývojová fáze, včetně jeho postav, pokud splňují podmínku původnosti. Za původnost právo povaţuje spojení originality a jedinečnosti autoru, které se promítnou a setrvávají v jeho díle. Za autorské dílo nelze povaţovat samotný námět díla, denní zprávu nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenku, postup, princip, metodu, objev, vědeckou teorii, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. 3 Souborné dílo Za autorské dílo se povaţuje dílo souborné jako je sborník, časopis, antologie, výstava nebo jiná databáze, které je způsobem výběru nebo uspořádáním jeho obsahu, tvořeného autorskými díly nebo jinými prvky, jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. 4 Podmínkou autorské povahy tohoto díla není, aby bylo souborem autorských děl, nýbrţ aby samo, tvořeno jakýmikoliv prvky, bylo originální a individuální. Odvozená díla Autorským dílem je dílo vzniklé tvůrčím zpracováním jiného díla jako například literární dílo zpracované do scénáře a překlad díla do jiného jazyka. Výjimky z autorsko právní ochrany Veřejný zájem velí, aby se ochrany podle práva autorského nedostalo úřednímu dílu, jako je právní předpis, rozhodnutí státního orgánu, veřejná listina, pamětní kniha, obecní kronika, symbol státu a obce apod.; jeho návrhu a jeho úřednímu překladu. Stejné platí pro výtvory tradiční lidové kultury, není-li nikomu znám autor. Politické projevy a řeči pronesené při úředním jednání rovněţ nepoţívají autorskoprávní ochrany, kromě autorova práva uţít je v souboru. Autor Autorem díla je fyzická osoba, která svou duševní tvůrčí činností dílo vytvořila a to v jeho nehmotné, éterické podobě. Jedná se o tu fyzickou osobu, jejíţ jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak. Anonym a pseudonym Nelze prozradit totoţnost autora, bylo-li podle jeho vůle jeho dílo zveřejněno bez udání jména (anonymní dílo) nebo pod krycím jménem (pseudonymní dílo), a to dokud se sám veřejně 3 Boháček, M., Jakl,J.: Právo duševního vlastnictví, Praha, Vysoká škola ekonomická, 2002, str. 56 4 Jakl,L..: Právní ochrana průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví, Repetitorium, Praha, 2008, str. 14 10

neprohlásí autorem, není-li jeho skutečné jméno obecně známé. Do té doby autora zastupuje osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak. Spoluautoři Autorské právo k dílu náleţí společně a nerozdílně více autorům, pokud toto dílo vzniklo jako jediné dílo jejich společnou tvůrčí činností, není-li výsledek činnosti jednoho ze spoluautorů způsobilý k samostatnému uţití. Za součást společné tvůrčí činnosti nelze povaţovat poskytnutí podnětu rady, odborné pomoci, dokumentace nebo jiného technického materiálu. Spoluautoři rozhodují o nakládání s jejich dílem jednomyslně, ochrany jejich práv k dílu se mohou domáhat i jednotlivě. Podíly na výnosech z práv k autorskému dílu jsou úměrné jednotlivým tvůrčím příspěvkům, jinak stejné, pokud jejich dohoda nestanoví jinak. Vznik 2.2.2 Vznik a obsah práva autorského Právo autorské vzniká okamţikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (např. slovem, zvukem, obrazem, pohybem). Je-li dílo vyjádřeno prostřednictvím hmotné věci, na tzv. nosiči, je jeho existence právně nezávislá na nosiči. Zničením věci autorské právo k dílu nezaniká. Pokud jiná osoba neţ autor nabude vlastnické práva k věci, jejímţ prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá oprávnění k výkonu práva dílo uţít, ledaţe se s autorem dohodla jinak. Vlastník originálu díla nebo jeho rozmnoţeniny nemá ţádné povinnosti k tomuto předmětu, nemusí tento udrţovat ani chránit před zničením, nesmluvil-li si s autorem tyto povinnosti nebo pokud mu tak ukládá zákon (ochrana kulturních památek). 5 Obsah Obsah práva autorského je určen spojením dvou druhů práv: výlučných práv osobnostních a výlučných práv majetkových. Tím je umoţněn jiný reţim práv osobnostních a jiný práv majetkových. Osobnostní práva se mají k podstatě a formě díla a k osobě autora ve vztahu k jeho dílu, zatímco práva majetková regulují nakládání s dílem a jeho společenské vyuţití. Osobnostní práva smrtí autora zanikají, majetková práva přecházejí na dědice. Práva osobnostní i majetková jsou nepřevoditelná na jinou osobu a autor se jich nemůţe nikdy vzdát. Existují tedy nezávisle na jeho vůli. 6 Osobnostní práva Za osobnostní práva se povaţují práva autora díla: 5 Boháček, M., Jakl,J.: Právo duševního vlastnictví, Praha, Vysoká škola ekonomická, 2002, str. 57 6 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 23 11

rozhodnout o zveřejnění díla; Jen autor je oprávněn rozhodnout o prvním oprávněném veřejném přednesení, předvedení, vystavení, vydání či jiném zpřístupnění veřejnosti. osobovat si autorství; Jen autor díla se můţe prohlásit jeho autorem a rozhodnout o uvedení svého jména při zveřejnění díla. na nedotknutelnost díla: a) bez svolení autora nelze zasáhnout do jeho díla (např. změnit), b) dílo musí být jiným uţíváno tak, aby nebyla sníţena hodnota díla, c) autor má právo na autorský dohled nad uţíváním díla. Ano po smrti autora nemůţe nikdo porušit jeho osobnostní práva, přičemţ ochrany proti takovému porušení se můţe domáhat osoba autorovi blízká, později právnická osoba sdruţující autory nebo kolektivní správce autorových práv (např. OSA Ochranný svaz autorů hudebních děl). Majetková práva Za majetková práva autora díla se povaţují právo dílo uţít a právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Podmínka uzavření smlouvy je nutná kvůli ujednání o výši úplaty, kterou uţivatel díla zaplatí autorovi za smluvené uţití díla. S ohledem na nepřevoditelnost majetkových práv, autor můţe dál své dílo uţívat nebo udílet oprávnění dílo uţít i kdyţ takovou smlouvu uzavřel. Autor má právo na zpřístupnění originálu díla nebo jeho rozmnoţeniny jejich vlastníkem, pokud je to nutné k výkonu autorských práv. Bylo-li by to v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka, musí tento na nákladu autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoţeninu díla a odevzdat ji autorovi. Právem dílo uţít je: 1. právo na rozmnoţování díla, tzn. veškeré zhotovování jakýchkoliv rozmnoţenin díla pro účely jejich zpřístupňování veřejnosti ve formě tiskové, zvukové nebo zvukově obrazové, fotografické nebo ve formě jiné, včetně elektronické, 7 2. právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla, 7 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 39 12

tzn. zpřístupňování díla ve hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva, včetně nabízení převodu, přičemţ prvním prodejem nebo jiným převodem v ČR je ve vztahu k takovému originálu (rozmnoţeniny) autorovo právo na rozšiřování v ČR vyčerpáno (např. vydáním literárního díla), 3. právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla, tzn. poskytnutím k dočasné osobní potřebě za úplatu či jiný hospodářský nebo majetkový prospěch (např. videopůjčovnou), 4. právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla, tzn. poskytnutím k dočasné osobní potřebě zařízením přístupným veřejnosti, zpravidla jen za poplatek na náklady provozu (např. knihovnou), 5. právo na vystavování originálu nebo rozmnoţeniny, tzn. umoţnění zhlédnutí nebo jiného vnímání díla ve hmotné podobě kromě zpřístupňování počítačovou nebo obdobnou sítí, 6. právo na sdělování díla veřejnosti, tzn. zpřístupňování díla v nehmotné podobě, např. Internetem, po drátě, ze záznamu, přičemţ se za sdělování nepovaţuje pouhé provozování zařízení umoţňující nebo zajišťující takové sdělování, a to zejména: a) právo na provozování díla ţivě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, tzn. zpřístupňování díla ţivě prováděného zákonným umělcem (hercem, hudebníkem) anebo ze zvukového či zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, vyjma rozhlas nebo televizí, (např. videoprojekcí). Přenosem se rozumí současné zpřístupňování pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování díla, vyjma rozhlas nebo televizí (např. z reproduktoru ve foyeru opery), b) právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, tzn. zpřístupňování díla rozhlasem nebo televizí či jinými obdobnými prostředky pomocí jakýchkoliv prostředků k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků, c) právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla, tzn. zpřístupňováním díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizí jinou osobou neţ vysílatelem, d) právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla, tzn. zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem nebo televizí pomocí přijímacího přístroje (např. televize v restauraci). Jiná majetková práva 13

U některých autorských děl Zákon přiznává autorům další majetkové právo: 1. odměna při opětovném prodeji originálu uměleckého díla Pokud provozovatel galerie, draţebník nebo jiná osoba při výkonu svého podnikání prodává originál uměleckého díla, který autor převedl na jinou osobu, je prodávající povinen autorovi zaplatit odměnu, jejíţ výši stanoví Zákon. Za originál se povaţuje zejména originální obraz, kresba, malba, grafika, socha, fotografie. Nárok na odměnu se nevztahuje na rukopisy skladatelů nebo spisovatelů a na díla architektonická a díla uţitného umění. Právo na odměnu je uplatňováno prostřednictvím kolektivního správce a přechází na dědice autora. 8 2. odměna v souvislosti s rozmnoţováním díla pro osobní potřebu U autorských děl, která lze rozmnoţovat pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo rozhlasového či televizního vysílání, anebo tiskového či jiného grafického vyjádření pomocí přístroje na nenahraný nosič nebo na papír či podobný podklad, má autor nárok na odměnu stanovenou v Zákoně. Podmínkou nároku je, ţe dílo bylo jiţ zveřejněno. Právo je uplatňováno prostřednictvím kolektivního správce a plátcem odměny jsou výrobci nebo dovozci přístrojů a nosičů, poskytovatelé rozmnoţovacích sluţeb za úplatu a dopravce nebo zasílatel v případě, ţe neoznámí totoţnost dovozce nebo výrobce. Odměna se platí jen při prvním dovozu nebo prodeji přístrojů a nosičů. Trvání majetkových práv Obecná délka doby trvání majetkových práv činí dobu ţivota autora a 70 let po jeho smrti. V případě spoluautorského díla lhůta začíná běţet od smrti posledního spoluautora. Zvláštní lhůty: u anonymního (pseudonymního) díla trvá 70 let od oprávněného zveřejnění, u díla kolektivního trvá 70 let od zveřejnění, u díla audiovizuálního trvá 70 let od smrti posledního s tvůrců. Doba trvání běţí vţdy od prvního dne roku následujícího po roce, kdy došlo k rozhodné události. Volné dílo Po uplynutí doby trvání majetkových práv k dílu, se dílo stává volným, tzn. ţe kaţdý je můţe volně uţít. První zveřejnění nezveřejněného volného díla 8 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 52 14

Zveřejnitel volného díla, které nebylo nikdy zveřejněno, nabývá majetkových práv ke zveřejněnému dílu, jejichţ doba trvá 25 let od zveřejnění díla. Osobnostní práva mu nemohou náleţet, jeho právo je odvozeno od práv autora a nemůţe ţádným způsobem do integrity díla a jeho autorství zasáhnout. 2.2.3 Omezení práva autorského Zákon stanoví výjimky z výlučného práva autorského. Jde o taxativně vymezené případy volných uţití díla a bezúplatných zákonných licencí, u kterých není zapotřebí k vyjmenovaným uţitím souhlasu autory ani zaplacení odměny. V jednotlivých případech však takovým uţitím nesmí dojít k narušení běţného výkonu autorských práv a ke způsobení neospraveditelné újmy oprávněným zájmům autora. 9 Volná uţití Za uţití díla dle zákona se nepovaţuje: 1. uţití pro osobní potřebu (vyjma rozmnoţeniny počítačového programu, elektronické databáze a rozmnoţeniny nebo napodobeniny díla architektonického stavbou), přičemţ osobní potřebu nutno vnímat u osoby jak fyzické tak právnické. Rámec tohoto uţití u fyzické osoby přesahuje ji samu (např. zahrnuje i rodinné příslušníky ve společné domácnosti), avšak nemůţe překročit hranici veřejnosti. U právnické osoby je osobní rámec dán vnitřní potřebou této osoby. 2. zhotovení záznamu, rozmnoţeniny nebo napodobeniny díla, kterou je nutno zřetelně označit u díla výtvarného, pro osobní potřebu a nesmí býti vyuţit k jinému účelu, 3. zhotovování tiskových rozmnoţenin díla (vyjma vydané partitury hudebního díla) na objednávku pro osobní potřebu objednavatele za úplatu, pokud zhotovitel platí řádně a včas odměnu v souvislosti s rozmnoţováním díla (např. kopírovací sluţby), 4. šíření a dočasné zhotovení rozmnoţeniny díla pro účel podpory prodeje autorských děl nebo technických přístrojů pro jejich rozmnoţování nebo sdělování veřejnosti (např. reklamní materiály). 10 Bezúplatná zákonná licence 9 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 59 10 Jakl,L..: Právní ochrana průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví, Repetitorium, Praha, 2008, str. 21 15

Zákon vytváří fikci udělení licence - svolení k výkonu práva dílo uţít v následujících případech a za stanovených podmínek. Přiměřeně je nutno vţdy uvést jméno autora nebo pseudonym, název díla a pramen. 11 Citace Pokud uvede jméno autora nebo pseudonym, název díla a pramen, pak do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu drobná celá zveřejněná díla, c) uţije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům. Katalogová licence Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zařadí do katalogu jím pořádané výstavy, draţby, veletrhu nebo podobné akce, vyobrazení díla vystaveného při takové příleţitosti; autorovo svolení není třeba ani pro uţití vyobrazení tohoto díla rozmnoţováním a rozšiřováním katalogu. Předpokladem je, ţe autor svolil k vystavení díla. Uţití díla umístěného na veřejném prostranství Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, a veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; autorovo svolení není třeba ani pro rozmnoţování, rozšiřování a sdělování veřejnosti díla takto zaznamenaného nebo vyjádřeného. Toto volné uţití neplatí při pouţití třírozměrné rozmnoţeniny. Úřední a zpravodajská licence V odůvodněné míře lze autorské dílo uţít: a) k úřednímu účelu na základě zákona (např. v rámci trestního řízení jako důkaz), b) pro zpravodajství o aktuální události, na které je dílo vystaveno, provozováno nebo podobně uţito, 11 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 61 16

c) zařadit do periodického tisku, jiného hromadného sdělovacího prostředku, textové aktuality (jejich překlad) z oblasti hospodářství, politiky a náboţenství jiţ uveřejněné v jiném hromadném sdělovacím prostředku, není-li to výslovně zapovězeno. Při obřadech, školních představení a školní díla Do práva autorského nezasahuje ten, kdo: a) nevýdělečně uţije dílo při občanských a náboţenských obřadech (např. hudební dílo při svatbě), b) nevýdělečně uţije dílo při školním představení, pokud účinkují jen učitelé a ţáci či studenti (např. absolventské představení), c) nevýdělečně uţije ke své vlastní potřebě (např. na školní výstavě nejlepších ročníkových prací), jedná-li se o školu nebo jiné vzdělávací zařízení, dílo vytvořené ţákem nebo studentem ke splnění jeho povinností vůči škole nebo vzdělávacímu zařízení (tzv. školní dílo). Omezení práva autorského k dílu soubornému Oprávněný uţivatel, tedy ten co dílo uţívá se svolením autora, přístupem k obsahu souborného díla (např. databáze) a jeho běţným vyuţíváním nezasahuje do práva autorského. Rozmnoţování a rozšiřování rozmnoţenin Do práva autorského nezasahuje: a) knihovna (jiné obdobné nevýdělečné zařízení), zhotoví li rozmnoţeninu pro své archivní a konzervační účely, zejména jako náhradu za ztracenou, poškozenou nebo zničenou rozmnoţeninu, b) ten, kdo zhotoví dočasnou nebo náhodnou elektronickou rozmnoţeninu díla, nemající ekonomický význam jako nezbytnou technologickou pomůckou pro přístup k dílu nebo umoţňující funkci přenosného systému (např. Internet), c) fyzická osoba zhotovující si rozmnoţeninu díla fotografického své podobizny, úplatně objednaného, d) kdo zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoţeninu vydaného díla pro potřeby zdravotně postiţených k nevýdělečným účelům. Půjčování a pronájem originálu nebo rozmnoţeniny Do práva autorského nezasahuje: 17

a) knihovna nebo obdobné nevýdělečné zařízení půjčováním vydaného díla vyjma rozmnoţenin počítačových programů a rozmnoţenin zvukového a zvukově obrazového záznamu, ledaţe jde o půjčování těchto rozmnoţenin výlučně pro potřeby zdravotně postiţených, b) kdo půjčuje a pronajímá originál nebo rozmnoţeninu díla umění uţitého vyjádřeného v uţitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou. Vystavení originálu nebo rozmnoţeniny Vlastník originálu nebo rozmnoţeniny díla výtvarného nebo fotografického můţe dílo vystavit nebo bezplatně poskytnout k vystavení, pokud to autor při převodu vlastnictví k originálu nebo rozmnoţenině díla nevyloučil. 2.2.4 Ochrana práva autorského Soudní ochrana Autor, do jehoţ práva bylo neoprávněně zasaţeno nebo jehoţ právu hrozí neoprávněný zásah, můţe se domáhat zejména: 12 a) určení svého autorství, b) zákazu ohroţení svého práv, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva (např. zákazu neoprávněné výroby). Neoprávněným zákazem jsou zejména neoprávněná výroba, obchodní odbyt, dovoz, vývoz, sdělování veřejnosti, inzerce a reklamy; 13 c) sdělení údajů o původu neoprávněné zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího uţití a o totoţnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní, d) odstranění následků zásahu do práva, zejména 1. staţením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo pomůcky proti prostředkům k ochraně práv (např. dekodér) z obchodování nebo jiného uţití, 2. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoţeniny či napodobeniny díla nebo pomůcky proti prostředkům k ochraně práv, e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména 1. omluvou, 12 Boháček, M., Jakl,J.: Právo duševního vlastnictví, Praha, Vysoká škola ekonomická, 2002, str. 91 13 Telec, I.: Přehled práva duševního vlastnictví, Doplněk, Brno, 2007, str. 126 18

2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněţitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závaţnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichţ k zásahu do práva došlo. Soud můţe autorovi, jehoţ návrhu bylo vyhověno, přiznat právo zveřejnit rozsudek na náklady ţalovaného. 14 Vedle toho náleţí autorovi právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení podle práva občanského. Výše bezdůvodného obohacení je stanovena dvojnásobkem odměny za licenci, která byla obvyklá za získání licence na protiprávní nakládání s dílem. 15 Pokud autor udělil třetí osobě výhradní oprávnění k výkonu práva dílo uţít, můţe se autor domáhat pouze: - určení svého autorství, - zadostiučinění, - zveřejnění rozsudkem. Ostatních nároků se domáhá třetí osoba. Celní orgány Autor můţe poţadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboţí, které: a) je rozmnoţeninou jeho díla nebo zvukovým či zvukově obrazovým záznamem takového díla, b) má k pořízení takové rozmnoţeniny slouţit jako nenahraný nosič, c) je přístrojem k zhotovení zvukových nebo zvukově obrazových záznamů nebo tiskové rozmnoţeniny, d) je pomůckou proti prostředku ochrany práv, a dále můţe nahlíţet do celních dokumentů, zejména, aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění jeho práv. Prostředky ochrany a identifikace práv Neoprávněným zásahem do práva autorského je téţ: a) vyvíjení, výroba, nabízení prodeje, nájmu nebo půjčení, dovoz, rozšiřování nebo vyuţívání sluţeb jiným způsobem pro dosaţení majetkového prospěchu, pomůcek 14 Jakl,L..: Právní ochrana průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví, Repetitorium, Praha, 2008, str. 39 15 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 67 19

k odstranění, vyřazení nebo omezení funkčnosti prostředků k ochraně práv. Za takový prostředek se povaţuje postup, výrobek nebo součástka vlaţená do postupu, přístroje nebo výrobku za účelem předcházení, omezení nebo zabránění neoprávněnému zásahu do práva autorského k dílu, které je zpřístupňováno jen s pouţitím kódu nebo odkódováním. b) bez svolení autora odstranění nebo změna elektronické informace o identifikaci práv k dílu a rozšiřování rozmnoţenin s odstraněnými nebo pozměněnými elektronickými informacemi o identifikaci práv k dílu, tedy informacemi provázejícími z vůle autora jeho dílo, aby identifikovaly dílo a práva k němu. Nebezpečí záměny Neoprávněným zásahem do práva autorského je pouţití názvu nebo vnější úpravy jiţ po právu pouţitých pro dílo téhoţ druhu jiným autorem, můţe-li vyvolat nebezpečí záměny. 2.2.5 Licenční smlouva Zákon upravuje jediný smluvní typ pro autorské smlouvy smlouvu licenční, obvyklou pro celou oblast duševního vlastnictví. Tato smlouva, na základě smluvní svobody, garantuje jistotu smluvních stran. Vzhledem k autorskoprávním zvláštnostem pro případ neexistence smluvní úpravy zákon stanoví autorovi výhodnější pozici. 16 Základní ustanovení Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít (licenci) k jednotlivým nebo ke všem způsobům, v rozsahu omezeném nebo neomezeném a nabyvatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. 17 Poskytuje-li se výhradní licence, smlouva vyţaduje písemnou formu. Výhradní licence Z titulu výhradní licence je autor povinen po dobu trvání licence zdrţet se sám výkonu práva dílo uţít sjednaným způsobem, není-li sjednáno jinak, a nesmí poskytnout licenci třetí osobě. 16 Boháček, M., Jakl,J.: Právo duševního vlastnictví, Praha, Vysoká škola ekonomická, 2002, str. 114 17 Jakl,L..: Právní ochrana průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví, Repetitorium, Praha, 2008, str. 23 20

Není-li ve smlouvě sjednána licence výhradní, má se za to, ţe jde o licenci nevýhradní a autor je oprávněn dílo uţívat smluvním způsobem a udělit další licenci třetím osobám. Licenční smlouva, sjednaná v době, kdy trvá výhradní licence na stejný způsob uţití, je neplatná, ledaţe ji nabyvatel výhradní licence schválí. Nevýhradní licence, udělená před poskytnutím výhradní licence, zůstává zachována. 18 Podlicence a cesse V licenční smlouvě lze sjednat oprávnění nabyvatele poskytnout licenční oprávnění zcela nebo zčásti třetí osobě (podlicence), přičemţ jeho licenční oprávnění nadále trvá. Postoupit licenci můţe nabyvatel pouze s písemným souhlasem autora vyjma prodeje podniku nebo části prodeje podniku, jehoţ součástí je licence, není-li sjednáno jinak. O postoupení a osobě postupníka je povinen autora bezodkladně informovat. 19 Odměna Výše odměny musí být ve smlouvě dohodnuta nebo alespoň stanoven způsob jejího určení. Licenční smlouva, kde takto odměna uvedena není, je neplatná. Výjimkou je případ, kdy z jednání před uzavřením smlouvy vyplývá, ţe strany chtěly smlouvu uzavřít úplatně i bez určení odměny, pak se poskytuje odměna obvyklá a případ kdy je ve smlouvě dohodnuto, ţe se licence poskytuje bezúplatně. Autor má nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu ze zisku z vyuţití licence, byla-li odměna sjednána bez závislosti na výnosech z licence a je ve zřejmém nepoměru k zisku plynoucímu z významu díla. Omezení licence Licence můţe být omezena na jednotlivé způsoby uţití díla a tyto pak lze omezit rozsahem co do mnoţství, místa nebo času. Pokud ze smlouvy neplyne omezení, je licence poskytnuta k takovým způsobům uţití a v takovém rozsahu, jak je to nutné k dosaţení účelu smlouvy. Nestanoví-li smlouva další omezení, pak je licence poskytnuta pro území ČR, na mnoţství a dobu u daného uţití díla obvyklou, nejdéle na jeden rok. Licence na vysílání díla zahrnuje i licenci k zhotovení záznamu díla vysílatelem na jedno vlastní vysílání, neplyne-li ze smlouvy něco jiného. Licence na rozmnoţování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování zhotovených rozmnoţenin, nestanoví-li smlouva jinak. Povaha a forma rozmnoţeniny, jakoţ i prostředek k rozmnoţování není omezen. Omezení nabyvatele licence 18 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 71 19 Telec, I.: Přehled práva duševního vlastnictví, Doplněk, Brno, 2007, str. 114, 127 21

Nabyvatel licence můţe upravit či změnit dílo nebo jeho název jen v případě, ţe tak stanoví smlouva, nebo lze-li vzhledem k okolnostem díla spravedlivě očekávat, ţe by to autor schválil. Autor si však můţe pro takový případ svolení vyhradit. Autorský výtisk Nabyvatel licence k rozmnoţování je povinen poskytnout autorovi alespoň jednu rozmnoţeninu díla, je-li to obvyklé a lze-li to spravedlivě na nabyvateli poţadovat. Odstoupení od smlouvy Autor můţe odstoupit od licenční smlouvy: a) pro nečinnost Autor můţe od smlouvy odstoupit, pokud nabyvatel licenci nevyuţívá vůbec (nedostatečně) a jsou-li tím dotčeny oprávněné zájmy autora. Můţe tak učinit aţ po marném uplynutí lhůty pro dostatečné vyuţití licence, kterou určil v písemné výzvě dále obsahující upozornění na nebezpečí odstoupení od smlouvy. Právo odstoupit od smlouvy, včetně výzvy, nelze učinit před uplynutím 2 roků trvání licence, resp. 1 rok u příspěvků do periodického tisku a 3 měsíců u příspěvku do denního tisku, ledaţe smlouva stanoví jinak. b) pro změnu přesvědčení autora Pokud má autor za to, ţe zveřejněním jeho díla, které dosud zveřejněno nebylo a které jiţ neodpovídá jeho přesvědčení, můţe odstoupit od smlouvy. Je povinen nahradit nabyvateli vzniklou škodu a je povinen přednostně nabyvateli nabídnout licenci k uţití díla, pokud své rozhodnutí následně změní. Odstoupením zaniká smlouva ke dni doručení odstoupení nabyvateli. Pokud autor před odstoupením od smlouvy přijal odměnu, je povinen ji nabyvateli vrátit celou nebo její poměrnou část, pokud nebyla licence vyuţita vůbec nebo jen z části a nabyvatel nebyl povinen licenci vyuţít. Autorům nárok na odměnu zůstává nedotčen, byl-li nabyvatel povinen licenci vyuţít a tuto povinnost porušil. Zánik licence Zánikem nebo smrtí nabyvatele licence přechází na právní nástupce nebo dědice, pokud to smlouva nevylučuje nebo připouští. Nakladatelská licence Nakladatelskou licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli licenci k rozmnoţování a rozšiřování díla slovesného, hudebního, hudebně dramatického, výtvarného a fotografického, pokud nejde o dílo v provedení výkonnými umělci (hudebníky, herci a zpěváky). Nestanoví-li smlouva jinak, je licence poskytnuta výhradně, kromě rozmnoţování a rozšiřování díla v periodické publikaci. 22

Autor má právo na autorskou korekturu, tedy drobné tvůrčí změny, nestanoví-li smlouva jinak. Neumoţní-li nakladatel autorovi korekturu a došlo-li by tím k uţití díla způsobem sniţujícím jeho hodnotu, můţe autor odstoupit od smlouvy. Licenční smlouva zaniká po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy autor marně vyzval nabyvatele ke zvýšení mnoţství rozmnoţenin, protoţe sjednaný počet rozmnoţenin byl jiţ rozebrán. 2.2.6 Zvláštní díla a jejich uţití Zaměstnanecké dílo Dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovně právního nebo sluţebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovně právního vztahu k druţstvu, je dílem zaměstnaneckým. Není-li sjednáno jinak, majetková práva k dílu zaměstnaneckému vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel. Jeho smrtí nebo zánikem bez právního nástupnictví nabývá oprávnění výkonu těchto práv autor. Pokud zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu nevykonává vůbec nebo je vykonává nedostatečně, můţe po něm autor poţadovat udělení licence. Osobnostní práva autora k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. 20 Rozsah výkonu majetkových práv Pokud pracovní smlouva nestanoví jinak, platí, ţe autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování překladu, spojení s jiným dílem a zařazení díla do souborného díla, včetně toho, aby zaměstnavatel uváděl dílo na veřejnost pod svým jménem. Dále platí, ţe udělil svolení k dokončení díla, bude-li autor v prodlení s jeho dokončením přes výzvu zaměstnavatele, nebo pokud před dokončením díla autor zemřel či dokončení díla se stalo nemoţným. 21 Odměna Odměnu za dílo autor přijímá v rámci své mzdy nebo jiné pracovně právní odměny za práci. Má nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud se mzda nebo jiná odměna dostane do zjevného nepoměru k zisku z vyuţití majetkových práva a díky významu zaměstnaneckého díla. Počítačové programy, databáze a kartografická díla se vţdy povaţují za zaměstnanecká díla, i kdyţ byla vytvořena na objednávku. Nárok na dodatečnou přiměřenou odměnu autor nemá, ledaţe byl sjednán smlouvou. Autor tato díla, vytvořená na objednávku, uţít nemůţe. Zánikem právního vztahu práva a povinnosti k zaměstnaneckému dílu nejsou dotčena. Zaměstnavatel můţe právo výkonu majetkových práv autora postoupit třetí osobě jen se svolením autora, ledaţe se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. 20 Šebelová,M.:, Autorské právo, Computer Press, Praha, 2006, str. 95 21 Telec, I.: Přehled práva duševního vlastnictví, Doplněk, Brno, 2007, str. 115 23

Kolektivní dílo Kolektivním dílem je dílo, na jehoţ tvorbě se podílí více autorů, jejichţ příspěvky zahrnuté v díle nejsou schopny samostatného uţití (např. dílo kartografické), a to z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby, pod jejímţ jménem je dílo uváděno na veřejnost. Kolektivní dílo, i kdyţ bylo vytvořeno na objednávku, se povaţuje za zaměstnanecké dílo. Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně uţitá nejsou díly kolektivními. Školní dílo Škola nebo jiné vzdělávací zařízení mají právo na uzavření licenční smlouvy o uţití školního díla. V případě bezdůvodného odepření autorem pak lze tento nárok uplatnit u soudu. Autor můţe své školní dílo uţít či poskytnout licenci jen pokud to není v rozporu se zájmy školy nebo jiného vzdělávacího zařízení, přičemţ škola nebo jiné vzdělávací zařízení můţe poţadovat, aby přiměřeně přispěl z utrţeného výdělku na úhradu nákladů vynaloţených školou nebo jiným vzdělávacím zařízením na vytvoření díla. Dílo vytvořené na objednávku a soutěţní dílo Dílo vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku) a dílo vytvořené autorem jako soutěţícím ve veřejné soutěţi (soutěţní dílo) můţe objednatel uţít jen k účelům smlouvy anebo soutěţe. Nad tento rámec můţe objednatel dílo uţít pouze na základě licenční smlouvy. Autor můţe takové dílo uţít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele, ledaţe smlouva stanoví něco jiného. Dílo audiovizuální Dílem audiovizuálním je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně uţitých, ať jiţ zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať jiţ doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem (např. film). Autorem audiovizuálního díla je reţisér. Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora. Výrobce prvotního záznamu Výrobce prvotního záznamu audiovizuálního díla získal od autora díla písemným svolením k jeho zaznamenání na prvotní záznam výhradní a neomezenou licenci k uţití díla, s výjimkou rozmnoţování díla pro účel jeho rozšiřování, rozšiřování rozmnoţenin a volného zpřístupňování veřejnosti (např. počítačovou sítí). Je oprávněn dílo uţít v původním znění, 24

dabované, opatřené titulky a uţít fotografií vytvořených při pořizování prvotního záznamu. Je oprávněn poskytnout třetí osobě podlicenci a platí, ţe se dohodl s autorem na obvyklé odměně. Smlouva můţe stanovit jinak. Díla audiovizuálně uţitá Výrobce prvotního záznamu audiovizuálního díla písemným svolením autora díla audiovizuálně uţitého k zařazení takového díla do díla audiovizuálního: a) získal svolení zařadit dílo, zpracované i změněné, do audiovizuálního díla, zaznamenat je pro prvotní záznam a dílo dabovat nebo opatřit titulky, b) získal výhradní a neomezenou licenci k uţití díla při uţití díla audiovizuálního ve smyslu oprávnění plynoucích ze svolení autora audiovizuálního díla, přičemţ smlouva můţe stanovit jinak, c) dohodl se s autorem na obvyklé odměně. Uvedené neplatí pro autora díla hudebního. Údaje, ohledně audiovizuálního díla zapsané v rejstříku audiovizuálních děl vedeného dle mezinárodní smlouvy, o právech k němu jsou pravdivé, není-li prokázán opak. Počítačový program Za počítačový program, který je chráněn vţdy jako dílo literární, se nepovaţují pouhé myšlenky a principy, na nichţ je zaloţen jeho jakýkoliv prvek. Omezení práv autora počítačového programu Do práva autorského nezasahuje oprávněný uţivatele rozmnoţeniny počítačového programu, jestliţe: a) rozmnoţuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to potřebné k uţití počítačového programu v souladu s jeho určením, včetně opravování chyb programu, není-li dohodnuto jinak, b) zhotoví si záloţní rozmnoţeninu počítačového programu, je-li to potřebné pro jeho uţívání, c) zkoumá, studuje nebo zkouší fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichţ je zaloţen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při zavedení, uloţení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, d) rozmnoţuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnoţování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, jsou-li takové rozmnoţování nebo překlad nezbytné k získání informací, 25