Exekuce prodejem movitých věcí

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Obor: právo Katedra občanského práva Exekuce prodejem movitých věcí Diplomová práce Autor: Petr Budař Vedoucí práce: Mgr. Petr Lavický, Ph.D. Praha 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Exekuce prodejem movitých věcí zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Praze dne 19. března 2010 Petr Budař 2

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu své diplomové práce panu Mgr. Petru Lavickému, Ph.D. za věnovaný čas, odborné vedení, důležité podněty a cenné připomínky, které přispěly ke zkvalitnění této diplomové práce. 3

Qui debet, limen creditoris non amat. Publilius Syrus 4

Obsah OBSAH... 5 1 ÚVOD... 8 1.1 Systematika diplomové práce... 10 2 OBECNÉ PŘEDPOKLADY PRO NAŘÍZENÍ EXEKUCE...11 2.1 Účastníci exekučního řízení... 11 2.2 Exekuční tituly... 13 2.2.1 Exekutorský zápis... 14 2.3 Návrh na nařízení exekuce a usnesení o nařízení exekuce, návrh na soudní výkon rozhodnutí a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí exekuce... 15 2.4 Výzva k zaplacení... 17 2.5 Centrální evidence exekucí a portál dražeb... 18 3 EXEKUČNÍ PŘÍKAZ PRODEJEM MOVITÝCH VĚCÍ...19 3.1 Přiměřenost exekučního příkazu prodejem movitých věcí... 21 3.2 Náležitosti exekučního příkazu prodejem movitých věcí... 22 3.3 Změna a zánik exekučního příkazu prodejem movitých věcí... 22 4 SOUPIS MOVITÉHO MAJETKU...24 4.1 Výkon v terénu, doručení... 24 4.2 Soupis movitého majetku v přítomnosti povinného... 28 4.2.1 Věci podléhající rychlé zkáze... 29 4.2.2 Zvířata... 30 4.3 Soupis movitého majetku v nepřítomnosti povinného... 31 4.4 Soupis movitého majetku nacházejícího se u třetích osob... 31 4.5 Odhad ceny a zajištění movitých věcí... 32 4.6 Souběh vs. střet exekucí... 32 5

5 POSTIŽENÍ MAJETKU PATŘÍCÍHO DO SJM...33 6 EXCINDAČNÍ ŽALOBA...36 7 OCENĚNÍ MOVITÝCH VĚCÍ...41 7.1 Odhad ceny movitých věcí... 41 7.2 Ocenění znalcem... 42 8 DRAŽEBNÍ ROK...44 8.1 Péče o kulturní památky... 44 8.2 Dražební rok a opětovná dražba... 44 8.3 Osoby vyloučené z aktivní účasti na dražbě... 46 9 ROZVRH VÝTĚŽKU DRAŽBY...48 10 SKONČENÍ EXEKUCE A NÁKLADY...49 10.1 Zastavovací důvody... 51 10.2 Zastavení exekuce z důvodu 268 odst. 1 písm. d), OSŘ... 51 10.3 Náklady exekuce... 54 10.4 Zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného... 56 ZÁVĚR...61 SUMMARY...63 LITERATURA...65 Bibliografické zdoje... 65 Judikatura... 67 Internetové zdroje... 68 Právní předpisy... 68 PŘÍLOHY...70 Vzor - Návrh na nařízení exekuce... 71 Vzor - Výzva povinnému k dobrovolnému splnění... 73 6

Vzor - Exekuční příkaz prodejem movitých věcí... 75 Vzor - Dražební vyhláška... 76 Vzor - Oznámení o konání dražebního roku... 77 Vzor - Protokol o dražbě movitých věcí... 78 Vzor - Usnesení o příklepu... 79 Vzor - Příkaz k úhradě nákladů exekuce... 80 Vzor - Výzva oprávněnému k úhradě nákladů exekuce... 82 Vzor - Oznámení o skončení exekuce... 83 7

1 Úvod Vzhledem ke své praxi na exekutorském úřadě soudního exekutora Exekutorského úřadu pro Prahu 6 Judr. Jana Grosama a na základě svých dosavadních zkušeností z oblasti exekucí jsem se rozhodl zpracovat jako téma své diplomové práce občansko právní exekuci. Ve své diplomové práci se podrobně zaměřím a popíšu, jak říká samotný název, institut exekuce movitých věcí. Současně nastíním současné problémy a moţný směr budoucího vývoje právní regulace v této oblasti exekuce. Exekuce jako taková nikdy nebyla a nebude pro obyčejné lidi věcí nikterak příjemnou. Je to ovšem oblast práva, bez níţ se naše společnost neobejde, neboť v kaţdé době se najdou jedinci, kteří se, ať uţ z jakýchkoli pohnutek, rozhodnou nedostát svým závazkům. Obecně zná občanské právo procesní dva typy soudních řízení. Prvním řízením je řízení nalézací, ve kterém soudy autoritativně rozhodují o právech a povinnostech. Jak jsem jiţ předestřel, ne vţdy pak osoby povinné dobrovolně splní svou povinnost stanovenou soudem. Pro tyto případy máme řízení vykonávací, kdy je výkon práv osob oprávněných vůči osobám povinným prováděn nuceně. Před rokem 1989 byl z objektivních důvodu relativně malý počet majetkoprávních sporů, a tudíţ i právní úprava tohoto institutu byla poměrně chabá. Občanský soudní řád (dále v textu budu pouţívat zkratku OSŘ) znal pouze pojem výkonu rozhodnutí, pro který byla vyčleněna část šestá OSŘ. Od devadesátých let s rozvojem soukromého vlastnictví začalo přibývat i majetkových sporů a právní úprava začala nedostačovat potřebám společnosti. V roce 2001 vešel v účinnost z. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále v textu budu pouţívat zkratku EŘ), který se vrátil k původnímu termínu exekuce. Podle Jiřího Mikeše byla exekucí tradičně označována zákonem poloţená 8

donucovací činnost postihující osobní i majetkovou sféru jedince. 1 Oprávněný má tedy moţnost vybrat si mezi dvěma rovnocennými způsoby výkonu svých práv výkon rozhodnutí soudem i provedení exekuce exekutorem. Tím došlo ke vzniku dvoukolejnosti právní úpravy. Ve své práci budu pouţívat oba tyto termíny, a to termín výkon rozhodnutí pro soudní výkon rozhodnutí dle OSŘ, a termín exekuce pro exekuci prováděnou soudním exekutorem dle EŘ. V jistých případech, tam kde tomu povaha věci nebrání, budu pouţívat termín exekuce pro oba typy řízení. OSŘ se pak chová k exekučnímu řádu jako lex generalis. Počet exekucí, potaţmo exekucí formou prodeje movitých věcí, má v České republice silně vzrůstající tendenci, kdy v roce 2001 bylo nařízeno 4302 exekucí a v roce 2009 je očekáváno, ţe počet nařízených exekucí převýší 700 000. Zaráţející je také, ţe nejčastějšími dluţníky jsou mladí lidé ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, kteří své zvýšené náklady při vstupu do dospělosti nedokáţou správně ohodnotit a jejich touha po osamostatnění a nezávislosti vede ke zvýšenému zájmu o spotřebitelské úvěry, které nejsou ze svých příjmů schopni splácet. Bohuţel i v následujících letech je očekáván strmý růst v počtu nařízených exekucí. Důleţitost právního nástroje jakým je exekuce, ilustruji na následující tabulce: 2 rok počet nařízených exekucí 2001 4302 2002 57954 2003 132469 2004 177060 2005 270480 2006 309457 2007 427800 2008 554128 celkem 1933650 1 Mikeš, J. in Winterová, A., a kol. Civilní právo procesní : vysokoškolská učebnice. 5. vydání. Praha : Linde, 2008, s. 517 2 Statistika exekucí za jednotlivé roky. Exekutorská komora ČR. 30.4.2009. Dostupné z: <http://www.ekcr.cz/statistiky/87-statistiky?w=> 9

1.1 Systematika diplomové práce Svou práci jsem rozdělil do deseti kapitol. V úvodu nastiňuji cíle své diplomové práce. V kapitole druhé se budu soustředit na fázi před samotným výkonem rozhodnutí, popíši obecné předpoklady exekuce movitých věcí a přiblíţím, kdo je účastníkem řízení. Třetí aţ šestá kapitola poskytuje náhled do samotného výkonu exekuce. Budu se zde mj. zabývat činností vykonavatele během soupisu a zajišťování movitých věcí. Také zde rozeberu institut vylučovací ţaloby, a to jak ve vztahu k manţelovi v rámci majetku patřícího do společného jmění manţelů, tak i ve vztahu k třetím osobám. Sedmá aţ devátá kapitola poskytuje náhled do problematiky draţeb, oceňování a prodeje zajištěného movitého majetku a uspokojení věřitele. V desáté kapitole se pak budu zabývat skončením exekuce. K tomuto tématu rozeberu případy jednotlivých typů skončení exekuce týkajících se institutu movitých věcí. Mj. se budu zabývat i případem, kdy exekuce skončí zastavením pro nemajetnost povinného. Mnohé soudy totiţ dle mého názoru stále nespravedlivě přisuzují hrazení nákladů nebonitním povinným, čímţ ve formální rovině de facto nejenţe samy ukládají povinnost, o které jiţ dopředu ví, ţe je nevykonatelná, ale po faktické stránce hlavně upírají exekutorům jako účastníkům řízení jejich právo ve formě zákonného nároku na uhrazení nákladů exekuce jejich provedené práce v rámci výkonu exekuce prodejem movitých věcí. V závěru nakonec shrnu své poznatky vytýčené ve své diplomové práci a celkově zhodnotím situaci naší právní úpravy týkající exekuce movitých věcí. K diplomové práci jsem dále v části Přílohy připojil několik vzorů podání a rozhodnutí soudního exekutora dotýkajících se tématu této diplomové práce. 10

2 Obecné předpoklady pro nařízení exekuce Před samotným nařízením exekuce, respektive výkonu rozhodnutí, si řekněme, kdo je účastníkem řízení a jak vypadá počátek exekučního řízení. Exekuční řízení je postaveno na zásadě dispoziční a je tedy řízením na návrh. Exekuční řízení se zahajuje dojitím návrhu na nařízení exekuce soudnímu exekutorovi. Exekutor, kterému došel návrh na nařízení exekuce, obsahující všechny předepsané náleţitosti, spolu s vykonatelným exekučním titulem opatřeným potvrzením o jeho vykonatelnosti, poţádá do patnácti dnů exekuční soud o pověření k provedení exekuce. Soudu poté běţí patnáctidenní lhůta pro nařízení exekuce a pověření dotyčného exekutora jejím výkonem. Soudní exekutor pověřený exekucí pak doručí usnesení o nařízení exekuce oprávněnému, povinnému, Exekutorské komoře a popř. dalším orgánům dle 44, odst. 4 exekučního řádu. Obdobně se postupuje i v rámci výkonu rozhodnutí, které je zahájeno v okamţiku, kdy oprávněný podá návrh na soudní výkon rozhodnutí. Doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému má mj. takový význam, ţe povinnému je nadále s výjimkami zakázána dispozice s jeho majetkem a majetkem patřícím do společného jmění manţelů. 2.1 Účastníci exekučního řízení Určení účastníků řízení má význam pro přiznání určitých práv a povinností. Exekuční řízení bráno v širším slova smyslu můţeme rozdělit na dvě části. Tou první je exekuční řízení v uţším slova smyslu, které má povahu řízení sporného. Strany sporu oprávněný a povinný zde vystupují v postavení stran soupeřících. Druhou částí je pak řízení o rozvrh výtěţku z draţby, které má povahu řízení nesporného. Jeho účastníkem pak můţe být mj. i soudní exekutor v rámci rozhodování o jeho odměně a nákladech, jak se rozepisuji níţe. 11

Účastníky řízení v rámci exekuce prodejem movitých věcí vymezuje 36 EŘ, respektive 255 OSŘ, jsou jimi: - Oprávněný - osoba, v jejíţ prospěch svědčí právo - Povinný - osoba, která dobrovolně nesplnila stanovenou povinnost. Dále je účastníkem řízení i manţel / manţelka povinného, a to v případě, ţe jsou postiţeny věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manţelů. Manţel / manţelka povinného se stává účastníkem řízení v okamţiku, kdy je postiţen majetek patřící do společného jmění manţelů. To je důleţité zejména při doručování, kdy pokud nejsou postiţeny věci spadající do společného jmění manţelů, poté se manţelovi / manţelce nedoručuje a ten / ta se tedy o nařízené exekuci nemusí vůbec dozvědět. Typické je např. v případech, kdy exekutor vydává pouze exekuční příkaz sráţkami ze mzdy. K tomuto nutno nezapomenout na ustanovení 42 exekučního řádu, který dále specifikuje, který movitý majetek je postiţitelný v rámci společného jmění manţelů. V rámci exekučního řízení, a to v jednotlivých jeho částech, pak vystupují i další účastníci řízení. Tímto účastníkem je i exekutor, je-li rozhodováno o jeho nárocích na odměnu a náhradu hotových výdajů, popř. i tam, kde sám podává návrhy na uloţení pokuty nebo na zastavení exekučního řízení z důvodu nezaplacení přiměřené zálohy na náklady exekuce. 3 Dalšími účastníky exekuce formou prodeje movitých věcí mohou být např. spoluvlastníci movité věci postiţené exekucí či další osoby s předkupním právem k postiţené věci, účastníci draţebního jednání, osoby oprávněné z věcného břemene atd. Kromě účastníků exekuce ještě vystupují v určitých fázích exekučního řízení osoby zúčastněné na řízení. Těmito osobami pak jsou např. znalci při oceňování věcí, tlumočníci ve vztahu k účastníkům řízení apod. Tyto osoby pak nepoţívají práv a povinností jako účastníci řízení, ale mají povinnosti vyplývající z charakteru jejich postavení. 3 Hlavsa, P. Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb. s poznámkami a prováděcími předpisy : podle stavu k 1.4.2008. 3. vydání. Praha : Linde, 2001-, s. 61 12

2.2 Exekuční tituly Exekuční titul patří mezi jednu z podmínek vyţadující zdárné nařízení exekuce, resp. výkon rozhodnutí. Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí. Rozumí se jím listina vydaná k tomu oprávněným orgánem, která má předepsanou formu, v níţ se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit. 4 Exekuční řád podává taxativní výčet exekučních titulů. Jsou jimi: - vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, - vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek, - vykonatelný rozhodčí nález, - notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle 78 písm. a) EŘ - vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků e věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakoţ i vykonatelný smír, - vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, - jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichţ výkon připouští zákon. 5 Úplný výčet exekučních titulů pro výkon rozhodnutí podle OSŘ podává ve svém ustanovení 274 OSŘ, přičemţ pro tento typ exekuce jsou exekuční tituly totoţné. U exekučních titulů můţeme rozlišovat jejich formální a materiální stránku. Formální platnost exekučnímu titulu vyjadřuje 41 exekučního řádu, kdy exekuční titul je formálně platný, je-li vykonatelný, coţ zpravidla nastává jeho právní mocí. 4 Grossová, M., E. Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi : podle stavu k 1.1.2007. 5. vydání. Praha : Linde, 2007, s. 75 5 40, EŘ 13

Materiální platnost poté vyplývá z vyjádření obsahu exekučního titulu. Z ustanovení 261a OSŘ můţeme dovodit jeho jednotlivé znaky. Patří mezi ně: - řádná identifikace exekučního titulu - řádné označení účastníků řízení tedy osob oprávněných i povinných - přesně vymezený obsah a rozsah povinností mezi účastníky řízení - potvrzení o vykonatelnosti viz formální stránka Fakultativními náleţitostmi dále jsou: - lhůta ke splnění povinnosti, kdy pokud v rozhodnutí není lhůta určená, pak platí lhůta zásadně třídenní - určení pro případ plnění závazku více povinnými, kdy pokud tento způsob v rozhodnutí není určen, poté platí zásada solidarity mezi povinnými 2.2.1 Exekutorský zápis Mezi druhy exekučních titulů patří i exekutorské a notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti sepsané podle 78 exekučního řádu s náleţitostmi vymezenými 79 EŘ, resp. 71a aţ 71c notářského řádu. Jedná se ve své podstatě o úředně potvrzenou dohodu mezi oprávněným a povinným, kdy tato dohoda můţe být sepsána před exekutorem nebo notářem (resp. jejich urč. pověřenými zaměstnanci) za současné přítomnosti obou účastníků dohody nebo za jejich postupné účasti ve formě návrhu a pokračování. Ke svolení k přímé vykonatelnosti musí dát v zápise osoba povinná výslovný souhlas. Odlišností exekutorských a notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti od např. rozhodnutí soudu je to, ţe po pouhém nedodrţení závazku obsaţeného uvnitř těchto zápisů jsou tyto zápisy vykonatelné a oprávněný má přímo moţnost podat návrh na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi. Odpadá zde tedy mnohdy zdlouhavé řízení nalézací a významně se zkracuje doba k vymoţení pohledávky. V praxi se tedy zápisy hojně pouţívají např. při uznávání dluhu povinným, kterým naopak zápisy dávají jistotu, ţe jejich dluh v případě následného 14

řádného hrazení nebude vymáhán soudní cestou a nebudou se jim tak zvyšovat jejich náklady. Další odlišností v případě exekutorského zápisu je situace, ţe oprávněný spolu s návrhem na nařízení exekuce jiţ nemusí posílat stejnopis exekutorského zápisu, pokud se jedná o exekutora, u nějţ byl tento zápis sepsán. 2.3 Návrh na nařízení exekuce a usnesení o nařízení exekuce, návrh na soudní výkon rozhodnutí a nařízení výkonu rozhodnutí Exekuční řízení se zahajuje na návrh. Náleţitosti návrhu na nařízení exekuce stanovuje 38 exekučního řádu, resp. 261 OSŘ návrhu na soudní výkon rozhodnutí. Poslední novela exekučního řádu přenesla řadu povinností ze soudů na soudní exekutory, čímţ na druhé straně značně ulevila soudům. Dle platné úpravy výběr soudního exekutora jiţ závisí pouze na oprávněném. Potencionální oprávněný zasílá svůj návrh na nařízení exekuce jiţ vţdy soudnímu exekutorovi. Jestliţe podal oprávněný návrh na nařízení exekuce v téţe věci více exekutorům ( 35 odst. 4), exekuci provede ten exekutor, kterého jejím provedením pověří soud, jde tedy o uplatnění zásady předstihu. Doufejme tedy, ţe věřitel bude vědět, co dělá, neboť se v případě zpeněţování zástav můţe obrátit rovněţ např. na draţebníka s návrhem na provedení veřejné draţby nedobrovolné a zde platí, ţe exekuce dle tohoto zákona (exekučního řádu) má přednost. 6 V návrhu na nařízení exekuce pak označuje toho soudního exekutora, kterého chce nechat pověřit provedením exekuce, kterému zmíněný návrh zaslal. Tento exekutor poté prozkoumá, zda návrh obsahuje všechny předepsané náleţitosti a následně v patnáctidenní lhůtě od doručení návrhu poţádá o pověření k provedení exekuce příslušný exekuční soud. Náleţitosti návrhu na nařízení exekuce stanovuje 38 exekučního řádu, resp. 261 OSŘ. V návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle OSŘ, oproti návrhu na nařízení exekuce, oprávněný uvádí, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Podle 264 OSŘ můţe soud tento způsob 6 Novotný, P. Exekuční řád : praktická příručka pro věřitele. Praha : Grada, 2001, s. 33 15

změnit, je-li navrţený způsob výkonu zřejmě nevhodný vzhledem k daným poměrům. Soud je povinen před nařízením soudního výkonu rozhodnutí posuzovat, zda rozhodnutí, jehoţ výkon se navrhuje, má potřebné formální náleţitosti, zejména zda bylo vydáno oprávněným orgánem a zda je vykonatelné (u soudního rozhodnutí ve smyslu ustanovení 161, 162 nebo 171 OSŘ). 7 Tento výklad se dá aplikovat i na soudní exekutory. Zde rozlišujeme věcnou a místní příslušnost soudu. Věcná a místní příslušnost soudu je dána 45 exekučního řádu, resp. 255 OSŘ. Věcně příslušným soudem je v prvním stupni okresní, popř. obvodní, soud. Místně příslušný je pak soud v případě fyzické osoby zejména jeho bydliště, v případě právnické osoby její sídlo. Více o místní příslušnosti v 45 odst. 2 exekučního řádu. Návrh na výkon rozhodnutí tedy oprávněný podává k místně příslušnému soudu, zpravidla v místě bydliště povinného. Podává-li návrh na nařízení exekuce, můţe si vybrat kteréhokoli exekutora, ve výběru exekutora není ničím omezen. V případě, ţe nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, návrh na nařízení exekuce zamítne. 8 V opačném případě soud v patnáctidenní lhůtě usnesením nařídí exekuci a jejím výkonem pověří soudního exekutora určeného v návrhu na nařízení exekuce. Zásadním rozdílem mezi usnesením o nařízení exekuce a výkonu rozhodnutí je fakt, ţe soud v usnesení o nařízení exekuce nestanovuje, jakým způsobem má exekutor exekuci provést, jednotlivý výběr způsobů exekutorovi svěřuje exekuční řád. V rámci nařízení výkonu rozhodnutí je pak povinnému dán zákaz nakládání s věcmi sepsanými soudním vykonavatelem. Menší problémy poté tkví ve lhůtách, kdy sice soud daného exekutora ve lhůtě patnácti dnů exekucí řádně pověří, poté ale soudu v některých případech trvá i měsíce, neţ toto usnesení exekutorovi doručí. Celá tato jistě pozitivní změna exekučního řádu má za cíl zefektivnění a zrychlení úvodní fáze exekučního řízení. Bohuţel přenesením části 7 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 27/1984 8 44 odst. 3, EŘ 16

povinností ze soudů na soudní exekutory přenáší také břemeno vyšších nákladů, které exekutorům nejsou jinak kompenzovány, např. zvýšením odměn exekutora. Na závěr bych se zmínil o tom, jak probíhá počátek exekučního řízení ve Francii. Oproti naší úpravě má oprávněný před podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí povinnost zaslat dluţníkovi upomínku k zaplacení dluhu. Upomínka dluţníka je konstatováním prodlení dluţníka. Vyjadřuje vůli věřitele vynutit si splnění povinnosti dluţníka. 9 Touto úpravou je de facto zabráněno exekucím proti povinným, kteří si řádně nehlídají své povinnosti, a kteří svůj dluh po upomenutí dobrovolně splatí, aniţ by jim k tomuto dluhu přibyly náklady spojené s provedením exekuce. Jinou otázkou pak je, zda tato upomínka v některých případech není pro povinné pouhým signálem o blíţící se exekuci. 2.4 Výzva k zaplacení Podle 46 odst. 5 exekučního řádu zasílá soudní exekutor povinnému spolu s usnesením o nařízení exekuce také výzvu k dobrovolnému splnění své povinnosti. Tato výzva nemá přesněji konkretizované náleţitosti jak po formální tak i po grafické stránce. Exekutor v ní kromě vyčíslení celkové pohledávky poučí povinného o důsledcích splnění, resp. nesplnění dané povinnosti. Tento institut přináší povinným řadu výhod. Hlavní výhodou pro ty povinné, kteří svůj závazek chtějí splnit, je fakt, ţe pokud splatí vymáhanou částku dobrovolně v rámci 15-ti denní lhůty, budou jim náklady exekuce účtovány pouze v poloviční výši. Další předností pro povinné je moţnost plnit dobrovolně po tuto dobu, přičemţ nemusí mít strach z aktivního přístupu exekutora, zabavování svého majetku apod. Zároveň je povinnému z důvodu současného doručení usnesení o nařízení exekuce s výjimkami zakázána dispozice s jeho majetkem a majetkem patřícím do společného jmění manţelů. Zůstává uţ poté pouze otázkou, zda povinní v určitých konkrétních 9 Veit, F. Způsoby exekuce ve Francii. EMP Časopis o českém a evropském právu. 1999, roč. 8, č. 7-8, s. 22 17

případech budou tento zákaz dodrţovat a nebudou se svého majetku narychlo zbavovat. Jako lepší zde vidím ustanovení 259 OSŘ, kdy je povinný vyzván k dobrovolnému plnění pouze v případě, ţe je to účelné, respektive na návrh oprávněného. 2.5 Centrální evidence exekucí a portál dražeb Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden provozován a spravován Exekutorskou komorou. 10 Zapisují se v něm pravomocná usnesení soudu o nařízení exekuce a další údaje. Centrální evidence exekucí tak neposkytuje informace pouze soudům a exekutorům, ale i potencionálním věřitelům. Nahlíţení do tohoto systému je ovšem zpoplatněno, coţ je velkým nedostatkem tohoto systému. Dalším nedostatkem je fakt, ţe jsou zapisována usnesení aţ po nabytí právní moci. Vyřešením těchto nedostatků by mohlo zpomalit tempo počtu nařizovaných exekucí. Portál draţeb je veřejný seznam, ve kterém se zpřístupňují informace o konaných draţbách. Prozatím se v něm zveřejňují informace týkající se pouze draţeb nemovitostí. Vzhledem k tomu, ţe byl spuštěn v docela nedávné minulosti, ale předpokládám, ţe časem se budou zveřejňovat i informace týkající se draţeb movitých věcí. Úskalím tohoto systému je prozatím ale například to, ţe zveřejňování v tomto systému není pro exekutory jejich povinností. 10 125, EŘ 18

3 Exekuční příkaz prodejem movitých věcí Exekuce formou prodeje movitých věcí je jednou z forem, kterými lze provést exekuci proti povinnému, ukládající zaplacení peněţité částky. Exekuční příkaz je institutem uplatňujícím se pouze v rámci exekuce prováděné soudními exekutory. V rámci soudního výkonu rozhodnutí stanovují soudy způsob provedení exekuce jiţ v samotném usnesení o výkonu rozhodnutí a není tak potřeba dodatečně vydávat další rozhodnutí. V této kapitole se tudíţ budu zabývat zejména exekucí prováděnou soudními exekutory. Soudní exekutor postihuje majetek povinného několika různými exekučními příkazy. Na rozdíl od výkonu rozhodnutí soudem dle OSŘ, kde je způsob výkonu určený v jiţ samotném usnesení, soudní exekutor aţ následně po svém pověření soudem rozhoduje, kterým způsobem, respektive, kterými způsoby, danou exekuci provede a tento způsob uvádí v exekučním příkazu. Moţnost dodatečné volby způsobu provedení exekuce ve spojení s oprávněními exekutora vyţadovat součinnost různých státních orgánů, fyzických i právnických osob za účelem zjištění majetku povinného, umoţňuje skutečně efektivní zásah exekučním příkazem tam, kde je moţné dohledat postiţitelný majetek povinného. 11 S tímto souvisí i odlišnost od výkonu rozhodnutí, ţe proti exekučnímu příkazu jako takovému není moţno podat opravný prostředek. Exekuční řád mu dává na výběr z těchto způsobů provádění exekuce: - sráţkami ze mzdy a jiných příjmů - přikázáním pohledávky, - prodejem movitých věcí a nemovitostí, - prodejem podniku, - zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. 12 11 Pejšek, V. Exekuce nástroj vymáhání pohledávek. Právní rádce. 2003, roč. 11, č. 8, s. 11 12 59, EŘ 19

Vyvstává zde pak otázka o vhodnosti a přiměřenosti jednotlivých exekučních příkazů, v mém případě tedy exekučního příkazu prodejem movitých věcí. O tomto více v kapitole 3.1. Provádění exekuce na základě exekučního příkazu je moţné aţ po nabytí právní moci exekučního příkazu. Pro nabytí právní moci exekuční příkazu je nutné, aby právní moci nabylo také usnesení o nařízení exekuce. V tomto lze spatřovat jistý rozdíl od provádění výkonu rozhodnutí, ze kterého vyplývá, ţe postačí nabytí právní moci pouze tohoto jednoho rozhodnutí. Ustanovení 44a je generálním inhibitoriem. Ustanovení 47 odst. 4 v souvislosti s generálním inhibitoriem je pak speciální inhibitorium postihující konkrétní věci. Srovnáme-li 44a a 47, pak se ukazuje, ţe samotným doručením usnesení o nařízení exekuce povinnému je povinnému zakázáno nakládání se svým majetkem, přičemţ exekuční řád uvádí výjimky z tohoto zákazu. Těmito výjimkami jsou uspokojování základních ţivotních potřeb svých a osob, ke kterým má vyţivovací povinnost, udrţování a správa jeho majetku a dále běţná obchodní a provozní činnost. U exekuční příkazu postihující movitý majetek povinného pak ţádné výjimky stanoveny nejsou, samotným vydáním exekučního příkazu pak není nijak dotčeno generální inhibitorium. Výjimky z generálního inhibitoria jsou dle JUDr. M. Kasíkové nastaveny z důvodu, aby se povinnému zachovala moţnost udrţování základního standartu ţivota a podnikání. 13 Nedodrţením zákazu s nakládáním s postiţenými věcmi má za následek relativní neplatnost dotčených právních úkonů s účiny ex tunc. 3.1 Přiměřenost exekučního příkazu prodejem movitých věcí O přiměřenosti exekučního příkazu prodejem movitých věcí se vedly dlouhé debaty a spory, a to z obav před moţným zneuţitím svých práv. 13 Kasíková, M. in Kasíková, M., Kučera, Z., Plášil, V., et. al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) : komentář. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 153 20

Vyústěním byla poslední novela exekučního řádu, která konkretizovala, pro jaké případy je vhodné a přiměřené vydání tohoto druhu exekučního příkazu. Starší právní úprava pouze konstatovala povinnost exekutora zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhoţ má být splnění závazku povinného dosaţeno. 14 I přes toto ustanovení soudní exekutoři často postihovali majetek ve značném nepoměru dluţné částky vzhledem k ceně postiţených věcí. Ústavní soud připomíná, z jednoho ze základních principů exekučního řízení zákonné ochrany majetku povinného (v rozsahu převyšujícím vymáhanou pohledávku s příslušenstvím) vyplývá, ţe také v exekuci prováděné soudním exekutorem dle exekučního řádu je kategoricky nezbytné, aby exekuční příkazy směřovaly toliko ke spolehlivému uspokojení pohledávky oprávněného a s tím spojených nákladů exekuce a aby neznamenaly pro povinného likvidační opatření. 15 Problémy zde vyvstávají hlavně u bagatelních částek v řádech tisíců korun, kdy exekutor postihne drahý majetek povinného. Nutno k tomuto dodat, ţe tyto problémy se v praxi objevují zejména u exekučního příkazu prodejem nemovitosti. Úprava platná od 1.11.2009 pak daleko více specifikuje, za jakých okolností a jakými způsoby můţe exekutor postihnou majetek povinného. Soudní exekutor je vázán exekučním řádem, kdy vybírá jednotlivé způsoby provedení exekuce ve sledu dle 59 EŘ. Exekuční příkaz movitých věcí poté přichází na řadu aţ jako poslední způsob provedení exekuce. Exekutor můţe, je-li to účelné, zvolit zároveň i více či všechny způsoby provedení exekuce. Exekuční příkaz prodejem movitých věcí pak vzhledem ke vhodnosti pouţití tohoto instrumentu je pouţíván z často z preventivních důvodů i v případech nízkých pohledávek. Praxe totiţ ukázala, ţe exekuční příkaz funguje jako výstraha, kdyţ povinný, který zprvu dle svých vyjádření nemá finanční prostředky k uhrazení svých závazků, po vydání exekučního příkazu sám své závazky uhradí. 14 47, EŘ 15 Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. 1038/08 ze dne 8.7.2008 21

3.2 Náležitosti exekučního příkazu prodejem movitých věcí Exekuční příkaz prodejem movitých věcí musí obecně po formální stránce splňovat následující náleţitosti: - uvedení exekučního soudu, - označení exekutora, který je pověřen provedením exekuce, - označení účastníků, - označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena, - způsob provedení exekuce, - označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz, - výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora. 16 Údaje obsahující výrok exekučního příkazu jsou uvedeny v 49 EŘ. Vydání exekučního příkazu je svěřeno kromě soudního exekutora také exekutorskému kandidátovi. Exekutorský koncipient nevydává ani nemůţe být pověřen k vydání exekučního příkazu. 17 Další náleţitosti, zejména vzhled exekučního příkazu apod., stanoveny nejsou. 3.3 Změna a zánik exekučního příkazu prodejem movitých věcí Chybou exekučního řádu je pak stav, kdy v něm zákonodárce jakýmkoli stylem neřešil situaci pro případ, kdy soudní exekutor míní změnit, popřípadě zrušit exekuční příkaz movitých věcí. V prvním případě se můţe nastat situace, kdy exekutor udělá v exekučním příkaze zjevnou administrativní chybu. Takováto chyba se můţe týkat zejména gramatické chyby v textu. Dle mého názoru tuto chybu můţe exekutor opravit vydáním opravného usnesení, nikoli však změnou exekučního příkazu, resp. vydáním nového exekučního příkazu. Administrativní chyby, jak vyplývá z kancelářského řádu, ovšem musí být zjevného rázu, nesmí nastat pochyby v identifikaci dluţníka apod. 16 48, EŘ 17 21 odst. 2, EŘ 22