PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA Akademický senát Filozofické fakulty se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění, a podle čl. 22 Statutu Filozofické fakulty usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia jako vnitřním předpisu Filozofické fakulty. Čl. 1 Úvodní ustanovení Tato Pravidla pro organizaci studia na Filozofické fakultě (dále jen předpis ) stanoví podle čl. 19 odst. 1 a 2 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen univerzita ) požadavky studijních programů uskutečňovaných na Filozofické fakultě (dále jen fakulta ) a upravují podrobnosti organizace studia na fakultě. Část I. Požadavky bakalářských a magisterských studijních programů podle Studijního a zkušebního řádu univerzity Čl. 2 Úseky studijních programů (K čl. 4 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Úseky studia všech studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou ročníky. Čl. 3 Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia (K čl. 4 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Podíl počtu kreditů získaných studentem za absolvování volitelných předmětů vůči normálnímu počtu kreditů příslušnému dané průběžné kontrole studia, nad jehož rámec o započítání volitelných předmětů pro účely této průběžné kontroly rozhoduje děkan, se nestanoví. Čl. 4 Minimální počty kreditů (K čl. 4 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Minimální počty kreditů nutné pro zápis do studia jsou: a) ve studijním programu bakalářském se standardní dobou studia tři roky: pro zápis do třetího úseku studia 90 kreditů, pro zápis do čtvrtého úseku studia 120 kreditů, pro zápis do pátého úseku studia 150 kreditů, pro zápis do šestého úseku studia 180 kreditů; b) ve studijním programu magisterském se standardní dobou studia dva roky: pro zápis do druhého úseku studia 30 kreditů, pro zápis do třetího úseku studia 60 kreditů, pro zápis do čtvrtého úseku studia 90 kreditů, pro zápis do pátého úseku studia 120 kreditů; c) ve studijním programu magisterském se standardní dobou studia tři roky: pro zápis do druhého úseku studia 30 kreditů, pro zápis do třetího úseku studia 60 kreditů, pro zápis do čtvrtého úseku studia 90 kreditů, pro zápis do pátého úseku studia 120 kreditů, pro zápis do šestého úseku studia 150 kreditů; d) ve studijním programu magisterském se standardní dobou studia pět let: pro zápis do třetího úseku studia 90 kreditů, pro zápis do čtvrtého úseku studia 120 kreditů, pro zápis do pátého úseku studia 150 kreditů, pro zápis do šestého úseku studia 180 kreditů, pro zápis do sedmého úseku studia 210 kreditů, pro zápis do osmého úseku studia 240 kreditů, pro zápis do devátého úseku studia 270 kreditů, pro zápis do desátého úseku studia 300 kreditů. Čl. 5 Individuální studijní plán (K čl. 4 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Individuální studijní plán se povoluje zejména z důvodu nemoci nebo zahraniční stáže. K žádosti o povolení individuálního studijního plánu se vyjadřuje vedoucí příslušné základní součásti fakulty, který zpravidla též návrh tohoto plánu v dohodě se studentem sestavuje. Čl. 6 Formy studia, přestupy (K čl. 4 odst. 14 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Podrobnosti o kombinované formě studia ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě se nestanoví. Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též uskutečňován, děkan žádosti vyhoví, pokud neshledá závažné důvody pro její zamítnutí. Čl. 7 Změna studijního plánu během přerušení studia 2

(K čl. 5 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, pokračuje student podle původního studijního plánu. Není-li to možné, stanoví děkan na základě vyjádření vedoucího příslušné základní součásti fakulty pro dokončení studia ve výjimečných a řádně odůvodněných případech individuální studijní plán, případně může studentovi určit vykonání rozdílových zkoušek ve stanovené lhůtě. Čl. 8 Právo na zápis předmětu (K čl. 6 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Právo zapsat si předmět vyučovaný na fakultě je dotčeno kapacitními důvody podle čl. 6 odst.6 Studijního a zkušebního řádu univerzity; v takovém případě mají při zápisu daného předmětu přednost studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem. Čl. 9 Opakovaný zápis předmětu (K čl. 6 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Na základě doporučení vedoucího příslušné základní součásti fakulty může děkan nanejvýš jednou povolit opakovaný zápis již dříve zapsaného předmětu, pokud to umožňuje realizace studijního plánu oboru v daném akademickém roce. Čl. 10 Zápočet a klauzurní práce (K čl. 6 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1. Pokud je v předmětu vyučovaném na fakultě požadován zápočet i zkouška, je zápočet předpokladem pro konání zkoušky. 2. Pokud je v předmětu vyučovaném na fakultě požadována klauzurní práce i zkouška, je klauzurní práce předpokladem pro konání zkoušky. Čl. 11 Skládání částí státních závěrečných zkoušek (K čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu univerzity) 1. Státní závěrečná zkouška je složena ze dvou nebo tří částí: první částí je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, druhou částí zkouška z diplomního oboru; ve studiu v kombinaci je třetí částí zkouška z nediplomního oboru; ta se skládá nezávisle na ostatních částech. 2. Podmínky pro konání částí státní zkoušky: U jednooborového studia je podmínkou a) pro konání první části získání počtu kreditů odpovídajícího šedesátinásobku 3 standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech, b) pro konání druhé části obhájení diplomové práce. U studia v kombinaci s dalším oborem je podmínkou a) pro konání první části získání počtu kreditů odpovídajícího třicetinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech, b) pro konání druhé části obhájení diplomové práce, c) pro konání třetí části získání počtu kreditů odpovídajícího třicetinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech. U studia studijního programu Učitelství pro střední školy je podmínkou pro konání druhé části také absolvování části státní zkoušky z pedagogicko-psychologického základu. Čl. 12 Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty (K čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se nestanoví odlišně od počtu stanoveného v čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Čl. 13 Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním (K čl. 7 odst. 11 Studijního a zkušebního řádu univerzity) Další podmínky pro absolvování studia s vyznamenáním jsou: a) řádné ukončení studia v době nepřesahující standardní dobu studia o více než o jeden rok, b) žádná zkouška nebyla konána v opravném termínu, c) žádná zkouška nebyla klasifikována známkou dobře. Čl. 13a Postupová zkouška (PZK) 1. Formou kontroly studia v magisterském studijním programu se standardní dobou studia pět let je také postupová zkouška (PZK). 2. PZK je studijním plánem předepsána ve druhém nebo ve třetím úseku studia. Jde-li o studium v kombinaci, koná se na každém oboru zvlášť. Podmínkou je absolvování předmětů, které jako povinné pro konání PZK stanoví studijní plán oboru. 3. PZK se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. PZK se skládá ze tří nebo čtyř tematických okruhů stanovených studijním plánem. 4. PZK lze opakovat nejvýše dvakrát. 4

5. PZK je student povinen absolvovat do jednoho roku od konce semestru, ve kterém je PZK studijním plánem předepsána; jestliže ji neabsolvuje, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity. Část II Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech Čl. 14 Studijní programy, studijní obory 1. Bakalářské a magisterské studium má dvě varianty, odlišené od počátku studia: a) studium jednooborové, b) studium v kombinaci s dalším oborem (dále jen studium v kombinaci ). 2. Student studia v kombinaci obhajuje bakalářskou či diplomovou práci pouze na jednom z oborů podle vlastní volby. Student studia v kombinaci může při zápisu do dalšího úseku studia požádat o převod do jednooborového studia. Pokud je jednooborové studium požadovaného oboru akreditováno, děkan této žádosti zpravidla vyhoví. 3. Pokud je student studující v jednooborovém studiu přijat na další obor a požádá při zápisu do dalšího úseku studia o vytvoření studia v kombinaci, děkan této žádosti zpravidla vyhoví, má-li student splněn počet kreditů požadovaný pro zápis do daného úseku studia. Čl. 15 Studijní plán 1. Studijní plán sestává z předmětů společného základu a oborového studia. Rozsah plnění povinností včetně počtu kreditů za předměty společného základu stanoví akreditovaný studijní plán oboru. 2. V každém akademickém roce musí základní součást zajišťující výuku oboru vypsat předměty v hodnotě nejméně 30 kreditů pro studium v kombinaci a 60 kreditů pro studium jednooborové přiměřeně tak, aby student mohl splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem nejpozději do konce standardní doby studia. Čl. 16 Zápisy 1. Při nástupu do studia student zapisuje předběžně všechny předměty studijního plánu oboru, na který byl přijat. To znamená: a) všechny povinné předměty, včetně předmětů společného základu, b) stanovený rozsah povinně volitelných předmětů 2. Po předběžném zápisu následuje definitivní zápis do Studijního informačního systému. Výběr předmětů pro daný úsek studia určuje student v souladu s akreditovaným studijním plánem a doporučeným průchodem studia studovaného oboru nebo oborů v studovaných 5 v kombinaci 3. Student se zapisuje ke zkouškám a ostatním formám kontroly studia nejpozději tři pracovní dny před vypsaným termínem. V téže lhůtě může přihlášku zrušit. 4. Způsob a termíny elektronického zapisování studentů do kurzů, přihlašování k termínům, zapisování výsledků kontrol studia předmětu učitelem, případně další související náležitosti stanoví pro každý akademický rok opatření děkana. Čl. 17 Organizace a průběh studia předmětu 1. Ke každému předmětu se vyhotovuje sylabus, který musí být studentům k dispozici dva týdny před zahájením výuky a musí obsahovat: číslo předmětu podle Seznamu přednášek, jeho název a metodu výuky, jméno vyučujícího/-cích, časový rozsah, stručnou charakteristiku obsahu, seznam povinné a doporučené literatury, formu kontroly studia předmětu a požadavky k ní, počet kreditů, případně podmínky nutné k zápisu předmětu. Za včasné a obsahově správné a úplné vyhotovení sylabů odpovídá vedoucí základní součásti. 2. Sylaby musejí být pro zápis předmětu dostupné ve studijním informačním systému. Čl. 18 Zkoušky a další formy kontroly studia předmětu 1. Závěrečnou částí každého semestru je nejméně pětitýdenní období vyhrazené pouze pro skládání zkoušek a provádění dalších forem kontroly studia předmětů. Zkouškové období je také v září, jeho délku stanovuje děkan. 2. Nejpozději dva týdny před začátkem zkouškového období zkoušející vypisuje nejméně tři termíny pro všechny zkoušky. Pro zkouškové období v září vypíše nejméně jeden termín. Počet vypsaných termínů a přiměřené intervaly mezi nimi kontroluje vedoucí příslušné základní součásti fakulty. 3. Zkoušku z předmětu je nutno složit nejpozději v úseku studia bezprostředně následujícím po úseku studia, v němž byl předmět zapsán. 4. Praxe a exkurze zařazené do studijního programu lze konat kdykoli během akademického roku, termín stanoví vedoucí příslušné základní součásti fakulty po dohodě se studenty. U studia v kombinaci je ohlášená účast na praxi či exkurzi považována za omluvenou neúčast i na výuce druhého oboru. 5. Na žádost studenta nebo učitele může vedoucí základní součásti fakulty povolit změnu zkoušejícího před prvním termínem zkoušky. Opravná zkouška se koná u téhož zkoušejícího nebo u náhradního zkoušejícího určeného vedoucím základní součásti fakulty. Děkan může povolit na žádost studenta nebo zkoušejícího konání opravné zkoušky před komisí, kterou sám jmenuje. 6. Splnění všech forem kontroly studia předmětu potvrzuje učitel ve výkazu o studiu svým podpisem s uvedením data. Neúspěch v některém z termínů zkoušek učitel zaznamená do výkazu o studiu pouze datem, hodnocení neprospěl/a uvede až při posledním možném 6

termínu. Je-li předmět zakončen více než jednou formou kontroly studia, započítávají se kredity až po absolvování poslední kontroly. Učitel potvrzuje provedení všech forem kontroly studia předmětů, jejichž kontrolou byl pověřen, též zadáním výsledků do elektronického studijního informačního systému, případně dalším, opatřením děkana stanoveným způsobem. 7. Zkoušky podle čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního řádu univerzity lze uznat pouze tehdy, pokud byly klasifikovány známkou výborně nebo velmi dobře. Čl. 19 Diplomová a bakalářská práce 1. Diplomová práce má rozsah nejméně 108 000 znaků (tj. 60 normostran), bakalářská práce minimálně 72 000 znaků (tj. 40 normostran). Odevzdávají se jednak ve dvou tištěných exemplářích vázaných v tvrdých deskách a jednak v elektronické podobě. Musejí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury, resumé v českém jazyce a v angličtině, a pokud to povaha tématu vyžaduje, přílohy. 2. Titulní list práce musí obsahovat následující údaje: a) název vysoké školy, fakulty a základní součásti, kde byla práce podána, b) označení: práce diplomová/bakalářská, c) jméno autora práce, d) název práce v češtině a v angličtině, e) jméno vedoucího, případně konzultanta práce. 3. Na samostatném listě za titulním listem musí být prohlášení autora o původnosti práce: Prohlašuji, že jsem diplomovou/bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité prameny a literaturu. 4. Diplomová/bakalářská práce je zpravidla podána v jazyce, ve kterém je obor akreditován, v jiném jazyce pouze se souhlasem vedoucího základní součásti. Musí odpovídat metodologickým standardům příslušného oboru a je žádoucí, aby navazovala na výzkumné záměry, příp. granty řešené příslušnou základní součástí. 5. Vedoucí základní součásti stanoví zadání diplomové/bakalářské práce na základě žádosti studenta a po dohodě s vedoucím práce a zadání pak prostřednictvím studijního oddělení předkládá děkanovi ke schválení na předepsaném tiskopise. 6. Řádný termín zadání diplomové/bakalářské práce stanoví opatření děkana. Zadání diplomové/bakalářské práce v mimořádném termínu je možné pouze z vážných důvodů (nemoc, zahraniční cesta) na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím základní součásti. Důvody uvedené v žádosti musejí být řádně doloženy. 7. Změnu tématu diplomové/bakalářské práce schvaluje děkan na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti. Součástí žádosti je i nové zadání práce na předepsaném formuláři. 8. Diplomovou/bakalářskou práci odevzdává student v té základní součásti, jejíž vedoucí příslušné téma práce schválil, v termínu stanoveném harmonogramem příslušného 7 akademického roku. 9. Další požadavky na diplomovou/bakalářskou práci stanoví opatření děkana. Část III. Podrobnosti organizace studia v doktorských studijních programech Čl. 20 Oborová rada 1. Oborová rada zejména a) navrhuje vypsání přijímacího řízení do příslušného studijního programu, b) navrhuje složení přijímacích komisí, c) navrhuje školitele a konzultanta, d) schvaluje individuální studijní plány včetně tématu disertační práce a jejich případné změny, e) schvaluje hodnocení plnění individuálního studijního plánu, f) navrhuje předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku (dále jen SDZK ) a pro obhajobu disertační práce. 2. Všechny písemně podané a zdůvodněné žádosti doktorandů, školitelů či konzultantů, včetně schválení individuálního studijního plánu, musí oborová rada projednat a postoupit se svým vyjádřením k rozhodnutí děkanovi do jednoho měsíce od doručení žádosti. 3. Činnost oborové rady organizačně zajišťuje vedoucí oborově příslušné základní součásti fakulty, v případě nejasnosti rozhodne o příslušnosti oborové rady k základní součásti děkan. Příslušnou studijní agendu zajišťuje předseda oborové rady. Čl. 21 Individuální studijní plán 1. Návrh individuálního studijního plánu vyhotovuje ve spolupráci se studentem školitel a předkládá ho oborové radě nejdéle do jednoho měsíce od data zápisu studenta do studia. 2. Individuální studijní plán obsahuje: a) výčet všech studijních povinností, a to nejvýše tři oborové studijní povinnosti v souladu s akreditací příslušného studijního programu, publikační činnost v recenzovaných časopisech, sbornících nebo na konferencích s akceptačním limitem, případné další relevantní povinnosti v souladu s akreditací příslušného studijního programu, b) termíny plnění studijních povinností, c) formu kontroly studia předmětu a požadavky k ní, d) seznam osob/komisí oprávněných provést kontrolu studia předmětu, který se pro každý akademický rok zveřejňuje obvyklým způsobem, e) téma disertační práce a jazyk zpracování, pokud je odlišný od jazyka, v němž je studium akreditováno, f) předměty SDZK v souladu s akreditací studijního programu spolu s uvedením 8

termínu pro její složení. 3. V případě studia vedeného ve spolupráci s jinou, zejména zahraniční vysokou školou může individuální studijní plán vykazovat přiměřené zdůvodněné odlišnosti vůči ustanovením čl. 20 odst.2. Čl. 22 Průběh studia 1. Zápis do dalšího roku studia je podmíněn ročním hodnocením plnění individuálního studijního plánu, které vypracuje a oborové radě předkládá školitel na předepsaném formuláři. Termíny hodnocení stanoví harmonogram akademického roku. Přílohou hodnocení je písemná zpráva studenta, která obsahuje zejména soupis publikovaných a k publikaci přijatých prací, účast na konferencích, zahraničních stážích apod. 2. Termíny kontroly studia stanoví zkoušející nebo předseda zkušební komise na návrh školitele po dohodě se studentem. O kontrole studia se pořizuje protokol na předepsaném tiskopise; kopie protokolu je předána bezprostředně studentovi. Zkoušející nebo předseda zkušební komise zajistí doručení protokolu do dvou pracovních dnů od konání atestace do úřední dokumentace studentova studia. 3. O změnách studijního plánu rozhoduje děkan na základě písemné žádosti studenta doporučené školitelem a předsedou oborové rady. Čl. 23 Státní doktorské zkoušky (SDZK), obhajoby disertačních prací 1. Přihlášku k SDZK podává student proděkanovi pro studium po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději deset měsíců před uplynutím maximální doby studia. Termín SDZK stanoví děkan na návrh předsedy oborové rady nejpozději dva měsíce po podání přihlášky. 2. Členem komise SDZK a členem komise pro obhajobu disertační práce je vždy školitel. 3. O výsledku SDZK a o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje komise na neveřejném zasedání. 4. O průběhu SDZK a o průběhu obhajoby se pořizuje zápis na předepsaném tiskopise podle čl. 7 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity. Jeho vypracování a doručení originálu zápisu do dvou pracovních dnů od konání zkoušky do úřední dokumentace studentova studia zajišťuje v případě SDZK předseda komise, v případě obhajoby předseda oborové rady. V úřední dokumentaci si kopii zápisu může vyžádat student. 5. Přihlášku k obhajobě spolu s disertační prací podává student proděkanovi pro vědu po složení SDZK, nejpozději však šest měsíců před uplynutím maximální doby studia. Zároveň student předloží pro účely obhajoby teze disertační práce jednak patnáctkrát v tištěné podobě a jednak elektronicky. Formální náležitosti stanoví opatření děkana. 6. Pokud se student z vážných příčin nedostavil k SDZK nebo k obhajobě a do tří dnů svou neúčast řádně zdůvodnil, umožní mu děkan vykonat SDZK či obhajobu v nejbližším možném termínu; tento termín se považuje za řádný. 7. Disertační práce musí odpovídat metodologickým standardům příslušného oboru a být samostatným přínosem pro jeho rozvoj. Odevzdává se ve třech tištěných exemplářích vázaných v tvrdých deskách a v elektronické verzi. Musí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury, resumé v českém jazyce a v angličtině, a pokud to povaha tématu vyžaduje, přílohy. 8. Titulní list práce musí kromě označení disertační práce obsahovat následující údaje: a) název vysoké školy, fakulty a oboru doktorského studia, b) jméno autora práce, c) název práce v češtině a v angličtině, d) jméno školitele, případně konzultanta práce, e) na samostatném listě za titulním listem musí být prohlášení autora o původnosti práce: Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité prameny a literaturu. 9. Komise pro obhajobu disertační práce ustanoví nejpozději do jednoho měsíce od podání přihlášky k obhajobě dva oponenty, kteří na předepsaném formuláři vypracují posudek disertační práce. Oponentem nemůže být ustanoven školitel nebo konzultant. Školitel vypracuje písemné vyjádření zahrnující celkové hodnocení studentova studia i disertační práce. Všechny posudky musejí být nejpozději měsíc před konáním obhajoby uloženy v úřední dokumentaci studentova studia a zaslány studentovi na jím uvedenou adresu. Část IV. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 24 Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti studentů zapsaných ke studiu na fakultě před 12.7.2006 (nabytí účinnosti opatření rektora č. 19/2006) upravuje v oblasti studia dosavadní Studijní a zkušební řád fakulty. Ustanovení čl. 5 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 2 a čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity se však vztahují i na tyto studenty. 1 Dosavadní body se však nahrazují kredity; podrobnosti stanoví opatření děkana. 2. Ustanovení čl. 13a se vztahuje pouze na studium ve studijních programech, kde je PZK výslovně předepsána ve studijním programu, a použije se pouze do nabytí účinnosti rozhodnutí, kterým se doplní, rozšíří nebo jinak změní akreditace tohoto studijního programu. Čl.25 Závěrečná ustanovení 1 čl. 3 odst. 2 Změny studijního a zkušebního řádu univerzity ze dne 28. dubna 2006. 9 10

1. Tento předpis byl schválen Akademickým senátem Filozofické fakulty dne 12. 10. 2006. 2. Tento předpis nabývá platnost dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze.. PhDr. Jan Kalivoda předseda AS FF UK PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. děkan FF UK 11