POLITIKY EVROPSKÉ UNIE
Unie působí společně pouze v oblastech, které vymezují Smlouvy (o EHS, o EU). Těmto oblastem se říká politiky EU. SPOLEČNÉ x KOORDINOVANÉ
SPOLEČNÉ POLITIKY Jsou klíčovou oblastí Jsou to oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie, resp. Evropských společenství (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky dnes patří: společná obchodní politika, společná zemědělská politika, a pro členské země eurozóny i měnová politika.
Koordinované politiky Oblastem, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně, říkáme komunitární neboli koordinované politiky. Jejich samotná realizace tedy spočívá na členských státech, zatímco koordinace a harmonizace spadá do nadnárodní působnosti (do působnosti orgánů Evropské unie).
Koordinované politiky Jednotný vnitřní trh Regionální politika Ochrana spotřebitele Ochrana životního prostředí Energetická politika Podpora výzkumu a technologického vývoje Sociální politika Doprava Vzdělávání atd.
Ostatní společné aktivity Spolupráce v oblasti dříve tzv. druhého a třetího pilíře Společná zahraniční a bezpečnostní politika (druhý pilíř) Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (třetí pilíř)
Subsidiarita a dělení pravomocí Při dělbě pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy je stále větší důraz kladen na princip subsidiarity. Podle něj mají být rozhodnutí přijímána na co nejnižší úrovni státní správy/samosprávy. V podmínkách EU jde především o tzv. vertikální rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy.
Pravidla v EU dle Lisabonské smlouvy přináší (v Hlavě I Smlouvy o fungování EU) rozdělení kompetencí mezi EU na jedné straně a její členské státy na straně druhé. Výlučné kompetence Sdílené kompetence Podpůrné, koordinační a doplňkové
Výlučné kompetence V oblastech s tzv. výlučnými kompetencemi má Evropská unie v podstatě monopol na tvorbu pravidel. Členské země zde mohou přijímat rozhodnutí jen s povolením EU. Jde především o oblast zahraničního obchodu, cel, měnové politiky (pro země eurozóny) a část problematiky vnitřního trhu.
Sdílené kompetence V oblastech s tzv. sdílenými kompetencemi mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Zahrnuje čtyř svobod vnitřního trhu, zemědělství a rybolov, doprava, sociální politika, ochrana životního prostředí, hospodářská soutěž, daně, občanství Unie, ochrana spotřebitele, politika na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízová, přistěhovalecká a daňová politika.
Doplňující kompetence Doplňující kompetence má Evropská unie v oblastech, kde svou činností podporuje politiku jednotlivých členských zemí. I když EU v některých oblastech s doplňujícími kompetencemi působí velmi aktivně, jádro pravomocí zde zůstává v rukou národních vlád. Do této kategorie náleží např. hospodářská politika, zaměstnanost, vzdělání, věda a výzkum, ochrana veřejného zdraví, kultura nebo celní spolupráce.
Kompetence členských zemí Evropská unie v nich nemá právo přijímat rozhodnutí ve věcech, které jsou v kompetenci členských zemí. Členské země například samy rozhodují o své vnitřní organizaci, systému veřejné správy, organizaci svých bezpečnostních složek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd.
Oboustranná flexibilita Daný (poměrně extenzivní) výčet pravomocí není v důsledku zavedení tzv. oboustranné flexibility nutně neměnný. Oboustranná flexibilita umožňuje nejen rozšíření (výlučných) pravomocí EU, ale naopak i jejich redukci.
BOX: Pravo mo ci E U podle Lisa bon ské smlo uvy Výlu čné pravo moci 1.1 celní u nie 2.1 st anovení p ravidel h ospod ářské soutěže nezbytných pro fu ngo vání vnitř ního trhu 3.1 měnová polit ika pro členské st át y, je jichž měnou je euro 4.1 zachování b iologických mořských zdrojů v rámci spo le čn é ryb ářské politi ky 5.1 sp olečná obchodn í p olit ika Sd ílen é pravo mo ci vnitřní trh sociální p olit ik a hos podářsk á, sociá lní a územní soudržnost zemědělst ví a ryb olov, vyjma zachování biologick ých mořských zd ro jů životní prostře dí ochrana sp otřebitele dop rava transev rop ské s ítě energetika prostor svobody, bezpečnosti a práva sp olečné otá zky bezpečnosti v oblasti veřejn ého zdraví činn ost v oblas ti vý zkum u, techn olog ic kého ro zvo je a vesm íru sp olečná politi ka v ob la sti rozvojové spolupráce a h umanitá rní pomo ci Podpůrné, ko ordinační a do plňkové prav omoci ochrana a zlepšování li dského zdraví prů mysl ku ltura cestovn í ruch všeob ec né vzd ěl ávání, od borné vzdělávání, m lá dež a sport civilní ochrana sp rávn í sp olup rá ce