POLITIKY EVROPSKÉ UNIE



Podobné dokumenty
SROVNÁVACÍ TABULKY (*) Smlouva o Evropské unii

Základní pojem - integrace Motivy vedoucí k evropské integraci Historie Současná EU Instituce EU Organizační struktura EU Politiky EU Diskuse

Eurocentrum Praha, Úvod do regionální politiky EU v ČR

Retail Summit 2007 Obchod a stát

RESTREINT UE. Ve Štrasburku dne COM(2014) 447 final 2014/0208 (NLE) This document was downgraded/declassified Date

Evropská ústava stručně

Část II. UDRŽITELNÝ ROZVOJ v praxi měst a regionů

ZAVÁDĚNÍ ECVET V ČESKÉ REPUBLICE

KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO


V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY


Česká zemědělská univerzita v Praze

Posílení sociálního dialogu v odvětví těžebního průmyslu s využitím mezinárodní spolupráce. Operační program MPSV ČR Lidské zdroje a zaměstnanost

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 3-6

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie

ECB-PUBLIC ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/[XX*] ze dne 10. dubna 2015 (ECB/2015/17)







Drážní úřad Rail Authority


Sbírka zákonů ČR Předpis č. 487/2009 Sb.


Vzdělávací modul o Evropské unii pro inspektory České školní inspekce


Příloha č. 15 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ

Vyjádření k oznámení k záměru přeložka silnice II/240 ( R7-D8) úsek mezi rychlostní silnicí R7, dálnice D8 a silnicí II. třídy č.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na soustavu soudů v ČR. Zahrnuje výklad, doplňování pojmů, samostatnou práci a opakování látky.


VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY


Registr práv a povinností. PhDr. Robert Ledvinka vrchní ředitel sekce veřejné správy MV


EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA (ECB)


Petr Zahradník VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE přínosy a náklady konvergence

Í Č Á Í Č Č Ř Á Č Ž Č Á Í Á Ó ň Í


Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

ZÁKONODÁRNÁ A VÝKONNÁ MOC V ČR. Název: XII 19 17:52 (1 z 54)



KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ]


Ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů.

Závěrečný účet za rok 2015


Svaz průmyslu a dopravy ČR

Plnění ukazatelů výdajů státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku v roce 2009















EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT





ANOTACE. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta, Katedra romanistiky Tereza Kubíčková





V. Pozice České republiky v mezinárodním srovnání









Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu. Základní škola Sokolov, Boženy Němcové 1784




Příloha č. 1: Vzor Ohlášení stavby










Transkript:

POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Unie působí společně pouze v oblastech, které vymezují Smlouvy (o EHS, o EU). Těmto oblastem se říká politiky EU. SPOLEČNÉ x KOORDINOVANÉ

SPOLEČNÉ POLITIKY Jsou klíčovou oblastí Jsou to oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie, resp. Evropských společenství (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky dnes patří: společná obchodní politika, společná zemědělská politika, a pro členské země eurozóny i měnová politika.

Koordinované politiky Oblastem, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně, říkáme komunitární neboli koordinované politiky. Jejich samotná realizace tedy spočívá na členských státech, zatímco koordinace a harmonizace spadá do nadnárodní působnosti (do působnosti orgánů Evropské unie).

Koordinované politiky Jednotný vnitřní trh Regionální politika Ochrana spotřebitele Ochrana životního prostředí Energetická politika Podpora výzkumu a technologického vývoje Sociální politika Doprava Vzdělávání atd.

Ostatní společné aktivity Spolupráce v oblasti dříve tzv. druhého a třetího pilíře Společná zahraniční a bezpečnostní politika (druhý pilíř) Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (třetí pilíř)

Subsidiarita a dělení pravomocí Při dělbě pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy je stále větší důraz kladen na princip subsidiarity. Podle něj mají být rozhodnutí přijímána na co nejnižší úrovni státní správy/samosprávy. V podmínkách EU jde především o tzv. vertikální rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy.

Pravidla v EU dle Lisabonské smlouvy přináší (v Hlavě I Smlouvy o fungování EU) rozdělení kompetencí mezi EU na jedné straně a její členské státy na straně druhé. Výlučné kompetence Sdílené kompetence Podpůrné, koordinační a doplňkové

Výlučné kompetence V oblastech s tzv. výlučnými kompetencemi má Evropská unie v podstatě monopol na tvorbu pravidel. Členské země zde mohou přijímat rozhodnutí jen s povolením EU. Jde především o oblast zahraničního obchodu, cel, měnové politiky (pro země eurozóny) a část problematiky vnitřního trhu.

Sdílené kompetence V oblastech s tzv. sdílenými kompetencemi mohou členské země vydávat vlastní legislativu jen tehdy, pokud zde již neexistuje společná evropská úprava, případně jako doplněk k ní. Zahrnuje čtyř svobod vnitřního trhu, zemědělství a rybolov, doprava, sociální politika, ochrana životního prostředí, hospodářská soutěž, daně, občanství Unie, ochrana spotřebitele, politika na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a vízová, přistěhovalecká a daňová politika.

Doplňující kompetence Doplňující kompetence má Evropská unie v oblastech, kde svou činností podporuje politiku jednotlivých členských zemí. I když EU v některých oblastech s doplňujícími kompetencemi působí velmi aktivně, jádro pravomocí zde zůstává v rukou národních vlád. Do této kategorie náleží např. hospodářská politika, zaměstnanost, vzdělání, věda a výzkum, ochrana veřejného zdraví, kultura nebo celní spolupráce.

Kompetence členských zemí Evropská unie v nich nemá právo přijímat rozhodnutí ve věcech, které jsou v kompetenci členských zemí. Členské země například samy rozhodují o své vnitřní organizaci, systému veřejné správy, organizaci svých bezpečnostních složek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd.

Oboustranná flexibilita Daný (poměrně extenzivní) výčet pravomocí není v důsledku zavedení tzv. oboustranné flexibility nutně neměnný. Oboustranná flexibilita umožňuje nejen rozšíření (výlučných) pravomocí EU, ale naopak i jejich redukci.

BOX: Pravo mo ci E U podle Lisa bon ské smlo uvy Výlu čné pravo moci 1.1 celní u nie 2.1 st anovení p ravidel h ospod ářské soutěže nezbytných pro fu ngo vání vnitř ního trhu 3.1 měnová polit ika pro členské st át y, je jichž měnou je euro 4.1 zachování b iologických mořských zdrojů v rámci spo le čn é ryb ářské politi ky 5.1 sp olečná obchodn í p olit ika Sd ílen é pravo mo ci vnitřní trh sociální p olit ik a hos podářsk á, sociá lní a územní soudržnost zemědělst ví a ryb olov, vyjma zachování biologick ých mořských zd ro jů životní prostře dí ochrana sp otřebitele dop rava transev rop ské s ítě energetika prostor svobody, bezpečnosti a práva sp olečné otá zky bezpečnosti v oblasti veřejn ého zdraví činn ost v oblas ti vý zkum u, techn olog ic kého ro zvo je a vesm íru sp olečná politi ka v ob la sti rozvojové spolupráce a h umanitá rní pomo ci Podpůrné, ko ordinační a do plňkové prav omoci ochrana a zlepšování li dského zdraví prů mysl ku ltura cestovn í ruch všeob ec né vzd ěl ávání, od borné vzdělávání, m lá dež a sport civilní ochrana sp rávn í sp olup rá ce