Bakalářská práce KONTROLNÍ ČINNOST OBECNÍCH ŽIVNOSTENSKÝCH ÚŘADŮ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Bakalářský studijní program Hospodářská politika a správa studijní obor: Veřejná správa Bakalářská práce KONTROLNÍ ČINNOST OBECNÍCH ŽIVNOSTENSKÝCH ÚŘADŮ Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ing. Jurčík Radek, Ph.D. Autor bakalářské práce: Markéta Sedláčková Brno 2008

Poděkování Děkuji touto cestou vedoucímu diplomové práce JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při vypracování bakalářské práce. 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kontrolní činnost obecních živnostenských úřadů vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Kyjově dne 26.5.2008 Podpis:. 3

ABSTRAKT Sedláčková, M. Kontrolní činnost obecních živnostenských úřadů. Bakalářská práce. Brno, 2008. Bakalářská práce je zaměřena do oblasti kontroly v rámci živnostenského podnikání. Zabývá se celým průběhem živnostenské kontroly ze strany kontrolního orgánu i kontrolovaného subjektu, jejich právy, povinnostmi a základními pravidly kontrolní činnosti vůbec. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část seznamuje s pojmy živnostenský úřad, živnostenské podnikání a kontrolní činnost. Začátek této části je věnován popisu struktury, činností živnostenských úřadů a dále práce pojednává o rozdělení živností, subjektech, které mohou živnostenské oprávnění získat a za jakých podmínek, významu funkce odpovědného zástupce a živnostenského rejstříku. Všechny tyto skutečnosti jsou důležité pro pochopení praktické části, ve které je s těmito pojmy pracováno a počítáno s jejich znalostí. Na úvod praktické části je čtenář seznámen s hlavními činnostmi obecního živnostenského úřadu z praxe a je zde podrobně popsán průběh vlastního výkonu živnostenské kontroly včetně společné kontroly s Českou obchodní inspekcí, postup kontrolního orgánu, důsledky vyplývající z kontrolní činnosti až po její ukončení. ABSTRACT Sedláčková,M. Monitorin activity of the municipal trades licensing offices. Bachelor s thesis. Brno, 2008. This bachelor s dissertation is focusing on monitoring activity of the municipal trades licensing offices. This work is oriented to the process of the trade control between the inspection authorities and a control subject. Also, their laws, obligations and principles of monitoring activity at all. This work is sector to the two parts: theoretical and practical. The theoretical part outlines the basic concepts of the trades licensing office, trade business and monitoring activities. Start of this work is oriented to account of structure activity of the municipal trades licensing. What are the conditions for qualified as an accountant. All of this conceptions are important for practical part. Preliminary second part I describe a main activities of the municipal trades licensing offices in practise and workflow of this offices in conjuction with Česká obchodní inspekce, process of inspection authorities and resulting consequences. 4

OBSAH 1. Úvod, cíl práce a metodika 7 1.1. Úvod. 7 1.2. Cíl práce 9 1.3. Metodika....10 2. Teoretická část...11 2.1. Současná struktura a činnosti živnostenských úřadů...11 2.1.1. Obecní živnostenský úřad.12 2.1.2. Krajský živnostenský úřad 13 2.1.3. Živnostenský úřad České republiky..13 2.2. Živnostenské podnikání...14 2.2.1. Předmět úpravy.14 2.2.2. Pozitivní a negativní vymezení živnosti...14 2.2.3. Rozdělení živností 14 2.2.4. Subjekty oprávněné provozovat živnost...17 2.2.5. Všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti.19 2.2.6. Odpovědný zástupce.19 2.2.7. Živnostenský rejstřík...20 2.3. Kontrolní činnost.22 2.3.1. Vymezení kontrolní činnosti.22 2.3.2. Současná právní úprava živnostenské kontroly hmotněprávní ustanovení...23 2.3.3. Současná právní úprava živnostenské kontroly procesní ustanovení...23 2.3.4. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole..24 2.3.5. Základní pravidla kontrolní činnosti (kontrolní řád).24 2.3.6. Opatření spočívající v uložení odstranění nedostatků rozhodnutím ve správním řízení. 25 2.3.7. Práva a povinnosti kontrolních pracovníků...25 2.3.8. Práva a povinnosti kontrolovaných osob..27 2.3.9. Povinnosti podnikatele dle 31 živnostenského zákona..28 2.3.10. Povinnosti podnikatele dle 17 živnostenského zákona..29 3. Praktická část... 32 3.1. Obecní živnostenský úřad Kyjov.32 3.2. Činnosti obecního živnostenského úřadu 33 3.3. Příslušnost k výkonu kontroly a k sankčnímu postihu 35 3.4. Průběh kontroly z pohledu praxe vzorový kontrolní řád..40 3.4.1. Pověření ke kontrole.40 3.4.2. Způsob oznámení kontroly...40 3.4.3. Postup kontrolního orgánu v případě, kdy nemohlo být zahájení kontroly oznámeno...41 3.4.4. Průběh vlastního výkonu kontroly po jejím zahájení...42 5

3.4.5. Přestupky dle 61 živnostenského zákona...44 3.4.6. Správní delikty dle 62 živnostenského zákona..45 3.4.7. Správní delikty dle 63 živnostenského zákona..46 3.4.8. Nesoučinnost kontrolované osoby ke kontrole.47 3.4.9. Pořádková pokuta..51 3.4.10. Protokol o kontrole...52 3.4.11. Námitkové řízení...53 3.4.12. Doplnění protokolu...54 3.4.13. Ukončení kontroly.54 3.4.14. Náklady kontroly...54 3.5. Společné kontroly s Českou obchodní inspekcí.....54 3.6. Přehled činnosti OŽÚ Kyjov v číslech 56 4. Závěr shrnutí, návrh změn a swot analýza.....57 5. Seznam použité literatury 63 6. Seznam tabulek a obrázků...... 63 6

1. Úvod a cíl práce 1.1. Úvod S kontrolní oblastí obecního živnostenského úřadu jsem se setkala při svém zaměstnání. Na Městském úřadě v Kyjově pracuji celkem osm let. Od 1.9.2005 působím na odboru obecní živnostenský úřad, kde má práce začala na registraci fyzických osoba a díky mé skvělé kolegyni jsem zde získala velmi rychle přehled a znalosti potřebné k samostatnosti na tomto úseku. Po téměř dvouletém zapracování v této oblasti se má náplň pracovní činnosti změnila a od 1.7.2007 jsem referentkou na oddělení kontroly, kde jsou velmi důležité znalosti získané z registračního místa, a které v rámci kontrolní činnosti uplatňuji každodenně. Jelikož mě tato práce velmi baví pro svou různorodost a mám v této oblasti praxi, vybrala jsem si tento okruh i pro zpracování bakalářské práce, na téma Kontrolní činnost obecních živnostenských úřadů, ve které dosažené znalosti a vědomosti mohu uplatnit. V současné době se řadí živnostenské podnikání mezi nejčastější formu podnikání, počet začínajících podnikatelů stále narůstá a proto věřím, že zvolené téma bakalářské práce je zajímavé a po přečtení přinese čtenáři souhrnné a srozumitelné poznatky, které využije v praktickém životě, třeba při jemu zahájené živnostenské kontrole, a nebo alespoň poskytne ucelený přehled této problematiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Začátek teoretické části je věnován soustavě živnostenských úřadů v České republice a činnostem jednotlivých orgánů. Cílem bylo seznámení s pojmem živnostenský úřad, jeho dělení a přiblížení kompetencí z důvodu pochopení významu a existence tohoto orgánu. V úvodu teoretické části je zakotven předmět úpravy živnostenského podnikání, pozitivní a negativní vymezení živnosti, ze kterého vyplývá několik znaků charakterizujících podnikatelskou činnost. Rozdělení živností se věnuje samostatně jedna kapitola, která podává přehled o typech dělení živností z hlediska vzniku či předmětu podnikání a blíže je specifikuje. Důležitá je znalost všeobecných a zvláštních podmínek provozování živností, které stanoví kritéria k založení živnostenského oprávnění, při jejichž nesplnění není možné podnikatelskou činnost provozovat. S podmínkami provozování živností souvisí i pojem odpovědný zástupce, kdy jedním ze záměrů této práce je vysvětlení důvodů a principu jeho ustanovení, přičemž oba tyto pojmy, stanoví mantinely provozování živností jako takových. Všechny tyto pojmy, včetně živnostenského rejstříku, zahrnout do kapitol bakalářské práce 7

bylo mým cílem, jelikož jsou v napsaném rozsahu nezbytné pro pochopení problematiky živnostenské kontroly a s jejichž znalostí je v praktické části počítáno. Druhá polovina teoretické práce je věnována současné právní úpravě, vymezení a pravidlům kontrolní činnosti neboli kontrolnímu řádu, jehož součástí jsou práva a povinnosti jak kontrolního orgánu, tak také kontrolovaných subjektů. Na úvod praktická část představí Obecní živnostenský úřad Kyjov, jeho činnosti z pohledu praxe, které v zákoně taxativně vyjmenovány nejsou, čímž z velké části přiblíží pracovní náplň obecních živnostenských úřadů. Kapitola příslušnosti k výkonu kontroly a k sankčnímu postihu poskytne čtenáři legislativní přehled kontrolního dozoru, pro přehlednost zpracovaný i do tabulky. Nejvíce mých poznatků z praxe je zapracováno do několikastránkového přehledu o průběhu živnostenské kontroly, které začíná pověřením ke kontrole, kde je uvedeno co se za takové pověření v praxi považuje, jaké mohou být způsoby oznámení zahájení živnostenské kontroly, kdy je zahájena a nebo naopak, proč zahájena být nemohla nebo jaký je postup po zahájení takové kontroly, jakých přestupků se kontrolované subjekty mohou dopustit či jakým sankčním postihům mohou být vystaveny. Při výkonu kontrolní činnosti se kontrolní pracovníci setkávají také s nesoučinností kontrolované osoby ke kontrole. Bakalářská práce odhaluje postup obecního živnostenského úřadu a řešení takové situace na konkrétním modelovém případu s přehledným grafickým znázorněním. Součástí praktické části o průběhu kontroly jsou i její důsledky, tedy ukládání pořádkových pokut, důvody a podmínky jejich uložení. Pro ucelenost zpracování tématu zařazuji do obsahu i skutečnosti o ukončení kontroly, včetně námitek. V závěru praktické části je zmíněna dohoda o společných kontrolách obecních živnostenských úřadů a České obchodní inspekce, záměr těchto společných kontrol a kompetence obou orgánů s cílem poukázat na jejich existenci a význam, kde je počet společných kontrol uveden, jako jedna z položek, ve vytvořené tabulce v poslední kapitole. Cílem je poskytnutí přehledu o počtu všech kontrol a pokut včetně jejich výše uložených Obecním živnostenským úřadem Kyjov za rok 2007. 8

1.2. Cíl práce směřuje. Nedílnou součástí úvodní kapitoly je přesná a úplná definice cíle, k němuž práce V předešlém úvodu jsou nastíněny dílčí cíle, kdy hlavním cílem této bakalářské práce je přiblížení oblasti kontroly živnostenského podnikání v působnosti obecního živnostenského úřadu v teorii i praxi, seznámení s právními předpisy v této oblasti a kontrolním řádem, který zahrnuje mimo jiné práva a povinnosti kontrolních pracovníků i kontrolovaných osob nutné k řádnému průběhu a postupu výkonu živnostenské kontroly a celkově poskytnout ucelený přehled kontrolní činnosti obecních živnostenských úřadů. Cílem je také seznámení s pojmy v teoretické části, kdy mým záměrem je tyto pojmy vysvětlit z důvodu jejich následného zapracování do praktické části. Velký význam kladu cílu pochopení a seznámení s celým postupem provádění živnostenské kontroly, který podrobně popisuje její průběh i z pohledu praxe až do ukončení kontrolní činnosti včetně možných přestupků s vyvozováním následných opatření a postihů a následně tento postup schématicky zpracovat. Mým cílem je také problematické oblasti, jako je nesoučinnost kontrolované osoby ke kontrole, popsat a na určité modelové situaci ukázat řešení takového problému včetně přehledného grafického znázornění. 9

1.3. Metodika Zpracování této bakalářské práce předcházelo shromáždění dostupných dat, materiálů a metodik včetně jejich důsledného prostudování. Metodou je analýza sněmovního tisku 354/0, část č. 1/2 a část č. 2/2 - novela zákona živnostenský zákon a následně zákon č. 130/2008 Sb., ze dne 20. března 2008, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Mezi metodiku nepochybně patří také analýza zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, spolu s další legislativou týkající se tématu bakalářské práce tj. kontrolní činnosti obecních živnostenských úřadů, uvedenou v seznamu literatury v závěru této práce. Dne 2.4.2008 podepsal zákon č. 130/2008 Sb. prezident Václav Klaus. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. 1.7.2008. Pro efektivní význam zpracování této bakalářské práce je pracováno již se zmíněným zákonem č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Praktická část je zaměřena na činnosti oddělení kontroly obecního živnostenského úřadu, seznámení s právními předpisy upravujícími kontrolní činnost a postupy k provádění živnostenské kontroly. Velkým přínosem při zpracování této práce je má dosavadní praxe, poznatky a znalosti, které jsem získala při mém působení na oddělení kontroly Obecního živnostenského úřadu Kyjov. Z tohoto zdroje se odvíjí mé hlubší zaměření na celou problematiku práce, ve které představuji i vlastní grafická znázornění pro lepší orientaci v oblasti, uvádím zde modelovou situaci při nesoučinnosti podnikatele s kontrolním orgánem, která je taktéž graficky znázorněna vývojovým grafem. Celý text provází tabulky vyplývající ze statistik Krajského živnostenského úřadu Jihomoravského kraje, včetně tabulky vlastního zpracování pro přehled kontrolní činnosti Obecního živnostenského úřadu Kyjov v číslech a práci uzavírá seznam použité literatury, tabulek a obrázků. 10

2. Teoretická část 2.1. Současná struktura a činnosti živnostenských úřadů Strukturu živnostenských úřadů v České republice a jejich působnost upravuje zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech (dále jen zákon o živnostenských úřadech), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška 388/2002 Sb., Ministerstva vnitra o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Živnostenskými úřady dle zákona o živnostenských úřadech, který nabyl účinnosti 1. ledna 1992, jsou: obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních živnostenských úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy, krajské živnostenské úřady, které tvoří odbory krajských úřadů, a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy, Živnostenský úřad České republiky. 1 Živnostenské úřady Obecní živnostenské úřady Krajské živnostenské úřady Živnostenský úřad ČR Obr. 1: Schéma struktury živnostenských úřadů v České republice Pramen: Vlastní zpracování 1 Zdroj: 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 11

2.1.1. Obecní živnostenský úřad Vykonává dle zákona o živnostenských úřadech činnosti v rozsahu stanoveném zákonem č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a dále od 1.8.2006 plní funkci centrálního registračního místa (dále jen CRM): přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení na základě zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, správním orgánem je příslušný správce daně vykovávající správu daní z příjmu, přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění a to v rozsahu stanoveném 10a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci s provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 214/2006 Sb., správním orgánem je příslušný orgán sociálního zabezpečení, přijímá oznámení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, správní orgán je příslušný úřad práce, přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném 10a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb., správním orgánem je příslušná zdravotní pojišťovna, přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném 10a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb., správním orgánem je příslušná zdravotní pojišťovna. 2 Údaje včetně jejich změn z přijatých přihlášek a oznámení předává obecní živnostenský úřad příslušným správním úřadům do 5 pracovních dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění nebo ode dne, kdy byly odstraněny závady ohlášení nebo ohlášeny změny. Samotné oznámení údajů či změn podle zvláštního právního předpisu nelze 2 Zdroj: 2 odst. 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 12

prostřednictvím CRM uskutečnit. Činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. 2.1.2. Krajský živnostenský úřad vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce CRM, vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadům ve svém obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů ve svém správním obvodu, spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejich působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženými, je provozovatelem živnostenského rejstříku, je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, která jsou povinny sdělit krajskému živnostenskému úřadu do 15 dnů, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. 3 2.1.3. Živnostenský úřad České republiky zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání, vykonává řídící, koordinační a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům, může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly, v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů, je správcem živnostenského rejstříku, spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženými, je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, která jsou povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. 4 3 Zdroj: 3 odst. 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 4 Zdroj: 5 odst. 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 13

2.2. Živnostenské podnikání 2.2.1. Předmět úpravy Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen živnostenský zákon), upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. 2.2.2. Pozitivní a negativní vymezení živnosti S pojmem živnostenské podnikání souvisí vymezení samotného pojmu živnosti. Živnost neboli podnikatelskou činnost charakterizuje několik znaků: je to činnost soustavná, provozovaná samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Pokud jsou naplněny všechny zmíněné znaky jedná se o živnost a tyto znaky živnosti představují pozitivní vymezení. Živností se však nerozumí každá činnost, živnostenský zákon vymezuje i negativní znaky činnosti, které jsou z působnosti tohoto zákona vyloučeny, tudíž živností dle 3 živnostenského zákona nejsou. 2.2.3. Rozdělení živností Živnosti dělíme buď z hlediska vzniku na ohlašovací a koncesované nebo z hlediska předmětu podnikání na obchodní, výrobní a poskytující služby. a) Ohlašovací živnosti, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení 5, vznikají dnem ohlášení nebo dnem pozdějším, pokud je takový den v ohlášení žadatelem uveden, dělí se na: řemeslné živnosti, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedení v 21 a 22, vázané živnosti, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, není-li stanoveno jinak, Živnost volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. 6 5 Zdroj: 9 zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony 14

Řemeslné živnosti Jsou uvedené v příloze 1 živnostenského zákona. Jak již je výše uvedeno, pro provozování této živnosti musí ohlašovatel splnit podmínku odborné způsobilosti a to doložením dokladu o dosažení požadovaného vzdělání v přímém nebo příbuzném oboru. Za příbuzný obor se považuje obor, ve kterém se používají stejné nebo obdobné pracovní postupy a odborné znalosti. Doklady prokazující odbornou způsobilost podle 21 živnostenského zákona mohou být nahrazeny doklady o vykonání šestileté praxe v oboru. 7 Vázané živnosti Tyto živnosti jsou uvedené v příloze č. 2 živnostenského zákona. Odborná způsobilost pro živnosti vázané je taxativně vymezena v příloze č. 2 živnostenského zákona nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Převážně se jedná o průkazy způsobilosti či osvědčení vydávané orgány státní správy. Volná živnost Živnost je opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti, uvedená v příloze 4 živnostenského zákona. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky viz níže 3.2.5.; Předmět podnikání živnosti volné jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. b) Druhou skupinu tvoří koncesované živnosti. Jsou uvedené v příloze č. 3 živnostenského zákona, která stanovuje odbornou způsobilost koncesovaných živností nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Koncesní listina nevzniká ohlášením, k vydání koncesní listiny dochází ve správním řízení, zahajovaném na základě žádosti o koncesi a vniká dnem nabytím právní moci rozhodnutí o udělení koncesní listiny. Důvodem udílení koncesí na určité činnosti je zejména ochrana veřejného zájmu z hlediska vysokých nároků na zvláštní odbornou způsobilost, danou povahou provozu,resp. jeho nebezpečností vůči okolí. 6 Zdroj: 19 zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen zákon č. 13/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) 7 Zdroj: 22 zákona č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 15

Tab. 1: Statistika živnostenského podnikání v ČR k 31.12.2007 Počet ke dni : 31.12.1992 31.12.1997 31.12.2002 31.12.2007 Celkem platných ŽO - z toho 940 334 2 611 442 3 402 149 3 961 070 pro živnosti : koncesované 89 312 148 897 131 972 122 593 : vázané 164 467 241 446 270 550 307 777 : řemeslné 190 517 440 265 619 826 714 574 : volné 496 038 1 780 834 2 379 801 2 816 126 ŽO pro fyzické osoby 799 127 2 057 035 2 608 175 2 902 788 ŽO pro právnické osoby 141 207 554 407 793 974 1 058 282 ŽO pro cizince - 77 097 75 661 85 409 Podnikatelé celkem 656 123 1 648 872 1 908 306 2 054 325 - z toho : fyzické osoby 1 456 829 1 676 221 1 787 057 : právnické osoby - 192 043 232 085 267 268 Podnikatelé cizinci celkem - 63 501 60 532 68 785 Počet obyvatel 10 316 734 10 315 923 10 182 471 10 349 372 Počet ŽO na 1 podnikatele 1,43 1,58 1,78 1,93 Pramen: Http:///www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www.krjihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=2958&typeid=2 >. 4 000 000 3 500 000 3 000 000 Počet ŽO 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 31.12.1992 31.12.1994 K datu 31.12.1996 31.12.1998 31.12.2000 31.12.2002 31.12.2004 31.12.2006 Celkem ŽO volné řemeslné vázané koncesované Obr. 2: Počet živnostenských oprávnění dle typů živností k 31.12.2007 v České republice Pramen: Http:///www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: <http: /www.kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=2958&typeid=2 >. 16

Z výše uvedených statistických čísel, z celkového počtu živnostenských oprávněných, převažují živnosti volné. Tento údaj koresponduje s údajem nejvíce kontrolovaného druhu živnostenského oprávnění - živností volných (z. č. 455/1991 Sb., obsahoval celkem 138 živností volných) a dále v pořadí řemeslných a na přibližně stejné příčce vázaných a koncesovaných živností. Při pohledu na číselné údaje o subjektech vyplývá, že nejvíce kontrol se provádělo u fyzických osob, na druhém místě u právnických osob a na místě nejméně provedených kontrol jsou ze subjektů cizinci, kterých je podstatně méně oproti dvěma uvedeným skupinám. Tedy závěrem lze uvést, že počet kontrol a druh kontrolované živnosti závisí na počtu a druhu živnostenských oprávnění. 2.2.4. Subjekty oprávněné provozovat živnost Živnost může provozovat česká fyzická nebo právnická osoba, tj. osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem, státní povolení k provozování koncesí se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Zahraniční osoba, tj. fyzická osoba nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zákona č. 326/1996 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinnost mít pro pobyt na tomto území povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů. Povinnost doložit tento doklad se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území české republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci (manžel, partner) mohou, podle zákona č. 325/1991 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba. 8 Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Smrtí tato způsobilost zanikne. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku. Před sažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. 8 Zdroj: 5 odst. 6 zákona č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 17

Právnické osoby mají také práva a povinnosti. Právnickými osobami jsou: sdružení fyzických nebo právnických osob (obchodní společnosti, družstva) účelová sdružení majetku (nadace, fondy) jednotky územní samosprávy (obce, kraje) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (banky, zdravotní pojišťovny, aj.). Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby vznikají dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Současně musí být určeno sídlo a to adresou, kde právnická osoba skutečně sídlí, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Tab. 2: Počet podnikatelů a živností fyzických osob dle věkové struktury k 31.12.2007 Věk Podnikatelé - FO Počet živností - FO Počet % Počet % Skupina 18-20 9 422 0,53 10 609 0,37 Skupina 21-25 67 550 3,78 84 289 2,91 Skupina 26-30 168 165 9,42 240 545 8,29 Skupina 31-35 264 046 14,79 421 299 14,52 Skupina 36-40 236 172 13,23 398 191 13,73 Skupina 41-45 241 783 13,54 420 173 14,49 Skupina 46-50 212 479 11,90 366 941 12,65 Skupina 51-55 220 965 12,38 377 587 13,02 Skupina 56-60 175 075 9,81 294 314 10,15 Skupina 61-65 104 129 5,83 166 197 5,73 Skupina 66-70 45 499 2,55 68 085 2,35 Skupina 71-75 22 355 1,25 30 526 1,05 Skupina 76-80 12 376 0,69 15 720 0,54 Skupina 81-85 5 084 0,28 6 116 0,21 ČR 1 785 100 100,00 2 900 592 100,00 Pramen: Http:///www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www. kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=2958&typeid=2 >. 18

Z výše vytvořené tabulky vyplývá skutečnost, že se při podnikání fyzických osob nejvíce podílejí podnikatelé či podnikatelky ve věkové hranici 31-35 let. Dokonce podrobnější statistiky uvádějí, že v rámci celé České republiky je nejvíce podnikatelů fyzických osob z celkového počtu 1 787 057 ve věku 33 let, což v celkovém počtu podnikatelů tvoří 3,16 %. Za zmínku stojí také věk 43, což je věk podnikatelů, kteří vlastní největší počet živnostenských oprávnění a to 90 360 z celkového počtu živnostenských oprávnění 2 902 788 v rámci České republiky, což vyjadřuje 3,11 %. Výše uvedená data týkající se celé České republiky platí k 31.12.2007. 9 Naopak údaj o podnikatelích mez 81-85 lety je překvapující. Při takových kontrolách se ale ve většině případů přijde na skutečnost, že tito lidé, pro svůj vysoký věk, již nepodnikají, ale neohlásili přerušení provozování živnosti. Tato skutečnost je do protokolu zaevidována a převážně podnikatel ve svém jednání na živnostenském úřadě pokračuje na oddělení registrace žádostí o zrušení živnostenského oprávnění. Praxe odhaluje kontrolním pracovníkům skutečnost porušení živnostenského zákona, neoznámením přerušení provozování živnostenského podnikání, velmi často. 2.2.5. Všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: o dosažení věku 18 let o způsobilost k právním úkonům o bezúhonnost 10 U právnických osob musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce i statutární orgán. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní právní předpisy vyžadují. 2.2.6. Odpovědný zástupce Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný 9 Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/default.aspx?pubid=2958&typeid=2 10 Zdroj: 6 odst. 1 zákona č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 19

provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu (písemném nebo ústním). Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti a to je právě důvodem proč si podnikatel ustanoví odpovědného zástupce, čili z důvodu, že sám tyto všeobecné či zvláštní podmínky nesplňuje. Za účinnosti zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se jednalo o případy čerstvě vyučených mladých lidí v řemesle, kteří sice měli dosažené odborné vzdělání, ale chyběla jim praxe v oboru. A právě novelou byl tento problém vyučených lidí odstraněn, kdy právě změnou živnostenského zákona bylo mimo jiné cílem zjednodušit vstup mladým do podnikání nevyžadováním praxe při vyučení v oboru, snížením prokazování let praxe u vyučení v příbuzném oboru i všeobecně u všech druhů živností. Praxí v oboru se pro účely živnostenského zákona rozumí výkon odborných činností, náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti, osobou samotně výdělečně činnou v oboru nebo v příbuzném oboru na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační složky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnosti, nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce, odpovídající oboru živnosti, v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru. Dokladem o výkonu praxe je písemné potvrzení vydané zaměstnavatelem či příslušným orgánem. Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit příslušnému živnostenskému úřadu do 15 dnů ode, kdy uvedená skutečnost nastala. 11 2.2.7. Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady. Rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem, s výjimkou údajů níže uvedených pod bodem h) a rodných čísel, které živnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními právními předpisy. 11 Zdroj: 11 odst. 5 zákona č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 20

Do rejstříku se zapisují údaje včetně jejich změn týkající se: a) fyzické osoby: jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též označení a adresu organizační složky podniku umístěné v české republice a u vedoucího organizační složky podniku umístěné v České republice jméno, příjmení státní občanství, bydliště nebo pobyt na území české republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, b) u právnické osoby: obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby: jméno, příjemní, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále označení a adresa organizační složky podniku umístěné v české republice, c) druh živnosti, provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich, s výjimkou mobilních provozoven a automatů, d) doba platnosti, datum vzniku a zániku živnostenského oprávnění, e) předmět podnikání, f) datum zahájení, pozastavení nebo přerušení provozování živnosti, g) prohlášení a zrušení konkursu, vstup právnické osoby do likvidace, překážky provozování živnosti podle 8 živnostenského zákona, h) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut, i) další doplňující údaje vztahující s k rozsahu živnostenského oprávnění. Na požádání živnostenský úřad z rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě podnikateli úplný či částečný výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Živnostenský úřad poskytuje údaje z rejstříku také příslušným orgánům státní správy uvedených v 48 resp. 55 živnostenského zákona (Českému statistickému úřadu, České 21

správě sociálního zabezpečení, Cizinecké policii, zdravotním pojišťovnám), v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a nebo prostřednictvím příslušné adresy centrálního registru. Živnostenský úřad České republiky do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností. Za tím účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Příkladem je poskytování údajů Ministerstvem vnitra Živnostenskému úřadu České republiky pro potřeby vedení rejstříku z informačního systému evidence obyvatel. Tyto údaje jsou poskytovány také v elektronické podobě umožňující dálkový přístup a jsou využívány v informačním systému rejstříku pro výkon činností stanovených zákonem živnostenským úřadům. 12 2.3. Kontrolní činnost 2.3.1. Vymezení živnostenské kontroly Přesná definice kontroly neexistuje v žádném právním předpise. Tento pojem bychom mohli vymezit výkladem, že kontrola je výkon kontrolní činnosti živnostenského úřadu na úseku živnostenského podnikání provádění vůči kontrolním subjektům. Živnostenské úřady vykonávají: Kontrolní činnost na úseku živnostenského podnikání dle živnostenského zákona vůči příslušným subjektům, jimiž jsou subjekty živnostenského podnikání viz 3.2.4.; a fyzické osobě provozující činnost, která je živností bez živnostenského oprávnění - přestupek ( 61 odst. 3 živnostenského zákona) nebo právnické či podnikající fyzické osobě provozující činnost, která je živností, aniž by pro tuto živnost měla živnostenská oprávnění správní delikt ( 63 odst. 1 živnostenského zákona). Dozorovou činnost (dozor, státní dozor) dle zvláštních právních předpisů viz tab. 3. v 4.3.; 12 Zdroj: 60 odst. 7 zákona č. 130/2008 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 22

2.3.2. Současná právní úprava živnostenské kontroly hmotněprávní ustanovení Živnostenskou kontrolu provádění dle 60a živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské oprávnění, poskytování služeb podle 69a živnostenského zákona a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese. Tímto je vymezen věcný rozsah živnostenské kontroly. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. 2.3.3. Současná právní úprava živnostenské kontroly procesní ustanovení: Živnostenský zákon nemá vlastní pravidla kontrolní činnosti. Procesní postup při výkonu živnostenské kontroly se řídí dle 60b živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají zaměstnanci živnostenských úřadů. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci provádějící kontrolu pořizovat též zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy (Policie České republiky, Česká obchodní inspekce, Finanční úřad, Stavební úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní úřad, orgány veterinární správy, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány inspekce práce, dopravní orgány aj. ) a za účelem společného výkonu kontrolní činnosti u jednoho podnikatele v tutéž dobu různými orgány kompetentními k výkonu tzv. správního dozoru Českou obchodní inspekci. Výkon živnostenské kontroly se řídí zvláštním zákonem zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona kontrolní činnost vykonávají pracovníci kontrolních orgánů na základě písemného pověření = kontrolní pracovníci při výkonu živnostenské kontroly. Vlastní postup provádění kontroly, neupravený živnostenským zákonem, upravuje podpůrně zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále jen zákon o státní kontrole), ve znění pozdějších předpisů (zvláště 8 až 26, kterými je vymezen kontrolní řád). Postup neupravený živnostenským zákonem ani zákonem státní kontrole je upraven podpůrným zákonem č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 23

Pořadí právních předpisů při postupu provádění živnostenské kontroly Živnostenský zákon Zákon o státní kontrole Správní řád Obr. 3: Schéma postupu provádění živnostenské kontroly dle právních předpisů Pramen: Vlastní zpracování 2.3.4. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Významné společensko ekonomické změny, ke kterým došlo v naší zemi, si vyžádali i podstatnou změnu právního řádu. Změnu právní úpravy bylo nutné provést i v oblasti kontroly, zvláště proto, že dřívější platná právní úprava (zejména zákon č. 103/1971 Sb., a zákon ČNR č. 116/1971 Sb.) se dostávala do rozporu se základními principy právního státu. Nejvýrazněji se tento rozpor projevoval ve vztahu základních obecně závazných právních předpisů o kontrole k Listině základních práv a svobod. Provádění kontroly u podnikatele nepředstavuje zásah do jeho osobnostních práv (čl. 10 Listiny základních práv a svobod), nýbrž je projevem dozoru nad dodržováním podmínek a omezení pro výkon určitých činností podle č. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z těchto důvodů došlo k vypracování zákonů a od 1.1.1992 vstoupil v platnost zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, který upravuje v obecné poloze výkon státní kontroly a vymezuje orgány správy, které ji vykonávají, stanovuje jednoduchá pravidla kontrolní činnosti, která upravují práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob, a dle kterého, v platném znění, postupujeme dodnes. 2.3.5. Základní pravidla kontrolní činnosti (kontrolní řád) Tímto kontrolním řádem se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi: kontrolními orgány (ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, místní orgány státní správy a orgány územní samosprávy, pokud vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a ostatní orgány 24

státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor a nebo inspekce podle zvláštních předpisů), pokud zvláštní zákon nestanoví těmto kontrolním orgánům jiný postup a kontrolovanými osobami (právnické a fyzické osoby) při kontrolách prováděných z vlastního podnětu kontrolních orgánů, na základě dožádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů (např. soudů či Okresní správy sociálního zabezpečení) nebo v dalších případech, pokud nestanoví zvláštní zákon jiný postup. 2.3.6. Opatření spočívající v uložení odstranění nedostatků rozhodnutím ve správním řízení Živnostenský úřad může dle 60d živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti. Možnost uložit opatření může živnostenský úřad ve dvou případech. Buď jako procesní důsledek kontroly po skončení kontrolní činnosti nebo bez jakékoliv návaznosti na živnostenskou kontrolu. V rozhodnutí podle výše uvedeného stanoví živnostenský úřad k odstranění nedostatků přiměřenou lhůtu a proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladné účinky. 2.3.7. Práva a povinnosti kontrolních pracovníků Dle 10 zákona o státní kontrole kontrolu nesmějí provést ti kontrolní pracovníci, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Kontrolní pracovník je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatost, oznámit tyto okolnosti svému nadřízenému. O podjatosti kontrolního pracovníka rozhodně vedoucí kontrolního orgánu nebo jím pověřený pracovník bez zbytečného odkladu. Do rozhodnutí o podjatosti činí kontrolní pracovník pouze úkony, které nesnesou odkladu. 13 Kontrolní pracovníci jsou oprávněni pro provádění kontroly dle 11 zákonu o státní kontrole: vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly, nedotknutelnost obydlí je 13 Zdroj: 8 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 25

zaručena není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen doklady), s požadavkem o předložení takového dokladu stanoví kontrolní pracovník lhůtu, ve které musí kontrolovaná osoba požadovaný doklad předložit, kdy stanovení lhůty je závislé na časovém průběhu kontroly a vždy na konkrétních okolnostech a reálných možnostech kontrolované osoby, požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zajišťovaných a souvisejících skutečnostech, z důvodu rychlého a úsporného průběhu kontroly, fyzické osoby nemají tuto povinnost v případech, kdyby jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým, zajišťovat v odůvodněných případech doklady, to připadá v úvahu zejména v těch případech, kdy hrozí zneužití dokladu či jeho zničení, jejich převzetí musí kontrolovaní osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků (lze využít teprve po vypořádání námitek proti protokolu), v případech stanovených tímto zákonem ukládat pořádkové pokuty, používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly. 14 Oprávnění kontrolních pracovníků musí umožňovat řádný výkon kontroly a zajišťovat, že nebude docházet ke zmaření účelu kontroly, na druhé straně v zájmu právní jistoty a ochrany práv kontrolovaných osob je nutné tato oprávnění vymezit pouze v nezbytném rozsahu. 14 Zdroj : 11 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 26

Dle 12 zákona o státní kontrole jsou kontrolní pracovníci povinni: oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit služební průkaz či pověření k provedení kontroly, šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, 15 zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití a současně zajistit, aby k těmto dokladům neměly přístup nepovolané osoby, přičemž kontrolní pracovník si ponechá odebrané doklady na dobu nezbytně nutnou, jakmile pominou důvody pro zajištění dokladů, je povinen bezodkladně tyto doklady vrátit kontrolované osobě, pořizovat o výsledcích kontroly protokol, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Zbavit povinnosti mlčenlivosti může kontrolní pracovníky jen ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou povinni prokázat doklady, musí přitom vycházet ze spolehlivě zjištěných a doložených skutečností. Kontrolní zjištění musí být objektivní a úplná, zejména z hlediska zajištění cíle kontroly. Při kontrole však musí kontrolní pracovník postupovat tak, aby bylo v maximální míře šetřeno práv a právem chráněných zájmů kontrolované osoby. Proto jsou stanoveny další výše uvedené povinnosti kontrolním pracovníkům. 2.3.8. Práva a povinnosti kontrolovaných osob Podnikatel je dle 60c živnostenského zákona, znění pozdějších předpisů, oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Touto třetí osobou může být zaměstnanec, odpovědný zástupce, osoba pověřená za provozovnu, zástupce Hospodářské a Agrární komory České republiky, zástupce živnostenského společenstva, popř. jakákoli další osoba včetně takové osoby s níž má podnikatel uzavřené obchodní smlouvy. Počet osob přizvaných podnikatelem k živnostenské kontrole nelze ze zákona omezit, naopak nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly. Dle 10 zákona o státní 15 Zdroj : 12 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 27

kontrole oznámí kontrolované osoby kontrolnímu orgánu skutečnosti nasvědčující podjatosti kontrolního pracovníka, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. Kontrolované osoby jsou dle 14 zákona o státní kontrole povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnou součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků a v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. 2.3.9. Povinnosti podnikatele dle 31 živnostenského zákona zajistit účast odpovědného zástupce (je-li ustanoven) při provozování živnosti v potřebném rozsahu, označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání, liší-li se od bydliště, sídlo a zahraniční osoba organizační složku, pokud ji zřizuje, na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací či jiné obdobné právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, liší-li se od bydliště, sídlo a zahraniční osoba složku podniku. Povolený účel užívání stavby k podnikání prokazují i rozhodnutí vydaná dle zákona č. 50/1976Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ( starý stavební zákon ), jehož platnost skončila 31.12.2006. Mezi taková rozhodnutí, překládaná kontrolovanými osobami, patří kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o změně užívání stavby, dodatečné povolení stavby, které může obsahovat souhlas s užíváním stavby či ověřený pasport stavby. Od 1.1.2007 prokazují právo užívat stavbu a účel jejího užívání kontrolované osoby dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ( nový stavební zákon ), oznámením stavebníka o záměru užívání dokončené stavby stavebnímu úřadu, které je opatřené potvrzením podáním u příslušného správního orgánu, dále písemným souhlasem stavebního úřadu, že stavbu lze užívat či kolaudačním souhlasem. Rovnocenným podkladem pak může být rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, v němž stavební úřad vyjádřil souhlas s jejím užíváním, oznámením žadatele o záměru změny užívání dokončené stavby stavebnímu úřadu, souhlasem stavebního úřadu se změnou užívání stavby nebo rozhodnutím povolení změny užívání stavby. 28