Metodický návod pro tvorbu SWOT analýz s příkladem OBSAH: 1. Co je SWOT analýza 2. Jak se SWOT analýza používá v územním plánování 3. Vzorový příklad SWOT analýz pro obec 4. Použité zdroje a zkratky Zpracoval : Ústav územního rozvoje 1. Co je SWOT analýza SWOT je zkratka složená z počátečních písmen anglických slov: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí). SWOT analýza je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Umožňuje formulovat strategické vize: rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí, vyhnutím se rizikům. 1
2. Jak se SWOT analýza používá v územním plánování Metoda SWOT analýzy se v územním plánování používá ke zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je součástí rozboru udržitelného rozvoje území, který je podmnožinou územně analytických podkladů - nového nástroje územního plánování na úrovni obcí s rozšířenou působností a krajů. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP pořizují: - úřady územního plánování pro své správní obvody v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů; - krajské úřady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Viz 25-29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území zahrnuje uvedení jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na 1. horninové prostředí a geologii, 2. vodní režim, 3. hygienu životního prostředí, 4. ochranu přírody a krajiny, 5. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6. veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 7. sociodemografické podmínky, 8. bydlení, 9. rekreaci, 10. hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Viz 4 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 2
3. Vzorový příklad SWOT analýz pro obec Vzorový příklad SWOT analýz je zpracován nikoli pro správní obvod úřadu územního plánování, nýbrž pro území jediné obce, protože obce se budou s tímto úkolem potýkat při pořizování územních plánů v přechodném období, než budou zpracovány ÚAP. Viz 185 odst. 3 SZ: Nebudou-li územně analytické podklady pořízeny, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům. Při zpracování průzkumů a rozborů je nutná součinnost zpracovatele průzkumů a rozborů s úřadem územního plánování, s ohledem na již shromážděné údaje o území a rozpracované ÚAP. Tyto průzkumy a rozbory se budou zpracovávat v podrobnosti přiměřené území jediné obce. Vzorový příklad tématických SWOT analýz pro fiktivní obec Jde o větší vesnici poblíž města, ležící v úrodné zemědělské oblasti, s kvalitním přírodním zázemím. Obec je proslulá těžbou písků, zahradnickým centrem; zastavěné území se rozrůstá o nové obytné lokality 1. Horninové prostředí a geologie Regionálně významné zdroje stavebních surovin. Rozvoj těžby významných zásob stavebních surovin chráněného ložiskového území. Nepříznivé radonové riziko v území. Opuštěné těžební prostory, poddolovaná území. Zpoždění rekultivace vytěžených ploch. 2. Vodní režim Nadprůměrné zastoupení vodních ploch v řešeném území. Probíhající projekt revitalizace vodních toků. Zvýšení retenční schopnosti krajiny v důsledku racionálního obhospodařování půdy a realizace územního systému ekologické stability. Zvýšení podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně. Možnost využití řízených rozlivů v krajině při povodních. Nízká retenční kapacita území daná příliš vysokým procentem zornění půdy. Pokračující úbytek krajinné zeleně. Přítomnost vodní eroze, zejména ve svažité jižní části řešeného území. Výskyt místních záplav při silných deštích. Odklad řešení ohrožení území povodněmi. Intenzivní ošetřování plodin pesticidy. Dlouhodobý srážkový deficit v oblasti. 3
3. Hygiena životního prostředí Dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí. Významný pokles dálkových imisí z velkých stacionárních zdrojů. Zlepšení čistoty povrchových i podzemních vod po zániku velkokapacitního vepřína v katastru. Obecný důraz na zdravý životní styl. Vybudování silničního obchvatu obce. Zavedení systému separace komunálního odpadu. Vysoká hluková zátěž z dopravy v obci. Neuspokojivá kvalita ovzduší zejména vlivem nárůstu průjezdné dopravy a spalování fosilních paliv. Častý výskyt inverzních situací v zastavěném území. Okolí pily obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou. Předpokládané zvýšení intenzity silniční přepravy. Přechod na tuhá paliva vlivem vývoje cen plynu a elektřiny, spalování odpadu. Podezření na ekologickou zátěž v bývalém zemědělském areálu (brownfieldu). Nebezpečí narušení zdraví obyvatelstva spojené s radonovým rizikem. 4. Ochrana přírody a krajiny Nadprůměrná rozloha chráněných území. Evropsky významná lokalita Natury 2000 Do značné míry zachovalý typický krajinný ráz. Realizace funkčního územního systému ekologické stability. Rekultivace vytěžených území. Nedostatečná ekologická stabilita území. Úbytek zvláště chráněných druhů. Narušení chráněných území případnou výstavbou připravovaného obchvatu obce a rozšířením těžby štěrkopísků. Kolize mezi záměry na výstavbu větrných elektráren a estetikou krajiny. Odpor ochránců přírody vůči záměru na zřízení rekreačních vodních nádrží. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Příznivé klimatické a půdní podmínky pro zemědělskou výrobu. Lesní porosty na třetině řešeného území. Realizace komplexních pozemkových úprav. Podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny. Dotace na zalesňování pozemků. Nevhodné způsoby obhospodařování svažitých terénů. Neexistence ekologického způsobu hospodaření. Nepříznivá druhová skladba lesa. Pokračující zábor půdy pro výstavbu a těžbu. Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření, erozí a chemickými látkami. Ohrožení smrkových lesů kalamitami. 4
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dokončen obecní vodovod. Dokončena plynofikace obce. Povedena rekonstrukce vozovek a chodníků v ulicích. Záměr na vybudování sběrného dvora tříděného odpadu v obci. Podpora rozvoje hromadné dopravy a práce doma. Využití dotačních titulů z programů EU na zlepšení veřejné infrastruktury. Vedení průjezdné dopravy zastavěným územím obce. Omezování spojů hromadné autobusové dopravy. Špatné dopravní spojení s krajským městem. Zastaralý kanalizační systém vč. čištění odpadních vod. Odklad realizace obchvatu obce konflikt s ochranou přírody. Nedostatečná připravenost projektů na obecní infrastrukturu. Nedostatek vlastních finančních prostředků. Přetížení infrastruktury obce spojené s výstavbou vilové satelitní čtvrti. 7. Sociodemografické podmínky Relativně nízká nezaměstnanost. Dobrá vzdělanostní struktura obyvatel. Modernizace obecního úřadu: veřejný internet, bankovní služby. Zřízena policejní služebna v obci. Založen spolek pro obnovu venkova Projekt na rekonstrukci kulturního domu pro zájmovou a klubovou činnost. Blízkost města občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Rozvoj sociální péče s podporou obce i kraje. Vysoká intenzita vyjížďky do zaměstnání. Úbytek počtu trvale bydlících obyvatel migrací. Vysoký index stáří. Růst počtu domácností osamocených starších občanů. Útlum společenského života v obci, kulturní dům málo využíván. Zánik obecní školy. Hrozba nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení výroby v nosných podnicích v regionu. Konflikty pramenící ze způsobu života starousedlíků, způsobu života obyvatel nové čtvrti a mládeže. 8. Bydlení Převažující typ bydlení v rodinném domě se zahradou. Zájem o stavební parcely v obci. Obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu. Záchrana neobydlených domů k rekreační funkci (chalupaření). Chátrající a neobydlené domy. Vysoké průměrné stáří domů. Návesní prostor znehodnocen průjezdnou dopravou. Tlak developerů na vytváření větších lokalit satelitního bydlení. 5
9. Rekreace Kvalitní přírodní zázemí obce. Dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Možnost chalupaření, zahradničení. Vyhlášená restaurace v obci. Poutní kostel, tradice cyrilometodějských poutí. Poskytnutí rekreačního zázemí obyvatelům nedalekého města. Poptávka po rekreačním bydlení. Růst zájmu o domácí turistiku. Rozšíření nabídky ubytování. Zřízení rekreačních vodních ploch rekultivací vytěžených pískoven. Poloha mimo oblasti cestovního ruchu. Devastace budovy barokního zámečku. Narušení venkovského rázu zástavby. Chybějící zařízení pro sport, vyjma venkovních hřišť. Chybějící iniciativa a prostředky na rekonstrukci památek a rozhledny. 10. Hospodářské podmínky Relativní dostatek rozmanitých pracovních příležitosti v blízkém městě. Realizace velké průmyslové zóny v regionu. Průmyslová tradice regionu. Prosperující zahradnictví a pila v obci; záměr majitele na rozšíření provozu zahradnictví. Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu - malého a středního podnikání, - regionální ekonomiky (klastry), - soukromého zemědělského hospodaření, - využití potenciálu obnovitelných energií. Možnost využití budov opuštěného zemědělského areálu pro výrobní funkci. Poloha v rozvojové ose (dle politiky územního rozvoje) Nízká míra podnikatelské aktivity obyvatel. Zánik zemědělského podniku se sídlem v obci. Nízký podíl separace a využití komunálních odpadů. Neexistence bezprostředního napojení obce na dálniční síť. Upadající produkce zdejší významné plodiny cukrovky. Problematický odbyt domácího ovoce. 6
4. Použité zdroje a zkratky Použité zdroje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje zveřejněná na internetových stránkách Ústavu územního rozvoje http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/metodickenavody/metodikauap/met odika_uap_20070510.pdf. Wikipedie. Otevřená internetová encyklopedie. http://cs.wikipedia.org/wiki/swot EKOTOXA s.r.o. Brno. http://www.ekotoxa.cz/ipp/05-op/swot_2003.pdf. Modelové ověření rozboru podmínek trvale udržitelného rozvoje správního území obce Kyjov. ČVUT v Praze, fakulta architektury. Praha 2004. Modelové zpracování rozboru udržitelného rozvoje území správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov. Arch.Design s.r.o., Ing. arch. Petr Malý. Brno 2005. Studie rozvoje česko slovenského příhraničí. II. etapa. Ústav územního rozvoje. Brno 2005. Použité zkratky ÚAP SZ SWOT územně analytické podklady Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) SWOT analýza: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby) 7