7. 21. ročník ČERVENEC 2011 Letní vydání Vážení občané, zatím si příliš neužíváme prázdninového počasí, neboť se nám Medard nějak protáhl. A tak jsme se na obci více věnovali údržbě našich protipovodňových opatření. Bohužel, žádné z nich nás neochrání před tím, kdyby spadlo najednou více vody. Tato opatření mohou pouze zmírnit výši škod. Jen malá rekapitulace : vody od Mítova a Hořehled jsou od roku 2003 podchyceny nejprve do velkého melioračního trubního vedení a z obou stran silnice a přes pole Jívina vedeny do Bradavy. Velký účinek má nová propust a příkop přímo do Bradavy před Poříčím u Děkanského vršku. Nově svádí vody i příkop u Mlynáříků. Bohužel, z Děkanského vršku někdy steče tolik vody, že vytéká i na silnici v Jiráskově ulici. Od Struhař vpravo od silnice je voda zachycena novým záchytným příkopem do zmíněné propusti. Na druhé levé straně je voda svedena z příkopu u silnice podél ulice Pod Obecníkem a je dále vedena až do rokle k Dolinkám. Vody od Karlova oproti dřívějšku velmi ubylo v této oblasti došlo k zatravnění, výsadbě lesů a sadů. Velké množství vody přitéká také od Těnovic a Lipnice. U továrny jsou vody z příkopů svedeny novým propustkem pod opravenou silnicí do rokle a náhonu do Zámeckého rybníka. Bohužel, hodně vody teče stále cestou pod továrnou a přes louku u Houšků. Budeme to řešit. Došlo i k rozšíření můstku u mateřské školy z cca 0,75 m 2 průřezu na 3 m 2 průřezu. To je velké zvýšení. Funkční je zatím průřez 2,25 m 2, připravujeme projekt prohloubení a rozšíření koryta, abychom mohli využít celý nový průřez můstku. (Je to složitější, protože pode dnem vede dálkový optický kabel). Nově je také zřízen kanál a dešťové vpusti od zdravotního střediska, nemělo by už docházet k vyplavení ordinací. Řešit budeme ještě nové vpusti u školky. Hvížďalka. Po několika letech se nám podařilo nejen dokončit všechny projekty a posudky na rozšíření přelivu, odbahnění a odtokové koryto na Hvížďalce, ale i získat územní rozhodnutí a na část stavby stavební povolení. Chybí jen peníze Provádíme čištění náletů na hrázi. Pro případ povodně máme připraveny pytle a plachty na ochranu hráze. Nic více zatím bohužel dělat nemůžeme. Připravujeme také čištění struh pod horní Lipnicí, abychom ochránili spodní část obce. 1
V červenci jsme si vyzkoušeli jaké to je, když spadne 25 mm srážek během ½ - ¾ hodiny. Problémy v Hořehledech, dolní Lipnici, v Poříčí. Raději nedomýšlet, co by se stalo, kdyby spadlo 50, 100 mm během krátké doby. I k takovýmto srážkám dochází v některých místech naší republiky. Doufejme a modleme se, aby k tomu v tomto deštivém roce nedošlo. Nejhorší to vždy v Poříčí bylo kolem 10. srpna. Ale nyní raději pozitivně. Deštivé počasí má přeci i své výhody. Chvíle na posezení u domácího krbu. Chvíle na čtení. Například tohoto našeho zpravodaje. Najdete v něm zajímavosti z ciziny, z kulturních poříčských akcí i vyprávění z poříčské historie. Za tyto pěkné chvilky vyprávění bych rád za mnohé čtenáře poděkoval našemu kronikáři panu Ing.Miroslavu Tupému. Je obdivuhodné, jaké zajímavé poříčské souvislosti dovede stále nacházet i po 20 letech svých pravidelných příspěvků. Ing.M.Tupý je autorem jistě největšího počtu článků v našem zpravodaji. Děkujeme. Také bych rád poděkoval panu Václavu Karáskovi za jeho vzpomínky na doby, které pamatují již nemnozí. Děkuji mu za mladický elán, s nímž neúnavně dokumentuje i současné dění v Poříčí. Zdaleka nestihneme uveřejnit všechny jím připravené příspěvky. Díky za pozitivní články, krásnou češtinu i za příklad zájmu o každou kulturní a společenskou událost. Pane Tupý, pane Karásku, děkuji Vám za radost z dlouholeté spolupráce. P. Čížek 2
Loučení s deváťáky Ve čtvrtek 30.6. skončil školní rok 2010/2011 a děti odešly na prázdniny. Doufejme, že budou slunečné a plné krásných zážitků. Slavnostně jsme se také rozloučili s našimi deváťáky. Rozdání vysvědčení proběhlo v obřadní síni zámku. Od paní učitelky Mgr. M. Kubátové dostali žáci vysvědčení, od pana ředitele Mgr. J. Šeffla pamětní list a od pana starosty P.Čížka květinu. Na závěr pan starosta popřál všem žákům a žákyním hodně studijních i osobních úspěchů. Za perfektní organizaci musím také poděkovat paní matrikářce M. Sedláčkové. Naši deváťáci určitě budou třídou, na kterou budeme rádi vzpomínat. Zúčastnili se spousty soutěží, organizovali Stonožkové týdny, velkého úspěchu dosáhli v soutěži Rubikon a jejich rocková kapela pod vedením pana učitele Mgr. R. Škaly byla ozdobou každé akce. Všichni jim přejeme hodně úspěchů na středních školách, v osobním životě a hezké prázdniny! Mgr. Jiří Šeffl ředitel ZŠ a MŠ 3
Vyhlašovaná opatření: VII. Výzva je na dohled! Místní akční skupina sv. Jana z Nepomuku rozdělila během posledních 3 let mezi žadatele v 25 obcích regionu již více než 20 milionů Kč. Právě teď, ať už jste zástupce obce, neziskové organizace či podnikatel, je nejvyšší čas začít s přípravou Vašich projektů v rámci VII. Výzvy. Infoakce v souvislosti se správným vyplněním Žádostí o dotaci proběhne ve čtvrtek 11. srpna od 16:30 hod. v kanceláři MAS ve Spáleném Poříčí, (Nám. Svobody 132, 1. patro). V případě zájmu potvrďte předem svou účast! Opatření 2.3. Obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání Opatření 2.5. Zázemí pro kulturní, společenské a sportovní aktivity Opatření 4.9. Diversifikace činnosti zemědělských subjektů Opatření 4.11. Rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání Celková alokace: 2.340.000,-Kč Další důležité informace naleznete na www.mas.nepomucko.cz v sekci Aktuální výzvy, příp. kontaktujte kancelář MAS na e-mailu: mas.nepomucko@seznam.cz, tel. č. 602 334 882-3. Veškeré konzultace jsou zdarma. Pavel Motejzík Za poznáním historie do Království DANAR Letošní prázdniny budou zpestřovat poříčským dětem aktivity projektu MAS svatého Jana z Nepomuku Integrací do pohádky na ruby, podpořeného Nadací O2, o jehož realizaci se stará Lenka Vyskočilová. Vše ale začalo již v dubnu hrou dětských týmů Zapomenutými místy do historie Spálenopoříčska. Úspěšným soutěžícím byl odměnou výlet do středověku, byť jen fiktivního v historicko-řemeslném centru Království Danar v areálu hradní zříceniny Šelmberk. Aby iluze doby dávno minulé byla dokonalá, všichni účastníci byli oděni do dobových kostýmů s vysvětlením, jak se jejich jednotlivé části nazývají, při jakých příležitostech a jak se správně nosily. Pak už začalo samotné klání jednotlivých týmů, při kterém musely osvědčit nejen znalost historie, řemeslnou zručnost a dovednost při historických hrách, ale také spolupráci a týmového ducha. Při řemeslných soutěžích se účastníci seznámili nejen s výrobními postupy, používanými materiály, ale hlavně na vlastní kůži okusili, jak těžce si dříve lidé vydělávali na své živobytí. Ukované hřeby, vytočené hrnky či uplácané kachlíky byly jednoznačně potvrzením šikovnosti rukou soutěžících. Ještě úspěšněji předvedli své kulinářské schopnosti při výrobě bylinných másel z klášterní bylinkové zahrady. A jelikož jejich ochutnávku porota nejen přežila, ale navíc si i pochutnala, hodnotila počínání účastníků vysokými body. A jelikož středověk nebyl jen dobou tvrdé práce, ale i bohaté zábavy, tedy vlastně jak pro koho, pokračovala týmová klání lukostřelbou, souboji na kladině či šermířskými souboji. Soutěžní program byl zpestřen oddechovými aktivitami od pečení paštik dle historických receptů v hliněné chlebové peci, přes prohlídku hradní věže s výhledem na bájnou horu Blaník, posezení u ohně, až po drbání královského salašníka Bárnyho za uchem. Největší šanci na přežití ve středověku nakonec osvědčil tým zelených, což ovšem není podstatné. Podstatnější je, že se nám podařilo prožít čas plný nevšedních zážitků, ve společnosti nových kamarádů a přátel. Za spolupráci na přípravě a realizaci akce děkuji Lence Vyskočilové a Kateřině Žihlové, za odborné vedení o.s. Království Danar a za finanční podporu Nadaci O2. Další fotografie z akce najdete na: http://lomicak.rajce.net/1. Michal Arnošt 4
Vyhodnocení soutěže o volné vstupenky V měsíci červnu probíhala soutěž pro děti o volné vstupenky do letního kina, které se letos uskuteční od 28. 7. do 4. 8. Otázky jsme volili tentokrát z historie Spálenopoříčska. Volné vstupenky nakonec získaly tyto děti: 1. kategorie (1. 3. třída): Jana Zábrodská 2. A 2. kategorie (4. 6. třída): Jakub Čížek Vojtěch Janoušek Václav Pohanka 5. A 5. A 5. A ve 3. kategorii 7. 9. třída nebyli žádní soutěžící. Blahopřejeme vítězům, všem soutěžícím děkujeme za účast a těšíme se nashledanou v letním kině! Školní jídelna ZŠ a MŠ Spálené Poříčí Školní jídelna Základní školy ve Spáleném Poříčí v rámci hospodářské činnosti zajišťuje i stravování pro veřejnost. Této možnosti využívají zaměstnanci MěÚ Spálené Poříčí, důchodci i maminky na mateřské dovolené. Cena oběda včetně polévky činí 46 Kč. Jídlo se vaří podle výživových norem pro školní stravování, které zajišťují denní dávku všech živin pro správný růst a výživu dětí. Zdravá výživa je však nutná po celý život a v naší jídelně je záruka pestrosti a denně čerstvě uvařeného jídla. Informace : na telefonu : 371 594 674. Jídelníčky ŠJ jsou vždy k nahlédnutí na stránkách ZŠ : www.zsspaleneporici.cz vedoucí šk.stravování Jana Brudnová Praktický lékař ve Spáleném Poříčí - MUDr. Petr Zikula oznamuje termín čerpání dovolené - od 18.7.11 do 5.8.11 Město a autor Ladislav Kočí Vás srdečně zvou do nové Galerie Na Špejcharu na výstavu obrazů a artefaktů. Výstava potrvá do 15.8.2011 (Celým areálem Vás provede služba v Informačním centru) Městská knihovna Spálené Poříčí v době prázdnin uzavřena: 1. - 14. srpna 2011 5
O vodě z jiného soudku, ale ze stejného článku z plzeňských Radničních listů v březnu 2011 Ředitel francouzské plzeňské vodárny zde konstatuje, že spotřeba pitné vody v Plzni klesla za poslední léta z průměru 120 litrů na osobu za den (stejně jako v celé ČR) na přibližně 100 litrů. Přičítá to modernímu vybavení domácností : úsporné pračky, úsporné splachovače WC, možná i modernímu pití vody z novohradských hor. Šetří i podniková sféra. Přesto nabádá ještě k vyššímu šetření. Pan ředitel mnohomluvně odůvodňuje novou, značně vysokou cenu vody v Plzni, ale v podtextu z toho vyplývá, že bude hůř. Doufejme, že jen v Plzni a ne u nás v Poříčí. Ke spotřebě vody v Plzni mohu připojit z osobní zkušenosti skoro anekdotický příběh. V době mé práce ve škodováckých projektech investic na konci 60.let minulého století, jsme projektovali umělé osvětlení pro fotbalové zápasy tehdejší první ligy ve Štruncových sadech. Byla to tehdy velká novinka a večerní zápasy mívaly veliké návštěvy. Po mém nástupu do Energetického závodu Škodovky jsem však vpadl do problému nedostatku teplé vody na mytí v celém tehdy novém sídlišti Skvrňany. Zkrátka ráno tam nebyla teplá voda pro ranní mytí.ta se v sídlišti ohřívala centrálně ve velkých blokových stanicích v akumulačních boilerech teplem ze Škodovky. Úkol zněl zjistit, proč se to děje a provést opatření. Ve spolupráci s obsluhou výměníkových stanic jsme nad kalendářem výpadků vysledovali, že se to děje vždy ráno po večerních fotbalových zápasech. Fanoušci po fotbale ohřívali svá vychladlá těla ze Štruncáku pod horkou sprchou. Při tehdejších návštěvách kolem deseti tisíc diváků to způsobilo v sídlišti Skvrňany tuto kalamitu. Škodovácká teplárna začala potom topit podle rozlosování zápasů plzeňských fotbalistů. Dnešní mistr nejvyšší české fotbalové soutěže Viktoria Plzeň určitě zaplní tribuny nově rekonstruovaného stadionu a doufám, že to bude Plzni dělat čest a bude to bez problémů s ohřevem vody na mytí v Plzni. 1723 1809 Tyto letopočty ohraničují život jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů Josefa Haydna. Další letopočty 1759 1761 potom s určitou přibližností ohraničují působení tohoto mladíka u šlechtického rodu Morzinů v Praze i na jejich zámečku v Dolní Lukavici. Není to dlouhé období, ale kvalitní orchestr hraběte Karla Josefa Morzina mu poskytl dobré zázemí pro zdokonalení jeho přirozeného talentu. Hraběti se za to Haydn odvděčil Lukavickou symfonií, svojí první. Haydnovo působiště v Lukavici není v současnosti příliš reprezentativní a hodné takového velikána hudby, ale prý se blýská na lepší časy. V každém případě zde vznikla v roce 1999 krásná tradice Haydnovy hudební slavnosti. Ty se odehrávají na mnoha místech kolem Dolní Lukavice, v Přešticích, Příchovicích, Vícově, Nebílovech, Dobřanech, Chotěšově, Blovicích a od roku 2006 také v našem spálenopoříčském zámku. Zde však nebyl Josef Haydn předveden poprvé. Otevíral už výstavu naší rodačky Věry Šlechtové a jejího syna v roce 2005. Kmitnul se určitě už dříve na místních koncertech vážné hudby, protože jeho dílo obsáhlo od symfonií přes nástrojové koncerty až ke tvorbě písní a tanců. Byla to v 18. století taková pop muzic. A jedna z těchto písní slouží dosud. Často je hrána na sportovištích i na státních návštěvách představitelů Německa - (bohužel to bylo i za Hitlera). Haydnova píseň z roku 1797 s názvem: Gott - erhalte Franz der Kaiser zpívali i naši předkové s textem Zachovej nám hospodine císaře a naši Zem. Tím císařem už byl míněn Franta Pepa jednička, jak ho přibližoval českému národu geniální myslitel, vynálezce a spisovatel Jára Cimrman. Ve skutečnosti ji Josef Haydn věnoval císaři Františku I., který žil v letech 1768 1835. Zkrátka, kdo umí, umí a Josef Haydn uměl! Letošní koncert Haydnových slavností u nás 17. září bude patřit určitě k vrcholným zážitkům spálenopoříčských oslav dnů Evropského historického dědictví. Ing.M.Tupý 6
Ani silný déšť nás neodradil! Slaviti lipnickou pouť sv. Petra a Pavla, to už se stalo tradicí, a tak i letos 3. července, bylo vše připraveno přivítat co nejlépe hosty z celého okolí. Ovšem, až na to počasí s tím se jaksi nepočítalo. Ale obec a Davídkovic rodina docela předvídavě zorganizovaly před kaplí veliký, pevný stan, který dobře uchrání návštěvníky před přívalovým deštěm a větrem, při teplotě kolem 10 stupňů. Však také přišli ti každoroční, samozřejmě i domácí, ale i cizinci, jak o tom nejlépe svědčila řad aut na návsi. Pan farář zajistil pro některé přespolní dovoz i odvoz, což bylo v tom silném lijáku velmi vítané a příjemné. Kázání bylo pochopitelně zaměřeno na pevné, vytrvalé církevní sloupy a apoštolská knížata; svatý Petr, prostý člověk, obyčejný, málo vzdělaný rybář a svatý Pavel, vysoce vzdělaný člověk, římský občan, velmi literárně činný vždyť on svými kázáními proslavil i krásné přímořské řecké město Soluň, odkud k nám pak přišli i naši věrozvěstové Cyril a Metoděj. Však se s jeho kázáními setkáváme dodnes! Oba pak skončili mučednickou smrtí. Nu a potom jsme všichni přešli do lipnického společenského střediska, kde nás uvítala nejen Ebelendrova kapela a zpěv Jiřího Endršta až z dalekého Ústí nad Labem, ale i pouťové koláče. Byly výborné! Upřímné poděkování za ně všem lipnickým kuchařkám, které se opravdu vyznamenaly. Však si také spolu s pořadateli zaslouží jedničku, dokonce podtrženou! Teď ještě, kdyby i ta těnovická pouť! Ten letošní je už pátý! * * * Všechno to začalo asi před osmi léty tehdy naši chovatelé rozhodli, že v letních měsících uspořádají na zámeckém nádvoří folkový koncert. Ta první kapela, která zde tehdy hrála se jmenovala Kvinta. Lidí přišlo hodně, akce se líbila, a tak ji v dalších dvou letech opakovali s kapelami Blue Gate a Carabina. A potom, to bylo před pěti léty, nastal velký zlom. Bylo pozváno asi šest kapel a ty pak střídavě vyhrávaly až do noci. Povedlo se, lidé byli spokojeni a bylo tedy rozhodnuto, že příští koncerty se budou organizovat takto. Nu a Folk na zámku byl na světě! Letos jsme se sešli v sobotu 9.července. Počasí bylo nádherné (pro jistotu chovatelé postavili dva velké, pořádné stany) a předvídavě zajistili i pořádné občerstvení bylo horko a tedy i pořádná žízeň a třeba i chuť na nějaké to dobré sousto. Lidé přicházeli a mistr zvukař prováděl kontrolu svého zařízení (zvuk trochu zlobil). Všechny nás přivítal pan Václav Šašek a TRILOBITI už stáli připraveni; ing.l.toman vzal do ruky mikrofon a pět muzikantů (klávesy, bicí a hlavně kytary) zahájilo program. Prostředí je zde velmi dobré, akustika výborná a už šla jedna písnička za druhou : Máme se dobře, To je život!, Už tisíc let, Máme romantické představy a kdopak by si je všechny pamatoval však jsme je všechny odměnili pořádným potleskem! Po nich přišel na řadu REGENTBAND, tedy rodinná kapela čtyři hudebníci lesáka Zdeňka Regenta; kromě kytar a bendža měli i kontrabas. Ta jejich muzika je zase z jiného soudku. Začali tou veselou (kdo by ji neznal, však jsme si ji také pobrukovali ): Ta slepička kropenatá (a ovšem i všechny další její sloky Všude bylo ticho, jako v kostele, Policajt jdou, jdou, jdou, Hej, panímámo však ji určitě také znáte. Ale potom něco docela jiného : Slunce pálí, My jezdíme do přírody; potom něco pro zamyšlení : Jak skončil ten Indián, Myslím na Colorado, Žlutá kytka usychá; a pak ještě Pane můj, dej mi víru ty jejich písně jsou nějak hlubší a nutí k přemýšlení a my všichni jsme nějak zmlkli a zvážněli Moc jsme jim zatleskali tak moc, že jsme si vynutili i přídavek vlastně dva : O Růži, která je královnou a Bílý sníh. Na řadu pak přišla skupina FRC. Byli sice jenom tři, ale určitě vydali za víc! Začali trochu divoce (Já každou noc, Tak aspoň chvíli já chtěl u toho být) bylo to hodně tvrdé, ale pak přešli na ty staré americké, co připomínají greenhorny : To bych si přál, Oči pálí, Jen se dát na cestu zvolenou, Otevři oči, dlouhá noc končí a mír je mezi námi Však si také zasloužili náš potlesk. Vystřídal je LAZARBAND bylo jich devět (nejpočetnější skupina) a kromě kytar a bendža měli i skutečnou valchu na prádlo. Měli samozřejmě své zpěváky, ale někdy zpívali unisono všichni. A co nám zazpívali? Trochu nás rozněžnila ta jejich Život je jen náhoda (tu všichni známe, je hezká, líbila se nám a moc jsme tleskali), dále Sedm žlutých kamínků mám na dlani, Tak já jedu dál, To je liják! (ne, nebojte se, nepršelo, to jen ta písnička), Karolina jméno má, Šampaňské víno pěkné, svižné tempo, ale pak zase zpomalili a zazpívali tu známou kovbojskou Těch tisíc mil, Lodní zvon, Starý opuštěný stan 7
Zpívali hezky, však jsme také tleskali a hodně! dokonce ve stoje ale nepřidali! Možná, že už překročili svůj vymezený čas už se totiž připravila další skupina SEDM NEDOSTATEČNÝCH ono jich bylo sice jenom pět, ale zato měli i housle, flétnu a bubínek. A spustili naplno: Ráno, ráno slunce svítí, Na konečné stanici i ta jedna slovenská (docela pěkná) se jim tam nějak dostala. A pak zase píseň o tom, Když je člověk napůl, napůl lev. Na závěr pak byly tři sice docela hezké, ale měly docela zvláštní názvy : Zavržená, Náměsíčná, Nenechej! Celý šestihodinový nepřetržitý tok hudby a zpěvu uzavřela pětičlenná kapela FREGATA tři mužské kytary, dvě zpěvačky a ovšem řádka pěkných písniček : Jedu nocí, Byl to lásky žár, Růže dej mi na polštář, bílou nebo červenou, Já to vím, Pouštní chrám Bylo jich ovšem víc a byly moc hezké, ale to už tu byla 23.hodina, trochu se ochladilo, ale hlavně : zahřmělo a blížila se pořádná bouřka (potom také opravdu přišla, kdo si nepospíšil, pořádně zmokl). Lidé vstávají a odcházejí. Je to škoda. Ale pak mi napadá : což ten koncert začít dřív, třeba ve 14 hodin skončil by ve 20 hodin a to je ještě dávno světlo a lidé by domů tolik nepospíchali. Snad by to stálo za úvahu? V. Karásek Statistický lexikon České republiky 2005 Je to kniha Cvalík! Při formátu A4 má 1358 stran a je v ní zaznamenán výsledek sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001. Z ní jsem vám vypsal pár zajímavých údajů : - v Plzeňském kraji je 46 měst - nejdelší jméno má město Janovice nad Úhlavou - okres Plzeň - jih má 99 základních sídelních jednotek - základní sídelní jednotka Spálené Poříčí zahrnuje obce a jejich části : Číčov, Hořehledy, Hořice, Karlov, Lipnice, Lipnice u nádraží, Lučiště, Spálené Poříčí, Struhaře, Těnovice, Vlkov, Záluží. Tato jednotka Spálené Poříčí k 1.3.2001 čítala 1175 bytů v 703 domech, obyvatel měla 2512, z toho žen 1282. 404 obyvatelé byli ve věku nad 65 let, 1248 osob bylo ekonomicky aktivních, 711 jich dojíždělo za prací mimo Poříčí. Počty obyvatel v jednotlivých obcích uvádím jako nejvyšší a nejnižší: Poříčí 1436 Lipnice 325 Karlov 17 Záluží 17 Hořice 14 Statistici připojili ještě pár dalších údajů, ale ty už nejsou příliš zajímavé. Mnohem zajímavější je závěrečný abecední seznam všech obcí, ze kterého jsem opět udělal následující výpis : - spálení má ve jménu mimo našeho Poříčí také Spála, Spálov, Spálené, Spálená, Spálenec, Spáleneček a Spáleniště dvakrát. Poříčí je tu 13x, některá už jen jako městské části a navíc ještě Poříč a Poříčany. Lipnice je zde 6x a jedna Lipnička. Ovšem odvozením od lípy, od Lipá (v 1.pádě) až po Lípy (v množném čísle) jsou zaplněny dva dlouhé sloupce. A jak vy, současní obyvatelé základní sídelní jednotky Spálené Poříčí? Vyplnili jste a odevzdali sčítací dotazník? Uvidíme, jak se naše Poříčí za těch pár let změnilo? Já Škodovák, Tupý pokračování Moje působení v podnikové energetice ve Škodovce bylo značně rozsáhlé. Naše teplárna vytápěla v podniku číslem 13 milionů m 3 průmyslových hal a kanceláří, dodávala teplo ve formě horké vody až do doudlevecké části podniku. Po cestě zásobovala nemocnice na Borech, školy a bytové domy na Borech a to už od roku 1952. Další horkovod vedl od roku 1969 do sídliště Skvrňany, které mělo 5500 bytů. 8
Do podniku byla také dodávána tzv. pracovní pára pro pohon kovářských lisů, bucharů ve Velké a Malé kovarně. Pro zkušebnu turbin, kde byly poprvé zkoušeny nově vyrobené turbiny pro energetiku, jsme pro vyzkoušení dodávali vysokotlakou páru o 100 atmosférách a 500 stupňů teplou. Protože jsme zásobovali teplem i část města Plzně, byl jsem ředitelem závodu jmenován do teplárenské komise při plzeňské radnici. Ta rozhodovala o začátku a konci topné sezony, odstávkách zdrojů a přípravě nových zdrojů tepla. Měl jsem také za povinnost psát do podnikových novin Škodovák zprávy o přípravě tepláren na zimu, zásobách uhlí a občas vysvětlovat výpadky vytápění do podniku. Z toho důvodu mě ředitel našeho závodu přihlásil na školení dopisovatelů podnikových novin, kde jsme se učili spolu s dalšími Škodováky novinařině. Školení trvalo 3 roky, zásada naší práce dopisovatelů byla: články, zprávy, rozhovory s pracujícími našich závodů musí být konkrétní a krátké, aby si pracující podniku mohli co nejvíc přečíst o přestávce na svačinu. Pro mne i ostatní škodovácké dopisovatele to bylo v době mnoha zbytečných školení jedno z mála přínosných, zábavných a aktivizujících naše duševní obzory. Kromě toho na dobové oslavy Dne tisku nás redakce pozvala na malé pohoštění, odměnila několika maličkostmi a pak jsme v Besedě - (tehdy závodním klubu Škodovky), tančili za doprovodu malé skupiny Oty Hellera, protože oslava byla samozřejmě i pro naše manželky. A já mám zato, že moje působení coby dopisovatele Spálenopoříčského zpravodaje od jeho prvního ročníku v roce 1991 bylo založeno jistě na tehdejším návodu psát Škodováka, ale psát o něčem, co znám, a pro ty, které znám. Ing.M.Tupý STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ V posledním, třetím dílu seriálu jsme se dozvěděli, jak to bylo s pohřbením Columba u nás. V některém dalším dílu uvedu i seznam těch, kteří sloužili v našem kostele sv. Mikuláše jako faráři po Jakubovi Ignáci Kolumbovi. Trochu jsme poodhalili tajemství podzemí v našem městě. Ano, kostel má svá podzemní tajemství. Tajemství je i v počtu hřbitovů.víte o dvou, možná o třech. Já jsem se dostal zatím na číslo pět. Kolem kostela sv. Mikuláše býval hřbitov se dvěma branami a se dvěma brankami. Dolní brankou se chodilo pro vodu do rybníčku pod kostelem, později do roubené studny. Horní chodil kostelník do svého domku. Západní vchod měl před sebou křížek a vchod k zámku měl v blízkosti, dnes už pro nás ztracenou třetí sochu sv. Jana Nepomuckého. Opravdu ztracenou? Druhým hřbitovem bylo místo, kde se pohřbívalo za morových epidemií. To místo je pod zdí starého hřbitova směrem k Šafranicím. Nad ním je starý a o kus dál na západ je nový hřbitov, rozdělený na část urnovou a část pohřbívání do země. A zbývá nám pátý, židovský, v Pražské ulici. Kde se ale pohřbívalo před tím??? STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ - 4. díl PODZEMÍ V NAŠEM MĚSTĚ A OKOLÍ Jar. Hodek, Měšťanská beseda Téměř každý region má svá tajemství v chodbách, podzemí a sklepech. Nejvíc je známo plzeňské podzemí a co různé pověsti o chodbách z okolních hradů a tvrzí Je to dost odvážné, ale tyto zvěsti jsme se dozvídali i od rodičů. Nejblíže bylo tajemno o jeskyni u Valentů nebo Poustků. V předávaných zprávách se říkalo, že chodba končí až pod stolem na faře v Těnovicích, což mohla být pravda. Teda odpovídala tomu místa směrem k Těnovicům, která v zimě nezamrzala a kde nebyl ani sníh. Na mnohých místech mizela i voda, která po loukách tekla. Kam asi vedla jeskyně na úrovni Bradavy s úzkým vchodem při pomyšlení, že pár desítek metrů nad ní byl hrádek nebo tvrz? Proti těmto zvěstem bylo tvrzení těch, kteří na vlastní pěst tuto jeskyni prozkoumávali. Další chodbou, poměrně delší, byla chodba z polovic mezi Dolním Borovnem a Hořehledy. V místech, kde je ještě dnes zbytek hráze průtočného rybníka a hamru nebo mlýna. Teď Vás trochu zklamu. Důlní úřad nechal zazdít žulou vchody obou jeskyní, nasadil pevné, zamčené mříže a jeskyně označil jako zajištěné důlní dílo. Už je tomu více než rok. 9
Vraťme se ale k nám. Dnes už každý z nás může vědět, jak rozsáhlé podzemí je pod naším pivovarem. Pivovarem, který byl největším ze všech čtyř u nás. Ano, čtyř. První byl v prostoru židovské čtvrtě i s blízkou vinopalnou. Druhý a třetí byl před zámkem, což je možno doložit obrázkem a objekty na starých mapách. Máme ale ještě jeden, velmi hluboký sklep. Je také v Tyršově ulici, dříve Mostní i Židovské. Má 11 velkých schodů a dříve musel být ještě hlubší, protože podlaha sklepa je navýšena cca o ½ m.vyvěrající voda je vyvedena přes několikastupňový systém až do Bradavy. Další ze sklepů až na skálu, kde je studánka, je pod restaurací u Vötterů. Studánky ve sklepech jsou i v okolních domech včetně u Věšínů. A co teprve rozsáhlé, dnes bohužel, zanesené sklepy u Bočků? Kam asi vedou pukliny (a chodby?) ve stráni pod posledními domky směrem na Plzeň? Jaký měl asi účel od konce války uzavřený vchod do podzemí nad Hořehledy, který naposled využívali Němci? Nejsou strže nad Hvížďalkou v Zátiší propadlá důlní díla, když pod hrází Hvížďalky býval velký Vistolský hamr? A co zámek a jeho sklepy? Má otvor ve zdi okolo zámku z jihu jen technický charakter? Nejsou dnes zámecké sklepy zazděné? Kde byli na zámku vězněni sedláci za selské bouře na Spálenopoříčsku? A kde byl na zámku dvakrát ukryt poklad z Prahy? Odvážné otázky, ale je málo odpovědí!!!!! Jar. Hodek, Měšťanská beseda Po 36 letech je nač vzpomínat Bylo po válce, rodiny odcházely do pohraničí, ve vnitrozemí ubývaly děti a to postihlo i malotřídní školy. Rušily se pro nedostatek dětí. Na Spálenopoříčsku to byly Těnovice, Číčov, Míšov, Nové Mitrovice (tam byla dokonce zrušena i měšťanka ), Železný Újezd, Nechanice, Štítov a nakonec došlo i na Hořehledy! Někdy, asi roku 1948, aby se pomohlo zemědělskému družstvu, byl zde zřízen žňový útulek a protože se osvědčil, vznikl z něho celoroční útulek a nakonec i mateřská škola. Ředitelovala zde Jindra Pelikánová z Poříčí (její otec měl zde v Tyršovce klempířství). Provdala se, odešla a po ní zde vládla Milada Fialová Němečková a když pak odešla ředitelovat do nové mateřské školy u nás, převzala zde ředitelské žezlo paní Vilma Jirková. To už měla za sebou krátké působení jako pěstounka u nás a také v Blovicích a pak tedy přešla jako opravdová ředitelka do Hořehled to se psal rok 1954 a ona zde vydržela celých 32 let, kdy odešla do důchodu. Lehké to zde v žádném případě neměla. V budově totiž byla i jednotřídní ZŠ. Za války zde učil pan řídící Matoušek, po něm můj spolužák ze studií Král Václav a když ten odešel do Plzně, učil zde až do zrušení jednotřídky Jiří Dvorský. A teď si představte: v malé budově byly dvě školy. Paní Jirková měla k dispozici jednu velkou místnost a ta sloužila jako učebna, současně i jako jídelna a také jako ložnice (lehátka byla srovnána pěkně u zdi a podle potřeby se buď rozložila nebo zase složila ano, ale těch dětí a tedy i lehátek bylo jeden čas až 35! A ovšem starý nábytek bylo po válce, peněz málo, podlaha ze starých prken, stará dřevěná okna, která přímo volala po osmirkování a novém nátěru; tehdy nebyl ještě ani vodovod a voda se nosila z pumpy na dvoře. U stolku stálo malé štokrle, na něm umyvadlo s přehozeným ručníkem, na podlaze konývka s vodou. Dřevěné záchody, samozřejmě bez splachování pro malé děti byly příliš vysoké, a tak se musely vysazovat. Rozpočet mateřské školy dělal tenkrát 3 tisíce Kč (později, když dětí přibývalo, byl zvýšen na 6 tisíc Kč). Kuchyně byla v patře a jídla se nosila dětem do přízemí. Ve třídě měly děti i věšáčky na oblečení. Když pak byla jednotřídka zrušena, získala mateřská škola další prostory a to ovšem hodně pomohlo. Dnes už je tam ovšem všechno jiné hodně prostoru, nový nábytek, zařízení (samozřejmě i ten vodovod!) a jsou ovšem i jiné výsledky práce. Však nás o tom přesvědčují ti malí se svými učitelkami každý rok před Vánoci svým vystoupením na setkání důchodců. A nakonec takový malý kvíz: vidíte fotku z roku 1986 však je na ní paní Vilma jako ředitelka už naposled potom už jenom ten důchod! Vedle ní paní Naďa Šroubková, kuchařka a pak paní Božena Molková, uklízečka, (pro nemoc chybí učitelka Marta Hýblová). A teď ty děti. Jsou z různých obcí poznáte je? To se ví, dnes už jsou to otcové a matky rodin. 10
Pomůžeme vám aspoň s těmi hořehledskými; tak tedy ty sedící v 1.řadě : první je Ivanka Horníková a ta čtvrtá Evička Chaloupková. Ve druhé řadě ta první, co stojí jako husar pěkně v pozoru, je Hanička Chaloupková a ten poslední, co má tak pěkně zkřížené ruce, je Jaroušek Nesnídal. Celkem jich tam tenkrát bylo 24. Poznáte ty ostatní? Těch fotek je samozřejmě mnohem víc prohlížíme je s paní Vilmou. Pracovala celých 36 let až do toho roku 1986, kdy předala školu paní Hýblové z Lučišť ta už je dnes také v důchodu Sedíme a paní Vilma při kávě vypráví. Třeba o tom, jaký byl nedostatek dětí a jak se jezdilo po okolních vesnicích přesvědčovat rodiče, aby posílali své děti do Hořehled. Jeden čas tam sváželo a rozváželo auto zemědělského družstva z Těnovic děti až z deseti míst! Nevěříte? Počítejte se mnou : Těnovice, Záluží, Lučiště, Číčov, Hořice, Borovno, Nechanice, Mítov, Nové Mitrovice a jeden čas i z Míšova! Hodně pomohly právě Mitrovice škola tam získala deset dětí, které pak vozila kuchařka MŠ paní Jirková, Vilmina tchýně. A byl zde další problém školka začínala už v 7 hodin ráno, ale autobus z Poříčí jezdil až v 7:45, a tak paní Vilma musela chodit pěšky. Pomohl jí malý mopéd (v něm nakonec vozila do školy i dvě malé děti. Jeden čas se do školy vozila i s poštou tak trochu na černo (nebyla přece zaměstnankyně pošty) Nebylo to lehké a snadné, ale všechno to vydržela a teď má aspoň nač vzpomínat. V.Karásek Vzpomínejte s námi! Letošní jarní posezení členek Českého svazu žen se uskutečnilo v hasičské klubovně 4. června. Předsedkyně paní Vilma Jirková přivítala všechny své členky i hosty, přednesla program celé akce a předala pak slovo panu Jaroslavu Hodkovi, který si na toto posezení připravil velmi zajímavou přednášku a besedu o minulosti Spáleného Poříčí. Kdysi dávno zde byly požáry, byly povodně, několik osad kolem Poříčí zaniklo úplně jejich jména (Tisovec, Ralov, Stará ves, Nová ves, Kamensko, Liškův hrad), už nám dnes mnoho neříkají. 11
Velmi nás překvapilo, že na náměstí bývaly tenkrát dva malé rybníčky. Informační budova proti kostelu bývala původně farou a před zámkem stály tenkrát (a byly funkční!) malé pivovary. Už jsou dávno zrušené vydržel jen ten poslední, čtvrtý (dnes tam pracuje HP mont). Kolem kostela byl hřbitov a kostel samotný měl tři vchody. I náš zámek byl jiný původně měl tři křídla a v těžkých dobách 18. století zde byl na čas z bezpečnostních důvodů uschován i svatovítský poklad. Velkou změnou prošel i Bočkův dům naši moudří radní usilovali tenkrát o to, aby zde byl ustaven okresní soud! Samozřejmě u Bočků proto byl dům řádně upraven (velký sál, řeznictví, restaurace i pohostinské pokoje. Soud zde zřízen nebyl, předhonily nás Blovice. U Mikšů (dneska je tam pošta), byly dokonce dva obchody! Kromě řeznictví a pohostinství u Bočků, byl zde ještě prostřední Boček (a také řeznictví a pohostinství) a hned vedle další řezník Helcl. Pak hned velký obchod Kutta (koloniální zboží) a hned za ním trochu přikrčený malý obchůdek Miltů a ovšem cukrářství Alberta Trykara. Na konci náměstí pracoval pekař Peroutka (měl výborné rohlíky!) a ještě textilní židovský obchod Herrmann za okupace jej převzal Pinkr a oni skončili někde v Osvětimi Jistě vás překvapí, že na jižní straně náměstí byly tenkrát dvě benzinové pumpy (u Bočků a u Miltů). Hned na kraji Plzeňské ulice byl pekař Ferda (výborný chléb!), vedle něho hodinářství pana Kuneše a hned u rynčičky, vedle pana Vöttera další pekařství firma Malík. Měl vozík a jednoho koníčka a rozvážel své výrobky po celém okolí. Západní strana náměstí vypadala docela jinak. Nákupní středisko ZKD tam ještě dávno nestálo zato tam stál veliký dům : pan Lindauer tam měl opravnu aut, svou ordinaci tam měl dentista Henzl a pak tam byl i velký hostinec Plachých (na obědy tam pravidelně chodili i páni úředníci Pražské kapituly ze zámku!). Pan Plachý měl ovšem i řeznictví vchod byl ale z Plzeňské ulice. A v rohu byla ještě pošta když musely všechny tyto domy udělat místo nákupnímu středisku, byla pošta přeložena do Tyršovky k Byronům než se pak dostala na náměstí k Mikšům. Severní strana náměstí měla také svůj hostinec u Nových. Ovšem na rohu náměstí a Pražské ulice měl svoji ordinaci a ovšem i velký byt dr. Seykora. A ovšem vedle radnice škola. Byla založena někdy roku 1811 (byla to původní budova nad současnou školou!). Měla sice jenom 4 třídy, ale vešlo se tam na 505 žáků! Roku 1860 se začala stavět nová, současná budova školy. Z té původní budovy vznikla četnická stanice a když ta byla po válce zrušena, byla zde zřízena mateřská škola do té doby, než byla postavena nová, krásná budova v Zámecké ulici. Vedle školní budovy měl svůj obchod i pan Karel Kraml. Prodával sice všelicos, ale zaměřil se na školní potřeby a docela dobře se mu dařilo. Hned vedle jeho domu a obchodu byla občanská záložna. Dnes je tam lékárna, na kterou jsme dlouho čekali a kterou tolik potřebujeme! Také východní strana náměstí měla svoje pohostinství u Vyskočilů. O minulosti našeho Spáleného Poříčí by se dalo hovořit ještě hodně dlouho snad někdy příště. Ale ještě aspoň jednu zajímavost : víte, že Tyršově ulici se říkalo židovská? To proto, že tam bydlelo a pracovalo několik židovských rodin. Byl tam krám (prodejna a opravna obuvi) u Ehrmannů (dnes vinárna), byl tam textilní obchod Ledererů (jejich dceru jsem znal osobně ze školy byla jen o rok mladší než já. Právě ta a Marta Ehrmannů jako jediné přečkaly holocaust! A byly zde i další židovské rodiny vždyť zde měly i svou školu a malou synagogu Panu Hodkovi jsme upřímně zatleskali, moc se nám to líbilo! Paní Jirková pak podala zprávu o práci organizace za uplynulé období, i o tom, co svaz žen připravuje. Rok 2011 je sjezdový rok zhodnotí se vykonaná práce a stanoví nové úkoly. Poříčská organizace se teď zaměřuje na pomoc dětem mentálně postiženým! A diskuse? Ta pak probíhala při občerstvení a při tombole, která probíhala jako vždycky velmi dobře. Připravuje se zářijová výstavka ručních prací a zajišťuje účast na divadelní hře Divotvorný klobouk. Předsedkyně Českého svazu žen pak děkuje všem za účast a vykonanou práci a těší se s námi se všemi na příští, podzimní přátelské posezení! 12 V.Karásek
Poříčtí Sokolové dobývají svět 14. světová gymnaestráda, Lausanne 2011 - Meet the magic - setkej se s kouzlem! Dva roky po úspěšné výpravě na sokolský slet do Ameriky jsme se letos vydali se sletovou skladbou Kontrasty na 14. světovou gymnaestrádu do švýcarského Lausanne. Co to vlastně gymnaestráda je? Je to nesoutěžní setkání sportovců z celého světa v kategorii gymnastika pro všechny pořádané každé 4 roky mezinárodní gymnastickou federací (FIG). Setkávají se na ní sportovci všeho věku, muži, ženy, invalidé, aby se podělili o radost z toho, co v rámci svého pravidelného domácího sportování pro všechny nacvičili. Hlavními hodnotami tohoto setkání jsou sdílení zkušeností, solidarita, pohyb, pohoda a přátelství. Proto není výjimkou, že se sportovci kvůli výjimečné atmosféře na gymnaestrádu rádi vracejí. Česká výprava čítala téměř tisíc lidí a Spálené Poříčí v ní tentokrát reprezentovali P.Novák, J.Vyskočil, L.Tupý, V.Ziegler, I.Jakubčíková, M.Tupá, H.Homolková a M.Rojová. Město Lausanne leží na břehu jezera Lac Léman, je správním centrem francouzsky mluvícího kantonu Vaud a s cca 120 000 obyvateli je pátým největším městem Švýcarska. V době gymnaestrády vzrostl počet obyvatel města o více než 20 000 sportovců z 56 zemí. Lausanne nás přivítalo uplakaným počasím, ale na každém kroku bylo vidět emblémy gymnaestrády a hlavní spojnice mezi sportovišti byly přehledně značeny barevnými terči na chodnících, náměstích i v parcích. Jednotlivé národní výpravy byly ubytovány ve školách jak v Lausanne, tak i v blízkém okolí. Pro veškeré akreditované účastníky gymnaestrády byla městská doprava zdarma, takže přeprava z místa bydliště na sportoviště, případně kamkoli po městě byla záležitostí velmi jednoduchou. A pro ty, kteří by nevěděli kudy a kam, byli jak v ubytovnách, tak na sportovištích a hlavních přístupových cestách připraveni dobrovolníci, kteří v různých světových jazycích ochotně a trpělivě vysvětlili cokoli, co kdo potřeboval. Perfektní organizaci gymnaestrády zajišťovalo více než 4400 dobrovolníků a úspěch celé akce byl z velké části založen právě na jejich kvalitní a obětavé práci. Maskoti, Cathy a Jim, kteří účastníky celou gymnaestrádou provázeli, symbolizovali soužití města Lausanne (Cathy = katedrála Notre-Dame) se sportovci (Jim = gymnasta). Tvary jejich klobouků byl inspirovány právě tvarem věží lausannské katedrály, která je výraznou dominantou panoramatu města. 13
Nedělní slavnostní zahájení gymnaestrády na olympijském stadionu Pontaise si nic nezadalo se zahajovacím ceremoniálem olympijských her, chyběl snad jen ten bájný olympijský oheň. Po nástupu na tartanový ovál se každému musel zatajit dech při pohledu na zcela zaplněné tribuny, které nadšeně vítaly každou novou vstupující výpravu. Po gymnastických a tanečních vystoupeních na ploše stadionu a uvítacích projevech vyvrcholil program několikanásobným přeletem šesti stíhaček švýcarské armády v různých formacích a zábavnou rytmickou show bubeníků švýcarské národní gardy. Po nedělním nesmělém seznamování s městem a hlavními sportovišti se od pondělního rána naplno rozběhla pódiová vystoupení na devíti scénách ve výstavním areálu Beaulieu a zkoušky na velké skladby na stadionu Pontaise. Po celý týden pak navíc na třech scénách na náměstích v centru města a jedné na břehu jezera předváděli gymnasté své umění kolemjdoucím. Každý večer probíhaly ve dvou hokejových halách v Malley národní večery vybraných zemí a v gymnaestrádní vesničce v Bellerive na břehu jezera byly připraveny koncerty hudebních skupin. Naše velké chvíle přišly v úterý odpoledne a ve čtvrtek dopoledne, kdy jsme naostro předvedli skladbu Kontrasty na ploše olympijského stadionu Pontaise a určitě jsme se v bloku dalších dvanácti velkých stadiónových skladeb neztratili. Naše cvičení mělo jednu z nejzajímavějších choreografií se řadou změn tvaru a postavení cvičenců a bylo odměněno několikerým potleskem již v průběhu skladby a závěrečnými ovacemi ve stoje. Na fotografii z vrtulníku sice již začínáme prchat z trávníku, ale stále ještě je zřetelný tvar finálového obrazce jin a jang, který v tomto případě symbolizuje kontrasty a zároveň soulad mužského a ženského elementu. Jako poděkování za vlídné přijetí uspořádala v úterý česká výprava malý národní večer v divadelním sále místní části Epalinges, kde část výpravy bydlela. Malý sálek divadla byl přecpán k prasknutí a tak se na náměstíčku před divadlem vytvořila další improvizovaná scéna, na níž naši reprezentanti předváděli své sportovní výkony, hráli, zpívali a tančili až hluboko do noci. 14
Ve středu, kdy jsme neměli žádné sportovní povinnosti, jsme se vydali na exkurzi do města Broc do čokoládovny firmy Caillers a dále do horského střediska Zermatt pod jednu z nejkrásnějších hor švýcarských Alp - Matterhorn. Náš výlet však provázel vytrvalý déšť občas i s krupobitím, takže na krásné rozhledy po sluncem zalitých alpských čtyřtisícových velikánech se stále zasněženými vrcholy obloženými ledovci si musíme počkat na příště. Ale i samotná cesta zubačkou na Gornergrat (3089 m.n.m.) byla pro mnohé nezapomenutelným zážitkem. Rovněž procházka po dřevěných visutých lávkách úzkými soutěskami nad rozvodněnou a hrozivě burácející řekou Matter Vispa měla svoje kouzlo. Páteční volný den jsme věnovali převážně sledování pódiových skladeb. Zaměření skladeb bylo velmi rozmanité od etnických choreografií charakterizujících národní tradice, přes čistě taneční vystoupení s příběhem, moderní gymnastiku, akrobatická silová cvičení až po náročné gymnastické sestavy na hrazdách, kruzích, bradlech a trampolínách. Nechyběly ani téměř divadelní kulisy, neobvyklé cvičební pomůcky, efektní kostýmy a výrazné líčení účinkujících. Z nepřeberné řady námi shlédnutých skvělých představení vybočovaly dvě komické, ale přitom sportovně hodnotné, vystoupení švýcarských gymnastů na bradlech z neotesaných klád a jímavé představení Čaroděj ze země Oz, které předvedly anglické děti postižené Downovým syndromem se svými učiteli. Každý si zde mohl najít, co je jeho srdci blízké. Město Lausanne však nenabízelo pouze sportovní zážitky. Ve volných chvílích mohl návštěvník nahlédnout na město z výšky dřevěné rozhledny v lesíku Sauvabelin nebo z věže katedrály Notre-Dame, navštívit rozličná muzea nebo se pouze procházet nespočtem nádherně rozkvetlých městských parků, z nichž se otevíraly široké rozhledy na hladinu ženevského jezera. Snad nikdo nevynechal prohlídku olympijského muzea, před nímž v parku stojí socha Emila Zátopka, a v němž jsou k vidění všechny olympijské pochodně a medaile z novodobých olympijských her, ukázky historického i současného sportovního vybavení a příběhy ze života slavných olympijských vítězů a postav olympijské historie. Sportem a kulturou znavený poutník pak mohl své údy smočit přímo v ženevském jezeře na plážích plovárny Bellerive. 15
V pátek večer a v sobotu ráno završila sportovní část gymnaestrády čtyři dvouhodinová exhibiční vystoupení FIG Gala. Hala v Malley pro 5000 diváků byla zaplněna do posledního místa a komponované vystoupení 17 národních skupin podtržené barevnými světelnými efekty bylo opravdu výběrem toho nejlepšího, co bylo možné v Lausanne shlédnout. Při sobotním závěrečném ceremoniálu pak stadion Pontaise shlédl úryvky z několika velkých stadiónových skladeb i nová vystoupení secvičená speciálně k této příležitosti. Tribunami stadionu, zářícími v barvách národních výprav, se při závěrečném projevu starosty města Lausanne několikrát dokola prohnala mexická vlna. Na závěr ceremoniálu švýcarští organizátoři předali pomyslný štafetový kolík dalšímu pořadateli - finským Helsinkám 2015 tentokrát pod heslem Make the earth move rozpohybuj svět. A pak už se pestrobarevný průvod vedený stovkami dobrovolníků s finskými vlaječkami vydal na pochod městem na nábřeží Bellerive vstříc večerní taneční párty a nočnímu ohňostroji. Účast na gymnaestrádě nám přinesla nezapomenutelné zážitky a emoce, které lze slovy těžko vyjádřit. Část úchvatné gymnaestrádní atmosféry se pokusíme přenést na fotografiích v rámci připravované výstavy k 20. výročí obnovení spálenopoříčského Sokola. Závěrem chci poděkovat všem sponzorům (firmám Engada Europe a.s. a Strabag a.s., MŠMT a Plzeňskému kraji), kteří naši cestu podpořili finančně a rovněž rodinám a přátelům, jejichž všestranná podpora je při akcích podobného druhu neméně významná. Na gymnaestrádě v Lausanne 2011 jsme potkali kouzlo a dnes už vůbec nepochybujeme o tom, že stojí za to jet na další gymnaestrádu do Helsinek 2015 rozpohybovat svět. 16 Nashledanou v Helsinkách 2015. L.Tupý
INZERÁTY Daruji dětskou dřevěnou postýlku se slamníčkem. Rozměr 1,10 x 0,60 m. Číslo telefonu 608 369 052. PRODEJ KVĚTOVÉHO A LESNÍHO MEDU. Miloslav BREJCHA, Lipnice dolní 129 tel.: 723 180 541 Dřevěná okna v provedení EURO s izolačním dvojsklem Výměna dřevěných Eurooken včetně demontáže a montáže. Cenová nabídka v zaměření z d a r m a. Vchodové dveře v Euro provedení dle katalogu nebo vlastního návrhu. Tel. : 371 720 068 777 686 650 fax : 371 720 807 E-mail : euro.interier@tiscali.cz Arbesova 1002, 337 01 ROKYCANY FIRMA ŽMIJÁK HOŘEHLEDY VRTÁNÍ STUDNÍ PROHLUBOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ STUDNÍ PRÁCE S MINIBAGREM Tel.: 606 718 835 17
PŮJČOVNA SVATEBNÍCH ŠATŮ Blovice - Tyrkys Jarmila Dindová Tel.: 371 522 733 371 523 331 www.zlatnictvi - dindova.cz VÁM NABÍZÍ : * svatební šaty a doplňky * šaty do tanečních a pro maturantky * velký výběr snubních prstenů * šaty pro družičky * svatební oznámení PRONÁJEM BYTU 2+1 VE SPÁLENÉM POŘÍČÍ. Bohumil Heřman tel.: 602 406 577 18
REALITNÍ KANCELÁŘ Houškova 16, 326 00 Plzeň - Slovany tel./fax: 377 246 483, 777 555 220 http://www.magnio.cz, reality@magnio.cz Hledáme pro svého klienta RD, chalupu nebo chatu ve Spáleném Poříčí a okolí Poskytujeme komplexní služby při prodeji p včetně garance peněz a daňového přiznání, RD Kbelnice u Letin Pozemek Zdemyslice u Blovic nízká provize již od 3 %! 2+1, el., voda, vytápění TP, poz. 1.046 m 2 1,690.000 Kč 1.381 m 2, ke stavbě RD 420 Kč/m 2 Pozemek Žákava 1.168 m 2, ke stavbě RD 350 Kč/m 2 RD Horní Lukavice ----------PRODÁNO---------- 1,680.000 Kč CHCETE TAKÉ PRODAT? Usedlost Spůle u Klatov Dva obytné domy, pozemek 773 m 2 3,850.000 Kč RD Plzeň-Slovany 5+1 + pracovna + 2x terasa, luxusní 4,950.000 Kč RD Plzeň-Slovany ----------PRODÁNO---------- 4,900.000 Kč Pozemek Pňovany ----------PRODÁNO---------- 450.000 Kč CHCETE TAKÉ PRODAT? Pozemek s chatkou u Plzně 409 m 2, chatu lze upravit na bydlení 650.000 Kč Byt 1+1 Plzeň 40 m 2, 2.p., plastová okna, samost.wc 1,080.000 Kč Byt 3+1+B Plzeň-centrum ----------PRODÁNO---------- 2,640.000 Kč CHCETE TAKÉ PRODAT? MAGNIO PLZEŇ 20. rokem na trhu s nemovitostmi v Plzni 19
FINANČNÍ PORADENSTVÍ PRO CELOU RODINU OTEVŘELI JSME PRO VAŠE POHODLÍ NOVOU PORADENSKOU KANCELÁŘ HNED NA KRAJI PLZNĚ NA ADRESE: 326 00 PLZEŇ, SLOVANSKÁ ALEJ 41 TEL.: 608 906 578, 776 291 047, 377 421 126 E-MAIL:JWOLLNEROVA@OBCHOD.RSTS.CZ JSME TADY PRO VÁS: PO PÁ NEBO PO DOHODĚ KONEČNÁ STANICE TRAMVAJE Č. 2 BENZIN SHELL MAGISTRÁT - ŘIDIČÁKY NEJEZDĚTE DO CENTRA PLZNĚ PŘÍJEZD OD DÁLNICE A OC OLYMPIA PORADÍME VÁM SPOŘENÍ, ÚVĚRY, REFINANCOVÁNÍ HYPOTÉK I ÚVĚRŮ, POJIŠTĚNÍ OSOB, MAJETKU, PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Servicios Internacionales, s.r.o. Zdeněk PŘIBYL - Náměstí 317 P R O D E J * červeného suchého španělského vína * 5 druhů medoviny a medu * bílého a růžového vína a 3 druhů olivového oleje P R O D E J N Í D O B A : ST 14 18 h PÁ 14 18 h SO 8 12 h Prodej možný i mimo otevírací hodiny. PRODEJ MEDU Jaroslav Slavík Lipnice horní 15 Tel.: 607 710 942 20