ZPRAVODAJ města Bystřice pod Hostýnem LISTOPAD ZPRAVODAJ 11/2019. Také Bystřičané v říjnu sázeli duby a buky v Hostýnských vrších. Foto: Eva Mikešková

LISTOPAD ZPRAVODAJ 11/2019 Také Bystřičané v říjnu sázeli duby a buky v Hostýnských vrších. Foto: Eva Mikešková 1

Město Bystřice pod Hostýnem zve na Vánoční koncert 13. 12. 2019 v 18 hodin Společenský sál SD Sušil, Bystřice pod Hostýnem Cena: 150 Kč v předprodeji, 200 Kč na místě Předprodej v městském informačním centru od 11. 11. 2019. 2

EDITORIAL Nová biologická čistírna odpadních vod v Hlinsku p. H. zahájila zkušební provoz. Bronzovou Babičkou roku se v krajské soutěži stala Marie Pospíšilová. Předvedla i tai-či. Letošní Den architektury byl věnován vzpomínce na bystřické hotely, zvláště na Podhoran. Ke Dni válečných veteránů se váže příběh hrdiny od Tobruku a Dunkerque Karla Sošky. Památný den sokolstva skončil Večerem sokolských světel navzdory nepříznivému počasí. Medový den, na který zveme, také letos všem škarohlídům připomene, že život je sladký. Nahlédneme do korespondence France Franceviče Táborského s Petrohradem i Bystřicí. Betlém z lipového dřeva se objeví o adventu pod lipami na náměstí. Stromy mění podobu 3

SOUČASNOST Čistírna uvedena do provozu Nová čistírna odpadních vod byla slavnostně uvedena do provozu 17. října 2019 v Hlinsku pod Hostýnem. Objekt čistírny se nachází za obcí, ve směru na Chomýž. Otevření byli přítomni představitelé akciové společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, která je provozovatelem a majitelem čistírny, zástupci zhotovitelské firmy i akcionářů především okolních měst a obcí. Otevření se zúčastnili také starosta města Bystřice pod Hostýnem Zdeněk Pánek, místostarosta Jiří Ott i předseda osadního výboru Hlinsko pod Hostýnem Stanislav Samson. Novu čistírnou provedl zájemce Ing. Tomáš Mozola. Jak informoval Ing. Ladislav Lejsal, ředitel akciové společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, stavba pod názvem Kanalizace a ČOV Hlinsko pod Hostýnem byla zahájena v červnu 2018 a dokončena k 31. 7. 2019. Na stavbu byla získána dotace ve výši 11.876.599 Kč z Operačního programu Životní prostředí Evropské unie a 2.095.870 Kč ze Státního fondu životního prostředí ČR. Na základě otevřeného výběrového řízení předložila nejvýhodněj- 4 Starosta města, předseda osadního výboru Hlinsko p. H. Stanislav Samson a představitelé VaK Kroměříž při slavnostním otevření. Foto: msch, VaK

ší nabídku zhotovitele společnost VCES, a. s., zastoupená akciovou společností Hakov, s cenou ve výši 27.312.971 Kč (bez DPH). Rozdíl finančních prostředků byl doplněn z rozpočtu společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s., a to v celkové výši 13.340.501 Kč (bez DPH). K této částce bude přičtena cena za stavební dozor, autorský dozor, koordinátora BOZP a požární ochrany a administraci projektu po dobu deseti let. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení kvality životního prostředí a vypouštěných odpadních vod v místní části Hlinsko pod Hostýnem i okolí Slavkovského potoka. Kapacita nově vybudované čistírny je 380 ekvivalentních obyvatel, tedy těch, kteří budou k čistírně trvale připojeni. Díky uvedení čistírny do zkušebního provozu mohou majitelé nemovitostí v části obce zrušit nebo vyřadit z provozu předčištění odpadních vod septiky nebo domovní ČOV. V listopadu tohoto roku podá společnost Vodovody a kanalizace Kroměříž mimo jiné žádost o evropskou dotaci na obnovu vodovodního přivaděče pitné vody z vodojemu Žopy do vodojemu Bystřice pod Hostýnem. -red- Jak funguje biologická čistírna odpadních vod? Odpadní vodu produkují domácnosti, školy, provozovny i firmy. Z domácností odchází většinou pouze voda z kuchyní a sociálních zařízení, z firem a objektů služeb může odtékat odpadní voda i jinak znečištěná. Pravidla, která určují, jaká voda může odtéct do kanalizace, jsou obecně známá. Patří sem pouze odpadní voda, nikoliv odpad, jak se bohužel často stává. Velkým dlouhodobým problémem jsou například vlhčené ubrousky nebo vlhčený toaletní papír často způsobují ucpání kanalizační přípojky, poškozují čerpadla na vodu a ve vodě vydrží nerozložené i deset let. Do odpadní vody by se neměly dostat ani hygienické tyčinky, pleny, vložky, Interiér čistírny v Hlinsku p. H. léky, sirupy, drcené zbytky z kuchyní, olej nebo chemikálie. Přesné hodnoty možných vypouštěných látek určuje Kanalizační řád, který je k dispozici u provozovatele kanalizace nebo na jeho webových stránkách. Běžně znečištěnou vodu snadno vyčistí biologická čistírna odpadních vod. Napřed se voda předčistí mechanicky na česlích a v lapáku písku. Zachytí se tam listí, větve, písek spláchnutý při větším průtoku, nebo i hadr na podlahu omylem vylitý do odpadu. Takto předčištěná voda přiteče do aktivační nádrže s mikroorganismy. Ty se živí organickými sloučeninami dusíku a fosforu. Mikroorganismů je v nádrži mnoho, některé ke své existenci potřebují kyslík, jiným kyslík vadí. Ve vhodných podmínkách vytvářených mícháním a prokysličováním ale dokáží působit společně. Shlukují se do malých celků, tzv. vloček, a ty jsou schopny vyčistit odpadní vodu až o 98 %. Jsou to tytéž organismy, které čistí vodu v přírodních nádržích nebo v potocích. V aktivacích však mají stálé podmínky a rovnoměrný přísun živin. Aktivační směs směs vloček a vody v aktivaci, pokračuje do poslední, dosazovací nádrže. V ní se z vloček stává kal, který dosedne na dno a oddělí se vyčištěná voda, která přes přelivnou hranu u hladiny odtéká do potoka. Kal na dně se nechá chvíli odpočinout a čerpadlem se znovu pouští do aktivace, aby tam působil. Z každého čerpání se oddělí část už nepotřebného kalu, aby se vytvořil prostor pro kal nový a mladší. Starý je odesílán ke zpracování do větší čistírny odpadních vod s kalovým hospodářstvím. Bronislava Mozolová technolog odpadních vod VaK Kroměříž 5

Volné připojení k síti v centru Na Masarykově náměstí je nově k dispozici volné připojení k internetu prostřednictvím technologie WIFI. Službu poskytuje na základě smlouvy uzavřené z rozhodnutí Rady města Bystřice pod Hostýnem firma RAAB Computer. Připojení jednoho uživatele je omezeno na patnáct minut, poté je nutné znovupřipojení. Počet možných současně připojených zařízení je padesát. V případě konání kulturních akcí v centru má město možnost veřejnou wifi vypnout. -red- Hřiště na Schwaigrově náměstí obnoveno Foto: V. Liška Renovace dětského hřiště na Schwaigrově náměstí byla dokončena. Po měsíční přestávce oblíbené místo opět slouží dětem a rodičům. Odstraněny byly původní opotřebované a poškozené hrací prvky a nahrazeny novou herní sestavou v trvanlivějším provedení ze dřeva a pozinkovaného kovu, opravena byla dopadová plocha i pružinové houpačky, vyměněn písek a instalována informační tabule s provozním a návštěvním řádem hřiště. Celková cena zahrnující opravy, novou herní sestavu i demontáž dosáhla 227.000 Kč (vč. DPH). Provozní doba hřiště je v letním období (duben až říjen) od 8 do 20 hodin, v zimním období (listopad až březen) od 8 do 18 hodin. Mimo vymezený čas je vstup na hřiště zakázán. Hrací prvky jsou určeny pro děti od 2 do 12 let. -red- 6 Vybavení pro rychlovské hasiče Přenosnou motorovou stříkačku pro rychlovskou jednotku sboru dobrovolných hasičů pořídí město v případě úspěšného získání dotace. Rada města rozhodla požádat o finanční podporu Zlínský kraj v rámci programu Dotace obcím pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Zlínského kraje na rok 2020. Zlínský kraj vyhlásil výzvu k předkládání žádostí na podzim letošního roku. Ve spolupráci se zástupci rychlovských dobrovolných hasičů a krizovým manažerem města byl vytipován prostředek pro JSDH Bystřice pod Hostýnem Rychlov, který by napomohl zkvalitnit činnost a akceschopnost jednotky. Pořízena by měla být přenosná motorová stříkačka, jejíž předpokládaná cena činí přibližně 250.000 kč. Dotace z programu Zlínského kraje může pokrýt až polovinu nákladů. Vybavení by mělo být pořízeno v průběhu příštího roku. -red-

Nový bystřický betlém zkrášlí adventní město O letošním adventu bude bystřické náměstí poprvé zdobit dřevěný vyřezávaný betlém, který je dílem žáků a učitelů Střední školy nábytkářské a obchodní. Někteří Bystřičané už sousoší znají, mohli si ho prohlédnout při výstavě v rámci zářijového řezbářského sympozia. Sochy vznikly v průběhu řízených odborných praxí v květnu 2019. Vytvořil je Martin Daněk, žák třetího ročníku oboru uměleckořemeslného zpracování dřeva SŠNO v Bystřici pod Hostýnem, za pomoci učitele odborného výcviku Radka Pluháčka. Jsou zhotoveny z lipového dřeva, vyřezány motorovou pilou. Betlémský chlév byl vytvořen během bystřického Dřevosochání v září 2019, v rámci tradiční truhlářské dílny. Zhotovili ho žáci třetího a druhého ročníku oboru uměleckořemeslného zpracování dřeva Adam Teplý, Mikuláš Uruba, František Zátorský, David Bartoš, Tadeáš Příkazský, Jakub Zábranský a Štěpán Žák pod vedením učitele odborného výcviku Františka Juráska. Přípravné práce na celém projektu byly realizovány ve školních dílnách SŠNO Bystřice pod Hostýnem. Prezentujeme se navenek řezbováním, které je pro veřejnost velice atraktivní. Ale to je jen malé procento náplně výuky naší školy. Jsme především nábytkáři a truhláři. Bylo velmi příjemné sledovat, jak návštěvníky letošního sympozia oslovila klasická truhlářská dílna a řemeslo, které jsme v ní předvedli. A když se umění s řemeslem propojily, byl to skvělý pocit z hotového díla. Nejpovzbudivější na tom je, že mladá generace teprve se připravujících řemeslníků měla z práce vlastníma rukama radost a pocit uspokojení. Ať betlém našemu městu přináší radost; nám už ji přinesl, vzkazuje ředitelka Střední školy nábytkářské a obchodní Bystřice pod Hostýnem Olga Pastyříková. Jsem velmi rád, že se nám přání mít vlastní betlém splnilo díky Střední škole nábytkářské a obchodní a jejím studentům, říká místostarosta města Jiří Ott. Spolupráce města a školy je na velmi kvalitní úrovni a vážíme si jí. Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na realizaci podíleli. Vzniklo dílo, které nám už každý rok bude na bystřickém náměstí zpříjemňovat advent a Vánoce. Přeji všem krásný blížící se předvánoční čas. -red- Betlém bude muset čelit prosincovému počasí. Foto: J. Ott 7

Den architektury na Podhoranu Devátý ročník celorepublikového festivalu Den architektury, do kterého bývají zapojena česká a moravská města a obce všech velikostí, se letos uskutečnil ve dnech 5. až 6. října. Mezinárodní den architektury jako takový je oficiálně stanoven na první říjnové pondělí. Pražský spolek KRUH sdružující teoretiky a historiky architektury prostřednictvím festivalu umožňuje zájemcům z řad široké veřejnosti setkávat se s odborníky, kteří jim přibližují architektonické zajímavosti z jejich města i širšího okolí. V roce 2018 padl v rámci Dne architektury rekord a celkem 333 akcí se konalo v 93 městech, z toho čtyři na Slovensku, letos to ale byla už 102 města a v nich 350 akcí. Jedním ze zúčastněných měst se opět stala i Bystřice pod Hostýnem. Na výpravu do prázdné budovy bývalého hotelu Podhoran pozval zájemce městský architekt Ing. Tomáš Jalůvka. Na začátku setkání v prázdném prostoru bývalé hotelové restaurace, kde se sešlo v deštivém sobotním odpoledni asi padesát zájemců, promluvil krátce o Podhoranu starosta města Zdeněk Pánek. Mnozí z nás si ho pamatujeme jako výstavní budovu, která vyrostla na místě zbořeného hotelu Občanská záložna, každý na něj máme své vzpomínky, uvedl. Ty moje z posledních let jsou ale nepříjemné. Objekt koupil kroměřížský podnikatel, který zde nejprve ubytoval dělníky z Metrostavu a v roce 2012 nám sdělil, že pokud město objekt nekoupí, nastěhuje do něj sociálně nepřizpůsobivé občany. Nekoupili jsme, a přišlo několik těžkých let, kdy pocítili problémy občané, obchodníci i školy. Stát nemá zájem tuto problematiku řešit, proto jsme vše museli zvládnout sami. Objekt jsme nakonec po peripetiích v roce 2017 odkoupili za cenu 16,9 milionů korun. Původně bylo za hotel požadováno 25 milionů, cena tedy byla pro město přijatelnější. V současné době řešíme další využití objektu. Prozatím se uvažuje o variantě v přízemí služby, restaurace, kavárna a v horních patrech prostor pro městskou knihovnu a ty části městského úřadu, které jsou zatím situovány mimo radnici na zámku, v domečku ve dvoře radnice nebo v ulici 6. května. Při diskusi se zastupiteli a odborníky jsme se shodli na tom, že objekt se nebude bourat. Došli jsme k závěru, že rekonstrukce bude stát přibližně 80 milionů korun, projektová dokumentace si tedy vyžádá 4 6 milionů. Hledáme zdroje. V současné době komunikujeme s Českou komorou architektů, s panem architektem Žeravou. Jednáme o tom, zda vyhlásíme vyzvanou nebo otevřenou soutěž pro architekty, ale levná nebude ani jedna z variant. Žádné veřejné volné finanční zdroje na rekonstrukce budov prozatím nejsou, takže si myslím, že vyčkávání je na místě. Tady v Bystřici jsme už uskutečnili několik podobně velkých projektů opravu kanali- 8 Hostinec U města Vídně, později Lidový dům. Foto: archiv B. p. H.

Hotel U nádraží. Foto: archiv B. p. H. Hotel Táborský, později Stračinský v Lázních. Foto: archiv B. p. H. zace, čistírnu odpadních vod, centrum pro seniory, sportovní halu všude hovoříme o částkách nad 100 milionů korun, nicméně všechny tyto stavby byly spolufinancovány státem. Dnes je situace jiná a nedokážu si představit, že by město financovalo samo celou rekonstrukci Podhoranu a muselo kvůli tomu zastavit ostatní investice. Budeme dále hledat to nejlepší řešení, aby byli občané spokojeni a zase rádi na Podhoran chodili, uvedl starosta města Zdeněk Pánek. Městský architekt Tomáš Jalůvka v promítané prezentaci s použitím archivních stavebních plánů a nákresů přiblížil účastníkům akce historii a architektonické dispozice staré budovy hotelu Občanská záložna, který vznikl v roce 1898, poté co bystřická záložna zakoupila Scheydův hostinec čp. 135 a 136 na náměstí za 36.000 zlatých a architekt Otto Zeman navrhl přístavbu, propojení a rekonstrukci budov. Účastníci akce pak hovořili také o novějším Podhoranu, který na místě vyrostl na začátku 70. let 20. století. 9

Zemanův návrh pro stavbu hotelu Občanská záložna. Pohled z náměstí. Stavební archiv B. p. H. V úvodu městský architekt připomněl, že se v Bystřici pod Hostýnem ve druhé polovině 19. století, v době lázeňské, uživily čtyři hotely. Dva na náměstí Občanská záložna a Lidový dům, kdysi hostinec U města Vídně, hotel U nádraží a v Lázních stylový hotel Táborský, později Stračinský, dnes rekonstruovaný Komunitní dům seniorů. Přestože situace je jiná než před 10 150 lety, dnešní ubytovací kapacity města nejsou tak velkorysé a neodpovídají zcela poptávce. Účastníci akce si prohlédli prostřednictvím projekce staré stavební plány hotelu Občanská záložna. Vyplynulo z nich, že hotel vznikl propojením dvou budov. V přízemí býval salon a výčep navazující na původní stavbu Scheydova hostince,

Řez hotelem. v patře taneční sál s orchestřištěm a galerií, malý debatní salonek i byt. Budova neměla celkové podsklepení. V přízemí na východní straně byl obchod a technické zázemí prádelna, chlév, sklady, stejně tak i směrem k Bystřičce. Pokoje v patře měly výhled ke kostelu. Provozní schéma starého hotelu zřejmě později inspirovalo i stavitele Podhoranu. Stylový novorenesanční objekt hotelu Občanská záložna byl na sklonku 60. let 20. století v hodně špatném stavu, proto bylo rozhodnuto o jeho demolici. Vzniklou velkou proluku využilo město pro stavbu nového plně funkčního hotelu v dobovém stylu. Podhoran však zůstal několik desítek let bez větších oprav a změn, snad až na zámecký salonek s výhledem do atria zřízený v interiéru Průčelí. Stavební archiv B. p. H. v 90. letech minulého století. Technické zázemí umístili stavitelé Podhoranu do podzemí, nová budova pak fungovala jako celek a byla soběstačná, pokud jde o vodu i vytápění, připomněl architekt. Dům fungoval dobře jako spojený provoz ubytovací a stravovací. Když se dnes mluví o možném rozdělení funkce jednotlivých pater na restauraci, úřad a ubytování, nevím, jak by vše na sebe navazovalo Vznikl by podle mého názoru nefunkční celek složitý na provozování. Na výkresech z roku 1970 je vidět, že Hotel Občanská záložna v 1. polovině 20. století. Foto: archiv B. p. H. 11

Zašlý interiér Občanské záložny v 60. letech 20. stol. Slavnostně vyzdobený sál za okupace. Foto: archiv B. p. H. spousta věcí v novostavbě Podhoranu byla vyřešena dobře, je to solidní základ pro rekonstrukci, uvedl městský architekt. Objekt je stavěn na skeletu. Máme tedy k dispozici hotové základy a hotovou konstrukci, která když se rozbalí a pak znovu opláští, můžeme bez bourání získat skoro nový dům. Názorů je hodně, ale myslím si, že pokud byl někdo v 70. letech 20. století schopen dům kvalitně postavit, zaplatit a nějakou dobu provozovat, bylo by škoda tu vynaloženou námahu a peníze odhodit, objekt zdemolovat a začít od nuly. Nedovedu si představit, že by tu v centru města nebylo nic, protože náměstí pak zůstane otevřené a bude to působit ještě hůře než například proluka směrem k Albertu. Typické náměstí Bystřice sice nikdy neměla, ale pocit uzavřeného prostoru díky Lidovému domu vytvořen je 12

Hotel Občanská záložna během demolice. Objekt Podhoranu před dokončením v roce 1974. Interiér baru a zahrádka na východní straně v 90. letech 20. stol. 13

Řez budovou, včetně podsklepení. Stavební plán Podhoranu pohled východní. Stavební archiv B. p. H. Setkání na Podhoranu v rámci Dne architektury 2019. a charakter náměstí by zachováním domu mezi kostelem a radnicí byl jen podpořen. Radnice, kostel a zámek to jsou tři důležité body v centru města myslím, že si stavitelé Podhoranu ve své době dobře poradili, zvolili brutalistní styl a dostali na vymezenou plochu funkční objekt, jaký potřebovali. Myslím, že jejich přístup byl rozumný. Ten dům, to je obrovská hmota, členění fasády se jim podle mě také docela povedlo. Mohli bychom dům vnímat i jako jednoduchou parafrázi na stavby francouzské brutalistní architektury, které se stávají památkami UNESCO, které jsou chráněné a pro mě osobně krásné. V 70. letech nemohli stavět tak, jak stavěl Otto Zeman v roce 1898, a myslím, že ani v dnešní době bychom neměli dům ze 70. let 20. století předělávat, polepit ho polystyrenem a natřít na oranžovo nebo něco podobného Měli bychom rekonstruovat a adaptovat dům moderními prostředky tak, abychom architektonickou stopu předali dál. Bude to jistě finančně náročné, ale ten dům si podle mého názoru rekonstrukci zaslouží. Pokud by tu stála Zemanova Záložna, pak bychom uvažovali, jak co nejlépe obnovit ji. Zbourat Podhoran a stavět znovu Záložnu je podle mě myšlenka, která nemá v dnešní době opodstatnění, 14

Obydlený a funkční hotel v 90. letech 20. stol. uvedl Ing. arch. Tomáš Jalůvka. Svůj osobní výhled do budoucnosti centra města pak uzavřel představou klidné odpočinkové zóny mezi zadním traktem opravené budovy Podhoranu, Bystřičkou a zámeckou branou. Silnice kolem zámku je dlouhodobě dopravně přetížená a do budoucna by město chtělo tento prostor více otevřít pěším. Nový Podhoran by s tímto záměrem už mohl ladit. Účastníci akce si pak prohlédli všechna patra prázdné a uvnitř poškozené a znečištěné budovy, která, vítaná i odmítaná, čeká na svou renesanci. msch Na shledanou! Hotel Podhoran Bystřice pod Hostýnem. Foto: archiv B. p. H. 15

Kytice k výročí republiky Foto: msch Den vzniku samostatného Československa si město připomnělo dne 28. října 2019. Kytici k Lípě svobody na Masarykově náměstí položili starosta města Zdeněk Pánek a místostarostové Šárka Jelínková a Jiří Ott. -red- Tělocvičná jednota Sokol Bystřice pod Hostýnem se připojila k celostátní vzpomínkové akci v rámci Památného dne sokolstva nazvané Večer sokolských světel. Právě 8. říjen byl letos Senátem ČR uzákoněn jako Památný den Sokolstva. Tento den si sokolové připomínají své sestry a bratry padlé během tří domácích odbojů. Už v době první světové války byli sokolové páteří tehdejšího domácího i zahraničního odboje. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Slova T. G. Masaryka Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky tuto skutečnost potvrzují. Za druhé světové války sokolové působili v protinacistické odbojové organizaci Obec sokolská, která během německé okupace spolupracovala s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa. Během druhé světové války zahynulo téměř 3 000 sokolů. 16 Večer sokolských světel Pampeliškové plavidlo. Foto: -emi-

Bystřičtí sokolové se letos k akci Večer sokolských světel připojili vůbec poprvé. Památku obětí z řad sokolů uctívají tradičně v sokolovně, na hřbitově i v horách. Tentokrát se ale nabízelo něco jiného. Vyrobit lodičku z přírodního materiálu se svíčkou a poslat ji po vodě, to bylo lákadlo pro nejmenší členy. Spolu s maminkami se přes silně nepříznivé počasí vydali k Bystřičce, aby lodičku vypustili a vyzkoušeli její stabilitu na vlnách. Zapalování svíček se v silném větru nekonalo. I tak splnil Večer sokolských světel svůj účel. Trochu vzpomínání, trochu rozjímání to pro dospělé, aby nezapomněli, že za svobodu se bojovalo a umíralo. A děti si Lodičky odpluly po Bystřičce. zas v podzimním vichru utužily zdravého ducha, jak ukládá sokolské heslo. Eva Mikešková, -red- Účastníci akce Večer sokolských světel. Foto: Eva Mikešková INZERCE ODVOZ A EKOLOGICKÁ LIKVIDACE AUTOVRAKŮ včetně vystavení dokladu o ekologické likvidaci vašeho autovraku NA MÍSTĚ Tel: AUTOVRAKOVIŠTĚ TŘEBĚTICE Za kompletní nebo téměř kompletní autovrak vyplatíme 500 až 1.500 Kč. 17

SOUČASNOST Vánoční sbírka a koncert Také letos připravují obec Loukov a paní Pavlína Blahová vánoční sbírku pro Oddělení dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Již popáté se uskuteční i Vánoční koncert se sbírkou spojený. Výtěžek z letošní sbírky, jíž se jako každý rok zúčastní i město Bystřice pod Hostýnem, bude věnován čtyřletému Jonášku Brázdilovi. Sbírka začíná dne 14. listopadu a končí koncertem, který je připraven na 14. prosince a konat se bude v Kulturním domě Loukov. Zapečetěné pokladničky budou letos na stejných místech jako v minulých letech. Děkuji vám z celého srdce, že vám nejsou lhostejné osudy nemocných dětí a že každým rokem umožňujete, abychom dali peníze přímo do rodin nebo pořídili víc přístrojů a potřebných věcí pro onkologicky nemocné děti, vzkazuje Pavlína Blahová, koordinátorka sbírky. -red- Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, o. p. s., zahájil kampaň s názvem Šijeme a žijeme lépe. Na portálu Darujme.cz můžete od 4. listopadu 2019 podpořit maminky ubytované v azylovém domě a jako poděkování obdržíte látkové pytlíky na potraviny. Výtěžek bude použit na nový šicí stroj a další vybavení šicí dílny Azylového domu pro ženy a matky s dětmi ve Vsetíně. Kampaň potrvá do 13. prosince 2019. Vybrané množství pytlíků obdržíte poštou, v balíčku naleznete také poděkování s vánočním přáním od dětí. O probíhající kampani informovala Petra Trčálková, vedoucí PR a marketingu: Dlouhodobě se věnujeme otázce hospodaření s penězi u maminek, které využívají služeb Azylového domu pro ženy a matky s dětmi. Většinou se jedná o maminky s nízkými příjmy. Nabízíme jim práci v šicí dílně. Za odměnu ze šití mohou maminky dětem pořídit například pomůcky do školy. Maminky zvládají stříhání, šití, entlování, navlékání šňůrky a žehlení již ušitého pytlíku. Látkové pytlíčky výborně poslouží při nakupování. Lze do nich vkládat ovoce, zeleninu či jiné druhy potravin. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, o. p. s,. je nezisková organizace založená v roce 2002 se sídlem ve Vsetíně a působící ve Zlínském kraji. Nabízí tři druhy sociálních služeb pro znevýhodněné rodiny. První služba je pobytová, jedná se o ubytování pro maminky s dětmi a samostatné ženy. Druhá služba je terénní, jedná 18 Šijeme a žijeme lépe se o sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi. Jednou ze služeb je také Terénní asistenční služba v Bystřici pod Hostýnem. Třetí službou je poradenství, zahrnující mediaci, rodinné a právní poradenství, služby psychologa a pomoc se sepsáním návrhu na osobní oddlužení. Více informací na: www.azylovydum.cz. Svatava Zycháčková

DENNÍ STACIONÁŘ PRO SENIORY CHVALČOV Program AKTIVITY LISTOPAD 2019 Setkáváme se každé úterý od 9 do 11 hodin. 5. 11. Cestování Prstem po mapě putování s Markem Teličkou do exotických míst. Nenechejte si ujít pocit prožitého dobrodružství, i když jen v klidu při dobré kávě. 12. 11. Dopolední kavárnička Jak to bylo? DOPRAVA Minulé povídání o historii oblékání mělo svoje výsledky. Budeme tedy pokračovat a vyzkoušíme si zavzpomínat trochu technicky. Přijďte se za námi pobavit; sami jsme zvědaví, co nás čeká. 19. 11. Výtvarný ateliér adventní výzdoba Z obyčejných šišek vykouzlíte neobyčejné vánoční dekorace. V lese nebo v parku nasbírejte pár borovicových šišek a vyrobte si s námi něco pro radost. Těšíme se na tvořivé dopoledne. 26. 11. Povídání o klidu adventního času Co toto období znamená, proč se tak jmenuje, kdy začíná a proč si ho máme připomínat? Pokud vás toto téma zajímá, určitě si za námi přijďte popovídat. Pozvěte známé a přátele a přijďte prožít příjemné dopoledne plné aktivity nejen u kávy nebo čaje. Kontakt: Denní stacionář pro seniory Chvalčov, Školní 798, 768 72 Chvalčov, tel: 573 332 683 Možnost zajištění přepravy: Středisko sociálního podnikání, tel.: 775 635 014 Říjnový program klubu Aktivity při Denním stacionáři pro seniory Chvalčov byl opět bohatý. Letos jsme zahájili už šestý rok činnosti a mnozí návštěvníci přicházejí pravidelně. AKTIVITY vznikly pro zpestření programu našich klientů. Dařilo se nám organizovat zajímavé akce, a tak jsme vyzkoušeli zvát i veřejnost z řad aktivních seniorů. V současné době se u nás pravidelně setkávají klienti i návštěvníci, společně tráví dopoledne při zajímavých rukodělných činnostech, besedách, přednáškách, cvičení nebo jezdíme na výlety. Scházíme se každé úterý v 9 hodin v Denním stacionáři ve Chvalčově. Jaký jsme měli říjen Měsíc říjen měl v letošním roce hodně pracovních dnů. Díky tomu jsme stihli pět setkání plných informací, zpívání i dobré nálady. Začali jsme osvědčeným cestováním, díky kterému se můžeme přenést do známých míst a připomenout si naše zážitky, nebo do míst vzdálených a zasnít se při fotografiích přednášejícího cestovatele. Tentokrát jsme tomuto tématu věnovali dvě dopoledne. V prvním jsme si za pomoci mapy našeho státu i celého světa připomněli již navštívená místa a navrhli další cíl cest prstem po mapě i skutečný výlet. Při druhém setkání nám přiblížila svoji prázdninovou pouť k Matce Boží Čenstochovské naše kolegyně Helena 19

Seifertová. Vyprávění bylo plné zážitků, protože se naše poutnice účastnila pouti již podesáté. S celou trasou jsme se seznámili prostřednictvím fotografií, videa i poutavého vyprávění. Pozornost jsme věnovali také městu Krakov, mnoha posluchačům známému. Na závěr jsme při fotografii Panny Marie Čenstochové využili možnosti na zklidnění a každý za sebe mohl v duchu poděkovat a ukončit tak naši virtuální pouť. Další úterý jsme se sešli u stolu plného sklenic ovoce a zeleniny. Zaměstnanci si připravili v programu Marmelády a džemy nejenom čtení zajímavostí z historie na toto téma, ale hlavně ochutnávku spojenou s tipováním správných ingrediencí. Během dopoledne jsme také stihli připravit dva netradiční recepty marmeládu z cibule a mrkvovou. Obě byly výborné a hodily se k malému pohoštění. Recept na mrkvovo-pomerančovou marmeládu: 500 g pomerančů, 500 g mrkve, 500 g cukru, 1 citron, 200 ml vody, 2 celé badyány, 1 celá skořice, 2 vanilkové lusky. Díky vzpomínkám našich klientů a návštěvníků se často poučíme a z jejich životních zkušeností získáme spoustu zajímavých rad, kterým se nebráníme. Tomuto nápadu jsme se rozhodli věnovat, inspirovali se na sociálních sítích a rozvinuli ho. Téma Jak to bylo jsme začali oblékáním. Z diskuze vznikla nástěnka plná informací a návrhů šatů. Ty jsme na ni umístili po přehlídce s podrobným popisem jednotlivých kusů i jejich uplatnění. Dne 29. 10. jsme ve spolupráci s Městskou policií Bystřice pod Hostýnem uspořádali přednášku zaměřenou na bezpečnost seniorů. O prevenci, nebezpečí i formách ochrany informovala a na otázky odpovídala str. Barbora Kociánová. Protože patří senioři k nejohroženější a současně k velmi bezbranné skupině, která je cílem různých podvodníků či zlodějů, je třeba opakovaně diskutovat o správné prevenci. Děkujeme Barboře Kociánové za čas strávený u nás. Vladimíra Procházková Marie Pospíšilová je bronzovou Babičkou roku Finále prvního ročníku soutěže Babička roku Zlínského kraje se konalo v úterý 1. října 2019 ve zlínském hotelu Moskva. Záštitu nad ním převzala radní Zlínského kraje Michaela Blahová, pořadateli byly společnost SunDrive Communications a Krajská rada seniorů ZK, za finanční podpory Zlínského kraje a Ministerstva práce a sociálních věcí. Soutěž byla vyhlášena pro babičky nad 55 let s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji. Své favoritky mohly do soutěže nominovat spolky, kluby, rodiny i jednotlivci. Bystřický klub důchodců proto také jednu vhodnou kandidátku 20 Šest finalistek vystoupilo v soutěžním programu. Foto: Jiří Balát

Se starostou města, radní Zlínského kraje Michaelou Blahovou a Vítězslavem Zapletalem. na titul našel Marii Pospíšilovou. A volil dobře. Paní Marie se výzvy nezalekla, výčet jejích aktivit se do přihláškového formuláře ostatně ani nechtěl vejít, a ze základního neveřejného kola se ihned kvalifikovala mezi sedm postupujících. Jak by taky ne, vypadá skvěle, u kávy ani u televize dlouho neposedí, je vždy optimistická a usměvavá, má ráda lidi, hudbu, výtvarničení, módu, je sběratelkou, čte, cestuje a cvičí tai-či několik let úspěšně vede kurzy pro dospělé i děti v bystřickém Středisku volného času Včelín a pořádá pravidelné besedy ve Stacionáři pro seniory na Chvalčově i v Centru pro seniory Zahrada. Finalistek v soutěži o titul Babička roku Zlínského kraje bylo nakonec jen šest a soutěžily ve třech disciplínách rozhovor o sobě a kraji, volná disciplína a módní přehlídka. Při povídání o sobě, rodině a koníčcích i aktivitách pro lidi nám pomáhal příjemný pan moderátor, i když já jsem si to připravila a byla bych mluvila i sama, říká Marie Pospíšilová. Do volné disciplíny jsem si vybrala tai-či, a představte si, já už tu sestavu dělám tolik let, a přesto jsem na začátku vynechala několik prvků! Naštěstí to nikdo nepoznal. Pak byla módní přehlídka. Ani jsem se nemusela moc rozmýšlet, co si vezmu na sebe byly to šaty ve stylu etno, černé, barevně vyšívané, které jsem si přivezla letos z dovolené, mám je ráda, a k nim slaměný klobouk a růže. V sále mě podporoval Víťa Zapletal s manželkou, jsem jim za to moc vděčná. Poznala jsem během soutěže i další příjemné a šikovné lidi. Byla tam dokonce jedna osmdesátiletá soutěžící, která s manželem předvedla latinsko-americký tanec. Slavnostní okamžiky těsně po korunovaci. Foto: Jiří Balát 21

Zlatou babičkou Zlínského kraje se nakonec stala Marie Talafová z Lačnova, kterou přijeli podpořit přátelé, ale i dvě dcery a vnuk. Druhé místo získala nejstarší soutěžící, devadesátiletá Drahoslava Kovářová ze Zlína. A Marie Pospíšilová vybojovala bronz. Celé odpoledne zpříjemnily seniorům svým vystoupením Fryštácké mažoretky a Duo Aramis, které hrálo k tanci i poslechu. Z korunky a šerpy byla Marie Pospíšilová nadšená. Poblahopřál jí k nim při osobním setkání na radnici i starosta města Zdeněk Pánek. Mně to nedá, já nemůžu dlouho sedět doma sama a přerovnávat šuplíky, potřebuju pořád něco dělat, jinak by to nebylo ono, říká paní Marie. Sbírá citáty a jejím nejoblíbenějším je jeden od Gordona Livingstona: Štěstí sestává ze tří věcí: mít co dělat, mít koho milovat a mít se na co těšit. msch Základní organizace Českého svazu včelařů Bystřice pod Hostýnem a město Bystřice pod Hostýnem pořádají MEDOVÝ DEN v sobotu 7. prosince 2019 od 8 do 16 hodin ve velkém sále Společenského domu Sušil Z nabídky: - prodej a ochutnávka medů - prodej perníků, medových zákusků, kosmetiky z včelích produktů - košt medoviny a medových likérů - vlastní zdobení perníků - medová fontána - ukázky činnosti včelařského kroužku - odpovědi na otázky o chovu včel - občerstvení, včetně medového piva - výstava výtvarných a literárních prací dětí základních škol na téma Děti včely příroda Srdečně zvou a na vaši účast se těší pořadatelé. 22

KULTURA PŘEHLED KULTURNÍCH AKCÍ NA LISTOPAD A PROSINEC 15. 11. Oslavy 30. výročí Sametové revoluce se ZUŠ, Kino Klub Sušil, 17.00 hod. 15. 11. Arrhythmia Celloween koncert, Valašské Meziříčí 16. 11. Divadlo Ventyl Nový začátek, Hranice 17. 11. Odhalení pamětní desky k 30. výročí svobody, Masarykovo náměstí, 15.00 hod., v 16 hod. koncert Romana Dragouna zámecká konírna, Bystřice pod Hostýnem 19. 11. Budoucí mistři ozvěny letní hudební akademie Kroměříž 2019 koncert, Holešov 19. 11. Jan Kryl 30 let od revoluce beseda, Valašské Meziříčí 20. 11. Péče o děti v průběhu století přednáška SOkA Kroměříž 21. 11. Chrámový koncert ZUŠ, kostel sv. Jiljí, Bystřice pod Hostýnem, 18.00 hod. 21. 11. Vernisáž výstavy Radim Hanke dílo, Hranice 22. 11. Audience divadlo zámecká konírna, Bystřice pod Hostýnem, 19.00 hod. 23. 11. Bluesový podzimek koncert, Holešov 24. 11. Koncert duchovní hudby, kostel sv. Jiljí, Bystřice pod Hostýnem, 13.30 hod. 24. 11. Janek Ledecký s kapelou koncert, Kroměříž 27. 11. Z historie kroměřížského sirotčince přednáška SOkA Kroměříž 27. 11. Klavírní kvarteto Josefa Suka, Valašské Meziříčí 28. 11. Josef Dvořák Čochtan vypravuje divadlo, Přerov 29. 11. Republiko má středisková politický kabaret, Valašské Meziříčí 29. 11. Spirituál kvintet adventní koncert, Kroměříž 30. 11. Lenka Dusilová koncert, Holešov 30. 11. Vojtěch Dyk a B-Side Band koncert, Hranice 1. 12. Margita Gala koncert, Holešov 4. 12. Václav Hybš s orchestrem vánoční koncert, Valašské Meziříčí 6. 12. Rozsvěcení vánočního stromu Masarykovo náměstí, Bystřice pod Hostýnem 7. 12. Vernisáž výstavy Pojďme spolu za betlémy, zámecká konírna, B. p. H., 17.00 hod. 8. 12. Rocksymphony II. adventní koncert, Kroměříž 10. 12. Vladimír Hron a moravské děti, Holešov 11. 12. Česko zpívá koledy, Masarykovo nám., Bystřice pod Hostýnem, 17.30 hod. 13. 12. Vánoční koncert Cimbal Classic a pěvecký sbor Jaderničky, společenský sál SD Sušil, Bystřice pod Hostýnem, 18.00 hod. 14. 12. Jakub Smolík koncert, Přerov 14. 12. Michal Nesvadba akce pro děti, Holešov 17. 12. Jiří Kolbaba Sedm divů Islandu přednáška, Kroměříž 17. 12. Valašské Vánoce, Masarykovo náměstí, Bystřice pod Hostýnem, od 16 hod. 25. 12. Vánoční koncert Treglera a Holešovský chrámový sbor, kostel sv. Jiljí Bystřice pod Hostýem, v 18 hod. 23

24

MĚSTO BYSTŘICE POD HOSTÝNEM U PŘÍLEŽITOSTI 30. VÝROČÍ SAMETOVÉ REVOLUCE ZVE NA DIVADELNÍ HRU VÁCLAV HAVEL A UDIENCE AUD IENCE Divadelní studio Viktorka Holešov 22. 11. 2019 v 19 hodin zámecká konírna v Bystřici pod Hostýnem Cena: 100 Kč v předprodeji, 140 Kč na místě. Předprodej v městském informačním centru od 29. 10. 2019. 25

26

Město Bystřice pod Hostýnem u příležitosti 30. výročí sametové revoluce zve na koncert Romana Dragouna 17. 11. 2019 v 16 hodin zámecká konírna Bystřice pod Hostýnem vstupné dobrovolné v 15 hodin slavnostní odhalení pamětní desky k 30. výročí svobody na Masarykově náměstí 27

Město Bystřice pod Hostýnem srdečně zve na ROZSVĚCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU s Mikulášem, anděly a čerty 6. 12. 2019 Masarykovo náměstí Bystřice pod Hostýnem od 14 hodin vánoční jarmark a výstava dětských výtvarných prací ve vestibulu radnice od 17.00 hodin vystoupí trubači ze ZUŠ, SVČ Včelín Hvězdičky, Maya,Taneční soubor Stars, Pěvecký sbor ZŠ Bratrství, Lesní klub U Andrýska, Pěvecký sbor Vrabčáci OHŇOSTROJ Mikulášské balíčky v hodnotě 80 Kč objednávejte v městském informačním centru od 11. 11. do 29. 11. 28

6. 12. 17.00 Rozsvěcení stromu, vystoupení místních spolků, Mikuláš, ohňostroj 7. 12. 17.00 Vernisáž výstavy Pojďme spolu za betlémy zámecká konírna 9. 12. 17.00 promítání 11. 12. 17.30 vystoupení Vystoupení dechového orchestru ZUŠ 18.00 Česko zpívá koledy 13. 12. 18.00 vánoční Vánoční koncert Cimbal Classic a pěvecký sbor Jaderničky, Společenský sál SD Sušil 16. 12. 17.00 promítání 17. 12. 16.00 Valašské vánoce na náměstí 20. 12. 17.00 promítání 25. 12. 18.00 Tregler a Holešovský chrámový sbor kostel sv. Jiljí Masarykovo náměstí Bystřice pod Hostýnem 29

Městská knihovna Bystřice pod Hostýnem pořádá cestovatelskou přednášku Kambodža, Laos a Thajsko pátek 22. 11. 2019 v 17.00 v Kině Klub Sušil Cestovatelé Alena a Jirka Márovi putovali 40 dní po Indočíně. V pestré projekci vám představí nádherné barevné chrámy, exotickou přírodu i život obyčejných lidí. Dozvíte se, jaké má člověk pocity při jízdě na slonu nebo když vám na hlavu skočí opice. Překvapí vás unikátní tržiště na kolejích nebo vodních kanálech. Zjistíte, co všechno se dá vyrobit z krokodýla, jak chutnají pečení pavouci a k čemu slouží pálenka z jedovatého hada. Poznáte život dlouhokrkých žen a překvapí vás povinnost mužů zaplatit rodičům za budoucí manželku. Při líčení historek z putování Indočínou se poučíte i pobavíte. Jiří Mára je autorem dvaceti cestopisných knih a dokumentárních filmů z různých koutů světa. Více informací naleznete na www.jirkamara.cz Vstupné: 50 Kč 30

Kulturák oslaví revoluční listopadovou Třicítku Listopadové události roku 1989 připomene spolek Kulturák v pátek 15. listopadu ve chvalčovském kulturním domě. K připomínce 30 let od pádu komunistického režimu v tehdejším Československu připravuje program komponovaný z divada, koncertu, vzpomínek přímých účastníků a výstavy fotografií zachycujících slogany předlistopadové doby. Speciálním hostem večera bude Ladislav Vrchovský, prozaik, novinář a divadelní kritik, který v listopadu 1989 vedl stávkový výbor horníků v OKD, byl členem vedení Občanského fóra a posléze také poslancem Federálního shromáždění. 31

Večer bude zahájen symbolicky divadelní hrou Václava Havla, kterou přiveze holešovské Divadelní studio Viktorka. Absurdní drama Audience z roku 1975 se snaží poukázat na absurditu komunistické společnosti i na neskutečnou propast mezi intelektuály a burany. Autorovy myšlenky skvěle vystihují holešovští herci Roman Uwe Juráň a Jack Leško, kteří spolu s režisérem Konrádem Popelem sbírají od publika i kritiky jedno ocenění za druhým. Hudební složku večera obstará speciální formace Freedom, která hrává nepravidelně při významných společenských událostech. Kapela vystoupí ve složení: Tomáš Hradil (Los Perdidos, Chorchestr, etc), Eva Turnová (ex PPU, Eturnity), Tomáš Šenkyřík (Cymbelín, I vši), Pavel Rajmic (Cymbelín, Ponk) a Jan Horváth (Agon orchestra, SOČR, etc.). Hudebníci mají v repertoáru především skladby od Boba Dylana, The Velvet Underground a Johna Lennona. Vznik kapely je datován k loňskému půlstoletí dramatických událostí roku 1968 s tím, že kapela nebude vystupovat pravidelně ani revivalově, ale výjimečně, a především ze srdce a pro radost ze života. Rok 1989 jsme zažili v maturitním ročníku holešovského gymnázia. Ihned poté jsme se začali s Tomášem Šenkyříkem seznamovat s disidenty a chartisty. Dostalo se nám té jedinečné příležitosti se přátelit s lidmi z tohoto okruhu, a především hrát s naší kapelou na jejich setkáních. Ve Chvalčově si alespoň tímhle večírkem připomeneme tehdejší revoluční časy. Nešlo tenkrát jen o shromáždění na náměstích. My jsme byli celkem dost aktivní a komunistické vedení školy nebylo z našich aktivit vůbec nadšeno. Ale neměli žádný drajv a nemohli nás zastavit. Občas šlo i o zdraví, ne všichni změnu režimu vítali. Nám to ale bylo fuk, cítili jsme, že se děje něco výjimečného. Jsme rádi, že jsme byli u toho, vzpomíná bystřický hudebník Tomáš Hradil. Spolek Kulturák ke Třicítce připravuje i malou výstavku fotografií z Chvalčova a okolí, které mimoděk zachycují tehdy všudypřítomné slogany předlistopadové doby ve veřejném prostoru. Večer v Kulturním domě Chvalčov startuje v 19 hodin a všichni letošní třicátníci mají navíc vstup zdarma. Spolek Kulturák vznikl jako odnož bystřického Okrašlovacího a zábavního spolku. Zaštiťuje především existenci populárního Letního kina Chvalčov. Výdělek z letní kinosezony obohacený o příspěvky podporovatelů (sdružených v iniciativě Kultura za pade) následně investuje do dalších kulturních akcí, jimiž se snaží od začátku září do půle června zpříjemnit lidem čekání na další sezonu letního kina. Pořádá čtení, koncerty, happeningy a další akce. -th- 32 Edice Zpravodaje oživí Zapomenuté vzpomínky na Velkou válku Olga du Temple Valentová, Bystřičanka žijící už léta v Kanadě na ostrově Vancouver, objevila letos v únoru v pozůstalosti svého tatínka Anděloslava Valenty, někdejšího prokuristy bystřických Hrdličkových závodů, velmi čtivě sepsané osobní vzpomínky z bojišť první světové války. Jak už se to v životě stává, objev kopie rukopisu mého tatínka byl čirou náhodou, píše paní du Temple. Nebýt toho, že o něj projevil zájem můj bratranec, bývalý profesor dějepisu a nyní už řadu let důchodce, který o vzpomínkách věděl od své matky a jehož zájem nejspíš povzbudilo sté výročí konce první světové války, asi by mě nenapadlo probírat se různými papíry ve velké krabici mých českých starožitností. První pocit po otevření svazku kopií byla beznaděj jejich stáří je přibližně padesát let a jsou už téměř nečitelné. Za dalších deset nebo dvacet let by z nich nezbylo víc než papír se špinavými stíny. Zavázala jsem se, že se každý den pokusím přepsat aspoň jednu dvoustranu Text přepsaný na svéhlavém počítači Mac bez háčků a čárek se pak na jaře prostřednictvím spisovatele Pavla Hejcmana dostal až do redakce Zpravodaje, kde jsme se do něj hned začetli. Anděloslav Valenta (1895 1978) odešel do války jako dvacetiletý v roce 1915. Stal se příslušníkem polského 32. zeměbraneckého pluku, později 9. pěšího pluku, účastnil se

Velmi zajímavě, autenticky podaný text jsme po nezbytných jazykových úpravách opatřili poznámkami pod čarou, překlady německých pasáží, malým slovníčkem vojenského slangu i předmluvou historika. Fotografie z alba Anděloslava Valenty poskytla jeho rodina, jiné obrazové materiály jsme získali z Moravského zemského archivu Brno SOkA Kroměříž. V pořadí sedmnáctá publikace Edice Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem v rozsahu 68 stran vyjde na konci listopadu pod názvem Za císaře pána Zapomenuté vzpomínky na Velkou válku. K dispozici bude v městském informačním centru. msch bojů na východní frontě v Haliči a v Rusku, ale také v Itálii na Piavě. V roce 1918 se vrátil s podlomeným zdravím do vlasti jako šikovatel c. k. rakouské armády. Na popud kamarádů a spolubojovníků, s nimiž udržoval korespondenci, i pro svého bratra Josefa pak v roce 1969 začal psát vzpomínky na období, které zásadně ovlivnilo celý jeho život. Olga du Temple Valentová, zachránkyně vzpomínek. Novinky v městské knihovně Přichází zima a s ní studené, větrné a sychravé počasí. Jedno známé dánské přísloví praví: Neexistuje špatné počasí, existuje pouze špatné oblečení. Ale ruku na srdce kdo by se netěšil zase zpátky do tepla, k voňavému čaji a pěkné knížce? Nastává čas čtení Krásná literatura Cima, A.: Probudím se na Šibuji. Čtivý román o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a ošemetnosti splněného snu. Dvořáková, P.: Chirurg. Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Edvardsson, M.: Skoro normální rodina. Thriller o tom, jak daleko jsme schopni zajít, abychom ochránili své nejbližší. Slívová, L.: Charlotta. Kniha představí Charlottu Garrigue Masarykovou, manželku prvního československého prezidenta, z trochu jiného pohledu. Thomas, B.: Dost dobrá matka. Dramatický příběh o nekončícím závazku matky a o tom, že i když to cítíme jinak, musíme dát těm, jež milujeme, co nejvíc svobody. Tučková, K.: Vitka. Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. 33

Vigan, D.: Vděk. Psychologický román otevírá bolestné téma stárnutí a ztrát s ním spojených. Naučná literatura Janáčková, L.: Život je boj. Praktický průvodce rakovinou pro nemocné a jejich blízké nabízí psychologické metody a praktické návody, které pomáhají pacientovi zvládat těžká období v boji o život. Krečmer, V.: Bioklimatolog a jeho životní pouť lesnickým výzkumem. Autor vzpomíná na dětství v Bystřici pod Hostýnem a na svůj život, který zasvětil lesnickému výzkumu i hledání smyslu lidského konání a bytí. Píše o střetech mikroklimatologa s environmentální politikou těžkého 20. století. Plokhy, S.: Černobyl: historie jaderné katastrofy. Autor seznamuje s genezí sovětského jaderného výzkumu, konstrukcí dvou hlavních typů reaktorů užívaných v SSSR, s jejich přednostmi i chybami. Rapprich, V.: Za sopkami po Čechách. Představujeme originálního turistického průvodce, který vás provede po nejzajímavějších vulkánech českých třetihor a starších čtvrtohor. Knihy pro děti Bonilla, R.: Sourozenci. Oboustranná kniha s humorem a nadhledem dovede děti k tomu, že je hezké mít sourozence, i když je to s ním někdy hodně těžké. Bradley, A.: Koláč s kapkou jedu. Malá, inteligentní a odvážná vypravěčka nás s nadhledem a pronikavou ironií zavede do prostředí anglického venkova padesátých let minulého století. Dao, L.: Nečekaná přátelství aneb Jak si zvířata a rostliny pomáhají. Vydejte se s námi na cestu přírodou, na které se dozvíte, že přátelství můžete najít úplně kdekoliv! Jůzlová, J.: Čeští cestovatelé: známé i neznámé příběhy dobrodružných výprav. Spolu s odvážnými českými cestovateli se vydáme na dobrodružné výpravy do všech koutů světa. Kadečková, H.: Soumrak bohů severské mýty a báje. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o radostech a starostech bohů, lidí, obrů a skřítků. Marsh, K.: Kluk odnikud. Na pozadí uprchlické krize se odvíjí poutavý příběh o přátelství, naději a odvaze. Materna, D.: Já, zlatý retrívr. Vyprávění o psím životě a dobrodružných příhodách zlatého retrívra Teddyho ve fotografické publikaci. Chcete-li vědět více, podívejte se na internet www.knihbph.cz katalog Clavius. Zde si můžete knížky objednat, rezervovat, ale také prodloužit své výpůjčky. JaRo 34 Kohák s Ruppertem byli v Bystřici jako doma Hvězdy, jak je neznáte, se v říjnu předvedly v bystřickém Společenském domě Sušil. Herec Jakub Kohák a zpěvák Matěj Ruppert v rámci talkshow skvěle odpovídali na dotazy moderátora Václava Daniela Kosíka i na otázky diváků. Naposledy tu ve stejnojmenném pořadu vystupoval Tomio Okamura ve dvojici s Romanem Vojtkem. I tehdy, v roce 2011, bylo vyprodáno. Oba letošní aktéři měli na region dobré vzpomínky. Kohák letos moderoval ples v Holešově, Ruppert tamtéž proplul Holešovkou regatou. V uvolněné náladě se vtipkovalo o ubytování v jednom nejmenovaném penzionu, kam se pánové vydali po skončení pořadu. Předtím ale ochotně pózovali zájemcům o foto. Na podpis čekal třeba Jiří Šrámek. Znám je z youtube, ale živé vystoupení má úplně jiný rozměr, pochvaloval si. Eva Mikešková Foto: -emi-

ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽ Spolupráce mezi školou a firmami prospívá nejen studentům SŠNO Bystřice pod Hostýnem v říjnu hostila skupinu třiceti zahraničních účastníků vzdělávací akce, která ve dnech 8. 10. 10. 2019 proběhla ve Zlíně v rámci projektu ERASMUS+, projekt SENSE (The Shaping, Enhancing and Nurturing STEM in Europe), jehož partnerem je společnost TREXIMA. Cílem projektu bylo představit partnerům z evropských zemí (Itálie, Rumunsko, Irsko, Velká Británie, Kypr a Česká republika) možnosti nastavení a formy spolupráce a partnerství mezi firmami a odbornými školami v rámci odborné přípravy žáků a při jejich podpoře volby technicky zaměřené kariéry v českých podmínkách. Pro konkrétní ukázku fungování spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a firmami při poskytování odborného vzdělávání a přípravy byly společností TREXIMA vybrány SŠNO Bystřice pod Hostýnem a firma TON a.s. Bystřice pod Hostýnem. Skupina účastníků, kterou tvořili učitelé, výchovní poradci a experti z oblasti kariérového poradenství a trhu práce, zahájila 9. 10. 2019 exkurzi v Bystřici pod Hostýnem v Lukášově vile prezentací školy, kterou vedla ředitelka Ing. Bc. Olga Pastyříková. Seznámila přítomné s uspořádáním, vzdělávací koncepcí, filozofií a vizí školy, a především s nastavením a formami spolupráce mezi školou a firmou TON a.s. v počátečním odborném vzdělávání a při rozvoji odborných kompetencí žáků. Po přednášce a diskusi následovala prohlídka starých a nových dílen odborné praktické výuky, delegáti se zúčastnili výuky v odborné učebně CNC strojů. Velký zájem vzbudily rukodělné dílny a práce žáků uměleckých oborů. Taktéž expozice soch zhotovených při letošním dřevařském sympóziu a jiné vystavené ukázky zručnosti žáků sklidily velký obdiv. Poté se delegáti přesunuli do budovy teoretické výuky v Holešovské ulici na prohlídku prostor a vybavení školy. Zajímali se o pokročilé technologie, které se využívají při výuce, a to konkrétně 3D tiskárny a CO2 laser. Po prohlídce prostor školy následovala exkurze do společnosti TON a.s., která se školou úzce spolupracuje. V rámci exkurze měli zahraniční návštěvníci jedinečnou možnost sledovat mistry svého řemesla při výrobě židlí. Velmi nás potěšilo ocenění zručnosti a umu našich žáků a pochvalné komentáře zahraničních účastníků projektu, že exkurze v naší škole a následně v partnerském podniku TON a. s. patřila k tomu nejzajímavějšímu, co v rámci projektu SENSE v ČR zažili. Těšíme se na další spolupráci se společností TON a. s. Bystřice pod Hostýnem a společností TREXIMA, s. r. o. SŠNO Bystřice pod Hostýnem Rozsvěcení betlému s ohňostrojem Středisko volného času Včelín zve všechny děti a rodiče na předvánoční akci s ohňostrojem, která se uskuteční v pátek 29. listopadu od 17 hodin v areálu SVČ Včelín. Těšit se můžete na doprovodný program: čertovské soutěže s odměnou, vystoupení dětí z tanečních kroužků Hvězdičky a Maya, pěvecký sbor Vrabčáci a Zpívánky, ohňovou show, pekelnou váhu pro hříšníky, čertovský guláš, svařák a čaj na zahřátí. Na závěr akce je připraven OHŇOSTROJ s hudbou. Těšíme se na vás! 35

ZPRÁVIČKY ZE VČELÍNA Nováčkem ve florbalové lize V letošním školním roce jsme se s nově vzniklým florbalovým oddílem SVČ Včelín zúčastnili Zlínské ligy mladších žáků, ve které působí 14 družstev hrajících mezi sebou turnajovým systémem. V této krajské soutěži náš oddíl prozatím neprohrál a po šesti zápasech má na svém kontě pět výher a jednu remízu s celkovým skóre 18:11. Těchto šest zápasů stačilo na to, aby byli někteří kluci oceněni i individuálně, a to konkrétně Filip Ilja Červenka a brankář Matouš Krist. Ti byli za své výkony odměněni nominací do výběru Zlínské ligy. Kromě florbalové ligy se účastníme i neligových turnajů v okolí Bystřice pod Hostýnem, kde se nám prozatím také daří sbírat úspěchy. Dne 5. října jsme vybojovali 1. místo v Tovačově a 27. října jsme si z Luhačovic odvezli bronzové medaile. První letošní závody ve sportovní gymnastice V sobotu 26. října se naše děvčata vydala do Karviné na první letošní závody ve sportovní gymnastice. Ve velice příjemné soutěžní atmosféře naše nejmenší závodnice Míša Kouřilová získala v silné konkurenci nejvíce obsazené kategorie krásné 2. místo. Na Míšu musíme prozradit, že ji gymnastika velmi baví a k narozeninám či Vánocům by jí největší radost udělaly žíněnka, kladina nebo hrazda. Se svou sousedkou Sárinkou Štěpánovou trénuje i doma a je to znát. Ostatní členky týmu Viktorka Táborská, Nikolka Zajícová, Natálka Polášková, Eli Prusenovská a již zmíněná Sárinka Štěpánová se umístily do šestého místa. V tomto školním roce s námi ve sportovní gymnastice včetně přípravky trénuje více než osmdesát děvčat od tří do dvanácti let a ve florbale přes padesát chlapců od šesti do patnácti let. Máme tedy velkou radost, že se dětem sportovat chce. A aby o podzimních prázdninách neseděly doma a protáhly si tělo, připravili jsme pro ně gymnastické a florbalové celodenní soustředění. SVČ Včelín, příspěvková organizace www.svcvcelin.cz 36 Včelínské gymnastky na prvních letošních závodech v Karviné. Foto: SVČ Včelín

Děti uspaly draka Skaliče Foto: -emi- Na Skále v Rychlově žije drak. Děti ho viděly už několikrát a mohou potvrdit, že je to hodná potvora. Chce se mi hrozně spát, ale venku je pořád tak teploučko Asi si už zalezu do skály a probuďte mě na jaře, vzkázal dětem Skalič. Nejprve ale všem malým rozdal něco sladkého, protože děti s lampionky musely projít lehce strašidelnou trasou. Pořádající hasiči totiž spojili lampionový průvod s haloweenem. A udělali dobře, byla to zábava pro celou rodinu. Eva Mikešková SPOLEČENSKÁ KRONIKA Rozloučení Dne 25. října 2019 navždy odešel Jan Krišica, zakládající člen Klubu vojenské historie francouzského císařství, kamarád, člověk s šikovnýma rukama a dobrým srdcem. Bystřičané ho mají v paměti jako výraznou osobnost všech akcí klubu, jimž dodávala lesku jeho nádherná uniforma napoleonského gardového myslivce. Vždy na něj budou vzpomínat jeho přátelé a spolupracovníci. S Janem Krišicou se s úctou a poděkováním loučí také město Bystřice pod Hostýnem. 37

Narození Adam Sojka Prosíme rodiče, kteří mají zájem o uveřejnění jména svého narozeného dítěte ve Zpravodaji města Bystřice pod Hostýnem, aby se dostavili do kanceláře matriky nebo evidence obyvatel (radnice, Masarykovo nám. 137, přízemí, č. dv. 7 a 8) a tuto skutečnost oznámili. K těmto změnám jsme nuceni přistoupit vzhledem k obecnému nařízení EU o ochraně osobních údajů. Sňatky 24. 8. 2019 Ivana Machačíková Zlín Martin Pouzar Zlín 10. 10. 2019 Lucie Vachalová Bystřice pod Hostýnem Stanislav Březík Bystřice pod Hostýnem Úmrtí Antonín Dolníček Josef Lipold Evžen Matuštík Jaroslav Solař Ivan Chuda Miluše Marešová Alois Kobliha Ladislav Kolko Antonín Růžička Ludmila Vystavělová Stanislav Koutný Jiřina Gregorová Bystřice pod Hostýnem Jakub Olivík Loukov Michaela Pašuthová Slavkov pod Hostýnem Michal Urbánek Slavkov pod Hostýnem 87 let 69 let 85 let 65 let 76 let 85 let 74 let 61 let 81 let 88 let 77 let 19. 10. 2019 Zuzana Adámková Přerov Daniel Mlčák Bystřice pod Hostýnem V říjnu oslavil své 90. narozeniny dlouholetý a věrný člen TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem Ing. Eduard Pokorný. Je nám ctí a milou povinností navštěvovat naše stálé členy při jejich významných výročích. A tak tomu bylo i tentokrát. Bratr Pokorný pochází z Kostelce na Hané, kde se v roce 1929 narodil. Již v roce 1934 jako pětiletý vstoupil do místního Sokola, kde cvičil jako mladší žák. Protože cvičil nejen rád, ale také dobře, absolvoval již jako dospělý cvičitelský kurz a působil řadu let jako cvičitel. Po ukončení studií na Vysoké škole dřevařské ve Zvolenu se v roce 1957 již se svou rodinou přistěhoval do Bystřice pod Hostýnem. A v témže roce začal vyučovat na tehdejší Střední průmyslové škole dřevařské (SPŠD) odborné předměty technologii, nauku o materiálu a provozní praxi. V profesorském sboru byli nejen výborní kantoři, ale také sportovci. Učitelské turnaje v různých disciplí- 38 Sokolové blahopřáli Eduard Pokorný s přáteli.

nách byly vyhlášené a vyhledávané. Láska ke sportu i samotné sportování jim dlouho vydržely. Když byla v roce 1990 činnost Sokola obnovena, bratr Pokorný byl jedním z prvních, kdo se přihlásil a zůstal. Ing. Pokorný byl vynikajícím pedagogem a těší se stále úctě svých bývalých studentů i kolegů. Svědčí o tom i to, jak často ho v jeho domě navštěvují. I přes zdravotní problémy je neuvěřitelně čilý, činorodý a aktivní. Dnes tolik diskutované moderní technologie ovládá a využívá k dalšímu sebevzdělávání. Přejeme panu profesorovi pevné zdraví, pohodu a krásnou oslavu v kruhu jeho velké a milované rodiny. Alena Nováková Paní učitelce k narozeninám Naše paní učitelka Boženou Matušková letos oslavila krásné devadesáté narozeniny. Abychom jí popřáli a všichni se společně setkali, uspořádali jsme 19. řína 2019 po 33 letech sraz naší bývalé třídy 8. D ze Základní školy Bratrství Čechů a Slováků. Jak paní učitelka říkávala, byli jsme její poškrobci, poslední žáčci, kterým dělala školní maminku, třídní učitelku. Sraz jsme spojili i s prohlídkou školy a zažili krásné podzimní odpoledne. Společně jsme se vyfotili a zavzpomínali na školní léta. Měli jsme možnost posadit se do svých někdejších lavic a připomenout si, jak nás bavilo všechno, jen ne v těch lavicích sedět a učit se. Ve svých čtrnácti letech jsme se museli rozhodnout, čím chceme být a čím se budeme v budoucnu živit, vycházeli jsme z osmé třídy a o životě nevěděli vůbec nic. Dnes jsme rádi, když se potkáme. Máme si o čem povídat a vždy si slíbíme, že uvidíme zas. Naše paní učitelka Matušková nám setkání vždycky oživí svým zápisníčkem, kde má dodnes poznamenáno, kdo se jak učil a jaké měl známky. Je to prostě úžasné. Těšíme se zase za rok a paní učitelce přejeme jen a jen pevné zdraví. Ať je minimálně do stovky plná sil a optimismu, tak jako doposud! Marcela Bartošová, roz. Mikulíková Setkání po třiatřiceti letech. Třída 8. D s paní učitelkou Boženou Matuškovou. Foto: Karla Tlusťáková 39

OKOLNÍ OBCE Nový dřevěný vyřezávaný kříž inspirovaný stylem Dušana Jurkoviče stojí od konce října nad Chvalčovem, v místě zvaném Na hrobech, při cestě k lomu V německém. Obec ho nechala v rámci letošních oslav svého 650. výročí obnovit tam, kde původně, ještě v 50. letech minulého století, stál kříž jiný. Podle pověsti o vpádu Tatarů a jejich porážce pod Hostýnem vykopali lidé na tomto místě jámy, aby pohřbili mrtvé pohany, odtud zřejmě pochází název lokality. Existenci starého kříže Na hrobech poprvé potvrzuje vojenské mapování z roku 1763 a kříž zde stál také v 19. století, zřejmě na hrobech obětí epidemií tyfu a cholery, která do obce přišla v době prusko-rakouské války. Obnoven kříž Na hrobech Iniciátorkou obnovy dřevěného kříže byla Eva Bubílková. Návrh vypracoval chvalčovský výtvarník Karel Bubílek, kříž zhotovil dřevohostický tesař Robert Tuček, postava Krista byla vyřezána z ocelového plechu a vymaloval ji František Gračka z Olomouce. Dubový kříž je pět metrů vysoký a přes dva metry široký, chráněn je měděnou stříškou ve tvaru oblouku. Byl slavnostně posvěcen P. Janem Hrudíkem za účasti občanů a příznivců Chvalčova dne 26. října 2019. O historii místa, na němž kříž stojí, promlouvá nová informační tabule umístěná v jeho blízkosti. Historia magistra vitae. msch 40 Nový posvěcený kříž v místě Na hrobech. Vlevo starosta Chvalčova Antonín Stodůlka, tesař Robert Tuček a manželé Bubílkovi. Foto: msch

HISTORIE Karel Soška hrdina od Dunkerque a Tobruku Karel Soška, rodák z Rychlova, zahynul před 75 lety v jednom z těžkých bojů druhé světové války u francouzského Dunkerque. Je jedním z hrdinů, jimž bývá každoročně věnována vzpomínka 11. listopadu, na Den válečných veteránů. Připomínáme si jeho životní příběh. Karel Soška Karel Soška se narodil 3. listopadu 1913 v Rychlově č. 44. Jeho otec František Soška pracoval jako dělník v bystřické Thonetovce. Maminka Filomena pečovala o početnou rodinu. Karel byl nejmladší z devíti dětí. Když otec zemřel, zůstala matka na péči a výchovu svých dětí sama. Karel navštěvoval obecnou i měšťanskou školu T. G. Masaryka v Bystřici pod Hostýnem. Ve škole se mu dobře dařilo, rád četl a kreslil, nejraději motivy z hostýnských hor, kam rád vyrážel na vycházky. Po ukončení měšťanské školy nastoupil do učebního oboru zedník ke známému bystřickému staviteli Metoději Matuškovi. Protože byl velmi schopný, po vyučení absolvoval dvouletou průmyslovou školu stavební v Přerově. Na vlastní kůži zakusil dozvuky velké hospodářské krize, kdy republiku sužovala nezaměstnanost. Naštěstí byl 1. října 1935 povolán k výkonu základní vojenské služby u 12. roty 40. pěšího pluku ve Valašském Meziříčí, kde s dobrým prospěchem absolvoval i poddůstojnickou školu. V červnu Foto z knihy Osmnáct měsíců Čs. pěšího praporu 11 Východního, Jeruzalém, 1942. V květnu 1942 byl prapor reorganizován na Čs. 200. protiletadlový pluk Východní. 41

a v červenci 1936 absolvoval výcvik střelby z protiletadlového kulometu. Ve druhém roce vojenské služby byl vyslán k plnění úkolů pomocné roty Ministerstva národní obrany v Praze. Dne 14. října 1937 odešel do zálohy. Karel měl i jazykové nadání a ve volných chvílích se věnoval studiu němčiny a francouzštiny, kterou si zamiloval. Později se naučil i rusky. Ovládal i psaní na psacím stroji, takže se mu brzy podařilo sehnat místo u firmy Konstruktiva Praha, což byla odbočka Škodových závodů. Jako zaměstnanec Konstruktivy byl vyslán dne 1. ledna 1938 za prací do íránského Teheránu. Zde jeho firma spolupracovala v rámci společenství Société Irannienne Skoda a měla v Íránu řadu stavebních zakázek. Karel zde pracoval jako stavební technik-konstruktér na projektech i realizaci mnoha staveb, mimo jiné také na výstavbě Justičního paláce v Teheránu a později při výstavbě železnice poblíž města Tabrízu. Karel se v Íránu velice dobře uplatnil. Práce ho bavila, cítil se zde dobře a s rodinou udržoval čilou korespondenci. Jak vyprávěla jeho sestra Marie Sošková, provdaná Dvořáková, často psal a prosil o zaslání různých odborných publikaci z oboru stavebnictví, ale také o košile a kravaty, dokonce i o sportovní potřeby. Karel byl totiž všestranný sportovec a rád si se svými kolegy z práce ve dnech volna jel zalyžovat nebo chodil na túry do hor. V Iránu si obohatil i své jazykové znalosti naučil se persky. Karel od vzniku druhé světové války spolupracoval jako zpravodaj pro československou zpravodajskou službu v Teheránu a předával jí cenné informace strategického významu. Dne 29. listopadu 1941 se dobrovolně přihlásil do československé armády v zahraničí. Dne 26. února 1942 byl odveden. Když se dozvěděl o formování československé armády pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody v sovětském Buzuluku, poslal dne 28. března 1942 na adresu československého vojenského přidělence v Teheránu žádost o zařazení do československého vojska v Sovětském svazu. Dne 11. června 1942 však obdržel povolávací rozkaz podepsaný vojenským zmocněncem v Íránu, podplukovníkem Stojem, jímž byl ke dni 10. srpna 1942 povolán k nástupu k česko-slovenské vojenské jednotce na Středním východě. Dne 3. září 1942 nastoupil vojensku službu v Jeruzalémě. Byl přijat do stavu Československého 200. lehkého protiletadlového pluku Východního, jemuž velel u vojáků velmi oblíbený, přímý, ale správně vojensky ostrý velitel, podplukovník Karel Klapálek. Karel Soška byl v polovině října 1942 zařazen k 8. rotě 501. praporu tohoto vojenského útvaru. Pluk byl vyzbrojen dvaačtyřiceti lehkými protiletadlovými kanóny typu Bofors a v jejich obsluze byl Karel vycvičen. Po výcviku jeho pluk zajišťoval protiletadlovou obranu libanonského přístavu Bejrút a letiště a přístavu Haifa v Palestině. Později se pluk přesunul do Judské pouš- Z Aleppa na Tobruk. Osmnáct měsíců Čs. pěšího praporu 11 Východního, Jeruzalém, 1942 42

tě, kde za velmi těžkých podmínek probíhal náročný mobilní výcvik obsluhy protiletadlových kanónů za jízdy v plném pohybu. Tento výcvik byl důležitý pro případné zařazení pluku jako ochrany zásobovacích kolon spojenců. Dne 26. 12. 1942 došlo k přesunu pluku do libyjské pouště, směrem na Tobruk. Od 30. 12. 1942 protiletadlový pluk zabezpečoval obranu tohoto strategicky důležitého přístavu a jeho železnice. Naši vojáci v těchto těžkých pouštních podmínkách bojovali v sestavě britských a polských jednotek proti skvěle vyzbrojeným útvarům fašistické německé a italské armády, jimž velel generál, pozdější maršál, Ervín Rommel. Naši vojáci se osvědčili jako skvělí a odvážní bojovnici a získali si obdiv spojeneckých velitelů. Po vítězství nad nepřítelem se pluk dne 14. června 1943 přesunul do egyptského vojenského tábora Quassassin na jihu Suezského průplavu. Odtud se pluk dne 4. července 1943 přemístil do přístavu Tewfik v Rudém moři, kde se nalodil na velkou, rychlou vojenskou loď Mauretánia, jež byla vyzbrojena nejmodernějšími zbraněmi, včetně radarových přístrojů. Loď vyplula dne 5. července 1943 po trase Tewfik Rudé moře Adenská úžina Indický oceán Madagaskar Kapské Město Freetown Liverpool. Loď převážela kromě 500 členů posádky na 7000 vojáků z bojišť na Středním východě, z toho 1325 Čechoslováků. Po šesti týdnech plavby, kdy loď musela neustále měnit směr a obezřetně manévrovala, aby zmenšila možnost torpedování německými ponorkami, přistála v britském Liverpoolu dne 11. 8. 1943. Českoslovenští vojáci v Anglii byli v té době soustředěni v pobřežním prostoru na jihu Anglie u Felixtown Walton on the Naze. Zde se k nim v srpnu 1943 připojili příslušníci československé armády ze Středního východu. Dnem 26. 8. 1943 byl Československý 200. protiletadlový pluk Východní oficiálně rozpuštěn. Obě vojenská tělesa se tak dne 1. září 1943 ustavila v jeden celek Československou samostatnou obrněnou brigádu, jež mnohem lépe vyhovovala početnímu stavu a bojovým možnostem vojska (stav tehdy činil 365 důstojníků a 3651 poddůstojníků a mužstva). Velitelem se stal generál Alois Liška. Skvělý velitel z bojů na Středním východě, podplukovník Karel Klapálek odešel ke Svobodově armádě do Sovětského svazu. Vojáci, kteří bojovali na Středním východě, tvořili většinu početního stavu nově vzniklého vojenského útvaru. Jejich výhodou bylo, že měli cenné zkušenosti z předchozích bojů s nepřítelem. Po odsunu do Velké Británie Karel Soška ve volných chvílích navštěvoval v Londýně různé kurzy a přednášky. Byl velmi společenský, a tak byl dokonce pozván do rodiny pana Stevensona Karel Soška (druhý zleva) se svými spolubojovníky. Foto: archiv Z. Smiřického 43

Povolení k pobytu Teherán. v Birminghamu, kde si ho velmi oblíbili. Dobře si rozuměli také proto, že tato rodina měla rovněž devět dětí, stejně jako rodina Soškova. Karel Soška byl zařazen k 1. rotě motorizovaného praporu Československé obrněné brigády, jež se v září 1943 přesunula do vnitrozemí, kde v rozsáhlém prostoru severně od Northamptonu pokračoval tankový výcvik. Karel získal odbornost řidiče kolových bojových vozidel (v listopadu 1943) a lehkého pásového obrněného vozidla Carrier Universal (v prosinci 1943). Svými nadřízenými byl hodnocen jako inteligentní, pracovitý a dobrého vojenského vystupování. Dne 6. června 1944 nastal dlouho očekávaný den, kdy spojenecká vojska zahájila mohutnou invazi na francouzské pobřeží. Dnem invaze došlo k vyhlášení plné polní mobilizace naší obrněné brigády, jež byla uvedena do bojového stavu. Avšak počet našich vojáků nesplňoval požadavky spojenců, proto byli dodatečně do stavu brigády přijímáni noví vojáci. Od června 1944 do srpna naše obrněná brigáda přijala více než 400 mužů, které bylo potřeba řádně vycvičit. V srpnu se brigáda začala přesunovat do táborů, kde měla čekat na nalodění. Přesun se však opět opozdil. Dne 30. srpna 1944 se první jednotky naší armády nalodily a během několika dnů se v počtu 4259 mužů přeplavily do Francie. Utábořily se v prostoru Falaise. Naše Československá obrněná brigáda později převzala rozkaz obléhat dvanáctitisícovou německou posádku strategického přístavu Dunkerque v Belgii. Generál Alois Liška byl spojenci pověřen, aby velel všem spojeneckým jednotkám, jež se na obléhání Dunkerque podílely. Zfanatizovaným německým vojákům velel viceadmirál Friedrich Frisius. Karel Soška se stal v rámci průzkumné čety velitelem lehkého pásového obrněného vozidla brencarrieru. Motorizovaný prapor kontroloval část východního úseku od pobřeží průlivu La Manche až k průplavu Dunkerque Veurne. První rota, v níž byl zařazen i Karel Soška, se nacházela v písečných dunách před osadou Bray Dunes Plage. Na den 28. října 1944 (k uctění památky vzniku Československé republiky) připravilo velení brigády útočnou akci, jež se tehdy vydařila. Byla to nejúspěšnější jednodenní akce našich pozemních jednotek za celou dobu války. Bojem se podařilo našim vojákům rozvrátit první pásmo nepřátelské obrany a získat zajatce 6 fašistických důstojníků a 350 nepřátelských vojáků. Ztráty nepřítele činily asi 150 mužů. K úspěchu našim vojákům blahopřál i britský maršál Bernard Montgomery. Podobnou akci chtělo velení zopakovat dne 5 listopadu 1944. Úkolem jednotlivých čet 1. motorizované roty během tohoto největšího úderu brigády za celou dobu jejího nasazení, bylo poskytnout pěchotní podporu 43 tankům typu Cromwell našeho 2. tankového praporu, jenž tvořil hlavní váhu celého útoku. Tankům se však nepodařilo překonat rozsáhlá minová pole nepřítele, a tak se jen některé probily dále. Osamocená pěchota za těchto podmínek v husté palbě nepřítele nemohla splnit rozkaz. Když tanky zastavila minová pole, vyrazily vpřed brencarriery, aby pěchota při útoku nezůstala osamocena. Avšak tato malá, pouze lehce opancéřovaná vozidla, neměla šanci nahradit údernou sílu tanků. V čele si razil cestu brencarrier, jemuž velel Karel Soška. Snažil se odvážným manévrem pomoci svým spolubojovníkům, i když jako zkušený voják musel vědět, jak malou šanci k přežití má. Podle písemného svědectví řidiče brencarrieru Oty Zvěřiny, blízkého spolubojovníka a přítele Karla Sošky, jejich vozidlo najelo na minu. Došlo k mohutné explozi. Karel Soška byl na místě mrtev. Mina mu utrhla obě nohy. Naši vojáci při této bojové akci utrpěli velké ztráty zahynulo 14 příslušníků 1. motorizovaného praporu. Celkové ztráty na životech našich vojáků však činily 36 mrtvých a 102 raněných. V boji zahynulo 44

Hrob Karla Sošky. dokonce i 11 Francouzů a 11 jich bylo zraněno. Karel Soška byl dne 6. listopadu 1944 s vojenskými poctami pochován na vojenském hřbitově v Adinkerke (Adinkerke Military Cemetery), nedaleko města Dunkerque. Jeho hrob má číslo 89. Po válce do Rychlova k Soškovým přijel plukovník sanitní služby, který byl svědkem smrti Karla Sošky, a tuto smutnou událost rodině potvrdil. Karel Soška za svou bojovou činnost obdržel Československou vojenskou medaili se štítkem VB-SV (dne 7. 3. 1944) a Československý válečný kříž 1939. Byl mu udělen in memoriam dne 26. 1. 1945. Jak vždycky vzpomínala paní Marie Dvořáčková, rozená Sošková, byl její bratr Karel hodný a pracovitý člověk, jehož měli lidé, kteří ho znali, upřímně rádi. Čest jeho památce. Moje velké poděkování patří dnes již zesnulé sestře Karla Sošky, paní Marii Dvořáčkové, kterou jsem před třiceti lety jako mladý učitel navštívil v jejich rodném domku v Rychlově a byl jsem velmi pěkně přijat. Paní Dvořáčková mi osvětlila osobnost svého padlého bratra Karla a já jsem jí za její ochotu dodnes velmi vděčný. Slíbil jsem jí, že o jejím bratrovi napíšu. Snad jsem nyní splnil slib, který jsem jí tehdy dal. Mgr. Zdeněk Smiřický Vlastivědný spolek Žerotín Dřevohostice ČTEME FRANTIŠKA TÁBORSKÉHO Jak Bystřičtí psali panu řediteli František Táborský sice strávil většinu svého dospělého života v Praze, ale do Bystřice pod Hostýnem se vždycky rád vracel. Zůstalo mu tady mnoho přátel a udržoval také živou korespondenci se společensky, kulturně i politicky aktivními obyvateli města. Z těch nejznámějších jmenujme např. starosty Františka Fryšáka, Františka Macfeldu a Václava Zbořila, sokolské činitele Jindřicha Tomáška a Emílii Tomáškovou, muzejní činitele Marii Ševčíkovou a Vojtěcha Bubílka, učitele Theodora Čejku a R. B. Máchu, komeniologa Josefa Krumpholce, bystřického rodáka a ředitele Smetanova muzea v Praze Alfonse Waisara a v neposlední řadě také stavitele Metoděje Matušku. Někteří ze starostů se omezili na uctivou korespondenci ve stylu blahopřejných dopisů, jiní byli s panem ředitelem v písemném kontaktu dávno před svým zvolením, a podle toho vypadala i jejich korespondence úřední. Totéž můžeme tvrdit i o ostatních výše jmenovaných osobnostech, jejichž písemná komunikace nezahrnovala jen témata jim profesně či společensky nejbližší. Ze všech dopisů je ale patrné vědomí, jak velký zájem Táborský o své rodné město má, a jak velkou důvěrou mu jeho město oplácí. Asi nejlépe jej charakterizoval v jednom ze svých dopisů někdejší obchodník, starosta František Fryšák:...a tu věda, že sledujete rád každé hnutí v Bystřici, Vám s radostí sděluji... V dopisech z Bystřice se dočítáme o stavbě silnic, budování Masarykova útulku chudých, úpravě Kamence, přípravách ke zřízení muzea, opravách Táborského domku na Kamenci i zkrášlení této ulice samotné, o změnách v Zahájeném... Bystřičané se s váženým panem ředitelem dělili o své radosti i starosti a on je s nimi rád sdílel. Uděloval rady, přimlouval se na patřičných místech, pomáhal se stylizací žádostí o subvence. Občas se tak díky velkolepému renomé ocitl v obtížné situaci, když při své skromnosti musel čelit adoracím typu jsme šťastni, že odlesk Vaší velikosti padá i na naše město, v němž jste se zrodil a k němuž lnete s neochvějnou láskou a věrností... (F. Macfelda v blahopřejném listě k udělení čestného doktorátu v roce 1938). Není 45

Václav Zbořil František Fryšák František Macfelda Jindřich Tomášek Metoděj Matuška Marie Ševčíková Theodor Čejka Josef Krumpholc proto divu, že měli někteří méně vzdělaní a níže postavení občané města pocit, že pro slavného rodáka platí jiná pravidla. Vraťme se ale k písemným kontaktům s bystřickými starosty. Patrně nejdéle si Táborský psal s Václavem Zbořilem. První dopisy se datují do roku 1914, tedy do doby dávno předtím, než se V. Zbořil stal starostou (byl jím zvolen r. 1928). Jejich vztah prošel mnoha změnami, od uctivého přátelství až po úřední kontakt starosty a váženého občana, který poznamenalo několik konfliktů. V roce 1914 píše Zbořil srdečné poděkování, že byla jeho dcera S úpravami interiéru obnoveného domu pomáhal Táborskému Jindřich Tomášek. Foto: archiv B. p. H. 46

Přestavba Táborského domu a ulice Kamenec byly častými tématy korespondence mezi Bystřicí a Prahou. Foto: archiv B. p. H. jako host přijata na Vyšší dívčí školu, kterou v té době Táborský už vedl, popisuje nález bronzového pokladu na bystřickém Pajtlově lánu, rozebírá předvolební situaci. O dva roky později se i do jeho dopisů dostává téma světové války. Ta způsobila nejen zastavení spolkového života ( spolkový život stojí bohudík nestál už beztak za nic, jen vzájemné štvanice ), ale také změnila továrníkovu práci. Továrnu na mýdlo, které všichni potřebují i za války, zaplavila novými zakázkami. Chyběly ovšem suroviny, a tak se pan továrník zabýval chemickými postupy a pokoušel se nedostupné přírodní materiály nahradit vlastními výrobky. K prvnímu nedorozumění došlo patrně už roku 1929, kdy byl po pozemkové reformě částečně rozparcelován zámecký park. Ještě v prvním listě Zbořil popisuje, že parcelaci konzultovali s pražským zahradním architektem Kumpánem, a pokračuje nadšeným sdělením, že pod Čerňavou se našel vydatný zdroj pitné vody,... takže přikročíme brzy ku zřízení městského vodovodu. Už v příštím dopise se ale zlobí, že Táborský a jeho spolupracovníci otiskli v časopise Naše Valašsko klamný článek o parcelaci zámeckého parku, že byli... zbytečně poplašeni a nás jste tím, že jste se o skutečném stavu věci předem neinformovali, na dobré pověsti poškodili... Nový konflikt se rozhořel roku 1931 v souvislosti s chystanou úpravou parku Zahájené, kam měla být přivedena silnice. Protože byl Zbořil prvním majitelem dvoustopého motorového vozidla ve městě, odpůrci silnice jej samozřejmě podezřívali, že se silnice v Zahájeném bude stavět proto, aby sem pan starosta mohl jezdit automobilem. Konflikt nabral větších rozměrů než ten související s parcelací zámeckého parku. Odráží se v dopisech s přítelem Ondrúškem a marné pokusy uklidnit Táborského rozčilení najdeme také v korespondenci se stavitelem Metodějem Matuškou. Po nějaké době se vztahy upravily, a tak už v roce 1931 popisuje Zbořil, jak dobře město zvládá hladovou krizi díky Polévkovému ústavu a příspěvkům, které osobně u větších firem dohodl. V roce 1933 se na Táborského s plnou důvěrou obrací s rozborem složité situace krachu zámeckého pána, resp. navrhovanému převodu zámku do majetku města.... zadlužit obec na celou budoucnost nepřipustím... v době nastupující hospodářské krize by šlo o krok skutečně riskantní. Dobré vztahy obou vážených mužů se pravděpodobně obnovily také v souvislosti s chystaným otevřením bystřického muzea, na němž se oba ochotně podíleli sběratelsky, finančně i neúnavnou a nezištnou činností. Ať už byl Václav Zbořil jako osobnost jakkoliv rozporuplný, jeho starostenskou obětavost a snahu o skutečné povznesení města mu nebylo možné upřít. To vyplývá také z dopisu Františka Macfeldy, v němž jako nově zvolený bystřický starosta děkuje slavnému rodáku za blahopřání 47

ke zvolení:... zdráhal jsem se tento úřad přijmouti, neb vím, jaké těžkosti na mne čekají... Rád bych udržel shodu, která za úřadování pana Zbořila se všemi politickými stranami na radnici byla. Jedině takto je možno ve prospěch a k rozkvětu města pracovati... Zajímavá je také korespondence se stavitelem Matuškou. Ta se netýká jen přestavby Táborského domku, jak by bylo možné očekávat. Z dopisů vztahujících se k přestavbě se např. dočítáme, že stavební pravidla platila i pro slavného rodáka (jakkoli měli někteří jeho příbuzní pocit, že tomu tak není): Račte laskavě prominouti, že jsem doposud slíbený plán nezaslal... Jak se dalo očekávati, žádali zástupcové obce zvýšení Vaší nynější světničky o 40 cm a dali to také do protokolu. Poukazovali totiž na to, že nejsou kompetentní výjimečně zde povoliti úlevu... Kromě stavebních záležitostí informuje i Matuška o běžném dění ve městě, nebo zve pana ředitele na nedělní obyčejný občanský oběd. Pomineme-li F. Ondrúška, jemuž jsme se věnovali v samostatném textu, udržoval F. Táborský nejpřátelštější styky s učitelem a sokolským činitelem Jindřichem Tomáškem. Kromě obvyklých novinek z rodného města (např. chudobinec nebude státi na původním stanovišti. Je nálada pro nové náměstí. ) najdeme v jeho dopisech také téma sběratelství (J. Tomášek si postupně sestavoval sbírku výtvarného umění a s panem ředitelem své plány konzultoval), a dokonce také do značné míry intimní rozbor vlastního zdravotního stavu. Vcelku vtipně mohou po 90 letech působit na čtenáře dva listy. Oba vyznívají ze strany J. Tomáška poněkud kajícně. V prvním z nich se dočítáme, že v roce 1928 Tomášek uspořádal Táborského domácnost tak dokonale, že v ní domácí pán nemohl nalézt nejen knihy, které byly v několika knihovnách rozmístěny podle nového Tomáškova klíče, ale ani předměty denní potřeby:...je mi líto, že ani u svíček nemohu udati přesnou stopu. Rozhodně budou uschovány v ložnici, a to pravděpodobně ve skříni s knihami někde v koutku oddílu horního nebo spodního. Není vyloučeno, že jsem je uschoval do některé keramiky na téže nebo protější skříni. Pro každý případ přikládám... O rok později Tomášek znovu lituje, tentokrát toho, že se pokoušel váženého pana ředitele přesvědčit, aby vzdálenost mezi Prahou a Brnem absolvoval v letadle. Sváděl-li jsem Vás kdy, abyste zkusil alespoň jednou proletět trať z Prahy do Brna, tedy odvolávám se vším důrazem všechny chvalozpěvy, jimiž jsem se pokoušel Váš zájem připoutat. Zařekl jsem se navždy, že se vícekráte neopovážím do těch oblačných výšin, jež tentokrát znovu potvrdily mé nemilosrdné přesvědčení, že všechno, nač se obzvláště těšívám, končí hlubokým zklamáním... Všemi dopisy se jako společná linka vine zřejmá láska k přírodě všech pisatelů i jejich čtenáře. J. Tomášek 1926: Kdybyste se rozhodl k jízdě do Bystřice na vánoční dobu, kápl byste na krásnou zimu. Takových krásných svátků neměli jsme tu již několik let. Obloha bez mráčku, a kam oko dohlédne, všude čistá běl Tomášek 1928: Pod horou řídká mlha, ale vidíme přes ni každou mezičku a stezku do takové dálky. R. B. Mácha 1932: Dnes tiše sněží. Takový krásný den! Jak by se Vám dnes pod Hostýnem líbilo! -eda- 48 František Táborský, Rusko a Rusko Panu profesoru Jaroslavu Paulovi v Praze. NEOTEVÍRAT! (Kdybych se nevrátil, prosím, aby tento list otevřel pan kolega Paul a pan kolega Jan Kabelík, profesor průmyslové školy na Smíchově) F. Táborský. Obálku s tímto nadpisem položil Táborský na svůj stůl 18. listopadu 1909 v noci. Uvnitř stálo: Pro případ, že by se mi na cestě do Ruska nebo v Rusku něco stalo a já se už do svého milého bytu nevrátil, odkazuji všechny své sbírky a svou knihovnu, tj. všecko v celém mém bytě (kromě šatstva, peřin a prádla to ať rozdá Radhošť studentům) Zemskému muzeu v Brně, pokud jeho správa jest a bude duchem i jazykem česká. Vše z mého domku v Bystřici ať si vezmou mí milí příbuzní. Následující den pan profesor Franc Francevič, jak ho titulovali v dopisech jeho ruští přátelé a známí, odcestoval, pln očekávání, ale nikoliv bez obav, na svou druhou, roční cestu do Ruska. Co jí předcházelo? Jaké to spojení vlastně bylo mezi Táborským a Ruskem?

tak i ty, Rusko, jako bystrá nepředstižná trojka? Dýmem dýmí se pod tebou cesta, hřmí mosty, vše zůstává vzadu A jaká to neznámá síla vězí v těch koních světem nepoznaných?... Vše letí pryč, co jen je na zemi, a úkosem pohlížejíce na tebe ustupují stranou a uvolňují ti cestu druzí národové a říše Trojka ještě nejede, ale pojede, míní Táborský v předmluvě ke své obsáhlé knize Ruské umění v roce 1921 a nazývá Rusko budoucí druhou Amerikou. Píše o Rusku byrokratickém a uměleckém, je si plně vědom jeho rozporuplnosti. Je Rusko a Rusko, říká Táborský, v to druhé věří ti, kdo je blíže poznali. Táborský v době, kdy podnikl své dvě cesty do Ruska. K mocnému dubisku Všechno na úplném počátku vzešlo z kollárovského slovanského uvědomění rozvíjeného už za studií na olomouckém Slovanském gymnáziu a projevovaného v prvních verších pro almanach Zora. Táborský nejprve v 70. letech 19. století poznal Slovensko, později v roce 1884 pobýval u Baltu, kolébky Slovanů, byl v Polsku, ve slovinských Alpách, na začátku 20. století procestoval Dalmácii i Černou Horu, navštívil Bělehrad, Záhřeb i Lublaň, pokoušel se číst polsky a srbsky, rusky se naučil sám. Rusko pro něj představovalo ukrytý poklad, velkou slovanskou zemi, od níž mohou ostatní hodně očekávat. K obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled, neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku, jež vzdoruje zhoubným až dosaváde časům, vyzýval Jan Kollár v okřídleném předzpěvu své Slávy dcery. Táborský však vnímal Rusko i očima Gogolovýma, plně souzněl s jeho věštným oznámením budoucí velikosti Ruska, tak jak ho klasik vložil do svého proslulého románu Mrtvé duše: Rusko, Rusko, ubohá jest příroda tvá, nerozveselí, nepoděsí zraků smělé její divy Ale jaká to nepochopitelná tajemná síla vábí k tobě? Proč se slyší a rozléhá bez přestání tvá tesklivá píseň Co je to v ní, v té písni. Co zve a štká a chytá za srdce?... Rusko. Cože ty chceš ode mne?... Jaká blýskavá, divná, neznámá dalekost země!... Neneseš-li se Cesty Podnětem k jeho první cestě, kterou uskutečnil v roce 1906 díky podpoře spolku Svatobor, byla všeruská výstava v Novgorodě, kam se dostal přes Petrohrad a Moskvu. Zpět se plavil po Volze do Samary, Kyjeva a Oděsy, domů se vrátil přes Lvov a Krakov. Navázal tam množství kontaktů a začal se stýkat i s Rusy žijícími v Praze, jejichž počet později, po říjnové revoluci ještě vzrostl. V roce 1907 přijel do Prahy v čele početné deputace hostů na pátý sokolský slet a rok na to na slovanský sjezd generál Volodimirov, profesor vojenské právnické akademie v Petrohradě. Táborský se stal na žádost města jejich průvodcem a na oplátku byl hned následující rok pozván do Petrohradu. Na cestu dostal roční dovolenou a v Petrohradě pobyl do května 1910. Zúčastnil se tam novoslovanského sjezdu, setkal se i s Masarykem, s nímž si zajel do Finska, navštívil přátele v Kyjevě, zhlédl uměleckou výstavu v Oděse. Do Bystřice se vrátil 19. července. Táborského nadchla stará ruská architektura, literatura, divadlo i výtvarné umění hledal v nich všeslovanské rysy a společné kořeny. Podle zlomků korespondence, která se dochovala v Památníku národního písemnictví Obálka poslední vůle před cestou. 49

v Praze, byl v Petrohradě vítaným a žádaným hostem u přátel doma, v divadlech a galeriích, ale i v klubech a spolcích zaměřených na slovanskou vzájemnost, na rozvoj ruského sociálního systému, školství či umění. Byl pozván, aby přednášel ruským studentům o české literatuře a malířství, byl uveden do Spolku architektů-výtvarníků, kde všechny uchvátil výzvou ke vzájemnému poznávání na poli umění, navrhl pořádání sjezdů slovanských výtvarníků a společné výstavy. Sám pak v Petrohradě v prostorách Umělecké akademie uspořádal výstavu z výběru českých knih a časopisů a doplnil ji přednáškou o českém umění po Mánesovi. V dopisech z května 1910 děkuje Spolek architektů-výtvarníků Táborskému těmito slovy: Vaše přednášky byly netoliko krajně zajímavé svým obsahem, nýbrž i tím citem srdečné lásky k vlasti, jímž byly prohřáty, i tou hlubokou vírou v ideu sblížení slovanských národů A spolek projevuje vděčnost také za dar jedenadvaceti spisů, které se stanou základem oddílu českého umění v jeho knihovně. Na vyzvání slavného lékaře Bechtěreva pak Táborský během svého petrohradského pobytu přednášel i pro Společnost slovanské vědecké jednoty o Karlu Havlíčku Borovském. Objevené ruské umění Stejně jako se Táborský snažil představovat českou kulturu Rusku, otevíral doširoka dveře k poznání uměleckého Ruska u nás. Měl rozhodně z čeho čerpat. Upoutávka na soubor knih z nakladatelství Jana Štence. V jeho rozsáhlé domácí knihovně měla své stálé místo kromě klasiků ilustrovaná vydání měsíčníku ruské moderny Apollon a Staré roky, na stěnách a ve skříních svého bytu nad Kinského zahradou prý měl ikony, jejichž kouzlu přímo propadl, v zásuvkách ruské bronzy, emaily a drobnomalby, grafiky i litografie. O ruském umění psal stati do novin a časopisů, nejčastěji do Masarykovy Naší doby, Národních listů, Drobné ikony z Táborského sbírky. Archiv a depozitář Městského muzea B. p. H. 50

Stylová obálka knihy Ruské umění. Umění Slovanů nebo do Volných směrů, kde se setkal s nakladatelem Janem Štencem. Společně pak naplánovali už zmiňovaný velkolepý soubor knih nazvaný Ruské umění. Vyšla výpravná první část prvního dílu s barevnými reprodukcemi, v níž se Táborský věnoval nejstarší ruské architektuře, freskám a ikonám. A čtenáři se těšili na druhou část o dřevěném stavitelství ruského severu a rozkvětu Moskvy, na druhý díl o ruském baroku a klasicismu, o sochařství, na třetí díl o ruském malířství a grafice i kulturních institucích a na další. Nenechte torzem svého díla o ruském umění! volali ve sborníku k Táborského sedmdesátinám jeho přátelé, vždyť je apologií Rusi Jste jejím u nás prorokem, jehož hlasu rádi nasloucháme! Kniha však přesto zůstala jediným uskutečněným kouskem velkolepého plánu. Důvody byly nejspíš finanční. Přesto i ona je dokladem toho, jak hluboce prožíval Táborský své cesty do Ruska uměleckého, jak intenzivně vnímal a s jakou radostí odkrýval jeho zahalenou krásu. Zvlášť nadšeně psal o tom, jak Rusové v roce 1913 poprvé při výstavě starého ruského umění uspořádané prostřednictvím Moskevského archeologického ústavu cara Mikuláše II. sami objevili zázračnou krásu a hodnotu starých novgorodských ikon, o níž do té doby nic netušili. Zůstávali na území vědeckém a nesestupovali do dílny tvůrčí duše umělcovy, píše Táborský. Ikony jsou pro něj výrazem duše, obrazy, které stojí nad časem. Vznešený obraz ruského Krista nemluví nám o tváři ruského člověka, nýbrž o duši a o světě idejí V tomto ruském malířství není myšlenky o posloupnosti časové. Nikdy nezobrazuje okamžik, nýbrž jakýsi nekonečně dlící stav nebo jev Několik ikon si Táborský přivezl ze svých cest. Jednu z nich, bronzový reliéf, pak vložil do okénka kříže nad hrobem svých rodičů na bystřickém hřbitově. Originál ikony skrytý za plechovými dvířky byl z kříže sňat v roce 1976 a nahrazen replikou. Uchovává ho dodnes depozitář městského muzea. Jak vyplývá z korespondence s redaktorem Nikolajem Běljajevem, svou lásku k ikonám Táborský projevil i při spolupráci na českém vydání dvoudílného obrazového spisu N. P. Kondakova Ruská ikona vydávaného v roce 1929, a v mnoha dalších směrech. Dopisy Dodnes živým dokladem o Táborského bohatých kontaktech s Rusy jsou dochované dopisy. Některé psané chvatnou a nervózní azbukou, jiné krasopisně, další s bolestným úsilím, jiné s úřední zdvořilostí, některé lehce žertovné. Vesměs jde o pozdravy a přání, prosby o radu při cestě do Prahy, pozvánky nebo ohlášené návštěvy. Objemnější je korespondence se Sergejem Gladkým, šéfredaktorem časopisu Umění Slovanů vydávaného v Praze i Bratislavě, jemuž Táborský pomáhal získávat sponzory a podporovatele. S prosbou o podporu se na Táborského v dopise obracel ruský emigrant, spisovatel Petr Koževnikov. Představil se mu jako autor, který v Rusku publikoval v předních nakla- 51

datelstvích a který v Praze založil literární kroužek Daliborka a spolupracuje s ruským emigrantským tiskem. Nabídl mu svou knihu povídek, v níž se inspiroval zážitky z meziválečné Evropy a Prahy. Další ruský spisovatel Boris Lazarevskij píše Táborskému v roce 1923 z Francie. Posílá mu milostnou báseň svého přítele s prosbou o její překlad do češtiny. Stěžuje si na české nakladatelství Venkov, které mu dosud nevydalo jeho knihu. Trápí ho nemoc a nedostatek prostředků. Táborský si k listu uložil i Lazarevského povídku, kterou otiskly noviny ve francouzském Nice. Píše se v ní: Díky těžké duševní, a navíc epidemické chorobě svých současníků, která propukla v roce 1917, jsem se ocitl napřed v milé Francii a poté v neméně sympatických Čechách. Během tří let v exilu jsem kolem sebe viděl hodně nešťastných krajanů fatalistů, kokainistů, utrápených, opilých, oloupených, pokud jde o hmotný majetek i duši, odevzdaných, nežijících, ale dožívajících. Co se týká ctností, vypěstovali si jen trpělivost a krotkou vášeň k umírajícímu dalekému Rusku Z vídeňského hotelu Germania zdraví Táborského Nikolaj Sokolov posílá mu své verše do antologie a slibuje, že zase on na oplátku přeloží verše Táborského do ruštiny: Rád se seznámím s Vaší velmi přitažlivou Múzou V roce 1924 vědec G. Vernadskij žijící na Zbraslavi nemůže sehnat v knihovnách pražských institucí publikaci nezbytnou pro svou historickou studii. Žádá Táborského, pokud ji ve své knihovně má, o dovolení ji prostudovat. Táborský mu nabídne jinou knihu, která ho také zaujme soubor korespondence cara Alexandra I. s jeho sestrou, velkokněžnou Jekatěrinou Pavlovnou. V roce 1913 zve ruský carský konzul v Praze Žukovskij Táborského na ustavující schůzi Ruskočeské společnosti. Prosí o text na diplomy, legitimace a pozvánky, jejichž výtvarné zpracování zajistí malíř Ivan Bilibin. Jeden lístek je psán roztomilou ruskou češtinou. Šlo o recesi? Možná ano. Táborský si uschoval pozvání na oběd od jistého Ivana Morozoviče z Kladna psaný roku 1896: Velectěný pane, přicházím s velkomyslnou prosbou, abyste ráčili na pátek pro mne objednati rybní jezení, antononc hodlám stolovati toho postního dne s Vaší Velectěností. Nepřijedu-li hned ráno, tedy o dvanácté jsem na Venclsplacu. Váš sluha Ivan Morozovič. Nemám, nikoho v Praze, kdo by mi mohl pomoci, píše Táborskému Georgij Valentinovič Serov, syn slavného ruského malíře a herec moskevského divadla MCHAT, který se v roce 1922 nevrátil domů z turné po Evropě a zůstal v Čechách, aby později odjel do Francie a Německa a stal se i hercem filmovým. S Táborským se v dopisech plných nervózních škrtů domlouvá na výstavách a možném prodeji obrazů a zve ho na představení vinohradského divadla, v němž účinkuje. V roce 1937 nabízí Eduard Podymov, majitel Ruského knihkupectví na Smíchově, Táborskému souborné vydání Puškinova díla a zároveň Ikona ukrytá v kříži na hrobě Táborského rodičů i jeho samotného. Vlevo originál z depozitáře městského muzea. 52

Ilustrace Ivana Bilibina v Táborského překladu byliny Bohatýr Volga. Archiv B. p. H. prosí o finanční podporu. Jeho klientela se rozutekla a nezaplatila objednané knihy. Nejvíce dopisů a pohlednic z Táborského ruské pozůstalosti pochází z pera jisté Olgy Dmitrijevové. Její rukopis je však velmi špatně čitelný, a tak si dopisy zřejmě uchovají své tajemství ještě hodně dlouho. Překlady Existuje několikastránkový soupis Táborského prací knih, překladů, časopiseckých statí, které se věnují Rusku. Začíná rokem 1891 a končí v roce 1937. Zvlášť půvabné jsou jeho překlady ruských bylin s ilustracemi Ivana Bilibina vycházejícími z dekorativního stylu lidových sarafánů. Překladatel tam citlivě zachycuje rytmus a melodii ruského textu, píše nerýmovaným veršem, v němž počítá dlouhé slabiky, užívá refrénů i typických zvolání a uvádí do češtiny řadu básnických přívlastků, které se velmi ústrojně pojí s ruskou lidovou poezií je tu syrá zem, bujná hlava, siné moře, šerý vlk, dobrý junák, jasný sokol, svatá Rus, korábeček dubový i zdi bělokamenné. Táborského nejrozsáhlejším překladovým dílem je trojdílný soubor básní ruského romantika M. J. Lermontova vydaný v letech 1891, 1895 a 1918. Poema Démon o vzpouře proti bohu, svobodě a spoutání, smrtícím polibku, prokletí samoty a kořenech zla mu vyšla česky i samostatně v roce 1909. Tak dávno světa prostorem/ bez cíle bloudil pouští krutou./ Věk ubíhal kol za kolem,/ jak minuta jde za minutou,/ tak jednotvárným postupem/ v své moci maje bídnou zem,/ sil zlo jen, aniž radost cítil;/ však nikdy toho nebylo,/ by uměním svým odpor vznítil i znudilo se mi i zlo V roce 1932 vychází Táborského překlad Gribojedovova Hoře z rozumu. Ale nejvíce svých překladatelských sil a péče literárního historika věnoval ruské legendě A. S. Puškinovi. O jeho románu ve verších Evžen Oněgin napsal už v roce 1892 do Národních listů. A v roce 1937 svou práci na šíření jeho díla v českém prostředí zakončil obsáhlou studií Puškin, pěvec svobody. Osvětlit se v ní snažil bezprostřednost i revolučnost Puškinovy poetiky a jeho svobodomyslné postoje v časech carského Ruska. Jeho tekoucí verš a přirozená, prostě jadrná a zrnná řeč, humorem zveselovaná, jen uhání jako v kouzelném voze Táborský představuje Puškina jako hledače osvícené svobody, odpůrce samovlády, který požadoval stejný zákon pro všechny pro cara i lid, který povzbudil děkabristy svými verši ke vzpouře proti carismu, ale neúčastnil se jí, a jemuž se nakonec sám car stal osobním cenzorem. Nový tam svět se tvoří Při čtení Táborského studie o Puškinovi narazíme také na zajímavou pasáž o smrti cara Alexandra I. Onu skutečnost smutně zaznamenal i F. L. Čelakovský ve svých Ohlasech písní ruských a Táborský k tomu kriticky podotýká, že se nálada tehdejších Čelakovského veršů vůbec neshodovala 53

54 Rusové a jejich přátelé na Slovanském sjezdu v roce 1908. F. Táborský jedenáctý zleva. s ruskou skutečností. Čtenářům našim těžko bude uvěřit, že v době, kdy u nás Čelakovský psal svou báseň, v Rusku skládali epigramy tónem zcela jiné. Nám tehdy v naší malosti a politické bezmoci stačilo jen vědomí, že vedle nás je veliký národ ruský, jenž má svého cara, svou vládu, svou armádu. Že se proti té vládě i proti carům projevuje nespokojenost, ba že se zakládají tajné spolky proti ní, ba že se chystá revoluce, to nemohlo být u nás známo, protože všecka ta revoluční literatura kolovala v opisech. Jak jsme od té doby pokročili. Ani si to pořádně neuvědomujeme. Tehdy to byla iluze; dnes je to reelní významné spojenectví.

Rozpor mezi tím, co se v Rusku děje a tím, jak to reflektuje česká literatura a veřejnost vůbec, zjevně Táborský v roce 1937, v době stalinismu, pokládal za minulost. Bylo nemocno Rusko, psal Táborský v roce 1921, po celé předešlé století bylo nemocno... Pád carismu a vládu lidu a svobody podle toho, co psal, vítal. Těžké začátky nového společenského zřízení v Rusku pokládal za oběť lepším zítřkům. Trojka jednou pojede S porevolučními emigranty, kteří mu mohli vyprávět příběh Ruska jinak, než ho on sám chtěl znát, se v Praze jistě potkal, mnohým pomáhal. Jakou váhu jejich svědectvím přikládal? Doslechl se o tragédii života ruské básnířky a emigrantky Mariny Cvetajevové nebo jiných? Jak o tom všem přemýšlel? V roce 1938 mu vyšla sbírka veršů, kam zařadil i svou báseň nazvanou SSSR. Upřen pohlížím k ranní zoři./ Nový tam svět se tvoří./ S omládlou silou, s obří vzpruhou,/ s odvahou troufalou, tětivou tuhou./ Bratře obrozený, dobytých lidských práv,/ buď zdráv!/ Smělost vám vdechli vaši geniové,/ odkryli propasti, vytkli výše nové./ Nedbáte překážek na prostoře,/ nedbáte překážek ve svém letu/ na cestě k novému světu./ Sdružujete řeky a moře,/ sdružujete národy jinde chtí je vraždit / nechcete krví cesty své dláždit,/ leda by vetřelec zpupně k vám vtáhl, aby vám na mladou svobodu sáhl./ Zmenšíte, věřím, lidské hoře,/ váš svět že bude lepší než ten starý dosud,/ že bude spravedlivější ten váš,/ mužnější v pravdě, než je ten náš./ V rukou, hlavách a srdcích je váš osud./ Vlast naše proti vám jenom je drobet,/ přece však zapálila oběť/ celému lidstvu vděčnou/ za pravdu věčnou./ Zapalujete vy též oběť, větší a větší / nechať těch předešlých čistotu předčí!/ Bratře obrozený dobytých lidských práv,/ buď zdráv! Co Táborský ve svém pokročilém věku o soudobém Rusku skutečně věděl a co se mohl dozvědět, dnes už přesně nezjistíme. Faktem je, že ač společensky činorodý, vždy byl hlavně umělcem, učitelem, dobrodincem, celý život zasvětil službě ideálu. Nalezl mnohé trvalé poklady v ruském umění a ruské duši a dokázal je pochopit a předat; na poli rusko-českém i všeslovanském vykonal neuvěřitelně mnoho práce. A nakonec měl pravdu, dodnes platnou. Je Rusko a Rusko. To vědí všichni, kdo je blíže poznali. msch INZERCE Koupím staré pivní lahve s litými nápisy, reklamy a další staré věci kolem piva a hospod. Tel.: 734 282 081 TRAVESTI SHOW Techtle Mechtle a Kočky v novém pořadu Tančírna Oblíbené a již známé tváře Dolores a Saša se vrací v nové sestavě, společně se slečnami Cathrin a Ginou. Aktuálně nejúspěšnější česká travesti skupina míří poprvé v této sestavě do Bystřice pod Hostýnem. Více informací: Facebook: techtle mechtle revue www.techtlemechtlerevue.cz KDE: Kino Bystřice pod Hostýnem - sál KDY: 12. 12. 2019 19:00 hodin Předprodej vstupenek v Městském informačním centru JIŽ NYNÍ! Vstupné: 290 Kč v předprodeji, v den akce +20 Kč. 55

VÁNOČNÍ STROMKY BAČA ČESKÉ STROMEČKY PŘÍMO OD PĚSTITELE www.vanocnistromkybaca.cz PRODEJNÍ MÍSTA Chomýž 126 Holešov Irisovka, ul. Palackého (u Penny Marketu) Kroměříž ul. Spáčilova 569, u prodejny Kolovna KM Věžky 47 (u Kroměříže) Zlín Nábřeží 596 Prštné, areál firmy Kamenivo Zlín Rybníky Naše stromečky jsou čerstvé. Řežeme je během prodeje na vlastních plantážích. 56

PŘÍRODA Přišli zalesnit Hostýnské vrchy Akci Pojďme zalesnit Hostýnské vrchy sdílely na sociálních sítích stovky lidí. Snad pět set dobrovolníků pak vyrazilo do hor, aby byli u vzniku nového lesa. Stráň vzali doslova útokem všechny generace. Jejich motivace byla jasná: Krvácí nám srdce, když vidíme ty holiny. Chceme se dívat, jak les roste. Máme v Rajnochovicích chatu, jezdíme sem ke známým, není nám jedno, co s lesy v Hostýnských vrších bude. Děláme něco pro budoucnost, pro naše děti. Chceme si zasadit svůj vlastní strom! Našli se i škarohlídi, kteří vlastníkovi lesa, Arcibiskupství olomouckému, nefandí v jeho snaze o nápravu kůrovcové kalamity. Obávají se zneužití nadšenců jako levné pracovní síly. To však správce lesa odmítá: Šlo o osvětovou akci a splněno je na tisíc procent! Tato slova potvrdili mnozí brigádníci: Tady v Hostýnkách žijí patrioti, nám není jedno, jak to tu bude vypadat za pár desetiletí. Radost ze společného díla dokazují konečné výsledky. Místo přichystaných tří tisíc sazenic lidé zasadili téměř deset tisíc dubů a buků. Dovolte nám vyjádřit obrovský dík všem, kteří věnovali svůj čas a velký kus úsilí na zalesnění více než jednoho hektaru lesa. Takovou účast a nadšení do práce nikdo z nás opravdu nečekal. Je úžasné, kolika lidem není osud lesa a přírody lhostejný a jsou ochotni sami přiložit ruku k dílu. A sami mohou potvrdit, že to opravdu není lehká práce, shrnul Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků. Podobné organizované vysazování se bude opakovat, o pomoc už požádaly dobrovolníky také České lesy. Eva Mikešková Téměř deset tisíc mladých dubů a buků zasadili dobrovolníci v Rajnochovicích. Foto: -emi- 57

Jaké bylo počasí v září Průměrná měsíční teplota v září byla +14,6 C, což je 0,6 C nad dlouhodobým normálem. Nejvyšší denní teplota byla naměřena +31,3 C (1. 9.), nejnižší naměřená teplota byla +2,1 C (20. 9.), nejnižší teplota v přízemní vrstvě byla -1,5 C (20. 9.). Byl jeden tropický den s nejvyšší denní teplotou nad 30,0 C (1. 9.) a ve třech dnech byl přízemní mráz (19. 21. 9.). Měsíční úhrn srážek za září činil 75,6 mm, tj. 105,0 % dlouhodobého normálu pro tento měsíc. Srážky, včetně nepatrných a neměřitelných, se vyskytly ve 12 dnech, všechny byly dešťové. Bouřky byly pozorovány tři ve dvou dnech 2. 9. a 9. 9. (dvakrát), mlha v jednom dni (24. 9.). Převažoval vítr jižního (20,0 %), východního (18,9 %) a jihozápadního (13,3 %) směru, bezvětří bylo v 20,0 % pozorování. Průměrná rychlost větru byla 1,3 m/s. Nejsilnější nárazy větru byly zaznamenány v těchto časech: dne 30. 9. v 15:19 hod. severozápadní vítr s rychlostí 15,9 m/s, dne 29. 9. v 22:07 hod. jižní vítr s rychlostí 12,4 m/s, dne 1. 9. v 13:16 hod. jižní vítr s rychlostí 11,7 m/s, dne 6. 9. v 08:41 hod. severovýchodní vítr a dne 17. 9. v 21:35 hod. severozápadní vítr s rychlostí 11,4 m/s a dne 18. 9. v 08:40 hod. severozápadní vítr o rychlosti 10,6 m/s. ZÁŘÍ 2019 datum 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 průměrná denní teplota [ C] 25,8 14,5 13,6 16,1 19,8 15,0 14,4 13,9 14,0 13,4 15,6 15,2 16,7 13,5 16,4 denní úhrn srážek [mm] 14,3 11,9 - - - 0,9 23,7 19,4 0,9 - - - - - - datum 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 průměrná denní teplota [ C] 16,5 13,3 9,0 9,1 8,3 11,0 15,9 13,4 12,0 15,2 12,0 16,3 14,4 16,8 15,7 denní úhrn srážek [mm] 2,2 - - - - - - - - 0,8-0,5 0,2 0,4 0,4 -Zk- SPORT Tři vítězství v zemském turnaji V Ostravě byl 22. září uspořádán 5. Moravia Tour zemský turnaj jednotlivců v minigolfu v oblasti Morava a Slezsko. Na hřiště KDG 2000 Ostrava v Horymírově ulici se dostavilo 59 hráčů a hráček. Z nich osm reprezentovalo 1. DGC Bystřice pod Hostýnem, v dresech MGC Holešov nastoupilo šest golfistů. Hrály se čtyři okruhy na eternitových drahách. Nejlepší výkon předvedl Miroslav Čibik (Bystřice), který zahrál 82 úderů a obsadil pěkné 3. místo. Pořadí dalších v soutěži mužů: 4. Martin Mlčoch, 84 úderů, 5. Matěj Novák (oba Bystřice), 86 úderů, 8. Petr Čeladník (Holešov), 92 úderů, 9. Ondřej Mlčoch (Bystřice), 94 úderů, 12. Robert Janáček 99 úderů, 15. Vít Šenkyřík 123 úderů, 16. Radek Doležel mladší, všichni Holešov. M. Čibik patřil ke čtyřem hráčům, kteří hráli bezchybně a zahráli 18 úderů. Povedlo se mu to ve druhém kole. V kategorii seniorů byl nejlepší Vít Kotas (Bystřice), který uhrál 95 úderů a obsadil 7. místo. Pořadí dalších: 9. Radek Doležel starší (Holešov), 103 úderů, 11. Ivan Doležel (Bystřice) 119 úderů. V soutěži žen zvítězila Karolína Jandová (Holešov), druhá byla Petra Machová Kouřilová (Bystřice). Obě hráčky zahrály 86 úderů a o pořadí rozhodl rozstřel. V kategorii seniorek docílila Lenka Doleželová (Bystřice) 98 úderů a obsadila 1. místo s náskokem šesti úderů. Současně pokračovala I. liga družstev v sezoně 2019 2020 druhým kolem. V soutěži seniorských týmů zahrála trojice 1. DGC (Bystřice) v sestavě Doleželová, Kotas a I. Doležel 312 úderů a obsadila 2. místo. 58

V prestižní soutěži smíšených týmů zahrálo družstvo 1. DGC Bystřice pod Hostýnem v sestavě Čibik, M. Mlčoch, Novák, Machová a Doleželová 436 úderů a po tuhém a vyrovnaném boji vybojovalo vítězství. MGC Jedovnice na 2. místě dosáhl 440 úderů. Družstvo MGC Holešov ve složení Jandová, Janáček, R. Doležel st., Šenkyřík a R. Doležel ml. obsadilo 4. místo. Pořadí dalších: 3. MGC Olomouc B 472 úderů, 5. TJ Náměšť n. O., 6. MGC 90 Brno. Pořadí v I. lize smíšených družstev po 2. kole: 1. MGC Jedovnice 12 bodů, 947 úderů, 2. 1. DGC Bystřice p. H. 12 bodů, 963 úderů, 3. MGC Olomouc B 6 bodů, 4. MGC Holešov 6 bodů, 5. MGC 90 Brno 5 bodů, 6. TJ Náměšť n. O. 3 body. Vlastimil Doležel Soutěžení v klubu V bystřickém klubu důchodců se v říjnu sportovalo za účasti pozvaných seniorů ASPV Loukov. V kategorii pétanque se umístili: 1. Kocfelda (Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem) 2. Malík (Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem) 3. Ing. Zábranský (ASPV Loukov) V kategorii hod na cíl se umístili: 1. Kocfelda (Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem) 2. Havelková (Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem) 3. Kocfeldová (Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem) Senioři sportovali se zápalem. Hostující tým byl silným soupeřem, přesto však prvenství obhájili členové domácího klubu. Poděkování patří sponzorům společnosti NET PLASY Bystřice pod Hostýnem i Hostýnským papírnám za sponzorské dary, pochvala členkám bystřického klubu za připravené pohoštění a manželům Dressnerovým za práci rozhodčích. Příští sportovní setkání se uskuteční v listopadu. Klub důchodců Bystřice pod Hostýnem, z. s. Nové hřiště pro pétanque vzniklo v zahradě sídla klubu důchodců v Palackého ulici. 59

Kopaná 28. 9. Bystřice pod Hostýnem Nevšová 4:1 (2:1), branky: Ondroušek, Krajcar 2,1 PK Hned v úvodu zápasu dal branku Krajcar, ale z následného útoku soupeře jsme bohužel hned inkasovali. Dále jsme udržovali aktivní hru a odměnou byla po standardní situaci další branka, kterou vstřelil Ondroušek. Do konce poločasu jsme si vytvořili několik šancí, ale zůstaly nevyužité. Soupeř mohl také vyrovnat, ale trefil jen břevno. Po přestávce se nám začala dařit kombinační hra, přidali jsme na agresivitě a přibyl další gól, vstřelil ho Krajcar z pokutového kopu. Zasloužená výhra. Po celý zápas jsme byli lepším týmem, i když je třeba dodat, že soupeř měl několik gólových šancí, ke kterým chybělo štěstí. Sestava: Juřík Navrátil (61 Kubík), Juráň, Juhás, Tureček, Železný (76 Křížek), Bartoň (72 Augusta), Ondroušek, Kušík, Krajcar (81 Burda), Mádr (83 Ulrych). Trenér J. Lehkoživ. 29. 9. Bystřice pod Hostýnem, dorost Velké Karlovice (hřiště Prusinovice) 1:4, branka: Pumprla T. 29. 9. Velké Karlovice Bystřice pod Hostýnem, starší žáci 5:2 (4:0), branky: Sedláček, Dvorník 29. 9. Velké Karlovice Bystřice pod Hostýnem, mladší žáci 0:5 (0:3), branky: Kusín, Blaško, Němec, Kopřiva 2. 5. 10. Provodov Bystřice pod Hostýnem 4:0 Utkání nebylo dohráno pro podmáčený terén, který rozhodčí po poločase uznal nezpůsobilým ke hře. Utkání se bude celé dohrávat v náhradním termínu (podzim jaro 2020). 5. 10. Vizovice Bystřice pod Hostýnem, starší žáci 2:0 5. 10 Vizovice Bystřice pod Hostýnem, mladší žáci 2:3 (2:3), branky: Havránek, Matouš, Kopřiva 2. Sestava: Lazarski Pilař, Symerský, Němec, Zemánek O., Kusín, Mikov, Kopřiva T., Táborský, Otáhal, Havránek. 12. 10. Bystřice pod Hostýnem, muži Nedašov 3:0 (1:0), branky: Krajcar 2, PK 1 Dle výsledku to vypadá na jasný zápas. Ale tak jednoznačné to nebylo. Vedení jsme se ujali už ve 13. minutě, přestože hosté měli během první půle čtyři velké brankové šance. Hodně nás podržel náš brankář Juřík. V 54. minutě jsme přidali pojistku v podobě PK, který proměnil Krajcar. Hosté ale byli stále nebezpeční, takže definitivní uklidnění přišlo až v 85. minutě, kdy dovršil druhý hettrik opět Krajcar. Sestava: Juřík Zámorský (Navrátil 60), Juráň, Juhás, Tureček, Železný (Křížek 76), Ondroušek, Kušík, Krajcar, Mádr, Kubík (Augustin). 12. 10. Bystřice pod Hostýnem, starší žáci Bezměrov 5:1 (3:0), branky: Kočička, Sedláček 2, Žaloudík, Filip 12. 10. Bystřice pod Hostýnem, mladší žáci Bezměrov 4:1 (3:0), branky: Kopřiva 2, Táborský, Janečka 13. 10. Prusinovice, dorost Kelč 2:5 (0:4), branky: Ulrych 2 Sestava: Svoboda Pumprla T., Kouřil, Sedláček, Galatík, Chytil, Kliment, Matyáš, Měrka, Mikeška, Pumprla M., trenér: V. Vinklárek. Naši dorostenci hrají KS skupinu A spolu s hráči Prusinovic. Sledujte aktuální dění a výsledky v klubové skřínce. Oprava chyby z minulého čísla, str. 51, konec prvního odstavce, správné znění: Děkujeme Martinu Kušíkovi za skvělou reprezentaci! Doufáme, že překoná rekord Martina Malíka, který byl u nás registrován od roku 1979 do podzimu 2007, tedy celých 28 let. Za chybu se omlouváme. Alice Ottová 60

Házená 28. 9. Napajedla Bystřice pod Hostýnem, mladší žáci A 13:16 (5:10) Pěkný výkon a zasloužené vítězství. Základ úspěchu byl již dán v prvním poločase. V druhé části hry už si jen náskok hlídali. Výborný zápas zahráli Murín, Hefka a O. Navrátil. 28. 9. Zlín A Bystřice pod Hostýnem, starší žákyně 38:16 (22:7) Těžký zápas našich děvčat proti suverénu soutěže, a ještě na jeho palubovce. Přes veškerou snahu a bojovnost to na favorita nestačilo. Branky: Žůrková 9, Pálková 3, Nesrstová 2/1, Otáhalová 1, Mikovová 1. 29. 9. Bystřice pod Hostýnem, mladší dorost Zlín 24:31 (11:15) Bohužel si naši dorostenci nechali utéct začátek zápasu, což byl pro hosty impuls k vybudování rozhodujícího náskoku. Nepomohlo ani devět branek nejlepšího střelce zápasu, našeho Mozoly. 29. 9. Bystřice pod Hostýnem Strakonice 28:29 (12:10) Výborný vstup do zápasu a dvoubrankový náskok, který se podařilo udržet až do poločasu. I když k nám přijel momentálně nejlepší tým, který se netají ambicemi postoupit do nejvyšší soutěže, naši házenkáři přistoupili k tomuto zápasu s velkým nasazením a bojovností. První půle tak byla trenérem velmi kladně hodnocena. Po přestávce se k výbornému výkonu propracoval T. Janků a střelecky se dařilo J. Tillerovi. S postupujícím časem jsme ale silnému celku Strakonic nedokázali vzdorovat. V závěru zápasu se projevil širší kádr soupeře, jehož hráči měli více sil. Na konci zápasu se zranil náš nejlepší střelec J. Tiller, což mělo na celkové skóre vliv. Těsná porážka bolí, i přes to pochvala trenéra M. Žůrka za odvedený výkon všem. Sestava a branky: Janků, Nezhyba Tiller J. 9/1, Vlk 8, Palát 5/3, Salvet 3, Tiller R. 2, Hub 1, Zeman, Hubík, Hradil, Měchura, Ryška. 29. 9. Otrokovice Bystřice pod Hostýnem, mladší žáci B 10:11 (6:4) Zápas dvou rozdílných poločasů, v tom prvním i dle skóre byli lepší domácí. Naši žáci ale v druhé části hry přidali na důrazu a bojovnosti a po velmi napínavém průběhu otočili skóre. Vítězství za bojovnost. Výborně zahrál O. Navrátil. Sestava a branky: Skácel Navrátil O. 6, Pham Anh Tuan 3, Klesnil 1, Otta 1, Hofman V., Mašláňová, Matela, Vašinová, Hofman J., Hradilová, Studený, Krajčová, Dohnalová. 5. 10. Vršovice Bystřice pod Hostýnem 34:27 (19:10) Naši hráči vstoupili do utkání nadějně a ujali se vedení, pak ale přišla série neproměněných šancí a nešla nám dobře ani obraná fáze. A domácí začali trestat z rychlých protiútoků. Ve druhé části hosté částečně vyrovnali hru, ale dobře hrající domácí to nezaskočilo. Citelně chyběl zraněný J. Tiller a k dispozici nebyl žádný z hostujících zuberských hráčů. Bohužel je to už třetí prohra v řadě na začátku nového soutěžního ročníku. Sestava a branky: Janků, Nezhyba Hub 6/3, Salvet 6, Zeman 4/2, Tiller R. 3, Ryška 3, Hradil 2, Měchura 2, Juránek 1, Vičan, Hubík, Cápík. 5. 10 Kunovice Bystřice pod Hostýnem, starší žákyně 21:13 (11:6) Zápas s druhým celkem soutěže vyzněl jasně pro favorita. Domácí získali již v první půli náskok a v druhé části hry jen navyšovali. Náš tým udělal hodně technických chyb, ale snaha se nedá upřít. Branky: Žůrková 5, Nesrstová 4/2, Mikovová 2, Hošťálková 1, Pálková 1. 6. 10. Polanka n/o Bystřice pod Hostýnem, mladší dorost 33:15 (16:3) Velmi krutá prohra na půdě soupeře a hrozivě vypadající poločasové skóre. V druhé půli bylo vše dovršeno. Našemu týmu prostě nevycházelo nic, technické chyby, špatné přihrávky, plus špatná obrana. I takové zápasy jsou. Příště to nad bude lepší. Nejvíce branek z našeho týmu dal Mozola 6/2. 13. 10. Bystřice pod Hostýnem Zlín 26:21 (12:7) K tomuto zápasu jsme přistoupili s největší zodpovědností a doposud neporažený tým jsme připravili o body. Velmi dobře zahráli zápas Hybner se Zemanem. Zlín měl ve 20. minutě na svém kontě pouze tři branky. Po přestávce Zlín změnil způsob hry a domácí začali mít problémy. Brzy ale stačili na aktivitu Zlína zareagovat a dovedli zápas do vítězného konce. Absolutní pochvala pro všechny hráče za nasazení. Sestava a branky: Janků, Nezhyba Palát 8/5, Hradil 4, Hub 5, Tiller R. 4, Hybner 1, Ryška 1, Salvet 1, Vlk 1, J.Tiller 1, Cápík, Hubík, Juránek, Měchura, Zeman. Trenér: Martin Žůrek. Alice Ottová 61

Obsah 62 SOUČASNOST MĚSTA Editorial (Ilona Musichina)...1 Čistírna uvedena do provozu (-red-)...2 Jak funguje biologická čistírna odpadních vod? (Bronislava Mozolová)...3 Volné připojení k síti v centru (-red-)...4 Hřiště na Schwaigrově náměstí obnoveno (-red-)...4 Vybavení pro rychlovské hasiče (-red-)...4 Nový bystřický betlém zkrášlí adventní město (-red-)...5 Den architektury na Podhoranu (msch)...6 Kytice k výročí republiky (-red-)...14 Večer sokolských světel (Eva Mikešková, -red-)...14 Vánoční sbírka a koncert (-red-)...16 Šijeme a žijeme lépe (Svatava Zycháčková)...16 Denní stacionář pro seniory Chvalčov program AKTIVITY...17 Jaký jsme měli říjen (Vladimíra Procházková)...17 Marie Pospíšilová je bronzovou Babičkou roku (msch)...18 Medový den...20 KULTURA Přehled kulturních akcí na listopad a prosinec...21 Cestovatelská přednáška Kambodža, Laos a Thajsko...28 Kulturák oslaví revoluční listopadovou Třicítku (-th-)...29 Edice Zpravodaje oživí Zapomenuté vzpomínky na Velkou válku (msch)...30 Novinky v městské knihovně (JaRo)...31 Kohák s Ruppertem byli v Bystřici jako doma (Eva Mikešková)...32 ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽ Spolupráce mezi školou a firmami prospívá nejen studentům (SŠNO B. p. H.)... 33 Rozsvěcení betlému s ohňostrojem...33 Zprávičky ze Včelína (SVČ Včelín)...34 Děti uspaly draka Skaliče (Eva Mikešková)...35 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Rozloučení...35 Narození sňatky, úmrtí...36 Sokolové blahopřáli (Alena Nováková)...36 Paní učitelce k narozeninám (Marcela Bartošová)...37 OKOLNÍ OBCE Obnoven kříž Na hrobech (msch)...38 HISTORIE Karel Soška hrdina od Dunkerque a Tobruku (Mgr. Zdeněk Smiřický)...39 ČTEME FRANTIŠKA TÁBORSKÉHO Jak Bystřičtí psali panu řediteli (-eda-)...43 František Táborský, Rusko a Rusko (msch)...46 PŘÍRODA Přišli zalesnit Hostýnské vrchy (Eva Mikešková)...55 Jaké bylo počasí v září (-Zk-)...56 SPORT Tři vítězství v zemském turnaji (Vlastimil Doležel)...56 Soutěžení v klubu (Klub důchodců B. p. H.)...57 Kopaná (Alice Ottová)...58 Házená (Alice Ottová)...59

Město Bystřice pod Hostýnem pořádá KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY 24. 11. 2019 ve 13.30 hod. kostel sv. Jiljí Bystřice pod Hostýnem Zazní vokální hudba Ladislava Moravetze z nové notové publikace Cantate a také varhanní a vokální hudba rumunských skladatelů. Účinkují: účastníci 35. sbormistrovského kurzu v Sola gratia sbor Semináře církevní hudby evangelické akademie (SCHEA) Ester Moravetzová (varhany a klavír) Řídí: Ladislav Moravetz (vedoucí SCHEA), Ladislava Pfeferová, Zuzana Vicherková, Natália Jana Petříčková a Oskar Vogl (studenti SCHEA) Volný vstup 63

Město Bystřice pod Hostýnem srdečně zve na výstavu Vánoce v zámecké konírně aneb Pojďme spolu za betlémy Betlémy různých podob ze sbírky Mgr. Jitky Růžičkové. Vernisáž v sobotu 7. prosince 2019 v 17 hodin v zámecké konírně. Otevřeno od 8. 12. do 22. 12. 2019, vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Tvořivá dílna pro děti. ZPRAVODAJ MĚSTA BYSTŘICE POD HOSTÝNEM 64 ZPRAVODAJ MĚSTA BYSTŘICE POD HOSTÝNEM. PERIODICKÝ TISK ÚZEMNÍHO SAMOSPRÁVNÉHO CELKU. MK ČR 12042. ROČNÍK XLVI, ČÍSLO 11/2019. DATUM VYDÁNÍ: 12. 11. 2019. ŠÉFREDAKTORKA: MGR. ILONA MUSICHINA. GRAFICKÁ ÚPRAVA: EVA KRČMAŘOVÁ. PŘEDSEDA REDAKČNÍ RADY: MGR. PAVEL MALÉNEK. DALŠÍ ČLENOVÉ REDAKČNÍ RADY: MGR. BLANKA MORÁČKOVÁ, MGR. EVA NEDĚLNÍKOVÁ, JAROSLAV NEVŘALA, DIPL. TECH., JANA ROLINCOVÁ, MGR. KAREL ZAHRADNÍK. VYDÁVÁNÍ SE ŘÍDÍ VNITROORGANIZAČNÍM PŘEDPISEM MĚSTA Č. OP 08/2018 PRAVIDLA PRO VYDÁVÁNÍ ZPRAVODAJE MĚSTA BYSTŘICE POD HOSTÝNEM. DOSTUPNÝ NA WWW.BYSTRICEPH.CZ. ADRESA VYDAVATELE: MĚSTO BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, MASARYKOVO NÁM. 137, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, PSČ 768 61, IČO: 287 113, TEL.: 573 501 930, E-MAIL: MUSICHINA@MUBPH.CZ. VYTISKL: EDUARD KRČMAŘ, TISKÁRNA BYSTŘICE P. H. NÁKLAD 900 KS VÝTISKŮ, CENA 20 KČ.