Co je na programu... ÚTERÝ 10. KV TNA 9.00 22.00 Registrace a informace (lobby) 10.00 20.00 Tiskové st edisko (Velký sál podloubí pod galerií) 10.00 22.00 Videotéka (Velký sál) Ve videotéce jsou registrovaným návšt vník m festivalu k dispozici videokazety se záznamy televizních po ad z oblasti hudby a tance z celého sv ta, vzniklých v lo ském roce (po ad p ihlášených do sout že Zlaté Prahy i po ad mimosout žních) Letos m žete uvád t i programy shromážd né prost ednictvím Hudební vým nné burzy EBU (ur ené výhradn odborné ve ejnosti) * 8.30 10.00 Zasedání skupiny Co-de EBU (uzav ené pracovní jednání) (restaurace Mánes) 9.30 12.00 «Beethovenovy vlasy» projekce kanadského koproduk ního filmového dokumentu, na jehož vzniku se podílela i eská televize ; sledujeme «detektivní» pátrání po osudu zachované kade e Beethovenových vlas a skute né p í in jeho smrti ; film uvedou jeho tv rci 10.30 12.30 EBU Bureau meeting (uzav ené pracovní jednání) (restaurace Mánes) 14.00 18.30 Plenární zasedání skupiny hudebních a tane ních expert EBU (uzav ené pracovní jednání) 20.00 Operní dílo J.-Ph. Rameaua v televizi Seminá a projekce, uvádí dr. Reiner Moritz, Poorhouse Int., Velká Británie * Cílem Hudební vým nné burzy EBU je propagace ší ení a vysílání televizních po ad zam ených na vážnou hudbu a tanec v Evropském vysílacím prostoru prost ednictvím vým ny mezi leny EBU. Jedná se o po ady s ukon enou prvotní komer ní životností, které si ovšem stále zasluhují pozornost ze strany rozhlasových a televizních spole ností. Se svou zásobou více než 40 po ad nabízí HVB slušný p ehled o stavu evropské hudební scény a produkce v uplynulém desetiletí. V hlasný Ruhrský festival organizovaný Gerardem Mortierem tu reprezentují již t i po ady. Tento první katalog HVB zachycuje výkony takových um lc, jakými jsou Mariss Jansons, Zoltán Kocsis, Ton Koopman, René Jacobs, Boris B lkin, Mstislav Rostropovi i Maria Joao Piresová. http://www.ebu.ch/en/television/collections/music exchange.php 1
Záhady Beethovenova života i smrti Rozhovor s šéfdramaturgyní hudební redakce T Brno dr. Marií Ku erovou Jak vznikla základní idea tohoto koproduk ního snímku, že z chomá e vlas by bylo možno rekonstruovat Beethovenovy životní osudy a choroby? Dokument je založený na knize Russella Martina, která vyšla v Americe koncem 90. let, m la velký úsp ch a popisuje osudy kade e Beethovenových vlas, od jejího prvého majitele až do dnes. Film dokázal, protože je nov jší, poznatky obsažené v knize ješt rozší it. Historie vlas se ve filmu uzavírá p ímo dojemným p íb hem, který vše dovádí až do samé sou asnosti. A pokud jde o léka skou stránku v ci, p isp l film n jak k up esn ní známých diagnóz? P isp l patrn k objasn ní p í in vzniku v tšiny skladatelových chorob. To je spole ný rys všech film Larryho Weinsteina, že v nich jde krom hudby vždy ješt o n co jiného. P ipomínám nap. jeho film Ravel v mozek. I film o Beethovenovi hovo í o v cech, které na první pohled s hudbou nesouvisí, ale ukáže se, že naopak mohly ovliv ovat jeho povahu a dokonce i jeho hudbu. Ve filmu jsou použity moderní diagnostické metody, hovo í zde ada léka a z jejich sv dectví vyplývá, že Beethoven musel v d sledku svých nemocí strašn trp t. Mohl to být i následek špatné životosprávy? Doba nástupu kapitalismu, ve které Beethoven žil, byla z ejm v d jinách ta nejnezdrav jší v bec. Že skladatel ohluchl a zem el relativn mlád, ve velikých bolestech, to jsou v ci, které jsou obecn známy. Ale film se zabývá i textem jeho záv ti, tzv. Heiligenstadtské, kde se Beethoven vyznává ze svých trýzní, i z toho, že si uv domuje, jak mu m ní jeho povahu a jak doufá, že mu jednou lidé odpustí, až vyjde najevo jeho utrpení. Neboli on sám nep ímo vyzval v du budoucnosti, aby tyto v ci zkoumala. A náš film se o to pokusil. Dnešní majitelé kade e vlas, dva ameri tí sb ratelé Ira Brilliant a Che Guevara, z nichž ten druhý je urolog, si p edsevzali, že se pokusí vnést více sv tla do t chto otázek. Jsou zde použity nejmodern jší laboratorní metody, kterým ani já sama nerozumím, na jejichž základ se poda ilo up esnit, jakými Beethoven trp l zdravotními problémy a pro ohluchl. Jsou stopovány i faktory, které mohly ovlivnit jeho genialitu. Takže tento v podstat detektivní p íb h není zdaleka jen o hudb. Nebudeme tedy zatím rad ji nic prozrazovat. Rozhodn ne. Ostatn nejen návšt vníci festivalu, ale i všichni eští diváci mohou film shlédnout již zítra, 11. kv tna na T2 od 20.00 hodin. Zatím již film vid li diváci v Kanad a Dánsku. V záv re ných titulcích je ovšem uvedena celá ada koproducent, takže film eká dlouhá pou po celém sv t. A mohu prozradit, že si p ijdou na své nejen milovníci hudby, ale i lidé, kte í mají rádi fyziku, biologii a v bec p írodní objevy. Pro m je film poutavý p edevším tím, jak ukazuje, že Beethovenova hudba dokázala vstoupit do života úpln oby ejným lidem jen proto, že si na aukci koupili jeho vlasy. A váš podíl na projektu? Hlavním producentem je kanadská spole nost Rhombus Media a my jsme do toho vstoupili jako partner, v echách, konkrétn na zámku Jarom ice nad Rokytnou, se totiž to ily všechny historické scény. Rhombus Media je významná spole nost, jejíž filmy sbírají ceny po celém sv t a my jsme rádi, že se rozhodli nás oslovit jako prvního partnera. Je to naše 2
první spolupráce s nimi. Krom nás se ovšem na filmu podílí i ZDF, kanadská ve ejnoprávní televize, australská televize, BBC a ada dalších. M žete aspo prozradit, kdo byl vybrán za p edstavitele Beethovena? Herec divadla Husa na provázku Vladimír Hauser, který byl vybrán na základ fyzické podoby. Všichni, kdo ho vid li, tvrdili že náš filmový Beethoven je originálu ze všech nejpodobn jší. P eji vám tedy, aby k podobnému záv ru dosp li i eští diváci a aby se jim film líbil. D kuji. Rozhovor p ipravil Ivan Žá ek 3
Jean-Philippe Rameau neznámý génius Út 10.5., 20.00 Malý sál Dr. Reiner Moritz, stálý host Zlaté Prahy, se jako významný sv tový producent a distributor v nuje hudb v televizi a filmu celý život a inicioval i p ímo produkoval adu pozoruhodných tv r ích po in. V posledních letech se jeho zájem soust edil na objevování díla francouzského barokního skladatele Jean-Philippe Rameaua (1683-1764). A významem i rozsahem díla soum itelný se svými velkými n meckými sou asníky Bachem a Haendlem, je tento skladatel dosud znám spíše úzkému okruhu hudebník a specialist, mén už širší kulturní ve ejnosti. M osobn k Rameauov dílu p ivedl p ed 3 lety dirigent a cembalista William Christie, um lecký šéf sv toznámého souboru Les Arts Florissants. Od té doby jsem Rameauem p ímo posedlý, íká dr. Moritz. Dnes ve er na ve ejné projekci p edstaví ukázky ze ty inscenací Rameauových oper (dopln né hudbou komorní a duchovní), které vznikly v posledních t ech letech v Pa íži na scén Opéra Nationale de Paris a Théâtre du Châtelet. T i z nich Les Indes Galantes, Les Boréades a Les Paladins hudebn p ipravil William Christie, Platée dirigent Marc Minkowski. Všechny tyto inscenace jsou od chvíle své premiéry stále vyprodané. Les Paladins nap íklad s ohromným úsp chem hostovaly v Šanghaji a televizní záznamy t chto divadelních produkcí putují prost ednictvím spole nosti Poorhouse Productions do celého sv ta v etn Kanady a Austrálie. Krom ukázek z oper zazní v pr b hu dnešní projekce i Rameauovo moteto In convertendo a ukázky komorní hudby v provedení souboru Les Arts Florissants s Williamem Christie. Jean-Philippe Rameau (1683 Dijon 1764 Pa íž) Již ve školním v ku se v noval p evážn hudb, za kterou se vydal v 18. letech do Itálie. Po návratu p sobil v r zných francouzských m stech jako varhaník, od roku 1722 žil v Pa íži. V roce 1733 se seznámil Voltairem, na jehož text složil svou první operu Samson. Významné jsou jeho jevištní skladby, takzvané tragédie lyrique nebo opera-ballet. Významná je i jeho tvorba pro cembalo, publikoval také u ebnici cembalové hry. Zásadní význam mají jeho hudebn teoretické práce, v nichž vypracoval dodnes platný základ teoretické harmonie. 4
Festivalové ohlasy Studentka FFUK, 24 let, Praha Já jsem se zú astnila festivalu již vloni. Náhodou jsem šla okolo Obecního domu a zaujaly m pouta e. Festival se mi nakonec moc líbil. Letos jsem bohužel musela trochu víc hledat, protože se Zlatá Praha p esunula na Žofín a nikde nebyly žádné plakáty, ale našt stí jsem vid la upoutávku v televizi, takže jsem dorazila. Zatím jsem vid la t i po ady a nejvíce se mi líbila Opera Hokejdo, protože to bylo vtipn ud lané. Trochu m zklamala Neznámá Osv tim, protože jsem ekala n co nového, ale bohužel to byl klasický dokument, jakých jsem již vid la spousty. Student moderního tance, 22 let, Berlín Na festivalu jsem již pot etí a p ivedl m sem zájem o shlédnutí známých divadelních v cí v jejich televizní podob. Vid l jsem asi deset po ad a vzhledem k tomu, že jsem tane ník, tak se mi nejvíce líbil film z produkce britského souboru DV8 Životní náklady. I když je úpln jiný než verze divadelní, je skv lý. A navíc jsem rád, že m nezklamal, protože jsem na n j musel dlouho ekat, jelikož bylo v era ve videotéce plno. Student, 18 let, Praha O festivalu mi ekl d de ek a jelikož je hudba mým koní kem, tak jsem se sem vypravil. Práv jsem vid l dokument o Kronos kvartetu a moc se mi líbil. Je to tu úžasné, ale kdybych se o tom nedozv d l od d dy, tak v bec nevím, že to tu je. Ale p íští rok ur it p ijdu. D chodkyn, ú ednice, 74 let Na MTF Zlatá Praha jsem již po páté a navšt vuji jej pravideln. Mám ráda hudbu, speciáln opery, takže se vždy se zájmem podívám na to, co se ve sv t nového nato ilo. Shlédla jsem již t i po ady: Efekty s Mozartem Così fan tutte v káhirské Ope e, Operní gala na festivalu ve Faenol s mým oblíbeným barytonistou Brynem Terfelem a Evžena On gina. Na On gina jsem p išla asi v polovin, protože bylo neustále plno, tak jsem obešla boxy a náhodou se na n j jedna paní dívala. Tak jsem si k ní p isedla a byla jsem p ekvapena, že interpreti jsou Angli ani. Tak krásn zpívali rusky, že jsem ani nepoznala, že Rusové nejsou. Dr. Pavel Pokorný, bývalý dirigent Na festival m p ivedl profesní zájem o muziku a hudební po ady. V era jsem tu strávil p ibližn t i hodiny a za tu dobu jsem shlédl p ibližn dvanáct po ad. Velice m zaujal Festivalový orchestr Luzern v ele s Claudiem Abbadem, který hrál Mahlerovu 5. symfonii. Dále pak Bartók v Modrovous v hrad. Je ale škoda, že n které tituly nejsou p evedeny do eštiny, nap íklad Hledání Beethovenovy Deváté, kde je p íliš mnoho mluveného slova. Radim Smetana, dramaturg Centra hudební a divadelní tvorby eské televize, len poroty MTF Zlatá Praha v roce 2004 Nabídka letošního festivalu je ohromná. Vid l jsem asi deset po ad a nejvíce m zaujal balet Narozeniny (Birth-Day) v choreografii Ji ího Kyliána. A samoz ejm jsme také zv davý, jestli porotu zaujme i náš sout žní po ad Opera hokejdo. 5