Výročnízpráva Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce2014 HygienickástanicehlavníhoměstaPrahy
H y g i e n i c k á s t a n i c e hlavního města Prahy V ý r o č n í z p r á v a Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice v roce 2014 2015
Hygienická stanice hlavního města Prahy Ing. Anna Füleová Ing. Jana Zónová Mgr. et Mgr. Barbora Petrášová Rytířská 12 110 01 Praha 1 www.hygpraha.cz e-mail: podatelna@hygpraha.cz ISBN 978-80-905520-6-7
OBSAH ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA...7 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 10 SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 11 ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG A KATEGORIZACE DROG... 14 REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 18 VĚKOVÁ DISTRIBUCE... 20 ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ... 23 KOMBINACE DROG... 26 INCIDENCE (FIRST TREATMENT DEMAND) A PREVALENCE... 56 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG... 74 VIROVÉ HEPATITIDY... 87 VIROVÁ HEPATITIDA A... 87 VIROVÁ HEPATITIDA B... 87 VIROVÁ HEPATITIDA C... 88 HIV/AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ... 104 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK 2014... 108 PŘEHLED O VÝMĚNNÉM PROGRAMU V ROCE 2014... 110 PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ)... 114 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2014... 130 TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 1995 2014 A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 2002-2014... 131 ZÁVĚRY DROGOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ZA ROK 2014... 165 1
Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog 1. Léčebně / kontaktní centra podle typu... 27 2. Léčebně / kontaktní centra podle krajů... 28 3. Vykazující léčebně / kontaktní centra podle typu zařízení a krajů... 29 4. Motiv či důvod návštěvy L/K centra... 30 5. S kým žijí uživatelé drog... 31 6. Charakter bydlení uživatelů drog žádajících o léčbu... 32 7. Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu... 33 8. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu... 34 9. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu podle krajů... 35 10. Nejvyšší dokončené vzdělání uživatelů drog žádajících o léčbu... 36 11. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence na 100 000 obyvatel v ČR podle krajů... 37 12. Základní droga podle pohlaví - skupiny drog... 38 13. Léčení uživatelé drog podle skupiny základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra... 39 14. Základní droga podle skupin drog a krajů - nově evidovaní klienti v roce 2014... 40 15. Základní droga podle skupin drog a krajů - všichni klienti v roce 2014... 41 16. Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví... 42 17. Léčení uživatelé drog podle věkové skupiny a typu léčebného / kontaktního centra... 43 18. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - muži... 44 19. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - ženy... 45 20. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - celkem... 46 21. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - incidence v roce 2014... 47 22. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - prevalence v roce 2014... 48 23. Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví... 49 24. Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin... 50 25. Způsob aplikace základní drogy - muži... 51 26. Způsob aplikace základní drogy - ženy... 52 27. Způsob aplikace základní drogy - celkem... 53 28. Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace základní drogy a typu léčebně / kontaktního centra... 54 29. Injekční uživatelé drog podle věku - ze všech léčených uživatelů drog a nově zachycených (FTD)... 55 30. Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví... 56 31. Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy... 56 2
32. Věk prvního injekčního užití drogy... 57 33. Frekvence užití základní drogy... 58 34. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou... 59 35. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle skupin sekundární drogy... 60 36. Pořadí preference / dostupnosti drog v procentech... 61 Incidence a prevalence problémových uživatelů drog 37. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví... 77 38. Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace... 77 39. Charakter zaměstnání problémových uživatelů drog podle krajů... 78 40. Nejvyšší dokončené vzdělání problémových uživatelů drog žádajících o léčbu... 79 41. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence problémových uživatelů drog na 100 000 obyvatel v ČR podle krajů... 80 42. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a základní drogy... 81 43. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin... 82 Virové hepatitidy A, B a C 44. Virová hepatitida typu A... 90 45. Akutní virová hepatitida typu B... 91 46. Chronická virová hepatitida typu B... 92 47. Akutní virová hepatitida typu C... 93 48. Chronická virová hepatitida typu C... 94 49. Virová hepatitida typu A podle krajů... 95 50. Akutní virová hepatitida typu B podle krajů... 95 51. Chronická virová hepatitida typu B podle krajů... 96 52. Akutní virová hepatitida typu C podle krajů... 96 53. Chronická virová hepatitida typu C podle krajů... 97 54. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2014... 98 55. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2014... 99 HIV/AIDS u injekčních narkomanů 56. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS v ČR... 113 57. Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu... 106 58. Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu... 115 3
Výměnný program stříkaček a jehel 59. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů.... 121 Akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy 60. Intoxikovaní podle hlásícího zařízení a krajů... 127 61. Základní droga podle pohlaví... 120 62. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle pohlaví...129 63. Základní droga podle krajů... 122 64. Skupiny základní drogy podle věkových skupin a pohlaví... 123 65. Základní droga podle frekvence užití... 124 66. Způsob aplikace základní drogy podle pohlaví... 125 67. Základní droga podle příčiny intoxikace... 134 68. Základní droga podle typu bydliště... 127 69. Základní droga podle typu zaměstnání... 128 Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1995-2014 a trendy prevalence léčených uživatelů drog za období 2002-2014 70. Základní data incidence 2000-2014 (1. část)... 140 71. Základní data incidence 2000-2014 dle EMCDDA (2. část)... 141 72. Základní data prevalence 2002-2014... 142 73. Virové hepatitidy - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let 2009-2014... 143 74. Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let 2005-2014... 144 4
Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebně / kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení graf č. 5: Poměr skupin mužů a žen podle skupin drog graf č. 6: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15-39 let/100 000 obyvatel srovnání ČR a krajů graf č. 7: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 8: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 9: Léčení uživatelé drog podle věku graf č. 10: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 11: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. 12: Věk prvního užití základní drogy všemi léčenými klienty podle věkových skupin graf č. 13: Způsob aplikace základní drogy graf č. 14: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 15: Frekvence užívání základní drogy graf č. 16: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární graf č. 17: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence léčených problémových uživatelů drog graf č. 18: Charakter zaměstnání srovnání problémových a všech léčených uživatelů drog graf č. 19: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15 39 let/100 000 obyvatel u všech léčených a problémových uživatelů drog srovnání krajů a ČR graf č. 20: Podíl skupin základní drogy srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog graf č. 21: Klienti podle věkových skupin srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog Virové hepatitidy A, B, C graf č. 22: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podle věkových skupin graf č. 23: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 24: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu virových hepatitid graf č. 25: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C Intoxikace v souvislosti s užitím drogy graf č. 26: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle skupin drog graf č. 27: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle věkových skupin 5
Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1997-2014 graf č. 28: Trendy léčených uživatelů drog uživatelé drog ve věku 15-39 let a jejich specifická věková incidence a prevalence graf č. 29: Léčení uživatelé opiátů a stimulancií a jejich incidence a prevalence graf č. 30: Počet nově registrovaných uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 31: a) Průměrný věk nově registrovaných uživatelů vybraných drog graf č. 31: b) Průměrný věk všech léčených uživatelů vybraných drog graf č. 32: Trend podílu mužů a žen u uživatelů pervitinu graf č. 33: Trend podílu mužů a žen u uživatelů heroinu graf č. 34: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů drog a jejich kumulace graf č. 35: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 36: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli heroinu graf č. 37: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli pervitinu graf č. 38: Trendy prvně léčených uživatelů drog doba užívání pervitinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání pervitinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 39: Trendy prvně léčených uživatel drog doba užívání heroinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání heroinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 40: a) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u nově evidovaných uživatelů drog graf č. 40: b) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u všech léčených uživatelů drog graf č. 41: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 42: Trend podílu věkových skupin prvního užití základní drogy graf č. 43: Virová hepatitida A trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 44: Virová hepatitida B trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 45: Virová hepatitida C trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 46: Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou A, B, C graf č. 47: Intoxikace v souvislosti s užitím drogy trend podílu skupin základní drogy graf č. 48: Intoxikace v souvislosti s užitím drogy trend podílu věkových skupin intoxikovaných osob 6
ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA Hygienická stanice hlavního města Prahy je pověřena sběrem dat o léčených uživatelích drog v České republice a zabezpečuje tuto činnost ve spolupráci s dalšími Krajskými hygienickými stanicemi (KHS). Monitoring ve zmíněné oblasti započal v návaznosti na vládní usnesení č. 446/1993, vycházející z Akčního programu OSN, schváleného Valným shromážděním v roce 1991. Od 1.1.1995 probíhá sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebně-kontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od 1.1. 2002 byl tento drogový informační systém provozovaný hygienickou službou rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována pravidelně čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS a jsou sumarizována protiepidemickým oddělením Hygienické stanice hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazována vykázaná hlášení o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o tomtéž klientovi jsou ponechávány v databázi jako tzv. změnová hlášení, která dokumentují drogovou kariéru daného klienta v daném roce, ale do prevalenčních ani incidenčních dat se nezapočítávají. Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 2014 eviduje všechny nově evidované uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku 2014. Prevalence léčených uživatelů drog v roce 2014 eviduje všechny uživatele drog žadatele o léčbu, kteří v průběhu roku 2014 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog je injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. Incidence problémových uživatelů drog v roce 2014 eviduje všechny nově evidované problémové uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku 2014. Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2014 eviduje všechny problémové uživatele drog, kteří v průběhu roku 2014 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. 7
Jak v incidenci, tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát v hodnoceném kalendářním roce, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či na návštěvy ve více z těchto zařízení v průběhu roku. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola. Léčebně-kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Z nich kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také dosud není k dispozici, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně od sběru dat hygienickou službou ve vlastním systému sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS). Je sice kompatibilní s drogovým informačním systémem Hygienické stanice hl. m. Prahy, ale případné propojení dat zatím neexistuje, ani možnost vyloučení případných záznamů o stejné osobě v obou systémech evidence. Některá L/K centra však poskytují služby pro vězeňství a jimi léčení uživatelé drog jsou vykázáni v datech, která uvádí tato zpráva. Typy L/K center, která poskytla data v rámci sledování ukazatele Vyžádaná léčba uživatelů drog : nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) Všechny následující informace (kromě případů akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří byli v roce 2014 alespoň jedenkrát v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající drogový informační systém neumožňuje zachytit část populace experimentující s užíváním drog, u které se v souvislosti s drogou zatím neobjevily zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog, populaci těch, kteří doposud jakoukoliv pomoc těchto L/K center z nejrůznějších důvodů odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (v minulosti např. Mládež a drogy 1994, 1997 a 2000, nebo opakované studie ESPAD) a některých studií zaměřených na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy, protože od roku 2001 školní studie ve zmíněné oblasti hygienická služba v ČR neprovádí. Data z provedených studií jsou k dispozici na internetových stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v ČR www.drogy-info.cz. 8
Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence realizovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog byly v roce 2014 získány z celkem 194 L/K center z celkového počtu 254 L/K center databáze celé ČR (tab. č. 1). Procento vykazujících L/K center tvoří 76,4 %. Celkem 60 evidovaných L/K center, která uvádějí, že léčí uživatele drog, nenahlásilo v roce 2014 informace do drogového informačního systému, jejich podíl tvoří 23,6 % z existujících pracovišť. V databázi vykazujících L/K center jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 2014 evidováno 84, tj. 43,0 % ze všech hlásících L/K center (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci léčených uživatelů drog se však podílejí v 22,4 %, resp. 24,5 %, oproti minulému roku se tento podíl výrazně nezměnil (21,1 %, resp. 24,6 %). Uživateli drog jsou nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, zejména ve větších městech, která se podílejí na léčbě 57,9 % u nově evidovaných klientů a 51,5 % ze všech klientů v roce 2014 (oproti roku 2013 zaznamenáváme téměř setrvalý stav, kdy podíl těchto zařízení na léčbě uživatelů drog činil 57,4 % resp. 51,7 %) - graf č. 2. V tabulkách č. 2 a 3 je uvedeno rozložení L/K center v jednotlivých krajích ČR, počty L/K center spolupracujících na hlášení léčených uživatelů drog a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu. Nejvíce evidovaných L/K center se nachází v Moravskoslezském kraji 31 evidovaných, z toho 23 hlásících center, následuje kraj Praha s 30 evidovanými L/K centry a 25 hlásícími. Stejně jako v minulém roce v 10 bývalých okresech ČR a některých městských částech Prahy není evidováno žádné hlásící L/K centrum pro uživatele drog (Praha 3, Praha 11 22, Praha východ, Rakovník, Plzeň jih, Plzeň sever, Semily, Jablonec nad Nisou, Jičín, Rychnov nad Kněžnou a Brno venkov). Hodnocení sítě adiktologických služeb (L/K center) v jednotlivých krajích není cílem této zprávy. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslená. Některá zařízení běžně přijímají klienty z jiných krajů, zejména opakovaně léčené, což zvyšuje počty všech léčených klientů v rámci kraje, tedy jejich prevalenci. Jiným příkladem je situace, že v kraji např. neexistují detoxifikační lůžka ani psychiatrické léčebny, případně jsou limitované substituční služby pro uživatele drog, a proto lze předpokládat, že prevalence uživatelů drog žijících v těchto krajích bude naopak podhodnocena, protože tito klienti vyhledají léčení v jiných lokalitách. Navíc se v datech o léčených uživatelích drog nezapočítávají klienti zejména nízkoprahových center, kterým jsou poskytovány jiné než léčebné služby, a kteří tvoří často většinu klientely příslušného L/K centra (např. sociální či asistenční služby, prostá výměna stříkaček a jehel bez poradenství či léčení, hygienická a potravinová pomoc apod.). 9
Informace o incidenci virových hepatitid typu A, B a C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním a s injekčním užíváním drog, jsou získávány prostřednictvím informačního systému hygienické služby - hlášení infekčních onemocnění (EPIDAT). K dispozici jsou také údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je sledováno a v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. Tato část zprávy je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center jak v kontaktních centrech, tak terénními pracovníky. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních uživatelů drog je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Situaci v testování injekčních uživatelů drog mapovala v hlášeních o léčených uživatelích drog jednotlivá L/K centra. Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým v souvislosti s užitím drogy došlo, slouží jako další nepřímý zdravotní indikátor při monitorování drogové scény. Sběr informací pokračoval v uplynulém roce opět systémem tzv. sentinelových pracovišť, zhruba pokrývajících bývalá krajská města. Nejkompletnější informace jsou již tradičně díky kvalitnímu sběru dat z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Sběr dat probíhá sentinelovým způsobem z pracovišť, která dlouhodobě s hygienickou službou spolupracují, jejich spektrum v jednotlivých krajích se meziročně příliš nemění, proto je možné data porovnávat v trendu. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány z MZ ČR. Výroční zprávu uzavírá kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik léčených uživatelů drog, typů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním. 10
INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky léčených uživatelů drog Formulář (převzatý z Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost - EMCDDA) užívaný pro hlášení o léčených uživatelích drog, klientech L/K center, poskytuje informace o vybraných socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog vedly či dokonce přinutily k návštěvě L/K centra a k žádosti o léčebnou či poradenskou službu. Celkem 52,3 % všech a 42,8 % nově evidovaných uživatelů drog navštívilo L/K centra z vlastního rozhodnutí nebo byli klienti ovlivněni některým z rodinných příslušníků (v roce 2013 to bylo 57,6 % ze všech klientů a 50,4 % z nově evidovaných uživatelů drog). Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny pouze v 7,5 % mezi všemi klienty a 8,7 % mezi nově evidovanými. Mezi všemi léčenými ženami je návštěva L/K centra z vlastního rozhodnutí o 7,2 % nižší ve srovnání s muži, naopak vliv rodiny je ve srovnání s muži, stejně jako v předchozích letech, vyšší, i když v roce 2014 se jedná pouze o 1,6 % rozdíl v podílu. Oproti roku 2013, kdy byl zaznamenán vyrovnaný podíl mužů i žen, kterým byla soudem či policií léčba v L/K centru nařízena (4,4 % resp. 4,2 % mezi všemi žadateli o léčbu), v roce 2014 je léčba soudem či policií častěji nařizována mužům (4,5 %, resp. 3,8 %). Naopak ve srovnání s muži jsou ženy častěji do L/K centra posílány sociální službou (podíl těchto žen, jak mezi všemi žadateli o léčbu, tak mezi prvožadateli přibližně stejný, tj. zhruba 7 %). Zhruba čtvrtina všech i nově evidovaných léčených uživatelů drog žije s rodiči, dále 23,1 % všech léčených klientů udává, že žije pouze sám častěji muži (27,4 %) než ženy (13,9 %). Mezi nově evidovanými klienty žije samo 20,8 % z nich (mezi muži 25,0 %, mezi ženami 12,2 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj tuto skutečnost uvedlo celkem 957 všech léčených uživatelů drog, o 155 případů více než v roce 2013. Jedná se o 9,5 % ze všech klientů, a o 16,0 % z léčených žen uživatelek drog). Tuto skutečnost uvedlo i 372 nově evidovaných klientů, tj. 7,8 % podíl u mužů i žen; ženy prvožadatelky pak tvoří v tomto sledovaném ukazateli 12,6 % podíl tabulka č. 5. Z výše uvedených zjištění lze konstatovat, že samy s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, a to v obou hodnocených kategoriích klientů. Tabulka č. 6 dokumentuje socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Mezi všemi uživateli drog bylo zaznamenáno více osob s přechodným bydlištěm, osob umístěných v nějakém zařízení či dokonce bezdomovců oproti uživatelům drog udávajícím stálé bydliště. Mezi všemi léčenými klienty udává stálé bydliště 43,2 % a mezi nově evidovanými klienty činí tento podíl 43,9 % osob. Oproti roku 2013 se tento podíl zvýšil o 0,8 % u všech klientů a u prvožadatelů vzrostl o 1,0 %. Mezi všemi klienty se snížil podíl osob bez domova ze 14,0 % v roce 2013 na 12,7 % v roce 11
2014. Podíl osob udávajících charakter bydlení v nějakém zařízení se výrazně nezměnil, v roce 2013 to bylo 10,6 % a v roce 2014 tento způsob bydlení udává 10,8 % ze všech klientů. Mezi nově evidovanými naopak došlo k mírnému poklesu bezdomovectví z 14,8 % v roce 2013 na 13,2 % v roce 2014. Bydlení v nějakém zařízení, shodně jako v roce 2013, udává okolo 10 % prvožadatelů. Stejně jako v předchozích letech sledování bylo zjištěno, že mezi bezdomovci výrazně převažují muži nad ženami. Sledována je také situace, kdy léčený uživatel drog žije s dalším uživatelem drog. Mezi prvožadateli o léčbu je takových osob 1 170 (tj. 24,7 %), mezi všemi klienty 2 465 (tj. 24,4 %). Častěji tuto skutečnost uvádějí mezi všemi léčenými klienty i provožadateli ženy, tj. 30,4 % z prvožadatelek a 30,1 % ze všech léčených žen, oproti 21,9 % u prvožadatelů mužů a 21,8 % mezi všemi léčenými uživateli muži. Všichni léčení uživatelé drog bydlící v zařízení uvedli nejčastěji 249x věznici, 240x ubytovnu, 180x výchovný či diagnostický ústav mládeže, 178x doléčovací centrum či terapeutickou komunitu, 37x squat, 31x azylový dům, ale i 22x dětský domov, 16x psychiatrickou léčebnu či 6x chráněné bydlení aj. Jinou než českou národnost ve srovnání s minulým rokem uvedlo mezi nově evidovanými uživateli drog ve sledovaném období 82 osob (v roce 2013 to bylo 92 osob), mezi všemi uživateli drog v roce 2014 pak 194 osob oproti 179 uživatelům v roce 2013. Záznamů, kde národnost klientů nebyla uvedena, oproti minulému roku, mezi prvožadateli ubylo, a to na 11,1 %. Mezi všemi žadateli o léčbu naopak došlo k navýšení těchto záznamů, a to na 8,9 % tabulka č. 7. Nejčastěji mezi všemi klienty byla kromě české národnosti uvedena národnost slovenská (102 osob), romská (54 osob), ukrajinská (16 osob), polská (6 osob), ruská (5 osob), vietnamská (3 osoby), běloruská a bulharská (po 2 osobách), z dalších 12 zemí 1 osoba. Velice závažnou sociální situaci dokumentuje tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycující charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 737 léčených uživatelů drog prvně registrovaných (15,5 %), mezi všemi klienty je to 1 812 osob (17,9 %), u mužů o 5,8 % více než u žen. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu 2 660 osob (56,1 %), mezi všemi klienty bylo zjištěno 5 877 osob (tj. 58,1 %). Vyšší je podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících mezi muži (mezi prvožadateli o léčbu 57,0 %, mezi všemi klienty 59,9 % mužů, oproti 54,0 %, resp. 54,2 % u žen). Podíl studentů a žáků je mezi prvožadateli o léčbu o 3,4 % vyšší než mezi všemi léčenými klienty (11,4 %, resp. 8,0 %), oproti roku 2013 došlo k mírnému snížení tohoto sledovaného ukazatele. Nadále platí, stejně jako v minulém roce, že je podíl studentů a žáků mezi ženami ve srovnání s muži vyšší v obou sledovaných skupinách. Ženy mají rovněž vyšší podíl ve srovnání s muži v kategorii ekonomicky neaktivních klientů (specifikované jako důchodce včetně invalidních, osob v domácnosti, osob na mateřské dovolené apod.), kde v obou hodnocených skupinách nad muži převažují počtem i podílem. Tabulka č. 9 mapuje rozdílnou situaci v zaměstnanosti léčených uživatelů drog v jednotlivých krajích. Nezaměstnané uživatele drog nacházíme v absolutních počtech obdobně jako v minulých letech nejčastěji v Ústeckém kraji, Praze, Středočeském a Olomouckém kraji, s odstupem pak v kraji 12
Moravskoslezském. Mezi všemi léčenými uživateli drog v krajích tvoří tito klienti největší podíl v kraji Ústeckém (71,8 %), Olomouckém kraji (68,8 %), Moravskoslezském (68,0 %) a Libereckém kraji (67,9 %). Nejmenší v roce 2014 je jejich podíl v Karlovarském kraji (34,5 %). Mezi nově evidovanými uživateli drog je nejvyšší podíl nezaměstnaných v kraji Libereckém (75,0 %), Ústeckém (70,4 %), následují kraje Olomoucký (66,2 %) a Moravskoslezský (66,1 %). Podíl nezaměstnaných je s výjimkou krajů Praha, Jihočeský, Liberecký a Pardubický vyšší mezi všemi klienty ve srovnání s prvožadateli o léčbu. Studenti a žáci byli co do počtu nejčastěji evidováni v Praze, kraji Vysočina a v Moravskoslezském kraji, ale tvoří největší podíl mezi všemi evidovanými uživateli drog v kraji Vysočina (16,6 %), Praze (16,1 %) a Moravskoslezském kraji (13,7 %). V Karlovarském kraji nebyl v roce 2014 v této skupině zjištěn ani jeden klient; nízký je tento podíl v kraji Plzeňském (1,2 %) a Ústeckém kraji (2,0 %). Mezi nově evidovanými klienty je podíl studentů a žáků ve většině krajích vyšší ve srovnání se všemi léčenými klienty kromě Plzeňského kraje a Jihočeského, kde je tento podíl shodný v obou sledovaných skupinách. Poslední ze socioekonomických charakteristik léčených uživatelů drog se zaměřuje na nejvyšší dosažené vzdělání klientů L/K center (tabulka č. 10). Největší zastoupení, tj. celkem 44,4 % z prvožadatelů o léčbu a 45,5 % všech klientů má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání. Vyšší podíl u nedokončeného základního vzdělání byl zjištěn častěji mezi prvožadateli o léčbu. Na druhém místě se nacházejí stejně jako v minulých letech klienti se střední školou bez maturity, mezi všemi klienty se jedná o 27,7 % podíl a mezi prvožadateli o 26,4 % podíl. Muži mají v této kategorii výrazně vyšší podíl oproti ženám v obou sledovaných skupinách. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí u všech léčených uživatelů pouze 1,5 % klientů a u prvožadatelů 1,2 % klientů. Z výše uvedených skutečností lze konstatovat, že užívání drog je stejně jako v minulých letech nepřímo úměrné úrovni dosaženého vzdělání. 13
Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Ze sledování incidence v roce 2014 vyplynulo, že v počtu evidovaných prvožadatelů o léčbu ve srovnání s rokem 2013 došlo k vzestupu o 109 osob na celkem 4 743, tj. incidence činí 45,1/100 000 obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15 39letých byla 4 412 osob, tj. 124,6/100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 11). V roce 2014 byla zaznamenána oproti roku 2013 také vyšší prevalence všech léčených uživatelů drog. Její hodnota dosáhla na 96,2/100 000 obyvatel (tj. 10 108 osob), specifická prevalence ve věkové skupině 15 39 let byla 260,5/100 000 obyvatel (tj. 9 223 osob). V porovnání s rokem 2013 se prevalence v roce 2014 zvýšila o 3,2/100 000 obyvatel, bylo evidováno celkem o 324 léčených uživatelů drog více. Rovněž jako v minulých letech přetrvává problém kvality hlášených údajů, kdy celkový počet klientů je ovlivňován i způsobem kódování klientů z nízkoprahových center, u nichž je uváděn místo data narození pouze rok narození (na základě závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů, který datum narození označil jako citlivý údaj a nepovolil jeho předávání do drogového informačního systému Hygienické služby ČR). Z těchto důvodů jsou každé čtvrtletí prověřovány stovky nejednoznačně kódovaných záznamů o léčených uživatelích drog a upřesňováno, zda se nejedná o záznam o stejném klientovi. Hygienická stanice hlavního města Prahy tak v průběhu roku vyřazuje několik set záznamů jako tzv. duplicitní nebo změnová hlášení. Záznam o léčení klienta je z analyzované evidence vyřazen již v případě podezření na stejnou osobu klienta, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat, že se jedná o dvě různé osoby. Tím vzniká podhlášení celkového počtu léčených uživatelů drog. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 2014 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č. 12, proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog znázorňuje graf č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 3 185 mužů (67,2 %) a 1 544 žen (32,6 %), u 14 osob pohlaví nebylo uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo 6 880 mužů (68,1 %) a 3 203 žen (31,7 %), u 25 osob pohlaví nebylo uvedeno. V roce 2014 bylo dále z L/K center nahlášeno celkem 229 léčených gamblerů, 90,8 % mužů, řada z nich užívala nějakou další nelegální drogu jako sekundární, případně i injekčně. Mezi žadateli o prvou léčbu jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia, celkem 3 553, tj. 74,9 % ze všech nově evidovaných klientů (o 0,8 % více oproti roku 2013). Samotný pervitin uvedlo jako základní drogu 3 543 osob, tj. 74,7 (oproti roku 2013 nárůst o 115 osob). Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog mezi nově evidovanými klienty jsou kanabinoidy - celkem 776 osob, tj. 16,4 %, výlučně uživatelé marihuany; oproti předchozímu roku se téměř nezměnil ani 14
počet ani podíl této drogy na celkovém spektru užívaných drog. Na třetím místě jsou evidováni uživatelé opiátů - celkem 333 osob, tj. 7,0 % (oproti roku 2013 pokles o 29 osob), z toho užívání heroinu jako základní drogy uvedlo 172 osob, tj. 3,6 % z poprvé léčených uživatelů drog (pokračuje pokles počtu nově léčených uživatelů heroinu - oproti roku 2013 se snížil o 25 osob, jeho podíl se snížil o 0,7 %). V roce 2014 je počet uživatelů nesubstitučního Subutexu a Suboxonu mezi prvožadateli, kteří uvádí tuto drogu jako základní celkem 60 osob. Do popředí se dostává také Subutex užívaný nejen v substituční léčbě, ale i jako nelegální sekundární droga; patří mu 4. místo mezi všemi a 6. místo mezi nově léčenými uživateli drog. Ze všech uživatelů této drogy v ČR pochází nejvíce uživatelů ze Středočeského kraje (57,1 %) a z Prahy (20,4 %). Praha spolu se Středočeským a Ústeckým krajem nahlásily zhruba 87 % uživatelů nesubstitučního Subutexu. Mezi nově evidovanými léčenými uživateli drog je podíl uživatelů Subutexu v ČR zhruba 2,2 %, v Praze však zhruba o pět procent více. V porovnání se všemi léčenými uživateli drog je mezi prvožadateli o léčbu zaznamenán vyšší podíl uživatelů stimulancií (o 5,3 %), naopak podíl uživatelů opiátů je u nově evidovaných uživatelů drog nižší o 10,0 %. Podíl uživatelů kanabinoidů jako základní drogy je mezi prvožadateli o léčbu vyšší o 4,6 % a počet uživatelů kanabinoidů se nachází na druhém místě za stimulancii, na rozdíl od všech léčených uživatelů drog, mezi nimiž jsou až na místě třetím. U ostatních skupin drog se podíl skupin užívaných drog mezi prvožadateli a všemi léčenými klienty podstatněji neliší. Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 2014 jsou také nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia (7 038 osob, tj. 69,6 %, je to o 163 osob více ve srovnání s rokem 2013), samotný pervitin pak uvádí 7 014 osob, tj. 69,4 % v roce 2013 to bylo 6 860 osob, podíl se výrazně nezměnil. Na druhém místě jsou mezi všemi klienty užívány opiáty, celkem je udává jako základní drogu 1 720 osob, tj. 17,0 %. Oproti roku 2013 byl zjištěn jejich vzestup o 39 osob, byl však zaznamenán jejich nižší podíl o 0,2 %, z toho heroin uvádí 818 osob, tj. 9,1 % ze všech klientů léčených v roce 2014 (o 138 osob méně než v roce 2013, podíl se snížil o 0,7 %). Subutex uvedlo jako základní drogu mezi všemi klienty celkem 510 osob, což tvoří 5,0 % podíl v spektru užívaných drog. Oproti roku 2013 nedošlo k významnému rozdílu ani v počtu ani v podílu této drogy (502 osob a 5,1 % podíl v roce 2013). Přetrvává však zjištění, že většina uživatelů Subutexu nebo Subuxonu (zhruba ¾) užívá ještě další 1 2 drogy sekundární. Kanabinoidy, téměř výhradně marihuana, jsou jako základní droga udávány ve 11,8 % (oproti 11,0 % v roce 2013) ze všech léčených uživatelů drog. Dále jsou v nízkých podílech zastoupeny hypnotika, sedativa, tj. 0,6 % u všech léčených uživatelů oproti 0,7 % u prvožadatelů. Uživatelé rozpustidel jako základní drogy vykazují mezi všemi klienty 0,2 % podíl a mezi provožadateli 0,1 % podíl. 15
Velmi nízké zastoupení mají uživatelé extáze jako základní drogy (3 prvně léčené osoby, resp. 4 osoby ze všech evidovaných léčených uživatelů drog). Počet se v posledních letech prakticky nemění, zdaleka nedosahuje hodnot uváděných např. v roce 2002, kdy bylo evidováno 193 osob, resp. 218 osob udávajících extázi jako základní drogu. Ze zjištěných údajů za rok 2014 vyplývá, že pokračuje trend nízkého počtů léčených uživatelů drog udávajících jako základní drogu kokain, v roce 2014 došlo k mírnému navýšení počtu u všech léčených uživatelů drog, tj. na 27 osob oproti roku 2013, kdy bylo evidováno celkem 19 osob. U prvožadatelů se počet léčených klientů nezměnil, bylo evidováno shodně s předchozím rokem celkem 12 osob. Podíl uživatelů kokainu je v obou sledovaných skupinách totožný, tj. 0,3 %. Na grafu č. 5 je zachycen vzájemný poměr mužů a žen podle jednotlivých skupin užívaných drog, a to zvlášť pro žadatele o první léčbu a pro všechny léčené klienty. Z grafu je patrné, že tento poměr se u nově evidovaných i všech léčených uživatelů drog významně neliší. Nejvyšší podíl mužů je mezi všemi léčenými uživateli u skupiny drog rozpustidla, nejnižší mezi uživateli skupiny drog halucinogeny. Z dostupných dat byl zjištěn poměrně vysoký podíl žen mezi uživateli hypnotik a sedativ (56,2 %), jiných drog a léků (52,2 %), stimulancií (33,7 %) a mezi uživateli opiátů, kde představují ženy 26,4 %. Nejvyšší podíl u žen je však zastoupen ve skupině drog halucinogeny, tj. 57,1 % mezi všemi uživateli. Data o léčených uživatelích drog přinášejí odlišnosti podle typu L/K centra, kde se klient léčí, tj. zda využívá služeb center nízkoprahových, ambulantních či lůžkových. V tabulce č. 13 je uvedeno porovnání klientů těchto zařízení podle skupin základní drogy a vybraných drog, které klienti užívají. Nejvíce nově registrovaných klientů je hlášeno z nízkoprahových center, kde počet 2 744 osob představuje 57,9 % podíl ze všech prvožadatelů. Mezi klienty těchto zařízení převládají uživatelé pervitinu (2 267 osob, tj. 64,0 % ze všech nově evidovaných uživatelů pervitinu), uživatelé kanabinoidů (300 osob, tj. 38,7 % ze všech nově evidovaných uživatelů kanabinoidů) a heroinu (52 osob, tj. 30,2 % ze všech nově evidovaných uživatelů heroinu), následují uživatelé nelegálního Subutexu a Suboxonu (37 osob, tj. 61,7 % ze všech nově evidovaných uživatelů Subutexu, Suboxonu). Ze všech klientů léčených v roce 2014 nahlásila nízkoprahová centra celkem 51,5 % léčených uživatelů drog. Z klientů v nízkoprahových centrech byli rovněž na prvním místě co do počtu uživatelé pervitinu, tj. 4 109 osob (což představuje 58,6 % ze všech léčených uživatelů pervitinu). Na druhém místě pak uživatelé kanabinoidů, tj. 397 osob (33,2 % ze všech léčených uživatelů kanabinoidů) a na třetím místě uživatelé Subutexu a Suboxonu, tj. 391 osob (76,7 % ze všech uživatelů této skupiny drog), následují uživatelé heroinu, tj. 145 osob s 17,7 % podílem ze všech léčených uživatelů této drogy. 16
Z ambulantních zařízení bylo mezi nově evidovanými klienty nahlášeno 1 062 osob, což představuje 22,4 % podíl u všech registrovaných prvožadatelů. V tomto typu zařízení převažují uživatelé pervitinu, následují uživatelé kanabinoidů a s odstupem uživatelé heroinu. Mezi všemi klienty bylo z ambulantních zařízení nahlášeno 2 478 osob, což představuje 24,5% podíl ze všech léčených uživatelů. V těchto L/K centrech jsou nejpočetněji zastoupeni uživatelé pervitinu, heroinu (představují zároveň největší podíl ze všech léčených uživatelů heroinu, tj. 58,3 %) a na třetím místě jsou uživatelé kanabinoidů. Z lůžkových zařízení bylo celkem nahlášeno 2 423 osob, což představuje 24,0 % podíl ze všech léčených uživatelů. V tomto typu zařízení převažují co do počtu léčených uživatelů klienti se základní drogou pervitin, dále uživatelé kanabinoidů a heroinu. Největší podíl v tomto typu léčebně kontaktního centra byl zaznamenán mezi všemi uživateli drog u uživatelů hypnotik a sedativ (48,4 % ze všech uživatelů této drogy) a u uživatelů skupiny drog jiné drogy a léky (47,8 % ze všech uživatelů této drogy). 17
Regionální distribuce léčených uživatelů drog Incidence, prevalence i specifická věková incidence a prevalence léčených uživatelů drog podle krajů je uvedena v tabulce č. 11 a grafu č. 6. Počty nově evidovaných uživatelů drog podle skupin základní drogy, stejně jako počty všech klientů v roce 2014 podle skupin základní drogy v jednotlivých krajích jsou zaznamenány v tabulkách č. 14, 15 a grafech č. 7, 8. Při vyhodnocování dat o léčených uživatelích drog podle krajů je nutné mít na paměti, že jsou data zpracovávána podle místa hlásícího L/K centra, ne podle místa bydliště klientů, které často není vyplněno vůbec, případně je vyplněno nesprávně podle místa okamžitého pobytu v místě L/K centra, kde klient vyhledá pomoc. Nejvyšší incidence na 100 000 obyvatel je za rok 2014 zjištěna v Olomouckém kraji (102,6/100 000 obyvatel), Ústeckém kraji (76,5/100 000 obyvatel), Jihomoravském kraji (58,4/100 000 obyvatel), v kraji Vysočina (55,7/100 000 obyvatel), v kraji Plzeňském (55,1/100 000 obyvatel) a v Praze (49,0/100 000 obyvatel). Nejvyšší prevalenci léčených uživatelů drog vykazuje v roce 2014 kraj Ústecký (178,8/100 000 obyvatel), kraj Vysočina (159,7/100 000 obyvatel), kraj Olomoucký (154,2/100 000 obyvatel), Praha (131,1/100 000 obyvatel) a Jihomoravský kraj (97,4/100 000 obyvatel). Nejvyšší počty nově evidovaných klientů jsou v roce 2014 v kraji Jihomoravském (683 osob), Olomouckém (653 osob), Ústeckém (631 osob), v Praze (609 osob) a v kraji Moravskoslezském (484 osob). Dále následuje Plzeňský kraj (316 osob), kraj Vysočina (284 osob), Jihočeský (271 osob) a kraj Středočeský (231 osob). V počtu všech klientů za rok 2014 je na prvním místě Praha (1 630 osob), dále Ústecký kraj (1 475 osob), Středočeský kraj (1 189 osob) a Jihomoravský kraj (1 140 osob). Procentuální zastoupení uživatelů opiátů mezi nově evidovanými uživateli v roce 2014 je nejvyšší ve Středočeském kraji a činí 14,7 %, na druhém místě je Praha s podílem 13,6 % a na třetím místě pak Karlovarský kraj s 11,0% podílem opiátů. Naopak nejnižší podíl opiátů mezi nově evidovanými uživateli drog hlásí kraj Zlínský (0,6 %), Plzeňský (1,3 %), Liberecký (1,4 %), dále pak kraj Vysočina (2,8 %) a Olomoucký kraj (3,7 %). Pardubický kraj nemá žádného nového uživatele opiátů - zájemce o léčbu. Nejvíce nových uživatelů pervitinu a stimulancií nahlásil Olomoucký kraj (557 osob, tj. 85,3 % v rámci kraje, 15,6 % z nových uživatelů stimulancií v ČR), Jihomoravský kraj (555 osob, tj. 81,3 % v rámci kraje, rovněž 15,6 % z nových uživatelů stimulancií v ČR), dále kraje Ústecký (545 osob, 86,4 % v rámci kraje, 15,3 % z nových uživatelů v ČR), kraj Praha (374 osob) a Moravskoslezský (313 osob). Mezi nově evidovanými uživateli v krajích tvoří uživatelé stimulancií nadpoloviční podíl ve všech krajích. Nejvyšší podíl uživatelů stimulancií mezi novými klienty v kraji 18
hlásil kraj Ústecký (86,4 %) a Karlovarský (86,0 %). Nejnižší je podíl uživatelů stimulancií mezi novými klienty v Praze (61,4 %) a Jihočeském kraji (62,4 %). Mezi všemi léčenými uživateli drog byl nahlášen nejvyšší počet uživatelů stimulancií z Ústeckého kraje (1 210 osob, tj. 17,1 % ze všech léčených uživatelů stimulancií v ČR), z Jihomoravského kraje (899 osob, tj. 12,7 % ze všech léčených uživatelů stimulancií), dále z Prahy (861 osob), z Olomouckého kraje (786 osob) a ze Středočeského kraje (708 osob). Nadpoloviční podíl uživatelů pervitinu a dalších stimulancií je hlášen ze všech krajů. Nejvyšší podíl tvoří uživatelé stimulancií mezi klienty kraje Ústeckého (82,0 %), Plzeňského (81,2 %), Libereckého (81,1 %) a Olomouckého (80,1 %). Nejnižší podíl léčených uživatelů stimulancií byl mezi všemi klienty zaznamenán v Praze, tj. 52,8 %. Ze vzájemného zastoupení jednotlivých skupin drog lze konstatovat, že ve všech krajích mají výraznou převahu uživatelé stimulancií, téměř výhradně pervitinu. Problematika heroinu a dalších opiátů se významněji uplatňuje v kraji Karlovarském, Středočeském kraji a v Praze, částečně pak v kraji Královéhradeckém. Kanabinoidy jako základní drogu uvádějí v nejvíce procentech noví klienti v kraji Vysočina (30,6 %), v kraji Moravskoslezském (28,1 %) a Jihočeském (25,5 %). Nejvyšší počet ze všech nově evidovaných uživatelů marihuany v ČR hlásí Praha (143 osob) a Moravskoslezský kraj (136 osob). Za nimi následují sestupně kraj Vysočina (87 osob), Jihočeský (69 osob) a Jihomoravský kraj (66 osob). Mezi všemi léčenými uživateli kanabinoidů v ČR byli nejvíce zastoupeni uživatelé z Prahy (225 osob, 13,8 % v rámci kraje, a 18,8 % z celé ČR). Následují kraje Vysočina (192 osob), Moravskoslezský (160 osob), Jihomoravský (109 osob) a Olomoucký kraj (100 osob). Nejvyšší podíl v kraji tvoří uživatelé kanabinoidů v kraji Vysočina (23,6 %), Moravskoslezském (20,7 %), a Jihočeském (18,9 % v rámci kraje). Nejmenší podíl léčených uživatelů kanabinoidů byl zaznamenán z kraje Karlovarského s hodnotou 1,8 %. Uživatelů hypnotik a sedativ bylo mezi všemi léčenými klienty evidováno celkem pouze 64 osob, z toho nejvíce z Prahy (14 osob) a kraje Vysočina (11 osob). Uživatele rozpustidel hlásil nejčastěji kraj Ústecký - 4 osoby (25 %) z celkového počtu 16 registrovaných a kraj Moravskoslezský 3 osoby (18,8 %). Celkem 16 léčených uživatelů rozpustidel představuje pouze 0,2 % mezi všemi evidovanými klienty v roce 2014. Halucinogeny byly nahlášeny pouze ze 4 krajů celkem za ČR v počtu 7 osob (0,1 % mezi všemi evidovanými klienty v roce 2014). Praha uvádí 4 osoby a Středočeský, Královéhradecký a Jihomoravský kraj hlásí po jednom klientu užívajícím halucinogeny jako základní drogu. Mezi všemi léčenými klienty uvedlo jako základní drogu kokain celkem 27 klientů (oproti 18 klientům v roce 2013) 8 klientů z Prahy, 5 klientů z kraje Jihomoravského, po 2 klientech z kraje Jihočeského, Olomouckého, Středočeského, Ústeckého a Zlínského, po 1 klientovi hlásil kraj 19
Karlovarský, Královehradecký, Liberecký a Vysočina. Kokain jako sekundární drogu uvedlo 90 uživatelů drog v léčbě (v roce 2013 to bylo 74 uživatelů drog) - 28 klientů z Prahy, 10 osob z Olomouckého kraje, 9 klientů z kraje Středočeského, po 8 klientech hlásil kraj Jihomoravský a Moravskoslezský, 7 klientů pak kraj Ústecký. Zbývající kraje nahlásily 1-5 uživatelů kokainu. V 67 případech byl kokain užíván k pervitinu, ve 13 případech k marihuaně, v 7 případech k heroinu a po jednom případě byl užíván heroin společně s brownem, LSD a toluenem. Nejvíce gamblerů v obou skupinách klientů vykazuje tradičně Moravskoslezský kraj. Věková distribuce Věk uživatelů drog představuje jeden z nejvýznamnějších ukazatelů, které charakterizují drogovou scénu v ČR. V tabulce č. 16 a grafu č. 9 je uvedena věková distribuce léčených uživatelů drog podle věkových skupin a pohlaví, včetně rozlišení mezi žadateli o první léčbu a všemi klienty za rok 2014. Mezi žadateli o první léčbu jsou nejpostiženější věkovou skupinou 15 19letí. Celkem 854 nově evidovaných žadatelů o léčbu v této věkové skupině představuje incidenci 178,0/100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 21). Incidence se v této věkové skupině oproti roku 2013 zvýšila (v roce 2013 to bylo 151,9/100 000 obyvatel). Druhou nejpostiženější věkovou skupinou jsou 20 24letí (1 069 osob), tj. incidence 165,7/100 000 obyvatel. Na třetím místě je věková skupina 25 39 let, kdy nejvyšší počet osob 2 308 představuje incidenci 95,5/100 000 obyvatel. Věková struktura léčených uživatelů drog se liší podle pohlaví. U mužů je nejpočetnější skupina 25 29letých (22,5 %), následují 20 24letí (20,5 %) a na třetím místě jsou 30 34letí (19,0 %). U žen jsou více zastoupeny mladší věkové skupiny, tj. nejpočetnější 20 24leté klientky (26,6 %), následují 15 19leté (22,6 %) a 25 29leté (21,7 %). Mezi všemi léčenými klienty pozorujeme další posun do starších věkových skupin (tabulka č. 22). Početně nejpostiženější věkovou skupinou jsou stejně jako v předchozím roce 25 39letí, 5 908 osob znamená mezi všemi klienty zastoupení v 58,4 %, a prevalencí 224,5/100 000 obyvatel se řadí již na druhé místo (stejně jako v roce 2013) za skupinu 20 24letých (prevalence 300,8/100 000 obyvatel). Na třetím místě je skupina 15 19letých s počtem 1 151 osob a prevalencí 239,9/100 000 obyvatel. Porovnání mezi muži a ženami u všech léčených uživatelů drog ukazuje, že u mužů je rozložení ve věkových skupinách totožné jako v předchozím roce. Nejpočetnější skupina je 25 29 let (1 604 osob, tj. 23,3 %) a následují 30 34letí a 20 24letí. Mezi ženami je oproti minulému roku rozdíl v pořadí nejpočetnějších skupin a to v mírném posunu do starších věkových 20
kategorií. Nejvíce zastoupenou je věková skupina 25 29 let (24,3 %), následují 20 24leté (24,1 %) a na třetím místě, co se týká počtu klientek je věková skupina 30 34letých. Mladistvých uživatelů do 15-ti let věku bylo mezi žadateli o prvou léčbu 22 osob (v roce 2013 to bylo 54 osob), mezi všemi klienty 37 osob (v roce 2013 to bylo 66 osob), tj. 0,5 % z prvně léčených klientů a 0,4 % ze všech (oproti 1,2 %, resp. 0,7 % v roce 2013). Na grafu č. 9 je patrný vyšší podíl žen oproti mužům v obou nejnižších věkových skupinách jak mezi novými, tak mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2014. Mezi nově léčenými uživatelkami drog v roce 2014 tvoří ženy ve věku do 19 let 23,1 %, zatímco u mužů tvoří muži ve věku do 19 let 16,3 %. Také mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2014 je zaznamenán vyšší podíl žen ve věkové skupině 15 19 let (16,1 % z evidovaných žen oproti 9,2 % z evidovaných mužů). Mezi všemi klienty, stejně jako mezi prvožadateli o léčbu, je oproti ženám naopak zaznamenán vyšší podíl léčených mužů ve věkové skupině 25 39 let. Tabulka č. 17 přináší informaci o věkovém složení klientů v jednotlivých typech L/K center. Nejpočetnější u nově evidovaných klientů byla v nízkoprahových centrech věková skupina 20 24 let (22,7 % z klientů těchto L/K center). Také v lůžkových zařízeních byla nejpočetnější skupina 20 24 let (25,4 % z klientů těchto L/K center). V ambulantních zařízeních však byla nejpočetnější skupina 15 19letých (23,3 % z klientů těchto L/K center). Noví klienti ve věku 15 19 let vyhledali léčení v nízkoprahových centrech, a to ve 49,7 % případů. Ve vyšších věkových skupinách ještě výrazněji převažují jako nejvyhledávanější zařízení právě nízkoprahová centra. Mezi všemi klienty v nízkoprahových centrech bylo nejvíce žadatelů o léčbu ve věku 25 29 let (24,0 %) a 30 34 let (20,9 %), v ambulantních centrech pak ve věku 30 34 let a 25 29 let (22,4 %, resp. 21,1 %), následovali 35 39letí; v lůžkových centrech byla nejpočetnější skupina 25 29 let (25,3 %). Ve všech věkových skupinách od 15 do 64 let léčení uživatelé drog vyhledali nejčastěji nízkoprahová centra. V tabulkách č. 18, 19 a 20 jsou žadatelé o prvou léčbu i všichni klienti za rok 2014 - uživatelé jednotlivých skupin drog - rozčleněni do jednotlivých věkových skupin podle základní užívané drogy a pohlaví. Muži, uživatelé pervitinu, převažují nad ženami mezi novými žadateli i ve skupině mezi všemi žadateli o léčbu ve všech věkových kategoriích. Rovněž u živatelů heroinu muži mají nad ženami početní převahu ve všech věkových kategoriích v obou skupinách klientů. Tabulky č. 21 a 22 zachycují rozdíly ve věkové distribuci všech i nově evidovaných uživatelů drog, uživatelů heroinu a uživatelů pervitinu podle pohlaví, poměru mužů a žen, jejich incidenci a prevalenci. Mezi novými klienty je u uživatelů všech drog v roce 2014 nejpočetnější skupina 25 39 let s 2 308 osobami, následuje skupina 20 24 let. Nejvyšší incidence je však mezi 15 19letými (178,0/100 000 obyvatel), následovaná skupinou 20 24 let s incidencí 165,7/100 000 obyvatel. U nových uživatelů heroinu je nejpočetnější skupina 25 39 let, incidence v této věkové skupině je 21