Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých prací o hazardu a jeho psycho-sociálních dopadech na jednotlivce a společnost

Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých prací o hazardu a jeho psycho-sociálních dopadech na jednotlivce a společnost Jediný způsob, jak vydělat peníze v kasinu, je nějaké vlastnit. (Steve Wynn) Pokud vlády budou dále pokračovat v přímém vystavování riziku gamblerství a dostupnosti automatů ve společnosti, dostávají se na kluzký svah a ohrožují svou legitimitu a roli (Castellani) Zdroj : (název práce, autoři, místo publikování, rok) Christian Jacques, Robert Ladouceur, Francine Ferland, (2000) Impact of Availability on Gambling: A Longitudinal Study : Canadian Journal of Psychiatry Vol. 45, issue 9, Studie č. 1 Korn, David A (2000) Expansion of gambling in Canada: implications for health and social policy, Canadian Medical Association Journal., Vol. 163 Issue 1, p61-64 Studie č. 2 Obsah : Výzkum zkoumal vliv dostupnosti kasin na vývoj gamblerství, jednalo se o kanadský experiment. V oblasti otevření kasina se počet patologických hráčů téměř zdvojnásobil, rok od otevření. Výsledky potvrzují hypotézu, že zvýšení v dostupnosti sázkové činnosti následuje zvýšení účasti na těchto činnostech a to i v rámci tak krátké doby, jako je jeden rok. Respondenti hlásili také zvýšení negativních účinků hráčství u příbuzných a sousedů. 70 procent respondentů uvádí, že mezi 66 až 100 procenty z částky kterou utratili v kasinu by použili na jiné věci, nežli hraní (typicky zábava, restaurace, oblečení ). 71 procent respondentů si všimlo negativních sociálních účinků vyšší dostupnosti hazardu v jejich okolí. Divize pro závislostí na Harvard Medical School vytvořila meta-analýzu včetně 35 analýz prevalence. Zpracované studie ukazují, že v průběhu předchozích 25 let se prevalence u populace zvyšuje. Problém patologického hráčství odhaduje zhruba na 5,5 procent, u dospívajících potom 13,3 procenta. Výzkumy ve Spojených Státech zaznamenávaly vyšší prevalenci u vyšší dostupnosti kasin (do padesáti kilometrů) Za zmínku stojí, že domácnosti s nižším příjmem vydaly na hazard více, než

Susan Fischer (2001) A prevalence study of gambling and problem gambling in British adolescents, Center for research into the social impal of Gambling, University of Plymouth Studie č. 3 Robitaille, Éric; Herjean, Patrick, (2008) An analysis of the accessibility of video lottery terminals: the case of Montreal, International Journal of Health, Vol. 7, Special section p1-15 Studie č. 4 Wiebe, Jamie M. D.; Cox, Brian J (2001) A Profile of Canadian Adults Seeking Treatment for Gambling Problems and Comparisons With Adults Entering an Alcohol Treatment Program., Vol. 46 Issue 5, p418. Studie č. 5 výšepříjmové (v průměru 2,2 procenta oproti 0,5 procentům). Vzhledem k tomu, že část příjmů jde státu, dá se tak uvažovat o jisté formě regresivní daně. (Volberg, Sterman, 1992) (výzkum z USA), 77 procent příjmů automatů (slots machine) pochází od patologických hráčů. (Fisher Balding, 1996) Účastníci národní loterie mají o mnoho větší pravděpodobnost, že propadnou hrám na automatech. 62 procent adolescentů závislých na hazardu má problém s automaty. fruit machines nejpřístupnější, 75 procent někdy hrálo. 10 procent problémových gamblerů krade peníze rodičům, deset procent používá peníze prodáváním svých věcí. Signifikantně větší pravděpodobnost nesociálních, ilegálních aktů. Gambleři děti, potenciálně větší pravděpodobnost kouřit, brát ilegální drogy, alkohol. Problém patologického hráčství je o 40 procent větší u dětí žijících na pobřeží, kde je větší výskyt fruit machines. Rodiče hrají signifikantní význam pokud jsou sami gambleři. Data z tohoto výzkumu signifikantně prokazují větší výskyt VLT přístrojů ve zranitelných oblastech (sociálně, demograficky). Studie obsahuje doporučení úřadům při schvalování VLT přístrojů brát ohled na tyto sociálně vyloučené lokality. 70 procent gamblerů kouří cigarety. Nejčastější hraní u gamblerů VLT v barech a restauracích (56 procent, méně než 10 procent v kasinech). Užívání VLT se zdá být klíčovou rozlišovací proměnnou mezi rekreačním a problémovým hráčem.

Pavalko, Ronald M, (2004) Gambling and Public Policy., Public Integrity, Vol. 6 Issue 4, p333-348 Studie č. 6 V recenzi 120 studii v USA a Kanady (Shaffer a spol, 1997) uvádí prevalenci: 1,6 procent populace lze považovat za patologické hráče, dalších 3,85 procenta vykazují některé z nežádoucích účinků hraní. U dalších 7,7 procent bylo zjištěno riziko patologického hráčství. Výzkum ukazuje, že přístupnost hazardu má prokazatelný přímý vliv na vývoj patologického hráčství (Pavalko, 2001). Devíti členná komise NGISC vypracovala zprávu o sociálních dopadech hazardu (NGISC 1999). Doporučení: - Upozornění o škodlivosti hazardu by měla být umístěna na všech hracích místech. - Státy by neměly povolovat žádné další hazardní zařízení a automaty v restauracích a sousedství nákupních center atp. a místo toho zastavit nebo omezit stávající provoz. - Státy by měly zamezit agresivní reklamě, zejména té cílené na chudé a sociálně vyloučené lokality. - Přijmout jasnou politiku vůči patologickému hráčství. - Zřídit úřad vysoce postaveného manažera zodpovědného za dohled na politiku patologického hráčství. - Odmítnout tuto službu všem zákazníkům, jejichž chování vykazuje známky problémového hráčství. - Vytvořit výzkumy prevalence obecné populace, s zvláštním důrazem na problém hazardních her u mládeže, žen, minorit a dalších problémových skupin. - Udržovat seznam poskytovatelů léčby a svépomocných skupin. - Dotovat náklady na léčbu problémových hráčů. - Stanovit postup pro dobrovolný osobní zákaz v přístupu k hazardním hrám.

Na území spojených států funguje Americká hráčská asociace (AGA), která pochází od sdružení poskytovatelů hazardu jako lobbovací organizace, která sama vytvořila Národní centrum zodpovědného hraní. Nachází se v Kansas City, Missouri, jeho úkolem je podpora výzkumu a sbírání informací o problémovém hraní, financování těchto výzkumů, tvorba prevence a léčebných strategii. Griswold, Mary Tabor; Nichols, Mark W (2006) Social Capital and Casino Gambling in U.S. Communities, Social Indicators Research, Vol. 77 Issue 3, p369-394 Studie č. 7 Madigan, Timothy, (2007) Estimating the Number of Problem Gamblers In Pennsylvania., Conference Papers -- American Sociological Association, 2007 Annual Meeting, p1, 16p Studie č. 8 Monaghan, Sally M.; Derevensky, Jeffrey. (2008) An Appraisal of the Impact of the Depiction of Gambling in Sociální kapitál je multidimenzionálním konceptem, který získává stále více pozornosti. Mnohé studie prokázaly souvislost sociálního kapitálu s kvalitou života (např. Requena, 2003), hospodářským rozvojem a výší HDP (např. Knack a Keefer, 1997) a úbytkem trestné činnosti (např. Rosenfeld et al., 2001). Samotný sociální kapitál měří míru koheze komunity, společnosti, například v indikátorech skupinové participace, soudržnosti rodiny a podobně. Analýza dokazuje, že dostupnost kasina do patnácti mil od komunity signifikantně tento sociální kapitál snižuje. Prevalence hazardu v Pensylvanii : - U méně než středoškolsky vzdělaných jde o 7,3 procent, - U středoškolsky vzdělaných 5,6 %, - U vysokoškolsky 3,4 %, - U lidí vydělávajících méně než 25000 dolarů za rok 5,9 procent, - 6,8 % u rozvedených, - 7,6 % u singles, - 6,5 % u těch, kteří si nespoří na důchod (4,7 % u spořících), - Celkově 4,8 % z populace (průměr USA 2,8 až 3,9 %). Stát se nachází velmi blízko (většina obyvatel hodinu jízdy) od Atlantic City. Studie v Kanadě, USA, Velké Británii, Austrálii a na Novém Zélandě prokazují, že

Society on Youth, International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 6 Issue 4, p537-550 Studie č. 9 Lund, Ingeborg (2009 Gambling Behaviour and the Prevalence of Gambling Problems in Adult EGM Gamblers when EGMs are Banned. A Natural Experiment., Journal of Gambling Studies Vol. 25 Issue 2, p215-225 Studie č. 10 problémových hráčů se ve společnosti vyskytuje 3 5 procent. (Delfabbro a Thrupp 2003; Derevensky a Gupta 2000; Dickson et al. 2002, Fisher 1993, 1999, Gupta a Derevensky 1998, Moore a Ohtsuka 1997; Shaffer a Hall 2001, Sullivan 2001; Volberg a Moore 1999). Výzkumy také ukazují, že výskyt problému patologické hráčství mezi mladými lidmi je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u dospělé populace (Delfabbro a Thrupp 2003, National Research Council 1999, Shaffer a Hall 2001). Výzkum z Delaware naznačuje, že mladí, kteří hrají hazardní hry, mají třikrát větší pravděpodobnost užívání nelegálních drog, než je obvyklé. Téměř třikrát častěji se dostávají do konfliktu s policii, jsou častěji zapojeni do válek gangů, či drobných krádeží (Rada pro hazardní hry Delaware, 2001). Výzkum proběhl v Norsku v roce 2007 a cílem bylo zjistit, jak zákaz všech elektronických hazardních přístrojů (dále jen EGM) přispívá k snížení hraní hazardních her a případných vlivů. (V zemi prakticky přes noc přestaly existovat jakékoli EGM, přestože předchozí dostupnost byla vysoká, jedná se o unikátní výzkum). Výzkum nezjistil žádný rozvoj ilegálního trhu po zákazu EGM. Nebyla zjištěna také žádná tendence k substituci s jinými formami hazardu. Dokonce bylo zaznamenáno celkové snížení hraní hazardních her (i povolených). Což je interpretováno jako efekt synergie. Počet registrovaných hovorů na linku hazardu se snížil z 705 v první polovině roku 2007 (před zákazem) na 316 v první polovině roku 2008). Počet lidí hledajících léčbu hazardní závislosti se signifikantně snížil dle výzkumu (Gyllstrom 2008). Celková hráčská účast (na všech typech hazardních činností) se snížila z 97 % na 78,2 % (jedná se o občasné užívání). Signifikantně se účast u dalších typů hazardu snížila také u problémových hráčů a gamblerů, což vyvrací teorii, že některé

Barmaki, Reza (2010) Gambling as a social problem: on the social conditions of gambling in Canada., Journal of Youth Studies, vol. 13 Issue 1, p47-64 Studie č. 11 skupiny hráčů jsou již tak závislé, že na dostupnost hazardu nereagují. Tento výsledek naznačuje, že při zákazu jednoho typu her (v našem případě té nejrizikovější) se mohou i jiné typy stát méně atraktivními a hráčské chování tím ztrácí na dynamice. Legalizace hazardu zvyšuje riziko kriminality (Nicol a Nolen 1998). Legalizace hazardu také zvyšuje riziko politické korupce (!!!) (Martz 1997). Zvyšuje též riziko pocitů deprese (Langhinrichsen-Röhling 2004). Zvýšení šance na účast v různých trestních činnostech nebo alkoholismu a drogové závislosti (Gupta a Derevensky 1998 a Anderson 2000). Zvýšená pravděpodobnost výskytu různých duševních a behaviorálních problémů (Hardoon et al. 2002). Existují také různé fyzické poruchy spojené s patologickým hráčstvím, jako je pomočování (Schink 1991) nebo encoprisis (pokálení u dětí, dospělých, kteří by již měli být v tomto ohledu behaviorálně zdatní) (Corkery 1990). U patologických hráčů existuje vyšší riziko sebevraždy, či pokusu o sebevraždu (Nower et al. 2003), (Lesieur 1998). Zvýšené riziko vzniku epilepsie (Millett et al., 1997). Zvýšené riziko obezity (Deheger et al., 1997). Existují také vyšší tendence rizikového chování, jako je neplánované těhotenství, násilí či záškoláctví (Derevensky et al. 2004). Gamblerství se obvykle objevuje častěji u jedinců s historii sexuálního zneužívání, špatným školním výkonem, nízkým sebevědomím, kriminální historii, impulzivním charakterem, rodiči se sklony ke gamblingu (Grant et al. 2004). Je známo, že legalizace hazardu přímo vede k patologickému hráčství (Room et al. 1.998, Korn, 2000). Rizikové chování ve spojitosti

Hansen, Marianne; Rossow, Ingeborg, (2010) Limited Cash Flow on Slot Machines: Effects of Prohibition of Note Acceptors on Adolescent Gambling Behaviour., International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 8 Issue 1, p70-81 Studie č. 12 s hazardními hrami je pravděpodobnější u nízkopříjmových skupin a v době hospodářských krizí, z důvodu zklamání ze sociálně ekonomické situace (Brenner et al., 1996). Autoři studie formulují ve vztahu k hazardu tato doporučení: - Vlády by měly přijmout jasnou politiku sociálního zdraví ve vztahu k hazardu, související s uznáním hazardu jako sociálního problému a jeho sociálních a ekonomických nákladů. - Politici musí najít účinné způsoby prevence a informovat o potenciálních škodách souvisejících s hazardem. - Zákonodárci by měli sledovat a případně regulovat reklamu související s hazardem, zvláště pak tu zaměřenou na mládež a rizikové skupiny. Součástí osvěty by měly být jasné informace o šanci na výhru a možných ztrátách. - Zavedení firemní zodpovědnosti za hospodářský blahobyt občanů. - Nevládní organizace by měly rozvíjet veřejnou diskuzi o hazardu a hazardní politice. V roce 2003 se Norská vláda pokusila o zákaz všech EGM, a to ve snaze snížit sociální a ekonomické škody s hazardem souvisejících. Norský stát byl stíhán herním průmyslem a to jak v Norsku, tak na evropské úrovni (ESVO). Platné soudní rozhodnutí bylo učiněno v roce 2007, kdy soud potvrdil legalitu počínání Norského státu. Do té doby byl alespoň snížen cashflow, který bylo možné do automatu vložit, a to z 25 eur na mince s ekvivalentem 2,5 euro. Obrat hracích automatů klesl o 40 procent a pokles byl stále stabilní až do úplného odstranění hracích automatů po jednom roce trvání nařízení. Frekvence užívání hracích přístrojů byla snížena o 20 procent. Podíl problémových hráčů po této intervenci klesl dle studie rovněž o 20

Afifi, Tracie O.; Cox, Brian J.; Martens, Patricia J.; Sareen, Jitender; Enns, Murray W (2010) The Relation Between Types and Frequency of Gambling Activities and Problem Gambling Among Women in Canada. Canadian Journal of Psychiatry. Vol. 55 Issue 1, p21-28 Studie č. 13 Chóliz, Mariano. (2010) Experimental Analysis of the Game in Pathological Gamblers: Effect of the Immediacy of the Reward in Slot Machines., Journal of Gambling Studies, Vol. 26 Issue 2, p249-256 Studie č. 14, Jim; Wardle, Heather; Griffiths, Mark; Sproston, Kerry; Erens, (2010) The role of social factors in gambling: evidence from the 2007 British Gambling Prevalence Survey Work & Family, Vol. 13 Issue 3, p257-271 Studie č. 15 Suissa, Amnon Jacob. (2011) Vulnerability and Gambling Addiction: Psychosocial Benchmarks and Avenues for Intervention. International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 9 Issue 1, p12-23. Studie č. 16 procent. Mezi ženami-gamblerkami je nerozšířenější problém používání VLT mimo casina (restaurace, bary ). Španělský výzkum Většina hráčů, kteří jsou diagnostikováni jako patologičtí, jsou uživatelé hracích automatů. 70 procent z nich identifikuje slots machines jako jejich hlavní problém (Breen 2000). 80 procent pacientů, kteří hledají pomoc kvůli patologickému hráčství, jsou závislí na EGM. (Jackson et al. 2000). Pokud je hráčem rodič, soused, či známý nebo pokud bydlíte v sociálně vyloučené lokalitě, existuje pro vás vyšší riziko patologického hráčství. Tvrzení, že ohledně hazardních her má každý možnost volby, je zkreslené, protože lidé se většinou nerozhodují a nemají možnost rozhodnout dle relevantních informací. Mnohé taktiky a snahy o získání a udržení hráče jsou skryté hráčovu vnímání. Zvýšený výskyt patologického hráčství u dětí s osobnostními poruchami (Carlton et al 1987;. Rugle 1993). Dle experimentu s použitím magnetické rezonance bylo zjištěno, že neuronální aktivita patologických hráčů, kteří zrovna hráli, měla velmi podobný aktivační vzor jako u závislých na kokainu, při okamžiku užití této látky. (Hollander et al., 1998). Problém se zdá nejvýznamnější u mladých lidí (Gupta a Derevensky 1998, 2001; Peacock et al 1999). Pro některé mladé lidi může mít hazard podobu skupinového rituálu a snahu o uznání ve skupinu v rámci konformního chování.

U patologických mladistvých hráčů existuje dvojnásobné riziko užívání kokainu (10 % oproti 5 %) (Jacobs et al., 1989). Častěji si nechávají předepisovat antidepresiva (5 % oproti 2 %), častější jsou také poruchy příjmu potravy (35 % versus 17 %). Po otevření prvního casina v Montrealu v roce 1993 více než polovina celkových sebevražd byla spojena s používáním VLT, o čemž svědčí poznámky a dopisy na rozloučenou obětí (Bureau du du Québec Koroner, 2004). Španělská studie též potvrzuje silný vztah mezi depresí a hazardem (Becona et al., 1996). Studie se signifikantními účinky hazardu na sebevražedné chování byla provedena rovněž v Lousianě. (Campbell et al. 1998). Existuje důvodné podezření, že závislost se drží nejvíce právě na VLT. Dle (Hulen a Brumfield, 2004) mnoho patologických hráčů používá hazard jako únik před vlastními problémy. Dle (Custer a Milt, 1985) náhodná velká výhra může nastartovat patologické chování hráč si myslí, že jde o jeho vlastní zručnost a že může vyhrát více, začne věnovat méně pozornosti rodině a přátelům a začne považovat hazard jako potenciální zdroj příjmů. Po sérii proher přichází frenetická snaha vyhrát znovu ztracené peníze, která vede k další sérii proher, také se tím snižuje jeho sebehodnocení což vyúsťuje v pocity deprese a podrážděnosti, protože hráč postavil své sebevědomí na schopnosti vyhrát. Ve fázi zoufalosti již hráč ztrácí veškeré morální zábrany a opatřuje si peníze jak jen je možné (tedy i trestnou činností). Střídají se u něj výbuchy hněvu a zombie chování (Custer a Milt, 1985, s. 120). V této fázi přichází neklid, špatný spánek, špatná chuť k jídlu a špatná hygiena. Dle Hulen a Brumfield (2004) poté přichází fáze beznaděje, v té chvíli už se hráči vzdávají naděje v lepší život, přichází fáze klinické deprese a myšlenky na sebevraždu, beznadějná fáze je období, kdy se gambler buďto vyléčí, anebo spáchá sebevraždu, či skončí na delší dobu ve vězení.

Gallagher, Timothy; Nicki, Richard; Otteson, Amy; Elliott, Heather.(2011) Effects of a Video Lottery Terminal (VLT) Banner on Gambling: A Field Study. Vol. 9 Issue 1, p126-133. Studie č. 17 Munoz, Yaromir; Chebat, Jean-Charles; Suissa, Jacob (2010) Using Fear Appeals in Warning Labels to Promote Responsible Gambling Among VLT Players: The Key Role of Depth of Information Processing. Journal of Gambling Studies, Vol. 26 Issue 4, p593-609 Studie č. 18 Dle Illinoiského oddělení pro studium stáří (2005) mohou být senioři náchylnější k rozvoji patologického hráčství, díky možnému nezpracování životních změn, jako je úmrtí partnera, zdravotní, finanční problémy, nuda, deprese. U žen může být patologické hráčství spojeno s problémy přejídání, závislostí na nakupování, paranoiou, případně sexuální závislostí (Lesieur a Blume, 1991). Byl také zjištěn vztah mezi antisociálními, narcistickými a hraničními poruchami osobnosti a patologickým hráčstvím. Dle Národního institutu studii dopadu gamblingu (NORC, 1999), 70 procent jedinců s diagnozou patologického hráčství rovněž trpí diagnozou deprese, 57 procent se potýká se závislostí na alkoholu. Míra sebevražedných pokusů u těchto pacientů je 20 procent. Během prvních 72 hodin léčby existuje zvýšené riziko sebevraždy v souvislosti s abstinenčním crash záchvatem. Tento záchvat je srovnatelný s podobným crash stavem u závislých na kokainu. Jedná se většinou o extrémní deprese, paranoie, pocity bezmoce a beznaděje. Mnoha výzkumy prokázáno, že VLT nejvíce vedou k hráčské závislosti (Breen a Zimmerman 2002, Doiron a Nicki 2001; Dowling et al. 2005, Jefferson a Nicki 2003, Marshall a Wynne 2004, Morgan et al. 1996. Dle (a Ladouceur Walker 1996) je to proto, že VLT dávají iluzi rozhodnutí, a proto hráči dochází k chybnému rozhodnutí, že mohou výhru ovlivnit. Dle (Benhsain et al. 2004) jsou skutečně jednotlivé výsledky nezávislé na sobě a hráčově účasti. Mnoho studií potvrzuje, že populace hrající VLT, je více ohrožena patologickým hráčstvím než obecná hráčská populace (Smith a Wynne 2004), (např. Be'langer et al 2003;. Griffiths 1990). Dle studie týkající se negativních účinků hraní hazardních her a upozornění na přístrojích zlepšuje možnost a ochotu učinit informované rozhodnutí, pokud jde o informace z důvěryhodného třetího

DeNure, Bryan; Ford, Julia; Hillyard, Pam; Moore, Coleen; Scherer, Phil (2006) Effective Strategies for Treating Those with the Illness of Pathological Gambling, Journal of Groups in Addiction & Recovery, Vol. 1 Issue 3/4, p32-57 Studie č. 19 Adrian Parke and Mark Griffiths (2005), Aggressive Behaviour in Adult Slot-Machine Gamblers: A Qualitative Observational Study INTERNATIONAL JOURNAL OF MENTAL HEALTH & ADDICTION, Vol. 2, No. 2, pp. 50-58, Studie č. 20 zdroje (např. lékařského). Pokud jde pouze o upozornění provozovatele, nemají účinek téměř žádný. Přibližně 85 % dospělých ve Spojených státech prohrálo alespoň jednou v životě, alespoň 60 % vsadilo alespoň jednou v uplynulém roce (2006). Přibližně 5 miliard USD ročně vyplatí vláda USA na sociální služby v souvislosti s hazardem (dávky v nezaměstnanosti, sociální péče, špatný zdravotní stav, léčba závislosti). Dalších 40 miliard na trestech odnětí svobody, právních poplatcích a podobně. Přičemž nejsou brány v úvahu náklady v souvislosti s rozvody, domácí násilí, či sebevraždami a mnohé další (NORC, 1999). V roce 1999 bylo ve Spojených Státech zhruba 1,1 procenta drogově závislých v běžné populaci a 20 procent drogově závislých v populaci gamblerů. Newman a Thompson v roce 2003 prokázali, že je až čtyřikrát pravděpodobnější spáchání sebevraždy u gamblerů, nežli u obecné populace. Prokázána souvislost mezi manželským domácím násilím a gamblerstvím (např. Lorenz a Shuttlesworth, 1983). Souvislost s partnerským násilím prokázána rovněž v Muelleman, DenOtter, Wadman, Tran, a Anderson (2002) bylo zjištěno, že žena, jejíž partner byl problémovým hráčem, měla 10,5x vyšší pravděpodobnost, že se stane obětí IPV (partnerského násilí) Národní koalice proti legalizovanému hazardu v USA (2003) uvádí případ z Jižní Dakoty, kdy rok od otevření casina vzrostl počet případů násilí na dětech a domácích útoků o 42 procent.

Souhrn použité literatury : Christian Jacques, Robert Ladouceur, Francine Ferland, (2000) Impact of Availability on Gambling: A Longitudinal Study : Canadian Journal of Psychiatry Vol45, issue 9, Korn, David A (2000) Expansion of gambling in Canada: implications for health and social policy, Canadian Medical Association Journal., Vol. 163 Issue 1, p61-64 Susan Fisher (2001) A prevalence study of gambling and problem gambling in British adolescents, Center for research into the social impal of Gambling, University of Plymouth Volberg R.A, Steadman H.J (1992) Accurately prediction pathological gamblers: Policy and Treatmant implications, Journal of Gambling studies, 4, 401-412. Fisher Balding (1996) Underage participation in National Lotery, Prepared for the office of the National Lotery, London: OFLOT Robitaille, Éric; Herjean, Patrick, (2008)An analysis of the accessibility of video lottery terminals: the case of Montreal, International Journal of Health, Vol. 7, Special section p1-15 Wiebe, Jamie M. D.; Cox, Brian J (2001) A Profile of Canadian Adults Seeking Treatment for Gambling Problems and Comparisons With Adults Entering an Alcohol Treatment Program., Vol. 46 Issue 5, p418. Pavalko, Ronald M, (2004) Gambling and Public Policy., Public Integrity, Vol. 6 Issue 4, p333-348 Shaffer, Howard J., Matthew N. Hall, and Jon Vander Bilt. 1997. Estimating the Prevalence of Disordered Gambling Behavior in the United States and Canada: A Meta-Analysis. Cambridge, Mass.: Harvard Medical School. Pavalko, Ronald M. 1999. A Case Study of a Casino Campaign: Testing the Dombrink-Thompson Model. Journal of Gambling Studies 15:247 264. Griswold, Mary Tabor; Nichols, Mark W (2006) Social Capital and Casino Gambling in U.S. Communities, Social Indicators Research, Vol. 77 Issue 3, p369-394 Requena, F.: 2003, Social capital, satisfaction and quality of life in the workplace, Social Indicators Research 61, pp. 331 360. Knack, S. and P. Keefer: 1997, Does social capital have an economic payoff? A crosscountry investigation, The Quarterly Journal of Economics 112(4), pp. 1251 1288. Rosenfeld, R., Stephen F. Messner and Eric Baumer: 2001, Social capital and homicide, Social Forces 80, pp. 283 309. Madigan, Timothy, (2007) Estimating the Number of Problem Gamblers In Pennsylvania., Conference Papers -- American Sociological Association, 2007 Annual Meeting, p1, 16p

Monaghan, Sally M.; Derevensky, Jeffrey. (2008) An Appraisal of the Impact of the Depiction of Gambling in Society on Youth, International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 6 Issue 4, p537-550 Delfabbro, P., & Thrupp, L. (2003). The social determinants of youth gambling in South Australian adolescents. Journal of Adolescence, 26, 313 330. Derevensky, J., & Gupta, R. (2000). Prevalence estimates of adolescent gambling: A comparison of the SOGS-RA, DSM-IV-J, and the GA 20 questions. Journal of Gambling Studies, 16, 277 251 Dickson, L., Derevensky, J., & Gupta, R. (2002). The prevention of gambling problems in youth: A conceptual framework. Journal of Gambling Studies, 18, 97 159. Fisher, S. (1993). Gambling and pathological gambling in adolescents. Journal of Gambling Studies, 9, 277 287. Gupta, R., & Derevensky, J. (1998). Adolescent gambling behavior: A prevalence study and examination of the correlates associated with excessive gambling. Journal of Gambling Studies, 14, 227 244. Moore, S., & Ohtsuka, K. (1999). The prediction of gambling behavior and problem gambling from attitudes and perceived norms. Social Behavior and Personality, 27, 455 466. Shaffer, H., & Hall, M. (2001). Updating and refining prevalence estimates of disordered gambling behaviour in the United States and Canada. Canadian Journal of Public Health, 92, 168 172. Sullivan, S. (2001). Gambling amongst New Zealand high school students. Culture and the gambling phenomenon. Published in A. Blaszczynski (Ed.) Proceedings of the 11th Annual Conference of the National Association for Gambling Studies. National Association for Gambling Studies, 345 349. Volberg, & Moore, S. (1999). Gambling and problem gambling among adolescents in Washington State: A replication study, 1993 1999. Report to the Washington State Lottery, Washington. Delaware Council on Gambling Problems. (2001). Newsletter, XVI, 5, Mar/Apr. Lund, Ingeborg (2009 Gambling Behaviour and the Prevalence of Gambling Problems in Adult EGM Gamblers when EGMs are Banned. A Natural Experiment. Journal of Gambling Studies Vol. 25 Issue 2, p215-225 Gyllström, F. (2008, September 3). Pengespill. Utvikling etter reguleringer? (Gambling. Development after regulations?) Paper presented at the seminar Pengespill og avhengighet Er de nye automatene snille nok? Vil pengespill pa nett overta? Oslo: arranged by SIRUS. Barmaki, Reza (2010) Gambling as a social problem: on the social conditions of gambling in Canada., Journal of Youth Studies, vol. 13 Issue 1, p47-64

Nicol, J. and Nolen, S., 1998. The curse of casinos. Maclean s, 11, 44_47. Martz, S., 1997. Legalized gambling and public corruption: removing the incentive to act corruptly, or, teaching an old dog new tricks. Journal of law and politics, 13, 453_492. Langhinrichsen-Rohling, J., 2004. Gambling, depression, and suicidality in adolescents. In: D. Raphael, ed. Social determinants of health: Canadian perspectives. Toronto: Canadian Scholars Press, 41_56. Hardoon, K.K., Gupta, R. and Derevensky, J., 2002. An examination of the influence of emotional and conduct problems upon adolescent gambling problems. Paper presented at the annual meeting of the National Council on Problem Gambling, Dallas. Schink, J.C., 1991. Nintendo enuresis. American journal of diseases in children, 145, 1094. Corkery, J.C., 1990. Nintendo power. American journal of diseases in children, 144, 959. Nower, L., Gupta, R. and Derevensky, J., 2003. Depression and suicidality among youth gamblers: an examination of comparative data. Paper presented at the annual meeting of Lesieur, H., 1998. Costs and treatment of pathological gambling. Annals of the American Academy of Political and Social Science, 556, 153_171. Millet, C.J., Fish, D.R., and Thompson, P.J., 1997. A survey of epilepsy-patient perceptions of video-game material/electronic screens and other factors as seizure precipitants. Seizure, 6, 457_459. Deheger, M., Rolland-Cachera, M.F., and Fontvielle, A.M., 1997. Physical activity and body composition in 10 year old French children: linkages with nutritional intake? International journal of obesity, 21, 372_379. Grant, J.E., Chambers, R.A., and Potenza, M.N., 2004. Adolescent problem gambling: neurodevelopment and pharmacological treatment. In: J.L. Derevensky and R. Gupta, eds. Gambling problems in youth: theoretical and applied perspectives. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, 81_98. Room, R., Turner, N., and Ialomiteanu, A., 1998. Community effects of the opening of the Niagara casino: a first report. Toronto: Centre for Addiction and Mental Health. Korn, D.A., 2000. Expansion of gambling in Canada: implications for health and social policy. Canadian Medical Association journal, 163 (1), 61_64. Brenner, G.A., Lipeb, M., and Servet, J., 1996. Gambling in Cameroon and Senegal: a response to crisis? In: J. McMillen, ed. Gambling cultures: studies in history and interpretation. New York: Routledge, 167_178. Hansen, Marianne; Rossow, Ingeborg, (2010) Limited Cash Flow on Slot Machines: Effects of Prohibition of Note Acceptors on Adolescent Gambling Behaviour. International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 8 Issue 1, p70-81

Afifi, Tracie O.; Cox, Brian J.; Martens, Patricia J.; Sareen, Jitender; Enns, Murray W (2010) The Relation Between Types and Frequency of Gambling Activities and Problem Gambling Among Women in Canada. Canadian Journal of Psychiatry. Vol. 55 Issue 1, p21-28 Chóliz, Mariano. (2010) Experimental Analysis of the Game in Pathological Gamblers: Effect of the Immediacy of the Reward in Slot Machines., Journal of Gambling Studies, Vol. 26 Issue 2, p249-256 Breen, R. B. (2000, June). Rapid onset on pathological gambling in machine gambling compared with other forms. Paper presented at the 11th international conference on gambling and risk taking, Las Vegas, NV. Jackson, A. C., Thomas, S. A., Thomason, N., Holt, T. A., & McCormack, J. (2000). Analysis of clients presenting to break even problem gambling services, July 1 1998 to June 20 1999. Client and Service Analysis Report no 5. Melbourne, Victoria: Victorian Department of Human Services., Jim; Wardle, Heather; Griffiths, Mark; Sproston, Kerry; Erens, (2010) The role of social factors in gambling: evidence from the 2007 British Gambling Prevalence Survey Work & Family, Vol. 13 Issue 3, p257-271 Suissa, Amnon Jacob. (2011) Vulnerability and Gambling Addiction: Psychosocial Benchmarks and Avenues for Intervention. International Journal of Mental Health & Addiction, Vol. 9 Issue 1, p12-23 Carlton, P. L., Manowitz, P., McBride, H., Nora, R., Swartzburg, M., & Goldstein, L. (1987). Attention deficit disorder and pathological gambling. Journal of Clinical Psychiatry, 48, 487 488. Rugle, L. J. (1993). Initial thoughts on viewing pathological gambling from a physiological and intrapsychic structure perspective. Journal of Gambling Studies, 9, 3 15. Hollander, E., DeCaria, C. M., Mari, E., Wong, S., Mosovich, S., Grossman, R., et al. (1998). Short-term single-blind fluvoxamine treatment of pathological gambling. American Journal of Psychiatry, 155, 1781 1783. Peacock, R., Day, P., & Peacock, T. (1999). Adolescent gambling on a Great Lakes Indian reservation. In H. Weaver (Ed.), Voices of first nations people (pp. 5 17). New York: Haworth. Jacobs, D. F., Marston, A., Singer, R., Widaman, K., Little, T., & Veizades, J. (1989). Children of problem gamblers. Journal of Gambling Behavior, 5, 261 268. Bureau du coroner du Québec. (2004). Relevé des suicides de joueurs compulsifs. Quebec City: Bureau du coroner du Québec. Becona, E., Lorenzo, M., & Fuentes, M. J. (1996). Pathological gambling and depression. Psychological Reports, 78, 635 640.