ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Výzkum veřejného mínění Armáda a veřejnost 2013 Výzkum proběhl ve spolupráci Odboru komunikace a propagace Ministerstva obrany ČR, Univerzity obrany a agentury FOCUS centrum pro sociální a marketingovou analýzu.
OBSAH 1. CÍLE VÝZKUMU... 3 2. METODA VÝZKUMU... 4 1. VÝZNAM ARMÁDY ČR V OČÍCH VEŘEJNOSTI... 8 2. IDENTIFIKACE DŮVĚRY, PRESTIŽE A IMAGE AČR...11 3. PŘÍSTUP OBYVATEL K INFORMACÍM O ARMÁDĚ, MÉDIA...14 4. VNÍMÁNÍ KORUPČNÍHO PROSTŘEDÍ V RESORTU MINISTERSTVA OBRANY...23 5. NÁZORY NA SNIŽOVÁNÍ ROZPOČTU AČR...26 6. NÁZORY NA BEZPEČNOST A OBRANU ČR...3. HODNOCENÍ MOŽNOSTI OHROŽENÍ ČR...41 8. HODNOCENÍ PROBLÉMŮ V ARMÁDĚ...42 9. NÁZORY A POSTOJE K MISÍM AČR...43 10. HODNOCENÍ ÚROVNĚ A SCHOPNOSTÍ AČR...49 11. NÁZORY A POSTOJE K ČLENSTVÍ ČR V NATO...51 12. NÁZOR NA VĚTŠÍ ZAPOJENÍ AKTIVNÍCH ZÁLOH DO OBRANY STÁTU...53 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 2
1. CÍLE VÝZKUMU Primárním cílem výzkumu, který proběhl v listopadu roku 2013, byl popis a analýza postojů populace ČR k armádě, obraně a bezpečnosti země. Celé téma bylo rozděleno do následujících tematických okruhů: 1. VÝZNAM ARMÁDY V OČÍCH VEŘEJNOSTI 2. IDENTIFIKACE DŮVĚRY, PRESTIŽE A IMAGE AČR 3. PŘÍSTUP OBYVATEL K INFORMACÍM O ARMÁDĚ, MÉDIA 4. HODNOCENÍ KORUPCE V AČR 5. NÁZORY NA SNIŽOVÁNÍ ROZPOČTU AČR 6. NÁZORY NA BEZPEČNOST A OBRANU ČR. HODNOCENÍ MOŽNOSTI OHROŽENÍ ČR 8. HODNOCENÍ PROBLÉMŮ V ARMÁDĚ 9. NÁZORY A POSTOJE K MISÍM AČR 10. HODNOCENÍ ÚROVNĚ A SCHOPNOSTÍ ARMÁDY 11. NÁZORY A POSTOJE K ČLENSTVÍ ČR V NATO Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 3
2. METODA VÝZKUMU 2.1 Sběr dat Vstupní údaje jsou výsledkem terénního šetření na reprezentativním vzorku populace ČR starší 15 let. Sběr dat uskutečnili vyškolení tazatelé agentury FOCUS metodou přímých standardizovaných rozhovorů s respondenty (face to face) formou PAPI (Paper and Pencil Interviewing). Jednotlivé rozhovory zaznamenávali do dotazníků. Terénní šetření proběhlo v termínu od 12. do 20. listopadu 2013. Celkem bylo dotázáno 1061 respondentů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru, což zaručuje reprezentativnost dat z hlediska rozložení pohlaví, věku, vzdělání respondenta a velikosti sídla bydliště a kraje. Blíže viz tabulka 1. Kontrola práce tazatelů Každé výběrové šetření agentury FOCUS je prověřováno v souladu s pravidly kodexu ESOMAR. V případě výběrového souboru byla provedena interní kontrola (správnost výběru cílové osoby, úplnost a vyplnění dotazníku, dodržování pokynů pro tazatele a logických filtrů, správnost záznamu odpovědí) i externí kontrola (provedení kontrolního šetření v 15 % dotázaných případů regionálními supervizory). 2.2 Zpracování dat Zpracování dat provedli pracovníci agentury FOCUS. Řádně vyplněné dotazníky byly podrobeny optické kontrole, poté naskenovány do elektronické podoby (datových matic) v prostředí programu Remark Office. Statistické zpracování bylo provedeno v programu IBM SPSS. Grafy a tabulky byly vypracovány v programech MS Word, MS Power Point a MS Excel. Data byla podrobena univariační a bivariační analýze. Třídění I. stupně (univariační analýza) jsou prezentována ve formě grafů, případně tabulek. Bivariační analýza je převážně prezentována ve formě tabulek. V těchto tabulkách se pracuje s řádkovými nebo sloupcovými procenty, tzn., že součet relativních četností v řádku či sloupci je 100 %. U každého grafu či tabulky, která obsahuje tříděná data, je uveden počet respondentů, který vstupoval do analýzy, tj. těch, kteří odpovídali na danou otázku. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 4
2.3 Závěrečná zpráva Závěrečná zpráva obsahuje vedle tabulek a grafů rovněž textovou interpretaci důležitých zjištění. Získané údaje lze zobecňovat na populaci ČR na 95% hladině významnosti. To znamená, že pro 95% interval spolehlivosti platí následující tabulka odchylek. počet případů 3/9 5/95 10/90 15/85 20/80 25/5 30/0 40/60 50 % % % % % % % % % 100 3,4 4,4 6,1 8 8, 9,2 9,8 10 200 2,4 3,1 4,2 5 5, 6,1 6,5 6,9,1 300 2 2,5 3,5 4,1 4,6 5 5,3 5, 5,8 400 1, 2,2 3 3,6 4 4,3 4,6 4,9 5 500 1,5 1,9 2, 3,2 3,6 3,9 4,1 4,4 4,5 50 1,2 1,6 2,2 2,6 2,9 3,2 3,3 3,6 3, 1000 1,1 1,4 1,9 2,3 2,5 2, 2,9 3,1 3,2 1250 1 1,2 1, 2 2,3 2,4 2,6 2,8 2,8 1500 0,9 1,1 1,5 1,8 2,1 2,2 2,4 2,5 2,6 2000 0,8 1 1,3 1,6 1,8 1,9 2 2,2 2,2 2500 0, 0,9 1,2 1,4 1,6 1, 1,8 2 2 3000 0,6 0,8 1,1 1,3 1,5 1,6 1, 1,8 1,8 4000 0,5 0, 0,9 1,1 1,3 1,4 1,4 1,5 1,6 Příklad: Zahrnuje li podskupina 50 případů (odpovědí), pak hodnota 15 % (jakož i doplňková hodnota 85 %) může obsahovat odchylku 2,6 %, tzn., že skutečná hodnota se s 95% pravděpodobností v základním souboru /sledované populaci/ nalézá v intervalu 12,4 % až 1,6 %. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 5
2.4 Sociodemografická struktura výběrového souboru % abs. četnosti pohlaví věk vzdělání zaměstnání - společenská aktivita velikost obce kraj muž 4,8 50 žena 52,2 554 15-1 let 3,9 41 18-24 let 10,8 115 25-34 let 1,4 185 35-44 let 1, 188 45-54 let 15,4 163 55-64 let 1,2 183 65 a více let 1,5 186 ZŠ 18,6 19 ÚSO, SŠ bez mat. 34,3 364 SŠ s mat. 33,9 360 VŠ 13,2 140 Dělník (manuální pracovník) 21,9 232 Administrativní zaměstnanec (v komerční sféře) 10,1 10 Administrativní zaměstnanec (státní či příspěv. organizace),6 81 Řídící pracovník 3,4 36 Učitel, lékař, výzkumný pracovník apod. 3,6 38 Podnikatel(ka) 3,9 41 Drobný živnostník 5, 60 Nezaměstnaný(á) 5,1 54 Důchodce(kyně) včetně invalidních, ZTP 25,0 265 V domácnosti, rodičovská dovolená 3, 39 Student(ka), učeň(učnice) 10,2 108 Jiná, vypište: do 4 999 obyvatel 36, 389 5 000-19 999 obyvatel 1,2 182 20 000-99 999 obyvatel 22,6 240 100 000 a více obyvatel 23,6 250 Praha 13,0 138 Středočeský 12,2 129 Jihočeský 6,1 65 Plzeňský 5,5 58 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 6
Karlovarský 3,3 35 Ústecký,0 4 Liberecký 3,8 40 Královéhradecký 5,4 5 Pardubický 4,6 49 Vysočina 4,6 49 Jihomoravský 10,9 116 Olomoucký 6,4 68 Zlínský 5,5 58 Moravskoslezský 11,8 125 absolvování základní vojenské služby voják / zaměstnanec armády v rodině rodinný stav počet nezaopatřených dětí v domácnosti politická orientace ano 28,8 306 ne 1,2 55 ano, voják z povolání / civilní zaměstnanec 5,0 53 ne 95,0 1008 svobodný(á) 29,4 312 ženatý (vdaná) 4,8 50 rozvedený(á) 13,4 142 vdovec (vdova) 9,4 100 žádné 66,9 10 jedno 15,9 169 dvě 14,2 151 tři a více 2,9 31 1,2 = výrazně levicová 11,2 119 3-5 = levicová 32,6 346 6 = středová 21,5 228-9 = pravicová 26,6 282 10,11 = výrazně pravicová 8,1 86 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013
1. VÝZNAM ARMÁDY ČR V OČÍCH VEŘEJNOSTI Téměř tři čtvrtiny občanů ČR se domnívají, že armáda je nezbytná pro obranu státu (3 %, z toho 29 % rozhodně ano, 44 % spíše ano). Pouze pětina obyvatel ČR ve věku 15 a více let ji za nezbytnou pro tento účel nepovažuje (21 %, přičemž 8 % rozhodně ne a 13 % spíše ne). % dotázaných význam armády pro obranu státu posoudit nedokáže. NEZBYTNOST ARMÁDY PRO OBRANU STÁTU Je armáda, podle Vašeho názoru, nezbytná pro obranu státu? rozhodně ano spíše ano 26 29 44 43 ANO 3 % NE 21 % spíše ne 13 15 rozhodně ne nevím 8 8 8 2013 2012 v %, N2013 = 1061; N2012 = 1052; ČR 15+ Názor, že armáda je nezbytná pro obranu státu, zastávají zejména nejmladší respondenti ve věku 15 1 let (85 %), obyvatelé Karlovarského kraje a Prahy (88 %, resp. 80 %) a také učitelé, lékaři a další odborní pracovníci (80 %) a nikoliv překvapivě také vojáci z povolání a civilní zaměstnanci armády (83 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 8
Necelá polovina respondentů zastává názor, že zrušení vojenské základní služby a zavedení profesionální armády bylo správné (48 % - 23 % rozhodně ano, 25 % spíše ano). Čtyři desetiny dotázaných mají opačný názor (16 % rozhodně ne, 24 % spíše ne). Je zajímavé, že když jsme se v loňském roce dotázali pouze na správnost zavedení profesionální armády, souhlasily s tímto krokem téměř dvě třetiny populace (65 %). HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ROZHODNUTÍ ZAVÉST PROFESIONÁLNÍ ARMÁDU Domníváte se, že bylo správné zrušit v České republice vojenskou základní službu a zavést profesionální armádu? Domníváte se, že bylo správné rozhodnutí zavést v České republice profesionální armádu? ANO 48 % 25 2013 2012 24 NE 40 % 39 ANO 65 % NE 21 % 13 rozhodně ano 16 spíše ano spíše ne 8 rozhodně ne 23 12 nevím 26 14 v %, N2013 = 1061; ČR 15+ v %, N2012 = 1052; ČR 15+ O správnosti rozhodnutí zrušit v ČR vojenskou základní službu a zavést profesionální armádu jsou přesvědčeni především drobní živnostníci a administrativní zaměstnanci (65 %, resp. 60 %), mladí lidé ve věku 15 1 let (63 %) a 18 24 let (5 %), studenti a učni (59 %), lidé s pravicovou politickou orientací (59 %) a vysokoškoláci (54 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 9
Samotné zrušení vojenské základní služby je českou populací hodnoceno přinejmenším rozporuplně. Jen necelá polovina respondentů se domnívá, že tento krok vedl ke zvýšení schopnosti armády bránit naši zem (45 % - 12 % rozhodně souhlasí, 33 % spíše souhlasí), více než polovina má opačný názor (51 % - 18 % rozhodně nesouhlasí, 33 % spíše nesouhlasí). Naopak tvrzení, že zrušením vojenské základní služby se obrana ČR stala záležitostí úzké skupiny lidí, zaznamenává vysokou míru souhlasu (6 % - 28 % rozhodně souhlasí, 48 % spíše souhlasí). Dvě třetiny obyvatelstva deklarují ochotu podílet se na obraně země (66 % - 9 % rozhodně souhlasí, 5 % spíše souhlasí). Názory na zrušení vojenské základní služby Na obranu země existují nejrůznější názory. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím Zrušením vojenské základní služby se obrana ČR stala záležitostí úzké skupiny lidí. 28 48 16 4 3 Jsem připraven/a se podílet na obraně ČR. 9 5 13 18 3 Zrušení vojenské základní služby vedlo ke zvýšení schopnosti armády bránit ČR 12 33 33 18 4 v %, N2013 = 1061; ČR 15+ Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 10
2. IDENTIFIKACE DŮVĚRY, PRESTIŽE A IMAGE AČR Pro testování důvěry občanů ČR v armádu ČR jsme vybrali několik institucí a představitelů rezortu obrany. Nejvyšší důvěře se těší Armáda ČR obecně (4 %, přičemž 12 % jí velmi důvěřuje a 62 % spíše důvěřuje). Nadpoloviční většina občanů důvěřuje náčelníku Generálního štábu Armády ČR (56 %, z toho 5 % velmi, 51 % spíše), o něco nižší důvěru mají v Ministerstvo obrany ČR (50 %, přičemž 4 % velmi důvěřují, 46 % spíše důvěřuje). Necelá polovina dotázaných věří ministru obrany ČR (4 %, z toho 4 % velmi důvěřují, 43 % spíše důvěřuje). Důvěra v armádu a její jednotlivé složky od roku 2011 postupně roste, zaznamenáníhodný je zejména vzestup důvěry v ministra obrany ve srovnání s rokem 2012 (+11 %) Důvěra v instituce a představitele v rezortu obrany Uveďte, prosím, míru své důvěry či nedůvěry v následující instituce v resortu obrany a jejich představitele. velmi důvěřuji spíše důvěruji spíše nedůvěruji vůbec nedůvěruji Armáda České republiky 12 62 14 4 8 důvěra 2013 důvěra 2012 důvěra 2011 4 0 69 Náčelník Generálního štábu Armády ČR 5 51 22 16 44 51 56 Ministerstvo obrany ČR 4 46 30 9 11 49 42 38 Ministr obrany ČR 4 43 30 10 13 4 36 33 Z detailnější analýzy vyplývá, že Armádě ČR důvěřují častěji respondenti na pozicích řídících pracovníků (89 %), obyvatelé Pardubického a Ústeckého kraje (8 %, resp. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 11
84 %), nejmladší respondenti ve věku 15 1 let (81 %), dělníci a manuálně pracující (9 %) a lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (8 %). Prestiž naší armády v očích veřejnosti zvyšuje především pomoc vojáků při živelných katastrofách (podle 49 % má velmi silný vliv na prestiž armády, podle 38 % silný vliv). V menší míře k prestiži armády přispívají zahraniční mise našich vojáků (podle 28 % velmi silný, dle 51 % silný vliv) a odborná úroveň vojenských profesionálů a jejich vycvičenost (velmi silný nebo silný vliv podle 4 % dotázaných). Vliv většiny zkoumaných faktorů na prestiž armády se od roku 2011 zvětšuje. Platí to zejména pro vystupování členů a představitelů armády na veřejnosti: profesionálních vojáků, náčelníka Generálního štábu AČR a ministra obrany. Faktory ovlivňující dobré jméno armády Jaký vliv mají, podle Vašeho názoru, následující skutečnosti na dobré jméno (prestiž) naší armády? Pomoc Armády ČR při živelních katastrofách. Zahraniční mise našich vojáků. Odborná úroveň vojenských profesionálů a jejich vycvičenost. Zapojení vojáků do boje proti terorismu Členství ČR v NATO Úroveň vojenské techniky, výstroje a výzbroje. Vystupování vojáků z povolání na veřejnosti. Členství ČR v EU Vystupování náčelníka Generálního štábu AČR na veřejnosti. Velmi silný Silný Slabý Velmi slabý Nevím Vystupování ministra obrany na veřejnosti. 20 22 18 14 15 15 14 15 28 49 49 4 45 44 42 50 54 50 51 38 2 23 15 18 19 25 2 26 13 5 24 3 8 3 4 5 4 4 2 6 8 9 8 9 10 9 silný vliv 2013 silný vliv 2012 silný vliv 2011 8 85 88 9 5 8 4 69 68 2 0 0 69 6 68 64 62 56 63 58 54 60 60 5 58 52 46 5 52 39 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 12
Prestiž profese profesionálního vojáka v očích veřejnosti jsme měřili pomocí škály, na niž dotázaní umisťovali 24 vybraných povolání podle toho, jaká se jim přisuzuje prestiž či význam ve společnosti. Na desetistupňové škále, kde hodnota 1 znamenala nejméně významná a 10 nejvýznamnější, získalo povolání profesionálního vojáka průměrnou známku 6,8. Obdobně byly hodnoceny profese policisty nebo učitele ZŠ. Od roku 2011 vnímaná prestiž profesionálních vojáků mírně stoupá. Hodnocení prestiže vybraných profesí průměrné hodnocení na desetistupňové škále Na seznamu jsou vyjmenovány některé profese. Uveďte u každé z nich, jakou mají podle Vašeho názoru prestiž (význam) v naší společnosti. Význam profese hodnoťte body od 1 (nejméně významná) do 10 (nejvýznamnější). 1 - nejméně významná 10 - nejvýznamnější 1 - nejméně významná 10 - nejvýznamnější Lékař Profesionální hasič Soudce Vysokoškolský profesor Zdravotní sestra Učitel ZŠ Policista Profesionální voják Ministr Novinář Soukromý zemědělec Řemeslník 8, 8,8 Účetní 8,6,9,9 Televizní komentátor,8,,8 Mistr v továrně,4,,8 Profesionální řidič,6,1,1 Automechanik 6,9 6,9 6,8 Poslanec parlamentu 6,6 6,9 6, Zedník 6,5 6,8 6, Sekretářka 6,5 2013 6,1 6,1 2012 Prodavač 6,1 2011 5,9 6,1 Číšník 6,0 5,9 5,9 Pomocný dělník 5,5 5,9 5,9 Uklízečka 5,5 5,9 5,9 5, 5,8 5,9 6,0 5, 5, 5,4 5,6 5,6 5,4 5,6 5,6 5,4 5,3 5,4 5,5 5,2 5,3 4,9 5,0 5,0 5,0 4,6 4,6 4,4 4,6 4,5 4,4 3,9 3,9 průměry, N2013 = 1061; N2012 = 3,6 1052; N2011 = 1040; ČR 15+ 3,8 3,8 3,5 Vyšší míru prestiže přisuzují povolání profesionálního vojáka lidé pracující jako učitelé, lékaři a jiní odborníci, obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje a lidé s výrazně pravicovou politickou orientací. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 13
3. PŘÍSTUP OBYVATEL K INFORMACÍM O ARMÁDĚ, MÉDIA Obyvatelé ČR starší 15 let věnují pozornost zejména zprávám o pomoci obyvatelstvu při živelných katastrofách a průmyslových haváriích (28 % se rozhodně zajímá, 43 % spíše zajímá). O něco menší zájem budí témat nasazení v zahraničních misích (10 % se rozhodně zajímá, 41 % spíše zajímá), pro více než třetinu dotázaných je atraktivní i téma vojenské historie (10 % se rozhodně zajímá, 2 % spíše zajímá). Míra zájmu o témata týkající se AČR oproti loňskému roku mírně stoupla. Zájem o informace o Armádě ČR Zajímají Vás informace o Armádě ČR z oblasti... Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím souhlas 2013 souhlas 2012 souhlas 2011 Pomoc obyvatelstvu při živelních katastrofách a průmyslových haváriích. Nasazení v zahraničních misích. Vojenská historie. 10 10 28 2 41 43 32 28 15 13 1 20 1 29 1 51 4 54 3 36 0 6 82 Technika, výzbroj a výstroj. Výcvik a činnost jednotek v ČR. Péče o veterány. Život vojáků z povolání. Podmínky služby vojáků z povolání a jejich sociální zabezpečení. 9 6 6 5 26 25 23 21 22 33 36 38 40 38 31 30 30 32 33 2 2 2 1 2 34 33 45 33 30 45 29 2 38 2 25 34 2 26 36 Informace o Armádě ČR v souvislosti s pomocí obyvatelstvu při živelních katastrofách zajímají zejména obyvatele Libereckého a Jihočeského kraje (88 %, resp. 80 %), učitele, lékaře a jiné odborníky (9 %), osoby s vysokoškolským vzděláním (8 %), nejstarší respondenty ve věku 65 a více let ( %) a osoby s pravicovou politickou orientací (6 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 14
Pouze necelé čtyři desetiny občanů mají podle svého názoru o armádě dostatek informací (38 % - 8 % rozhodně ano a 30 % spíše ano). Meziročně se ovšem vnímaná informovanost o armádě zvýšila (+ 5 %). DOSTATEK INFORMACÍ O ČINNOSTI ARMÁDY ČR Máte dostatek informací o činnosti armády? rozhodně ano 5 8 ANO 38 % NE 56 % spíše ano 28 30 spíše ne 34 38 rozhodně ne nevím 6 22 23 2013 2012 v %, N2013 = 1061; N2012 = 1052; ČR 15+ Informace o armádě chybí zejména respondentům z menších měst s 5 000 19 999 obyvateli (6 %), drobným živnostníkům a dělníkům (63 %, resp. 61 %) a ženám (61 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 15
Přesto, že z odpovědí na předchozí otázku vyplývá jistý informační deficit, zájem o více informací o armádě má jen čtvrtina občanů (24 %). Naopak nezájem deklaruje sedm z deseti dotázaných (1 %). Z této kontradikce vyplývá, že ačkoli míra informovanosti o armádě není dostatečná, občané nepřisuzují těmto informacím velký význam, nepociťují je jako zásadní a proto jim ani výrazněji nechybí. ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ O ARMÁDĚ ČR Chtěl/a byste více informací o armádě? rozhodně ano spíše ano 5 5 19 20 ANO 24 % NE 1 % spíše ne 44 44 rozhodně ne 25 2 2013 nevím 5 2012 v %, N2013 = 1061; N2012 = 1052; ČR 15+ Více informací o armádě by uvítali zejména muži (35 %), a respondenti, kteří absolvovali vojenskou základní službu (35 %) a lidé, pracující na pozicích řídících pracovníků (31 %) a dělníků (30 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 16
Informace médií o aktivitách a dění v Armádě České republiky vnímají dotázaní jako relativně dostatečný. Nejvíce informací o armádě je podle respondentů v televizi (10 % rozhodně dostatek, 39 % spíše dostatek), poměrně dostatečné množství informací poskytuje i internet (10 % rozhodně dostatek, 30 % spíše dostatek). O něco méně informací o AČR je v denním tisku ( % rozhodně dostatek, 31 % spíše dostatek). Nejméně informací o armádě poskytuje ze čtveřice testovaných médií rozhlas - dostatečně se věnuje informacím o armádě podle necelých tří desetin dotázaných (29 %), pocit informačního deficitu je v případě tohoto média nejvyšší. Hodnocení jednotlivých médií se z hlediska dostatečnosti informování o AČR od roku 2011 nemění. Hodnocení dostatečnosti mediálních informací o armádě Zveřejňují média dostatek informací o Armádě České republiky? Jak to Vy sám/sama vidíte? Informací o AČR je... Rozhodně dostatek Spíše dostatek Spíše nedostatek Rozhodně nedostatek Nevím V televizi 10 39 31 10 10 dostatek 2013 dostatek 2012 dostatek 2011 49 48 51 40 Na internetu 10 30 23 8 29 41 36 39 V denním tisku 31 34 10 1 40 42 29 V rozhlase 6 23 34 1 20 29 30 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 1
Ve sdělovacích prostředcích veřejnost v poslední době zaregistrovala zejména informace o práci českých vojáků a to jak v zahraničí (68 %), tak i v ČR (56 %). Lidé také zaznamenali jednání o pokračování pronájmu nadzvukových letounů Gripen (55 %) a o nákupu a zavedení obrněných transportérů Pandur a letadel CASA (53 %). Zaznamenání nedávných aktivit a rozhodnutí rezortu MO ve sdělovacích prostředcích Nyní Vám předložíme seznam některých aktuálních rozhodnutí nebo aktivit z činnosti resortu. Setkal(a) jste se v poslední době ve sdělovacích prostředcích s některým z těchto témat? Informace o práci českých vojáků v zahraničí (nasazení v Afghánistánu, v Mali, v Kosovu, v Bosně a Hercegovině) 68 65 Informace o práci českých vojáků v ČR (vojenský výcvik, pomoc při živelních pohromách, letecká záchranná služba) Jednání o pokračování pronájmu nadzvukových letounů Gripen Nákup a zavedení obrněných transportérů Pandur a letounů CASA Oznámení o prodeji nepotřebného vojenského majetku Změny organizační struktury armády (např. rušení velitelství společných sil v Olomouci, opuštění vrtulníkové základny v Přerově). Nákup a zavedení nových útočných pušek do armády Nákup vojenského materiálu prostřednictvím agentury NATO 28 23 24 25 22 23 40 3 43 56 51 55 54 53 56 2013 2012 2011 Aktivně se o informace ze světa armády alespoň občas zajímá zhruba čtvrtina respondentů. Největší podíl dotázaných získává informace o AČR návštěvou jejích propagačních akcí (3 % často, 23 % občas). O něco menší podíl se o armádě dozvídá v osobním styku s jejími současnými nebo bývalými příslušníky, případně s příbuznými a přáteli (3 % často, 21 % občas). Takřka stejně velká skupina dotázaných se snaží získat informace na internetu (3 % často, 20 % občas). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 18
Aktivní získávání informací o armádě Snažíte se sám/a aktivně získávat informace o armádě tím, že... Často Občas Nikdy alespoň občas 2013 alespoň občas 2012 alespoň občas 2011 Navštěvujete propagační akce pořádané AČR. 3 23 3 21 23 2 Snažíte se získávat informace o AČR od současných nebo bývalých příslušníků armády, případně od příbuzných, kamarádů a přátel. 3 21 6 Vyhledáváte si informace o AČR na internetu. 3 20 18 23 22 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 19
O webové prezentaci Armády ČR má povědomí souhrnem více než pětina dotázaných (23 %), přičemž 1 % pouze ví, že takové stránky existují, ale nesleduje je, 6 % již tyto stránky někdy navštívilo a pouze 0,3 % stránky pravidelně navštěvuje. Znalost armádních internetových stránek Informace o Armádě ČR lze najít také na internetu na adrese www.army.cz. Znáte tyto stránky? Ano, znám tyto stránky a navštěvuji je pravidelně Ano, znám tyto stránky a už jsem je i navštívil(a) 0,3 1 1 6 6 6 2013 2012 2011 Ano, vím o těchto stránkách, ale nesleduji je 1 15 1 Ne, vůbec o těchto stránkách nevím 8 3 Nevím 3 Webové stránky AČR znají spíše respondenti pracující na kvalifikovanějších pozicích: řídící pracovníci (4 %), učitelé, lékaři a výzkumní pracovníci (40 %) a podnikatelé (3 %). Informovanější jsou v tomto směru také nejmladší respondenti ve věku 15 1 let (3 %), muži (35 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (33 %). Respondenty, kteří webové stránky AČR znají, jsme požádali o jejich zhodnocení z hlediska různých charakteristik. Webová prezentace armády je ve všech zkoumaných vlastnostech hodnocena nadprůměrně (jako uživatelsky příjemná, zajímavá, profesionální, sympatická atd.). Za jisté negativum je označována menší dynamičnost stránek. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 20
Hodnocení dojmu z armádních webových stránek Nyní Vám předložíme několik dvojic významově protikladných slov. Tato slova tvoří krajní póly šestibodové škály. Na této škále vyjádřete dojem, který ve Vás zanechaly armádní webové stránky. (q1) WEBOVÉ STRÁNKY AČR JSOU : 1 2 3 4 5 6 uživatelsky příjemné 2,3 2, uživatelsky nepřívětivé zajímavé profesionální 2,3 2,3 2,5 2,5 2013 (N=6) 2011 (N=0) nudné amatérské sympatické 2,3 2, nesympatické přehledné 2,4 2,5 nepřehledné aktuální 2,4 2,5 zastaralé poskytují důležité inf. 2,5 2,4 neposkytují důležité inf. dynamické 2,9 2,9 průměry, navštívili armádní www stránky statické V roce 2011 začalo působit Ministerstvo obrany na sociálních sítích, kde provozuje profily s obsahem týkajícím se armády. Jde o sítě Facebook a YouTube. Uvedené aktivity zaznamenala přibližně desetina dotázaných (12 % Facebook, 11 % YouTube). Profily na obou sítích alespoň občas navštěvují jen 2 % respondentů. Lze tedy říci, že dosavadní aktivity MO na sociálních sítích zatím nebyly dostatečně atraktivní na to, aby se staly masověji sledovanými a využívanými. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 21
Zaznamenání aktivit Ministerstva obrany na sociálních sítích (Facebook, YouTube) Od roku 2011 má Ministerstvo obrany profily na sociálních sítích (Facebook, YouTube). Zajímalo by nás, zda některé z nich znáte a zda je navštěvujete? FACEBOOK AČR YOUTUBE AČR 88 0,4 2 10 89 0,5 2 9 znám je a často je navštěvuji znám a občas je navštěvuji znám, ale nenavštěvuji je vůbec je neznám v %, N2013 = 1061 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 22
4. VNÍMÁNÍ KORUPČNÍHO PROSTŘEDÍ V RESORTU MINISTERSTVA OBRANY Vnímaná míra korupce na ministerstvu obrany je podle tří pětin respondentů srovnatelná s ostatními rezorty (61 %). 12 % obyvatel ČR ve věku 15 a více let považuje korupci v jiných resortech za větší než v resortu MO, stejný podíl vnímá míru korupce v resortu MO jako větší než jinde. Vnímání míry korupce na Ministerstvu obrany Jak se díváte na míru úplatkářství v resortu MO? Je podle Vašeho názoru... Větší než v jiných resortech 12 16 15 V jiných resortech je větší než v resortu MO Všude je to stejné 12 10 11 59 61 61 2013 2012 2011 Nevím, nedokážu posoudit 16 13 15 O tom, že v rezortu Ministerstva obrany je míra korupce větší než v jiných rezortech, jsou častěji přesvědčeni respondenti s výrazně levicovou orientací (15 %) a se základním vzděláním (14 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 23
Nějakou snahu resortu Ministerstva obrany o odstranění korupce zaznamenalo jen 16 % dotázaných. Tyto aktivity tedy nebyly veřejnosti dostatečně prezentovány, ve srovnání s loňským rokem se míra zaznamenání protikorupčních opatření MO nezměnila. Zaznamenání úsilí Ministerstva obrany o omezení korupce Zaznamenal/a jste nějakou snahu resortu Ministerstva obrany odstranit korupci a nepřipustit uplácení svých funkcionářů a úředníků? ano 16 16 19 2013 2012 2011 84 ne 84 81 Nějakou aktivitu v boji proti korupci v resortu Ministerstva obrany zaznamenali spíše respondenti pracující na kvalifikovanějších pozicích: řídící pracovníci (31 %), učitelé, lékaři a výzkumní pracovníci (26 %). Dále také lidé s vysokoškolským vzděláním (24 %) a muži (22 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 24
Změnu zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje nákup vojenského materiálu bez prostředníků, vnímají respondenti pozitivně. Souhlasí zejména s tím, že výsledkem bude vyšší efektivita nákupu vojenského materiálu, tzn., že armáda bude skutečně dostávat to, co potřebuje (63 %), a více než polovina dotázaných rovněž kvituje, že se nákup vojenského materiálu výrazně zjednoduší (58 %). Méně dotázaných důvěřuje tomu, že se po změně zákona posílí protikorupční prostředí v resortu (52 %) nebo že se nákupy zlevní (4 %). Ve srovnání s minulým rokem vnímají dotázaní efekt změny zákona pozitivněji s výjimkou zlevnění nákupů. Hodnocení efektu protikorupčních opatření Ministerstva obrany Ministerstvo obrany prosadilo změnu zákona o veřejných zakázkách, aby se vojenský materiál mohl nakupovat bez prostředníka. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím souhlasím 2013 souhlasím 2012 souhlasím 2011 Armáda bude dostávat to, co skutečně potřebuje. 16 4 13 3 21 5 60 64 Nákup vojenského materiálu se výrazně zjednodušil. 15 43 15 3 24 54 58 65 Posílilo se protikorupční prostředí v resortu obrany. 14 38 18 6 24 4 52 51 Nákup vojenského materiálu se zlevnil. 11 36 21 5 2 4 4 56 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 25
5. NÁZORY NA SNIŽOVÁNÍ ROZPOČTU AČR V souvislosti s posuzováním otázek ohledně armádního rozpočtu nás v letošním výzkumu zajímalo, jaké mají lidé o velikosti rozpočtu a počtu vojáků informace či představy. Odhad objemu rozpočtu je v průměru 51 miliard Kč, nejčastější odpověď (modus) ovšem činí 10 miliard (9 %). Téměř pětina respondentů velikost rozpočtu umisťuje do intervalu 20 50 miliard (1 %). Odhad objemu rozpočtu ministerstva obrany Odhadněte, prosím, s jakými finančními prostředky hospodaří Ministerstvo obrany, včetně Armády ČR. Uveďte prosím miliardách. do 1 mld. Kč 1-3 mld. 11 střední hodnoty odpovědí 3-5 mld. 8 průměr 51 mld. Kč 5-10 mld. 14 modus 10 mld. Kč 10-20 mld. 10 median 15 mld. Kč 20-50 mld. 1 50-100 mld. 11 více než 100 mld. neví, bez odpovědi 15 v %, N2013 = 1061 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 26
O velikosti armády (tedy o počtu vojáků) mají lidé velmi mlhavou představu. Zatímco 12 % si myslí, že je vojáků méně než 5 000, 9 % naopak předpokládá, že jejich počet přesahuje 100 000. Více než třetina obyvatelstva počet vojáků odhaduje v rozmezí 5 000 20 000 (3 %). Nejčastější odpověď (modus) činí 10 000 k této hodnotě se přiklání 14 % populace. Odhad počtu vojáků Armády ČR Víte, jak velká je Armáda ČR? Kolik má vojáků? Uveďte prosím v tisících. do 5 000 12 5 001-10 000 10 001-20 000 18 19 střední hodnoty odpovědí průměr 62 441 20 001-30 000 30 001-50 000 50 001-100 000 12 13 15 modus 10 000 median 20 000 více než 100 000 9 neví, neodpověděl/a 2 v %, N2013 = 1061 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 2
V současné době probíhajících úsporných opatření a škrtů v rozpočtech jednotlivých ministerstev se hovoří i o snižování rozpočtu Ministerstva obrany ČR. Téměř polovina dotázaných míní, že by se rozpočet tohoto ministerstva v dalších letech neměl ani snižovat, ani zvyšovat (46 %), méně než třetina se domnívá, že by se v rozpočtu tohoto resortu mělo škrtat (28 %). Pouze 9 % respondentů by výdaje na armádu zvýšilo. V porovnání s rokem 2012 je zde zřetelný posun k nesnižování výdajů na armádu: o 6 % přibylo lidí, kteří by rozpočet ponechali ve stávající výši, o 3 % více je těch, kdo by jej zvýšili. Názor na plánované škrty v armádním rozpočtu V současnosti pokračují škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev, včetně Ministerstva obrany. Co myslíte, měly by se škrty s ohledem na hrozby, kterým ČR čelí nebo může čelit - týkat armádního rozpočtu i v dalších letech, nebo spíš neměly? Výdaje na armádu bych snížil(a) 28 30 36 Výdaje na armádu bych ponechal(a) ve stávající výši 40 41 46 Výdaje na armádu bych zvýšil(a) 6 8 9 Nevím, nedokážu posoudit 15 1 24 2013 2012 2011 Ponechání výdajů na armádu v následujících letech preferují zejména respondenti na pozicích řídících pracovníků (56 %), nejmladší respondenti ve věku 15 až 1 let (54 %) a lidé ve středním věku (45 až 54 let 52 %). Častěji tento názor mají i muži (51 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 28
Názor na plánované škrty se statisticky významně liší v závislosti na důvěře či nedůvěře v AČR a to zejména v míře udržení stávajícího rozpočtu či jeho omezení. Ti, kteří armádě důvěřují, by v polovině případů ponechali rozpočet AČR ve stávající výši i v následujících letech, naopak lidé nedůvěřující armádě by ho v polovině případů snížili. Meziročně mezi důvěřujícími vzrostl podíl zastánců zachování stávajícího rozpočtu i stoupenců jeho rozšíření. Nedůvěřující jsou letos častěji ochotni ponechat rozpočet ve stávající výši a ubylo mezi nimi těch, kdo otázku nedokážou posoudit. Názor na plánované škrty v armádním rozpočtu v závislosti na důvěře v Armádu ČR Výdaje bych snížil/a Výdaje bych ponechal/a Výdaje bych zvýšil/a Nevím důvěřuji 2013 22 51 11 16 důvěřuji 2012 24 48 20 důvěřuji 2011 30 46 10 15 nedůvěruji 2013 51 33 3 13 nedůvěruji 2012 50 22 6 22 nedůvěřuji 2011 52 32 4 12 nevím 2013 30 25 2 43 nevím 2012 20 16 2 62 nevím 2011 53 24 24 celý soubor 2013 celý soubor 2012 celý soubor 2011 28 30 36 46 9 1 40 6 24 41 8 15 Obdobný vývoj vidíme i v případě posuzování případných změn armádního rozpočtu při zohlednění vnímané míry korupčního prostředí v resortu MO. Poněkud překvapivě od roku 2011 klesá podíl těch, kteří by výdaje na armádu snížili, i když si myslí, že míra korupce v resortu MO je vyšší než jinde. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 29
Názor na plánované škrty v armádním rozpočtu v závislosti na vnímané míře korupce na MO Výdaje bych snížil/a Výdaje bych ponechal/a Výdaje bych zvýšil/a Nevím Větší než v jiných resortech 2013 Větší než v jiných resortech 2012 větší než v jiných resortech 2011 45 48 56 40 39 29 5 10 8 8 5 V jiných resortech je větší 2013 V jiných resortech je větší 2012 v jiných resortech je větší 2011 25 30 33 50 51 50 13 10 14 12 5 Všude je to stejné 2013 Všude je to stejné 2012 všude je to stejné 2011 2 2 36 41 49 45 6 9 26 15 13 Nevím 2013 Nevím 2012 15 22 2 35 51 36 celý soubor 2013 celý soubor 2012 celý soubor 2011 28 30 36 46 9 1 40 6 24 41 8 15 Více než dvě pětiny respondentů považují snižování výdajů na obranu I při zohlednění hrozeb, které jsou před ČR a NATO, za adekvátní (42 %). Opačný názor na snižování výdajů má necelá třetina dotázaných (31 %). Více než čtvrtina respondentů nedokáže otázku zvyšování či snižování výdajů na armádu v kontextu aktuálních hrozeb posoudit (28 %). Meziročně můžeme pozorovat vyprofilování názorů respondentů na tuto otázku. Ubylo dotázaných, kteří na adekvátnost snižování výdajů nemají názor (-11 %) a přibylo jak zastánců snižování (+ %), tak i jeho odpůrců (+4 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 30
Adekvátnost snižování výdajů na obranu NATO doporučuje členským zemím dávat 2% hrubého národního produktu (HDP) na obranu, ale ČR tento doporučující závazek neplní. Považujete trend trvalého snižování rozpočtu na obranu až na hodnotu 1 % HDP za adekvátní hrozbám, které jsou před ČR a před členskými zeměmi NATO? Rozhodně ano Spíše ano 11 9 10 26 31 30 ANO 42 % NE 31 % Spíše ne Rozhodně ne 8 10 6 1 23 25 2013 2012 2011 Nevím 28 29 39 Omezování rozpočtu armády považují za přiměřené zejména osoby s vysokoškolským vzděláním (50 %), podnikatelé (49 %), řídící pracovníci a drobní živnostníci (shodně 4 %) a muži (46 %). Respondenti byli požádáni, aby uvedli, které z obranných a bezpečnostních složek by preferovali při rozdělování prostředků ze státního rozpočtu. Šestici zkoumaných institucí měli dotázaní seřadit podle míry své preference na první až šesté místo. Na prvních dvou místech najdeme složky, s nimiž se běžný občan může nejpravděpodobněji setkat: Hasičský záchranný sbor ČR (průměrné pořadí 1,9) a Policii ČR (2,3). Následuje Armáda České republiky (3,0), Celní správa ČR (4,4), Vězeňská služba ČR (4,5) a poslední zpravodajské služby (4,9). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 31
Preference obranných a bezpečnostních složek při rozdělování prostředků ze státního rozpočtu Pokud bystě měl možnost rozhodovat o rozdělení prostředků státního rozpočtu na obranu a bezpečnost, které složky byste preferoval/a? 1 - nejpreferovanější složka 6 - nejméně preferovaná složka Hasičský záchranný sbor ČR 1,9 Policie ČR 2,3 Armáda České republiky 3,0 Celní správa ČR 4,4 Vězeňská služba ČR 4,5 Zpravodajské služby 4,9 průměry, N2013 = 1061 Obyvatelé ČR starší 15 let se domnívají, že výdaje na armádu by se měly snižovat zejména v oblasti nákladů na zahraniční mise (34 % je chce rozhodně či spíše snížit), v oblasti modernizace a nákupu vojenské techniky (28 %) a výstroje a výzbroje vojáků pro běžnou službu a výcvik v ČR (28 %). Naopak růst výdajů je čtvrtina dotázaných ochotna připustit v oblasti péče o veterány (24 %), jen o něco menší podíl respondentů by akceptoval zvýšení výdajů na výzbroj a výstroj vojáků pro zahraniční mise (19 %). Spontánně jmenované oblasti, kde by se měly výdaje zvyšovat, jsou především péče o pozůstalé po vojácích a kontrola zakázek a nákupů. Snížení výdajů je navrhováno u státních zakázek a nákupů, u platů velitelů a vysoce postavených představitelů a u provozu ministerstva obrany. Od roku 2011 se požadavek veřejnosti na snižování výdajů ve většině oblastí postupně zmírňuje. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 32
Oblasti kde by měly být výdaje armády sníženy / zvýšeny Ve kterých konkrétních oblastech by podle Vás měla Armáda ČR snížit své výdaje a kde by naopak měla výdaje zvýšit? rozhodně snížit spíše snížit ponechat stejné spíše zvýšit rozhodně zvýšit nevím Náklady spojené se zahraničními misemi. Modernizace a nákup vojenské techniky. Výstroj a výzbroj vojáků pro běžnou službu a výcvik v ČR. Platy vojáků, včetně příspěvků na bydlení Náklady spojené s výcvikem a službou vojáků u útvarů v ČR. Výstroj a výzbroj vojáků pro zahraniční mise. Péče o veterány i novodobé. 11 8 6 5 20 21 19 20 1 18 V jiných 31 4 1 23 45 49 50 48 55 55 55 90 21 11 16 15 2 1016 111 11 1 1 2 6 3 8 snížit 2013 snížit 2012 snížit 2011 28 32 34 28 28 34 2 30 33 26 28 30 25 26 34 23 21 32 34 38 4 6 3 49 Jasnější pohled na otázku kde zvyšovat či naopak snižovat výdaje poskytuje index efektivních výdajů, který zachycuje rozdíl mezi podílem respondentů, kteří by v dané oblasti výdaje zvýšili a těmi, kteří by je naopak snižovali. Jednoznačně se ukazuje, že z uvedených oblastí respondenti považují za nejúčelnější investovat do péče o válečné veterány (index činí +1), o něco méně je z tohoto pohledu nahlížené na výstroj a výzbroj vojáků pro zahraniční mise (-6). Nejhůře jsou vnímané náklady na zahraniční mise jako takové, kde podíl těch, kteří by na ně výdaje snížili, výrazně převažuje (-21). U většiny položek index od roku 2011 postupně nabývá vyšších hodnot, tzn. nechuť do těchto oblastí investovat se snižuje. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 33
Oblasti kde by měly být výdaje armády sníženy / zvýšeny Ve kterých konkrétních oblastech by podle Vás měla Armáda ČR snížit své výdaje a kde by naopak měla výdaje zvýšit? Rozdíl mezi preferencí zvýšení a snížení výdajů (rozhodně + spíše zvýšit) - (rozhodně + spíše snížit) Náklady spojené se zahraničními misemi. -43-30 -21 Výstroj a výzbroj vojáků pro běžnou službu a výcvik v ČR. -16-18 -20 Platy vojáků, včetně příspěvků na bydlení -21-15 Náklady spojené s výcvikem a službou vojáků u útvarů v ČR. Modernizace a nákup vojenské techniky. Výstroj a výzbroj vojáků pro zahraniční mise. Péče o veterány i novodobé. 2013 2012 2011-13 -1-14 -18-19 -21-19 -11-11 -6-1 1 Veřejnost vnímá Armádu České republiky jako velmi dobrého zaměstnavatele myslí si to sedm z deseti dotázaných (0 %, z toho 24 % rozhodně ano a 46 % spíše ano). Po loňském mírném poklesu důvěry v armádu jako dobrého zaměstnavatele (- 4 %) se tato hodnota vrátila na úroveň roku 2011. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 34
Hodnocení Armády České republiky jako zaměstnavatele Domníváte se, že je Armáda České republiky dobrým zaměstnavatelem? Rozhodně ano 24 2 25 ANO 0 % NE 12 % Spíše ano 39 46 46 Spíše ne 9 11 Rozhodně ne Nevím, nedokážu posoudit 3 3 3 18 15 24 2013 2012 2011 Armádu považují za dobrého zaměstnavatele především lidé ze středně velkých měst o velikosti 20 000 99 999 obyvatel (81 %), obyvatelé Plzeňského, Olomouckého a Ústeckého kraje (83 %, resp. 81 % a 8 %), podnikatelé (8 %), lidé s armádou profesně spjatí, tj. vojáci z povolání a civilní zaměstnanci (6 %) a dotázaní s výrazně levicovou politickou orientací (5 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 35
Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 36
6. NÁZORY NA BEZPEČNOST A OBRANU ČR Míra zájmu veřejnosti o problematiku bezpečnosti a obrany státu je nadále nízká. O dané téma se intenzivně zajímají pouhá 3 % respondentů, více než čtvrtina deklaruje mírný zájem (2 %). Souhrnem je tedy aktuální zájem o tuto problematiku jen u necelé třetiny populace ČR 15 a více let (30 %). V zájmu o téma bezpečnosti a obrany státu nedošlo od loňského výzkumu (2012) k žádné změně, oproti roku 2011 se v následujících letech zvýšil podíl osob, které se o danou problematiku vůbec nezajímají. Zájem o problematiku bezpečnosti a obrany státu Zajímáte se o problematiku související s bezpečností a obranou státu? ano, hodně se o to zajímám 3 3 3 zajímám se o to trochu 2 2 38 2013 2012 2011 0 vůbec ne 0 59 Alespoň mírný zájem o problematiku bezpečnosti a obrany státu mají spíše muži (48 %), přičemž nejvýznamnější vliv na zájem o toto téma má přítomnost zaměstnance AČR v domácnosti (5 %) a také absolvování základní vojenské služby (52 %). Výrazněji se o dané téma zajímají obyvatelé středně velkých měst o velikosti 20 000 99 999 obyvatel (3 %), lidé s VŠ vzděláním (36 %) a lidé s levicovou politickou orientací (36 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 3
Necelé dvě třetiny respondentů (63 %) souhlasí s tím, že občané by měli být připravováni na obranu státu 16 % rozhodně souhlasí, 4 % spíše souhlasí. Více než čtvrtina (29 %) si naopak myslí, že by takto občané připravováni být neměli (19 % spíše ne, 10 % rozhodně ne), takřka desetina respondentů nedokáže danou problematiku posoudit (8 %). Oproti výzkumu z roku 2011 došlo k mírnému vzestupu podílu osob, které se staví rozhodně proti přípravě občanů na obranu státu, avšak podíl osob schvalujících tento záměr zůstává konstantní. Příprava občanů na obranu státu V současnosti je příprava obyvatelstva na mimořádné události spojována převážně s různými katastrofami a pohromami. Měli by být občané, podle Vašeho názoru, připravováni i na obranu státu? rozhodně ano 16 1 16 ANO 63 % NE 29 % spíše ano 4 4 4 spíše ne rozhodně ne 5 5 10 19 22 25 2013 2012 2011 nevím 8 9 Se záměrem připravovat občany na obranu státu by souhlasili zejména lidé ve věku 15 1 let (1 %), osoby v řídících pozicích (81 %), podnikatelé (3 %) a lidé, kteří mají v domácnosti zaměstnance AČR ( %) a ti, kteří absolvovali základní vojenskou službu (6 %). Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 38
Oproti předchozím letům opět mírně vzrostl podíl osob, které oceňují zařazení problematiky brannosti, armády a vlastenectví do školních osnov. S takovou úpravou osnov výuky by souhlasilo 0 % dotázaných (23 % rozhodně ano, 4 % spíše ano). Proti je čtvrtina dotázaných (25 %, z toho rozhodně 9 % a spíše 16 %), necelá desetina nemá vyhraněný postoj (6 %). Doplnění problematiky brannosti, vlastenectví a armády do školních osnov Měla by být, podle Vašeho názoru, problematika brannosti, vlastenecké výchovy a vysvětlování významu armády v demokratické společnosti doplněna do osnov základních a středních škol (např. jako součást předmětu občanská výchova)? rozhodně ano 1 23 21 ANO 0 % NE 25 % spíše ano 4 4 48 spíše ne rozhodně ne 9 16 18 23 2013 2012 2011 nevím 6 8 6 Postoj veřejnosti k obraně naší země je nadále charakteristický malomyslností ve smyslu odkázání naší země na vliv vnějších faktorů spoléháme na pomoc od jiných, jsme odkázání na rozhodování velmocí, sami nemáme šanci něco ovlivnit. Přesto, že se většina občanů ČR domnívá, že vnější obranu, resp. suverenitu státu musíme zabezpečit za každou cenu (68 %), tak stejný podíl obyvatel soudí, že je zbytečné uvažovat o obraně státu, protože o tak malé zemi, jako jsme my, stejně rozhodnou velmoci (68 %). Spoléháme také více na své spojence v NATO než sami na sebe spojenci by nám v případě vojenského ohrožení pomohli podle 6 % dotázaných, ale aktivně by šlo zemi bránit jen 35 % občanů naší země. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 39
Postoje k obraně státu Na obranu země existují nejrůznější názory. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím Spojenci v NATO by nám v případě vojenského ohrožení pomohli. Kdyby k něčemu došlo, stejně bychom se neubránili. Vnější obranu státu si musíme zajistit za každou cenu. Je zbytečné uvažovat o obraně státu, protože o tak malé zemi, jako jsme my, stejně rozhodnou velmoci. Náklady na obranu naší země zbytečně zatěžují státní rozpočet. V případě vojenského ohrožení bych šel(šla) naši zemi bránit. 19 18 13 21 21 28 38 49 50 45 55 2 33 20 22 24 28 13 3 8 8 6 6 5 6 6 5 10 souhlas 2013 souhlas 2012 souhlas 2011 35 36 38 51 58 55 6 8 68 68 6 65 68 66 66 69 64 84 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 40
. HODNOCENÍ MOŽNOSTI OHROŽENÍ ČR Největším bezpečnostním rizikem pro naši zemi je podle mínění čtyř pětin občanů organizovaná kriminalita a korupci obává se jich 9 % dotázaných, z toho 32 % rozhodně a 4 % spíše. Jen o něco méně občanů se obává živelních pohrom v naší zemi (6 %). Více než tři pětiny občanů mají obavy z útoků na počítačové sítě a mobilní sítě (64 %), přes polovinu občanů se obává náboženské a rasové nesnášenlivosti (56 %), polovina pak teroristických útoků (49 %). Setrvale klesá obava z atentátů na veřejných místech (nyní 49 %), útoků proti klíčovým objektům národního hospodářství (39 %), z napadení vzdušného prostoru ČR (29 %) či napadení jiným státem (23 %). Ze srovnání s výsledky výzkumu z předchozích let vyplývá, že se celková míra obav z ohrožení ČR postupně snižuje. Obava z možných způsobů ohrožení ČR Nyní Vám předložíme seznam událostí, které by mohly případně ohrozit ČR. Uveďte prosím, do jaké míry se jich obáváte, nebo naopak neobáváte. Rozhodně se obávám Spíše se obávám Spíše se neobávám Rozhodně se neobávám Nevím Organizovaná kriminalita a korupce. Živelné pohromy v České republice. Útoky na počítačové a mobilní sítě. Náboženská a rasová nesnášenlivost. Teroristické útoky. Atentáty na veřejných místech. Útoky proti klíčovým objektům nár. hospodářství. Použití biologických zbraní. Napadení vzdušného prostoru ČR. Napadení jiným státem. obava 2013 obava 2012 obavy 2011 32 4 14 52 9 9 85 31 45 19 51 6 6 84 19 45 22 11 3 64 59 65 15 41 30 12 2 56 56 69 15 12 8 11 34 34 31 28 35 36 40 36 15 1 18 22 2 2 3 3 49 52 64 46 49 61 39 40 4 39 39 44 5 22 18 44 49 24 25 3 2 29 32 38 23 28 32 45 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 41
8. HODNOCENÍ PROBLÉMŮ V ARMÁDĚ Z informací ve sdělovacích prostředcích, které referovaly o problémech v armádě, se veřejnost dozvídala nejvíce o chybných rozhodnutích při nákupech nové vojenské techniky (59 %). Více než polovina respondentů získala informace o úplatkářství v resortu a nepořádku ve vojenských zakázkách (56 %), polovina dotázaných zaregistrovala informace o problémech v hospodaření resortu ministerstva obrany (49 %) a o úplatnosti vedoucích pracovníků resortu MO (48 %). Naopak relativně málo rezonovala témata nejisté perspektivy zaměstnání vojáků v armádě (32 %) a rezerv v péči o válečné veterány (28 %). Ve srovnání s rokem 2012 zaznamenáváme pokles míry zaznamenání témat spojených s hospodařením a korupčními problémy resortu ministerstva obrany, témata personální (odchody vojáků, nejistota kariéry, péče o veterány) lidé zaznamenali ve stejné míře jako v předchozích letech. Zaznamenání problémů v armádě Nyní Vám předložíme seznam některých problémů, které se mohou vyskytovat v našem resortu. Setkal(a) jste se v poslední době ve sdělovacích prostředcích s některým z těchto problémů? Chybná rozhodnutí při nákupech nové vojenské techniky. Úplatkářství v resortu, nepořádky ve vojenských zakázkách. Problémy v hospodaření (špatné hospodaření 2011) resortu MO. Úplatnost vedoucích pracovníků resortu MO. Odchody zkušených vojenských profesionálů do civilu. Změny v souvislosti (Problémy 2011) se snižováním rozpočtu resortu MO. Nejistá perspektiva zaměstnání vojáků v armádě. Rezervy v péči o válečné veterány * * 34 34 40 34 34 38 32 30 31 28 26 29 59 65 56 56 62 55 49 55 53 48 54 4 2013 2012 2011 * Změna znění otázky 2011 /2012 Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 42
9. NÁZORY A POSTOJE K MISÍM AČR Občané ČR vnímají zahraniční mise AČR jako rizikové aktivity, které ale chápu jako výraz zodpovědnosti za závazky vyplývající z členství země v NATO. Čtyři pětiny dotázaných si uvědomují, že se zahraničními misemi souvisí riziko těžkých zranění či úmrtí vojáků (83 %, z toho 34 % rozhodně a 49 % spíše souhlasí). Pro čtyři pětiny obyvatel ČR jsou zahraniční mise také prověřením kvalit naší armády (9 %). Takřka shodný podíl respondentů vidí mise jako plnění závazků ČR vůči NATO (8 %). Téměř tři čtvrtiny dotázaných souhlasí s postupným snižováním zapojení AČR do mise v Afghánistánu (3 %). Poměrně velmi rozšířený názor na motivaci vojáků k účasti v misi charakterizuje výrok Jediným důvodem, proč vojáci odcházejí do zahraničních misí, jsou peníze. (69 %). Relativně malou míru souhlasu získávají názory, který tvrdí, že čeští vojáci působí v zahraničních misích proto, aby zajistili naši bezpečnost (4 %) či že peníze daňových poplatníků jsou na zahraniční mise vydávány efektivně (46 %). U tohoto výroku však zaznamenáváme oproti loňsku výrazné zvýšení míry souhlasu. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 43
Názory respondentů na zahraniční mise Uveďte míru svého souhlasu či nesouhlasu s následujícím výroky. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím Zahraniční mise nejsou bez rizika; s těžkým zraněním nebo smrtí vojáků je třeba počítat. Zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády. Účastí v zahraničních misích plní ČR závazky vůči NATO. Je správné, že se postupně snižuje zapojení AČR v Afganistanu. Jediným důvodem, proč vojáci odcházejí do zahraničních misí, jsou peníze. V důsledku zapojení naší armády do zahraničních misí se zvyšuje nebezpečí, že se staneme terčem útoku mezinárodního terorismu. Je správné, že se naši vojáci účastnili řešení situace v Afghánistánu, tj. podíleli se na ochraně obyvatel, výcviku armády a rekonstrukci země. Finanční náklady na působení našich vojáků v zahraničních misích se zhodnotí v lepší bojové připravenosti celé Armády ČR. Zranění nebo smrt našich vojáků v zahraničních misích nejsou důvodem pro odchod ČR z misí. Čeští vojáci působí v zahraničních misích proto, aby zajistili naši bezpečnost. Peníze daňových poplatníků na zahraniční mise jsou vynakládány efektivně. 23 23 23 1 15 13 10 6 12 25 34 3 40 49 49 50 48 56 55 50 44 49 2 35 20 20 24 9 12 12 3 8 14 22 23 8 5 3 12 4 4 4 5 9 4 6 4 6 9 13 19 8 souhlas 2013 souhlas 2012 souhlas 2011 83 80 81 9 5 0 8 8 3 3 69 6 2 66 65 65 64 62 56 62 56 55 61 58 55 4 44 40 46 3 Přesto, že většina dotázaných vítá postupné omezení zapojení AČR do mise v Afghánistánu, má tato mise nejvyšší podporu veřejnosti s účastí vojáků Armády ČR na misi ISAF souhlasí 52 % dotázaných (11 % rozhodně souhlasí, 41 % spíše souhlasí). Takřka stejnou podporu má v očích veřejnosti mise KFOR v Kosovu (souhlasí 50 %, z toho 10 % rozhodně a 40 % spíše souhlasí). Poměrně velkou podporu má i mise ALTHEA v Bosně a Hercegovině (46 %, 9 % rozhodně souhlasí, 3 % spíše souhlasí). Další mise (NAVFOR, EUTM, MFO) zaznamenávají souhlas mezi 30 35 % dotázaných, avšak více než pětina dotázaných je nedokáže posoudit, pravděpodobně v důsledku neznalosti zapojení AČR do těchto misí. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 44
Míra souhlasu s účastí českých vojáků na jednotlivých misích Uveďte míru svého souhlasu či nesouhlasu. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím Mise ISAF Afghánistán 11 41 21 14 13 Mise KFOR Kosovo 10 40 21 14 16 Mise ALTHEA Bosna a Hercegovina 9 3 22 13 20 Mise NAVFOR Somálsko 28 26 1 22 Mise EUTM Mali 5 26 2 1 25 Mise MFO Sinaj 6 24 28 16 26 v %, N2013 = 1061 ČR 15+ Příslušníky českého kontingentu v rámci mise ISAF v Afghánistánu hodnotí veřejnost velmi pozitivně. Jsou považování za odvážné, za spolehlivé partnery v boji a zasluhují si obdiv. (Respondenti mohli dojem z příslušníků našeho kontingentu hodnotit pomocí dvojic významově protikladných výrazů a vždy se výrazně přiklonili k pozitivně formulovanému tvrzení viz graf). Ve srovnání s předchozími koly výzkumu je jejich letošní hodnocení dosud nejlepší ve všech posuzovaných oblastech. Sociologický průzkum Armáda a veřejnost 2013 45