Příloha č.1 Plán péče o přírodní památku Bezkolencové louky na období 2010 2019 (návrh na vyhlášení) Objednatel: Zpracovatel: Marie Dudová DUBEN 2010
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN kategorie ochrany: název území: přírodní památka Bezkolencové louky 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: XXXXXXXXX XXXXX XXXXX XXXXX Vojenský újezd XXXX XXXXXXXXX 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: XXXXXXXXXX Číslo Číslo parcely podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) XXX trvalý travní porost 0 64.198 64.198 Celkem 64.198 Zdroj údajů: Parcelní vymezení PP Bezkolencových luk je podle aktuálního stavu katastru nemovitostí. Informace o parcele a vlastnících parcely byly získány prostřednictvím aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí na internetových stránkách Českého ústavu zeměměřického a katastrálního (stav ke dni 12. března 2010). Příloha: Katastrální mapa se zákresem PP Bezkolencových luk Mapa M.2 (Příloha č. 1.1) Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není zvlášť vyhlášeno, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ 1. 1 37 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 0,0000 0,0000 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha vodní plochy 0,0000 0,0000 zamokřená plocha 0,0000 trvalé travní porosty 6,4198 0,0000 orná půda 0,0000 0,0000 vinice 0,0000 0,0000 ovocné sady 0,0000 0,0000 zahrady 0,0000 0,0000 rybník nebo nádrž 0,0000 vodní tok 0,0000 ostatní plochy 0,0000 0,0000 neplodná půda 0,0000 ostatní komunikace 0,0000 zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 0,0000 plocha celkem 6,4198 0,0000 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Překryv s jinými chráněnými územími není. 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany bude doplněn podle zřizovacího předpisu. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému
Společenstva bezkolencových luk na střídavě zamokřených půdách svazu Molinion (T1.9) Vvysoké ostřice mokřadu u rybníka (M1.7) 95% Luční porost s převládajícím bezkolencem rákosovitým, v okrajových částech přechod na aluviální psárkové louky (T1.4) Střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) jsou spíše druhově chudší a často se vyskytují v mozaice s jinými typy biotopů. Část z nich je nekosena. Roztroušeně se vyskytují dřeviny (vrby a topoly), které ojediněle tvoří menší porosty mokřadních vrbin Velká část porostů je v současnosti kosena, jen v okrajových částech (směrem od rybníka) dochází k expanzi ostřic a snížení druhové bohatosti. 5 Porosty s převahou výběžkatých netrstnatých ostřic přecházející do mozaikovitého charakteru s T1.9 B. druhy název druhu (český, vědecký) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu Cévnaté rostliny hladýš pruský Laserpitium prutenicum do 10 ex. C3 roste velmi vzácně při V okraji louky. hvozdík pyšný Dianthus superbus do 10 ex. C1 roste velmi vzácně v jižní části louky Kosatec sibiřský Iris sibirica do 10 trsů C3 roste ve vlhčí JZ a Z části louky plicník úzkolistý Pulmonaria angustifolia desítky C2 roste v méně intenzivně kosené části louky při severním okraji. prstnatec májový Dactylorhiza majalis desítky C3 roste v kosené střední části louky vrba rozmarýnolistá Salix rosmarinifolia 3 polykormony C3 roste na rozhraní údolnice a střední části louky zvonečník hlavatý Phyteuma orbiculare desítky C2 roste roztroušeně při SV okraji lesa Pozn.: stupeň ohrožení: 1 až 3 - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992Sb. v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené; C1 až C3 - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin; Živočichové obojživelníci čolek obecný Triturus vulgaris L. 5 SO v jarních tůních při kladení vajec mlok skvrnitý kusů v období září 2009 Salamandra salamandra L. 3 SO kuňka žlutobřichá kuňkání v letních měsících Bombina variegata L. O během jarní květnové migrace ropucha obecná Bufo bufo L. 5 O rosnička zelená Hyla arborea L. SO pulci a malé žabičky v červenci 2009 slepýš křehký Anguis fragilit L. 1 SO jeden vyhřívající kus pozorovaný po sečení trávy
Hmyz kudlanka nábožná Mantis religiosa L. 1 KO čmelák zemní jeden kus, druh má dobrou mimikru, (nelze jen tak nalézt) pozorováno několik kusů na květech v letních měsících Bombus terestris L. O otakárek fenyklový Papilio machaon L. 1 O jeden poletující kus Bezobratlí křižák pruhovaný Argiope brennichi Scop. 1 SO nápadný žlutě pruhovaný křižák vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka se nekryje se žádnou EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany je zajištění aktivní ochrany populací zvláště chráněných a regionálně významných druhů rostlin. Pravidelnou péčí o území blokovat přirozenou sukcesi.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Bezkolencové louky se nacházejí na východním okraji geomorfologické oblasti Česká vysočina, zhruba 9 km severozápadně od centra města XXXX v oblasti Vojenského újezdu XXXX, nejjižnější část katastru XXXXXXX, parcela č. XXX. Je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny, podcelek Konická vrchovina, okrsek Zelenohorský les. Geologicky je budován jednotvárným souvrstvím mořského spodního karbonu (kulmu): slepenci, břidlicemi, droby (Culek, 1996). Území se rozkládá na severozápadní straně údolí, které mezi vrchem XXXX (535,8 m n.m.) a bezejmennou kótou 475,8 vytváří sedélko. Zatímco protilehlý zalesněný jihozápadní svah je poměrně příkrý (sklon činí až 21 ), svah severní, kde se louky nachází, je mnohem povlovnější (cca 2,5 v nejpříkřejší části). Louky tak mají převažující nevýraznou jihozápadní expozici. Mikroreliéf samotných luk lze popsat jako dva prvky hlavní osu údolí, směřující od jihovýchodu na severozápad, a boční, na hlavní osu kolmá fluviální sníženina, kterou v humidních obdobích protéká odvodňovací strouha. Tyto osy tvoří jižní a západní hranici luk a mezi nimi tak vzniká terénní vlna plynule vyvyšující terén mezi těmito osami. Nadmořská výška se pohybuje mezi 430 a 450 m n.m. Západně od luk se nachází plantáž stromků a také rybník, oblasti jižně a severně jsou zalesněny jehličnatými dřevinami. Oblast východně (severní svah sedélka) je taktéž pokryta trvalými travními porosty. Podél východní strany území vede zpevněná cesta, podél strany jižní cesta nezpevněná. Půdní pokryv tvoří kambizemě až kambizemě glejové v důsledku stagnace vody. Klimatické členění (Quitt 1971) jedná se o mírně teplou oblast (MT9). Většinu roku se projevuje vliv vzduchových hmot mírných šířek s krátkodobými projevy chladné arktické vzduchové hmoty. Průměrná roční teplota pohybuje podle meteorologické stanice Konice kolem 7 C., Průměrné srážky zde dosahují podle meteorologické stanice Horní Štěpánov 700 mm za rok, za vegetační období (duben - září) 453 mm. Podle fytogeografického členění ČR se Bezkolencové louky nalézajé ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum (Skalický 1988), fytogeografického okresu 71c Drahanské podhůří. Charakterem vegetace odpovídá submontánnímu vegetačnímu stupni. Potenciální přirozenou vegetací je buková a/nebo jedlová doubrava. Zoologická charakteristika: Na území Bezkolencových luk nebyl prováděn ornitologický průzkum. Při pozorováních v letech 2007-2009, byl zjištěn výskyt ochranářsky a faunisticky významných druhů obojživelníků, např. čolek obecný (Triturus vulgaris L.), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra L.), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata L.), ropucha obecná (Bufo bufo L.), rosnička zelená (Hyla arborea L.), slepýš křehký (Anguis fragilit L.), z druhů hmyzu a bezobratlých to byli např. kriticky ohrožená kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Byla nalezena v jediném exempláři na slunném okraji velkých luk, které na lokalitu téměř navazují, čmelák zemní (Bombus terestris L.), otakárek fenyklový (Papilio machaon L.).
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin aktuální početnost nebo kategorie název druhu vitalita podle vyhlášky č. (český, vědecký) populace v 395/1992 Sb. ZCHÚ Cévnaté rostliny hladýš pruský Laserpitium prutenicum do 10 jedinců SO hvozdík pyšný Dianthus superbus do 10 jedinců SO Kosatec sibiřský popis biotopu druhu, další poznámky roste velmi vzácně při V okraji louky, blíže cesty roste velmi vzácně v jižní části louky Iris sibirica do 10 trsů SO roste na vlhčí JZ a Z části louky medovník meduňkolistý Melittis melissophyllum do 5 jedinců O byl zjištěn velmi vzácně na SV kraji louky, podél lesního porostu prstnatec májový Dactylorhiza majalis desítky jedinců O Ve střední kosené části louky. zvonečník hlavatý Phyteuma orbiculare desítky jedinců SO roste roztroušeně při SV okraji lesa. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů aktuální početnost nebo kategorie název druhu vitalita podle vyhlášky č. (český, vědecký) populace v 395/1992 Sb. ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky Obojživelníci čolek obecný Triturus vulgaris L. 5 SO v jarních tůních při kladení vajec mlok skvrnitý Salamandra salamandra L. 3 SO kusy v období září 2009 kuňka žlutobřichá Bombina variegata L. O kuňkání v letních měsících ropucha obecná Bufo bufo L. 5 O během jarní květnové migrace rosnička zelená pulci a malé žabičky v červenci Hyla arborea L. SO slepýš křehký Anguis fragilit L. 1 SO Hmyz kudlanka nábožná Mantis religiosa L. 1 KO čmelák zemní 2009 jeden vyhřívající kus pozorovaný po sečení trávy jeden kus, druh má dobrou mimikru, nelze jen tak nalézt) pozorováno několik kusů na květech v letních měsících Bombus terestris L. O otakárek fenyklový Papilio machaon L. 1 O jeden poletující kus Bezobratlí křižák pruhovaný Argiope brennichi Scop. 1 SO nápadný žlutě pruhovaný křižák
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Vzhledem k tomu, že lokalita ležela několik desítek let ve vojenském prostoru s velmi omezeným přístupem, udržely se zde podmínky, které byly pro existenci a ochranu rostlin a živočichů důležité. Zachovalost celého území ve vojenském újezdu je na velmi dobré úrovni díky způsobu hospodaření Vojenských lesů a statků ČR, šetrnému vojenskému výcviku a v nespolední řadě z důvodu omezeného vstupu osob do těchto míst. Část území se nacházela v neuspokojivém stavu s porosty třtiny křovištní, invazních a expanzivních druhů. Biotechnické zásahy byly proto zahájeny v roce 2008, a jsou zaměřeny na obnovu tradiční údržby sečením. Management je organizován ve spolupráci AOPK ČR a Vojenského újezdu XXXX a je hrazen z prostředků Programu péče o krajinu MŽP. Tato lokalita nemohla být s ohledem na skutečnost, že svým vznikem a existencí je úzce vázána na způsob jejího dosavadního specifického využívání (především k vojenskému výcviku) dlouho podrobena podrobným přírodovědeckým průzkumům. V roce 2007 byl ve vojenském újezdu proveden botanický průzkum, jehož se účastnily AOPK, sdružení Hořepník XXXX a Újezdní úřad VÚ XXXX a byl vypracován rámcový plán péče o botanicky významné lokality, který svými závěry umožnil začít v roce 2008 pravidelnou údržbu zmiňovaných ploch. Dalším impulsem ke zlepšení péče o přírodně významné lokality ve vojenských újezdech se stala již zmiňovaná Deklarace o zachování přirozených biotopů ve vojenských újezdech (viz příloha č.1). b) lesní hospodářství V území nejsou zastoupeny lesní pozemky. c) zemědělské hospodaření Lokalita byla v minulosti součástí luk v lesních porostech patřících k obci XXXXX. Území bylo v minulosti sečeno s mnohem větší intenzitou, než dnes v rámci ochranářské péče. Pravidelné sečení těchto luk zajišťovaly Vojenské lesy a statky ČR, divize XXXX pomocí koňských potahů, a to až do roku 2000, kdy byl z finančních důvodů tento způsob sečení zrušen. Do roku 2006 byla louka využívána dvakrát ročně ke sklizni sena. Tento způsob obhospodařování zcela bránil přirozené sukcesi a dlouhodobě udržoval existenci lučního porostu s převládajícím bezkolencem rákosovitým. V roce 2007 nebyla lokalita sečena kvůli botanickému průzkumu. Od roku 2008 je louka udržována následujícím způsobem: V období 15.6. až 31.7. je křovinořezem posečena zamokřená lokalita (část B 1,50 ha), v tomtéž termínu jsou mechanizovaně posečeny obě poloviny suší louky (část A 2,40 ha) a v období 1.8 až 30.9 je posečeno mechanizovaně okolí zarostlé odvodňovací strouhy (část C 0,60 ha) dosud ponecháno neposečeno kvůli bezobratlým živočichům a úkrytu obojživelníků - současně s opakovanou sečí obou polovin suší louky. Po každé seči je materiál po proschnutí z lokality odstraněn, částečně ručně a částečně po ručním skulení do pruhů sběrným vozem.
d) myslivost Myslivecké využívání se nijak viditelně negativně na lokalitě neprojevuje. e) těžba nerostných surovin Neprobíhá. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Vojenského újezd XXXX - schválený v r. 2009. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže ani vodní toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Vzhledem k tomu, že útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany PP, není třeba je zvláště popisovat. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis dílčích ploch a objektů Označení dílčí Vymezení dílčí plochy plochy A Louka rozdělená odvodňovací Výměra: strouhou na dvě části, západní 2,40 ha hranici tvoří sukcesní porost (část D), jižní hranici deprese podmáčené louky (část B), na východě zpevněná cesta a sever B Výměra: 1,50 ha C Výměra: 0,60 ha D Výměra: 1,00 ha tvoří smíšený les Na západě přechází v mokřad (část F), na jihu tvoří hranici deprese (sousedí s částí D), na severu přiléhá k louce s přirozeným lučním porostem (část A) Po obou březích odvodňovací strouhy v šířce cca 10 m (mezi oběma díly části A) Část pozemku přiléhající západní stranou k p.č.119 v šířce cca 5 m a mokřadu rybníčka (část F), na straně jižní tvoří pruh v šířce Vegetační charakteristika dílčí plochy louka s přirozeným lučním společenstvem. Z významnějších druhů byly zaznamenány: hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) podmáčená louka, která přechází v mokřad u rybníka. Významné druhy rostlin: kosatec sibiřský (Iris sibirica), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) Okolí zarostlé odvodňovací strouhy, sečená mozaikovitě nebo v pruzích kvůli životním cyklům bezobratlých živočichů a úkrytu obojživelníků Významné druhy rostlin: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Některé okrajové porosty jsou neobhospodařovány, plochy jsou zarostlé sukcesním porostem břízy, vrb, topolů a porosty třtiny křovištní, která je sečená.
F Výměra: 0,30 ha E Výměra: 0,60 ha cca 5 m mezi nezpevněnou cestou a zamokřenou částí lokality (část B) Západní stranu území tvoří břeh rybníčka, na severu sousedí s p.č.119, na jižní straně navazuje na podmáčenou louku (část B) Koncová část pozemku přiléhající ze západu k pozemku č.119 plantáž stromků, severně navazuje na kraj lesa, na východní navazuje na část D mokřad u rybníka. Porosty s převahou výběžkatých netrstnatých ostřic (Carex ocuta)) Oplocené políčko pro zvěř Mapová příloha: Dílčí plochy a objekty na nelesních pozemcích Bezkolencových luk Mapa M3 (Příloha č. 1.3) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Jako trvalý travní porost byla využívána plocha části A, B. a C. Do roku 2006 včetně byla louka využívaná 2x ročně ke sklizni sena. Do roku 2007 bylo v severní části pozemku provozováno vnadiště pro černou zvěř, které je od roku 2008 zrušeno. Za posledních 15 nebyl na louce zaznamenán vojenský výcvik. Pozemek nebyl celý udržovaný jako travní porost. Část B podmáčená louka nebyla sečena. Od roku 2008 došlo k obnově dřívějšího režimu údržby, management je hrazen z prostředků Programu péče o krajinu MŽP. Je zjevné, že sečení je optimálním managementem pro celou lokalitu, protože dlouhodobě blokuje přirozenou sekcesi a mozaikovitý styl sečení (sečení po pásech) umožňuje dokončení vývoje bezobratlých živočichů a poskytuje úkryt obojživelníkům. Údržba sečením by měla nadále pokračovat a dílčí část pozemku podmáčená louka (část B) může být sečena podle srážek i 2x ročně. Vrba rozmarýnolistá je označená kůlem proti poškození při sečení. Závěry pro další postup Z hlediska zajištění hlavního předmětu ochrany je nezbytné pokračovat v nastoleném systému údržby sečením, a to 1x ročně na suších částech louky (část A) a 2x ročně na podmáčené části (část B). Sečení rozšířit na západní a jižní hranici louky (část D), kde je třtina křovištní. Nejlepší je kosit ji před květem a to po dobu několika let až do jejího ústupu. Vždy je nutné pokosenou hmotu odstranit. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby k zásadním kolizím ochranářských zájmů nedocházelo. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva, která jsou hlavním předmětem ochrany bezkolencového porostu s chráněnými druhy cévnatých rostlin a živočichů s regionálně mimořádným výskytem několika rostlinných druhů, zejména prstnatce májového, hvozdíku pyšného, zvonečníku hlavatého, čolka obecného, ropuchy obecné, kuňky žlutobřiché a druhově početné skupiny hmyzu. Následně potom i další významné druhy a přírodní stanoviště (biotopy) uvedené mezi předměty ochrany MZCHÚ.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu sečení s odklizením zelené píce Vhodný interval 1x za 1 rok, příp. 2x ročně Minimální interval 1x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře Ruční nástroje - křovinořez, sekačka Mechanizace: samohybná lehká technika Kalendář pro management 15. červen 31. srpen 1. červen 30. září v případě kosení 2x ročně 1. srpen 30. říjen plochy s významnými druhy Upřesňující podmínky Dobu sečení je třeba přizpůsobit regionálním poměrům i zralosti semen přítomných ohrožených druhů rostlin. Na více zamokřených stanovištích a při výskytu vybraných ohrožených druhů se doba seče obecně posouvá k pozdějším termínům. Travinobylinné porosty je možné kosit 2x ročně s první sečí na jaře. Vhodný je fázový posun seče nebo ponechávání nepokosených pásů kvůli dokončení vývoje bezobratlých a úkrytu obojživelníků U druhově chudších a mokrých typů (např. u porostů s dominancí rodu ostřice (Carex) postačí kosit 1x za 2-3 rok. Vegetaci třtiny křovištní kosit min. 1x, nejlépe 2x ročně. Polykormony vrby rozmarýnolisté označit kůlem. c) péče o rostliny Managementová opatření, by měla být v ZCHÚ prováděna tak, aby podpořila výskyt zvláště chráněných a významných druhů rostlin a zvýšila jejich šance na vytvoření stabilních populací. Důležité je zvolit vhodný termín a interval seče podle aktuálního stavu vegetace (zarůstání invazními druhy, přítomnost ohrožených druhů apod.). Např. plochy s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) je důležité kosit až po dozrání tobolek. Konkurenčně silné a plevelné druhy tlumit vhodným způsobem např. intenzivnějším kosením, a to dvakrát (i třikrát) ročně, např, třtina křovištní (Calamagrostis epigejos L. Zásadou při tom je, provést první seč včas - před květem těchto nežádoucích druhů (nejpozději v době jejich květu) a pokosenou hmotu z lokality uklidit. Luční porosty je vhodné nekosit celoplošně v jednom termínu, ale posunem seče nebo ponecháním nepokosených pásů na některých plochách umožnit generativní rozmnožování i později kvetoucích rostlin. Později kosené nebo nepokosené části luk by však neměly zarůstat nežádoucími druhy a je nutné tyto plochy každoročně obměňovat. hladýš pruský (Laserpitium prutenicum L.) - roste na světlých a sušších stanovištích
- jde o jednu z lokalit na jižní Moravě, dosti vzdálenou od ostatních, velmi vzácně při V okraji louky (část A) Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX). hvozdík pyšný (Dianthus superbus L.) - roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách - roste velmi vzácně v jižní části louky (část B) Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX). Kosatec sibiřský (Iris sibirica L.) - roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách - výskyt je zcela typický, vlhčí JZ a Z část louky (část B) Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX), obežínat z důvodů zrání tobolek. medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) - roste na středně vlhkých půdách - byl zjištěn velmi vzácně na SV kraji louky, podél lesního porostu (část A) Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX). prstnatec májový (Dactylorhiza majalis Rchb.) - roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, na kyselých substrátech - výskyt ve střední kosené části louky (část C) Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX). zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare)c2, 2 - roste na chudých půdách, patří k mizejícím druhům - roste roztroušeně při SV okraji lesa (část A). Zásady managementu: Kosit v letním období (VIII-IX). d) péče o živočichy Podle dostupných podkladů o výskytu zvláště chráněných a významných druhů živočichů není nutné rozpracovávat zásady péče na konkrétní druhy. Důležité je, aby péče o rostlinnou složku nebyla dlouhodobě destruktivní pro živočichy, tj. musí být citlivá a prováděná se znalostí jejich bionomie. Kosení luk by nemělo být prováděno celoplošně v jednom termínu, ale etapovitě s časovým posunem. Je vhodné kosit mozaikovitě, popřípadě ponechávat pásy nekosené (např. pruhy, široké lemy), které se pokosí o několik týdnů později nebo až v následujícím roce. Nekosené části je vhodné každoročně obměňovat. Ty jsou důležité například pro hmyz, který potřebuje pro svůj vývoj a bionomii nekosenou louku a pro obojživelníky nutný jako úkryt. Při péči je důležité chránit jak rostliny tak živočichy i ostatní organizmy.
e) péče o útvary neživé přírody S ohledem na podstatu a charakter geologických a geomorfologických útvarů není nutno za účelem jejich ochrany vymezovat zvláštní dílčí plochy ani specifikovat způsoby jejich ochrany. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesní pozemky nejsou součástí chráněného území. b) nelesní pozemky
T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označen í plochy nebo objektu A p.č. XXX/část B p.č. XXX/část C p.č. XXX/část název výměra (ha) 2,40 1,50 0,60 stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Dlouhodobý cíl péče: potlačení degradace vlhké louky, zvýšení biologické hodnoty stanoviště. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Dlouhodobý cíl péče: potlačení degradace vlhké louky, zvýšení biologické hodnoty stanoviště. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů doporučený zásah naléhavost termín provedení kosení travinobylinných porostů a odstraňovat posečenou hmotu. Pokud by nebyla odstraňována, zvýšil by se obsah dusíku v půdě a změnou ph od kyselého k zásaditému by se změnily půdní poměry natolik, že by zmizely chráněné rostliny, kvůli kterým ochranu provádíme. kosení travinobylinných porostů nekosit naráz celou plochu, ale po částech, mozaikovitě nebo v pruzích, odstraňovat posečenou hmotu interval provádění I-XII jednoráz 1 VI-XII 1x ročně 1 I-XII jednoráz. 1 VI-IX VIII-IX IX-XI jednoráz./postu pně 2x ročně 1 I-XII jednoráz/postup ně I-XII jednoráz./postu pně
D p.č. XXX/část F p.č. XXX/část XX p.č. XXX 1,00 0,30 Dlouhodobý cíl péče: potlačení degradace vlhké louky, zvýšení biologické hodnoty stanoviště. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Dlouhodobý cíl péče: potlačení degradace vlhké louky, zvýšení biologické hodnoty stanoviště. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Dlouhodobý cíl péče: potlačení degradace porostů vysokých ostřic v mokřadu. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů kosení travinobylinných porostů nekosit naráz celou plochu, ale po částech, mozaikovitě nebo v pruzích, odstraňovat posečenou hmotu, vhodným načasováním sečí ochránit živočišnou složku i jejich vývojová stádia 1 VI-IX VIII-IX 2x ročně 1 I-XII jednoráz. IX-XI jednoráz./postu pně kosení třtiny křovištní první seč optimálně krátce před květem, četnost sečí dle přirůstání porostu v závislosti na průběhu počasí v sezoně, později četnost sečí upravit (omezit) dle dosaženého efektu a vývoje, hmotu odstranit. Pokud by se nekosila, rozšířila vy se do okolních částí louky a tím došlo ke snížení druhové bohatosti.. 2 V-X 2x ročně 2 I-XII jednoráz. IX-XI jednoráz kosení ostřic 2 V-X 1x za 2 až 3 roky 2 I-XII jednoráz.
p.č. XXX E p.č. XXX/část 0,60 Dlouhodobý cíl péče: Ochrana před poškozením při sečení okolního porostu. Eliminace negativních vlivů a procesů. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Dlouhodobý cíl péče: Rozšíření rozmanitosti druhů a rostlin i živočichů Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: viz kap. 2.4.4, tab. Popis dílčích ploch a objektů Polykormony vrby rozmarýnolisté označit kůlem, aby nedošlo k jejich poškození sečí 1 I-XII 1x ročně 1 I-XII jednoráz. IX-XI jednoráz./postu pně Výsadba ovocných dřevin, ponechání plodů na zemi 2 V-X 2 I-XII Oplocené políčko pro zvěř Bez zásahů
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nejsou potřebné 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést geodetické zaměření obvodu hranice, lomové body vyznačit v terénu vhodným způsobem (geodetické mezníky, hřeby). Vyznačit v terénu hranici ZCHÚ pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem (v souladu s 42 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a s 13 vyhlášky č. 395/1992 Sb.). V průběhu platnosti plánu péče podle potřeby zajišťovat obnovu pruhového značení hranic chráněného území a údržbu stojanů s tabulemi se státním znakem (oprava poškozených, náhrada zničených stojanů a tabulí, obnova ochranného nátěru apod.). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Zajistit projednání záměru na nové vyhlášení PP podle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a s ohledem na jeho výsledek PP vyhlásit. Tento plán péče je podkladem pro návrh na vyhlášení ZCHÚ Bezkolencových luk v kategorii přírodní památka, v jednoznačně (parcelně) vymezeném územním rozsahu, se stanovenými bližšími ochrannými podmínkami ( 36 odst. 1 a 44 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není rekreačně a sportovně využíváno. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Nejsou 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Monitorovat populace zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), čolek obecný (Triturus vulgaris L.). Sledovat a monitorovat vliv prováděných managementových opatření na vegetaci. V kosených i nekosených porostech je vhodné založit monitorovací plochy (čtverce) a v období před pokosením na nich zapsat fytocenologické snímky (jednou za 3 roky). Sledovat, zda intenzivním kosením dochází k potlačování nežádoucích ruderálních a invazních druhů, případně upravit termín a intenzitu kosení. Sledovat vitalitu vrby rorzmarýnolisté. Doporučené průzkumy: Entomologický průzkum Bryologický průzkum
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení hranic ZCHÚ 0,5 km ---------- 1 000,- Výroba a instalace stojanů pro státní znak 3 ks ---------- 10 500,- Výroba smaltovaných hraničních cedulí (státní znak) 3 ks ---------- 1 800,- Entomologický průzkum ---------- 1 200,- Bryologický průzkum ---------- 1 200,- C e l k e m (Kč) ---------- 15 700,- Opakované zásahy Kosení travinobylinných porostů ruční (zahrnuta seč, shrabání 60 000,- 600 000,00 posečené hmoty, odnos a likvidaci posečené hmoty - 1x ročně) 5,8 ha Intenzivnější kosení - třtina křovištní 0,5 ha 5 000,- 50 000,- Údržba stojanů (obnova ochranného nátěru, drobné opravy 600,- 3 000,- apod.) 4 ks Monitoring management. opatření (pořízení fytocenologických 2 000,- 20 000,- snímků), monitoring populací vzácných druhů C e l k e m (Kč) 673 000,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací Literatura: DOSTÁL Josef a kol.(1989): Nová květena ČSSR 1,2, Academia DOSTÁL Josef (1950) : Květena ČSR, Přírodovědecké nakladatelství v Praze CULEK M. [ed.] ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, s. 210 214. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 - druhá část, MŽP Praha CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M.(2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. MACKOVČIN, P. (ed.): Chráněná území ČR - Brněnsko, svazek IX. 1.vyd. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2008, s. 42-43. ISBN 978-80-86064-66-6. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. ZÁKON č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů ZÁKON č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů Mapové a jiné podklady: Česká republika. Klad listů státní mapy 1 : 5 000 odvozené. Měřítko 1 : 500 000. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2000. Česká republika, Česká informační agentura životního prostředí. Mapy. [oline] 2005-2010. [cit.2010-03-15] Portál veřejné správy České republiky. Dostupné z www.geoportal.cenia.cz Plán péče pro PR Pod Švancarkou na období 2008 2017, AOPK 2007. Plán péče o přírodní památku Ječmeniště a její ochranné pásmo na období 2010 2019, AOPK 2009 Internet: http://oldmaps.geolab.cz/ http://geoportal.cenia.cz http://portal.gov.cz http://botany.cz http://www.cenia.cz Česká informační agentura životního prostředí http://www.mvcr.cz Ministerstvo vnitra ČR http://www.env.cz Ministerstvo životního prostředí ČR http://www.nature.cz Natura 2000 http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Konzultace, ústní sdělení: Ing. Hana Trávníčková, Ing. Josef Plaček, Ing. Roman Dymáček, Mgr. Petr Slavík, Ing. Hana Kleinová 4.3 Seznam mapových listů Mapa M1 - Orientační mapa s vyznačením území Mapa M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Mapa M3 - Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích 4.4 Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky a orgány státní správy Souhlas VLS ČR se zveřejněním údajů o zkoumaném území Souhlas Vojenského újezdu XXXX se zveřejněním údajů o zkoumaném území 4.5 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO - chráněná krajinná oblast IUCN International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources KN katastr nemovitostí LV list vlastnictví MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území MŽP Ministerstvo životního prostředí
OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PP přírodní památka ZCHÚ - zvláště chráněné území 4.6 Plán péče zpracoval Marie Dudová V Brně dne 5. dubna 2010
Mapa M2 Příloha č. 1.1
Mapa M3 Příloha č. 1.2
Souhlas VLS ČR se zveřejněním údajů o zkoumaném území Příloha č. 1.3
Fotodokumentace Příloha č. 1.4 Plocha A Výsadba ovocných stromů Plocha A - Pohled směrem V-Z
Plocha A - Pohled podél severní strany louky Plocha A - Medovník menduňkolistý Zvonečník hlavatý
Plocha B Plocha B - Kosatec sibiřský Mezi plochami A a B - Vrba rozmarýnolistá
Plocha C - Okolí odvodňovací strouhy Plocha C - Prstnatec májový Plocha C
Plocha D Třtina křovištní
Plocha E - Políčko pro zvěř Plocha F - Mokřad u rybníka
Deklarace o zachování přirozených biotopů ve vojenských újezdech Příloha č. 2
Souhlas vojenského újezdu se zveřejněním údajů o Vojenském újezdu Březina Příloha č. 3