NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ



Podobné dokumenty
I. K vybraným otázkám trestního postihu drogové kriminality v ČR

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA

NEDOVOLENÉ PŘECHOVÁVÁNÍ OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK PRO VLASTNÍ POTŘEBU PŘESTUPEK NEBO TRESTNÝ ČIN?

Judikatura. činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák., neboť je to

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y


obsah n Nařízení vlády nově závazně (i pro soudy) stanoví, jaké je množství n Stále platí, že jakákoliv neoprávněná dispozice s omamnou

DROGY A MÉDIA - právní minimum

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy

Poř. č. 2/

Aktuální problémy právní úpravy drogových trestných činů a přestupků

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK Základní definice

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3-4/2010 Rozhodnutí č. 23 vydírání

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Reg. č Nejvyšší správní soud ČR rozsudek čj. 9 As 18/ ze dne

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2008

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně

ZÁKON ze dne 2018, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Ústavním soudu

S t a n o v í m : 1. V čl. 2 odst. 4 se slovo hodnost nahrazuje slovy hodnostní označení.

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2

3 Právní moc rozsudku

DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

Seminář - Omšenie

Novelizované znění ustanovení 47 zákona o specifických zdravotních službách je následující:

8/2006 POKYN OBECNÉ POVAHY nejvyšší státní zástupkyně ze dne 27. listopadu 2006, o stížnosti pro porušení zákona

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Podklad k semináři z TPP: , sem. sk. č. 17

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud ČR. Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 198/2013-OD-SPZ/6

Nejvyšší státní zastupitelství SL 722/2009

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Ústavní soud České republiky

VYHLÁŠKA ze dne ,

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Test poměrnosti cíle a prostředku

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D.

Nejvyšší soud Burešova Brno

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR ověřená kopie rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Pardubicích sp.zn.

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO

Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R40/2014/VZ-16792/2014/310/BRy Brno: 13. srpna 2014

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Obecná část

R o z h o d n u t í. Podle ustanovení 152 odst. 5 písm. b) správního řádu se rozklad z a m í t á. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í :

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2011

Přílohy Příloha č. 1: Heroin Příloha č. 2: Kokain Příloha č. 3: Pervitin Příloha č. 4: Extáze Příloha č. 5: Marihuana Příloha č.

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Dotčená ustanovení: zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Soustavu státních zastupitelství tvoří v návaznosti na soustavu soudů podle 6 odst. 1 zákona o státním zastupitelství:

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Pplk. Sochora 27, Praha 7, Tel.: , Fax: ;

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, Praha 2 Odbor odškodňování S T A N O V I S K O

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S591/2013/VZ-7468/2014/532/RNi Brno 7. dubna 2014

Podmínky kandidatury státních zaměstnanců. ve volbách do krajských a obecních zastupitelstev

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný )

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Okresní soud v Ústí nad Orlicí Husova 975, Ústí nad Orlicí, PSČ tel , fax ,

Nejvyšší soud Burešova Brno

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

t akt o : I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu. Jménem republiky


Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Transkript:

NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ Metodický návod k posuzování znaků větší rozsah, větší rozsah vůči dítěti, větší rozsah vůči dítěti mladšímu než patnáct let, značný rozsah a velký rozsah u drogových trestných činů 1 SL 110/2010 Brno, 7. července 2010

I. Úvod Nejvyšší státní zastupitelství bylo Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě požádáno o sjednocení aplikační praxe ohledně posuzování znaků větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah, a to v případě znaku větší rozsah i jen vůči dítěti ( 126 tr. zákoníku) nebo dítěti mladšímu patnácti let, pokud jde o trestný čin podle 283 tr. zákoníku, uvedených v kvalifikovaných skutkových podstatách trestného činu: nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 odst. 2 písm. c), písm. d), odst. 3 písm. c), písm. d) tr. zákoníku, přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle 284 odst. 3, 4 tr. zákoníku, nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle 285 odst. 3, 4 tr. zákoníku, výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle 286 odst. 2 písm. b), písm. c) tr. zákoníku. Vzhledem k ustanovení 2 odst. 1 tr. zákoníku se ovšem lze nadále setkat s tím, že půjde pouze o znak větší rozsah u trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. 1961, anebo o obdobné znaky u trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187a odst. 2 písm. a) tr. zák. 1961 či 188 odst. 2 písm. a) tr. zák. 1961. Ze stejnopisů rozhodnutí soudů ke dni zpracování tohoto metodického návodu předložených nižšími státními zastupitelstvími Nejvyššímu státnímu zastupitelství se podává, že interpretace znaků kvalifikovaných skutkových podstat drogových trestných činů zmíněných shora různými soudy je velice rozdílná [viz Příloha č. 1 Přehled rozhodnutí soudů týkající se znaků rozsahu u drogových trestných činů ]. Postup soudů vychází mj. i ze srovnání úpravy s účinností od 1. ledna 2010 provedené v nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů [nařízení vlády bylo vydáno v souladu se zmocněním uvedeným v 289 odst. 2 tr. zákoníku], a aplikační praxe před tímto dnem, kdy se vycházelo např. i z orientačních a doporučujících hodnot obsažených v pokynech obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně 1 a v závazných pokynech policejního prezidenta. 2 1 Pokyny obecné povahy poř. č. 6/2000, č. 2/2006 a č. 1/2008. 2 Jednalo se o závazné pokyny č. 39/1998, kterým se upravuje postup příslušníků Policie České republiky při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií, č. 64/2001, kterým se upravuje postup vyšetřovatelů Policie České republiky a příslušníků Policie České republiky při odhalování a dokumentování 2

V Příloze č. 2 Přehled stanovisek nižších státních zastupitelství k problematice rozsahů u drogových trestných činů jsou uvedena vyjádření krajských státních zastupitelství včetně obsahu podnětu Krajského státního zastupitelství v Ostravě z 18. 1. 2010, v Příloze č. 3 Stanovisko společně vypracované odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a Národní protidrogovou centrálou ze dne 11. 3. 2010 je zahrnuto stanovisko důležité především pro postup Policie České republiky v těchto případech. Příloha č. 4 Přehled vybrané judikatury uvádí podrobnější výtah významných rozhodnutí Nejvyššího soudu i jiných vyšších soudů vztahujících se k výkladu pojmu především větší rozsah v ustanoveních 187 odst. 2 písm. a) nebo rovněž 187a odst. 2 tr. zák. 1961. Z kontextu je zřejmé, že se jedná zpravidla o rozhodnutí interpretující tento zákonný znak podle úpravy účinné před dnem 1. 1. 2010. Vzhledem k tomu, že z důvodové zprávy k návrhu trestního zákoníku [a to z obou verzí, jež byly v letech 2004 až 2009 postupně projednávány oběma komorami Parlamentu ČR] v žádném případě neplyne, že by zákonodárce usiloval o zásadní zmírnění trestního postihu drogové trestné činnosti (vyjma jisté dílčí diferenciace drog na tvrdé a měkké a rozlišení pěstování pro sebe a výroby pro jiného), je nutné vzít při posuzování pojmů vztahujících se k rozsahu plně v úvahu i judikaturu týkající se právní úpravy účinné před Novým rokem 2010. Je zjevné, že zatím nejde o problematiku, k níž by měl analytický a legislativní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zatím dostatek poznatků, ale současně je považováno za nezbytné vyslovit i za této situace zobecňující a sjednocující názory, zejména pro potřeby dalšího postupu nižších státních zastupitelství. Nebylo možné v žádném případě zvolit variantu 1. pokyn obecné povahy ( 12 odst. 1 zákona o státním zastupitelství), vzhledem k tomu, že by taková úprava nutně byla zatím velice nepřesvědčivá a věcně nepodložená, ale ani variantu 2. výkladové stanovisko ( 12 odst. 2 zákona o státním zastupitelství), se zřetelem k tomu, že také vydání stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství vyžaduje splnění určitých pojmových předpokladů, mezi něž patří zejména zevrubná znalost všech podstatných eventualit rozhodování státních zástupců v souvislosti s podáním obžaloby nebo jiným rozhodnutím, jímž přípravné řízení končí. Shromáždění takových podkladů je nadto pojmově možné za určité období, které není přehnaně krátké (doba jen nevýrazně přesahující jedno čtvrtletí se nejeví dostačující). Přistupuje skutečnost, že ve vztahu k dané problematice nejde zdaleka jen o rozhodování státních zástupců, ale především soudů. Postup soudů přitom nelze prostřednictvím stanovisek podle 12 odst. 2 zákona o státním zastupitelství usměrňovat; tato možnost existuje jen ve formě velmi zprostředkovaného ovlivňování skrze postupy státních zástupců (a zde zase chybí potřebná protiprávních jednání souvisejících s drogovou kriminalitou, č. 102/2003, kterým se upravuje činnost Policie České republiky v souvislosti s drogovou kriminalitou, č. 86/2006, kterým se upravuje činnost Policie České republiky v souvislosti s drogovou kriminalitou, a č. 55/2009, kterým se upravuje činnost Policie České republiky v souvislosti s drogovou kriminalitou. 3

suma poznatků, jak už bylo zmíněno). Nebylo možno uplatnit ani variantu 3. podnět předsedkyni Nejvyššího soudu k tomu, aby navrhla Nejvyššímu soudu zaujetí stanoviska k výkladu zákona nebo jiného právního předpisu ( 12 odst. 4 zákona o státním zastupitelství), protože dosud opatřená soudní rozhodnutí sice naznačují nejednotný postup a rozhodování soudů, což je jinak podmínka, která pro učinění takového podnětu musí být splněna, ale skutkový stav v jednotlivých věcech, jak byl soudy zjištěn, se poměrně výrazně odlišuje. Zde je však třeba opakovaně zmínit skutečnost, že již nejméně v jedné trestní věci bylo podáno dovolání nejvyšší státní zástupkyní, takže je zřejmé, že v poměrně krátké době bude možno získat právní názor alespoň některého senátu Nejvyššího soudu. Lze pokládat za chybu, že dovolání nebylo podáno ve více věcech. Za dané situace přicházelo tedy v úvahu pouze vypracování 4. metodického návodu. Ten ovšem zachycuje aktuální stav ke dni svého zpracování, nečiní si ambici zcela zásadně ovlivnit aplikační praxi nižších státních zastupitelství, na druhé straně by se měl stát jistým orientačním východiskem a vodítkem pro postup státních zástupců, jednak při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, tak a to zejména při podávání obžalob v jednotlivých trestních věcech. Takto bude možno dosáhnout toho, že bude možno opatřit další, dosud absentující, širší poznatky o aplikační praxi státních zastupitelství a soudů. Teprve pak by připadalo v úvahu realizovat některou z výše uvedených jiných alternativ. 4

II. Zásady posuzování znaků větší rozsah, větší rozsah vůči dítěti, větší rozsah vůči dítěti mladšímu než patnáct let, značný rozsah a velký rozsah, u trestných činů podle ustanovení 283 až 286 trestního zákoníku Drogové trestné činy uvedené v citovaných ustanoveních trestního zákoníku představují formu kriminality, jež se vyznačuje vysokou mírou závažnosti; tomu také odpovídají i trestní sazby odnětí svobody uvedené v příslušných ustanoveních zvláštní části trestního zákoníku jak v základních, tak i v kvalifikovaných skutkových podstatách. Z trestně politického hlediska se považuje za nejzávažnější trestná činnost uvedená v 283 tr. zákoníku, tedy výroba, dovoz, vývoz, průvoz, nabídka, zprostředkování, prodej nebo jiný způsob opatření jinému, než je tu uveden, látek zahrnutých do výčtu v tomto ustanovení. Následuje výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu. Teprve potom lze zmínit držení a přechovávání, případně pěstování v podobě samozásobitelství, a to s rozlišením tzv. měkkých a tvrdých drog. Rozsah větší, značný a velký, a to v případě rozsahu většího i jen vůči dětem ( 126 tr. zákoníku) nebo dětem mladším než patnáct let, půjde li o skutkovou podstatu podle 283 tr. zákoníku (v ostatních případech se znak větší rozsah vyskytuje samostatně) vyjadřují stupně závažnosti drogového trestného činu. Znak ve větším rozsahu, ve značném rozsahu a ve velkém rozsahu, pokud jde o první uvedený znak, i jen vůči dětem nebo dětem mladším než patnáct let, jde li o prvně jmenovanou skutkovou podstatu trestného činu [v ostatních případech je tento znak upraven samostatně), jsou znaky kombinující prvky kvalitativní a kvantitativní; nic na tom nemění skutečnost, že prvky kvantitativní převažují prvky kvalitativní lze i zde pokládat za velice důležité. Tam, kde lze rozsah a obsah pojmu v konkrétním případě vyjádřit v penězích, je možno se obdobně řídit hledisky uvedenými v 138 odst. 1 tr. zákoníku (srov. k tomu i rozh. č. 20/2002 I. Sb. rozh. tr. ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle 240 tr. zákoníku). V některých případech však obsah takového pojmu nelze redukovat jen na peněžní částku (jako příklad pak aktuální první vydání vědeckého komentáře k trestnímu zákoníku, Šámal, P. a kol., na s. 1266 I. dílu uvádí trestný čin neoprávněného podnikání podle 251 tr. zákoníku). Mezi takové případy však jednoznačně spadají i všechny skutkové podstaty drogových trestných činů; ještě mnohem více to platí ohledně těch kvalifikovaných skutkových podstat, jež znak rozsahu [většího] dávají do souvislosti k tomu, že byl spáchán čin vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než patnáct let. Postup, kdy se omezuje trestnost v případech znaků větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah, a to v případě znaku větší rozsah i vůči dětem nebo dětem mladším než patnáct let, výlučně na kvantitativní hlediska, aniž by byla v potřebné míře zohledněna i jiná 5

hlediska kvalitativní povahy, je nejen nezákonný, protože odporuje mj. 12 odst. 1 tr. zákoníku, ale je v rozporu i s Listinou základních práv a svobod. Tento závěr podporuje i v Příloze č. 4 zmiňované rozh. č. 1/2006 Sb. rozh. tr.: Závěr o naplnění znaku spočívajícího ve spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ve větším rozsahu podle 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. [1961] je nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení 187 odst. 1 tr. zák., a to i s ohledem na druh a kvalitu této látky. Současně je však třeba podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimž je např. opatřil, prodal nebo pro ně přechovával, případně i jiné skutečnosti. Poukázat je v této souvislosti i na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 564/02 [ASPI ID JUD32845CZ] v jeho odůvodnění se kromě jiného zmiňuje: Trestní zákon [1961] v ustanovení 187 odst. 1 nestanoví, jaké množství omamné či psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo prekursoru se vyžaduje ke spáchání tohoto trestného činu. Z účelu tohoto ustanovení vyplývá, že k trestnímu postihu stačí jakékoliv množství takové látky. Vždy je však třeba z hlediska stupně nebezpečnosti činu pro společnost [závažnosti] posuzovat konkrétní okolnosti případu, zejména druh a účinnost konkrétní látky, zejména zda zjištěné množství v daném případě a v jaké intenzitě bylo způsobilé ovlivnit psychiku člověka nebo ohrozit jeho život. Stěžovatel byl uznán vinným, že se trestného činu podle 187 odst. 1 trestního zákona dopustil ve větším rozsahu. Tento pojem vyjadřuje kvantitativní i kvalitativní hledisko při nedovolené manipulaci či přechovávání omamných a psychotropních látek a jedů ve svém celku a míru ohrožení života a zdraví jejich uživatelů. Z hlediska naplnění této okolnosti je proto zcela zásadní jasně prokázat množství a druh účinných látek a četnost osob, jejichž potřebu mohly potenciálně uspokojit. Právní věta citovaného nálezu pak obecně uvádí: Mezi principy řádného a spravedlivého procesu, vylučující libovůli při rozhodování, patří povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, a to v trestním řízení (v případě rozsudku) způsobem zakotveným v ustanovení 125 tr. řádu; pokud z odůvodnění nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé, pak odůvodnění nevyhovuje zákonným hlediskům a je v podstatě nepřezkoumatelné. Problematiku rozsahů není možné nepřípustně zjednodušovat propočty prováděnými podle různých tabulek, které se nezřídka uměle uvádějí v soulad s úpravou v základních skutkových podstatách drogových trestných činů, pokud se tam užívá znaku v množství větším než malém [tento znak se pak objevuje i v kvalifikovaných skutkových podstatách, a to v souvislosti s tím, že čin je namířen proti dětem nebo dětem mladším než 6

patnáct let, naproti tomu jak je třeba zvlášť zdůraznit nejde o znak základní skutkové podstaty trestného činu podle 283 odst. 1 tr. zákoníku]. Zde je nutné vzít v úvahu, že trestnost v rovině základních skutkových podstat (s některými výjimkami ohledně zmiňovaných případů i kvalifikovaných skutkových podstat) je na základě a v mezích zákona [a tedy v souladu s principy již naznačenými na základě zmocňovacího ustanovení obsaženého v 289 tr. zákoníku] blíže vymezena v citovaném nařízení vlády č. 467/2009 Sb., případně v dalších vládních nařízeních takto vydaných. Jestliže zde nastal jistý dílčí posun, pokud jde o hodnoty omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících pro účely trestního zákoníku [v tabulce zahrnuté do Přílohy 2 k citovanému vládnímu nařízení jsou uvedeny v posledním sloupci vpravo nejmenší množství účinné látky ve formě volné báze, jež musí být obsaženo ve směsi, dosahující svou hmotností množství větší než malé" dané drogy, specifikované jejím obecným názvem pokud je látka obsažena ve formě soli, platí pro určení jejího nejmenšího účinného množství, jež musí být obsaženo ve směsi, dosahující svou hmotností množství větší než malé" dané drogy, specifikované jejím obecným názvem standardní přepočet podle molekulární hmotnosti], neznamená to ještě, že by obdobným způsobem měl nastat stejný posun při posuzování znaků rozsahu u kvalifikovaných skutkových podstat těchto trestných činů. Je nutné vzít v úvahu např. i to, že základní skutková podstata trestného činu podle 283 odst. 1 tr. zákoníku vůbec s pojmem množství větší než malé nepracuje, jednoduše proto, že uvedený znak vůbec neobsahuje. K hodnotám uvedeným v citovaném vládním nařízení by bylo možno pak přihlížet jen velice omezeně, aplikace zásady subsidiarity trestní represe [principu ultima ratio ] podle 12 odst. 2 tr. zákoníku zde může přicházet v úvahu zcela výjimečně. Zde je nezbytné v potřebné míře zohlednit zásadní fakt, že jak plyne z textu důvodové zprávy, ale i z vyjádření ministrů spravedlnosti a poslanců, dále též z nejrůznějších pramenů doktrinálních, zejména učebnic a komentářů vyjma diferenciace drog u držení a přechovávání pro vlastní potřebu, případně pěstování výlučnou formou samozásobitelství nenastalo žádné podstatné zmírnění postihu drogové trestné činnosti. Není možné tedy předpokládat, že by v důsledku posunu hodnot, který se nadto týká pouze ustanovení 284 odst. 1 a 2 a 285 odst. 1 a 2 tr. zákoníku, bylo možno vůbec uvažovat o zásadním nárůstu hodnot u znaků vztahujících se k rozsahu u všech těchto trestných činů. Nelze se rovněž ztotožnit s tvrzením, že všechny hodnotové pojmy v trestním zákoníku musí být vykládány jednotně. Takový závěr odporuje nejen Listině základních práv a svobod a trestnímu zákoníku, ale i logice trestněprávní úpravy, představuje nepřípustné zjednodušení pojmů a kategorií trestního práva hmotného. 7

Jednotlivé skutkové podstaty drogových trestných činů, jestliže uvádějí pojmy vztahující se k rozsahu, a to v případě většího rozsahu i vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než patnáct let, je třeba při hodnocení naplnění výše uvedených znaků posuzovat diferencovaně, a to s rozlišením na následující kategorie případů [členění případů je provedeno od nejzávažnějších k nejméně závažným jde li o skutkové podstaty zařazené do shodného odstavce, byť v rámci různých pododstavců písm. a), b), atd., lze z toho dovodit, že z hlediska typové závažnosti činu se jedná o případy v zásadě rovnocenné]: 1. Velký rozsah uvedený jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, 2. a) Značný rozsah uvedený jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, b) Větší rozsah vůči dítěti mladšímu patnácti let jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku 3. a) Značný rozsah výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 286 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, b) Větší rozsah výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu vůči dítěti jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 286 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. 4. 5. a) Značný rozsah neoprávněného přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 284 odst. 4 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 284 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku 8

b) Značný rozsah nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 285 odst. 4 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 285 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku c) Větší rozsah neoprávněného přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 284 odst. 3 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 284 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku d) Větší rozsah nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 285 odst. 3 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 285 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku Při posuzování výše uvedených typových případů ad 1. 5. lze provádět vnitřní diferenciaci, a to následujícím způsobem: 1. Velký rozsah uvedený jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a 2. a) Značný rozsah uvedený jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, b) Větší rozsah vůči dítěti mladšímu patnácti let jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku Zohlední se zejména: Obecně Kvantifikační stupně činu [větší vůči dětem nebo dětem mladším než 15 let, značný, velký]. Specificky 3 členění. kritéria I. VII. se posuzují současně, nejde o hierarchické 3 Jak uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu [senátu 8 Tdo bezprostředně po publikaci na webových stránkách www.nsoud.cz bude tento metodický návod aktualizován] trestný čin podle 283 tr. zákoníku dopadá na všechny omamné a psychotropní látky, které se od sebe liší co do povahy i účinků. Tato jedinečnost každého 9

I. Druh látky nebo jedu s možným rozlišením jednotlivých druhů látek uvedených v 283 odst. 1 tr. zákoníku podle závažnosti, zdravotních a společenských dopadů a možných následků. II. Kvalita látky vyjádřená účinným množstvím, případně hledisky obdobnými. III. Množství látky. IV. Intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala, a počet osob [u dětí mladších než 15 let srov. zvláštní hlediska níže] V. Výše peněžní částky, kterou za takto vyráběnou či distribuovanou látku nebo jed pachatel buď utržil, nebo utržit měl a mohl. VI. Délka doby, po níž pachatel s uvedenými látkami nebo jedy neoprávněně nakládal. VII. Okolnosti vztahující se ke konkrétnímu způsobu provedení činu [zejména z hlediska forem jednání uvedených v odstavci 1, jejich četnosti apod.] A u dětí, případně dětí mladších než 15 let navíc: VIII. Způsobilost množství látky k použití pro více osob (dětí nebo dětí mladších než 15 let). IX. Kvalita uvedené látky nebo jedu v souvislosti se zvláštními vlastnostmi dětí nebo dětí mladších než 15 let X. Konkrétní způsob provedení činu vztahující se k zvláštním vlastnostem dětí nebo dětí mladších než 15 let XI. Věk dítěte či dětí mladších než 15 let a XII. Jejich počet. druhu těchto látek neumožňuje pro všechny stanovit jednotnou hranici pro jednotlivé výše rozsahů. Východiskem je proto jen jejich vymezení na základě souhrnu všech vymezených hledisek, jež budou zvažována s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci. Jen tak bude možné určit rozsah, v jakém se pachatel činu v konkrétní věci dopustil, protože vždy půjde o posuzování různých skutečností, které budou vykazovat v každé věci jinou intenzitu. 10

Jsou li kritéria uvedená výše pod I. VII. a u dětí a dětí mladších než 15 let pod VIII. XII. v rovnováze [žádné z těchto hledisek či kritérií nelze přehnaně zdůrazňovat na úkor jiného či naopak omezovat jeho použitelnost ve prospěch jiného], teprve pak může sehrát určitou roli tabulka [její hodnoty jsou jen rámcové a doporučující]: Množství větší než malé* Větší rozsah Větší rozsah vůči Značný rozsah Velký rozsah dítěti nebo dítěti ml. 15 let Metamfetamin 2 g 4 10 g** 15 50 g 100 250 g 4 7 g*** Marihuana 15 g 50 75 g** 250 375 g 1500 1875 g 45 75 g*** Hašiš 5 g 20 25 g** 80 125 g 500 625 g 15 25 g*** Kokain 1 g 2 5 g** 9 25 g 50 125 g 1,5 3 g*** Heroin 1,5 g 3 7,5 g** 9 37,5 g 75 187,5 g 2 4,5 g*** XTC 4 tbl. 15 20 tbl.** 80 100 tbl. 400 500 tbl. 10 20 tbl.*** Houby 40 ks 120 200 ks** 600 1000 ks 3000 5000 ks 80 150 ks*** Komentář k tabulce: Tabulka je založena jednak na diferencovaném posuzování jednotlivých druhů drog, a to i ve vztahu k níže uvedené tabulce týkající se trestných činů podle 284 a 285 tr. zákoníku, kdy v tabulce vztahující se k trestnému činu podle 283 tr. zákoníku, jsou uvedeny hodnoty zásadně nižší, jednak i na zohlednění skutečnosti, že trestný čin byl spáchán ve větším rozsahu vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než 15 let. Hodnoty jsou v tabulce uvedeny v rozpětí, aby umožňovaly náležité uvážení všech 11

rozhodných okolností. Pokud jde o účinné množství psychotropní látky, kterou musí příslušný druh drogy obsahovat, aby šlo o větší rozsah [jako obecně formulovaný znak, jenž se ovšem do kvalifikovaných skutkových podstat u tohoto trestného činu nepromítá] nebo o větší rozsah vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než 15 let, o značný nebo velký rozsah, jde tu o kvalitativní aspekt [bod II. kritérií shora] a nelze tu mechanicky provádět přepočet analogicky podle hodnot v tabulce (ve vztahu k hodnotám zahrnutým do Přílohy č. 2 k vládnímu nařízení č. 467/2009 Sb.) ta zohledňuje především aspekt kvantitativní. Údaje z tabulky se uplatní zásadně subsidiárně, až poté, co bude zjištěno, že ostatní kritéria uvedená výše jsou zastoupena v dané trestní věci v zásadě ekvivalentně. *Znak větší než malé není zákonným znakem základní skutkové podstaty u tohoto trestného činu, uvedeno pouze pro orientaci. Není proto vyloučeno, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu [viz ostatní kritéria uvedená shora] bude možno shledat znak větší rozsah vůči dítěti nebo větší rozsah vůči dítěti mladšímu než 15 let i při množstvích blížících se množství většímu než malému v prvním sloupci tabulky, tedy hodnotách poměrně nízkých. **Uvedeno jen pro účely porovnání a vyjádření vztahu k tomuto znaku chránícímu děti a děti mladší než 15 let, protože o zákonný znak tu nejde. *** Byl li trestný čin spáchán ve větším rozsahu vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než 15 let, lze se výrazně odchýlit od hodnot v tabulce především směrem dolů [nelze do všech důsledků předjímat konkrétní trestní věci týkající se dětí nebo dětí mladších 15 let]. 3. a) Značný rozsah výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 286 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, b) Větší rozsah výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu vůči dítěti jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 286 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Vezmou se v úvahu zejména následující hlediska [kritéria I. VI. se posuzují současně, nejde o hierarchické členění]: I. Množství a II. Kvalita předmětů určených k nedovolené výrobě III. Jejich množství, IV. Druh a V. Kvalita látky, jež mohla nebo měla být pomocí takových předmětů vyráběna, VI. Zvláštní okolnosti vztahující se ke způsobu provedení činu. 12

Vůči dítěti se dále přiměřeně použijí hlediska uvedená pod VIII. XII. shora. Tabulka uvedená výše se tu dá použít pouze přiměřeně. 4. 5. a) Značný rozsah neoprávněného přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 284 odst. 4 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 284 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku a b) Značný rozsah nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 285 odst. 4 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 285 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku a c) Větší rozsah neoprávněného přechovávání omamné a psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 284 odst. 3 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 284 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku d) Větší rozsah nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku jako znak kvalifikované skutkové podstaty v 285 odst. 3 tr. zákoníku vztahující se k oběma základním skutkovým podstatám v 285 odst. 1 [privilegovaná trestnost oproti odst. 2] a odst. 2 [přísnější trestnost oproti odst. 1] tr. zákoníku Zohlední se zejména: Obecně Kvantifikační stupně činu [větší, značný, velký]. Specificky [kritéria I. IV. se posuzují současně, nejde o hierarchické členění]: 13

I. Druh látky, jedu nebo rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku s možným rozlišením jednotlivých druhů látek uvedených v 283 odst. 1 tr. zákoníku podle závažnosti, zdravotních a společenských dopadů a možných následků. II. Kvalita látky, jedu nebo rostliny vyjádřená účinným množstvím, případně hledisky obdobnými. III. Množství látky. IV. Délka doby, po níž pachatel uvedené látky, jedy nebo rostliny, přechovával nebo pěstoval. Jsou li kritéria uvedená výše pod I. IV. v rovnováze [žádné z těchto hledisek či kritérií nelze přehnaně zdůrazňovat na úkor jiného či naopak omezovat jeho použitelnost ve prospěch jiného], teprve pak může sehrát určitou roli tabulka [její hodnoty jsou jen rámcové a doporučující]: Množství větší než malé Větší rozsah Značný rozsah Velký rozsah* Metamfetamin 2 g 8 10 g 40 50 g 200 250 g Marihuana 15 g 75 g 375 g 1875 g Hašiš 5 g 25 g 125 g 625 g Kokain 1 g 4 5 g 20 25 g 100 125 g Heroin 1,5 g 6 7,5 g 30 37,5 g 150 187,5 g XTC 4 tbl. 20 tbl. 100 tbl. 500 tbl. Houby 40 ks 180 200 ks 900 1000 ks 4500 5000 ks Komentář k tabulce: I v tomto případě je tabulka založena na diferencovaném posuzování jednotlivých druhů drog, a to i ve vztahu ke shora uvedené tabulce týkající se trestného činu podle 283 tr. zákoníku. Hodnoty jsou v tabulce uvedeny v rozpětí, aby umožňovaly náležité uvážení všech rozhodných okolností. Pokud jde o účinné množství psychotropní látky, kterou musí příslušný druh drogy obsahovat, aby šlo o větší rozsah nebo o větší rozsah vůči dítěti nebo dítěti mladšímu než 15 let, o značný nebo velký rozsah, jde tu o kvalitativní aspekt [bod II. kritérií shora] a 14

nelze tu mechanicky provádět přepočet analogicky podle hodnot v tabulce (ve vztahu k hodnotám zahrnutým do Přílohy č. 2 k vládnímu nařízení č. 467/2009 Sb.) ta zohledňuje výlučně aspekt kvantitativní. Údaje z tabulky se uplatní zásadně subsidiárně, až poté, co bude zjištěno, že ostatní kritéria uvedená výše jsou zastoupena v dané trestní věci ekvivalentně. *Nejde o zákonný znak trestného činu, uvedeno pouze pro účely porovnání s hodnotami uvedenými v předcházející tabulce. 15

Příloha č. 1 Přehled rozhodnutí soudů týkající se znaků rozsahu u drogových trestných činů Soudy se s výkladem pojmů vztahujících se k rozsahu u skutkových podstat trestných činů z oblasti drogové kriminality prozatím vypořádávaly většinou v souvislosti s odůvodněním postupu podle 2 odst. 1 tr. zákoníku při uplatněné, pro pachatele příznivější právní kvalifikaci. Prakticky vždy vyjádřily jen názor na možný výklad pojmů vztahujících se k množství drogy, aniž by takový názor přímo ovlivnil rozhodnutí ve věci, neboť projednávané množství drogy povětšinou výrazně převyšovalo jakkoliv stanovené kvantitativní hranice (mimo pojmu velkého rozsahu ). Přesto existují již přinejmenším dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR: 8 Tdo 204/2010 z 4. 3. 2010 Závěr o naplnění znaku spočívajícího ve spáchání trestného činu ve větším rozsahu podle 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. 1961 je bezpochyby nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní látky, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení 187 odst. 1 tr. zák. Zmíněný pojem však nelze zužovat toliko na množství (objem nebo hmotnost) příslušné látky (drogy), ale je nutné posoudit, zda z celkového hlediska došlo k rozsáhlejšímu naplnění (tedy ve větším rozsahu) skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák. Vedle kvantitativního vyjádření omamné nebo psychotropní látky nutno brát na zřetel též její druh a kvalitu a zohlednit i další okolnosti, za nichž byl čin spáchán, tedy zejména dobu, po kterou pachatel s uvedenými látkami nakládal, počet osob, jimž je např. opatřil, prodal, pro ně přechovával, případně i další poznatky charakterizující způsob páchání činu. Všechna zmíněná hlediska charakterizující nejen kvantitativně, ale i kvalitativně zákonný znak ve větším rozsahu se tedy mohou v různé míře uplatnit vedle sebe, protože vyjadřují různé stránky nebezpečnosti nelegální výroby, držení a dalšího nakládání s drogami a jedy (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 280/2005, publikované pod č. 1/2006 Sb. rozh. tr. aj.). 8 Tdo 1415/2009 z 16. 12. 2009 Závěr o naplnění znaku spočívajícího ve spáchání trestného činu ve větším rozsahu podle 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. je bezpochyby nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení 187 odst. 1 tr. zák., a to i s ohledem na druh a kvalitu látky. Současně je však nutné podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl čin spáchán, tedy zejména dobu, po kterou pachatel s uvedenými látkami nakládal, počet osob, jimž je např. opatřil, prodal, pro ně přechovával, případně i další okolnosti, jak na to ostatně upozorňuje i dovolatel. Uvedený výklad je přitom zcela zřejmý z dikce citovaného ustanovení, které stanoví jako 16

jeden z možných předpokladů pro posouzení kvalifikované varianty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů situaci, když pachatel spáchá čin uvedený v 187 odst. 1 tr. zák. ve větším rozsahu. Zákonodárce zde zcela jednoznačně neomezil užití zmíněného znaku kvalifikované skutkové podstaty na větší množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, ale použil obecnější vyjádření v podobě většího rozsahu činu. Zmíněný pojem proto nelze zužovat toliko na množství (objem nebo hmotnost) příslušné látky (drogy), ale je nutné posoudit, zda z celkového hlediska došlo k rozsáhlejšímu naplnění (tedy ve větším rozsahu) skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák. To vyplývá i ze skutečnosti, že tento trestný čin je zařazen do hlavy čtvrté zvláštní části trestního zákona mezi trestné činy obecně nebezpečné, pro které je typické, že je jimi ohrožen široký okruh chráněných hmotných i nehmotných statků. Všechna zmíněná hlediska charakterizující zákonný znak ve větším rozsahu se tedy mohou v různé míře uplatnit vedle sebe, protože vyjadřují různé stránky nebezpečnosti nelegální výroby, držení a dalšího nakládání s drogami a jedy (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 280/2005, 6 Tdo 620/2003 aj.). Dále nutno zmínit ještě tato rozhodnutí: Například Krajský soud v Ostravě, ve svém rozhodnutí ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 6 To 36/2010, uvádí, že právní kvalifikaci jednání soud posoudil s přihlédnutím k nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, s tím, že použil klíč, jenž se odvíjí od násobku pěti, který se použije v případě pervitinu při stanovení množství větší než malé (2 g) a množství většího rozsahu (10 g). Kvalifikační moment uvedený v 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku tedy předpokládá množství nejméně 50 g. Ke stejným či obdobným úvahám dospěly ve svých rozhodnutích také Okresní soud v Ostravě ze dne 9. 2. 2010, sp. zn. 3 T 171/2009, ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 12 T 190/2009, a rovněž Okresní soud ve Strakonicích ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 18 T 226/2009. Shodně Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 34 T 29/2010, uznal na vinu zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku ve vztahu ke skutku obžalovaného, který v období od ledna do 9. 12. 2009 vyráběl pomocí amatérsky sestavené aparatury tzv. českou cestou metamfetamin zvaný pervitin, a to 400 g pervitinu, a který dále, mimo jiné také jiné osobě v 21 případech, celkem za 84.000, Kč prodával tento pervitin. 400 g metamfetaminu představuje značný rozsah (v relaci, kdy více než 2 g je množství větší než malé a již dvacetipětinásobné množství více než 50 g, což představuje nejméně 251 dávek, představuje značný rozsah), neboť přesahuje množství větší než malé dvěstěkrát. S ohledem na to, že ustanovení zákona č. 40/2009 Sb. je pro obžalovaného 17

příznivější, soud v souladu s 2 odst. 1 tohoto zákoníku, trestnou činnost posuzoval podle pozdějšího zákona. Krajský soud v Českých Budějovicích v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 17 T 31/2009, a rozhodnutí ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. 4 To 157/2010, naproti tomu uvádí, že za účinnosti trestního zákona č. 140/1961 Sb. bylo za množství větší než malé považováno 10 dávek pervitinu po 50 mg nebo 0,5 g pervitinu. Od 1. 1. 2010 v souvislosti s výše uvedeným nařízením vlády je to více jak 2 g pervitinu. Novou právní úpravou tedy došlo k čtyřnásobnému navýšení nejmenšího množství této drogy. Do konce roku 2009 se za větší rozsah považovalo 200 dávek pervitinu po 50 mg nebo 10 g pervitinu. Tento znak by měl být naplněn při stejném poměru, tedy při zjištění nejméně 800 dávek po 50 mg nebo 40 g pervitinu. Okresní soud v Olomouci v rozhodnutí ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 2 T 327/2009, konstatoval, že za značný rozsah v případě pervitinu pokládá množství 15 g, aniž by tento údaj blíže rozvedl. Ke stejnému pojmu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 8. 3. 2010, sp. zn. 31 T 185/2009, zmiňuje, že pokud bylo nutno v minulé úpravě za větší rozsah považovat asi 200 dávek pervitinu po 50 mg, pak podle jeho názoru je třeba nyní pokládat za značný rozsah v souladu s jediným výkladovým pravidlem, které se v trestním zákoníku vztahuje právě jen na výši škody ( 138 odst. 1 tr. zákoníku), množství nejméně desetkrát vyšší, neboť spodní hranice značné škody je desetkrát vyšší než spodní hranice větší škody. Prakticky shodný přístup zvolilo rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. 34 T 13/2009 metoda desetinásobku, jež by se měla postupně (v příslušných kvantitativních poměrech) vztahovat na všechny znaky upínající se k pojmům rozsah v případě skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 tr. zákoníku. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 25 T 15/2009, jednání obžalovaného, který po blíže nezjištěnou dobu, nejméně od roku 2003 do 16. 6. 2008, prodal jiným osobám, celkem nejméně za částku 80.000, Kč, minimálně 80 g drogy pervitin, právně posoudil jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle 283 odst. 1 tr. zákoníku; podmínky k použití odstavce 2 písm. c) neshledal. Městské státní zastupitelství v Praze má za to, že znak ve větším rozsahu podle 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. 1961 by byl naplněn [a to s přihlédnutím k počtu dávek, dobu páchání a počet osob, kterým byla droga pervitin prodána či bezplatně poskytnuta], soud však aplikoval právní úpravu, která byla pro obžalovaného příznivější ( 2 odst. 1 tr. zákoníku). Dosud nepravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 24 T 60/2009, bylo rozhodováno ve věci několika obžalovaných, kteří byli uznáni vinnými mj. i pomocí k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a 18

psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. 1961, kdy ale se jednalo o prodej léku Nurofen Stopgrip za účelem výroby pervitinu, v množství 6.222.528 tablet krát 4,5 mg metamfetaminu, tj. 28,001376 kg. Toto množství metamfetaminu čítající přes 28 kg pak podle stanoviska soudu několikanásobně převyšuje i stanovený velký rozsah této zakázané látky, který činí více než 250 g směsi, jak vyplývá ze stanoviska k určování kvalifikačních znaků Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2010. Toto byl jeden ze dvou důvodů pro předložení věci Vrchnímu soudu v Praze [který příslušnost Městského soudu v Praze k projednání a rozhodnutí věci neshledal], když s ohledem na nařízení vlády č. 467/2009 Sb., které stanoví množství větší než malé u jedů, psychotropních a omamných látek, a s ohledem na skutečnost, že ustanovení nové právní úpravy by pro obžalovaného nemělo být příznivější, pak by rozhodující soud měl zřejmě aplikovat namísto 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku s trestní sazbou 8 až 12 let, dříve platný 187 tr. zák. 1961. Ve věci bylo podáno odvolání státním zástupcem právě z důvodu, že nebylo dovozeno též pachatelství trestného činu podle 187 tr. zák. 1961. Krajský soud v Ústí nad Labem v řízení o odvolání v trestní věci proti obžalovanému, který prodal jiným osobám celkem nejméně 170 g pervitinu, oproti Okresnímu soudu v Liberci neshledal naplnění znaku ve značném rozsahu, byť by jinak tento znak dán byl [jednání bylo spácháno před nabytím účinnosti trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.], protože v době spáchání činu nebyl obžalovaný vystaven nebezpečí, že se trestné činnosti dopustí za okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedené v 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Posouzení činu podle přísnějšího ustanovení trestního zákoníku by porušilo právo obžalovaného na obhajobu již od počátku trestního stíhání (předchozí právní úprava obdobně formulovanou kvalifikovanou skutkovou podstatu neznala). Poněkud zvláštní povahu má další rozhodnutí, a to Krajského soudu v Praze ve věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 2 T 112/2009 [sp. zn. Krajského soudu v Praze 11 To 28/2010]. Týká se vypěstování moderní, nákladnou a sofistikovanou technologií vysoce prošlechtěného kultivaru rostliny konopí, následného jeho sklízení a úprav, přičemž bylo zajištěno 85 zelených vzrostlých rostlin o výšce 40 50 cm, 720 sazenic o výšce 10 cm, 575 rostlin zbavených listů a většího množství upraveného sušeného konopí, již ve formě marihuany, sušené směsi listů, květů a stonku rostliny Cannabis, s vysokým obsahem THC, značně převyšujícím 0,3 % aktivní látky, s tím, že listové části zajištěných rostlin obsahovaly 393,7 g účinné látky delta 9 THC. Krajský soud jinak při právním posouzení věci dospěl k právnímu názoru, že s ohledem na ustanovení 2 odst. 1 tr. zák. musí být použita právní kvalifikace podle trestního zákona 1961, protože by přicházelo v úvahu i posouzení jednání obžalovaného podle 183 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. účinné množství látky více než 52krát převyšovalo množství pokládané podle předchozí úpravy za větší rozsah. 19

Příloha č. 2 Přehled stanovisek nižších státních zastupitelství k problematice rozsahů u drogových trestných činů Krajské státní zastupitelství v Ostravě již ve svém podnětu ze dne 18. 1. 2010 uvedlo, že v obvodech okresních státních zastupitelství spadajících do jeho příslušnosti se názory na jednotlivé kvalifikační momenty vztahující se k pojmům rozsah natolik odlišují, že je nezbytné je alespoň pro dobu do vydání rozhodnutí s judikatorním významem sjednotit. Ve svých úvahách ohledně obsahu používaných pojmů vychází z faktu, že důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku nikde nedeklaruje vůli zákonodárce zmírnit postih dealerů drog. Trestní zákoník v 283 shodně s 187 trestního zákona 1961 sankcionuje odnětím svobody v rozmezí od dvou do deseti let jednání popsaná v odstavcích 2. Z toho lze dovodit, že považuje jednání tam popsaná za typově stejně závažná, a že rozhodnutí a výklady týkající se znaku větší rozsah v 187 odst. 2 tr. zákona 1961 lze vztáhnout též na pojem ve značném rozsahu v 283 odst. 2 trestního zákoníku se zohledněním zvýšení hodnoty množství většího než malého v nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Pokud jde o znak ve větším rozsahu, je na místě jej zařadit jako hodnotu ležící mezi množstvím větším než malým stanoveným nařízením vlády č. 467/2009 Sb. a pojmem ve značném rozsahu, a to zřejmě blíže k hodnotě množství větší než malé s ohledem na skutečnost, že se má ve vztahu k 283 tr. zákoníku jednat o látku poskytnutou osobě mladší 18, resp. 15 let, u níž ohrožení vznikem závislosti a zdravotních následků je podstatně zvýšeno. Za této situace toto krajské státní zastupitelství navrhuje stanovit obsah pojmu větší rozsah jako dvojnásobek množství většího než malého. Násobkem základní hodnoty, tj. množství většího než malé by pak měl být stanoven i obsah pojmu velký rozsah. Dále konstatuje, že část soudců Okresního soudu v Ostravě zastává stanovisko, že všechny hodnotové pojmy týkající se rozsahu je nutno v rámci celého trestního zákoníku vykládat zásadně shodně, a pokud jsou v případě způsobení škody uvedené hodnoty postaveny na desetinásobku, je nutno tento princip zachovat přibližně stejný i v případě drog. Toto hledisko, použité v ustanovení 138 trestního zákoníku při stanovení výše škody a prospěchu, nepovažuje Krajské státní zastupitelství v Ostravě pro stanovení kvalifikačních momentů větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah za adekvátní, byt' by užité pojmy (větší škoda, značná škoda, škoda velkého rozsahu) mohly k analogii 138 tr. zákoníku svádět. Takový postup by totiž znamenal neodůvodněné snížení trestního postihu dealerů drog, včetně zkracování jim uložených trestů, což zřejmě cílem zákonodárce nebylo. Soudci odvolacích senátů Krajského soudu v Ostravě pak dne 14. 1. 2010 zaujali stanovisko, že za kvalifikační znak mezi jednotlivými pojmy budou považovat pětinásobek s tím, že vyšší násobek by vzhledem k následkům užívání drog a společenské škodlivosti byl nepřiměřeně mírný. Toto stanovisko bylo sděleno všem soudcům činným v obvodu působnosti Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem k tomu, že pojmy větší, značný a velký 20

rozsah vyjadřují nejen hmotnost (drogy), ale i jinou hodnotu či (účinné) množství a nebylo by vhodné, aby jejich výklad byl odlišný, bylo státním zástupcům činným v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě doporučeno, aby toto stanovisko Krajského soudu v Ostravě do doby vydání sjednocujícího stanoviska či vydání rozhodnutí s judikaturním významem respektovali. Městské státní zastupitelství v Praze vypracovalo materiál Metodické stanovisko k aplikaci ustanovení 283 tr. zákoníku s přihlédnutím k dikci ustanovení 284 tr. zákoníku ve vztahu k nejběžnějším typům drog výklad znaků ve větším rozsahu, ve značném rozsahu a ve velkém rozsahu. Tento písemný materiál tvoří Přílohu č. 5 tohoto metodického návodu. Na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové proběhla dne 19. 3. 2010 pracovní porada státních zástupců krajského a okresních státních zastupitelství specializujících se na drogovou trestnou činnost, za účasti pracovníků Krajského ředitelství Policie ČR Královéhradeckého a Pardubického kraje a Národní protidrogové centrály expozitury Hradec Králové. Na poradě byly přijaty následující závěry: 1. Při posuzování a stanovení většího rozsahu se bude vycházet z dosavadní judikatury, tj. dosavadní judikatura bude i nadále akceptována a množství drogy (bude li zjištěna její hmotnost) se nebude ani podle nové právní úpravy zvyšovat. 2. Ke stanovení hranice množství drogy určující právní kvalifikaci jednání (tj. množství větší než malé, větší rozsah, značný rozsah, velký rozsah ) se bude vycházet z násobků pěti, výchozím množstvím je množství větší než malé stanovené u jednotlivých drog v příloze č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb. 3. U všech omamných a psychotropních látek platí výše uvedený násobek pěti shodně. 4. V hraničních případech budou jako další rozhodná kritéria posuzovány další okolnosti páchané trestné činnosti, zejména počet předávek, doba páchání, počet ohrožených osob, kvalita drogy, s tím, že není vyloučeno, aby i při nižším zjištěném množství drogy v důsledku těchto dalších kritérií byla věc právně kvalifikována přísněji, než by bylo právní posouzení jinak odpovídající zjištěnému množství drogy. 5. Množství účinné látky nebude s výjimkou množství většího než malého u dalších zákonných znaků (tzn. větší rozsah, značný rozsah, velký rozsah) zvažováno. 6. V případě, že nebude stanoveno přesné množství drogy na jednu dávku, bude se vycházet z ustálené praxe a průměrného množství drogy na jednu dávku užívanou odběrateli této drogy jako z minimální hodnoty (množství) jedné dávky. V souladu s těmito závěry byla posléze vytvořena následující tabulka: Orientační hmotnosti drogy pro určení právní kvalifikace (v g) 21

OPL množství větší než malé větší rozsah značný rozsah velký rozsah orientační průměrná dávka pervitin 2 < 10 50 250 0,2 kokain 1 < 5 25 125 0,2 heroin 1,5 < 7,5 37,5 187,5 0,2 marihuana 15 < 75 375 1875 1,5 Tabulka zpracovaná Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem po diskusi s Krajským soudem v Ústí nad Labem vychází z hodnot stanovených v příloze 1 pokynu obecné povahy poř. č. 6/2000 (posléze zrušen pokynem obecné povahy č. 1/2008, jenž obsahoval v příloze 2 shodné hodnoty některých omamných a psychotropních látek a ten byl pak zrušen pokynem obecné povahy č. 8/2009 bez náhrady), porovnává s hodnotami stanovenými nařízením vlády č. 467/2009 Sb. a v jejich poměru pak stanovuje hodnoty drog ve větším a značném rozsahu [neuvažuje tedy zatím o velkém rozsahu ] následovně [zkratka POP odkazuje na zrušené pokyny obecné povahy, NV na nařízení vlády č. 467/2009 Sb.]: 22

Množství větší než malé Větší rozsah Značný rozsah (x10) Pervitin POP 0,5 g (10 dávek) 10g (x20) 1 dávka 0,05g NV 2 g 40 g 400 g účinná látka NV 0,2g, HCl 0,72g 4 g, HCl 14,4 g 40 g, HCl 144 g Heroin POP 0,15 g (5 dávek) 1,5g (x10) 1 dávka 0,03g NV 1,5 g 15g 150 g účinná látka NV 0,2 g, HCl 0,22g 2g, HCl 2,2g 20 g, HCl 22 g THC POP 0,3 THC (10 dávek 7,5 THC (x25) 1 dávka 0,03THC NV marihuana 15 g sušiny 375 g sušiny 3 750 g sušiny Hašiš 5 g 125 g 1 250 g účinná látka NV marihuana 1,5 g 37,5 g 375 g NV Hašiš 1 g 25 g 250 g MDMA (extáze) POP 1 MDMA báze (10d.) 24 MDMA báze 1 dávka 0,1 NV 4 tabl. (0,4g) 96 tabl. (9,6g) 960 tablet (96g) MDMA báze účinná látka NV 0,34 g, HCl 0,4 g 8,14 g, HCl 9,6 g 81,6 g, HCl 96 g Kokain POP 0,25 kokain HCl (5 d.) 5 kokain HCl (x20) 1 dávka 0,05 HCl NV 1 g NV 20 g 200 g účinná látka NV 0,54 g, HCl 0,6 g 10,8 g, HCl 12 g 108 g, HCl 120 g Psylocybin POP 0,05 g (5 dávek) 3 g (x60) 1 dávka 0,01 g NV 40 hub (0,05 úč. látky) 2400 hub 24 000 hub účinné látky 3 g úč. látky 30 g úč. látky 23

Příloha č. 3: Stanovisko společně vypracované odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a Národní protidrogovou centrálou ze dne 11. 3. 2010 Národní protidrogová centrála a odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra uvádějí, že otázkou zůstává, zda je možné ve vztahu k pojmům větší, značný a velký rozsah vytvořit tabulku, která by postihla všechna kritéria určující jednotlivé pojmy. Dosavadní aplikační praxe si totiž s doposud vyskytujícím se pojmem větší rozsah poradila bez větších potíži a judikatura k němu rovněž zaujala jednotné stanovisko. Avšak pokud se jedná o současnou situaci, zdá se, že aplikační praxe je ve vztahu k pluralitě pojmů označujících různé stupně rozsahu poněkud nejistá a přivítala by návod či pomůcku, kterou by bylo možné při právní kvalifikaci použít alespoň pro základní orientaci. Samotný obsah pojmu rozsah (a jeho jednotlivé kvantifikační stupně větší, značný a velký) je totiž tvořen neuzavřeným souhrnem dílčích kritérií. Jedná se tedy o kvantitativní i kvalitativní parametry jednání pachatele, přičemž množství látky, se kterým bylo neoprávněně nakládáno, bude jistě jedním z nejvýznamnějších prvků. Nelze rovněž zjednodušeně zaměňovat pojem rozsah za pojem prospěch a pouze aplikovat výkladové pravidlo uvedené v 138 tr. zákoníku. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá ze znění ustanovení 283 tr. zákoníku, které pojem rozsah i prospěch používá na odlišných místech, a tak předpokládá jejich významovou odlišnost. Účelem níže uvedené tabulky je poskytnout základní návod pro posouzení, o který ze shora uvedených kvalifikační momentů se může v konkrétním případě jednat. Z důvodu rozlišení míry škodlivosti jednotlivých látek bylo jako základní východisko při konstrukci tabulky zvoleno množství větší než malé uvedené u jednotlivých kontrolovaných látek v příloze č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb. a v nařízení č. 454/2009 Sb., které určuje, co se považuje za větší množství u látek s anabolickým a jiným hormonálním účinkem. Za koeficient odlišující jednotlivé kvalifikační momenty byl, dle praktických poznatků o společenské škodlivosti těchto látek a výrazně negativnímu účinku jejich užívání, v případě většího rozsahu zvolen vždy pětinásobek vládním nařízením stanoveného množství většího než malého (většího množství v případě anabolik). Značný rozsah je potom stanoven jako pětinásobek množství, které lze považovat za větší rozsah a konečně velký rozsah je opět stanoven jako pětinásobek množství považovaného za značný rozsah. U nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek se tedy jedná o následující hodnoty (obdobné schéma lze pak podle společného stanoviska aplikovat i u ostatních kontrolovaných látek): 24