ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Transkript

1 *UOHSX0078H6E* UOHSX0078H6E ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0326/2015/VZ-20915/2015/543/MPr Brno: 31. července 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem je zadavatel Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín, ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín při zadávání veřejné zakázky UTB Dodávka notebooků 2, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 1 odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č a oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 2 odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č , rozhodl takto: I. Zadavatel Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín se při zadávání veřejné zakázky UTB Dodávka notebooků 2 dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když

2 Č. j.: ÚOHS-S0326/2015/VZ-20915/2015/543/MPr neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava Moravská Ostrava uzavřena dne a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětné části zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 1 odesláno k uveřejnění dne pod ev. č II. Zadavatel Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín se při zadávání veřejné zakázky UTB Dodávka notebooků 2 dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s ustanovením 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na svém profilu kupní smlouvu na část veřejné zakázky č. 1 uzavřenou dne s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava Moravská Ostrava do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do , ale uveřejnil ji až po uplynutí zákonné lhůty dne III. Zadavatel Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín se při zadávání veřejné zakázky UTB Dodávka notebooků 2 dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 2 v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO , se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Brno Židenice uzavřena dne a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětné části zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 2 odesláno k uveřejnění dne pod ev. č IV. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí se zadavateli Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, ukládá pokuta ve výši ,- Kč (deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 2

3 Č. j.: ÚOHS-S0326/2015/VZ-20915/2015/543/MPr I. Zadávací řízení ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO , se sídlem nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín (dále jen zadavatel ), podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), odeslal výzvu k podání nabídek ze dne na veřejnou zakázku UTB Dodávka notebooků 2 zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 1 odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č (dále jen část veřejné zakázky č. 1 ) a oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 2 odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne pod ev. č (dále jen část veřejné zakázky č. 2 ). 2. Předmětem veřejné zakázky, který zadavatel vymezil v bodu 5. zadávací dokumentace, byla dodávka notebooků pro potřeby UTB ve Zlíně, v rozsahu a souladu se zadávací dokumentací. 3. Předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činila ,- Kč bez DPH, ( ,- Kč včetně DPH), přičemž předpokládaná hodnota části veřejné zakázky č. 1 činila ,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota části veřejné zakázky č. 2 činila ,- Kč bez DPH, jak zadavatel uvedl v bodu 4. zadávací dokumentace. 4. Dne byla mezi zadavatelem a Z + M Partner, spol. s r.o., IČO , se sídlem Valchařská 3261/17, Ostrava Moravská Ostrava (dále jen Z + M Partner, spol. s r.o. ) uzavřena kupní smlouva na část veřejné zakázky č. 1, přičemž kupní cena činila částku ,- Kč bez DPH ( ,97 Kč včetně DPH). 5. Dne byla mezi zadavatelem a C SYSTEM CZ a.s., IČO , se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, Brno Židenice (dále jen C SYSTEM CZ a.s. ) uzavřena kupní smlouva na část veřejné zakázky č. 2, přičemž kupní cena činila částku ,- Kč bez DPH (98 978,- Kč včetně DPH). 6. Na základě doručeného podnětu a po přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) pochybnosti, zda zadavatel postupoval při plnění uveřejňovacích povinností v předmětné veřejné zakázce v souladu se zákonem. Na základě této skutečnosti zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0326/2015/VZ/543/MPr. II. Průběh správního řízení 7. Účastníkem správního řízení je podle 116 zákona zadavatel. 8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0326/2015/VZ /2015/543/MPr ze dne , který zadavatel obdržel téhož dne, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

4 9. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0326/2015/VZ-13063/2015/543/MPr ze dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. 10. Ke zjištěním Úřadu, uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS- S0326/2015/VZ-13062/2015/543/MPr ze dne , se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne doručeném Úřadu dne Usnesením č. j. ÚOHS-S0326/2015/VZ-14497/2015/543/MPr ze dne určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. III. Vyjádření zadavatele ze dne Dne obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne , ve kterém zadavatel zejména odkazuje na své vyjádření ze dne , které zaslal Úřadu v souvislosti s podnětem vedeným v téže věci. Ve vyjádření zadavatele ze dne je především uvedeno, že k uveřejnění dokumentů po zákonné lhůtě došlo, avšak nikoliv vlivem úmyslu zadavatele zatajit informace či dokumenty ze zadávacího řízení. Zadavatel konstatoval, že v době, kdy byly smlouvy pro obě části veřejné zakázky podepsány druhou stranou, bylo těsně před vánočními svátky a dokumenty byly zadavateli doručeny v době, kdy již jeho zaměstnanci čerpali řádnou dovolenou a nemohli tak učinit nutné kroky k tomu, aby byly zachovány lhůty stanovené zákonem. Zadavatel dále uvedl, že domnělá porušení zákona mají pouze administrativní a informativní charakter a nemohlo jejich vlivem dojít k ovlivnění výsledku zadávacího řízení. 13. Zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S11/05-151/1098/05-SH ze dne , ve kterém Úřad mimo jiného uvedl: S ohledem na skutečnost, že zadavatel nečinil další úkony v procesu zadávání veřejné zakázky z důvodu čerpání dovolené zaměstnanci zadavatele v období vánočních svátků, konstatuje orgán dohledu v souvislosti s šetřeným případem, že se nejednalo o nesplnění povinnosti stanovené zákonem, které by ovlivnilo, nebo mohlo ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. 14. Zadavatel podotkl, že neuveřejnění příslušných dokumentů bylo zhojeno z vlastní iniciativy zadavatele ihned po opětovném nástupu příslušných pracovníků do práce, tj. dříve, než byl zadavatel upozorněn ze strany některého z kontrolních orgánů. 15. Zadavatel dále uvedl, že poskytovatel dotace konstatoval porušení zákona a celková výše dotace byla krácena. 16. Zadavatel má za to, že jeho postup při uveřejňování neměl v šetřeném případě dopad na transparentnost zadávacího řízení a účel zákona, tj. publicita výsledku zadávacího řízení a zpřístupnění dat pro statistické účely, byl naplněn. 17. Vzhledem ke všemu výše uvedenému zadavatel žádá o benevolenci při udělení případné sankce. IV. Závěry Úřadu 18. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého účastníkem řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, 4

5 že zadavatel nesplnil své uveřejňovací povinnosti související s předmětnou veřejnou zakázkou, k čemuž uvádí následující. V. Relevantní ustanovení zákona 19. Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 20. Podle 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. 21. Podle 26 odst. 5 zákona zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu ( 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. 22. Podle 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen Úřad pro publikace ), ke statistickým účelům. 23. Podle 98 odst. 1 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. 24. Podle 98 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení 13 odst. 4 tím není dotčeno. 25. Podle 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen vyhlášení ), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy. 26. Podle 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. 27. Podle 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od 5

6 skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne Kč bez DPH, b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d). VI. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 28. V bodu 4. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činila částku ,- Kč bez DPH ( ,- Kč včetně DPH), přičemž předpokládaná hodnota části veřejné zakázky č. 1 činila ,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota části veřejné zakázky č. 2 činila ,- Kč bez DPH. 29. Na straně 1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že zakázka je zadávána v souladu s 21 odst. 1 písm. f) zákona a 38 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení. K tomu Úřad doplňuje, že jak vyplývá z 26 odst. 5 zákona, i když se v šetřeném případě jednalo v návaznosti na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky o veřejnou zakázku malého rozsahu, zadavatel zvolil postup dle 38 zákona a tudíž se na jeho postup při zadávání veřejné zakázky aplikuje postup platný pro podlimitní veřejnou zakázku. 30. Z kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 1 vyplývá, že smlouva byla mezi zadavatelem a Z + M Partner, spol. s r.o. uzavřena dne Podle oddílu VI.4) Datum odeslání tohoto oznámení oznámení o zadání zakázky uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení pro část veřejné zakázky č. 1 odesláno k uveřejnění dne Z profilu zadavatele vyplývá, že export dokumentu kupní smlouva č. 1 obsahující kupní smlouvu pro část veřejné zakázky č. 1 byl proveden dne Z kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 2 vyplývá, že smlouva byla mezi zadavatelem a C SYSTEM CZ a.s., uzavřena dne Podle oddílu VI.4) Datum odeslání tohoto oznámení oznámení o zadání zakázky uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení pro část veřejné zakázky č. 2 odesláno k uveřejnění dne VII. K postavení zadavatele 35. Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle 2 zákona. 36. Podle 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 6

7 37. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně. 38. Z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 zveřejněné na internetové adrese vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ). Za účelem zjištění, zda zadavatel uspokojuje potřeby veřejného zájmu, vycházel tudíž Úřad, mimo jiné, i ze zákona o vysokých školách. 39. Podle 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. 40. Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. 41. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle 2 odst. 2 písm. d) zákona, je dále podstatné ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, konkrétně z Tab. 5 Zdroje financování UTB v roce 2014 veřejné 7

8 prostředky, zadavateli bylo v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky a ze zahraničí poskytnuto ,- Kč, z toho ,- Kč tvořily prostředky plynoucí z veřejných rozpočtů České republiky a ,- Kč tvořily veřejné prostředky ze zahraničí. Prostředky poskytnuté přes kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily částku ,- Kč. Z Tab. 2 Výkaz zisku a ztráty sumář za UTB výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014 vyplývá, že celkové výnosy zadavatele činily v rámci hlavní činnosti částku ,- Kč a v rámci hospodářské/doplňkové činnosti částku ,- Kč, z čehož provozní dotace činily částku v rámci hlavní činnosti ve výši ,- Kč a v rámci hospodářské/doplňkové činnosti částku ve výši ,- Kč. Vzhledem k právě řečenému má Úřad za prokázané, že v předmětném roce (tj. v roce 2014) byl subjektem, jenž zadavatele převážně financoval, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, coby veřejný zadavatel podle 2 odst. 1 písm. a) zákona, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v 2 odst. 2 písm. d) zákona. 42. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnická osoba, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. Úřad konstatuje, že zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách. VIII. Obecně k veřejné zakázce rozdělené na části 43. Jak již Úřad uvedl v bodu 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jedná se v šetřeném případě o veřejnou zakázku, u které zadavatel využil zákonné možnosti stanovené v 98 odst. 1 zákona, a veřejnou zakázku rozdělil na části ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona. 44. Obecně Úřad ve vztahu k veřejné zakázce rozdělené na části ve smyslu 98 odst. 1 zákona uvádí, že je nutno reflektovat zákonnou úpravu ustanovení 98 odst. 4 zákona, ze kterého vyplývá, že u veřejných zakázek rozdělených na části se povinnosti zadavatele vztahují na každou jednotlivou část veřejné zakázky samostatně. Z právě uvedeného je nutno vyvodit závěr, že v případě porušení povinností zadavatele dojde k porušení zákona vzhledem ke každé jednotlivé části veřejné zakázky samostatně. IX. Obecně k výroku I. až III. rozhodnutí 45. Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má tudíž povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s 146 zákona, a to na formuláři Oznámení o zadání zakázky dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (EU) č. 842/2011 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/ Úřad v dalším konstatuje, že transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze tehdy, jestliže veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, 8

9 jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly ze strany zadavatelů uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Platí, že zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mimo jiného za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Informace shromážděné na podkladě předmětných uveřejňovacích povinností jsou následně využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku. I proto mají zadavatelé obecně povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se konkrétní veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek. Úřad přitom dodává, že důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih. X. K výroku I. rozhodnutí 47. Úřad považuje za prokázané, že zadavatel dne uzavřel s Z + M Partner, spol. s r.o., kupní smlouvu na část veřejné zakázky č Úřad má dále za prokázané, že oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne Pro naplnění požadavků 83 odst. 1 věty první zákona, je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v 83 odst. 1 zákona. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v 146 odst. 1 písm. a) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel nesplní všechny uvedené podmínky, pak nedodrží povinnost stanovenou v 83 odst. 1 zákona resp. v 146 odst. 1 zákona. Byť se jedná o postup zadavatele, který následuje až po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, nelze jeho důležitost zlehčovat, neboť cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky, a to nejen kontroly ze strany Úřadu, ale rovněž ze strany širší veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 50. Z výše uvedených údajů (viz body 47 a 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o zadání části veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek po 38 dnech ode dne uzavření smlouvy. 51. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen oznámení o zadání zakázky odeslat k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy na předmětnou část veřejné zakázky (tj. od ), tedy do , avšak učinil tak až dne (po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky 9

10 neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy. Pro úplnost Úřad uvádí v souladu se zněním 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ve kterém je uvedeno, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona), že uvedená lhůta počíná podle právní úpravy obsažené v 122 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ), dnem následujícím po skutečnosti rozhodné pro její počátek (zde dnem následujícím po dni uzavření smlouvy, tj. dnem ). Z ust. 122 odst. 1 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (zde připadl poslední den lhůty na , tj. na svátek). S ohledem na výše uvedené byl zadavatel povinen odeslat k uveřejnění oznámení o zadání zakázky nejpozději dne Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., uzavřena dne a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětné části zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 1 odesláno k uveřejnění dne pod ev. č Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. XI. K výroku II. rozhodnutí 53. Jak již Úřad uvedl výše, z dokumentace o veřejné zakázce mimo jiného vyplývá, že zadavatel dne uzavřel s Z + M Partner, spol. s r.o., kupní smlouvu na část veřejné zakázky č Z profilu zadavatele vyplývá, že export dokumentu kupní smlouva č. 1 obsahující kupní smlouvu pro část veřejné zakázky č. 1 byl proveden dne Z výše uvedených údajů lze dovodit, že zadavatel uveřejnil na svém profilu kupní smlouvu na část veřejné zakázky č. 1 po 22 dnech ode dne uzavření smlouvy. 56. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen uveřejnit na svém profilu celé znění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření (tj. od ), tedy do , avšak učinil tak až dne (po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení 147a odst. 1 písm. a) zákona a ustanovení 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil smlouvu vztahující se k části veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele do 15 dnů od data uzavření smlouvy. V souvislosti s počítáním času upraveným občanským zákoníkem Úřad na tomto místě plně odkazuje na bod 51 odůvodnění tohoto rozhodnutí. 57. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s ustanovením 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu kupní smlouvu na část veřejné zakázky č. 1 10

11 uzavřenou dne s vybraným uchazečem Z + M Partner, spol. s r.o., do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do , ale uveřejnil ji až po uplynutí zákonné lhůty dne Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. XII. K výroku III. rozhodnutí 58. Úřad považuje za prokázané, že zadavatel dne uzavřel s C SYSTEM CZ a.s., kupní smlouvu na část veřejné zakázky č Úřad má dále za prokázané, že oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 2 bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne Jak již Úřad uvedl v bodu 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí (na jehož celé znění rovněž odkazuje), pro naplnění požadavků 83 odst. 1 věty první zákona, je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v 83 odst. 1 zákona, kdy současně musí být naplněna i přistupující třetí podmínka, která je vyjádřena v 146 odst. 1 písm. a) zákona. 61. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o zadání části veřejné zakázky č. 2 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek po 20 dnech ode dne uzavření smlouvy. 62. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen oznámení o zadání zakázky odeslat k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy na předmětnou část veřejné zakázky (tj. od ), tedy do , avšak učinil tak až dne (po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení 83 odst. 1 zákona, když oznámení o zadání zakázky neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od data uzavření smlouvy. 63. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 2 v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., uzavřena dne a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětné části zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo pro část veřejné zakázky č. 2 odesláno k uveřejnění dne pod ev. č Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. 64. K odkazu zadavatele na rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S11/05-151/1098/05-SH ze dne , ve kterém je mimo jiného uvedeno, že se nejednalo o nesplnění povinnosti stanovené zákonem, které by ovlivnilo, nebo mohlo ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek Úřad konstatuje, že k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona postačuje pouhé nesplnění konkrétní uveřejňovací povinnosti ukládané zákonem, bez ohledu na možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v souvislosti se shora řečeným dále uvádí, že jde-li o následky správního deliktu, 11

12 trestněprávní doktrína je definuje, jako ohrožení nebo porušení zájmu, které jsou jeho objektem, tj. zájmů, k jejichž ochraně zákonná skutková podstata správního deliktu slouží. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 Afs 106/ ). Úřad konstatuje, že při úvaze o naplnění materiální stránky deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není poměřován zájem chráněný zákonem, resp. jinými ustanoveními zákona, nýbrž zájem, který je chráněn předmětným ustanovením 120 odst. 1 písm. b) zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení v zákonem stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je současně zásadní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. 65. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený zákonem. Na rozdíl od 120 odst. 1 písm. a) zákona, kdy je potřeba k naplnění skutkové podstaty správního deliktu splnění tří kumulativních podmínek (nedodržení postupu podle zákona; tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy), v případě deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním zveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky atd., neboť k naplnění skutkové podstaty tohoto deliktu dojde pouhým neuveřejněním, resp. uveřejněním v rozporu se zákonem. Úřad proto uzavírá, že shora předestřená argumentace zadavatele je pro rozhodnutí věci zcela irelevantní. XIII. Uložení sankce 66. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí následující. 67. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 68. Ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 do 15 dnů od uzavření smlouvy, ke kterému došlo dne , ale odeslal ho až po uplynutí zákonné lhůty dne , tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) zákona a v ustanovení 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu kupní smlouvu na část veřejné zakázky č. 1 do 15 dnů od uzavření smlouvy, ale uveřejnil ji až po uplynutí zákonné lhůty dne a tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení 83 odst. 1 zákona v návaznosti na 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 2 do 15 dnů od uzavření smlouvy, 12

13 ke kterému došlo dne , ale odeslal ho až po uplynutí zákonné lhůty dne Podle 121 odst. 3 zákona (ve znění zákona do ) odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 70. Podle 121 odst. 3 zákona (účinného od ) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 71. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy pro pachatele příznivější. 72. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který Úřad obdržel dne , přičemž správní řízení sp. zn. S0326/2015/VZ bylo zahájeno dne Ke spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona došlo den po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění dne , den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele dne a den po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část veřejné zakázky č. 2 k uveřejnění dne Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla. 73. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 74. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/ ze dne nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/ ze dne ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/ ze dne a č. j. 8 As 17/ ze dne ). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 13

14 75. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty. 76. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). 77. V daném případě se zadavatel v části veřejné zakázky č. 1 i v části veřejné zakázky č. 2 dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za které lze v souladu s 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do ,- Kč. Jak vyplývá z kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 1 uzavřené s Z + M Partner, spol. s r.o., cena části veřejné zakázky č. 1, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem ,97 Kč včetně DPH. Z kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 2 uzavřené s C SYSTEM CZ a.s., vyplývá, cena části veřejné zakázky č. 2, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem ,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty činí v rámci obou částí veřejné zakázky částku ve výši ,- Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že všechny správní delikty jsou stejně závažné, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání správních deliktů uložit, je ,- Kč. 78. V předmětném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí (neodesláním oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy). Spáchání správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku II. (neuveřejněním kupní smlouvy na část veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy) a spáchání správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku III. tohoto rozhodnutí (neodesláním oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 2 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy), vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 79. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 80. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/ ze dne vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno 14

15 s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná a nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. Ve stejném rozsudku je dále uvedeno, že úvaha Úřadu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na danou věc. 81. Požadavky na odůvodnění výše pokuty byly rovněž uvedeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 51/ ze dne , kde soud konstatoval, že řádné odůvodnění ukládané sankce v případě správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného postihu. 82. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení 121 odst. 2 zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnost, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti. 83. Ke způsobu, respektive okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v šetřeném případě je především nutné zdůraznit, že zadavatel neodeslal oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy (viz výrok I. tohoto rozhodnutí). Tato okolnost má pro posouzení závažnosti jednání zadavatele zásadní vliv a celé jednání zadavatele je nutné posuzovat v celém kontextu, nikoliv izolovaně. Neodeslání oznámení o zadání zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek nelze posuzovat pouze v kontextu, že nebyla splněna povinnost administrativního charakteru, ale je nutné ji posuzovat tak, že včasným neodesláním oznámení o zadání zakázky došlo k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek. 84. Za polehčující shledal Úřad okolnost, že zadavatel dodatečným zveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení naplnil účel zákona a učinil tak v relativně krátkém časovém úseku (do jednoho měsíce) ode dne uzavření smlouvy. Zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení tedy dodatečně zveřejnil, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dodatečným zveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení, přestože tak bylo učiněno až po uplynutí zákonné lhůty, byl alespoň částečně naplněn účel předmětného ustanovení zákona, kterým je především zachování následné veřejné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky. 85. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu spáchání dalších správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí. 86. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty. 15

16 87. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad obecně uvádí, že uveřejňovací delikty nepředstavují ve většině případů nejzávažnější porušení zákona. Úřad v souvislosti s šetřeným případem konstatuje, že se zadavatel s ohledem na okolnosti a důsledky porušení zákona neodesláním oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy dopustil správního deliktu, jehož stupeň závažnosti není nepatrný. 88. Důsledkem neodeslání oznámení o zadání zakázky pro část veřejné zakázky č. 1 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě bylo, že zadavatel zcela neumožnil dosažení efektivní a včasné kontroly vynakládání veřejných prostředků. 89. Pro úplnost Úřad uvádí, že zohlednění nesplnění uveřejňovací povinnosti zadavatele z důvodu čerpání dovolené ze strany zaměstnanců zadavatele v období vánočních svátků není možné, jelikož právní úprava v oblasti veřejných zakázek nepřipouští benevolenci s odkazem na konkrétní svátky roku v návaznosti na nárok zaměstnanců na dovolenou. 90. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Z výroční zprávy o hospodaření zadavatele v roce 2014 (uvedené na mimo jiného vyplývá, že celkový hospodářský výsledek byl kladný a dosáhl výše tis. Kč. S ohledem na uvedenou skutečnost nelze považovat uloženou pokutu za likvidační, popř. v tomto smyslu nespravedlivou. 91. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne , ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. 92. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty v hodnotě Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby), jakkoliv se může jevit jako relativně nízká v poměru k maximálně možné výši pokuty, kterou by Úřad mohl uložit, naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. 93. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech 16

17 okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. 94. Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zákon, rozhodl Úřad tak, jak vyplývá z výroku IV. tohoto rozhodnutí, neboť nápravy protiprávního stavu nelze dosáhnout jinak. 95. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda otisk úředního razítka Obdrží Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 17