Zpravodaj SOVDS 2 DUBEN 22 Vydavatel: Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov (SOVDS) při České společnosti ornitologické (ČSO) Redaktor: Ing. Ivo Hertl, Ph.D. hertl@atlas.cz
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Obsah Úvodem... 2 Co dělat, setkáme-li se s nelegálním pronásledováním dravců... 3 Budka pro sýčka a její umístění... 6 Celoplošný monitoring dravců a sov Orel královský (Aquila heliaca)... 8 Luňák červený (Milvus milvus)... 9 Luňák hnědý (Milvus migrans)... Moták lužní (Circus pygargus)... 2 Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)... 4 Raroh velký (Falco cherrug)... 5 Sova pálená (Tyto alba)... 6 Sýček obecný (Athene noctua)... 2 Monitoring dravců a sov na vybraných lokalitách Moták pochop (Circus aeruginosus)... 2 Káně lesní (Buteo buteo)... 22 Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)... 23 Výr velký (Bubo bubo)... 25 Sýc rousný (Aegolius funereus)... 26 Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)... 3
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Úvodem Právě jste otevřeli další číslo Zpravodaje SOVDS. Kromě tradičních zpráv o činnosti jednotlivých pracovních týmů tentokrát na úvod obsahuje dva žhavé příspěvky. První se věnuje ptačí kriminalitě a druhý diskutuje problematiku ochrany sýčků. Zprávy o činnosti jednotlivých pracovních týmů jsou řazeny ve dvou skupinách, první obsahuje druhy monitorované celoplošně a druhá dravce a sovy monitorované na vybraných lokalitách. Setkání Skupiny se uskutečnilo 4.2.22. Na základě shromážděných dat za rok 2 byly jednotlivými koordinátory prezentovány výsledky sledování jednotlivých druhů dravců a sov. Ivo Hertl Audiogalerie SOVDS Novinkou letošního roku na webových stránkách Skupiny (www.sovds.info) je zřízení galerie hlasů. Jejím cílem není konkurovat stávajícím projektům typu nahrávek Ing. Pelze na CD Sovy Evropy, které obsahuje typické hlasy všech evropských druhů sov v perfektní kvalitě. Audiogalerie byla zřízena především pro prezentování méně častých hlasů našich sov zachycených například při dlouhodobém automatickém nahrávání prostřednictvím diktafonů. Při něm jsou občas nalezeny neurčené hlasy, které touto formou nabízíme k veřejné diskuzi. Vložení nových záznamů a komentářů ke stávajícím nahrávkám probíhá zatím e-mailovou formou na adresu hertl@atlas.cz. Napište také, máte-li zájem být informováni o nově vložených nahrávkách. Ivo Hertl Výzva autorům Vítáme krátké články s problematikou ochrany a výzkumu dravců a sov pro 3. číslo Zpravodaje SOVDS. Jeho vydání je předpokládáno na jarní období roku 23 a bude obsahovat zprávy jednotlivých pracovních týmů za rok 22. Krátké příspěvky posílejte elektronicky redaktorovi, formou se snažte přiblížit příspěvku Co dělat, setkáme-li se s nelegálním pronásledováním dravců, nicméně striktní formátování není vyžadováno a bude provedeno při sestavování Zpravodaje jeho redakcí. Ivo Hertl 2
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Co dělat, setkáme-li se s nelegálním pronásledováním dravců Václav HLAVÁČ, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Zdeněk VERMOUZEK vaclav.hlavac@nature.cz Při terénní práci se stále často setkáváme s nelegálním pronásledováním ptáků. Může jít o cílený útok na daný druh dravce (lov jestřábů v bažantnicích nebo ze strany chovatelů drůbeže a holubů) nebo se dravci mohou stát nechtěnou obětí (otravy orlů, kteří pozřeli otrávené návnady nalíčené původně na lišky, vydry či krkavcovité ptáky). K nejčastějším formám těchto nezákonných aktivit patří: trávení (zejména karbofuranem); zástřely dospělých nebo mláďat; použití želez; použití jestřábích košů a dalších pastí; vybírání mláďat z hnízd nebo ničení hnízd s vejci či mláďaty. Všechny zjištěné případy je třeba vždy předávat příslušným orgánům k řešení. I když je jejich objasněnost obecně velmi nízká, neměli bychom určitě rezignovat. Neoznámením nezákonného jednání bychom se totiž ocitli v roli toho, kdo toto jednání kryje. Navíc i pouhé vyšetřování má svůj efekt. Policie (pokud dělá, co dělat má) dokumentuje stopy, sepisuje protokoly, vyslýchá lidi ve vesnici viníka to jistě musí znervózňovat. Určitě ani starostovi a jiným lidem v obci není příjemné, že se u nich něco takového děje. Tento prvek veřejné ostudy lze posílit ještě medializací. Ta je u případů, kdy je nezákonnost prokázána, zřejmě nejúčinnějším preventivním opatřením. K odhalení viníka sice nepřispěje, ale jemu i těm, kteří o jeho skutku vědí, stejně jako případným příznivcům těchto postupů, se dává jasně najevo, že byl porušen zákon, že to někdo sleduje a že společnost takové jednání odsuzuje. Medializace případů může navíc mobilizovat veřejnou kontrolu, tzn. podnítit veřejnost, aby si podobných situací a podezřelého chování všímala a upozorňovala na ně. To je velmi potřebné, protože poučených odborníků je v terénu nedostatek. Aby mělo vyřešení případu alespoň nějakou naději na úspěch, je velmi důležité správné vyhodnocení situace přímo v terénu a volba správného postupu bezprostředně po nálezu. Co tedy dělat v případě, kdy v terénu učiníme nález, u kterého máme podezření na nezákonné jednání? Nejdříve bychom se měli zamyslet, zda máme pro svoji domněnku nějaké argumenty. Nález mrtvého ptáka může být sice podezřelý, ale v řadě případů nebude příčina úhynu zjevná. Pro základní orientaci může pomoci následující přehled: 3
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Podezření na otravu: nález dvou a více mrtvých zvířat na jednom místě; nález ptáka v typické křeči (většinou orla, káně, krkavce); mrtvý dravec v blízkosti újedi; mrtvý dravec v oblasti známé používaním otrávených návnad; mrtvé zvíře (králík, slepice, ryby) na neobvyklém místě (na poli), na těle mrtvý hmyz ( je-li v blízkosti posed či kazatelna, může se jednat o újeď na divočáky tam ovšem bude hmyz živý ). Podezření na zástřel (postřelení): mrtvý dravec v blízkosti posedu; mrtvý dravec s typickým poškozením letek a rýdovacích per po zásahu broky; poraněný, letu neschopný dravec ve volné krajině (nejde-li o úraz elektrickým proudem nebo po srážce s autem). Podezření na použití želez (nesahat holou rukou prověřit dřevěnou tyčkou, větví apod.): nález návnady na exponovaných, vyvýšených místech (mimo dosah psů), u samoty s drůbeží, v blízkosti bažantnice apod. Podezření na jestřábí koš nebo jinou past: nález holuba v kleci. Při nálezu mrtvého dravce zakrytého trávou, větvemi nebo pohozeného v křoví je potřeba prohledat důkladněji okolí. Pokud se mrtvý nebo poraněný dravec nachází v blízkosti linky vedení vysokého napětí, půjde spíše o úraz elektrickým proudem. Je vysoce žádoucí, aby i takovéto případy byly dokumentovány a u každého bylo zaznamenáno datum, lokalita, druh mrtvého ptáka a typ sloupu (nejlépe doložen fotografií). Údaj je pak ale ještě potřeba poskytnout dále, např. zveřejnit ve Faunistické databázi ČSO (avif.birds.cz) nebo poslat jednomu z autorů tohoto příspěvku. Pokud mrtvý dravec leží u silnice či železnice, mohl být sražen autem či vlakem. Velmi důležité je při podezřelém nálezu postupovat uvážlivě, na místě samém se pohybovat co nejméně a s ničím raději nehýbat při snaze odhalit všechny detaily dojde totiž často ke zničení stop, které by mohly být využity pro objasnění případu. ORNITOLOG NENÍ DETEKTIV! Vyšetřování proto nechme těm, kdo jsou v této věci vyškoleni. Podstatná je například přesná poloha ptáka, vzdálenější stopy a řada dalších věcí. Proto je vhodné vždy již z větší vzdálenosti pořídit fotodokumentaci (stačí i z mobilního telefonu). S uhynulým zvířetem nebo návnadou zásadně nemanipulujeme jednak můžeme zničit cenné stopy, jednak to může být i nebezpečné (používané jedy se mohou vstřebávat i kůží, při sáhnutí na návnadu může dojít ke spuštění čelisťové pasti apod). Pokud si nejsme jisti příčinou úhynu, je vhodné telefonicky situaci konzultovat s kolegy, kteří mají s řešením těchto případů zkušenosti, např. s některým z autorů tohoto příspěvku. Jestliže nabudeme důvodné podezření, že v daném případě jde o nezákonné jednání, zavoláme přímo z místa Policii ČR a oznámíme podezření na spáchání trestného činu (viz dále). Tento postup má několik výhod: není třeba komplikovaně shánět telefonní kontakty na orgány ochrany přírody (mimo pracovní dobu bychom stejně neuspěli), číslo 58 nebo 2 zná každý; Policie případ na místě zdokumentuje, což při následném prokazování vyloučí spekulace o tom, že někdo např. situaci zaranžoval, popř. manipuloval s okolnostmi nálezu Policie by měla alespoň v případě podezření na trávení zajistit příslušné analýzy (s tím bývá v některých případech problém, stává se, že např. přivolaná hlídka z nejbližšího obvodního oddělení není ochotná zvíře s podezřením na otravu převzít). V takovém případě je vhodné postup opět konzultovat. 4
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Pokud se nám podaří získat kontakt, je vhodné informovat také Českou inspekci životního prostředí, do jejíž kompetence patří řešení přestupků v oblasti ochrany přírody. Inspekce má obvykle větší zájem řešit podobné delikty. Při podezření na otravu či zástřel je možné také kontaktovat příslušnou veterinární správu mrtví živočichové v krajině spadají do její kompetence. Je však třeba vždy zajistit, aby likvidace mrtvých ptáků podle pokynu veterináře neohrozila vyšetřování, může tedy proběhnout až po zdokumentování místa Policií. Pokud jde o případ, kdy je pták zraněný a je zjevně neschopný samostatného života v přírodě, je nutné zajistit také náležité ošetření a následnou péči. K tomu slouží stanice pro handicapované živočichy, které mají jak odborné zázemí, tak příslušná povolení k manipulaci s chráněnými živočichy. Kontakt na nejbliřší stanici získáme na webových stránkách Národní sítě stanic, tyto kontakty jsou k dispozici i na České inspekci životního prostředí nebo na odborech životního prostředí městských či krajských úřadů. I když je klasifikace konkrétního činu vždy věcí vyšetřujícího orgánu, je velmi užitečné mít představu o možné právní kvalifikaci jednotlivých způsobů nelegálního pronásledování ptáků. Některé závažnější skutky mohou být totiž klasifikovány jako trestný čin, méně závažné jako přestupek. Podat zde vyčerpávající právní rozklad kvalifikace všech potenciálně možných způsobů nelegálního pronásledování dravců je nad rámec tohoto článku. Tedy jen několik základních příkladů: trestným činem je usmrcení kriticky ohroženého živočicha nebo min. 25 ex. živočichů zvláště chráněných (neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy 299 trestního zákoníku č. 4/29 Sb.); trestným činem je usmrcení exempláře druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím dle úmluvy CITES, přílohy A, do které spadají mj. všichni naši dravci (neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy 299 trestního zákoníku č. 4/29 Sb.); trestným činem je týrání zvířat zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, příp. surovým nebo trýznivým způsobem na veřejném či veřejnosti přístupném místě, příp. způsobí-li týraném zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt (týrání zvířat 32 trestního zákoníku č. 4/29 Sb.), přičemž zákon na ochranu zvířat proti týrání přesně vymezuje, co se považuje za týrání (např. otrávení jedem, plynem, použití zakázaných pastí želez apod.); trestným činem je neoprávněný lov zvěře v hodnotě nikoli nepatrné (pytláctví 34 trestního zákoníku č. 4/29 Sb.); přestupkem podle zákona č. 246/992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je bezdůvodné usmrcení zvířete, jeho týrání; výroba, dovoz nebo prodej čelisťových pastí (želez); přestupkem podle zákona č. 4/992, o ochraně přírody a krajiny, je usmrování, zraňování či odchyt ptáků nebo nepovolené zasahování do jejich přirozeného vývoje. Pro každý případ ptačí kriminality také vyplňte formulář programu Volná křídla dostupný na adrese http://www.birdlife.cz/index.php?id=968 nebo pošlete stručnou zprávu (datum, místo, okolnosti) na adresu volnakridla@birdlife.cz. Zjištěné případy trávení lze hlásit i přímo přes web www.karbofuran.cz. Telefonní kontakty na autory textu: Václav Hlaváč 62 25 59 Vlasta Škorpíková 723 344 9 Zdeněk Vermouzek 773 38 285 5
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Budka pro sýčka a její umístění Karel ZVÁŘAL karel.zvaral@tiscali.cz Sýček obecný (Athene noctua), ještě nedávno velmi hojný, je dnes kriticky ohrožený druh sovy, proto každé odchované mládě má velkou cenu. Toho jsou si ochranáři vědomi a v zájmu podpory druhu instalují budky. O metodice výroby a instalace budek se již napsalo poměrně hodně. Navzdory relativně vydatné podpoře se nedaří sýčky usazovat v potřebném množství. Dovoluji si předložit několik poznámek jak k typu budky, tak zejména k místu její instalace a doprovodným činnostem. Ještě před výrobou budky bychom měli mít vybrané místo pro instalaci. Vzhledem k přemnoženým kunám skalním (Martes foina) je tragickou chybou umisťovat budku na strom. Kuna je velmi šikovný lezec a dostane se i ke zdánlivě dobře zabezpečeným budkám. U sýčků je zažité umisťovat budku podle německého vzoru na vodorovnou větev. Dospělá kuna se otvorem o průměru 65 mm neprotáhne, ale v červnu jsou již aktivní mladé kuny s poloviční hmotností, které se dokáží protáhnout i esovitou zatáčkou. Pro hranostaje to rovněž není překážka. Tlustá krotká fretka (s kratší lebkou oproti kuně) budku s prolézačkou položenou na zemi překoná s obtížemi, avšak budku zavěšenou pod větví nezdolá. Zatímco mladí sýčci nemají o kuně zdání, ta většinou ví o obsazené budce a podle hlasů mláďat pozná, jak jsou velká a kdy budou opouštět dutinu. Nepodaří-li se kuně dostat dovnitř, je schopna lokalitu navštěvovat každou noc a překvapit mládě na zemi nebo sedící na větvi. Sýček se při lovu pohybuje po zemi ze všech našich sov nejvíce. Nečíhá na kořist pouze z vyvýšeného místa, ale sbírá pavouky a brouky pobíhající po zemi. Na rozdíl od mladého puštíka nebo kalouse, kteří se po opuštění hnízda snaží vyškrábat po kůře na vyvýšené místo, mladý sýček se zdržuje na zemi nebezpečně dlouho. Dává tak šanci nejen kunám, kočkám, liškám, psům, ale i káním a zřejmě i sovám páleným. Významná část zbytkové populace sýčka hnízdí na zemědělských farmách. Sýčci zde nachází klid, místa pro zahnízdění a také zde často loví. Vysoké stěny hal, zejména sklady sena nebo garáže pro mechanizaci, jsou optimálním místem pro instalaci budky. Budku umisťujeme minimálně do výšky 4 m. Ideální místo je 5 2 cm pod převislou střechou, kde v přítmí sýček rád vysedává. Kuna je schopná s rozběhem a odrazem od stěny vyskočit i 3 m vysoko. Po brizolitu dobře šplhá, proto budku dáváme na stěny s hladkou omítkou nebo plechové stěny. Zda na vnější stěnu, nebo dovnitř haly, záleží na místních podmínkách. Uvnitř je závětrné místo, ale na hladké podlaze je mládě nápadné a v interiéru se i hlas lépe lokalizuje. Je-li to možné, umístíme budku nad místo, kde v červnu až červenci bývá volně ložené seno nebo sláma. Kuna nebo kočka se tam propadá a loví zde nerady. Ideální místo pro instalaci je vysoká stěna, pod níž se (v sousedství) nachází střecha nižší budovy. Po seskočení na ni jsou mláďata bezpečnější než na frekventovaném dvoře. Téměř všechny u nás instalované budky jsou rourovitého tvaru o délce 8 - cm. Tomuto typu dávají sýčci přednost před klasickou ptačí budkou instalovanou na výšku (velký špačník). Průměr vletového otvoru je nutné dodržet 65 mm (max. 67 mm), protože otvorem s průměrem 75 mm a větším se protáhne poštolka a souboj se sýčkem může dopadnout pro něj tragicky. Poštolka má mnohem silnější pařáty i zobák. Umisťovat před otvor trychtýřovou zábranu proti kunám je u správně velkého otvoru nejen zbytečné, ale možná i kontraproduktivní. Plech velmi znesnadňuje ptákům přílet, navíc jim instinktivně vadí kovový zvuk při dosednutí a takovému místu zpravidla nedůvěřují. Je-li budka na dobře vybraném místě, žádná zábrana není nutná. 6
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Vycházejíc z etologie sýčka, který rád vysedává před otvorem, kde se sluní nebo sleduje dění v okolí, navrhl jsem budku s předsíňkou (vestibulem). Na internetu jsem zjistil, že s podobným nápadem přišli již dříve Holanďané, kteří dokonce předsíňku vylepšili o výstup na střechu. To se mi jeví jako nejlepší řešení ze všech budek, protože každý den, který mládě stráví v budce nebo na ní místo na zemi, zvyšuje šanci na jeho přežití. Z uzavřených budek mládě skáče do neznámého prostoru bez rozcvičení a rozkoukání, což mu umožní tento typ budky. Hranolek na kraji předsíňky by měl zabránit kálejícímu mláděti vypadnout. Prostor vestibulu umožní sýčkovi pohodlně přistát a lépe se protáhnout s kořistí do budky, proto průměr 65 mm (3 cm nad dnem) bychom zde měli zejména dodržet. Je to pro sýčka o mnoho příznivější, resp. ergonomičtější, než se protahovat hned po přistání s kořistí v zobáku nebo pařátech (leze hlavou napřed místo pařáty). Může si kořist přechytit, příp. odpočinout a naslouchat dění v budce, je-li vše v pořádku. Na polokrotkém sýčkovi jsem pozoroval, jak je před vstupem do budky opatrný a dlouho sedí v otvoru, než vleze dovnitř. Je to nepochybně strategie obrany proti kuně, která často plení dutiny, přespává v nich, a je schopna predovat celou rodinku soviček. Domnívám se, že délka chodby za otvorem nemusí být až 8 cm, jak se uvádí v literatuře, ale postačí 4-5 cm. Ušetřené řezivo můžeme použít na výrobu více budek. Dospělá kuna prostrčí hlavu a krk otvorem 65 mm, ale přes plece již se neprotáhne. Je-li hnízdo u zadní stěny, ani v případě, že by kuna seděla ve vestibulu, nedosáhne na mláďata. Ale k tomu nikdy nesmí dojít, aby kuna mohla číhat a stresovat ptáky u budky (na větvi, seskočit ze střechy na budku apod.)! Ochrana před predátory je samostatnou kapitolou. Dle mého přesvědčení by budky pro sovu pálenou neměly být instalovány na farmách s výskytem sýčka. Odůvodnění, že se tolerují, je přinejmenším neprozřetelné. Sova pálená je schopna infanticidy vlastního druhu, proto mladý nebo i dospělý sýček pro ni nebude problém, zejména v bezmyších letech. Jsou sice příklady, kde kousek od sebe koexistují obsazené budky, ale kam mizí přírůstek, to už nikdo není schopen říct. A nezasahovat aktivně proti kunám a kočkám na farmě s hnízdícími sýčky je už zcela nepochopitelné. Je třeba se rozhodnout, zda si budeme hrát na humanisty a chránit všechna nebohá zvířátka, nebo si stanovíme priority a upřednostníme kriticky ohrožené druhy. Jako se nikdo nerozpakuje nad křídlatkou nebo bolševníkem, tak by se mělo pohlížet i na přemnožené predátory. Osud většiny nechtěných koťat začíná slovy: Zanes je na družstvo. Tam misku mléka mají jistou a nějakou tu myšku si vždycky chytnou. Co potom pomůže mít perfektně vysekanou díru do zdi kravína a za ní instalovanou vzorovou budku, když při příjezdu na farmu se rozprchne houf koček. Poznámce, že U nás žijí sýčci s kočkami v symbióze nevěří snad ani autor těchto slov. Zda má význam umisťovat budku nad jámu lvovou, si každý určitě odpoví sám. Kočky loví nejen kriticky ohrožené sýčky, ale všechny ptáky vyskytující se v okolí. Navíc silně snižují početnost hlodavců, hlavní potravu sýčka. Proto spolupráce s místními myslivci (asanační technik) je nezbytná. V přírodě je kočka divoká silně teritoriální a nemá fatální dopad na populace drobných obratlovců. V případě přemnožených pospolitých koček domácích je tomu přesně naopak. Eliminace tohoto nebezpečí by měla být jedním z prvních kroků na poli ochrany sýčka, podobně jak je to zažité u likvidace svislých šachet a nádrží. Ekologie neznamená přihlížet zkáze způsobené lidskou (ne)činností, nýbrž vytváření optimálních podmínek pro přežití ohrožených druhů. 7
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Orel královský (Aquila heliaca) David HORAL spolupráce: Václav BERAN, Pavel FOREJTEK, Vladimír GAHURA, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ david.horal@seznam.cz Rozsah působnosti Monitoring orla královského (Aquila heliaca) v roce 2 probíhal na území jižní Moravy. Metodika Byly sledovány všechny známé hnízdící páry a shromažďovány veškeré faunistické údaje o výskytu orlů královských, především z okresů BV, ZN, HO, UH a výjimečná pozorování mimo tradiční oblast výskytu. Výsledky V roce 2 bylo sledováno hnízdění 4 párů. Ve třech případech (okres BV) bylo úspěšně vyvedeno 5 mláďat (2x 2 juv. v ptačí oblasti Soutok - Tvrdonicko, x juv. mimo PO). Pár, který v roce 2 neúspěšně hnízdil na Brněnsku, se v předjaří zdržoval na hnízdišti, postavil nové hnízdo, ale později zmizel. V hnízdě nakonec vyhnízdila káně lesní. Pár, který v roce 2 neúspěšně hnízdil na Znojemsku, se v roce 2 přesunul na rakouskou stranu, kde vyvedl mládě (J. Laber in litt.). 8
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Luňák červený (Milvus milvus) Libor SCHRÖPFER (s využitím zpráv a dat od: G. ČAMLÍK, V. GAHURA, D. HORAL, Z. MÁRA, H. MATUŠÍK, J. MRÁZ, K. POPRACH a kol., P. RŮŽEK, J. SEDLÁČEK a J. ŠEVČÍK) schropfer@oaplzen.cz Rozsah působnosti a výsledky Monitoring luňáka červeného (Milvus milvus) byl řešen na celkem 7 studijních plochách. Počty prokázaných párů mírně oproti roku 2 narostly a počty předpokládaných párů mírně poklesly. Celkem byl zjištěn tedy stejný počet párů v těchto dvou kategoriích jako v předešlých letech. Na zimovišti na jižní Moravě byl zjištěn v roce 2 mírně vyšší stav než před rokem. Na podzim 2 to bylo - ex. Malé nocoviště bylo zjištěno v srpnu také na Domažlicku, 6. srpna luňáků červených a luňák hnědý (Milvus migrans). Z jižní Moravy je hlášeno jedno predované hnízdo, pravděpodobně výrem velkým. Na jednom hnízdě byl jako zajímavost zjištěn jako potrava ježek. oblast hnízdění celkem úspěšnost řešitel prokázaná předpoklad? Čamlík Jižní Morava 8 3 2 x 4, 6x 3, 2x 2 ml. DH, HM a j. Neratovice 2 2 x 2, x ml. KP a kol. Domažlice Tachov 3 4 Třeboňsko 3 3 Ševčík Praha-západ Sedláček celkem 22 33 min. 39 ml. 2 6 min. 8 min. 34 min. 7 ml. 29 7 5-6 32-33 Petrov 9 LS a kol. min. ml. LS a kol.
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Luňák hnědý (Milvus migrans) Vladimír GAHURA, Tomáš BĚLKA, Václav BERAN, Gašpar ČAMLÍK, David HORAL, Bedřich LANDSFELD, Hynek MATUŠÍK, Jakub MRÁZ, Libor SCHRÖPFER, Jan ŠEVČÍK, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ vladimirgahura@seznam.cz Rozsah působnosti a metodika Na monitoringu luňáka hnědého (Milvus migrans) se v rámci celé ČR podílelo celkem 3 pozorovatelů. Mimo výše jmenované zaslali pozorování také Petr Pavlík a Petr Pavelčík, kteří nejsou členové pracovní skupiny. Byly sledovány jednotlivé páry s cílem prokázat hnízdění nálezem hnízda, popřípadě jiným hodnověrným způsobem čerstvě vyvedená mládďata apod. Přímá kontrola hnízd byla prováděna pouze ve spojení s kroužkováním. V některých případech byly k doplnění údajů použity některé faunistické weby. Použité údaje byly vždy s pozorovatelem odsouhlaseny. Výsledky V roce 2 se luňák hnědý vyskytoval v ČR v celkem 4 okresech (7 krajích). Centrum výskytu je u nás jižní Morava, kde jenom v okrese Břeclav bylo prokázáno hnízdění 8 párů a dalších 7 bylo předpokládáno. Vzhledem k prozkoumanosti tohoto okresu lze považovat toto číslo za téměř absolutní. Směrem proti toku řeky Moravy luňáků hnědých rychle ubývá a to i v takových okresech jako je okres Hodonín, kde byli v minulosti častější. Na Moravě končí rozšíření luňáků pod Olomoucí. V českých krajích byla prokázána hnízdění v jižních a východních Čechách. Zajimavá je absence luňáků hnědých ve středních Čechách, ale i na Českomoravské vysočině. Poměrně časté je pozorování těchto ptáků v západních Čechách, ale zejména (což ani nepřekvapí) na znojemsku (V. Škorpíková). Bohužel bez konkrétního nálezu hnízda. Úspěšnost hnízdění v roce 2 byla,87 vyvedeného (respekt. odrostlého) mláděte na započaté hnízdění. Z 23 hnízd bylo vyvedeno 43 juv. (3 x, 4 x, x 2, 5 x 3, x 4 mláďata). Okroužkováno bylo celkem 22 juv. (H. Matušík 5, J. Mráz 7)..
Zpravodaj SOVDS 2 (22) okres hnízdění prokázaná celkem předpoklad Tachov 2 2 Domažlice Most Ústí nad Labem Pardubice Ústí nad Orlicí Strakonice Jindřichův Hradec 2 Přerov 3 5 Kroměříž Uherské Hradiště Hodonín 2 Břeclav 8 2 Znojmo celkem 25 7 25 9 44
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Moták lužní (Circus pygargus) Ivan KUNSTMÜLLER, Miroslav DUSÍK, Vladimír GAHURA, Václav HLAVÁČ, Pavel HOBZA, Josef CHOBOT, Václav JOHN, Vojtěch KODET, David MELICHAR, Jan MIŠKOVSKÝ, Vojtěch MRLÍK, Karel POPRACH, Dušan RAK, Tomáš SKŘÍČEK, Petr ŠIMČÍK, Josef VESELÝ, Jiří VLČEK pygargus@seznam.cz Rozsah působnosti Monitoring motáka lužního (Circus pygargus) v roce 2 probíhal v 22 oblastech. Souvisle byla sledována především oblast Českomoravské vrchoviny, Znojemsko a horní pomoraví. Výsledky V roce 2 bylo zjištěno celkem 8 hnízdících párů, 4 hnízd bylo nalezeno. Ochrana byla poskytnuta 38 hnízdům (32x oplocení v pšenici a ječmenu, 3x transfer do ruderálu, 2x obsečení v jeteli a ruderálu, x odložená seč v pšenici). U dalších 37 hnízd byly aplikovány odpuzující prostředky. Hnízdní úspěšnost chráněných hnízd dosahuje 66- % Hnízdní biotopy VYS Mokřady 4 Ruderál 4 Ječmen 2 Pšenice 5 ZN OL 3 8 2 JH ostatní % 4 6 2, 2 8,8 2,6 2 59,8 5,9 Žito Řepka 2 2,6 Jetel,8 2,8 Jílek Celkem,9 Vojtěška 28 22 2 2 33 4
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Úspěšnost hnízdění Prokázaná hnízda Úspěšná hnízda Vyvedená mláďata celkem na úsp. h. VYS 28 39% ZN 22 5% OL 2 9 43% JH 7 7% ostatní 33 37 3,4 36 3,3 25 2,8 2 2,9 4 2,4 3 7 52%
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Václav BERAN a kolektiv (2 spolupracovníků) lutra@email.cz Rozsah působnosti Monitoring sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v roce 2 probíhal v rámci České republiky celoplošně, systematicky byla sledována historická a současná hnízdiště (všechny národní parky a vybrané chráněné krajinné oblasti, skalnaté části údolí řek Jihlavy, Oslavy, Berounky, Želetavky a dolní část toku Vltavy a vybrané lidské stavby, především v Ústeckém kraji). Metodika Na sledovaném území byla kontrolována vytipovaná stanoviště, vhodná pro zahnízdění sokolů. Rámcově byla dodržována metodika ČSO pro monitoring tohoto druhu. Výsledky V roce 2 bylo celkem prokázáno 58 obsazených teritorií, z toho 5 párů hnízdilo. 32 párů bylo úspěšných a celkem vyvedlo minimálně 9 mláďat. Stále více párů hnízdí na lidských stavbách (elektrárny a jiné průmyslové areály). V roce 2 jsme evidovali v Ústeckém kraji celkem 4 páry na lidských stavbách. Úspěšnosti hnízdění zde výrazně napomáhají instalované budky. foto: Petr Kralert 4
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Raroh velký (Falco cherrug) Václav BERAN, Tomáš BĚLKA, Gašpar ČAMLÍK, David HORAL, Vladimír GAHURA, Tomáš KOUTNÝ, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Martin VALÁŠEK lutra@email.cz Rozsah působnosti Monitoring raroha velkého (Falco cherrug) v roce 2 probíhal v celém známém areálu jeho rozšíření v ČR, tedy v Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Metodika Pro monitoring tohoto druhu je dlouhodobě používána metodika ČSO. Sledovány jsou oblasti, kde dříve rarozi hnízdili, případně lokality s občasnými pozorováními a v některých místech jsou i systematicky prohledávány oblasti vhodné pro hnízdění tohoto druhu. Monitoring probíhá od zimních měsíců, kdy jsou vyhledávána hnízda dravců ve sledované oblasti, následně v průběhu sezóny jsou kontrolována. Na základě pozdějších pozorování či pozorování ostatních ornitologů jsou kontrolovány i nové oblasti. Výsledky V roce 2 bylo v rámci monitoringu prokázáno 2 obsazených teritorií, další teritorium bylo nalezeno náhodně mimo monitorovací tým panem Šiftou. Evidováno bylo 8 hnízdících párů, 6 hnízdění bylo úspěšných. Vyvedeno bylo minimálně 6 mláďat, 8 mláďat bylo kroužkováno (do výsledků je započítán i pár nalezený pane Šiftou). Z 2 registrovaných párů hnízdily 2 páry v Čechách. Je pravděpodobné, že (nejen) v Čechách unikají pozornosti další páry. Věnujte proto prosím zvýšenou pozornost dravcům v zemědělské krajině. foto: MVDr Pavel Forejtek 5
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Sova pálená (Tyto alba) Karel POPRACH a spolupracovníci Petr BERKA, Václav BOŠEK, Jan BUCHTA, Ivo HERTL, Jaroslav HRUŠKA, Pavel KOUBEK, František KRAUSE, Stanislav LEPIČ, David MELICHAR, Jakub MRÁZ, Libor OPLUŠTIL, Aleš POPRACH, Petr STARÝ, Vladimír ŠŤOVÍČEK, Ivan VALENTA, Tomáš ZAORAL karel.poprach@tytoos.eu Rozsah působnosti Činnost pracovního týmu pro monitoring sovy pálené (Skupina pro ochranu sovy pálené v ČR) spočíval tradičně v kontrole obsazenosti a údržbě hnízdních budek. Výsledky V roce 2 bylo zjištěno 85 hnízdících párů, z toho jen 6 mimo budku. Hnízdiště byla v zemědělském objektu (8x), sakrálním objektu (4x) a v jednom případě v panelovém domě na okraji zástavby. Ve 29 případech (35 %) bylo zaznamenáno druhé hnízdění. Vyvedeno bylo 365 mláďat, z toho 278 mláďat z prvního hnízdění (2x?, 3x, 4x, 2x2, 2x3, 9x4, 9x5, 3x6 a 2x7) a 87 mláďat z druhého hnízdění (9x?, 8x, x, 2x2, 3x3, x4, x5, 2x6 a 2x7), jedno zjištěné třetí hnízdění bylo neúspěšné. V důsledku nedostatku potravy sovy vyváděly v průměru v prvním hnízdění 3,8 mláďata na započaté hnízdění a 3,86 mláďata na úspěšné hnízdění, ve druhém hnízdění 2,53 mláďata na započaté a 4,36 mláďata na úspěšné hnízdění. Rozmístění hnízdících párů v rámci území České republiky je uvedeno na následující straně. Počet hnízdících párů sovy pálené v jednotlivých okresech ČR: Břeclav - 8, Brno-venkov - 3, České Budějovice -, Domažlice -, Hodonín - 6, Hradec Králové -, Chomutov - 3, Jičín -, Jindřichův Hradec -, Karlovy Vary - 2, Karviná -, Kolín - 8, Kutná hora -, Litoměřice - 3, Louny - 5, Mělník - 2, Nový Jičín -, Nymburk - 6, Olomouc - 3, Opava -, Pardubice -, Plzeň-jih -, Praha-východ -, Prostějov - 5, Přerov -, Šumperk -, Vyškov -, Znojmo - 6. 6
Zpravodaj SOVDS 2 (22) 7
Zpravodaj SOVDS 2 (22) 8
Zpravodaj SOVDS 2 (22) 9
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Sýček obecný (Athene noctua) Jan BARTONÍČEK, Pavel BENDA, Václav BERAN, Petr BERKA, Jan BUCHTA, Miroslav DUSÍK, Ivo HERTL, Jaroslav HRUŠKA, Lukáš KADAVA, Jan KARAFIÁT, Zbyšek KARAFIÁT, Julius KLEJDUS, František KRAUSE, Bedřich LANDSFELD, David MELICHAR, Libor OPLUŠTIL, Petr OREL, Karel POPRACH, Martin ŠÁLEK, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Miloš ŠŤASTNÝ, Zdeněk TUNKA libor.oplustil@email.cz Rozsah působnosti V roce 2 se do sledování sýčka obecného (Athene noctua) zapojilo 9 spolupracovníků. Přítomnost byla sledována především zjišťováním reakce na provokaci nahrávkou teritoriálních hlasů nebo pomocí akustického monitoringu. Výsledky V roce 2 byl průzkum populace sýčka obecného prováděn v 97 mapovacích čtvercích (44 v Čechách, 53 na Moravě). Při orientačním 2 přepočtu na rozlohu jde o území přibližně 2 8 km. Zde bylo zjištěno celkem 64 obsazených lokalit. Hnízdění bylo prokázáno na stanovištích (z toho bylo 6 v budkách; další v budce pro sovu pálenou). 2 hnízdění byla neúspěšná. Vyvedeno bylo minimálně 3 mláďat. Na sledovaném území je instalováno více jak 568 budek. 2
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Moták pochop (Circus aeruginusus) Iva NĚMEČKOVÁ, Lubomír DOUPAL, Miroslav DUSÍK, Karel PAVELKA, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Martin MANDÁK, Miroslav DVORSKÝ, Radovan TOMICKÝ, Jaroslav KŘÍŽKA, Jan PROCHÁZKA nemeckova@ov.cizp.cz Rozsah působnosti Monitoring motáka pochopa (Circus aeruginosus) probíhal v roce 2 v těchto krajích: Moravskoslezský (Nový Jičín, Ostrava), Olomoucký (Přerov), Zlínský (Zlín, Vsetín), Jihomoravský (Znojmo, Brno venkov, Uherské Hradiště), Karlovarský (Karlovy Vary), Liberecký (Česká Lípa), Středočeský (Mladá Boleslav), Královehradecký (Hradec Králové, Jičín). Metodika, výsledky Hnízdní lokality byly mapovateli navštěvovány několikrát za sezónu, u kontrolovaných hnízd byly zaznamenávány počty vajec a mláďat, pokud taková data existovala, vizuálně byla sledována vylétlá mláďata v blízkosti hnízd. Souhrn získaných výsledků je uveden v následující tabulce. okres UH ZN BO OS OS NJ NJ VS ZL PR KV CL MB HK JC součet pravděpodobná hnízdění prokázaná hnízdění úspěšnost vejce / mláďata 3p. 3-4p. + 2 p. p. 2p. 4p. 6p. 4p. 2p. 2p. 3p. 5p. p. 7p. + 7 36p. + 3p. 2p.?/7?/3 63-64p.+2 +7 p. p. 2p. 6p. p. 2p. 2p.?/ 9/5 4/2 9/9 4p. p.?/6 35p. 22 / 33 2 autor J. Křížka V. Škorpíková V. Škorpíková K. Pavelka M. Mandák R. Tomický K. Pavelka M. Dvorský J. Křížka L. Doupal J. Procházka J. Procházka J. Procházka M. Dusík M. Dusík
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Káně lesní (Buteo buteo) Bedřich LANDSFELD, Vladimír GAHURA, Miloslav HOLÁŇ, Zbyšek KARAFIÁT, Jaroslav KŘIŽKA, Jan BUCHTA, Jindřich SEDLÁČEK landsfeld@arimex.cz Metodika Stejně jako v předchozím roce se do projektu mohli zapojit zájemci z řad SOVDS s podmínkou dodržení jednotné metodiky. Jde především o dlouhodobé sledování stejné studijní plochy s minimální velikostí km2. Výstupem je pak informace o počtu prokázaných a pravděpodobných hnízdících párů, přičemž je požadováno dohledání hnízd alespoň u poloviny všech zjištěných párů. Sledované plochy Monitoring káně lesní (Buteo buteo) v roce 2 probíhal stejně jako v roce 2 na 8 studijních plochách za účasti sedmi řešitelů. Výsledky V roce 2 bylo zjištěno 9 obsazených teritorií, bylo dohledáno 72 hnízd. Hustota zjištěných párů káně lesní se pohybovala v rozmezí od 4,9 do 84,2 párů na km2. Celková průměrná hustota přepočtena na km2 byla 24,4 párů. Podrobné srovnání uvádí následující tabulka. Srovnání dvou předchozích let ukazuje jen mírný pokles hustoty z celkového průměru 26,3 v roce 2 na 24,4 v roce 2. plocha č. prostředí [%] plocha [km2] nadm. výška les agro obce vody počet párů obsaz. hnízd hustota /km2 2 BL JK 3 9,5 2-375 28-355 5 3 3 7 2 5 8 7 8 5, 84,2 3 ZK 47 26-36 3 87 8 4 7, 7 MH 25 9 4 4 4, 8 MH 24,7 263 9 6 6 24,3 VG 24 563-925 34 59 7 22 7 7,7 3 JBu 33,3 24-5 6 27 3 4 4 42, 4 JS 94 3-385 2 49 3 4 2 4,9 9 72,4 9, součet 372,5 průměr 46,6 24,6 62,8 22 2,5, 24,4
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Václav HLAVÁČ, Jan BUCHTA, Vladimír GAHURA, Miloslav HOLÁŇ, Tomáš KNĚŽÍČEK, Jaroslav KŘIŽKA, Bedřich LANDSFELD, Martin MIŠKOVSKÝ, Jindřich SEDLÁČEK vaclav.hlavac@nature.cz Rozsah monitoringu, metodika Monitoring jestřába lesního (Accipiter gentilis) v roce 2 probíhal na studijních plochách v různých částech ČR. Monitoring byl prováděn na plochách o rozloze minimálně 25 km2 s tím, že preferovaným tvarem studijní plochy byl čtverec o straně 5 km. Snahou je volba ploch tak, aby skladba biotopů odrážela průměrnou skladbu biotopů v širší oblasti. Cílem je vždy zjistit na vybrané ploše všechna hnízdní teritoria jestřába. Jako nejvhodnější metoda je doporučeno zjištění hlasových projevů v době toku, opakované pozorování dospělých ptáků s potravou v hnízdní době nebo hlasové projevy mláďat po vyvedení apod. Výsledky V roce 2 zjistilo 9 spolupracovníků na monitorovacích plochách o celkové ploše 577 km 2 celkem 23 hnízdních teritorií jestřába lesního. Hnízdní hustota kolísala tedy v rozmezí - párů na km2, průměrná hnízdní hustota činila 4 páry/ km2. Lze odhadnout, že vlivem pozitivního výběru ploch byla průměrná hnízdní hustota jestřába na celém území ČR výrazně nižší. 23
Zpravodaj SOVDS 2 (22) prostředí [%] rozloha [km2] nadm. výška les agro obce B.Landsfeld Malenovice V.Hlaváč Úhořilka 3 25 2-375 38-62 5 4 35 5 V.Hlaváč 25 45-6 45 24 563-925 Mapovatel V.Gahura J.Buchta J.Křižka Název Pavlov Hrubý Jeseník Mokrá Bohuslavice u Zlína M.Miškovský, Štěbořice M.Holáň M.Miškovský, Raduň M.Holáň M.Miškovský, Černý les M.Holáň Dolní J.Sedláček Břežany T.Kněžíček Celkem Jihlava 28 vody počet párů hustota /km2 5 3 (2) () 4 5 5 2 (2) 8 33 6 7 2 (2),6 7 2 2 () 7, 42 42-542 35 58 7 3 (3) 7, 4 3-38 3 6 9 () 2,5 3 3-53 55 35 85 22-43 4 4 3 (3) 3,5 94 28-385 2 49 3 (), 54 55-66 35 35 2 5 (3) 9,2 23 3,98 577 Pozn: údaj v závorce ve sloupci počet párů značí počet přímo nalezených hnízd 24
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Výr velký (Bubo bubo) Ivan KUNSTMULLER, Jan BUCHTA, Libor DVOŘÁK, Ivo HERTL, Pavel HOBZA, Martin MIŠKOVSKÝ pygargus@seznam.cz Rozsah působnosti, metodika Monitoring výra velkého (Bubo bubo) probíhal v roce 2 na 8 plochách. Metodika byla stejná jako v roce předešlém. Výsledky Z 56 monitorovaných hnízdišť bylo pouze 6 obsazených, v následujících oblastech: Havlíčkův Brod - 4, Pelhřimov -, Jihlava - 4, Třebíč -, Brno -, Bansko - 5, Vyškov -, Bruntál -, Opava -. 8 hnízdění (5 %) bylo úspěšných, vyvedeno bylo mláďat, tedy,4 mláděte na úspěšné hnízdění resp.,7 mláděte na všechna nalezená hnízda. 25
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Sýc rousný (Aegolius funerus) Jan BUCHTA, Miroslav DUSÍK, Libor DVOŘÁK, Ivo HERTL, Alena POPELKOVÁ a spol., Vojtěch KODET a spol., Karel POPRACH, Libor SCHRÖPFER, Vlasta ŠKORPÍKOVÁ, Jiří ZAJÍC dusik.m@seznam.cz Rozsah působnosti Monitoring sýce rousného (Aegolius funereus) byl v roce 2 soustředěn do 6 sledovaných lokalit především v severním a severovýchodním pohraničí, v kraji Vysočina a jihovýchodní části vnitrozemí ČR. Rozloha sledované plochy s evidencí hnízdících párů dosáhla 996,5 km2. Metodika Hnízdní rozšíření sýců a hnízdní úspěšnost je vyhodnocována prostřednictvím výsledků získaných kontrolou hnízdních dutin (převážně instalovaných budek). Narůstá také počet oblastí s aplikací metody akustického monitoringu a následným vyhodnocením hlasových nahrávek programem AMSrv. Odposlechy hlasových projevů sice nepřinášejí srovnatelné výsledky, ale jsou pro běžné posuzování přítomnosti sýců stále aktuální. Propracování metody akustického monitoringu prostřednictvím nahrávek směrem k rozlišování jedinců a to nejen podle teritoriálního projevu, ale také podle ostatních hlasových signálů (stanovištních, varovných atd.) by obohatilo poznatky o skutečné početnosti jednotlivých subpopulací sýců i jejich případném rozptylu. Výsledky Průběh hnízdní sezony 2 byl velmi negativně ovlivněn nepříznivými trofickými podmínkami na počátku jarního období. Stejně jako ostatní druhy myšilovných predátorů, jsou také sýci rousní svojí reprodukcí u nás zcela závislí na hustotách drobných savců, zejména zemních hlodavců. Schema dynamiky početnosti hlavních druhů kořisti myšilovných predátorů v lesním prostředí Orlických hor v letech 2-2 (9 - m n.m.) uvádí následující graf. 2,, 8, Rejsek sp. Myšice sp. Norník rudý Hraboš mokřadní 6, 4, 2,, I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí I. čtvrtletí 2 II. čtvrtletí 2 26 III. čtvrtletí IV. čtvrtletí
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Vedle toho se do průběhu hnízdění promítá také přenos hormonů a biologicky účinných látek (vitamínů, bílkovin atd.) prostřednictvím kořisti, které podstatnou měrou usměrňuje stav vegetace a tedy klimatické podmínky. Zatímco v podzimních i zimních měsících 2/2 přežívala početná populace drobných zemních savců, v jarním období od druhé poloviny dubna se na většině sledovaného území hluboce propadla a ve druhém až třetím čtvrtletí roku 2 se pohybovala na dlouhodobém minimu, jak ukazují výsledky odchytu drobných zemních savců v Jizerských horách (přepočet na pasťonocí). 9, 8, 7, 6, Rejsek spp. 5, Myšice spp. Norník rudý 4, Hraboš mokřadní 3, 2,,, jaro podzim 28 jaro podzim jaro 29 podzim 2 jaro podzim 2 Hnízdící páry se v této sezoně znatelně soustředili jen do některých lokalit. kde měl jejich hnízdní výskyt ostrůvkovitý charakter. Hnízdní seskupení tak v některých lokalitách dosahovala značné hustoty, ačkoli v průměru velkých regionů byla tato hodnota velmi nízká. Mozaikovitost hnízdního výskytu sýců je dána rozdílnými hustotami drobných hlodavců v prostředí hospodářsky využívaných lesů. Výjimkou s vysokou hustotou hnízdících párů sýců byla jen malá oblast Javořích hor v CHKO Broumovsko (75, párů / km2) s přežívající nadprůměrnou hustotou norníka rudého a částečně také oblast Flájí v Krušných horách (37,4 páru / km2). V ostatních komplexně sledovaných regionech se hustoty hnízdících párů pohybovaly od,22 do,67 páru / km2 s celkovým průměrem 6,39 páru / km2. Postupný úbytek kořisti se odrazil na snížení počtu hnízdících párů a omezení úspěšnosti hnízdění (podíl odchovávající alespoň jedno mládě), která v tomto roce klesla na 42, %. Ze 299 obsazených teritorií došlo k úspěšnému vyvedení mláďat u 3,38 %. Celkově zahnízdilo 95 párů, ale jen 4 úspěšně s průměrem vyvedeného,95 mláďete na hnízdo. V porovnání s rokem 2 poklesla u sýce hnízdní aktivita o 36 %, zatímco distribuce mláďat dokonce o 8 %. Hnízda s úspěšným odchovem 4 mláďat byla v této sezoně výjimkou. V souvislosti s poklesem populačních hustot kořisti byly nejúspěšnější nejdříve založené snůšky. Později hnízdící samice vesměs neinkubovaly násady vajec, konzumovaly líhnoucí se mláďata nebo také zcela opouštěly mláďata do stáří až 2 dnů. Značná část mladších sourozenců uhynula v průběhu výchovy na hnízdech. Snůšky založené od druhé poloviny května nebyly ani v jediném případě úspěšné. Pozdní nebo náhradní hnízdění nebylo v této sezoně zaznamenáno. Hnízdní výskyt se v horských oblastech severovýchodního pohraničí soustředil do poloh s nadmořskou výškou od 46 do 2 m. Sýci již trvale sestupují do zapojených smíšených nebo smrkových porostů i jejich okrajů blíže horským loukám v nižších polohách. Průměrná nadmořská výška hnízd se například v Jizerských horách a Krkonoších za posledních dvacet let snížila o celé jedno výškové pásmo ( m). Tento posun zjevně souvisí se sníženou hustotou kořisti na bývalých imisních holinách hřebenových partií hor s velkými plochami stejnověkých mladých a zapojujících se lesních kultur. V Orlických horách dosahuje v průměru 779 m, v Krkonoších 84 m a v Jizerských horách (s nejvýraznějším posunem v posledním roce o dalších 9 m) již jen 653 m. 27
Zpravodaj SOVDS 2 (22) 28 Jizerské hory 29 SOVDS 2 SOVDS 2 SOVDS Podíl neúspěšných snůšek 5% 66% 35% 58% - pokles potravní nabídky, kronismus, opuštění hnízda bez zjevné příčiny - predace kunou 22% 7% 53% 3% 6% 2% 35% 8% - vyrušování člověkem (např. těžba) - ostatní ztráty (např. úhyn rodičů) 7% 5% % % 4% 3% % 4% rok Příčiny ztrát v průběhu hnízdění odrážejí také v tomto roce především potravní nabídku, která se promítá zejména do inkubační úspěšnosti, počtu odchovaných mláďat a intenzity predace kunami, které pod tlakem akutního nedostatku drobných savců zvyšují aktivitu ve stromovém patře a tím i predační tlak na dutinové ptáky včetně sov. Z uvedených výsledků jednoznačně vyplývá, že rozhodující podíl ztrát na hnízdech trvale působí propady v populačních hustotách hlavní kořisti. Dopad predace kunou podchycené plošně na velkých územních celcích není natolik významný, aby zásadně ovlivnil prosperitu dostatečně početné a rozptýlené populace. Může však oslabit subpopulace přežívající v maloplošných fragmentech letitých porostů (PR, NPR, PP) situovaných například uprostřed udržovaných hospodářských kultur nebo zbytcích původních porostů v nově zalesňovaných lokalitách. V podmínkách plošné hnízdní podpory sýce rousného je proto třeba zajistit rovnoměrné rozložení umělých dutin a v případě jejich zvýšeného obsazování kunami systém doplnit dalšími budkami. Sníží se tak dopad kompetice o dutiny - tato teritoriální šelma nakonec pravidelně navštěvuje jen část dutin a ostatní zůstávají volné pro zdárné zahnízdění sýců, případně usazení dalších živočišných druhů. Plošná hnízdní podpora sýců je umožněna díky finanční podpoře LČR, Správou KRNAP a AOPK prostřednictvím jednotlivých správ CHKO. Mimořádně důležitou součástí ochrany sýců rousných (i dalších druhů ptáků a skupin živočichů) je ochrana doupných stromů na velkých plochách. V roce 2 pokračovala Pobočka ČSO na Vysočině ve spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky na ochraně doupných a odumřelých stromů v lesích, tedy i potenciálních hnízdišť sýců. V roce 2 se do projektu aktivně zapojilo 3 lidí a bylo označeno celkem 84 doupných stromů s celkovým počtem 465 dutin, které zůstanou v lesních porostech na dožití. Sýc rousný vyhledává ke hnízdění dutiny po datlu černém, kterých bylo celkem 79 v 54 označených doupných stromech. Ochrana doupných a odumřelých stromů je realizována na Vysočině od roku 27. V letech 27-2 bylo celkem v kraji Vysočina v hospodářských lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno 2 38 doupných stromů s celkovým počtem 4 68 dutin, z nichž připadá 223 dutin od datlů černých v 663 doupných stromech jako potenciální možná hnízdiště sýců rousných. Neprobíhá systematický monitoring obsazenosti dutin, ale při namátkových kontrolách několika desítek datlích dutin v označených stromech byly v roce 2 zjištěny pouhé 3 dutiny obsazené sýcem rousným (jedná se však pouze o data z hospodářských lesů LČR mimo MZCHÚ, hlavní část místní populace bude v pralesovitých rezervacích a na Žďársku částečně i v budkách). 28
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Za finanční podporu projektu v roce 2 je třeba poděkovat Lesům České republiky a Nadaci OKD. Akustický monitoring byl detailně a trvale prováděn na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku a samostatně zpracován (KODET a spol.). Jde o jedinečnou metodu ověření přítomnosti sov vedoucí k přesnějšímu odhadu početnosti populace. Na základě hlasového záznamu je často potvrzována přítomnost sýců i dalších druhů sov v lokalitách, kde jejich výskyt dosud nebyl prokázán. Následující graf představuje všechny akustické záznamy volajících sýců (samců i samic) v letech 28-2 (Kodet V., Tejkal M., Jirák P., Novák T., Mrlík V., Hobza P.). V dalších letech bude pokračovat hnízdní podpora a sledování hnízdící populace ve vybraných regionech, rozšíření ochrany doupných stromů na další území a akustický monitoring včetně jeho zdokonalování. Navazujícími činnostmi jsou práce spojené s prověřováním paternity sov a kroužkováním. 29
pozorovatel metoda Lokalita (oblast) les [km 2 ] n.m.v. [m] budky/dut. hnízdící úspěšná vyvedeno obsazeno hustota / km 2 ks ks/km 2 páry hnízdění /úsp.hn. teritorií hnízdících teritorií Dusík M. budky Ještědský hřeben 65 44-94 7,8 3 2, 4 4,62 2,54 Dusík M. budky CHKO Jizerské hory 269 35-2 539 2, 2 5,6 74 4,46 27,5 Dusík M. budky Krkonoše 363 54-46 484,33 2 2,83 65 5,79 7,9 Dusík M. budky CHKO Broumovsko 8 52-8 32 4, 6 4 2,25 8 75,, Dusík M., Zajíc J. budky CHKO Orlické hory 5 54-232,55 6 4,5 63,67 43,33 Poprach K. budky CHKO Jeseník 49 229,47 6 3 3,,22 Poprach K. budky Jeseník mimo CHKO 26,, Poprach K. budky CHKO Beskydy 3,, Dvořák L. budky CHKO Moravský kras 2,5 49-55 25,6, 6 4,65 27,9 Schröpfer L. bud./hl. Holýšovsko 5 4-5 6,2 4 2 2, 6 8, 2, Poprach K. budky CHKO Kokořínsko 7 Poprach K. budky Českolipsko 35 Hertl I. ak./dut. východní Bítešsko 62 25-54 48 2,39 2 3,23 Kodet V. a kol. ak./dut. Vysočina 223 min. 3 Buchta J. dutiny PP Říčky 4-53 27 hlas x Hýlová A. a kol. bud./hl. Krušné hory - Fláje 7 735-9 67 2,39 26 9 2, 56 37,4 8,
Zpravodaj SOVDS 2 (22) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Ivo HERTL, Jan BUCHTA, Miroslav DUSÍK, Libor DVOŘÁK, Milan FRENCL, Vojtěch KODET, Daniel KŘENEK, Bedřich LANDSFELD, Petr PAVELČÍK, Martin PUDIL, Jan STŘÍTESKÝ, Petr ŠIMČÍK hertl@atlas.cz Rozsah působnosti Cílem činnosti pracovního týmu pro monitoring kulíška nejmenšího v roce 2 bylo navázat na úspěšné podzimní mapování z předchozího roku a zjistit jarní rozšíření druhu na sledovaných plochách. Výsledky Na terénní práci se v roce 2 podílelo 22 spolupracovníků (včetně nečlenů SOVDS). Sledováno bylo 8 různě velkých ploch, přitom na 7 z nich byl využit akustický monitoring. Přítomnost kulíška byla zjištěna na mnohých nových stanovištích, především ve východní části území i v níže položených územích - například v Bzenecké doubravě (2 m n. m., Pavelčík a kol.). Mezi podzimním a jarním výskytem existuje shoda, především na úrovni krajinných celků, nikoli na konkrétních stanovištích. Pro jištění obsazenosti lokalit podzimní kontrola nepostačuje, jednoznačně je nutná jarní kontrola. V podzimním období bylo opět zjišťováno rozšíření kulíška, mezi území s jeho nečekaně vysokou početnosti přibyla Vizovická vrchovina (Pavelčík a kol.). Pro rok 2 je přichystáno zahájení monitoringu kulíška a to jednotnou metodikou s využitím akustického monitoringu. Početnost kulíšků bude sledována metodou dvou kontrol na vybraných liniích. foto: Milan Frencl 3