Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010

Transkript

1 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, Jihlava, IČ Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010 Vojtěch Kodet, Martin Tejkal, Pavel Jirák, Jan Savický listopad 2010 Tento projekt byl v roce 2010 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR. Děkujeme.

2 Mapování výskytu sýce rousného (Aegolius funereus) na Jihlavsku v roce 2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Ing. Martin Tejkal, Pavel Jirák, Dr. Ing. Jan Savický listopad 2010 Obsah Úvod...2 Metodika...3 Výsledky...3 Zhodnocení přínosu projektu...5 Literatura...5 Fotodokumentace...5 Úvod Sýc rousný (Aegolius funereus) je u nás legislativně chráněn jako silně ohrožený druh. Úspěšnost jeho hnízdění závisí zejména na množství a dostupnosti potravy, hnízdních příležitostí a případné predaci. Sýc s oblibou vyhledává k hnízdění dutiny po datlu černém, ochotně však přijímá i pro něj připravené budky. Původně horský druh sovy se postupně šíří do nižších nadmořských výšek. V okrese Jihlava, který leží na Českomoravské vrchovině, byly zaznamenávány hlasové projevy samců poprvé v 80. letech a v roce 1999 zde bylo poprvé prokázáno jeho hnízdění (KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Od té doby bylo na Jihlavsku nalezeno množství obsazených dutin sýcem rousným. Oproti řadě jiných regionů hnízdí místní subpopulace výhradně v přirozených dutinách, což vzhledem k uvažované možnosti fungování budek jako ekologických pastí tam, kde nejsou dostatečně zabezpečené proti predátorům, je bezesporu pozitivní fakt. U dutinových ptáků je vhodné podporovat hnízdění v jejich přirozeném prostředí, u sýce rousného tedy v doupných stromech. Za tímto účelem realizujeme od roku 2007 v kraji Vysočina ve spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky projekt na ochranu doupných stromů v lesích. Jelikož sýc rousný si neumí sám vydlabat hnízdní dutinu, je závislý na dutinách, které se v porostech vyskytují. V letech bylo celkem v kraji Vysočina v lesích, které spadají pod krajské ředitelství LČR Jihlava, označeno doupných stromů s celkovým počtem dutin, z nichž připadá 612 dutin od datlů černých v 337 doupných stromech jako potenciální možná hnízdiště sýců rousných (KODET et al. 2008, 2009). Ačkoliv máme stromy zaevidované a zaměřené není v našich časových možnostech kontrolovat jejich obsazenost. Neprobíhá tedy žádný systematický monitoring obsazenosti dutin, ale při namátkových kontrolách označených stromů bylo v roce 2009 zjištěno v kraji Vysočina 13 dutin obsazených sýcem rousným (KODET et al. 2009). Jelikož hnízdění je závislé také na množství potravy, zejména hlodavců, může se obsazenost dutin v různých letech významně lišit podle konkrétní situace v daném roce. Z hlediska zjišťování početnosti a rozšíření druhu považujeme proto za významné již zaznamenání ptáků třeba na základě hlasových projevů. V roce 2009 jsme za tímto účelem testovali celonoční nahrávání pomocí zvukových záznamníků, které se pro monitoring tohoto druhu velmi osvědčilo. Navíc se jedná o metodu, která oproti klasickému provokování pomocí nahrávky, ptáky nijak neruší. 2

3 Metodika Mapování výskytu a rozšíření sýce rousného bylo v rámci tohoto projektu prováděno metodou zvukových záznamníků, kterými lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Byly pořizovány celonoční nahrávky, které byly následně analyzovány metodikou SAVICKÉHO (2008) v programu AM Services. Zvukové záznamníky byly instalovány ve větších lesních komplexech a zejména v místech, kde jsou označené doupné stromy. Nahrávání probíhalo v kraji Vysočina v okresech Jihlava, Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Výsledky Zvukové záznamníky byly instalovány v zájmové oblasti v průběhu roku 2010 celkem na 228 místech, na 84 katastrálních územích, ve 32 mapovacích kvadrátech a dohromady nahrály celkem přes hodin záznamu, který byl vyhodnocen. Následující dva obrázky představují ukázky spektrogramů hlasových záznamů sýce rousného. Spektrogramy představují časový výsek 40 vteřin z pořízeného záznamu. Houkající samec sýce rousného (Aegolius funereus), polesí Čeřínek, , 23:31 hod. Podzimní hlasové projevy sýce rousného (Aegolius funereus), Těchobuz, , 3:01 hod. Tabulka 1: Souhrnné výsledky Celkem nahráváno Přítomnost sýce rousného Mapovací kvadráty Katastrální území Nahrávací místa

4 V roce 2010 byla zjištěna pomocí zvukových záznamníků hlasová aktivita sýců rousných v okresech Jihlava, Pelhřimov a Havlíčkův Brod v 19 kvadrátech (viz mapa 1), a to ve 42 katastrálních územích: Benetice u Světlé nad Sázavou, Bílý Kámen, Budeč nad Želivkou, Častrov, Červená Řečice, Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu, Dolní Bohušice, Dolní Cerekev, Hojkov, Hutě, Chválkov u Kamenice nad Lipou, Jestřebí u Brtnice, Kněžice u Třebíče, Kostelec u Jihlavy, Loučky u Jihlavy, Měšín, Mnich, Mrákotín u Telče, Nezdín, Nový Rychnov, Pávov, Pelec, Popice u Jihlavy, Pravíkov, Proseč u Pošné, Rohozná u Jihlavy, Rytířsko, Řásná, Salavice, Smrčná na Moravě, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Těchobuz, Těchoraz, Těmice u Kamenice nad Lipou, Třešť, Útěchovice pod Stražištěm, Velký Beranov, Vlkosovice, Zahrádka u Pošné a Ždírec na Moravě. Celkem takto byla zjištěna přítomnost sýců na 61 lokalitách, respektive nahrávacích místech. Mapa 1: Zaznamenaná hlasová aktivita sýců rousných v roce 2010 (na mapce je vymezení působnosti pověřených obecních úřadů, tzv. malé okresy; červeně jsou vyznačena místa bez záznamu sýce a zeleně místa se zaznamenanými hlasovými projevy sýce rousného). 4

5 Zhodnocení přínosu projektu Projekt potvrdil vzrůstající početnost silně ohroženého sýce rousného na Českomoravské vrchovině. Jedním z cílů projektu bylo získat další podklady ve prospěch ochrany doupných stromů v lesích. Sýce rousného, jehož rozšíření bylo zjišťováno, lze považovat za deštníkový druh ochrany doupných stromů v lesích. Výsledky ukazují, že sýc se vyskytuje ve větších lesních komplexech v podstatě na celém sledovaném území a jakožto zvláště chráněný druh si zasluhuje ochranu svých hnízdišť, tedy doupných stromů. Ponechávání doupných stromů v lesních porostech na Vysočině má proto význam i pro tento dříve výhradně horský druh sovy, jejíž početnost může být limitována právě nedostatkem hnízdních příležitostí. Literatura KODET V. [ed.], 2008: Ochrana odumřelých a doupných stromů v lesích na Vysočině v letech 2007 a Cinclus 19, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: KODET V., ŠTĚRBA O., KNĚŽÍČEK T., HRUŠKA F., NOVÁK T., HLAVÁČOVÁ P., STEJSKAL D., SKŘÍČEK T., RYMEŠOVÁ D., MORAVEC J., KOUBEK P., HOBZA P., KUNSTMÜLLER I. et NOVÁKOVÁ J., 2009: Ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích v kraji Vysočina v roce Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. Závěrečná zpráva projektu, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: Fotodokumentace Ukázka instalovaných maskovaných zvukových záznamníků v terénu (foto Vojtěch Kodet) 5

6 6

7 7

8 8