Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Podobné dokumenty
Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Ochrana venkovního ovzduší zapojení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

MMO zdravotní ukazatele

Úloha KHS v ochraně ovzduší Hotel ATOM,

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Znečištění ovzduší a zdraví

Analýzy zdravotního stavu

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

Státní zdravotní ústav Praha

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Na co Češi nejčastěji umírají

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Znečištění ovzduší města Liberce

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Rizikové práce a nemoci z povolání v Moravskoslezském kraji

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Moravskoslezském m kraji

Aktivity Krajské hygienické stanice v Ostravě ve vazbě na zdraví dětí v regionu. MUDr. Helena Šebáková a kol. ředitelka KHS Ostrava

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Zpravodaj Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Zdravotní stav

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Nemoci z povolání v České republice v roce 2009

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava,

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského

Úvod do problematiky chemických látek

PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Nemoci z povolání v České republice v roce 2008

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

2) Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace individuálního vytápění domácností. Lokality s překročením

Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Společný program Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva

Kvalita ovzduší v MB PM část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com

Monitoring těkavých organických látek

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Transkript:

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava, podatelna@khsova.cz, www.khsova.cz

Obsah Lokální topeniště Rizika z vytápění Škodliviny v ovzduší Dopady na zdraví Výstupy z měření Vybrané zdravotní ukazatele Dožití při narození Úmrtnost Alergická onemocnění, ARI Závěry Informace veřejnosti

Kde jsou rizika?

Lokální topeniště - rizika Lokální topeniště jsou dominantním či jediným způsobem vytápění v malých obcích Nízká teplota spalování/nedokonalé spalování Nedostatečný rozptyl spalin - emise blízké imisím Různá kvalita paliv/vysoká rizika při spalování odpadu - i schválená paliva přinášejí rizika pro lokální ovzduší Omezené/žádné nástroje kontroly pro údržbu komínů, stav kotle, použitý druh paliva

Zdroj: SZÚ

Podle objemu Zdravotní významnost Škodliviny ze spalování Oxid uhelnatý - CO Oxidy dusíku - NO x Oxidy síry - SO 2 Tuhé látky - PM 10, PM 2,5 Těžké kovy (arsen, kadmium, olovo, ) Těkavé organické látky/voc - benzen Polyaromatické uhlovodíky/pau - benzo(a)pyren Dioxiny - PCDD/F

PM 10, PM 2,5 Arsen Kadmium Olovo Dopady na zdraví podle velikosti, povrchu a složení částic (nosič PAU, kovů, alergenů) vliv na dýchací a oběhový systém, dráždivé i karcinogenní účinky při vysokých dávkách z ovzduší (pracovního) zvýšená úmrtnost na kardiovaskulární choroby, inhibiční účinek na krvetvorbu, vyšší podíl vrozených vad (dětí exponovaných pracovnic), karcinogenní účinky při expozici vdechováním - rakovina plic riziko při dlouhodobých expozicích nízkým koncentracím s toxickým účinkem na ledviny při dlouhodobých expozicích nízkým koncentracím možné toxické účinky na biosyntézu hemu, na nervový systém, na zvyšování krevního tlaku Benzo(a)pyren karcinogen s vysokým karcinogenním potenciálem a podílem úmrtnosti na karcinom plic/dýchacího systému, při celoživotní expozici 1 ng/m3 riziko ohrožení vznikem karcinomu u 9 ze 100 000 osob Dioxiny vývojové a imunitní vady, karcinogenní účinky

Depozice částic v organismu

Naděje dožití při narození v období 2010-2014 - muži Okresy MSK + ČR Muži Okres věk 0 45 65 Bruntál 73,5 30,2 15,0 Frýdek-Místek 74,0 30,8 15,2 Karviná 72,6 29,5 14,4 Nový Jičín 74,1 30,7 15,1 Opava 74,1 30,7 14,7 Ostrava 73,1 30,0 14,9 ČR 74,8 31,5 15,4 Zdroj: ČSÚ

Naděje dožití při narození v v období 2010-2014 - ženy Okresy MSK + ČR Ženy Okres věk 0 45 65 Bruntál 79,8 36,3 18,7 Frýdek-Místek 80,5 36,5 18,7 Karviná 79,2 35,4 18,0 Nový Jičín 80,5 36,3 18,5 Opava 80,7 36,5 18,5 Ostrava 80,2 36,1 18,8 ČR 80,8 36,7 18,8 Zdroj: ČSÚ

Standardizovaná úmrtnost v MSK 2013 - příčiny MSK celkem 6% 1% 5% 9% 25% 7% 47% Novotvary N. oběhové soustavy N. dýchací soustavy N. trávicí soustavy N. močové a pohlavní soust. Vnější příčiny Ostatní Zdroj: ÚZIS

Standardizovaná úmrtnost - nemoci oběhové a dýchací soustavy SDR, oběhová soustava 700 600 500 400 300 200 90 80 70 Dýchací soustava 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 SDR, dýchací soust. 60 50 40 30 Data: ÚZIS ČR MSK muži MSK ženy ČR muži ČR ženy 20 10 0 Oběhová soustava 2000 Data: ÚZIS ČR 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 MSK muži MSK ženy ČR muži ČR ženy 2011 2012 2013 Zdroj: ÚZIS

Standardizovaná úmrtnost - novotvary celkem a novotvary plic 400 Novotvary plic 350 SDR, novotvary 300 250 200 150 100 50 0 SDR, novotvary plic 120 100 80 60 40 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 20 Data: ÚZIS ČR MSK muži MSK ženy ČR muži ČR ženy 0 Novotvary celkem 2000 Data: ÚZIS ČR 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 MSK muži MSK ženy ČR muži ČR ženy 2012 2013 Zdroj: ÚZIS

Zhoubné novotvary plic - incidence Incidence zhoubných novotvarů plic (C33, 34) 140 120 100 80 60 40 20 0 1995 1996 1997 Incidence ZN plic / 100 000 evr.p. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 muži MSK muži ČR ženy MSK ženy ČR Zdroj: ÚZIS

Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká úmrtnost 7 6 Novorozenecká úmrtnost 5 12 10 Kojenecká úmrtnost Počet/1000 dětí 4 3 2 Počet/1000 dětí 8 6 4 1 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 MSK ČR 2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Novorozenecká úmrtnost MSK ČR Zdroj: ÚZIS

Alergie - počet léčených pacientů na 10 tis. obyv. 1200 Počet léčených pacientů alergologie Počet/10 tis. obyvatel 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ČR MSK Alergie celkem Počet/10 tis. obyvatel 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Astma Počet léčených pacientů - astma 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ČR MSK Zdroj: ÚZIS

Živě narození s vrozenou vadou na 10 tisíc živě narozených za období 2008-2012 Zdroj: ÚZIS

Akutní respirační onemocnění dle věkových skupin ARI v ČR a MSK v r. 2014 ve věkové skupině 0-5 let ( relat. nemocnost na 100 000 obyv. ) ARI v ČR a MSK v r. 2014 ve věkové skupině 6-14 let ( relat. nemocnost na 100 000 obyv. ) 6000 3500 5000 3000 4000 3000 2000 1000 0 1/2014 4/2014 7/2014 10/2014 13/2014 16/2014 19/2014 22/2014 25/2014 28/2014 ČR 31/2014 MSK 34/2014 37/2014 40/2014 43/2014 46/2014 49/2014 52/2014 2500 2000 1500 1000 500 0 1/2014 4/2014 7/2014 ARI v ČR a MSK v r. 2014 ve věkové skupině 60 a více let ( relat. nemocnost na 100 000 obyv. ) 10/2014 13/2014 16/2014 19/2014 22/2014 25/2014 ČR 28/2014 31/2014 MSK 34/2014 37/2014 40/2014 43/2014 46/2014 49/2014 52/2014 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1/2014 4/2014 7/2014 10/2014 13/2014 16/2014 19/2014 22/2014 25/2014 28/2014 ČR 31/2014 MSK 34/2014 37/2014 40/2014 43/2014 46/2014 49/2014 52/2014 Zdroj: KHS

Závěry Úroveň znečištění PM 10 zůstává u malých sídel v topném období srovnatelná s velkými městy Indikátorem spalování je sezónně zvýšený výskyt As a Cd Spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu v malých sídlech, v topném období koncentrace překračují imisní limit 1 ng/m 3 až desetinásobně Zdroj: SZÚ

Závěry Rozdíly mezi topnou a netopnou sezónou jsou v obcích vyšší než na městských stanicích Rozdíly jsou výrazné podle typu převažujícího paliva v obci, nejvyšší koncentrace PM 10, těžkých kovů i benzo(a)pyrenu jsou při spalování hnědého uhlí, nepříznivé hodnoty ale vykazuje i spalování dřeva Zdroj: SZÚ

Závěry Teoretické zvýšení rizika nádorového onemocnění v důsledku expozice znečišťujícím látkám ve venkovním ovzduší se již několik let nemění a pohybuje se v řádu 10-7 až 10-3, tj. riziko vzniku nádorového onemocnění o 1 případ na 10 milionů až na 1 tisíc obyvatel. Zdroj: SZÚ

Závěry Standardizovaná úmrtnost v MSK vykazuje nejvyšší podíl u nemocí oběhové soustavy (47 %), u novotvarů (25 %) a nemocí dýchací soustavy (7 %). Situace je obdobná jak u mužů, tak u žen, i ve srovnání s ČR. Incidence nádorových onemocnění plic v MSK u mužů vykazuje z dlouhodobého hlediska pokles, od roku 2010 však dochází k nárůstu, u žen dochází k nárůstu od roku 2002. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost v MSK vykazuje od roku 1995 klesající trend, který odpovídá vývoji v rámci ČR.

Závěry Alergická onemocnění jsou diagnostikována u 1/3 dětí. Nejčastější onemocnění jsou alergická rýma pylová, astma a atopický ekzém. Trvá nárůst počtu alergických onemocnění, a to ve všech věkových skupinách, nejzávažnějším problémem je astma. Nejvyšší nemocnost na ARI je ve věkové skupině 0 až 5 let.

Závěry Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, které mohou ovlivnit naše zdraví. Lokální topeniště ovlivňují nejen venkovní ovzduší, ale i vnitřní prostředí bytů a domů. Potřebná je informační kampaň k možnostem vytápění a rizikům při nevhodném spalování. Kvalitu ovzduší ovlivňuje volba paliva a technologie spalování, nepřípustné je spalování odpadu. Kvalita spalování závisí i na údržbě topenišť a komínů.

Úloha KHS ve vztahu k ovzduší Posuzování EIA/SEA, IPPC Hodnocení zdravotního stavu Spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, účast v komisích ŽP, na odborných konferencích Informace veřejnosti - Ročenka KHS MSK, Zpravodaj KHS MSK - Internetové stránky KHS MSK, facebook http://www.khsova.cz - Zprávy do tisku, informace v dalších médiích

OBSAH ROČENKY Předmluva Kontrolní činnost Problematika vod Venkovní ovzduší Vnitřní ovzduší Hluk a vibrace v ŽP Dozor v oblasti služeb Dozor na úseku výživy Předměty BÚ Dozor ve školách Ochrana zdraví při práci Přenosná onemocnění Zdravotní stav obyvatel Problematika HIV Problematika drog Čím topíš, to dýcháš Děkuji za pozornost.