TIG aneb zase ten hasičák Další návod jak předělat starší hasící přístroj pro použití ke sváření metodou TIG, respektive pro plnění hasičáku Argonem. Určitě někdo z vás přemýšlel jak levně a snadno přijít k lahvi k čím dál více rozšířené metodě svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře TIG. Přináším dvě možnosti použití hasícího přístroje. Liší se pouze v použitém lahvovém ventilu. 1. metoda Z klasického hasícího přístroje 6kg vypustíme, nebo vyvaříme (MAG) jeho obsah Co2. Při vyvařování je nutné hasící přístroj otočit dnem vzhůru aby se nabíral plynný Co2 a nedocházelo tak zamrzání redukčního ventilu. Poté co již je hasící přístroj vyprázdněn je dobré, ne však nutné, vyšroubovat původní lahvový ventil a odstranit z něj sací trubičku. U argonu to sice není nutné, ale už pro ten pocit, že to již nebude hasící přístroj ale láhev na plyn je lepší ji odstranit (pokud je ta možnost). Jelikož ventil je vcelku slušně utažený a není moc možností jak láhev upnout, napadly mě dvě možnosti. 1/ na dno láhve (plechový límec na kterém to stojí) přivařit dostatečně dlouhý jekl, nebo trubku, láhev položit naležato na zem a další dlouhou trubkou s klíčem zkusit povolit ventil. U této metody bude asi potřeba asistent pro přišlápnutí hasičáku k zemi. 2/ Přivařit (bodnout) hasičák k pracovnímu stolu a opět pomocí dlouhého nástavce na klíči (cca 1,5m) povolit ventil. Jelikož jsem úpravy dělal v práci, využil jsem metodu číslo 2, kde není potřeba asistenta. Přibodovaný hasičák ke svářecímu stolu: Vyšroubovaný ventil:
Opětovné dotažení stejného ventilu s uříznutou sací trubičkou: Při našroubování původního ventilu je nutné použít patřičný redukční ventil, jelikož výstupní závit ventilu je jiný než u argonu. Případně se dá koupit (vyrobit) redukce pro klasický redukční ventil používaný u argonu, nebo jeho směsí. Jelikož tento hasičák jsem předělával pro jednoho známého, který do něj nechtěl investovat, tak jsem mu redukci vyrobil. Je to vcelku jednoduchá záležitost
pokud je dostupný soustruh a patřičné závitníky a očka. Výroba redukce trvá cca 20 minut. Redukce z Co2 závitu G3/4 na závit W21,8: Použití na hasícím přístroji: Redukce má jednu nevýhodu a to tu, že pak nejde našroubovat klobouček na ochranu ventilu proti pádu. Stejně tak má i nevýhodu originální lahvový ventil, který má tlakovou pojistku proti přeplnění a tak u tlaku cca 150BAR začne plyn pouštět pryč. 2. metoda Postup demontáže původního ventilu je stejná, jen se místo něj našroubuje originální ventil na Argon. Tento hasičák se mi do rukou dostal již barevně připravený :) (i když špatně) a navíc plný. Tak jsem se rozhodl, že ho vyvařím, jelikož jsem zrovna dělal přípravné a víceméně pouze bodovací práce. Celkem mě překvapila výdrž náplně hasičáku, protože ani po týdnu jsem ho nespotřeboval. Je sice fakt, že jsem víceméně pouze bodoval, ale čekal jsem že vydrží tak dva dny.
No ale to je celkem jedno. Zbytek plynu jsem pak vypustil, jelikož jsem to už potřeboval předělat. Opět byl hasičák přivařen ke stolu, vyšroubován ventil (který držel o moc víc než na minulém hasičáku), vyklepán bordel z jeho útrob a našroubován nový lahvový ventil. Před našroubováním ventilu jsem hasičák vyfoukal argonem, aby pak byl co nejčistší. U předchozí metody jsem to nedělal, jelikož mě to napadlo až u této předělávky :) je to v podstatě to samé jako u sváření trubek a foukání plynu do trubky pro ochranu kořene. Tady už se dál nebudu rozepisovat a přidám pouze pár fotek. Vyvařování náplně hasičáku: Napuštění argonem před montáží ventilu: Řádné dotažení ventilu:
A nezbytné přepuštění plynu do lahve: Na závěr bych jen podotkl, že některé tyto starší lahve mají tlak testován pouze na 190BAR. Což v podstatě není směrodatné, jelikož i při přepouštění z nové velké láhve o tlaku 200BAR se plyn rozdělí a maximální tlak tak bude kolem 160-170BAR. Takže je tam stále rezerva. Horší by to bylo u přepouštění z lahve 300BAR, kdy už by to bylo celkem nebezpečné. Hasičák z posledních obrázků jsem plnil z poloprázdné lahve, kde bylo cca 105BAR. Po rozdělení tlaků byl tak výsledný tlak něco málo přes 80BAR.
Shrnutí U první možnosti, kdy zůstal originální ventil se hodnota vložených financí rovná nule, jelikož lahev byla získána zdarma z jedné firmy zabývající se hasící technikou. Případné náklady budou pouze za redukci (pokud se bude kupovat) což je cca 200,-kč a za barvy na lahev (pokud se bude lakovat), což je cca další 200,-kč (2 spreje). U druhé možnosti byly náklady opět mimo láhev, která byla získána ze zrušeného provozu opět zdarma. Cena bude tedy pouze za ventil, což bylo cca 700,-kč, případně opět za barevné provedení 200,-kč. Cenově tedy líp tedy vychází ponechání původního ventilu, ale za cenu nemožnosti přepustit více než 150Bar a použití redukce. Druhá možnost je sice dražší, nicméně je lepší v novém ventilu, který dovolí napustit větší tlak a taky se pak bez problému dá našroubovat klobouk na ochranu ventilu. Kterou metodu si kdo zvolí je už na něm. Tak ať se daří s předělávkou a pak i se samotným svářením. Dušan