Důvody vstupu do politických stran



Podobné dokumenty
Názory na důvody vstupu do politických stran


Názory lidí na opatření v rodinné politice

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Občané o Lisabonské smlouvě

Názory občanů na státní maturitu září 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Úroveň vzdělávání v ČR

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Technické parametry výzkumu

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Svatby v české společnosti

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Technické parametry výzkumu

Vliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské a sociální oblasti

Postoje české veřejnosti k cizincům

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Technické parametry výzkumu

Spokojenost s životem červen 2015

Zpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe

Názor občanů na drogy květen 2017

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Spokojenost se životem červen 2019

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

pm007 Graf 1: Kladné a záporné stránky členství ČR v Evropské unii 20(v %) nárůst byrokracie a úřadů 2 0 přílišné omezování evropskými zákony př

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Občané o americké radarové základně v ČR

Česká veřejnost o dění v Izraeli a Palestině prosinec 2015

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Češi k prezidentským volbám v USA

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Spokojenost se životem březen 2018

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016

Transkript:

pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost 008, v08-10 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření:. 10.. 10. 008 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS ), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 1 let Počet dotázaných: 8 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PV., PV., PV.7 Zveřejněno dne:. listopadu 008 Zpracovala: Paulína Tabery V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) byl dán větší prostor problematice politických stran, zejména důvodům, proč se lidé k politickým stranám přidávají a nakolik je správné, aby občané do politiky vstupovali z uvedených důvodů. Přesvědčivá většina populace starší 1 let souhlasí, že důvody pro vstup do politických stran 1 jsou spíše osobního rázu. Nejsilnější motivací je podle 8 % lidí zisk kontaktů, podobný podíl obyvatel (8 %) vidí jako silný důvod také možnost zastávat výhodné pozice nebo funkce v budoucnu. Třetí pohnutkou patřící do této kategorie je finanční prospěch (kladně odpovídá 7 % lidí). Důvody vstupu do politiky, které lze označit jako důvody ve veřejném zájmu nebo k veřejnému prospěchu, získaly relativně menší podíl odpovědí. Avšak je nutné dodat, že 1 Znění otázky: Občané mohou v místě svého bydliště vstoupit do politické strany a účastnit se na jejích aktivitách, aniž by nutně museli zastávat funkce či za to byli placeni. Z jakého důvodu vstupují občané do politických stran? Je to protože a) chtějí v budoucnu získat výhodné pozice a funkce, b) chtějí, c) chtějí, d) jde jim o, e) chtějí, f) chtějí se podílet na plnění programu strany? Varianty odpovědí: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne. 1/[]

pv811 podle občanů nejsou zanedbatelné a podstatný podíl lidí nezpochybňuje fakt, že motivace vstupu do politiky může být i kvůli chuti podílet se na veřejném životě. Kolem tří pětin občanů je přesvědčeno, že lidé vstupují do politických stran, aby změnili situaci k lepšímu (1 %), protože se chtějí podílet na plnění programu strany (1 %), nebo proto, že chtějí, mít pocit sounáležitosti (8 %). Souhlas u těchto důvodů je více váhavý než je tomu u důvodů osobních, a zároveň se větší procento lidí neumí vyjádřit, zda toto mohou být pohnutky, které někoho vedou ke členství v politické straně (viz graf 1). Graf 1. Názory na to, proč lidé vstupují do politických stran 1 získat výhodné pozice a funkce v budoucnu 7 11 8 1 8 podílet se na plnění programu strany 1 1 1 0% 0% 0% 0% 80% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví Z časového srovnání vyplývá, že názory na důvody vstupu do politických stran se oproti minulému roku nezměnily. V delším horizontu, od roku 00, je však patrné posílení mínění, že občané vstupují do stran kvůli výhodným pozicím a funkcím a kvůli finančnímu zisku, a naopak viditelný pokles kladných odpovědí u pohnutek osobního rázu, jako jsou chuť, podílení se na plnění programu strany nebo touha. Co se týče odpovědí ohledně získání kontaktů, podíl lidí, kteří míní, že právě toto je důvod vstupu do strany, zůstává stejný (viz graf ). /[]

pv811 Graf. Názory na to, proč lidé vstupují do politických stran - časové srovnání (podíl odpovědí "rozhodně ano" + "spíše ano" v %) získat výhodné pozice a funkce v budoucnu podílet se na plnění programu strany 8 8 8 8 7 7 77 1 7 1 8 8 8 7 8 10/008 10/007 /00 0 0 0 % 0 80 100 Zcela opačné hodnocení nabízených důvodů přinesla baterie, která zkoumala nikoliv to, jaké jsou možné důvody vstupu do politických stran, ale jaké by měly být. V tomto případě zase pohnutky ve veřejném zájmu jasně převážily nad osobními důvody vstupu do politiky. Za jednoznačně správné považují lidé to, pokud je vstup do strany motivován cílem zlepšit situaci ( %). Dobrým důvodem je také chuť podílet se na plnění programu strany ( %) nebo pocit spolupatřičnosti (7 %). Ve značně menší míře obyvatelé schvalují chuť jako ten správný důvod ke vstupu do politiky, avšak pro dvě pětiny je tato pohnutka legitimní a v pořádku. Přidat se k politické straně pro zisk funkcí a výhodných pozic v budoucnu nebo pro, je však pro naprostou většinu občanů nepřijatelné, 80 % respektive 8 % to hodnotí jako nesprávné důvody (viz graf ). Znění otázky: A je to tak podle Vašeho názoru správné? Má být důvodem pro vstup do politické strany to, že a) chtějí v budoucnu získat výhodné pozice a funkce, b) chtějí změnit situaci k lepšímu, c) chtějí, d) jde jim o, e) chtějí, f) chtějí se podílet na plnění programu strany? Varianty odpovědí: rozhodně správné, spíše správné, spíše nesprávné, rozhodně nesprávné. /[]

Graf. Názory na to, nakolik je správné vstupovat do politických stran z uvedených důvodů pv811 7 podílet se na plnění programu strany 0 8 10 11 1 získat výhodné pozice a funkce v budoucnu 0% 0% 0% 0% 80% 100% rozhodně správné spíše nesprávné neví spíše správné rozhodně nesprávné Zatímco u důvodů, proč lidé vstupují do politických stran, jsou občané ve srovnání s rokem 00 skeptičtější, posílilo přesvědčení o osobních důvodech a oslabilo mínění o vstupu ve veřejném zájmu, v normativní rovině, tedy v hodnotách a v představách jak by to s pohnutkami ke vstupu do politiky být mělo, k žádným významným posunům nedošlo (viz graf ). Graf. Názory na to, nakolik je správné vstupovat do politických stran z uvedených důvodů - časové srovnání (podíl odpovědí "rozhodně správné" + "spíše správné" v %) podílet se na plnění programu strany 0 8 0 7 70 77 10/008 10/007 /00 získat výhodné pozice a funkce v budoucnu 1 17 1 1 0 0 0 % 0 80 100 /[]

pv811 Názory na to, proč lidé vstupují do politických stran i proč by do nich vstupovat měli, jsou poměrně univerzální a žádné významné odlišnosti z hlediska pohlaví, věku, nebo vzdělání se neprojevily. V názorech na to, proč se obyvatelé angažují ve stranách, se ukázaly rozdíly podle deklarované životní úrovně respondenta. Lidé se špatnou životní úrovní v případě důvodů jako jsou získání funkcí a výhodných pozic, vytváření kontaktů a, volí ve větší míře variantu odpovědi rozhodně ano, a naopak u důvodů jako zlepšení situace, chuť a plnit program strany méně často odpovídají kladně ve srovnání s lidmi s dobrou životní úrovní nebo s těmi, kdo uvádějí, že jejich životní úroveň je ani dobrá, ani špatná. U baterie, která zkoumá, jaké pohnutky jsou pro vstup do politických stran ty správné, se rozdíly podle životní úrovně respondentů neobjevily. Co se týče reálných úvah o vstupu do politické strany, o takovém kroku v posledních deseti letech uvažovala přibližně desetina dotázaných ( %), naprostá většina obyvatel nad tímto způsobem angažování nepřemýšlí. Podíl lidí, kteří vstup do nějaké politické strany zvažovali, se přitom od roku 00 výrazně nezměnil (viz graf ). Graf. Úvahy o vstupu do politické strany v posledních deseti letech - časové srovnání 100% 80% 0% 8 8 8 0% 0% 0% 1 /00 10/007 10/008 ano ne neví O vstupu do nějaké politické strany v posledních deseti letech častěji přemítali muži než ženy (1 % muži : % ženy) a lidé s vyšším formálním vzděláním (u vysokoškolsky vzdělaných je podíl odpovědi ano 1 %). Je zajímavé, že do názorů na důvody, pro které mohou občané vstupovat do politických stran i u hodnocení jejich správnosti či nesprávnosti, se příliš nepromítá to, zda lidé sami o vstupu do strany uvažovali či nikoliv. I z tohoto hlediska je tedy mínění veřejnosti celkem univerzální. Znění otázky: Uvažoval jste někdy v posledních deseti letech o tom, že byste vstoupil do politické strany? Varianty odpovědí: ano, ne. /[]