VÝKON ROZHODNUTÍ - Exekuce = nedobrovolné plnění toho, co mělo být na základě soudního rozhodnutí splněno. Základní přehled Předpoklady Soudní exekuce Exekutor Nedobrovolná dražba Konkurs Návrh soudu Exekuční titul Návrh soudu či exekutora Exekuční titul Návrh dražebního věřitele Exekuční titul nebo zástavní právo vložené do 1. 5. 2000 + čestné prohlášení navrhovatele Listiny o zajištění pohledávky Písemné upozornění dlužníka a zástavce Návrh soudu Více věřitelů Úpadek, insolvence předlužení tj. či Zástavy Zásadně zanikají dnem právní moci rozvrhového usnesení Zanikají mladší zástavní práva Nezanikají starší zástavní práva Zástavy zanikají Věcná břemena Zanikají, vyjma chráněných a převzatých Zůstávají nedotčena Zpeněžením zanikají Nájmy Zanikají, vyjma chráněných a převzatých Zůstávají nedotčena Pokud správce nevypoví, tak přecházejí Výtěžek Pohledávky nákladů řízení Pohledávky oprávněného, zástavy, věcná břemena, nájmy Nedoplatky výživného Daně a poplatky Ostatní Pohledávky zajištěné zástavním právem Daně, poplatky Ostatní Oddělené pohledávky Pohledávky podstatou Zaměstnanci Ostatní za Náklady soudního výkonu či exekuce sice prvotně nese (resp. platí zálohu atd.) oprávněný věřitel, nicméně má nárok na jejich následnou úhradu vůči povinnému dlužníkovi). Exekuční titul Jde o způsobilý právní titul, svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele. Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí a rozumí se jím listina, vydaná oprávněným orgánem, která má zákonem předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit. 1
Formální náležitostí exekučního titulu je vykonatelnost. Rozhodnutí je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabylo právní moci, ledaže se jedná o předběžně vykonatelná rozhodnutí. Materiální náležitosti exekučního titulu záleží na tom, aby práva a povinnosti a další náležitosti rozhodnutí byly určeny přesným a nepochybným způsobem (musí obsahovat předmět, rozsah, způsob plnění a lhůtu ke splnění). Exekučním řízení lze vedle rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (rozsudků, usnesení, platebních rozkazů) ukládajících povinnost k plnění, přiznávající právo nebo postihující majetek, vykonat také rozhodnutí vydaná v jiném řízení: vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení vykonatelné rozhodčí nálezy a smíry notářský zápis se svolením k vykonatelnosti rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy, včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny Pokud exekuční titul neobsahuje určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů, to neplatí u vyklizení bytu, kde lhůta k plnění činí 15 dní od právní moci rozhodnutí. Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku. Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost vyslovit, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Má-li povinnost splnit více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni rovným dílem. Jestliže je však to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit. Soudní výkon rozhodnutí Předpoklady pro nařízení exekuce Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Návrh na zahájení řízení: řízení o výkonu rozhodnutí je zahajováno zásadně na návrh oprávněného (výjimku představují řízení o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, kdy k výkonu lze přistoupit bez návrhu) musí mít všechny obecné náležitosti podání, z takového návrhu musí být patrno: o kterému soudu je určeno o kdo je činí o které věci se týká a co sleduje o podpis oprávněného a datum kromě obecných náležitostí musí také návrh obsahovat náležitosti: o jméno, povolání, bydliště účastníků řízení (oprávněný a povinný) o vylíčení rozhodujících skutečností o označení důkazů o o IČO právnické osoby čeho se navrhovatel domáhá, tj. přesné, jasné a určité označení povinnosti, která má být vynucena 2
musí obsahovat způsob, jakým má být exekuce provedena nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně, ale je možné uvést pouze jediný způsob např. označením plátce mzdy, banky, dlužníka, movitých věcí a nemovitostí. Návrh oprávněný podává k obecnému soudu povinného. Není-li obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Pokud se jedná o nemovitost či podnik, je příslušný ten soud, v jehož obvodu se nemovitost nebo podnik nachází. Jestliže má oprávněný přiznanou peněžitou pohledávku a pokud to navrhne soudu, muže soud předvolat povinného a vyzvat ho k prohlášení o majetku. Jeho účelem je získat potřebný přehled o majetkových hodnotách dlužníka bez vynaložení nákladů a časových ztrát, jakož i případné bezvýslednosti námahy vynaložené v tomto ohledu věřitelem. Jde o to, aby každá položka spadající do dlužníkova majetku byla náležitě individualizována tak, aby provedení výkonu mohlo proběhnout bez obtíží. Jedná se v podstatě o zvláštní donucovací prostředek. Nařízení výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného ten je však povinen v návrhu týkající se peněžité částky uvést, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). To může být pro navrhovatele v některém případě sotva splnitelné, proto mu může na žádost pomoci soud, který se toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, dotáže. Dotázaný je pak povinen do jednoho týdne soudu odpovědět. V případě přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí peněžní ústav a číslo účtu. I v tomto případě je možná pomoc soudu. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník), a uvede důvod pohledávky. Pokud má výkon postihnout nemovitost, má navrhovatel na vybranou mezi zpeněžením nemovitosti jejím prodejem, anebo způsobem zřízení soudcovského zástavního práva. V obou případech se od navrhovatele očekává, že přesně označí nemovitost, které se to bude týkat. Ani tento požadavek by nemusel být bez pomoci soudu splnitelný, proto může před podáním návrhu na výkon rozhodnutí požádat soud, aby přiměl povinného k prohlášení o majetku. K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti to opatří soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení volba oprávněného je konečná a závazná. Pokud je však navrhován výkon způsobem, který je zřejmě nevhodný (vzhledem k nepoměru výše pohledávky a ceny předmětu) může soud nařídit, avšak po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným způsobem. Způsob výkonu rozhodnutí Ukládající zaplacení peněžité částky lze provést: srážkami ze mzdy přikázáním pohledávky příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu prodejem movitých věcí a nemovitostí prodejem podniku zřízení soudcovského práva k nemovitostem Ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést: vyklizením odebráním věci 3
rozdělením společné věci provedením prací a výkonů Uspokojení ze zástavy lze provést: prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv. O provedení se stará soud. Zastavení výkonu rozhodnutí Vyjdou-li po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě po jeho provádění najevo skutečnosti, pro které nelze ve výkonu pokračovat nebo pro které se pokračování v něm stane nepřípustným, je to důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí. Je tím sledována ochrana povinného. Zastavení výkonu rozhodnutí je výlučně zásahem do probíhajícího řízení, nikoli však do existence či platnosti exekučního titulu. Důvodem zastavení je, že výkon rozhodnutí byl nařízen, aniž se rozhodnutí stalo vykonatelným. Dalším důvodem je, že po nařízení rozhodnutí byl exekuční titul zrušen nebo se stal neúčinným. Jako příklad lze uvést soudem schválený smír, který byl později shledán neplatným. Dále zastavení výkonu rozhodnutí navrhne ten, kdo navrhl jeho nařízení tedy oprávněný. Stejně tak dojde k zastavení výkonu rozhodnutí, pokud postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny. Jsou však případy, v nichž se přes veškeré úsilí, které je věci ze strany soudu věnováno, nepodaří vynutit plnění nezbytné k uspokojení pohledávky oprávněného. Výkon rozhodnutí se ukáže bezvýsledným. Je tomu tak např. tehdy, nenajde-li se při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí předmět, z jehož ceny při dražebním prodeji by mohl být oprávněný uspokojen nebo jde-li o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Soud za takového stavu řízení také zastaví. Ohledně nákladů řízení rozhoduje soud v usnesení nařizujícím výkon rozhodnutí, tak že uloží povinnému náhradu nákladů účelně vynaložených oprávněným. Exekuce prováděná exekutorem Exekutor Exekutorem je fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Svou činnost vykonává nezávisle, avšak za úplatu. Exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu. Může zaměstnávat zaměstnance, kteří na základě jeho písemného zmocnění vykonávají jednotlivé úkony. Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora ČR, která spolu s Ministerstvem spravedlnosti vykonává státní dohled nad exekuční činností. Exekutorem může být jen občan ČR, který má způsobilost k právním úkonům, získal úplné vysokoškolské právnické vzdělání, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Provedení exekuce Exekuci provede exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého soud svým rozhodnutím provedením exekuce pověří. Jestliže je tu důvod pochybovat o nepodjatosti exekutora ohledně jeho poměru k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům, může být z provedení exekuce vyloučen. 4
Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora. Mohou podat do 5 dnů ode dne, kdy soud pověřil exekutora provedením exekuce, námitku podjatosti exekutora, která musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu dozvěděli a jakými důkazy mohou být jejich tvrzení prokázána. Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory jen ze závažných důvodů. Exekuční řízení Exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. Návrh na provedení exekuce musí obsahovat: Označení exekutora (jeho sídla), který má být pověřen provedením exekuce. Obecné náležitost podání musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě obecných náležitostí musí také obsahovat: o jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby) o přesné označení exekučního titulu o uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena o údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil o popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává Pokud návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor nebo soud, kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho. Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud pak přezkoumá podklady, především zda navrhujícímu věřiteli svědčí exekuční titul, nařídí exekuci a pověří exekutora do 15 dnů. Jakmile je doručeno usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Exekuční příkaz Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen na rozdíl od návrhu na soudní výkon rozhodnutí, navrhující oprávněný věřitel nemusí specifikovat způsob provedení výkonu rozhodnutí, výběr je ponechán na exekutorovi. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze zákonných způsobů, které jsou shodné se způsoby soudního výkonu rozhodnutí. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. Vedle vymáhání pohledávek na základě exekučního příkazu vykonává exekutor i další činnost: poskytuje právní pomoc v souvislosti s exekuční činností sepisuje listiny, zejména exekutorské zápisy osvědčující děje a stav věci (veřejné listiny) 5
přijímá do úschovy doručuje písemnosti soudu provádí dražby věcí movitých a nemovitých spravuje majetek na základě pověření soudu v trestním řízení Odměna exekutora Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi odměna náhrada hotových výdajů náhrada za ztrátu času při provádění exekuce náhrada za doručení písemností nebo smluvní odměna za provedení exekuce, kterou si mohou exekutor a oprávněný sjednat v písemné smlouvě o provedení exekuce (tato odměna není nákladem exekuce) avšak exekutor může požadovat i přiměřenou zálohu na náklady exekuce Bližší informace stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti: 6
INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a nahradil tak dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Cílem insolvenčního zákona je zejména: Zajištění větší transparentnost a předvídatelnost úpadkového řízení Posílení postavení věřitelů Motivace dlužníka ke snaze řešit svůj úpadek včas Možnost sanace dlužníka tam, kde je to vhodné Celkové zrychlení a zefektivnění úpadkového řízení Insolvenční zákon se vztahuje na řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka v rámci soudního řízení, a to některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem, k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Toto soudní řízení se nazývá insolvenční řízení a zákon výslovně stanoví zásady, na nichž dané řízení spočívá. Patří mezi ně zejména spravedlnost, rychlost, hospodárnost, způsob vedení řízení tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího uspokojení věřitelů, ochrana práv věřitele nabytých v dobré víře a zároveň povinnost věřitelů zdržet se jednání směřujícího k uspokojení svých pohledávek mimo insolvenční řízení. Insolvenční zákon se aplikuje na řešení úpadku všech fyzických i právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů, vyjma České republiky (vč. ministerstev), obcí, krajů, České národní banky, Všeobecné zdravotní pojišťovny, veřejných vysokých škol, apod. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu, který byl získán zpeněžením majetkové podstaty dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa. Insolvenční správce Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi a souvisí s majetkovou podstatou vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. Tímto okamžikem také zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury. Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí však v případě nebezpečí z prodlení, pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto úkony týkají, a to až do doby, než se jich ujme insolvenční správce. To však neplatí, pokud by právní úkon zmocněnce odporoval tomu, co nařídil dlužník. Správce je po prohlášení konkursu oprávněn např. vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou. Výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. 7
Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení V zásadě se prohlášením konkursu přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena, pokud je dlužník jejich účastníkem. Je možné pokračovat jen v těch řízeních, v nichž byl dlužník žalobcem nebo navrhovatelem, a to na návrh správce, který se stává účastníkem řízení místo dlužníka. Pokud správce návrh nepodá ve lhůtě určené mu soudem, může návrh na pokračování v řízení podat dlužník nebo ostatní účastníci řízení. V případě řízení, v nichž byl dlužník naopak žalovaným, lze v nich pokračovat jen ve sporech o rozsah majetkové podstaty (s výjimkou sporů o vyloučení majetku z majetkové podstaty, v nichž nikdy pokračovat nelze), ve sporech o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění nebo ve sporech o pohledávkách za majetkovou podstatou. Určitá řízení se však prohlášením konkursu nepřerušují např.: trestní řízení řízení o přestupcích a jiných správních deliktech daňové řízení dědické řízení řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela řízení o výživném nezletilých dětí řízení ve věcech ochrany osobnosti, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění řízení ve věcech obchodního a jiných rejstříků, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají. Správce sestavuje a doplňuje seznam přihlášených pohledávek a to tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek. Dále pak správce ke dni prohlášení konkursu sestavuje zprávu o hospodářské situaci dlužníka. V této zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku. Jedná se o jeden z nových institutů, který má klíčový význam pro jednání první schůze věřitelů stanovené po prohlášení konkursu. Zprávu pak správce předloží insolvenčnímu soudu nejméně 7dní přede dnem konání schůze věřitelů. Povinnosti, které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu. Zpeněžení majetkové podstaty Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, výjimku mohou tvořit věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením nebo výjimku může povolit insolvenční soud. Majetkovou podstatu lze zpeněžit: 8
veřejnou dražbou prodejem movitých věci a nemovitostí prodejem majetku mimo dražbu Zpeněžení veřejnou dražbou provede dražebník na návrh správce. Zpeněžení prodejem movitých věcí a nemovitostí provádí okresní soud. Návrh na tento prodej podává opět správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. Prodej mimo dražbu může správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Souhlas však není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou. Navíc nesmí být tento majetek na ně ani převeden a to 3 roky od skončení konkursu. Omezení se vztahuje také např. na vedoucí zaměstnance dlužníka, jejichž pracovní poměr byl založen volbou nebo jmenováním, na společníky dlužníka (netýká se akciové společnosti) nebo prokuristy dlužníka. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. Jestliže nestačí výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů, lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení. Uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů Správce je vázán pokyny zajištěného věřitele, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky. Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, pokud písemná dohoda nestanoví jinak. Zpeněžením zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Konečná zpráva a rozvrh V závěru zpeněžení majetkové podstaty správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. V ní podává celkový přehled jeho činnosti s vyčíslením finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména: přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu přehled jednání a právních úkonů, které byly významné pro průběh insolvenčního řízení. Insolvenční soud tuto zprávu přezkoumá a po slyšení správce odstraní případné chyby. Účastníci mohou do 15 dní od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku podat námitky. Návrh rozvrhového usnesení předloží správce po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy insolvenčnímu soudu a uvede v něm, kolik má být podle jeho názoru vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Hotové rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká. Tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. Insolvenční soud však může i bez návrhu konkurs zrušit. Důvodem může být zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, nebo v případě, kdy není přihlášen žádný věřitel atd. 9