V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 1
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se mění takto: 1. V 149 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jiný zástupce než podle 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V 151 odst. 2 se slova podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle 147, 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se a slova o mimosmluvní odměně zrušují. 3. V 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 4. V 255 odstavec 2 zní: (2) Účastníkem řízení je také manžel povinného, je-li výkonem rozhodnutí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.. 5. V 255 se odstavec 3 zrušuje. 6. 262a zní: 262a (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo 2
dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.. 7. Za 262a se vkládá nový 262b, který zní: 262b (1) Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen. (2) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.. 8. V 267 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 9. V 268 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit. 10. V 304b se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Je-li výkon rozhodnutí veden podle 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v 304 odst. 1 a 3 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1.. 11. V 309 se doplňuje odstavec 3, který zní: 3
(3) Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu manžela povinného nařízen k vydobytí více pohledávek povinného, neuplatní se zákazy uvedené v 304 odst. 1 a 3 do výše uvedené v 304b odst. 4 k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.. 12. V 374a se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) paušální výši náhrady hotových výdajů pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle 151 odst. 3,. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. V řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem nepřizná. 3. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí soud manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, bylo-li toto usnesení vydáno ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. O návrzích na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle 267 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se rozhodne podle dosavadních právních předpisů. 5. Ustanovení 304b odst. 4 a 309 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na usnesení o nařízení exekuce, která byla peněžnímu ústavu doručena ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění manželů, která byla vydána před 1. lednem 2014, lze evidovat v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu na základě písemné žádosti jednoho z manželů nebo obou manželů. Založení rozhodnutí do sbírky listin a zápis údajů uvedených v 35j odst. 3 písm. a), c) a d) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, do rejstříku provede kterýkoliv notář. Při tomto evidování se postupuje podle notářského řádu, jehož ustanovení se po jejich evidenci použijí i pro tato rozhodnutí. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III 4
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto: 1. V 33 odst. 3 se slova a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů nahrazují slovy, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. 2. V 33a odst. 1, 33b, 33c, 33d odst. 1, 33e a v 33f se slova prostřednictvím Komory zrušují. 3. V 34 se odstavec 5 zrušuje. 4. 42 zní: 42 (1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. (2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. (3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.. 5. V 55 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Jde-li o návrh na zastavení exekuce podle 262b občanského soudního řádu, exekutor návrh na zastavení exekuce do 7 dnů od jeho 5
doručení postoupí společně s exekučním spisem exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne.. 6. V 58 odst. 2 se za větu třetí vkládá věta Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze provést pouze tehdy, nepostačuje-li k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu.. 7. Za 89 se vkládá nový 89a, který zní: 89a (1) Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce. (2) Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.. 8. V 131 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: b) paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování o nákladech v případech podle 89a, Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. O možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí podle 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poučí exekutor manžela povinného v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním příkazu, byl-li tento exekuční příkaz vydán po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tehdy, pokud v nich přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly vydány exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného nebo manžela povinného z účtu u peněžního ústavu. 4. V řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nedoložil 6
výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhrada v paušální výši určené zvláštním právním předpisem nepřizná. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. 7
Důvodová zpráva Obecná část a) Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku včetně zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace. Ustanovení 142 občanského soudního řádu (dále o.s.ř. ) přiznává úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi neúspěšnému. Mezi tyto náklady řízení 137 odst. 1 o.s.ř. řadí mimo jiné i hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Podle 151 odst. 2 o.s.ř. náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Pokud je tedy účastník řízení zastoupen advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, soud stanoví náhradu hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300, případně 100 Kč na jeden úkon právní služby ve smyslu 13 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Oproti tomu účastníkovi nezastoupenému zástupcem podle 137 odst. 2 o.s.ř. (tedy advokátem, notářem v rámci jeho oprávnění stanoveném notářským řádem nebo patentovým zástupcem v rámci jeho oprávnění stanoveném zákonem o patentových zástupcích) není náhrada těchto nákladů přiznána, pokud vznik takových nákladů nedoloží. Takováto úprava klade na účastníky řízení nezastoupené zástupcem dle 137 odst. 2 o.s.ř. vyšší nároky. Hlavním principem, který sleduje navrhovaná úprava, je tak do jisté míry srovnat postavení účastníka řízení nezastoupeného zástupcem dle 137 odst. 2 o.s.ř. s účastníkem takto zastoupeným. Proto nově ani účastník řízení nezastoupený zástupcem dle 137 odst. 2 o.s.ř. nebude muset vždy prokazovat hotové výdaje za účelem přiznání náhrady takových nákladů, neboť bude stanovena paušální částka, která mu bude nahrazena, když výši skutečně vynaložených nákladů nedoloží. Občanský soudní řád v platném 262a odst. 1 předpokládá, že při nařízení výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvám nebo rozhodnutím soudu, jimiž byl modifikován zákonný režim společného jmění manželů. Tyto okolnosti lze zpravidla uplatnit až prostřednictvím vylučovací žaloby podle 267 o.s.ř., podle nějž lze právo k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí uplatnit i tehdy, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit. Notářská komora České republiky vede od 1. ledna 2014 Seznam listin o manželském majetkovém režimu, v němž jsou evidovány smlouvy o manželském majetkovém režimu, u nichž se na tom oba manželé dohodli, a všechna rozhodnutí o manželském majetkovém režimu. Jde o veřejný seznam ve smyslu 721 nového občanského zákoníku a evidování listiny o manželském majetkovém režimu má za následek, že manželé se jich vůči třetím osobám mohou dovolat, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny. 8
Protože údaje ze Seznamu jsou veřejně přístupné jak třetím osobám, tedy věřitelům, vůči kterým se evidovaných rozhodnutí a smluv lze dovolat, tak soudním exekutorům, je na místě evidované smlouvy a rozhodnutí o manželském majetkovém režimu zohledňovat již při nařizování výkonu rozhodnutí. Navrhuje se, aby soud při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí byl povinen nahlížet do Seznamu listin a v případě, že budou splněny i další podmínky stanovené zákonem, rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí na majetek v rozsahu odpovídajícím společnému jmění manželů upravenému smlouvou nebo rozhodnutím soudu o manželském majetkovém režimu. Z praktických důvodů se stanoví domněnka okamžiku vzniku závazku, z něhož vznikl vymáhaný dluh, pro případ, že nelze dobu jeho vzniku zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny evidované v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pokud by se měl až v rámci výkonu rozhodnutí zjišťovat okamžik vzniku závazku, vykonávací řízení by se tím nepřiměřeně zatěžovalo a prodlužovalo. V ostatních případech se stejně jako v dosavadní úpravě ke změně manželského majetkového režimu nepřihlíží; v případě, kdy půjde o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, bude možno k listině přihlédnout, pokud s tím bude souhlasit oprávněný. Navrhovanou právní úpravu je možno považovat za potřebnou, protože lépe než platná právní úprava zohlední hmotněprávní úpravu majetkového režimu manželů. Bez náhrady se navrhuje vypustit z 262a občanského soudního řádu úpravu, která stanoví, že výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Tuto otázku řeší nyní nový občanský zákoník. Občanský soudní řád dále stanoví v platném 262a odst. 2, že nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, lze postihnout i v tomto ustanovení vypočtené majetkové hodnoty manžela povinného, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou ve společném jmění manželů. Tato možnost není zcela v souladu s hmotněprávní úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku. Nově se navrhuje připustit pouze nařízení výkonu rozhodnutí postižením pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, a to v omezeném rozsahu. Jedná se o snahu vyvážit ochranu manžela povinného, který si ani nemusí být vědom existence titulu pro výkon rozhodnutí, přičemž při zablokování účtu může např. ztratit schopnost splácet své úvěry, a ochranu věřitelů, jejichž zájmy by mohly být poškozeny, pokud by nebylo vůbec možné postihnout peněžní prostředky na účtu manžela povinného, přesněji pohledávku manžela povinného za peněžním ústavem. Zpravidla totiž budou na účet činěny platby, které by jinak (pokud by neplynuly na účet, jehož majitelem je pouze manžel povinného), náležely do společného jmění manželů. Manželé mají mnohdy pouze jeden účet, jehož majitelem je pouze jeden z nich, přičemž veškeré platby, včetně mzdy obou manželů, plynou na tento účet. Je nespravedlivé, aby se za této situace nemohl věřitel uspokojit postižením pohledávky z tohoto účtu, byť povinný není jeho majitelem. Pokud by se postih nepřipouštěl, umožňovalo by to povinnému bránit úspěšnému provedení exekuce tím, že bude veškerá plnění, která by jinak náležela do společného jmění manželů, ukládat na účet svého manžela. 9
Problematikou postižení majetkových hodnot manžela povinného se zabývá i návrh poslanců Heleny Langšádlové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Heleny Válkové, Jana Bartoška, Daniela Korteho, Marka Ženíška, Jiřího Skalického, Michala Kučery, Herberta Pavery, Markéty Adamové, Zdeňka Bezecného, Niny Novákové, Gabriely Peckové a Jana Farského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 106). Navrhuje se dále stanovit, že se manžel povinného může domáhat (částečného) zastavení výkonu rozhodnutí, je-li postihován majetek náležející do společného jmění manželů, případně jeho výlučný majetek, pokud zákon postižení nepřipouští nebo je nepřipouští v takovém rozsahu. Zdůrazňuje se, že o tomto právu musí být soudem poučen. Tím se má řešit stav, kdy mnozí účastníci nevědí, jak účinně bránit svá práva. Navrhovaná právní úprava postihu společného jmění manželů je potřebná z důvodu nutnosti uvedení procesněprávní úpravy obsažené v občanském soudním řádu do souladu s úpravou hmotněprávní. Současný právní stav a navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost různých skupin obyvatel a nevede k diskriminaci, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje a nestanoví pro žádnou skupinu obyvatel odlišné podmínky. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k návrhu zpracováno v souladu s rozhodnutím vlády, kterým schválila Plán legislativních prací na rok 2014. b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky (zejm. čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod). Část navržené úpravy souvisí s problematikou náhrad nákladů v řízení, nicméně nemá přímou souvislost s řadou rozhodnutí Ústavního soudu dotýkajících se náhrad nákladů řízení (např. sp. zn. Pl. ÚS 25/12 nebo sp. zn. I. ÚS 988/12). Návrhem se nevytváří nové právo, pouze dochází k zjednodušení postavení účastníka řízení, který není zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 o.s.ř., tak, že nemusí prokazovat vynaložení hotových výdajů, jelikož zákon počítá s jistou minimální částkou, která bude bez nutnosti prokazování jako náhrada výdajů náležet k nárokům vítězné strany sporu. Tím, že navrhovaná právní úprava přiznává automaticky náhradu hotových výdajů úspěšné straně sporu a překlenuje tak mnohdy prakticky nerealizovatelné dokazování takovýchto nákladů, dochází k posílení ochrany vlastnického práva. Konkrétně se pozitivní dopad úpravy projeví na právu na legitimní očekávání ochrany majetku, které garantuje čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a které rozvádí judikatura Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního soudu. Díky navrhované úpravě mohou strany sporu předvídat, jaká konkrétní částka jim bude přiznána jako náhrada hotových výdajů. 10
Skutečnost, že strany sporu mohou přesně kalkulovat s přiznanou náhradou nákladů řízení, a to nově i v případě kdy nejsou právně zastoupeny, nepochybně usnadňuje přístup ke spravedlnosti, který garantuje čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv svobod. Pro stranu sporu bude totiž nově snazší domoci se náhrady těch nákladů, které vynaložila v souvislosti s účelným uplatňováním nebo bráněním práva. c) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie. Právo Evropské unie se na problematiku upravenou předloženým návrhem nevztahuje. d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva. e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí. Navržená právní úprava nemá přímý vliv na rozpočty veřejných ani soukromých subjektů. Lze však předpokládat, že efektem úpravy bude častější přiznání výše hotových výdajů v těch řízeních, kde dříve strana sporu nenárokovala žádné náhrady, jelikož bylo složité je prokázat. Tímto by měla být posílena pozice věřitelů, kteří se domáhají svého práva soudní cestou. U změny právní úpravy nařizování výkonu rozhodnutí lze předpokládat určité pozitivní dopady povinného nahlížení do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu před nařízením výkonu rozhodnutí, protože nebude nutno se v takovém rozsahu jako podle platné právní úpravy bránit postižení majetku, jehož postih je s ohledem na hmotněprávní úpravu vyloučen. Podle statistických údajů Ministerstva spravedlnosti bylo na soudech v civilní agendě v r. 2013 pravomocně rozhodnuto 654 106 sporů, z toho bylo 312 049 (tedy 47,7 %) sporů, v nichž byl přiznaný nárok v rozpětí od 1 do 10 000 Kč. Je třeba předeslat, že tento údaj neodpovídá počtu bagatelních sporů, protože podle 202 odst. 2 o.s.ř. je bagatelním sporem spor o peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Protože uvedené údaje se týkají pohledávek i s příslušenstvím, lze předpokládat, že bagatelních sporů bude více. Údaje týkající se přímo bagatelních sporů však statistika Ministerstva spravedlnosti nezachycuje. Jak již bylo uvedeno výše, lze předpokládat nepřímý vliv na vymahatelnost pohledávek spojený s tím, že úspěšní účastníci sporu obdrží náhradu hotových výdajů a tím bude pro ně vedení soudního sporu finančně přístupnější. 11
Předpokládaná náhrada v paušální výši nemá a ani nemůže mít za cíl pokrýt skutečnou výši hotových výdajů v jednotlivých případech. Tato částka má postihnout pouze ty situace, kdy není pro účastníka řízení výhodné dokládat soudu skutečně vzniklé hotové výdaje. V těchto situacích tak navrhovaná úprava omezí případy zneužívání práva na právní zastoupení, kdy jedinou motivací pro vyhledání pomoci advokáta byl takto vzniklý nárok na náhradu odměny za zastupování a náhradu hotových výdajů. Přiložený návrh vyhlášky projde samostatně připomínkovým řízením. Podle statistických údajů Ministerstva spravedlnosti v r. 2013 bylo do rejstříku EXE vedeného soudy jako nový nápad zapsáno celkem 751 440 věcí, z toho bylo 233 žádostí o potvrzení evropských exekučních titulů, 6 171 žádostí o činnost soudu před zahájením výkonu rozhodnutí, 568 návrhů na prohlášení o majetku a 21 návrhů na prohlášení vykonatelnosti. Zbytek, tedy 744 447 věcí, představují žádosti o pověření soudního exekutora vedením exekuce, které soudní exekutor zasílá soudu poté, co obdržel exekuční návrh, jímž se exekuční řízení zahajuje. Do rejstříku E vedeného soudy bylo pak v r. 2013 zapsáno jako nový nápad celkem 19 080 návrhů na nařízení výkonu rozhodnutí soudem. Podle sdělení vybraných soudních exekutorů připadá přibližně 1 vylučovací žaloba na 1 000 exekučních spisů, z toho 0,2 vylučovací žaloby týkající se majetku ve společném jmění manželů na 1 000 spisů. Lze tedy dovodit, že vylučovací žaloby jsou podávány přibližně v 1 exekučních řízení, vylučovací žaloby týkající se společného jmění pak v 0,2 exekučních řízení. Vycházíme-li z údajů za r. 2013 (soudní exekutoři byli pověřeni vedením exekuce asi v 744 000 případů), lze předpokládat, že by vylučovací žaloba týkající se majetku ve společném jmění mohla být podána přibližně ve 150 případech. Jak bylo konstatováno výše, navrhovaná právní úprava by měla mít pozitivní vliv na vymahatelnost pohledávek, protože by měla zabránit části vylučovacích žalob/návrhů na zastavení výkonu rozhodnutí, které jsou v souvislosti s postižením majetku, který není ve společném jmění manželů, podávány, a mohla by tím přispět ke zkrácení řízení. Navrhovaná právní úprava nemá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí. f) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. Návrh žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů. g) Zhodnocení korupčních rizik. Tato úprava nevyvolává žádná korupční rizika. 12
Zvláštní část K čl. I K bodu 1 a 3 ( 149 odst. 3 a 151 odst. 3) Navrhuje se umožnit účastníku řízení, který není zastoupen zástupcem podle 137 odst. 2 o.s.ř., tedy advokátem, notářem, nebo patentovým zástupcem, a který má právo na náhradu nákladů řízení, získat náhradu hotových výdajů v paušální výši, aniž by účastník musel dokládat jejich skutečnou výši. Paušální výše zahrne hotové výdaje účastníka i jeho zástupce. Pro upřesnění se s ohledem na znění 137 odst. 1 o.s.ř. uvádí, že v paušální částce není zahrnut soudní poplatek. Účastník, který není zastoupen profesionálem dle 137 odst. 2 o.s.ř., má v souvislosti s řízením určité náklady, které zpravidla nevyčísluje, neboť by s tím měl více starostí, než odpovídá náhradě, která mu bude poskytnuta, zatímco v případě profesionála jsou hotové výdaje paušalizovány. Z tohoto důvodu se v praxi náhrada hotových výdajů pravidelně přiznává, jen je-li zástupcem profesionál, u něhož je částka paušalizována, když účastník své náklady nevyčíslil. Tím jsou účastníci (zejména právnické osoby) motivováni k tomu, aby využívali služeb profesionálů, čímž se paradoxně zhoršuje i postavení neúspěšného účastníka. Není důvod, proč by se na účastníka, kterého profesionál nezastupuje, měly klást vyšší požadavky, mají-li mu být výdaje nahrazeny. Paušalizace je řešení praktické, které dokáže usnadnit život soudcům i účastníkům a jejich zástupcům. Při vhodném nastavení paušálu lze navrženou právní úpravu považovat za spravedlivou, když za současné situace mnohdy neúspěšný účastník úspěšnému účastníku nenahrazuje hotové výdaje vůbec. Tato částka by měla pokrýt náklady zpravidla skutečně vynakládané. Pokud vzniknou v souvislosti s řízením účastníku vyšší, nemusí možnosti paušální náhrady využít a může namísto toho své skutečné náklady vyčíslit. Navrhuje se, aby výši paušální náhrady stanovila vyhláška, kterou vydá Ministerstvo spravedlnosti. Takováto úprava by měla zajistit, že v případě náhlé změny ekonomické situace bude možné pružně reagovat. K bodu 2 ( 151 odst. 2) Upravuje se ustanovení o rozhodování o náhradě nákladů řízení tak, aby nebylo pochyb, že do doby přijetí nové vyhlášky, kterou se stanoví paušální výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem, se pro určení výše odměny za zastupování použije vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K bodu 4 a 5 ( 255 odst. 2 a 3) Navrhovaná změna souvisí s navrhovaným zrušením úpravy zakotvené ve stávajícím 262a odst. 2 o.s.ř. a jejím nahrazením novým 262b o.s.ř. K tomu viz důvodová zpráva k onomu ustanovení. 13
K bodu 6, 7, 10 a 11 (( 262a, 262b, 304b odst. 4, 309 odst. 3) Navrhovaná úprava reaguje na zavedení Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který je veřejným seznamem ve smyslu 721 nového občanského zákoníku, na rozdíl od již dříve zavedené Evidence listin o manželském majetkovém režimu, která je neveřejná. Podle 35l odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, platí, že jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny. Podle 35l odst. 2 notářského řádu zveřejňuje Notářská komora České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Vyhledávání v tomto rejstříku je v současné době přístupné dle data narození na internetových stránkách notářské komory www.nkcr.cz. Kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis smlouvy o manželském majetkovém režimu nebo opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu anebo potvrzení o tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu nejsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsány. V žádosti je třeba uvést jméno, příjmení a datum narození manželů ( 35l odst. 2 notářského řádu). Podle 721 odst. 1 nového občanského zákoníku se smlouva o manželském majetkovém režimu zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů. Zápisem listin (notářských zápisů o smlouvách manželů nebo snoubenců o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, o dohodách manželů o změně smluveného režimu a o smlouvách manželů o změně manželského majetkového režimu založeného rozhodnutím soudu, rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, anebo změnil manželský majetkový režim založený rozhodnutím soudu nebo smluvený manželský majetkový režim) do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nabývají změny majetkového režimu účinky vůči třetím osobám, bez ohledu na to, zda jim byl obsah listin skutečně znám. Dojde-li ke vzniku závazku po zápisu listiny do seznamu, uplatní se vůči třetím osobám majetkový režim v listinou modifikované podobě. Dojde-li ke změně majetkového režimu po vzniku závazku, je tato změna vůči věřiteli neúčinná, ledaže s ní vyslovil souhlas ( 719 odst. 2 n.o.z., 727 odst. 2 n.o.z.). Zavedení Seznamu listin o manželském majetkovém režimu s výše uvedenými účinky vůči třetím osobám je nutné zohlednit i v rámci výkonu rozhodnutí. Z tohoto důvodu se navrhuje stanovit, že při nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu evidována listina upravující rozsah společného jmění manželů. Soud je při nařízení výkonu rozhodnutí vázán obsahem této listiny, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo vyslovil-li oprávněný s později zapsanou listinou souhlas. Vzhledem k tomu, že zkoumat dobu vzniku závazku přesahuje možnosti řízení o výkon rozhodnutí, stanoví se vyvratitelná domněnka, že v pochybnostech se má za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pokud bude však z titulu pro výkon rozhodnutí nebo obsahu listiny měnící majetkový režim, případně z jiných okolností, vyplývat, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu, musí soud z této listiny při nařízení výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů vycházet. 14
V ostatních případech, tedy není-li v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu žádná listina evidována, nebo je-li sice v Seznamu listina zapsána, avšak závazek, z něhož vznikl vymáhaný dluh, vznikl před jejím zápisem do Seznamu a oprávněný nevyslovil se změnou režimu souhlas, lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů, jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn. Listiny evidované v neveřejné Evidenci listin o manželském majetkovém režimu se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí nezohledňují. Evidence byla vždy pojímána jako neveřejná, do níž lze nahlížet jen v souvislosti s řízením o pozůstalosti. S tím k ní také manželé a snoubenci přistupovali. Nadto je třeba poukázat, že do neveřejné Evidence se zapisují listiny vzniklé až po 30. červnu 2009, a zdaleka v ní tedy nejsou obsaženy všechny listiny měnící majetkový režim. Dodatečný zápis starších listin do Evidence není možný, na rozdíl od Seznamu. Pokud hmotné právo spojuje s takovou listinou účinky vůči třetí osobě - oprávněnému, může se manžel povinného domáhat zastavení výkonu rozhodnutí (navrhuje se nahradit excindační žalobu dle 267 odst. 2 návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí). Bez náhrady se navrhuje vypustit z občanského soudního řádu ustanovení, že výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů, neboť tato úprava je nyní obsažena v 731 a 732 n.o.z. Dále se navrhuje vypustit úpravu zakotvenou ve stávajícím 262a odst. 2, do 31. 12. 2013 v 262a odst. 3 o.s.ř., která byla zavedena do občanského soudního řádu od 1. 1. 2013. Úprava reagovala mimo jiné na judikaturu, podle níž pohledávka z účtu u peněžního ústavu, jehož majitelem je manžel povinného, není ve společném jmění manželů, bez ohledu na to, jaké peněžní prostředky jsou na účet ukládány. Tato úprava odpovídala též judikatuře, podle níž lze vést nalézací řízení jen proti manželu, který je smluvní stranou, byť byl dluh převzat se souhlasem druhého manžela a náleží do společného jmění manželů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005). V praxi však tato úprava přináší mnoho problémů, kdy je postihován majetek včetně mzdy manžela, který nebyl účastníkem předchozího řízení a nemusel být ani o vydání exekučního titulu vůbec informován. Navrhuje se zachovat v 262a odst. 4 pouze možnost postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Dle stávající judikatury je zcela nerozhodné, jaké peněžní prostředky na účet plynou (zda by plnění poskytovaná na účet náležela do společného jmění manželů, pokud by bylo určeno jiné místo plnění), ale je-li majitelem účtu pouze jeden z manželů, bude se vždy jednat o pohledávku manžela povinného. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99, se uvádí: Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mimo jiné to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy (s výhradou účelově určených prostředků 310 o. s. ř.). Podstatné z tohoto hlediska je jedině skutečnost, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu u peněžního ústavu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle ustanovení 303 až 311 o. s. ř. Uvedené platí i v případě, že peněžní prostředky patřící do společného jmění manželů byly uloženy na účet, jehož majitelem je jeden z manželů. Podobně v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2175/2007, který odkazuje na ustálenou soudní praxi, se uvádí: Tento způsob exekuce postihuje obecně pohledávku, kterou má majitel účtu na základě smlouvy 15
o účtu vůči peněžnímu ústavu (musí se jednat o právní vztah, z něhož peněžnímu ústavu vzniká povinnost zřídit účet, přijímat na něj vklady /platby/ a uskutečňovat z něho výplaty za stanovených /dohodnutých/ podmínek), spočívající v právu nakládat s peněžními prostředky vloženými (přijatými) na účet, přičemž pohledávkou z účtu se nerozumí tyto peněžní prostředky. Je proto nerozhodné, čí peněžní prostředky byly na účet přijaty, podstatná je skutečnost, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu, kterou lze exekucí postihnout. Pohledávka z účtu, jehož majitelem je jeden z manželů, není součástí společného jmění; společným jměním mohou být jen peněžní prostředky z účtu již vybrané. S ohledem na stávající judikaturu se jeví nezbytné výslovně umožnit postih účtu manžela povinného v případě, že jsou na tento účet zasílána plnění, která by jinak náležela do společného jmění manželů, a je-li možné postižení majetku ve společném jmění manželů. V tomto případě (na rozdíl od situace, kdy se jedná o plnění, která by jinak plynula do výlučného majetku povinného) není totiž možné exekučně postihnout pohledávku povinného vůči jeho manželu. Může tedy nastat situace, že manželé mají jeden účet, jehož majitelem je manžel povinného, a veškerá plnění, která by jinak náležela do společného jmění manželů, včetně mzdy povinného, byla činěna na tento účet. Plnění mohou být činěna na účet manžela i zcela záměrně, s vědomím hrozícího výkonu rozhodnutí. Za této situace jsou nedůvodně zkracována práva věřitelů povinného na uspokojení jejich vykonatelných pohledávek. Zároveň je však třeba si uvědomit, že se nepostihují prostředky na účtu, ale pohledávka za bankou, a že peněžní prostředky plněné na účet nelze ani nijak určit, když připisované částky se smísí a netvoří jednotlivé zvláštní pohledávky, navíc za situace, kdy jsou zároveň činěny platby z účtu. Z tohoto důvodu se navrhuje umožnit nařízení výkonu rozhodnutí postižením pohledávky z účtu manžela povinného s tím, že manžel povinného bude moci podle navrhovaného ustanovení 262b odst. 2 žádat zastavení výkonu rozhodnutí, pokud je postihována pohledávka z jeho účtu u peněžního ústavu a pokud by peněžní prostředky, které jsou na tento účet ukládány, ani zčásti jinak nenáležely do společného jmění manželů. Pokud jsou na účet činěny platby, které by jinak náležely do společného jmění manželů (v zásadě nerozhodné, v jakém množství), k zastavení nedojde. Řešení se může jevit nespravedlivé, ale konkrétní zjišťování v tomto případě dobře možné není, a navíc se tento princip tradičně uplatňoval v soudní praxi i u nabývání věcí do společného jmění manželů ze smíšených prostředků, kdy byť byla převážná část věci zaplacena z výlučných prostředků jednoho manžela, věc náležela do společného jmění manželů, pokud některé prostředky na její pořízení použité náležely do společného jmění manželů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010 sp. zn. 22 Cdo 1144/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 798/2004). Jistě však je možné vyložit (posune-li se tímto směrem soudní praxe v případech nabývání věcí do společného jmění manželů), že je třeba, aby se jednalo o určité kvalifikované množství peněžních prostředků a tato část nemůže být v poměru k celkové pohledávce zcela zanedbatelná. Zároveň se stanoví domněnka, která je obdobou tradiční domněnky nabývání do společného jmění manželů, a totiž že není-li prokázán opak, má se za to, že jsou ve prospěch účtu činěna plnění, která by do společného jmění manželů jinak náležela. To odpovídá obecné zkušenosti, že většina majetku se za trvání manželství nabývá do společného jmění, pokud si manželé majetkový režim neupravili. Zároveň však nelze připustit, aby manžel povinného, který není účastník nalézacího řízení, a který nemusel o vykonatelném titulu vědět, se mohl dostat do situace, kdy bude omezen v nakládání se všemi prostředky na účtu, pouze s výjimkou částky dle 304b odst. 1 16
o.s.ř. Ochrana prostřednictvím 304b o.s.ř. je zde nedostatečná. Navrhuje se stanovit, že zákazy uvedené v 304 se v tomto případě neuplatní až do výše jedné poloviny zůstatku na účtu k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu, pokud tato částka přesahuje minimální nepostižitelnou částku podle 304b odst. 1 o.s.ř. Je-li naopak vyšší ona minimální částka podle 304b odst. 1, uplatní se ta. Jde-li o vydobytí více dluhů povinného, uplatní se pravidlo v 309 o.s.ř. s tím, že omezení v 304b odst. 4 o.s.ř. platí pro všechny tyto dluhy, a to ve výši, kdy bylo doručeno první usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. I při určitém zjednodušení se toto jeví jako relativně vyvážené řešení, které zabrání tomu, že se věřitel nebude moci uspokojit z určitých peněžních prostředků jen proto, že budou uloženy na účtu, jehož majitelem je manžel povinného, a zároveň poskytne určitou ochranu manželu povinného oproti stávající úpravě, když mu bude ponecháno právo nakládat s polovinou zůstatku na účtu. Nevztahují-li se ustanovení části šesté hlavy třetí o.s.ř. na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu přímo ( 304b odst. 4 a 309 odst. 3), použijí se tato ustanovení přiměřeně. K bodu 7, 8 a 9 ( 262b, 267 odst. 2, 268 písm. d)) Navrhuje se vypustit ustanovení 267 odst. 2 o.s.ř. a nahradit ho novým ustanovením 262b o.s.ř., kterým se umožňuje manželu povinného podat návrh na (částečné) zastavení výkonu rozhodnutí, je-li postihován majetek ve společném jmění manželů v případě, že zákon jeho postih nepřipouští nebo ho nepřipouští v takovém rozsahu. Navrhuje se umožnit manželu povinného podání návrhu na zastavení i tehdy, je-li postihován majetek, který je výlučným majetkem manžela povinného, neboť může být sporné, zda určitý majetek náleží nebo nenáleží do společného jmění manželů, a případně v jaké části ho lze postihnout. V praxi se ukazuje potřeba zefektivnit ochranu manžela povinného v případě, že je výkonem rozhodnutí postihován majetek ve společném jmění manželů, který nelze postihnout, nebo jej nelze postihnout v takovém rozsahu. Vylučovací žaloba dle 267 odst. 2 o.s.ř. je prostředek dosti zdlouhavý a relativně nepružný, rozhodnutí o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí bude zpravidla rychlejší a návrh na zastavení není na rozdíl od vylučovací žaloby zatížen soudním poplatkem. Často bude spolu s návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí podán návrh na jeho odklad. Podle 266 odst. 2 o.s.ř. i bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven. Exekuční soud, který bude posléze rozhodovat o zastavení, si tak nejprve posoudí, zda lze očekávat, že dojde k zastavení, a výkon rozhodnutí případně odloží. Oproti vylučovací žalobě odpadá jeden krok, neboť po právní moci rozhodnutí soudu o excindační žalobě je třeba ještě rozhodnout o (zpravidla částečném) zastavení výkonu rozhodnutí ( 268 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). Samo rozhodnutí o vylučovací žalobě tento následek nemá. Již za stávající úpravy uplatňuje manžel povinného obranu spočívající v tvrzení, že společné jmění bylo postiženo ve větším rozsahu, než odpovídá podílu dlužníka (povinného), kdyby společné jmění bylo zrušeno a vypořádáno podle 742 n.o.z., návrhem na částečné zastavení výkonu rozhodnutí podle 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., a nikoli excindační žalobou dle 267 odst. 2 o.s.ř. Tento postup se považuje za vhodné zachovat s tím, že bude nadále v zákoně upraven výslovně, spolu s povinností soudu o tomto právu manžela povinného 17
poučit. Manžel povinného je ostatně dle 255 odst. 2 o.s.ř. účastníkem řízení, a není tedy důvod, aby se nemohl domáhat svým návrhem (částečného) zastavení výkonu rozhodnutí, a musel využívat zdlouhavější cesty vylučovací žaloby, která je primárně určena pro třetí osoby, které nejsou účastníky řízení. Navrhuje se zakotvit výslovně povinnost soudu poučit manžela povinného o právu podat návrh na (částečné) zastavení výkonu rozhodnutí. Účastníci často nebývají právně zastoupeni a vzhledem k nepříliš přehledné úpravě zejména exekučního řízení, na něž se ustanovení občanského soudního řádu přiměřeně použijí ( 52 odst. 1 e.ř.), mnohdy nedokáží účinně hájit svá práva. Navrhuje se umožnit manželu povinného podat návrh na zastavení i tehdy, je-li postihován majetek, který je výlučným majetkem manžela povinného, neboť mnohdy sporné, zda je tento majetek ve společném jmění manželů, a případně v jaké části ho lze postihnout. K bodu 12 ( 374a písm. d) Ustanovení vkládá zmocnění pro Ministerstvo spravedlnosti, aby stanovilo výši paušální náhrady ve smyslu nového 151 odst. 3. K čl. II K bodu 1 Přechodné ustanovení ke změnám v občanském soudním řádu je postaveno na zásadě nepravé zpětné účinnosti nové úpravy. K bodu 2 Přechodné ustanovení vylučuje možnost přiznat paušální výši náhrady hotových výdajů v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K bodu 3 Je-li vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po nabytí účinnosti tohoto zákona v řízení zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona, soud v usnesení poučí manžela povinného o možnosti domáhat se zastavení výkonu rozhodnutí. K bodu 4 Pro návrhy na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, podané přede dne nabytí tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. 18
K bodu 5 Toto přechodné ustanovení upravuje použití ust. 304b odst. 4 a 309 odst. 3 o.s.ř. v případech, kdy usnesení o nařízení exekuce bylo doručeno peněžnímu ústavu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona K bodu 6 Navrhuje se stanovit, že rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění manželů vydaná před 1. 1. 2014 lze evidovat v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, přičemž tato rozhodnutí, jakož i zápis údajů do rejstříku, může provést každý notář. Na evidenci těchto rozhodnutí se použije notářský řád. K čl. III K bodu 1 ( 33 odst. 3) Do ustanovení o součinnosti se navrhuje přímo zakotvit povinnost Notářské komory České republiky spojenou s poskytováním údajů ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. K bodu 2 ( 33a odst. 1, 33b a 33c, 33d odst. 1, 33e a 33f) Ustanovení 33a až 33f exekučního řádu č. 120/2011 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekuční řád ), stanovují rozsah a způsob poskytování údajů pro potřeby exekuce ze základního registru obyvatel a dále z jednotlivých informačních systémů veřejné zprávy. Současné znění exekučního řádu upravuje poskytování těchto informací soudním exekutorům pro potřeby exekuce pouze prostřednictvím Exekutorské komory České republiky. Stávající praxe poskytování údajů pro potřeby exekuce je však taková, že jednotlivým soudním exekutorům jsou poskytovány údaje z informačních systémů veřejné správy a ze základního registru obyvatel napřímo a Exekutorská Komora České republiky zde hraje roli institucionálního zastřešení, tj. administruje přístupové údaje soudních exekutorů a kontroluje zákonnost přístupu do jednotlivých informačních systémů veřejné správy. Samotný datový tok již neprobíhá prostřednictvím Exekutorské komory České republiky. Současné znění exekučního řádu se potýká s výkladovými nesrovnalostmi, kdy některé orgány poskytující údaje z informačních systémů zastávají názor, že jsou-li předmětné údaje dle legislativní úpravy poskytovány prostřednictvím Exekutorské komory České republiky, měla by být pouze Exekutorská komora České republiky oprávněna o takové údaje žádat. 19
Upravují se ustanovení 33a odst. 1, 33b a 33c, 33d odst. 1, 33e a 33f tak, aby soudním exekutorům byly pro potřeby exekuce poskytovány dotčené referenční údaje ze základního registru obyvatel a údaje z jednotlivých agendových informačních systémů (informačních systémů veřejné správy) přímo, tedy nikoli prostřednictvím Exekutorské komory České republiky. K bodu 3 ( 34 odst. 5) Dané ustanovení se navrhuje zrušit s ohledem na zrušení platného znění 262a o.s.ř. K bodu 4 ( 42) Navrhuje se v exekučním řádu výslovně zakotvit pravidlo, které je pro účel výkonu rozhodnutí obsaženo v navrhovaném ustanovení 262a o.s.ř., a které upravuje postižení majetku ve společném jmění manželů. Blíže viz důvodová zpráva k navrhovanému znění 262a o.s.ř. Nevztahují-li se ustanovení části šesté hlavy třetí o.s.ř. na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu přímo ( 304b odst. 4 a 309 odst. 3), použijí se tato ustanovení přiměřeně. K bodu 5 a 6 ( 55 odst. 1, 58 odst. 2) Nově se navrhuje, aby o návrhu na zastavení exekuce vedené na společné jmění manželů podle 262b o.s.ř. z důvodu zrychlení řízení rozhodoval pouze soud. Z důvodu ochrany práv manžela povinného se předpokládá, že exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu bude možno provést až poté, pokud k uspokojení vymáhané pohledávky a nákladů exekuce nebude postačovat provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného. K bodu 7 a 8 ( 89a a 131) Do právní úpravy exekučního řízení se promítají navržené změny v 151 odst. 3 a 374a o.s.ř. tak, aby i v exekučním řízení měl účastník, který není zastoupen zástupcem dle 137 odst. 2 o.s.ř., nárok na přiznání hotových výdajů v paušální výši, nebude-li chtít prokazovat náklady skutečně vynaložené. K čl. IV K bodu 1 Přechodné ustanovení ke změnám v občanském soudním řádu je postaveno na zásadě nepravé zpětné účinnosti nové úpravy. 20