Stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality MV ČR k možné zaměnitelnosti oděvů užívaných bezpečnostními agenturami a stejnokrojů strážníků obecních policií s policejními stejnokroji při akcích hromadného charakteru I. Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality vypracoval stanovisko k možné zaměnitelnosti stejnokrojů strážníků obecních policií a oděvů užívaných soukromými bezpečnostními agenturami s policejními stejnokroji za účelem zlepšení a zpřesnění některých prvků vzájemné spolupráce těchto subjektů při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti během konání akcí hromadného charakteru (riziková sportovní utkání, shromáždění, pochody, manifestace apod.). Stanovisko reaguje jednak na aktivitu obcí, které k zabezpečování některých místních záležitostí veřejného pořádku vytvářejí v rámci obecních policií tzv. pořádkové jednotky, a jednak na činnost soukromých bezpečnostních agentur, které zavádí do jisté míry obdobné pořádkové týmy, využívané zejména při ostraze tzv. rizikových sportovních utkání v prostorách sportovních zařízení. Ve všech těchto případech dochází k velmi úzké spolupráci s Policií ČR. Požadavek nezaměnitelnosti vychází zejména z toho, že i přes vzájemnou kooperaci (která je jednoznačně vítaná) každý ze subjektů plní odlišné úkoly, je vybaven jinými pravomocemi, odlišnou mírou oprávnění a podléhá poněkud jiným povinnostem, popř. se na daný subjekt některé povinnosti vůbec nevztahují. Postavení Policie ČR je navíc specifické v tom, že je ozbrojeným bezpečnostním sborem. Přestože některá oprávnění Policie ČR (zejména z pohledu výkonu pořádkové služby ) jsou nazvána stejně, obsahově se liší od obdobných oprávnění obecní policie (především co do rozsahu možnosti zásahu do práv a svobod třetích osob, použití donucovacích prostředků v jiných případech atd.). I při vytvoření smíšené hlídky obecní policie a Policie ČR za účelem splnění konkrétního úkolu (ochrana veřejného pořádku v obci např. při konání rizikového sportovního utkání, veřejného shromáždění či obdobné akce) plní obecní policie pouze subsidiární roli. Z těchto důvodů je nutné zajistit spolehlivé a jasné vizuální odlišení pracovníků soukromých bezpečnostních agentur, strážníků obecní policie a příslušníků Policie ČR. 1
Obecně je otázka zaměnitelnosti a užívání služebních stejnokrojů příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a jejich součástí řešena v 21 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ( zákon o přestupcích ). Zde se stanoví, že přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. U strážníků obecních policií upravuje předmětnou problematiku 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 553/1991, o obecní policii ( zákon o obecní policii ). Zde je uveden přestupek fyzické osoby, která úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem. Za oba výše uvedené přestupky lze uložit pokutu do 3 000 Kč, přičemž je možné projednat tyto přestupky v blokovém řízení. Ve správním řízení by pak mohlo připadat v úvahu i uložení trestu propadnutí věci dle 15 písm. a), popř. ochranné opatření zabrání věci podle 18 zákona o přestupcích. Policista je oprávněn, v souladu s 36 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ( zákon o policii ), vyzvat osobu k vydání věci, lze-li mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána, případně jde-li o věc důležitou pro řízení o přestupku (všechny tyto podmínky si lze v dané situaci představit). Zároveň je policista či strážník oprávněn v souladu s 36 zákona o policii, resp. 17 zákona o obecní policii, věc odejmout, a to po předchozí marné výzvě směřující k vydání této věci. Z dikce obou skutkových podstat vyplývá, že ke spáchání přestupku není vždy nutné nosit kompletní stejnokroj, ale může se jednat i o součásti stejnokroje, pokud by byly s úplným stejnokrojem zaměnitelné. Zaměnitelnost je nutné vždy hodnotit s ohledem na konkrétní situaci a podmínky, není totiž dána pouze střihem, nebo barvou oděvu, ale také možným užitím státních znaků, hodnostního označení, nebo podobností oficiálního označení (nápisy, identifikační čísla, znaky příslušnosti k útvarům apod.). Opomenout nelze ani posouzení okolností, za kterých je možná zaměnitelnost vnímána. II. V českém právním řádu dosud neexistuje právní úprava, která by jakkoli specifikovala vystupování či vzhled pracovníka soukromé bezpečnostní agentury. Jak je zmíněno v úvodu, soukromé bezpečnostní agentury vytvářejí svá vlastní kvazipořádková družstva, která dohlíží typicky např. na dodržování pravidel uvnitř sportovního zařízení. III. 2
V případech tzv. rizikových sportovních utkání pak dochází k tomu, že jsou pracovníci soukromé bezpečnostní agentury vybaveni bezpečnostními a ochrannými prvky (protiúderové komplety, ochranné štíty, vysílačky, helmy, obušky, pepřové spreje ), které v kombinaci například s barvou, typem či velikostí písma u dalších doplňků (nápisy, identifikační čísla ) a druhem užitého oděvu (černé kombinézy, taktické vesty ), tvoří komplet, který je pro běžné návštěvníky sportovní akce z řad veřejnosti zcela vizuálně zaměnitelný se služebním stejnokrojem policejních pořádkových jednotek (případně i stejnokrojem obecní policie). Takové jednání pak může zakládat podezření ze spáchání výše uvedených přestupků. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že by se muselo jednat o jednání úmyslné, tzn. cílem a účelem takového jednání by musela být jednoznačně snaha o zaměnitelnost s Policií ČR, případně s obecní policií. Vždy tak bude záležet na vyhodnocení konkrétní situace a také na přístupu, jaký soukromá bezpečnostní agentura v případě problému zvolí. Samozřejmě se může stát, že ze strany soukromé bezpečnostní agentury se bude jednat o omyl, jehož motivem je snaha o specifický, ne vždy úplně šťastně zvolený způsob zajištění ochrany (ochranných prvků) svých pracovníků vystupujících na rizikových sportovních utkáních 1. Jak je ovšem již v tomto stanovisku několikrát zmíněno, spolehlivé a jasné odlišení strážníků, pracovníků soukromých bezpečnostních agentur a příslušníků Policie ČR je nejen důležitým prvkem vzájemné spolupráce, ale slouží také k ochraně práv osob před zneužitím omylu k jejich škodě a jako takové musí být vnímáno. Je také nutné mít vždy na zřeteli, že takticky špatný či dokonce protizákonný postup soukromé bezpečnostní agentury může být mylně přisuzován Policii ČR či obecní policii a může tak výrazně přispět k narušení důvěry ze strany veřejnosti vůči efektivnímu uplatňování státní moci. Právě z těchto důvodů je nutné odpovídajícím způsobem nahlížet na situace, kdy při výkonu ostrahy konkrétní sportovní události je pracovníky soukromé bezpečnostní agentury opakovaně veřejně užíván oděvní komplet, který je zaměnitelný se služebním stejnokrojem Policie ČR či obecní policie a i přes opakovaná upozornění ze strany Policie ČR či obecní policie od takového užívání soukromá bezpečnostní agentura neustoupí. Na takové jednání pak je zcela jistě možné nahlížet jako na úmyslné naplnění skutkové podstaty přestupku podle 21 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích. Za určitých okolností by bylo na základě konkrétního vystupování pracovníka soukromé bezpečnostní agentury vůči jiným osobám možné hovořit též o naplnění skutkové podstaty dle 21 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích (úmyslné neoprávněné vystupování jako úřední osoba). Neexistuje totiž žádný rozumný a legitimní důvod, 1 Obecně lze říci, že využívání tohoto způsobu ochrany a vizáže pracovníků soukromých bezpečnostních agentur považuje Ministerstvo vnitra za problematické nejen z důvodu zaměnitelnosti. Jak již prokázala zkušenost s přítomností policistů-těžkooděnců ve sportovním zařízení, u divácké veřejnosti vzbuzuje tento vzhled velmi negativní pocity, často nevede k uklidnění situace, ale naopak spíše k eskalaci násilí a útokům na takto vystupující osoby. 3
proč by soukromá bezpečnostní agentura nemohla zajistit odlišnost jednotlivých prvků či celého oděvního kompletu svých pracovníků. Jako jediný skutečný důvod tak lze vidět pouze snahu parazitovat na postavení Policie ČR či obecní policie a vzbuzovat v adresátech případných zákroků či úkonů mylný dojem, že je vůči nim zasahováno z pozice úřední osoby. IV. Strážník obecní policie je podle 9 odst. 1 zákona o obecní policii povinen při výkonu své pravomoci prokázat příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce. Ustanovení 9 odst. 2 zákona o obecní policii dále blíže specifikuje, že odznak obecní policie je strážník povinen nosit na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policie a že nášivka s názvem obce ( domovenka ) se nosí na záloktí levého rukávu. Podle 9 odst. 3 zákona o obecní policii musí stejnokroje strážníků obsahovat jednotné prvky definované vyhláškou č. 418/2008 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii (dále jen vyhláška ). Klíčové je ustanovení 14 odst. 1 písm. b), které vymezuje možné barevné provedení svrchní části stejnokroje (černá, modrá nebo žlutá barva a jejich kombinace; žlutá barva se nepoužije u pokrývky hlavy), ustanovení odst. 1 písm. c), které stanoví barevné provedení označení stejnokroje slovy OBECNÍ POLICIE nebo MĚSTSKÁ POLICIE (černé, modré, žluté nebo bílé, výrazně odlišné od barvy podkladu), přičemž tyto jednotné prvky spolu s odznakem obecní policie musí stejnokroj strážníka obsahovat vždy ( 14 odst. 2 vyhlášky), a dále odstavec 3, který vymezuje konkrétní umístění slovního označení podle odst. 1 písm. c), označení se umístí na přední nebo zadní straně horní části stejnokroje, popřípadě na obou stranách současně. Z uvedeného vyplývá, že použití např. kombinézy černé barvy jakožto základu pro stejnokroj je přípustné, zároveň však je nezbytně nutné, aby stejnokroj splňoval veškeré povinné náležitosti, tak jak je upravuje zákon o obecní policii a prováděcí vyhláška. Při použití stejnokrojů, které výše uvedené náležitosti nesplňují, by došlo ke spáchání správního deliktu podle 27a zákona o obecní policii, za který může Ministerstvo vnitra uložit ve správním řízení pokutu až do výše 20 000 Kč. Podle 9 odst. 3 zákona o obecní policii nesmí být stejnokroj strážníka obecní policie zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem (tj. např. se stejnokrojem příslušníků Policie ČR). Je proto nutné vyhnout se takovým kombinacím stejnokrojů a jednotných prvků, které by mohly vést k zaměnitelnosti strážníků s příslušníky např. pořádkových jednotek Policie ČR. Jednoznačně nevhodnou kombinací je použití černých kombinéz s taktickými vestami a žlutých označení MĚSTSKÁ POLICIE, kde slovo městská je navíc provedeno výrazně menším písmem nežli slovo policie. Lze naopak doporučit 4
použití bílého nápisu MĚSTSKÁ POLICIE, provedeného jednou velikostí písma, které musí být minimálně z běžné komunikační vzdálenosti dobře čitelné. Ustanovení zákona o obecní policii, zakazující zaměnitelnost stejnokrojů, jakož i 21 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích, neslouží pouze k ochraně práv občanů a zájmů bezpečnostních sborů, ale jejich respektování je důležité i s ohledem na zajištění bezpečnosti samotných strážníků obecní policie a zaměstnanců soukromých bezpečnostních agentur. V případě zaměnitelnosti strážníka obecní policie (který je v pracovním, nikoliv služebním poměru, čemuž odpovídají i jeho oprávnění) s příslušníkem policie, by byl strážník obecní policie a v obdobné situaci i zaměstnanec soukromé bezpečnostní agentury v rozporu se zákonem a navíc zcela zbytečně vystaven vyšší míře rizika, než s jakou počítá stávající právní úprava. V. stanovisko vychází z právního stavu ke dni: 1. 5. 2016 5