Ing. Diana Kořanová koranovad@fld.czu.cz L234
Program cvičení Pravidla Zvyky a tradice Zvyky a pověry Vývoj mysliveckého vzdělávání Osobnost myslivce Desatero naší myslivosti
Pravidla Docházka Dílčí zápočtové testy Telefony Oslovování Zdravení Odívání Dodržování pravidel osobnosti myslivce a slušného člověka Prezentace jsou uloženy zde: http://home.czu.cz/koranovad/ke-stazeni/ Kontaktní osoba na dotazy Ing. Petra Nováková, Ph.D., novakovap@fld.czu.cz
Myslivecké zvyky a tradice morálně výchovný a praktický význam některé myslivecké zvyky vznikly již dávno v minulosti, jiné jsou novější jejich zachování je projevem úcty k odkazu předchůdců, k přírodě, projevem lásky ke zvěři
Myslivecká mluva Co je myslivecká mluva? Znáte nějaké termíny myslivecké mluvy?
Myslivecká mluva začala se objevovat již ve středověku výstižnými termíny jsou pojmenovány různé části těla různých druhů zvěře, rozlišeno pohlaví a věk, popsány životní projevy své názvy má myslivecká výzbroj a výstroj, potřeby k lovu, k chovu, způsoby lovu, rozmanitá činnost spojená s chovem a péčí o zvěř, lovecká kynologie,... více o myslivecké mluvě příští cvičení :o)
Troubení při lovech, honech a jiných mysliveckých akcích zvuková signalizace troubením na zvířecí roh při společných lovech byla známa již ve starověku od 14. století se lovecké rohy vyráběly z kovu byly různých velikostí, později zatočené do kruhu, a používaly se při různých tehdejších lovech KDO A KDY U NÁS ZAVEDL TROUBENÍ NA HONECH? jednalo se o krátké melodie na velké lovecké rohy, zvané pikérské v 18. století vznikl lesní roh
Troubení při lovech, honech a jiných mysliveckých akcích zvuková signalizace troubením na zvířecí roh při společných lovech byla známa již ve starověku od 14. století se lovecké rohy vyráběly z kovu byly různých velikostí, později zatočené do kruhu, a používaly se při různých tehdejších lovech koncem 17. století zavedl u nás F. A. Sporck při parforsních honech troubení loveckých signálů jednalo se o krátké melodie na velké lovecké rohy, zvané pikérské v 18. století vznikl lesní roh
Troubení při lovech, honech a jiných mysliveckých akcích k troubení se obvykle používá B-trubky bez ventilové techniky, tzv. borlice a lesnice borlice se nosí na řemínku zavěšeném přes levé rameno na pravém boku postoje jednoho či více trubačů při troubení jsou tradiční pokrývku hlavy si trubač při troubení ponechává troubení zlepšuje organizaci a bezpečnost při lovech a honech, působí na mysliveckou etiku, dodržuje praktický a estetický odkaz našich mysliveckých předchůdců.
Lovecké signály - prof. Ing. A. Dyk 1 lovecké signály 2 pozdravy 3 výřady a vytrubování úlovků 4 pochody Příležitosti, při kterých se doporučuje používat troubení: osamělé lovy na spárkatou popř. na jinou zvěř, společné lovy na drobnou zvěř, Společné lovy na černou (spárkatou) zvěř, přijímání mezi myslivce, pasování na lovce, akce v myslivcově běhu života (včetně rozloučení), různé společenské myslivecké podniky (zkoušky a výstavy loveckých psů, soutěže v lovecké střelbě, výstavy trofejí atd).
Borlice
Lesnice
Zvyky při lovech a honech - výlož Co je to výlož, a proč se dělá?
Zvyky při lovech a honech - výlož při společném lovu je každá leč ukončena výloží je jí ukončená každá leč na společném lovu dává se najevo, že se eviduje všechna ulovená zvěř! při výloži se položí ulovená zvěř do řady na pravý bok a každý desátý kus se o polovinu těla povytáhne k snadnému počítání nejpozději na výloži se ošetří úlovek
Zvyky při lovech a honech - výřad Co je to výřad, kdy se dělá?
Zvyky při lovech a honech - výřad je jím ukončen každý společný lov povinně jsou přítomni všichni účastníci!! při honu se zvěř klade odděleně podle druhu, případně i pohlaví výlož ani výřad se nepřekračuje pro výřad se volí suché, rovné a prostorné místo, které se ohraničí chvojím či rákosím
Zvyky při lovech a honech - výřad dle pořadí se dopředu klade srstnatá, za ni pernatá zvěř (nejprve zvěř jelení, za ni daňčí, mufloní, černá, srnčí, zajíc, králík, bažanti a ostatní pernatá) zvěř spárkatá se klade podle síly trofeje vpravo nejsilnější liška se do výřadu klade u drobné zvěře dopředu a u spárkaté zvěře dozadu, stejně jako ostatní šelmy, dravci a krkavcovití lišce se natáhne oháňka kolmo od těla
Zvyky při lovech a honech - výřad zvěř má ve svíracích vsunuty úlomky - poslední hryz na komorách položeny vlastnické úlomky každý desátý kus se povytáhne po zatroubení fanfár oznámí vedoucí honu majiteli honitby nebo mysliveckému hospodáři počet ulovené zvěře podle druhů, poděkuje za účast a loučí se pozdravem lovu zdar po celou dobu mají účastníci obřadu smeknuto
Hony
Hony
Úlomky Co jsou úlomky? Jaké znáte typy úlomků?
Úlomky jedná se ulomenou, nikoliv uříznutou větvičku velikosti dlaně úlomky symbolizují spojení myslivce s přírodou, poslední pocta ulovené zvěři Jednovýhonkový Třívýhonkový Pětivýhonkový úlomky se dávají po úspěšném lovu veškeré spárkaté zvěře obojího pohlaví, ze zvěře pernaté po ulovení tetřeva, tetřívka, jeřábka, divokého krocana, bažanta královského, dropa, dále za medvěda, vlka, rysa, divokou kočku, jezevce a lišku
Úlomky úlomky jsou mladší tradicí než zálomková řeč (vždy musí být ulomeny, ne uříznuty, musí být z domácí dřeviny, v jejíž blízkosti zvěř zhasla) obvykle se ulomí tři větvičky, jedna se dá spárkaté zvěři do svíráku jako poslední hryz, tetřevu do klovce jako poslední zob šelmám se nedává
Úlomky druhý úlomek se položí na vstřel (komoru zvěře) a třetí se symbolicky omočí v barvě vstřelu a předá se jako lovecký úlomek střelci lovecký úlomek střelci předává majitel honitby, myslivecký hospodář, vedoucí honu, lovecký průvodce nebo ten, kdo zvěř se psem dosledoval pouze lovec lovící samostatně si může sám ozdobit klobouk loveckým úlomkem
Úlomky lovecký úlomek se předává ihned po ulovení při lovu osamělém, na honu po každé leči nebo při výřadu u nás se dle staré tradice předává levou rukou na obnaženém tesáku či na klobouku lovecký úlomek si lovec zasune za stuhu na pravé straně klobouku a nosí jej až do konce dne
Úlomky úlomek náleží střelci za každý myslivecky ulovený kus zvěře (na společných lovech pouze za každý druh zvěře) jedlové úlomky slouží k ozdobě slavnostní myslivecké tabule, nebo jako úlomky stavu = stavovský úlomek
Předávání úlomku
Zálomky Co jsou zálomky? Jaké znáte typy zálomků?
Zálomky používáním zálomků se lovci dorozumívali jako němou mysliveckou mluvou již v dávných dobách mají velikost paže
Zálomky větévky různé délky, pro nápadnost volené z méně běžných dřevin a kladené rubem vzhůru nebo částečně ostrouhané pro praxi jsou nejdůležitější 2 zálomky stanovištní a nástřelový stanovištní nástřelový
Zálomky stanovištní zálomek: značí stanoviště střelce v okamžiku výstřelu na spárkatou zvěř, má délku paže a až na několik vrcholových větviček je po celé délce zbaven větví, zálomek se zalomí (zarazí se svisle do země) nástřelový zálomek: označuje nástřel, tedy místo, kde stála zvěř v okamžiku výstřelu, má délku paže a zapíchne se neostrouhaný do země
Zálomky a - hlavní, b - směrový, c - nástřelový, d - stopový, e - příčný /jelen odskočil doleva/, f - laň odskočila doleva, g - směr odskoku laně nebyl pozorován, h - stopový, i - stanovištní, j - směrový, k - čekací, l - skončení čekání, m - výstražný.
Lovecké právo Co je lovecké právo?
Lovecké právo Pojmem lovecké právo se rozumí jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře (drob). Lízák Plíce Srdce Játra Slezina Ledvina Popřípadě tuk (sádlo a běl), který lze rukou oddělit
Lovecké právo patří podle tradice střelci, který zvěř ulovil a vyvrhl jestliže však kus vyvrhoval lovecký průvodce, náleží lovecké právo jemu hlava s trofejí, stejně tak jako kůže kožešinových zvířat se obvykle ponechává střelci
Lovecké právo pokud si hlavu s trofejí odnáší lovec nevypreparovanou, náleží mu i mozek jinak je mozek součástí loveckého práva a v případě, že zvěř vyvrhoval a trofej preparoval průvodce, náleží jemu podobně je tomu i u holé zvěře pokud se kus holé zvěře odevzdá k prodeji a jde s celou hlavou, pak tedy samozřejmě bez vynětí mozku
První kule a poslední brok Jak byste rozuměli pojmům První kule a Poslední brok?
První kule a poslední brok platí při společných honech střílelo-li například na divočáka více lovců, patří kus tomu lovci, jehož zásah zvěř smrtelně zranil, byť i kus nepadl v ráně a musel být proveden dosled tato rána se považuje za první kuli nemusí být první v pořadí, jestliže zvěř byla předchozími zásahy jen poraněna
První kule a poslední brok další případné zásahy po první kuli - platí za rány dostřelné zjišťuje se to na zhaslé zvěři a ve sporných případech rozhoduje vedoucí lovu poslední brok při honech znamená, že lovcem střelené zvěře je poslední střelec, který na kus střílel a po jehož ráně kus klesl a zhasl nepočítá se ovšem tzv. "střelení do hrobu"
Stráž u zhaslého kusu Dodržujete stráž u zhaslého kusu?
Stráž u zhaslého kusu je poslední poctou ulovené zvěři jde o chvíli pozdržení se u střelené zvěře a zamyšlení, jde o okamžiky splynutí s přírodou, kdy lovec znovu v duchu prožívá úspěšný lov tento zvyk má kromě morálního i praktický význam - kus může vychladnout na ulovenou zvěř samozřejmě nesedáme, ani při fotografování na ni neklademe nohu.
Popis zvyků po úspěšném osamělém lovu Etika a zákon Úlomky Troubení Lovecké právo Stráž u zhaslého kusu
Popis zvyků při společném lovu na černou (spárkatou) zvěř Organizační zásady Troubení První kule a poslední brok Zálomky Výřad Úlomky
Zvyky při poslední leči po ukončení společného lovu se obvykle pořádá poslední leč nemusí se ovšem konat po každém honu k účasti na poslední leči pozve ve svém projevu u výřadu vedoucí honu a obvykle je případné konání oznámeno na pozvánkách k honu někdy se při poslední leči koná myslivecký soud na poslední leči můžeme přijímat mezi myslivce nebo pasovat na lovce zvěře myslivci připíjejí na zdar lovu a myslivosti levou rukou
Přijímání na myslivce a pasování na lovce
Přijímání mezi myslivce, pasování na lovce Jaký je rozdíl mezi Přijímáním a Pasováním?
Přijímání mezi myslivce, pasování na lovce pasuje se tesákem drženým v pravé ruce na levé rameno pasovaného pronáší se pasovací formule: "První úder k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati! Druhý dávám k poctě české myslivosti, chraň ji vždycky s pevnou bedlivostí! Třetí vedu jménem mysliveckých druhů, s přáním - Myslivosti zdar - buď vítán v našem kruhu!"
Přijímání mezi myslivce, pasování na lovce přijímat mezi myslivce lze jen jednou v životě při pasování na lovce jde o obdobu v minulosti prováděného přijímání do řad myslivců jelenářů dnes se zvyk uplatňuje po ulovení každého druhu zvěře spárkaté, dále (jen výjimečně) po ulovení tetřeva, tetřívka, jeřábka, divokého krocana, bažanta královského, dropa a velkých šelem medvěda, vlka a rysa pasovat na lovce je tedy možno i několikrát, vždy po ulovení prvního kusu dotyčné zvěře
Přijímání mezi myslivce, pasování na lovce po společných lovech na černou (spárkatou) zvěř se pasování provádí při výřadu po osamělém lovu se může provést přímo u uloveného kusu zvěře pasování může provádět lovecký průvodce, myslivecký hospodář, předseda mysliveckého sdružení, vedoucí polesí či lesní správy pasující by měl zpravidla sám již dříve ulovit dotyčný druh zvěře (nutno připustit výjimky, např. při ulovení velkých šelem)
TRESTÁNÍ PROVINĚNÍ v dřívějších dobách Střelec - který se dopustil nějakého prohřešku proti mysliveckým pravidlům, se musel položit přes ulovený kus spárkaté zvěře a byl vyplacen třemi ranami plochou stranou sekáče na sedací část. To bylo provázeno patřičnými průpovídkami a troubením.
TRESTÁNÍ PROVINĚNÍ na poslední leči myslivecký soud Co je myslivecký soud? Byl jste někdo trestán na mysliveckém soudu?
TRESTÁNÍ PROVINĚNÍ na poslední leči myslivecký soud žertovným způsobem trestá účastníky honu, kteří se dopustili přestupků proti mysliveckým zvykům za myslivecký soudní stůl zasedne soudce a dva přísedící žalobce, který během honu pozoroval účastníky a sepisoval si jejich provinění, oznámí soudu provinilce obhájce, který prohřešky omlouvá žertovným způsobem žalobce může poklesky žertovně zveličovat a provinilec se stejným způsobem obhajuje
TRESTÁNÍ PROVINĚNÍ na poslední leči myslivecký soud souzení nemá trvat příliš dlouho a má být humorné soud poté udělí různé tresty provinilec musí např. zazpívat mysliveckou písničku, vyprávět mysliveckou anekdotu, napodobit hlasy zvěře apod. myslivecký soud musí mít vždy, byť i pod žertovnou rouškou, výchovný účel
Lovecké pokřiky Pokřiky lovců a jejich pomocníků při spatření zvěře: "Tajo!" - při spatření jelena "Wallo!" při blížící se černé zvěři "Harro!" upozornění na zajíce "Tiro!" přitahující pernatá zvěř
Lovecké pokřiky "Ho-Rüd-Ho," pobídka smečky psovodem při lovu černé zvěře dnešní "Horrido" je používáno v německých jazykových oblastech myslivci jelenáři jako slavnostní zvolání.
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky obvykle veršované říkanky, zvláště v baroku - běžně užívané i v našich zemích, byly součástí myslivecké mluvy a zvyků; většinou vtipné, charakteristické silným, mnohdy až drsným vyjadřováním, přitom však s jistým poetickým nábojem.
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Pracovní: v průběhu lovu mezi lovci ke komunikaci mezi loveckým personálem při práci se smečkou psů
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Vzdělávací a poučné: myslivec si jejich pomocí osvojoval obecně uznávané pravdy a pravidla, Na sv. Víta (15.6) srnec se ukrývá, na Jakuba (15.7.) už divoký bývá, na sv. Rocha (16.8.) zase v mlází líhá.
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Vzdělávací a poučné: Znáte nějaké?
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Vzdělávací a poučné: Ručnici a koni není co věřit! Od losa lůsata, od svině prasata. Medvěd neuvázaný netancuje. Lišku dvakrát neošidíš. Psa nepřeštěkáš, vránu nepřekrákáš, ženu nepřekřičíš. Člověka chyť za slovo, zajíce za slecha. Tři zajíci v leči a padesát v řeči. Co vlk schvátí, nerad vrátí. Vrána k vráně sedá...
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Vzdělávací a poučné: Na nový rok jez kančí zvěřinu (nosí to štěstí). Na sv. Řehoře (12.3.) snáší kachna první vejce. Dubnovej déšť, ženskej pláč a psí kulhání nemá dlouhého trvání. Odstřelíš-li kohoutka (tetřívka) před sv. Jiřím, ošlapeš si slepičky sám! Vychází-li zvěř za deště na holiny nebo do polí, bude dlouho pršet. Zůstane-li však ve svých úkrytech, nebude mít déšť dlouhého trvání.
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky Identifikační, zda jde skutečně o myslivce: myslivec putující za dalším vzděláním, nebo službou myslivec potulný, tzv. facír (něm. vazieren odvozeno z lat. vacare míti volno, toulat se)
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky K obveselení: "Pověz mi, myslivče, lovící v lese, co jelen s sebou na slunci nese?...,...".
Lidová tvorba slovesná, myslivecké prupovídky K obveselení: "Pověz mi, myslivče, lovící v lese, co jelen s sebou na slunci nese? "Povím to rád, vždyť to vím, jelen s sebou nese stín".
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Myslivecká přirovnání, rčení a přísloví: Znáte nějaká?
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Myslivecká přirovnání, rčení a přísloví: Běžela jako laň. Hoch jako srnec, děvče jako srnka. Leží doma jako jezevec v díře. Tlustý jako jezevec na jaře. Krade jako kolčava Otírala se jako kolčava Odešel s kvíčalou
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Myslivecká přirovnání, rčení a přísloví: Napřáhl rozum jako srna ocas. Fučel, jako když jde kanec z bukvic. Vyvaluje oči jako zajíc. Honí se po klevetách jako sojka Straka to unese na chvostě Od pohledu sokol, po hlasu vrána Usedlý co havran na topoli
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Myslivecké pranostiky: Na Tři krále o jelení skok dále. Když vlci v lednu vyjí, lišky skolí, očekávej ještě větší zimu. Na Hromnice bude-li se jezevec na slunci hřát, vrátí se do nory na čtyři týdny. Když trávu psi vydrancují, ženy na blechy velmi žalují, aneb v zubích svrab povstane, mokré povětří rádo nastane.
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Lidové hádanky: Znáte nějaké?
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Lidové hádanky: Která srstnatá zvěř má peří? Kde leží zajíc nejklidněji? Jak chodí husy do vody? Kdy zajíce nejvíc bolí zuby? Atd.
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Lidová říkadla a hry: Běží liška k Táboru... Běžel zajíc kolem plotu... Huso, huso divá, kdes tak dlouho byla... Hry na zajíčka, na vlka, na lišku, na jestřába.
Lidová tvorba slovesná, přísloví a pranostiky, epigramy, veršovánky Výroční obyčeje a lidové zábavy: Chození s medvědem, vlkem, o masopustu veselé průvody Velikonoční zajíček
Lidová tvorba slovesná Národní písně: Znáte nějaké?
Lidová tvorba slovesná Národní písně: Já jsem malý mysliveček... Na tý louce zelený... Skákal pes... Zajíček ve své jamce... Letěla husička atd.
Myslivecké pověry obydlí většinou o samotě, v lesích, znalost života zvěře, střelecké umění, dodržování svérázných zvyků, často i udílení léčitelských rad, Lid obestřel myslivecký stav pověrou, že věřil ve schopnost myslivců čarovat.
Myslivecké pověry V barokní době bujely pověry o působení nadpřirozených sil: čarostřelectví, nošení talismanů a amuletů, nejrůznější kouzelné recepty na přilákání zvěře, na bezchybnost při střelbě, na dosažení nezranitelnosti na neviditelnost
Myslivecké pověry Les byl sídlem různých duchů a strašidel, ba i samého ďábla, který se často zjevoval právě v mysliveckém úboru. Myslivci sami ještě posilovali pověry, aby si tak usnadnili
Myslivecké pověry Les byl sídlem různých duchů a strašidel, ba i samého ďábla, který se často zjevoval právě v mysliveckém úboru. Myslivci sami ještě posilovali pověry, aby si tak usnadnili ochranu lesa, zabránili pytláctví a lesnímu pychu.
Myslivecké pověry Pověry o nadpřirozených jevech: divý lovec, vlkodlak, bájná zvířata jako jednorožec, kamzík se zlatými růžky - Zlatorog,
Myslivecké pověry Zoologické omyly o zvěři: zajíci s parůžky
Přežívající myslivecké pověry Znáte nějaké? Věříte v ně?
Přežívající myslivecké pověry střelba na bílou zvěř, vykročení na lov pravou nohou přes práh, nabíjení do kulovnice pouze tří nábojů s popliváním posledního, přání před lovem "mnoho štěstí" namísto "lovu zdar" šťastné a nešťastné dny, potkat před lovem starou bábu
Myslivecké pohádky Pohádky známe všichni
Myslivecké pohádky Lidové pohádky: "O Červené karkulce", "Smolíček a jeskyňky", "O Budulínkovi".
Myslivecké pověsti A co pověsti? Znáte nějaké?
Myslivecké pověsti Pověsti z naší historie "O Bivojovi", "Ctirad a Šárka", "Kníže Jaromír a Vršovci", "Objevení horkých zřídel Karlem IV.", "O Vojtěchovi, praotci pánů z Pernštejna, tzv. erbovní pověst, snažící se vysvětlit původ rodového erbu. (zubr s houžví v nozdrách)
Jiné tradice Červen - měsíc myslivosti Vánoce zvěře Je nepsaným mysliveckým zákonem že o vánočních svátcích musí být v honitbě do krmelců, zásypů, korýtek založeno.
Lovecké a myslivecké trofeje Lovecké trofeje =??? Myslivecké trofeje =???
Lovecké a myslivecké trofeje Lovecké trofeje = vhodně upravené části úlovku lebky šelem a spárkaté zvěře s parožím/rohy preparáty celých zvířat, nebo částí těl kůže, peří, kelce, štětky, zbraně, hubertka, bezoárové koule, gastrolity, slučí vous, kamzičí vous, vývojové řady shozů, Myslivecké trofeje = stejně jako lovecké připomínají myslivci chvíle strávené v lese spojené tentokrát s mysliveckým zážitkem. různé samorosty hnízda ptáků odznaky
Myslivecké odívání zelená barva patří k lovu odedávna je krycí barvou v přírodě, obdobně i některé odstíny šedé nebo hnědé barvy čeští myslivci chodili již v 16. století v šedém či zeleném barchanovém kabátci toho kdož by je z obyčejných ostatních nepočestných lidí (ovčáků, biřiců a podobné čeledi) napodobil, trestal tehdejší zákon dokonce pokutou dvaceti kop stříbrňáků
Myslivecké odívání za tradiční myslivecké barvy bývaly považovány též kombinace zelené a hnědé a při slavnostních příležitostech kombinace zelené, černé a bílé střih mysliveckého oděvu se postupem času měnil a majitelé různých panství zaváděli pro své myslivce či lesníky rozličné stejnokroje stejně tak i později zaměstnanci státních lesních hospodářství a podniků nosili a nosí jednotné stejnokroje
Myslivecké odívání k manuálním pracím v honitbě si myslivci oblékají vhodný pracovní úbor na lovy, hony a další myslivecké podniky se dostaví v mysliveckém oděvu!
Myslivecké odívání myslivecké odívání doplňuje pokrývka hlavy nejčastěji jde o klobouk zelené barvy v zimě se nosívá čepice či beranice na levou stranu klobouku se za stuhu zapichují paletky, sojčí pírka, kačírky štětka, která se upevňuje do zvláštního toulce poněkud dozadu, má být vlastní trofejí získanou myslivcem vpravo se zasunuje lovecký??? není vhodná přemíra různých odznaků na klobouku
Myslivecké odívání myslivecké odívání doplňuje pokrývka hlavy nejčastěji jde o klobouk zelené barvy v zimě se nosívá čepice či beranice na levou stranu klobouku se za stuhu zapichují paletky, sojčí pírka, kačírky štětka, která se upevňuje do zvláštního toulce poněkud dozadu, má být vlastní trofejí získanou myslivcem vpravo se zasunuje lovecký úlomek není vhodná přemíra různých odznaků na klobouku
Vývoj mysliveckého vzdělávání počátky výuky v lovectví spadají do doby jeskynních kreseb před 10 000 lety v pol. 14. st., kdy se lovectví měnilo na chov a ochranu zvěře, se do služby přijímali pouze vyučení myslivci (skládali zkoušky a přísahu) výuční doba byla zpravidla tříletá v 18.st se vyučený myslivec podrobil zkoušce před krajským examinátorem
Vývoj mysliveckého vzdělávání myslivost se jako povinný předmět začala přednášet na lesnických školách počátkem 2. poloviny 19.st. pro myslivce ze záliby se nevyžadovala žádná kvalifikace 1933 založeno samostatné myslivecké muzeum, dnes umístěné v loveckém zámku Ohrada u Hluboké n. Vltavou
Vývoj mysliveckého vzdělávání 1959 první oficiální učebnice nazvaná Myslivecký slabikář k šíření znalostí populární formou přispívaly myslivecké časopisy a kalendáře
Vývoj mysliveckého vzdělávání od 2.pol.19.st. začaly vycházet myslivecké časopisy: Lesnický háj Lověna Lovecká besídka Lovecké listy Česká myslivost Lovecký obzor Les a lov Myslivecká besídka Lov a kynologie 1923 Československá myslivecká jednota začala vydávat Stráž myslivosti (od r.1953 dnešní Myslivost)
Osobnost myslivce Přísné a přesné dodržování zákonů, směrnic a nařízení o myslivosti. Přednostní uplatnění chovatelských zásad a ochrany zvěře. Ušlechtilé provozování lovu, potlačení střelecké vášně, rozvaha, sebeovládání, skromnost. Ukázněnost a dodržování bezpečnosti při zacházení se zbraní, zachování mysliveckých zvyků, stálé sebevzdělávání. Poctivost a čestnost, slušnost a nezištnost, družnost a ochota pomoci jak při provozování myslivosti a ve styku myslivců navzájem, tak i v občanském životě.
Desatero naší myslivosti vidět myslivost jako součást přírodoochranářského dění, upřednostňovat zájmy přírody, zvěře a myslivosti před mnohdy sobeckými zájmy jednotlivců, usilovat o dosažení druhové, početní a kvalitativní harmonie rostlinných a živočišných společenstev na celém území naší vlasti, rozvíjet všechny nevýrobní formy myslivecké činnosti (kynologii, střelectví, kulturně-osvětovou zájmovou činnost, apod.), usilovat o maximální vzdělanost, odbornost myslivců, využívat při této a další činnosti všech dostupných výsledků naší i zahraniční vědy a výzkumu včetně odborného mysliveckého školství, seznamovat s mysliveckými záměry všemi způsoby nemysliveckou veřejnost a zejména mládež,
Desatero naší myslivosti usilovat o spolupráci při plnění těchto našich cílů se všemi vrstvami našeho obyvatelstva, opírajíce se především o osvědčenou spolupráci s lesníky, zemědělci a rybáři i případně ochránci přírody, spolupracovat s mezinárodními mysliveckými, kynologickými a dalšími organizacemi včetně shodně zaměřených organizací zejména v sousedních státech, usilovat o přijetí takových právních norem, které budou mít pokrokovou perspektivu zejména z hlediska potřeb naší přírody, zvěře a myslivosti vědomi si toho, že cokoli dobrého děláme pro zvěř, děláme i pro člověka. prof. Ing. Josef Hromas, CSc., 1993
Myslivost je nejen prostředkem k poznání a pozorování přírody, ale působí i na lidské srdce a rozum. Etika myslivce se projeví tam, kde přestává platit směrnice a rozhoduje cit.
Zdroj fotografií: archiv autora Zdroj obrázků: Druckvo s.r.o. Autor motivu: Ing. Diana Kořanová Autor prezentace: Ing. Diana Kořanová Používání a kopírování motivu je bez souhlasu autora zakázáno!