Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2001

, Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 066 / 71 28 111 : jihlava@up.mpsv.cz e : http://www.upji.cz Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2001

O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Uchazeči se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména v kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ 1

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka Senát parlamentu České republiky schválil 3. prosince 1997 ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Mezi čtrnácti novými kraji se objevil i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se tak řadí na 5. místo v ČR. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. 2

Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo rozděleno do 730 samosprávných obcí. Průměrná populační velikost obce v kraji je 726 obyvatel. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. Ke konci roku 2000 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, téměř 84 tis. subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (19 511) a nejméně okres Pelhřimov (12 327). Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (68,3 %) z celkového počtu. Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem (31,7 %). Přes 9 tis. firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov Dřevozpracující družstvo Lukavec. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci, dosáhla v roce 2000 výše 11 664 Kč, což je o 7,1 % více než v roce 1999, ale pouze 83,8 % průměru ČR. Kraj tak figuruje na poslední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd. Rovněž mezi okresy náleží toto místo okresu Třebíč. Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy ve zpracování dat (22 113 Kč). Na opačnou část 3

spektra se naopak řadil například maloobchod (8 536 Kč) či oděvní a textilní průmysl (8 626 Kč, resp. 8 907 Kč). Střední stav obyvatelstva kraje v roce 2000 byl 521 019 a od roku 1995 poklesl o 0,4 %. Absolutní počet 4 761 živě narozených dětí v roce 2000 představuje nárůst 2,2 % oproti roku 1999. Přirozený i migrační přírůstek vykázal zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 709 osob. V porovnání s rokem 1999 bylo uzavřeno více sňatků, ale vzrostly také rozvody. Pokračoval sestupný trend v počtech potratů. V roce 2020 by mělo být dětí do 14 let zhruba 15%, lidí v produktivním věku 60% důchodců kolem 25%. Zdravotnickou péči poskytovalo v kraji na konci roku 2000 celkem 1 573 lékařů ( přepočtený počet ). Z celkového počtu lékařů jich 907 působí v nestátních zařízeních. Počet lékařů je stabilizovaný. Ve srovnání s koncem roku 1997 došlo k mírnému zvýšení. Na konci roku 2000 bylo v kraji 7 nemocnic. Rozdíly v nabídce lékařské péče mezi okresy kraje jsou podmíněny regionální působností zdravotnických zařízení. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní a mezinárodní charakter. Každoročně se v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů - Mezinárodní festival sborového umění. Důležitým organizátorem kulturního dění v kraji je město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči, zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární filmu roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Příznivá je tranzitní poloha na osách Praha-Brno- Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejm. rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). 4

V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, Bystřicku, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel ukazatel 31.12.1999 31.12.2000 počet obyvatel 521 472 520 763 z toho - v produktivním věku (15-60 let) 333 926 334 737 - věková kategorie obyvatel 0-14 let 92 748 90 142 I.3 Silné stránky kraje nadprůměrně kvalitní životní prostředí mj. turisticky atraktivní oblast příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb v souladu s evropským a světovým trendem výhodná pozice v rámci ČR nejvyšší střední délka života mužů i žen (naděje na dožití) ze všech krajů ČR ve srovnání s jinými kraji ČR příznivější věková struktura obyvatelstva 5

I.4 Slabé stránky kraje největší podíl zaměstnaných v zemědělství, nejnižší podíl zaměstnaných ve službách nejnižší průměrná mzda nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14-64 let rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 1 291 1 334 1 327 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 8 399 7 870 7 960 celkový počet zaměstnavatelů 9 726 9 204 9 287 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z registru živých organizací se stavem nad 25 zaměstnanců 2) údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) 144 340 144 327 144 487 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 37 854 39 442 40 065 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) 42 575 43 561 43 462 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 224 769 227 330 228 014 1) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně) 2) Údaje z OSSZ ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného 3) Údaje z OSSZ ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důch. pojištění 6

II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců Pribina, s.r.o. (HB) předmět činnosti (podrobněji): výroba mléčných výrobků rok 2000 434 pololetí 2001 480 rok 2001 514 francouzský vlastník, perspektivní firma, velké investice do technologií, očekáváme další růst počtu zaměstnanců GCE Autogen, s.r.o. (HB) předmět činnosti (podrobněji): výroba svařovací techniky a plynových hořáků rok 2000 393 pololetí 2001 447 rok 2001 511 švédský vlastník, nejstabilnější zaměstnavatel v oblasti Chotěboře, očekává se rozšíření výroby a zvýšení počtu zaměstnanců Sklo Bohemia, a.s. (HB) výroba olovnatého a draselného předmět činnosti (podrobněji): užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost rok 2000 1 626 pololetí 2001 1 726 rok 2001 1 721 stabilní rozvoj, největší výrobní zaměstnavatel na okrese, dominantní zaměstnavatel v mikroregionu Světlá nad Sázavou Bosch Diesel, s.r.o. (JI) předmět činnosti (podrobněji): výroba vstřikovacích zařízení rok 2000 2 233 pololetí 2001 3 600 rok 2001 4 108 německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, rozšíření výroby 7

Kostelecké uzeniny, a.s. (JI) předmět činnosti (podrobněji): produkce masných výrobků rok 2000 1 394 pololetí 2001 1 364 rok 2001 1 478 investiční pobídka z podzimu 2000 závazek vytvoření 550 nových pracovních míst SUKNO, a.s., Humpolec (PE) předmět činnosti (podrobněji): výroba mykané a česané příze a tkanin rok 2000 613 pololetí 2001 475 rok 2001 288 nástupnická organizace firmy SUKNO TEXTIL a.s., která se v polovině roku 2001 dostala do konkurzu, těžko odhadnout budoucnost firmy Uniplet, a.s. Třebíč (TR) předmět činnosti (podrobněji): výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů rok 2000 611 pololetí 2001 598 rok 2001 564 dříve evropsky významný výrobce pletacích strojů, špatně provedená privatizace, jedna z mála posledních větších firem na okrese, význam pro zaměstnanost zejména z hlediska odborné struktury zaměstnanců, pro záchranu nutná participace vlády. 8

II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců Bosch Diesel, s.r.o. (JI) sídlo: Jihlava předmět činnosti (podrobněji): výroba vstřikovacích zařízení rok 2000 2 233 pololetí 2001 3 600 rok 2001 4 108 země zahraničního partnera: SRN rozvoj firmy v nejbližší budoucnosti závislý na poptávce po dieselových motorech na světových trzích sídlo: předmět činnosti (podrobněji): SITO s.r.o. (PE) Starý Pelhřimov výroba drobných výrobků pro domácnost (např. drátěnky, mycí houbičky apod.) rok 1999 196 rok 2000 278 rok 2001 326 země zahraničního partnera: SRN velmi stabilní zaměstnavatel, nadále rozšiřuje svoji výrobu do dalších provozoven (např.vyskytná, Nová Buková), zaměstnává převážně ženy na pomocné práce MANN + HUMMEL (CZ), s. r. o., Nová Ves (TR) sídlo: Nová Ves předmět činnosti (podrobněji): výroba filtrů do motorů v širokém sortimentu rok 2000 288 pololetí 2001 267 rok 2001 313 země zahraničního partnera: SRN nový areál, dobré perspektivy dalšího rozvoje 9

Draka Kabely, s.r.o. (ZR) sídlo: Velké Meziříčí předmět činnosti (podrobněji): OKEČ 313 000 rok 2000 369 pololetí 2001 408 rok 2001 422 země zahraničního partnera: Nizozemí stabilní rozvoj II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 uchazeči volná uchaz./ ucha- volná uchaz/ ucha- volná uchaz./ místa 1 místo zeči místa 1 místo zeči místa 1 místo bez vzdělání 18 13 1,4 19 2 9,5 26 5 5,2 základní vzdělání 4 268 811 5,3 3 633 1 069 3,4 3 891 977 4,0 OU + OŠ 10 444 1 661 6,3 7 434 1 994 3,7 8 856 1 498 5,9 SOU + SO 3 586 136 26,4 3 767 254 14,8 4 186 225 18,6 střední všeobecné 543 10 54,3 615 18 34,2 645 11 58,6 vysokoškolské 543 56 9,7 603 103 5,9 592 81 7,3 celkem 19 402 2 705 7,2 16 071 3 440 4,7 18 196 2 797 6,5 střední všeobecné (gymnázia) Skladba volných pracovních míst v roce 2001 je v zásadě obdobná jako v roce předcházejícím. Mezi volnými pracovními místy stále převažují požadavky zejména na kvalifikované dělnické profese, převážně ve strojírenství a v textilním průmyslu. Přes uvedený trvalý zájem o textilní profese (švadlena-šička), nebo i o pracovníky veřejného stravování (číšník-servírka), zůstává poměrně velká řada těchto uchazečů o zaměstnání nadále v evidenci úřadu práce. Důvodů, proč tito uchazeči o zaměstnání zůstávají v evidenci, i když mají tolik požadovanou kvalifikaci na trhu práce, je několik - zdravotní omezení, ženy s malými dětmi, špatné dopravní spojení do zaměstnání, špatné předchozí pracovní výsledky a v neposlední řadě i nezájem o práci. 10

III. NEZAMĚSTNANOST Úřad práce v Jihlavě III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 evidovaní uchazeči o zaměstnání 19 402 16 071 18 196 volná pracovní místa 2 705 3 440 2 797 uchazeči připadající na 1 VPM 7,2 4,7 6,5 uchazeči pobírající hmotné zabezpečení 8 271 6 193 8 387 míra nezaměstnanosti v % 7,5 6,2 7,0 V porovnání v rámci ČR je k ultimu roku 2001 kraj Vysočina na 9. místě s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti (ČR 8,9 %). Počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo je nižší než celorepublikový průměr 8,9. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti období nově evidovaní vyřazení umístění za rok 2000 32 083 35 960 21 685 za 1. pololetí 2001 14 168 17 594 11 147 za rok 2001 30 818 32 147 19 565 Hlavním zdrojem nezaměstnanosti byli, většinou dočasně, propuštění zaměstnanci z odvětví podléhajících vlivu sezónnosti: začátkem a koncem roku přijdou do evidence sezónní pracovníci a to hlavně ze sektoru zemědělství, stavebnictví a služeb. Jedná se jednak o zaměstnance, kteří měli pracovní smlouvy na dobu určitou (hlavně u stavebních firem) nebo se jedná o osoby samostatně výdělečně činné, kteří si přes zimní měsíce pozastaví svoji podnikatelskou činnost. Tito uchazeči většinou odchází z evidence s příchodem teplého počasí nejpozději počátkem dubna. V letních měsících byli nově zaevidováni absolventi všech typů škol. Jen malé množství uchazečů přišlo do evidence z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. 11

III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ISCED97 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 absolutní v % absolutní v % absolutní v % bez vzdělání 18 0,1 19 0,1 26 0,1 základní vzdělání 4 268 22,0 3 633 22,6 3 891 21,4 OU + OŠ 10 444 53,8 7 434 46,3 8 856 48,7 SOU + SO 3 464 17,9 3 767 23,4 4 186 23,0 střední všeobecné 665 3,4 615 3,8 645 3,5 vysokoškolské 543 2,8 603 3,8 592 3,3 celkem 19 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 19 let 564 2,9 1 182 7,4 1 517 8,3 20-24 let 4 868 25,1 3 171 19,7 3 567 19,6 25-29 let 2 689 13,9 2 277 14,2 2 559 14,1 30-34 let 2 289 11,8 1 848 11,5 2 073 11,4 35-39 let 1 994 10,3 1 592 9,9 1 813 10,0 40-44 let 1 948 10,0 1 537 9,6 1 742 9,6 45-49 let 2 104 10,8 1 801 11,2 2 005 11,0 50-54 let 2 031 10,5 1 822 11,3 2 052 11,3 55-59 let 805 4,1 742 4,6 773 4,2 nad 60 let 110 0,6 99 0,6 95 0,5 celkem 19 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 Tabulka III/5- Délka evidence období 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 5 522 28,4 4 422 27,6 5 710 31,3 3 6 měsíců 3 567 18,4 2 593 16,1 3 782 20,9 6 9 měsíců 1 981 10,2 1 546 9,6 1 862 10,2 9 12 měsíců 1 221 6,3 1 533 9,5 1 160 6,4 12 24 měsíců 3 541 18,3 2 446 15,2 2 250 12,3 nad 24 měsíců 3 570 18,4 3 531 22,0 3 432 18,9 celkem 19 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) ukazatel 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů 378 422 383 průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 203 214 195 12

Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) třída zaměstnání 1) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 abs. v % abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 85 0,4 89 0,6 75 0,4 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 517 2,7 579 3,6 603 3,3 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1626 8,4 1408 8,8 1538 8,5 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1285 6,6 1144 7,1 1200 6,6 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 2314 11,9 1954 12,2 2042 11,2 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 522 2,7 355 2,2 447 2,5 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 3869 19,9 2921 18,2 3400 18,7 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 1334 6,9 1111 6,9 1177 6,5 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3496 18,0 2974 18,5 3156 17,3 tř. 0 Příslušníci armády 9 0,0 9 0,1 6 0,0 nezadáno 4345 22,5 3527 21,8 4552 25,0 celkem 19402 100,0 16071 100,0 18196 100,0 Nejvíce uchazečů evidenci je vyučeno v oboru šička-švadlena (i přes vysoký počet nabízených volných míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit z důvodu zdravotních omezení), a dále potom v oboru prodavač (zde je hlavním problémem směnnost - většinu volných míst nabízí supermarkety, a také nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti). III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 30.9.2000 30.4.2001 30.9.2001 bez vzdělání 3 4 4 základní vzdělání 127 154 142 OU + OŠ 1 425 517 1 180 SOU + SO 1 273 685 1 324 střední všeobecné (gymnázia) 192 124 148 vysokoškolské 270 145 287 celkem 3 290 1 629 3 085 Nabídka volných pracovních míst neodpovídá vzdělanostní struktuře absolventů v nabídce se hlavně objevují jednoduché dělnické profese, kdežto do evidence přišli ve větší míře absolventi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. I absolventi s výučním listem mají problémy s hledáním vhodného uplatnění. 13

Důvodem u všech absolventů může být i nevyhovující pracovní doba, chybějící pracovní zkušenosti nebo i velmi malý zájem absolventů do jakéhokoli zaměstnání vůbec nastoupit. U absolventů-mužů je handicapem jejich doposud nesplněná branná povinnost. III.4.2 Uchazeči se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů se ZPS ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 uchazeči se ZPS 2 563 2 427 2 604 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,2 % 15,1 % 14,3 % Zaměstnavatelé mívají mnohdy také vlastní negativní zkušenost se zdravotně postiženým zaměstnancem, který zneužíval svoje práva nebo zdravotními důvody zastíral svoji nechuť pracovat. Takové zaměstnavatele obvykle nelze přesvědčit k přijetí zdravotně postiženého občana ani finančním příspěvkem z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. Nejčastější důvody nezaměstnávání občanů se ZPS: - nevyhovující pracovní podmínky - charakter výroby - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba (směny, nepřetržitý provoz). III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika mikroregionů název mikroregionu počet obyvatel EAO počet uchazečů míra nezam. Golčův Jeníkov (HB) 4 486 2 085 201 9,6 Telč (JI) 13 653 6 938 471 6,8 Jaroměřice nad Rokytnou (TR) 6 207 2 767 434 15,7 Jemnice (TR) 7 948 3 679 469 12,7 Moravské Budějovice (TR) 16 074 7 551 972 12,9 Bystřice nad Pernštejnem (ZR) - - 1 016 9,0 Nové Město na Moravě (ZR) - - 789 8,6 Většina uvedených mikroregionů je zaměřená na zemědělství a turistiku, je zde poměrně málo zaměstnavatelů a pracovních příležitostí, nabízená zaměstnání jsou spíše sezónního charakteru, značná absence průmyslu. Významným omezením je i špatné dopravní spojení. Oblast Bystřice nad Pernštejnem je poznamenána útlumem těžby uranu. 14

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců Úřad práce v Jihlavě ukazatel 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 počet platných povolení 1 275 1 393 1 440 Nejčastěji obsazované profese zahraničními zaměstnanci jsou šička, stavební dělník, zemědělský dělník, montážní a pomocný dělník a dělník zaměstnaný při těžbě kamene. Nejvíce slovenských občanů je zaměstnáno jako strojní dělník nebo šička. V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka 31.12.2000 31.12.2001 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 449 996 421 031 v tom na pasivní politiku 275 140 242 504 na aktivní politiku 174 856 178 527 podíl APZ na PZ v % 38,9 42,4 Tabulka V/2 Skutečné výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroje APZ 31.12.2000 31.12.2001 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 51 876 37 142 - na mzdy 18 380 19 119 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 11 823 15 179 absolventská místa 28 880 25 807 veřejně prospěšné práce 44 394 57 158 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 894 3 029 - provoz 2 790 3 428 rekvalifikace 11 553 14 195 fond PALMIF 2 978 3 521 ostatní (semináře, expertízy apod.) 587 463 celkem 174 855 179 041 15

V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3 - Počet uchazečů umístěných na vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Nástroje APZ 31.12.2000 31.12.2001 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 1 043 817 - na mzdy 584 443 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 383 390 absolventská místa 824 672 veřejně prospěšné práce 1 527 1 440 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 12 38 - provoz 107 116 celkem 4 480 3 916 V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel 31.12.2000 31.12.2001 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 489 1 653 z toho ženy 878 1 111 absolventi škol a mladiství 200 235 osoby se ZPS 45 75 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 657 1 079 z toho úspěšně 1 286 1 054 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) 987 906 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 30 27 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 102 141 1) do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace Největší počet rekvalifikovaných uchazečů prošlo kurzy obsluhy PC a kurzy účetnictví, z řemesel svařování. 16

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména ve Vašem kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Trendy v hospodářství a obecně na trhu práce, které v průběhu celého roku 2001 ovlivňovaly vývoj míry nezaměstnanosti budou mít pravděpodobně významný vliv i v roce 2002. Nepříznivým faktorem na trhu práce bude i nadále zvyšující se cena dopravy a omezování dopravní obslužnosti. Tím budou postiženy především okrajové oblasti okresů. Z vlivů působících na vývoj míry nezaměstnanosti v průběhu prvního pololetí roku 2002 bude mít nejvýraznější efekt pravděpodobné dřívější zahájení sezóny venkovních prací. Problémem nadále zůstává profesní struktura volných pracovních míst, která neodpovídá struktuře uchazečů o zaměstnání, a to především v neprospěch středních TH profesí, přičemž úbytek pracovních příležitostí TH profesí se stává trvalým jevem, protikladným postupnému nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání právě středních TH profesí. V důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních příležitostech, a to především u ekonomicko-administrativních profesí, lze očekávat v I. polovině roku 2002 problematické umísťování uchazečů (a ve zvýšené míře uchazečů-absolventů) na trhu práce právě s ekonomicko-administrativně zaměřeným vzděláním (tj. absolventů obchodních akademií, podnikatelských oborů a managementu, absolventů gymnázií, rodinných škol a jiných vyšších odborných škol, zaměřených na ekonomiku a administrativu). VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Jako nejproblémovější skupiny uchazečů o zaměstnání se jeví obyvatelé okrajových částí regionů, protože v důsledku zhoršení stavu dopravní obslužnosti je pro ně stále obtížnější cesta za zaměstnáním. Další ohroženou skupinou uchazečů zůstávají i přes níže popsané zlepšení dlouhodobě nezaměstnaní - uchazeči evidovaní déle než 1 rok. Strmý nárůst podílu těchto uchazečů na celkovém počtu v průběhu roku 2000 (z 28,2 % k 31.12.1999 na 17

36,7 % k 31.12.2000) byl v průběhu roku 2001 kompenzován poklesem až na 31,2 %, což je hluboko pod průměrem ČR (37,1 %). Nejhorší situace je v okresech Třebíč a Havlíčkův Brod, kde tento podíl představuje 35,5 % resp. 34,3 % (na opačném pólu je Pelhřimov s podílem pouhých 13,3 % dlouhodobě nezaměstnaných). Mezi nejohroženější mikroregiony patří Golčův Jeníkov (absence velkých zaměstnavatelů, špatná dopravní obslužnost), Jaroměřice nad Rokytnou (zemědělská oblast s nepříznivými výrobními podmínkami), Bystřice nad Pernštejnem (útlum těžby uranu, špatně dostupný region). VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta očekávaný počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % 30.06.2002 18 200 7,0 19 600 7,6 31.12.2002 19 000 7,3 20 800 8,0 VII. DOPORUČENÍ Doporučení vůči úřadům práce v Jihlavském kraji: aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ, s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných míst pro absolventy škol a občany se ZPS vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost za účelem jejího potlačení Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti a databází mezi státními orgány (Finanční úřad, Živnostenský úřad, Policie ČR, atd.). 18

učinit legislativní kroky k propojení databází nejen v rámci MPSV, zvláště s OSSZ, ale i s dalšími úřady státní správy a samosprávy (např. s finančními úřady, sociálními odbory městských úřadů, referáty státní sociální podpory okresních úřadů) a tím i umožnit kontrolu oprávněnosti čerpání různých dávek a dotací. zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup vůči nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru. zrušit institut pravděpodobného výdělku, kterého je zneužíváno. Pokud je uchazeč zaměstnán krátkou dobu, bylo by vhodnější vyplácení hmotného zabezpečení ze životního minima nebo z předchozího zaměstnání. 19