ve městě České Budějovice a jeho blízkém okolí ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ Odbor památkové péče Magistrátu města České Budějovice ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích vyhlašuje pro podzimní sezónu roku 2011 poznávací soutěž pro děti a mládež do 16-ti let jednotlivce i kolektiv Soutěž probíhá od 17. 9. 2011 do 31. 12. 2011 Více informací a pracovní listy najdete v Turistickém informačním centru českobudějovické radnice nebo na webových stránkách odboru památkové péče Magistrátu města České Budějovice www.c-budejovice.cz a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích www.npu-cb.eu. Užitečné informace najdete také u pracovníků Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích /tel.: 387312141/. Po předchozí dohodě zde můžete čerpat vědomosti z bohatých fondů knihovny /tel.: 387312141-186/.
..země, po které chodíme 1. DLAŽBA Dříve se život ve městě odehrával především na ulici a náměstích. Náměstí bylo centrem politického, obchodního a společenského dění města. Konaly se zde nejdůležitější slavnostní a kulturní události a měšťané se tu po vyhlášeném korzu procházeli. Prostředí okolo kašny v Českých Budějovicích ještě před 100 lety zpříjemňovaly stromy. Náměstí během doby často měnilo název. 1.1 Po kom je náměstí pojmenované nyní a kdo to byl? S vyměřováním čtvercového náměstí se začalo v souvislosti se založením města v roce 1265, kdy realizací založení města byl pověřen zvíkovský purkrabí Hirzo. Od druhé poloviny 14. století zde začal vznikat pás podloubí. 1.2 Co je dokladem původní staré zádlažby, zvané kočičí hlavy? A kde se nachází? 1.3 Věděli byste, jaká z pověstí se k tomuto místu váže? Většina ulic původně neměla dláždění, zpevňovala se pomocí hatí (proutí), říčních oblázků či písku. 1.4 Dokážete v současné době najít v centru města Českých Budějovic alespoň tři druhy kamenné zádlažby? Vyfoťte ji nebo nakreslete, změřte a popište, kde jste ji našli a uveďte rozměry dlažby. Nenechte se zmást na náměstí. Českobudějovické náměstí dostalo před druhou světovou válkou modernější podobu úpravou podle návrhu známého českého architekta Pavla Janáka. Náměstí dostalo novou dlažbu. 1.5 Do jakých geometrických obrazců je dlažba pojednána? 1.6 Z jakých materiálů je dlažba provedená? U domu v ulici Kněžská 11 můžete v průjezdu najít zádlažbu z jiného materiálu. 1.7 Přijdete na to z čeho je tato zádlažba a kde bychom se s ní ještě mimo České Budějovice mohli setkat?
2. PARKY Městský park vznikal od počátku 19. století v místě barokního opevnění města a hradebního příkopu. 2.1 Čím je tento park vymezen? Na samém konci parku můžete najít malebnou hranolovou věž vysokou 25 metrů, která byla postavena k obranným účelům. V její dolní části je původní hradební ochoz vysazený na krakorcích. Má valbovou střechu s gotickými arkýři. 2.2 Najdete ji a zjistíte o kterou se jedná? Co je zde dnes? V parku můžeme najít kromě fontán pomník českobudějovického rodáka, básníka Otakara Mokrého. 2.3 Od jakého je sochaře? Pomník nakreslete nebo vyfoťte a uveďte, kde jste ho přesně našli. Mezi parkově upravený prostor patří při soutoku Vltavy s Malší tzv. Háječek. Krumlovské stromořadí dotváří příjemnou procházku podél řeky. Nyní se zde nachází letní kino, také hvězdárna s planetáriem. Háječek se zmenšil výstavbou areálu bývalých mrazíren a zimního stadionu. 2.4 Věděli byste, co se v Háječku nacházelo kdysi? Prostorem parku vedla kdysi také trať koněspřežky. Byla vybudovaná v letech 1825-1832 pod vedením technika Františka Antonína Gerstnera a později Matyáše Schönerera. Jednalo se o nejstarší železnici na evropském kontinentě. 2.5 Kam z Českých Budějovic trať koněspřežky vedla? 2.6 Dokdy sloužila koněspřežní železnice, než byla upravena na parní provoz? 2.7 Jak dlouho trvala doprava osob po celé trase a jak dlouho jízda se zbožím? Pozor, doba se lišila. 2.8 Dokážete vypátrat, jaké objekty v Českých Budějovicích dnes tvoří součást této národní kulturní památky a k čemu původně sloužily? Poradíme všem, že jeden z objektů, ten nejsevernější, se nachází na Husově třídě.
Největší plocha zeleně se nachází mimo centrum Českých Budějovic, rozprostírá se mezi Čtyřmi Dvory a Litvínovicemi, v kdysi dávno zaniklém vltavském meandru. 2.9 Jak se dané území jmenuje? Nedaleko severovýchodně od centra se nachází Palackého náměstí, kde je také parková úprava. V části Pražského předměstí, které se rozkládá severovýchodně od městského jádra směrem na Prahu, poblíž Vltavy se nachází tzv. Staré město, pozůstatek původní osady Budivojovice z doby před založením Českých Budějovic. Posledním stavebním pozůstatkem je v současné době jen kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele, obklopený hřbitovem a malým parkem. Nynější podoba kostela je již poznamenána pozdějšími úpravami kolem roku 1461 a patří mezi nejvýznamnější památky na předměstí...země, která nás živí 3. KLÁŠTER S RAJSKÝM DVOREM A ZAHRADOU Bývalý dominikánský klášter na Piaristickém náměstí je nejcennější umělecko-historickou památkou v Českých Budějovicích. Byl založen současně s městem v roce 1265 a budován po několik desetiletí. Náměstí je pojmenováno podle řádu piaristů, který roku 1785 přesídlil do dominikánského konventu. Klášterní kostel Obětování Panny Marie sousedí se středověkou polygonální baštou, která byla postavena jako součást opevnění ve druhé polovině 15. století a s přilehlou budovou někdejší klášterní sýpky. Vyobrazení horního města od Daniela Wussina z roku 1665 Opevnění vznikalo postupně již od konce 13. století. Opevnění tvořil prstenec hradeb vysokých až 7 metrů a širokých kolem 1,5 metru. Hradby byly chráněny jednotlivými baštami, věžemi a branami. Od první třetiny 19. století začala demolice opevnění. Část hradebního systému se zachovala především kolem Malše, jejího slepého ramene a Mlýnské stoky. 3.1 Jaké věže či bašty do dnešního dne zůstaly? Vyjmenujte alespoň tři.
3.2 Jaké průčelí kostela přiléhá k městským hradbám? 3.3 K jakému účelu později klášterní sýpka sloužila? V centru města je jediným dochovaným příkladem hospodářského objektu. Klášterní kostel je vybudován jako bazilikální trojlodí, kdy se klenba jeho hlavní lodi uzavírá ve výšce téměř 20-ti metrů. Výjev na baldachýnu kazatelny zachycuje klečícího sv. Dominika. Svět představuje velká koule u Dominikových nohou. 3.4 Víte, kdy lidé objevili, že je země kulatá? Součástí hlavního oltáře chrámu je obraz Panny Marie Budějovické, jehož originál byl dopraven z Itálie. Pozorně si prohlédněte její oděv. 3.5 Jaké motivy se na oděvu nacházejí? V areálu kláštera je vyobrazení Panny Marie Budějovické 5x, z toho 3x uvnitř objektu. 3.6 Pokuste se objevit alespoň některá z míst a uveďte, která jste našli. Součástí kláštera byl rajský dvůr se studnou, kterou si také pozorně prohlédněte. 3.7 Jaký tvar má rajský dvůr? Ve zdejším rajském dvoře roste vzácný, památkově chráněný strom, jehož stáří se odhaduje na 150 let. 3.8 Jak se strom jmenuje? Dvůr obklopuje křížová chodba. V minulosti byl tento prostor určen pouze pro mnichy. Zde se zachovaly cenné nástěnné malby z různých období. Za pozornost stojí klenební pole vpravo od vstupu do kostela, které zdobí tři mariánské obrazy. Mimořádně důležitý je obraz v horní části, kdy Panna Marie Ochranitelka zde pod svým pláštěm symbolicky ochraňuje také postavu římského císaře a českého krále Karla IV. a jeho syna Václava IV., oba s korunou římských králů. Nezapomeňte si zde v klášterní chodbě prohlédnout náhrobní kameny, které patří významným českobudějovickým měšťanům a šlechtě z okolí. Nachází se zde také klášterní zahrada, a to za ohradní zdí, kudy se dnes vstupuje do umělecké školy. Zahrada měla původně větší rozlohu. Za pozornost zde stojí umístěné barokní sochy, které vytvořil v letech 1739-46 budějovický sochař Josef Dietrich.
3.9 Dokážete zde najít sochu zakladatele řádu dominikánů, kdo to byl a kde je socha umístěna? Z této zahrady se dostaneme i ke klášterní věži. 3.10 Jak se věž nazývá? 3.11 Víte, do jaké podoby je přestavěna a čím je zakončena? 4. ZEMĚDĚLSKÉ USEDLOSTI Staré fotografie Starého města dokumentují ještě starobylé zemědělské usedlosti v barokním nebo klasicistním stylu, které se zde střídaly s činžovními domy z 19. století. Budování sídlišť předcházely plošné demolice historické zástavby. Největší ztráty zaznamenalo právě Staré město. 4.1 Zjistíte, jaké ulice vymezovaly tento nejstarší sídelní útvar Českých Budějovic? Napovíme všem, že se jednalo o trojúhelník ulic. Původní zemědělské usedlosti můžete najít nyní v jižní části města, v Rožnově. 4.2 Podél jaké ulice se rozprostírá původní zástavba? Pro každého hospodáře byla nejradostnější částí roku dobrá sklizeň, která zajišťovala blahobyt nebo alespoň zabezpečení. Úrodu bylo třeba co nejlépe uložit. V Čechách patřily mezi nejdůležitější plodiny obiloviny, a ty se ukládaly v sýpkách neboli špýcharech. Používá se také výraz špejchar, špejchárek, ale někde místy také v nářečích komora, srub. Sýpky byly součástí bývalých zemědělských usedlostí. Byla to budova určená k uskladňování vymláceného obilí. Tradiční jihočeské zemědělské usedlosti mají sýpky umístěné v průčelí, stejně jako obytné stavení. A protože sýpce byl přikládán obzvláštní význam, byla někdy dokonce lépe zdobená než obydlí. Na rozdíl od obydlí neměla sýpka okna, ale jen malé průduchy. 4.3 Nakreslete nebo vyfoťte sýpku, kterou si vyberete a uveďte, kde se nachází, u jakého čísla domu. 4.4 Na kterém obrázku je obydlí, a na kterém sýpka? a) b)
4.5 Kolik sýpek se dodnes zachovalo v Rožnově? Udělejte si výlet do jedné z nejrázovitějších obcí v okolí Českých Budějovic. Po cyklistické stezce se cestou na Hlubokou po pravém břehu Vltavy dostanete do Opatovic, kde vyzdobil některé ze štítů v 19. století zednický mistr Cífka. 4.6 Kolik sýpek najdete v Opatovicích? Můžete je do plánu na obrázku označit tečkou. 4.7 Mají všechny sýpky původní podobu, nebo jsou upravené?..země, do které se vracíme 5. POHŘEBIŠTĚ Nejstarší hřbitov pro obyvatele Českých Budějovic a okolí vznikl patrně na počátku 13. století kolem kostela sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele v předlokační osadě Budivojovice. Sloužil k pohřbívání obyvatel Budivojovic (později Starého Města) a přifařených osad Čtyř Dvorů, Šindlových Dvorů, Rožnova, Mladého, Úsilného, Libniče a Jelma. Hřbitov byl rozšířený v letech 1838-1883 a poslední pohřeb zde proběhl roku 1889. Ve 2.polovině 20. století byl hřbitov zmenšen a částečně proměněný v park. Na bývalém staroměstském hřbitově je pohřben také bývalý českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. 5.1 Zjistěte podle nápisu na Jirsíkově náhrobním kameni rok jeho narození a úmrtí. 5.2 Kde se dnes v Českých Budějovicích setkáváme s Jirsíkovým jménem?
Zastavme se ještě u jednoho z patronů nejstaršího budějovického kostela, kterým je sv. Prokop. Legenda o něm vypráví, že pokořil ďábla, který jej pokoušel, a dokonce ho donutil k užitečné práci. Zkrocený ďábel musel pomáhat při obdělávání země orbou. 5.3 Který z vyobrazených atributů sv. Prokopa souvisí s touto legendou? Obyvatelé města Českých Budějovic byli pohřbíváni ve středověku do dvou městských hřbitovů. Hřbitov u dominikánského kláštera sloužil k pohřbívání příslušníků méně majetných vrstev, pro bohatší občany byl vyhrazen hřbitov u farního kostela sv. Mikuláše. Tyto hřbitovy byly užívány až do 18. století. Piaristické náměstí je dnes na místě hřbitova u bývalého dominikánského kláštera. 5.4 Co dnes připomíná ve dlažbě Piaristického náměstí bývalý hřbitov? Na konci 19. století vznikl pro jižní a východní část Budějovic nový hřbitov v Mladém. Tam byla roku 1896 vybudovaná rodinná hrobka Hardtmuthů. 5.5 Jakou výrobu tato rodina v Českých Budějovicích provozovala a proslavila tím své město po celém světě?