V. ročník, číslo 6 (červen 2003) Starostův sloupek Jak se bude vyvíjet financování měst a obcí v České Republice? Jaké jsou finanční výhledy Města Prachatice? Nehrozí propady výnosů některých daní? To jsou jen namátkou některé otázky, které v poslední době velice často dostávám. Odpověď není vůbec jednoduchá a navíc samotná města ovlivňují svými kroky při současném rozpočtovém určení daní výnosy minimálně. Jako jeden z důvodů současné krize veřejných rozpočtů, kam spadají mimo jiné i rozpočty všech obcí, spatřuji v chaotickém a naprosto nejasném rozdělení povinností a kompetencí jednotlivých stupňů státní správy. Stát po zrušení okresních úřadů nakládá jednotlivým krajům a pověřeným obcím povinnosti. Nedá jim na to ani korunu, tváří se, že je to ve prospěch občanů a navyšování počtu úředníků na všech úrovních odůvodňuje požadavky Evropské unie. Až v posledních měsících jsem si uvědomil již známé rčení mých kolegů, že jsem kandidoval na starostu, a stal se ze mě přednosta. Každý den se na nás valí nové povinnosti, na jejichž výkon nám nedá nikdo žádné peníze, které platíme na úkor oprav chodníků a které v mnoha případech nemají nic společného s městem Prachatice, kde se zodpovídám svým voličům i nevoličům. Myslím si, že celá reforma veřejné správy je nebezpečné a nepochopitelné plýtvání penězi, které si náš stát nemůže dovolit. Financování měst a obcí v České republice, případné nárůsty nebo propady daní budou přímo úměrné tomu, jak naložíme občanům a podnikatelům z hlediska výše daní. Jestli půjdeme cestou zvyšování daní v iluzích, že stát, kraje a obce z vybraných daní za nás všechno udělají, tak se velice brzy nadějeme propadů ve výběru daní, a to nejen v Prachaticích. Není nic nebezpečnějšího, než když občané, zaměstnanci, podnikatelé, ale třeba i ti nejmenší živnostníci ztratí motivaci se o něco snažit a být aktivní, protože dopředu vědí, že většinu toho, co si vydělají, odvedou na daních státu. Stát bude moudře vybírat a přerozdělovat daně, radit jak máme podnikat nebo ještě lépe pracovat. Že to není zrovna ideální cesta, pochopili i naši přátelé na Slovensku. Ing. Jan Bauer, starosta města Z OBSAHU: Referendum o EU: hlasovací lístky budou k dispozici až ve volebních místnostech (str. 2) PŘEDSTA- VUJEME: Bývalý strážník Václav Franz diriguje vlastní firmu i dechový orchestr (str. 3) K získanému milionu přidá město stejnou částku a nechá opravit fasády (str. 4) Novou radnici na Velkém náměstí zdobí poprsí a bohatá bosáž (str. 5) Taxikáři budou skládat zkoušky odborné způsobilosti (str. 6) Na Libínském Sedle už připravují jubilejní turnaj v nohejbalu (str. 7) Milan Kápl na historickém velocipédu odstartoval turistickou sezonu. Zahájení letní sezony: Méně čepic, spokojenější bikeři Start do letní turistické sezony v Prachaticích a na Šumavě patřil již tradičně Koloshow a podruhé v historii také maratónu horských kol s názvem Galaxy bikemaraton Prachatice. Tentokrát sice nevyšel pokus o překonání rekordu v počtu lidí s čepicemi na hlavách, ale z bikemaratonu se vraceli mnohem spokojenější závodníci. Zatímco loni se na Velkém náměstí sešlo 203 lidí s kšiltovkami, letos tuto pokrývku hlavy na stejném místě navléklo daleko méně příchozích. Jednadevadesát zaregistrovaných, to je málo. Lidé asi spoléhali, že kšiltovky dostanou na místě. Loni jsme jich rozdali přes dvě stě, letos jsme jich měli na rozdávání míň, posmutněla Jana Vítková z infocentra. Přestože přítomný komisař agentury Dobrý den, která eviduje národní výjimečnosti, konstatoval, že rekord odolal, nápad dotáhla do zdárného konce. V České knize rekordů je zaznamenán loňský výsledek z Prachatic, tedy 203 lidí s kšiltovkami na hlavách na jednom místě. Pokud upravíme organizaci, v příštím roce můžeme překonat i tento počet, věří J. Vítková. Na čele startovního pole bikemaratonu se z Velkého náměstí symbolicky vydal Milan Kápl na historickém bicyklu. Když se devětašedesátiletý a dosud aktivní cyklista z Českých Budějovic vyhoupnul do sedla a zakroužil po rynku, stroj i šofér sklízeli zasloužený obdiv přihlížejících. Po více než padesáti letech závodní cyklistiky mně kostky nedělají žádné problémy. Dřív měla všechna města kočích hlav až běda. Trochu to drncá, ale naštěstí není mokro. To mívám strach, abych nespadl, zašvitořil z výšky šedovlasý elegán. Ředitel Galaxy bikemaratonu Tomáš Novák zaznamenal nepatrný úbytek počtu závodníků (187 oproti 196 při loňském 1. ročníku), nicméně ohlasy jednoznačně vypovídaly o zlepšené organizaci. Než bikeři dorazili na Kandlův Mlýn, v terénu zažili spoustu dramatických chvil. V cíli dvaačtyřicetikilometrové trasy se na druhém místě objevil prachatický kadet Lukáš Malý. Úspěchy cyklostáje Anlen Kenda Teamu mohli ještě výrazněji vylepšit sourozenci Nepustilovi. Jenže je potkala neuvěřitelná smůla. Oběma prasknul řetěz. Zatímco Matěj si závadu sám opravil na rohanovské chalupě svého trenéra Petra Müllera, kam si sjel pro nýtovačku, Kláře pomohli ochotní soupeři. Mates večer před závodem sháněl nýtovačku. Říkal jsem mu, že je to zbytečný, protože ji jednak doma nemáme, a pak že ho taková smůla, aby přerval řetěz, nemůže potkat Asi tu nýtovačku přece jen koupíme, rozjímal po závodě táta Nepustil. Prachatický bikemaraton absolvovali první borci na dvoukole Vladimír Tesař a Adam Drančák ze Strakonic. Do kopců se na tandemu jede docela špatně, ale zvládli jsme to téměř bez problémů. Nejhorší byl výjezd ze Zbytin, tam jsme kousek museli tlačit, přiznal Tesař. K účastníkům, kteří cílovou pásku neproťali v sedle bicyklu, se přiřadil Lukáš Tichý z Tábora. V závěrečném sjezdu před cílem bylo hodně defektů. Já tam taky pích a zbytek jsem došel, vyprávěl. I když nechtěl přiznat jezdeckou chybu, předposlední zatáčku nezvládl Petr Mikula ze Soběslavi. Jel jsem moc rychle a dostal jsem smyk, litoval pádu těsně před metou po návratu z nemocnice, kde mu vykartáčovali zadřený štěrk. Na delší trasu (82 km) si troufnul i starosta Jistebnice František Plocha. Lepší značení trati než loni, počasí vyšlo, pády ke sportu zkrátka patří, ale snad nikdo neutrpěl vážnější zranění. I já jsem se natáhnul. Někdo za mnou spadl, otočil jsem se a v tom momentě jsem ležel taky, popisoval u pivečka. Měl pochopitelně radost, že člen týmu Filip Ryjáček dojel v elitní mužské kategorii třetí. Hodně nebezpečný byl sjezd z Libína, některé výjezdy jsou moc dlouhé. Naštěstí nebylo bahno jako loni, oddechl si Ryjáček. Také on z hlediska orientace v terénu pochválil špičkové značení. Dvojnásob spokojený byl Petr Steinbach, který zopakoval vítězství z premiérového ročníku bikemaratonu: Závod se mi líbí, ceny byly o hodně lepší než loni, určitě přijedu i příští rok. O náročném závodu se rozhovořila prachatická Božena Hronová: Měla bych mít víc natrénováno, při prvním závodě na jaře je to docela dřina. Hřebenovka na Libín je pro ženský místy nesjízdná. Že je na trati moc kopců? Kvůli jejich zdolávání se přeci člověk staví na start. Text a foto Václav Malina
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii se bude konat v pátek 13. června a sobotu 14. června 2003. V pátek začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. V sobotu začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky, který alespoň druhý den referenda dosáhl věku 18 let. Referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva ve stálých volebních okrscích. Ve městě Prachatice je stanoveno 9 volebních okrsků. Hlasování v nich zajišťují příslušné okrskové komise. Adresy jednotlivých volebních okrsků ve městě: č. I Střední pedagogická škola, Husova 75 č. II Gymnázium, Zlatá Stezka 137 č. III Dům s pečovatelskou službou-bývalý (ubytovna), SNP 559 č. IV Gymnázium, Zlatá Stezka 137 č. V Mateřská škola, Česká 674 č. VI Základní škola, Národní 1018 č. VII Základní škola, Národní 1018 č. VIII Základní škola, Vodňanská 287 č. IX Stavební bytové družstvo, Pod Hradbami 55 Radniční list Referendum o EU: hlasovací lístky budou k dispozici až ve volebních místnostech Oprávněný občan hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Po příchodu do místnosti pro hlasování prokáže občan svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem, nebo platným cestovním, diplomatickým či služebním pasem ČR, anebo cestovním průkazem. Neprokáže-li občan svou totožnost a státní občanství ČR, nebude mu hlasování umožněno. Hlasovací lístky a úřední obálky budou občanům k dispozici až v místnostech pro hlasování. Hlasovací lístky tedy nebudou doručovány do domovních schránek, jak jsou občané zvyklí z voleb. Na hlasovacím lístku bude mimo jiné uvedena otázka pro referendum podle článku 1 odst. 2 ústavního zákona. V levé části hlasovacího lístku bude uvedeno slovo ANO, v pravé části slovo NE a vedle každého z těchto slov rámeček. Odpověď na otázku vyznačí oprávněný občan na hlasovacím lístku tak, že ji v příslušném rámečku označí křížkem. Občanovi, který nebude moci hlasovat v okrsku, ve kterém je zapsán, vydá obecní (městský) úřad na jeho žádost hlasovací průkaz, a to nejpozději 7 dnů před konáním referenda. Tento průkaz jej opravňuje ve dnech konání referenda hlasovat v jakémkoliv okrsku na území České republiky. Bc. Zdeněk Filip Územní plán města dozná změn, postaraly se o to loňské povodně V souvislosti s povodněmi v loňském roce městský úřad zahájil přípravu na pořízení změny územního plánu města, jejíž cílem bude přehodnocení možností dalšího rozvoje města v lokalitách především podél Živného a Fefrovského potoka. Cílem změny územního plánu je tak reagovat na změněné podmínky ve využití povodněmi postižených území, posoudit povodňová rizika vyplývající z povodí obou potoků a stanovit závazné podmínky pro budoucí využití těchto území. Nedílnou součástí změny územního plánu samozřejmě bude i návrh protipovodňových opatření a úprav krajiny vedoucí ke zvýšení její retenční schopnosti. Konkrétně se např. jedná o posouzení vlivu navržené trasy přeložky silnice II/141 podél Živného potoka do Těšovic na průběh velkých vod, vyhodnocení rizik z případného protržení hrází z některých nádrží a rybníků na obou potocích, řešení směrové úpravy koryta Fefrovského potoka podél přeložky silnice II/141 v lokalitě Pod Lázněmi, návrh protipovodňové ochrany čistírny odpadních vod, stanovení regulativů pro stavební činnost, bez jejichž splnění nebude přípustná žádná výstavba v záplavovém území a celá řada dalších protipovodňových opatření. Změna územního plánu bude zpracována v digitální podobě a umožní tak ověřit návrh všech těchto opatření na základě matematické modelace průběhu velkých vod. Na pořízení změny územního plánu se předpokládá využití finančních prostředků z Programu podpory aktualizace územně plánovací dokumentace obcí postižených povodněmi Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Mgr. Vlastimil Lukášek Ve Vodňanské ulici přibude parkovací automat Na základě zpracované analýzy a návrhu řešení dopravy v klidu ve vybraných částech města Prachatice a po projednání v komisi dopravy doporučila rada města zastupitelstvu schválit rozpočtovou změnu na nákup jednoho parkovacího automatu a jeho následné osazení v ulici Vodňanská. Po provedeném sčítání a vyhodnocení denní obsazenosti parkovacích ploch v jednotlivých lokalitách města se ukázalo, že v ulici Vodňanská se vykazuje smíšené parkování bydlících občanů a návštěvníků města a parkoviště je využíváno i noční obsazeností ze 68 %, index rotace vozidel je ve Vodňanské ulici nejmenší ze všech sledovaných ploch. Z důvodu smíšeného parkování návštěvníků města v denních hodinách a trvale bydlících občanů v podvečerních a nočních hodinách bude zřízeno placené stání v polovině parkoviště podél komunikace parkoviště v části od odbočky ke Komerční bance směrem ke schodišti u bývalého památníku. Druhá polovina parkoviště od schodiště směrem k poliklinice bude ponechána pro bezplatné parkování. Zároveň byla radou města stanovena výše sazby ve stejné úrovni jako na placeném parkovišti v ulici Zahradní, s neplaceným parkováním od 18.00 hodin do 7.00 hodin, kdy toto parkoviště mohou využívat občané města, kteří zde bydlí. Cena parkovacího automatu se pohybuje okolo 200 tisíc korun, návratnost investice je možná již od konce roku 2003. Do budoucna jsme vytipovali další lokality, kde rovněž uvažujeme o instalaci parkovacích automatů, řekl starosta Jan Bauer. Bc. Ivana Jeřábková Kulturní, společenské a sportovní spolky obohacují dění ve městě Město Prachatice se počtem obyvatel řadí k menším sídlům, ale žije významným kulturně společenským životem. Může se pochlubit bohatým výčtem kulturních, sportovních, společenských a jiných spolků, které velmi aktivně pracují. Město Prachatice si váží jejich aktivity a pravidelně každým rokem jim starosta finančně poděkuje. Prachatice mají celkem 26 různých kulturních spolků, 10 sportovních spolků a 11 samostatných sportovních klubů působících v areálu Tatranu. Při Středisku vzdělávání, informací a služeb MŠMT se sídlem v Prachaticích pracuje několik zájmových útvarů, jako je lyžování, stolní tenis, moderní gymnastika, pohybové a míčové hry apod. V oboru vzdělávání se jedná o anglický a německý jazyk a konverzační kurzy. Dále jsou to výtvarné a hudební obory, přírodověda, výpočetní technika, dívčí kluby, klub historiků, klub přátel postižené mládeže. Součástí SVIS MŠMT je CEV Dřípatka, jehož zájmové kroužky se zabývají ekologií, životním prostředím a praktickou ochranou přírody. Ve městě výrazně působí i organizace zdravotně postižených pod jednotným názvem Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje pracoviště Prachatice. Celkem se jedná o osm různých organizací, které jsou nápomocny postiženým spoluobčanům. V Prachaticích působí aktivně i ostatní svazy, například Aeroklub Prachatice Letiště Strunkovice nad Blanicí, dalším svazem je Český svaz včelařů, Český rybářský svaz, Českomoravská myslivecká společnost okresní myslivecký spolek. Velmi aktivně pracuje Svaz důchodců ČR občanské sdružení Prachatice, v neposlední řadě se jedná o Klub aktivního stáří při Městském úřadu v Prachaticích. Své místo si našel také Český zahrádkářský svaz. Nesmíme zapomenout na další jednotlivce a zájmové skupiny, které již pravidelně ve spolupráci s Městem Prachatice pořádají Koloshow, Motosprint, Bikemaraton a další akce. Jiřina Dolejšková Slavnostní koncert ke třicátému výročí vzniku folklorního souboru Libín se odehrál v městském divadle. Po přijetí v obřadní síni sklidili zakladatelé souboru manželé Alena a Jan Hattanovi potlesk publika na důvěrně známém pódiu. Foto Václav Malina 16. 5. 2003 červen 2003 strana druhá
Rarášek naděloval dětem v předstihu k jejich svátku Divadelní soubor Rarášek naděloval v městském divadle s předstihem ke Dni dětí. Pohádku O princezně Máně sehráli studenti Střední pedagogické školy v Prachaticích pro mateřské školy, žáky 1. a 2. tříd základních škol i pro děti ze speciální školy v dřívějším termínu kvůli praxím a maturitám, což publiku vůbec nevadilo. Rarášek funguje zhruba čtyři roky. Soubor má kolem dvaceti členů. Jsou to studenti z prváku, ze druháku, i ze třetích ročníků. Píšu jim scénáře, které dotvářejí, aby zůstala zachována osobitost herců, přiblížila tvůrčí proces vedoucí souboru Ivana Bečvářová, které pomáhá scénograf a nyní i režisér Jiří Stejskal. I. Bečvářová coby režisérka rozptýlila domněnky, že drtivá převaha dívek v souboru vedla ke sporům, která z nich bude v záplavě pohádkových čertů hrát princeznu. Musela to být dívka, která je dominantní. Volba jednoznačně padla na Pavlu Bardovou, která se mnou hraje dva roky a k její nátuře se Máňa hodí, vysvětlila s tím, že Rarášek se může pochlubit hned dvěma chlapci. Text a foto V. Malina Dvě tety provedly malé diváky pohádkou až ke šťastnému konci. PŘEDSTAVUJEME: Bývalý strážník diriguje vlastní firmu i dechový orchestr Václav Franz ředitel bezpečnostní služby Perseid s. r. o., muzikant, dirigent dechového orchestru ZUŠ Datum narození: 10. ledna 1967 v Prachaticích Rodinný stav: ženatý, manželka Alena Děti: synové Lukáš (narozen 1987) a Václav (1991), dcera Barbora (narozena 1997) Vzdělání: Základní škola Zlatá stezka Prachatice, Střední průmyslová škola strojní České Budějovice (dokončena 1985) Dosavadní kariéra: Po průmyslovce rok v tehdejším ZVVZ Prachatice jako konstruktér přípravků, po vojně na Okresní správě sboru požární ochrany v Prachaticích (inspektor), poté dva roky u Městské policie Prachatice (strážník), tři roky pracoval v Německu jako frézař, pak začal podnikat jako fyzická osoba. Zásadním přelomem bylo v roce 1997 založení bezpečnostní služby Perseid, která se v roce 2000 transformovala na společnost s ručením omezeným se sídlem v Prachaticích. Koníčky: hudba, četba, sport (zejména jízda na kole) Vybavuji si vás v uniformě strážníka městské policie. V době, kdy jste se rozhodl podnikat na vlastní pěst, pověst bezpečnostních agentur nebyla příliš valná. V médiích se objevovaly zprávy, že se jejich členové dokonce podílejí na trestné činnosti. Jak se vám začínalo v tomhle oboru? Nebylo to jednoduché a není to jednoduché dodnes. Potencionální zákazníci se stále ptají, proč si mají najmout privátní bezpečnostní službu, když na ostrahu objektů či úklidové práce mají svoje zaměstnance. Naším základním argumentem je fakt, že my lidi neplatíme proto, že na svých místech jenom jsou, ale za to, že umějí jednat, a to i v mimořádných situacích. Nejde jen o krádeže, ale třeba o případy požárů nebo povodní. Prostřednictvím naší poměrně obsáhlé referenční listiny si zájemci o naše služby udělají o firmě celkem adekvátní představu, jak si vede. Prachatičtí se o akceschopnosti vašich lidí přesvědčili při loňských povodních, kdy jste zasahovali například v novém domově seniorů u COOPu nebo v Jitoně Díky tomu, že v domově důchodců v Bavorské ulici neplnili jen strážní službu, upozornili na řadu stavebních závad, které v novém objektu zanechaly dodavatelské firmy. Při vydatných deštích a povodních se díky rychlému jednání podařilo zachránit majetek řádově v desítkách milionů korun. V areálu Jitony naši zaměstnanci postavili včas zábrany, včas informovali nejen mě, ale i vedení fabriky. Zpočátku jste podnikal sám jako fyzická osoba. V současné době má vaše společnost Perseid více než sto zaměstnanců. Kdy nastal nejvyšší personální nárůst? Na stovku se počet pracovníků vyšplhal od září 2000 do prosince 2002. V Prachaticích a ve Vimperku se jedná zhruba o dvě desítky lidí. Jejich nárůst je prakticky kontinuální. Zákazníci nás přiměli k tomu, abychom po novu kromě bezpečnostní služby dokázali nabídnout služby úklidové. Kromě pracovníků strážní služby, kterých je samozřejmě nejvíc, zajišťujeme také tzv. recepční službu. Funguje rovněž jako spojovatelka a může mít na starosti třeba obsluhu PC. Nad rámec obvyklých činností školíme naše zaměstnance kupříkladu na obsluhu středotlakých plynových kotelen. Včetně mě jsou ve firmě jen tři režijní pracovníci. Co vám pomohlo dostat firmu tam, kde je? Určitě praktické zkušenosti včetně těch, které jsem získal u městské policie, a pak také chyby druhých. Čtu noviny, odborné časopisy, sleduji televizi, zajímám se o policejní problematiku. Obecně vím o slabinách v oblasti, které se věnuji, a v praxi se jich snažím vyvarovat. Zajišťujete také ostrahu při různých V. I. P. akcích, působíte nejen v jihočeském regionu. Kterým exkluzivním klientem se pochlubíte? Nerozděluji klienty na V. I. P. a ty ostatní. Naše služby musí být vždy na vysoké úrovni a pokrývat minimálně na sto procent ujednaný servis. Přes starosti s vlastní firmou vám zbývá čas i na umělecké aktivity. Jaké byly vaše hudební začátky? Když mi byly tři roky, děda mi koupil harmoniku. Chodil jsem s ní po Husinci, kde jsme tenkrát bydleli, a hrával jsem. Od šesti let jsem navštěvoval hudebku v Prachaticích. Nejdřív jsem se učil na akordeon, potom na baskřídlovku, což je můj hlavní nástroj. Jako skoro každý kluk jsem navíc hrával na kytaru. Po absolvování druhého cyklu ZUŠ jsem nastoupil k hudbě Československého vojenského letectva ve Hradci Králové, kde jsem se za dva roky vojny dost naučil. Pak jsem čtyři roky externě po práci učil v Prachaticích v hudební škole. Když jsem začal podnikat, hudba ustoupila trochu do ústraní. Po odchodu pana Markovce ze zdejší základní umělecké školy za mnou přišli žáci, jestli bych nevzal dechový orchestr. Nabídku jsem přijal jenom na chvíli, než se někdo najde a už to dělám skoro tři roky. Bylo těžké převzít orchestr po panu Markovcovi? Moc těžké. Pan Markovec je ve svém oboru profesionál, má obrovskou pedagogickou praxi. Orchestr byl na poměrně vysoké úrovni, vyhrával soutěže a najednou měl přijít někdo, kdo pořádně nezná repertoár. Musel jsem se všechno učit. Díky tomu, že samy děti chtěly, myslím, že kapela dnes hraje slušně a celkem úspěšně reprezentuje doma i v zahraničí nejen školu samotnou, ale i město Prachatice. Když jsme u té reprezentace, možná se mýlím, ale na oblecích členů orchestru postrádám znak města? Mrzí mě to, něco s tím budeme muset udělat. Jsou to stejnokroje, které jsme díky aktivitě ředitele školy Míti Rychtaříka dostali darem od jedné švýcarské dechové hudby. Sami bychom si je nemohli dovolit, jsou velmi nákladné. Těch uniforem máme málo, potřebovali bychom nějakého sponzora, který by přispěl, abychom nechali ušít další. Přicházejí noví žáčci a těm jsou buď velké, nebo na ně nezbývají. Kterou zásadou se řídíte coby hudební pedagog? Nikomu nic neodpustit, být sice hodný, ale přísný. Jinak to nejde. Znám to sám ze základní školy Snažím se být s dětmi kamarád, ale musí pochopit, že to, co po nich chci, je pro jejich dobro. Co čeká dechový orchestr ZUŠ v červnu? Počátkem června Hudební slavnosti ve Švihově, 21. června jedeme na Moravu do Němčic nad Hanou. Zdejší kapela, se kterou jsme navázali družbu, na revanš přijede koncertovat na Slavnosti solné Zlaté stezky, kde samozřejmě budeme hrát také. Vyptával se Václav Malina strana třetí červen 2003
KT ROS staví nový Štodvín, dokončuje finanční úřad a myslí i na děti Dvě stavby, které jsou na očích veřejnosti díky své poloze i rozsahu, realizuje v Prachaticích firma KT ROS Prachatice, s. r. o. Její pracovníci dokončují nástavbu finančního úřadu a staví nové bydlení v místě zvaném Štodvín. Přestože výstavba 53 bytových jednotek je v Prachaticích jednou z největších investičních akcí v historii, jednatel společnosti KT ROS Jiří Konečný na ní v objemovém vyjádření nevidí nic světoborného. Akce podobné velikosti máme za sebou ve středních Čechách i na jižní Moravě. Vnímám jediné specifikum: přestože investorem této stavby je město, ve finále musí být spokojeno dalších 53 různých subjektů budoucích nájemníků, uvedl. Jak jeho firma řeší připomínky a požadavky na změny, které se čekatelé na nové bydlení snaží prosadit? Vědí přece, který byt bude jejich Po dohodě s městem jsme nastavili jasná pravidla pro možnosti jednotlivých úprav či záměn materiálů, které lze provést. Informovali jsme jednotlivé nájemníky, odpověděli jsme na dotazy. Je pravdou, že někdo se s nastavenými pravidly ztotožnil, někdo ne, nicméně mantinely jsou jasně dané. Představy, že si každý bude dělat, co chce, a my budeme jenom přitakávat, nelze uskutečnit. V současné době je u konce jednání se 17 subjekty, které chtějí provést změny a úpravy. Zdůrazňuji, že to nejsou úpravy dispoziční, vysvětlil J. Konečný a důrazně upozornil, že je nemyslitelné, aby se po stavbě pohybovali budoucí nájemníci nebo jiné osoby, které na stavbě nemají co dělat. Rozsahem menší je nástavba finančního úřadu, ale my tímto měřítkem nerozlišujeme důležitost zakázek. Jsme rádi, že můžeme obě stavby realizovat, že se nám podařilo úspěšně projít výběrovými řízeními. Je všeobecně známé, a není na tom nic zvláštního, že v Prachaticích funguje model Nižší bere. To znamená, že prvotním kritériem pro rozhodování je cena za dílo. Cenovou politiku pro tyto stavby jsme museli pozměnit a jít výrazně směrem dolů. Chceme ukázat, co je schopna naše firma realizovat, v jakých termínech a v jaké kvalitě, ale o tom bude lépe si povídat, až stavby budou hotové, navrhl J. Konečný s tím, že zářijový termín odevzdání Štodvína je pro jeho lidi samozřejmostí, i když loňské povodně na staveništi zanechaly škodu za 1,5 milionu korun a způsobily časový skluz. Pozornosti kolemjdoucích neunikl ani čilý stavební ruch u sídla firmy KT ROS ve Vodňanské ulici. Zde na ploše pěti tisíc čtverečních metrů vzniká Dětský svět, kde najdou zábavu nejen děti, ale i dospělí. Václav Malina O seniory se postará denní stacionář Zanedlouho zřejmě začne v Prachaticích fungovat denní stacionář pro seniory. S provozem zařízení, které má za úkol starat se o starší spoluobčany z terénu, počítá domov seniorů v Bavorské ulici. Jeho ředitelka Marcela Vítová objasnila, že stacionář je vhodný pro seniory, kteří mají třeba zdravotní problémy, pečují o ně členové rodiny, jenže ti musí přes den do zaměstnání. Stačí tedy kombinovat péči rodiny s denním pobytem ve stacionáři. O takové lidi se postaráme v pracovní době od sedmé do šestnácté hodiny jak po zdravotní, ošetřovatelské, stravovací, tak po rehabilitační i terapeutické stránce. Budou mít vyplněný volný čas a poté se vrátí do svých rodin, popsala. Projekt nového domova seniorů počítal s místnostmi pro stacionář, které se již podařilo vybavit. Denní místnost a odpočívárna s lůžky navazují na terapeutické dílny. Schopnější klienti se budou věnovat například ergoterapii, doplnila ředitelka M. Vítová. Zahájení provozu stacionáře se odvíjí od toho, kdy se ozve první zájemce. Musíme nejprve zmapovat potřebu této služby v Prachaticích, ale jsme připraveni realizovat ji začátkem prázdnin. Do denního stacionáře můžeme umístit maximálně šest až osm klientů, řekla ředitelka s tím, že cenu stanovuje vyhláška na úrovni klasického denního pobytu v ústavu sociální péče. Případní zájemci se mohou informovat na telefonu 602 221 668 Bc. Marcela Vítová. Václav Malina Mladí hudebníci mají napilno Čilý předprázdninový ruch zažívají žáci Základní umělecké školy v Prachaticích. V dubnu odehráli celkem 12 třídních koncertů. Během nich rodiče tradičně poznávají, co se děti za rok naučily, jak pokročil, či ustrnul jejich umělecký růst. V květnu je čekaly postupové zkoušky. Žáci musí dokázat, že mohou postoupit do vyššího ročníku. Od postupových zkoušek jsou osvobozeni žáci, kteří se zúčastnili okresních a vyšších kol soutěží a také například absolutní vítěz letošní soutěže Lhenické klávesy Tomáš Stiborek, upřesnil ředitel ZUŠ Vladimír Rychtařík. Nabitý červen začne v ZUŠ talentovými zkouškami (3. 6.). Dva dny poté odehraje flétnové oddělení třídní koncert ve sklepích radnice. 11. června je na programu 1. absolventský koncert v sále ZUŠ, 2. absolventský koncert bude 18. června v divadle. Na 17. červen chystáme koncert na dvorku spojený s výstavou výtvarného oddělení, přiblížil V. Rychtařík. Den hudby oslaví flétnové kvarteto a flétnové trio na arkádách Staré radnice společně se ZŠ Vodňanská a skupinou Jasoň, Drsoň a spolek v sobotu 21. června. Umělecká aktivita ZUŠ vyvrcholí na Slavnostech solné Zlaté stezky 26. 28. června. (vam) Hospodaření města v roce 2002 skončilo úspěšně. Přes velké náklady na odstraňování povodňových škod bylo dosaženo lepšího hospodářského výsledku, než předpokládal schválený rozpočet. Město Prachatice v loňském roce hospodařilo s těmito výsledky: Rozpočtový výsledek: Rozpočet v Kč Skutečnost v Kč Příjmy po konsolidaci 160 898 500 226 547 449,30 Výdaje po konsolidaci 228 144 000 243 261 911,29 Rozpočtový výsledek = financování 67 245 500 16 714 461,99 Výsledek hospodářské činnosti: Výnosy 25 000 000 31 160 889,32 Náklady 20 400 000 25 267 104,89 Hospodářský výsledek před zdaněním 4 600 000 5 893 784,43 Na účtu města zůstaly k 31. 12. 2002 vlastní finanční zdroje v částce 51 328 tis. Kč. V plnění rozpočtu vnikly největší rozdíly u těchto položek: Příjmová strana rozpočtu Navýšení příjmů: pojistné plnění 13 204 214 Kč navýšení dotací 53 375 000 Kč Snížení příjmů: daňové příjmy 5 017 000 Kč Výdaje Výstavba bytů (menší objem než předpokládal rozpočet) 24 617 000 Kč Tyto prostředky se převádí do roku 2003 V materiálu s názvem Závěrečný účet Města Prachatice za rok 2002 jsou obsaženy informace o plnění rozpočtu, výsledcích inventarizace majetku i výsledcích hospodaření jednotlivých společností, ve kterých má město majetkovou účast a závazcích města. Kompletní materiál je zveřejněn na internetových stránkách, kde je možnost se s materiálem podrobně seznámit. Je také k nahlédnutí u vedoucího finančního odboru městského úřadu a v Městské knihovně Prachatice. Výsledky hospodaření města v roce 2002 schválili zastupitelé na svém zasedání 19. 5. 2003. Ing. František Štěpán, vedoucí finančního odboru MěÚ červen 2003 Závěrečný účet města Prachatice za rok 2002 K získanému milionu přidá město stejnou částku a nechá opravit fasády Město Prachatice zvažuje, jak nejlépe naložit s milionem korun získaným v rámci soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Odbor stavebně správní a regionálního rozvoje předložil radě města a též zastupitelstvu tento návrh realizace obnovy dvou budov: 1. Oprava fasády Národního domu Oprava navazuje na restaurování sgrafita v roce 2001 a již zahájenou opravu střech těchto budov v letošním roce. Město chce minimalizovat omezení podnikatelů působících v této budově, a proto prováděcí firmy dostaly šibeniční termín téměř celou opravu zajistit do Slavností Zlaté stezky. V letních měsících se počítá pouze s drobnými dodělávkami a restaurátorskými pracemi obrazu nad vchodem do restaurace. 2. Oprava fasád Nové radnice Nová radnice byla před několika týdny zapsána Ministerstvem kultury ČR do seznamu kulturních památek. S ohledem na čas (finanční prostředky jsou zúčtovatelné v letošním roce) je navržena oprava levé poloviny fasády do náměstí. Pravá polovina fasády včetně věžičky Nové radnice si vyžádá delší přípravu s ohledem na restaurátorské práce a budeme ji navrhovat do Programu regenerace až v roce 2004. Zbývající část financí z vyhraného milionu doplněného ještě o další milion z rozpočtu města (podle pravidel Programu regenerace, která se vztahují též na vyhraný milion korun, musí vlastník na obnovu vynaložit minimálně 50 % vlastních prostředků) bude využit na opravu fasády Nové radnice do Klášterní uličky. Opravu fasády do náměstí hodláme realizovat během prázdnin tak, aby na Národní zahájení dnů evropského dědictví byla hotova. Fasáda do Klášterní uličky bude zahájena též o prázdninách, ale její dokončení se může protáhnout až do podzimních měsíců. Zmíněný návrh již akceptovala rada města i zastupitelstvo na svém zasedání dne 19. 5. 2003, tedy po uzávěrce Radničního listu. Ing. Vladimír Hrabák strana čtvrtá