Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)
Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat na Sibiř, žije v Arménii, v severním Iránu a v hornaté stepní části Malé Asie
Zajíc polní (Lepus europaeus) u nás se vyskytuje téměř všude, nesetkáme se s ním jen v honitbách ležících výše než 1 500 m n. m. a v rozsáhlých lesních komplexech
Tělo běžce - přední běhy jako opora pro odraz zadních, silnějších a delších běhů.
Přirozenou ochranou je rychlý útěk, zajíc odskakuje do stran, kličkuje, někdy se přikrčí v loži a splývá s okolím.
Zajíc polní (Lepus europaeus) ve stopním sledu jsou zadní běhy otištěny před předními honcování zajíců probíhá kromě října a listopadu po celý rok jednu zaječku obyčejně pronásleduje několik zaječáků a často se při tom poperou
Zajíc polní (Lepus europaeus) žijí samotářsky většinou noční aktivita, pouze v době honcování i aktivita denní zaječky jsou plné 42-44 dnů v jednom vrhu nejčastěji 2-3 zajíčci, nanejvýš 7 bylo zjištěno, že může být oplodněna i plná zaječka, takže pak nosí dvoje zárodky (superfetace) samička může mít v jednom roce 3-4 vrhy zajíčci jsou osrstění a vidí (nidifugní mláďata), matka je kojí 3-4 týdny, zajíčata se brzy osamostatňují matka mláďata po několika dnech společného života často opouští a vrací se k nim, jen aby je nakojila
Zajíc polní (Lepus europaeus) cekotrofie
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) je příbuzným zajíce polního není naší původní zvěří
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) byl u nás vysazen (hojný do vypuknutí myxomatózy) pochází z oblasti jihozápadního Středozemí u nás mu nejlépe vyhovovaly teplé nížinné polohy s písčitým podkladem výskyt je omezován nadmořskou výškou; v oblastech ležících 600 m n. m. je již vzácný, v místech přesahujících 700 m n. m. nežije žije v jižní, střední a částečně i v severní Evropě a v okolí Černého moře (bývalý SSSR) plodně se kříží s domácím králíkem, nikoliv však se zajícem (na zajíce se většinou nepřenáší ani myxomatóza)
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) hmotnost okolo 1,5 kg podobný mladému zajíci; liší se od něho hlavně zabarvením základní zbarvení divokého králíka je hnědošedé až modrošedé, ale často se u něho projevují barevné odchylky spodek těla a vnitřní strany běhů jsou světlé až bílé
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) menší než zajíc, zavalitější, má zakulacenou hlavu; poměrně krátká slecha, též zakulacená, nemají černé zakončení typické pro zajíce rozdíl mezi předními a zadními běhy není u králíka tak značný jako u zajíce, přední běhy jsou silnější žije v početných koloniích králíci žijí v párech, tvořených na jedno období rozmnožování vyhrabávají si brlohy, a proto dávají přednost lehčím, písčitým půdám králíci se od nich příliš nevzdalují a za nebezpečí v nich hledají bleskurychle záchranu je převážně nočním zvířetem a začíná se pást v okolí svých nor navečer
Králičí nora
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) honcování v únoru až v březnu a trvá nepřetržitě do podzimu vrhy následují těsně za sebou a je jich poměrně značné množství (3-6, údaje se liší) 4 až 8 mláďat v jednom vrhu doba březosti 30 dnů králice vrhá králíčata ve zvláštním brlohu vyhrabaném speciálně pro tento účel v blízkosti obytné nory brloh bývá až metr dlouhý a uzavírá jej komora, kterou králice vystýlá suchou trávou a vlastní srstí když králice opouští brloh s králíčaty, zahrabává vchod
KRÁLÍK DIVOKÝ (Oryctolagus cuniculus) mláďata se rodí holá a slepá (nidikolní mláďata); prohlédnou za 10 dní po narození kojení trvá 4 týdny pohlavně dospívají po 5-7 až měsících králice vržená na začátku roku se ještě v témže roce páří a mívá na podzim mláďata