Údolí Doubravy Rezervace 49 42'58.23"N 15 42'35.80"E Kaňonovité údolí řeky Doubravy se nachází v okolí města Chotěboř. V současnosti je to chráněné území s řadou skalních útvarů, úzkým řečištěm s vodopády a tůněmi, velmi starým smíšeným porostem a mnoha druhy velmi vzácných a chráněných druhy rostlin a živočichů. Prochází tudy 4, 5 km dlouhá Naučná stezka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-doubravy Chotěboř Zámek 49 43'11.74"N 15 40'34.68"E Barokní zámek se nachází ve městě Chotěboř na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý patrový objekt s mansardovou střechou. Před jižním průčelím je schodiště s balustrádou na masivních toskánských sloupech. Ve východním křídle je barokní kaple Nejsvětější Trojice s portálem, freskami a štukovou výzdobou. Zámek obklopuje anglický park. Na zámku jsou k vidění stálé expozice věnované historii, vlastivědě i osobnostem města. Na místě původní tvrze ze 14. století nechal František Ferdinand, hrabě Kinský ze Vchynic, postavit v letech 1701? 1702 raně barokní zámek. Zámek byl upravován v letech 1865? 1870 a pak po požáru v roce 1926. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chotebor Maleč Zámek 49 46'18.51"N 15 40'33.78"E Barokní zámek stojí v obci Maleč nedaleko Chotěboře. Zámek se nachází na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je obdélná dvoupatrová stavba. Zámek obklopuje anglický park s Rybníčkem a staršími dřevinami. Na zámku v Malči napsal František Palacký podstatnou část svého díla Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Na místě původní středověké tvrze nechal Augustin Norbert Voračický vybudovat po roce 1687 barokní zámek. V 1. polovině 19. století byl zámek rozšířen o dvě postranní křídla, empírové úpravy se projevily i v zámeckém interiéru. V roce 1862 koupil zámek politik František Ladislav Rieger, jezdil sem i jeho tchán František Palacký. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/malec Zámek Rozsochatec Zámek 49 40'29.46"N 15 37'57.68"E V obci Rozsochatec v okrese Havlíčkův Brod, na svahu nad Zámeckým rybníkem, který tvoří Březnický potok, se nachází pseudorenesančně upravený zámek. Dostaneme se k němu z Havlíčkova Brodu nebo Chotěboře po žluté turistické značce, případně od rozsochatecké vlakové zastávky po silnici. zámku Zámek byl vystavěn na konci 17. století, zřejmě na místě, kde původně stála středověká tvrz, chránící okolí. Tvrz je naposledy zmiňována v roce 1651, přičemž zřejmě již delší dobu nevyhovovala potřebám svých majitelů, protože v tomto roce je uváděna jako pustá. Protože se majitelé rozsochateckého panství rozhodli sídlit právě tam, bylo nutné vystavět dostatečně reprezentativní sídlo. Stalo se tak kolem roku 1681 v raně barokním stylu, v první polovině 18. století byl tehdejším majitelem Václavem Bechyněm z Lažan zámek poprvé přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Až do konce 19. století byl zámek využíván rodem Bechyňů z Lažan, který ho po celou dobu vlastnil, v roce 1873 ale došlo k rozsáhlému požáru, po němž zámek chátral. Teprve po prodeji novému majiteli, pražskému právníkovi a členu panské sněmovny Ottovi Mettalovi, došlo k opravě zámku v pseudorenesančním stylu. Po Ottovi Mettalovi zdědila zámek jeho dcera Marie, provdaná Greifová, která ho vlastnila až do roku 1950, kdy byl zestátněn. Následně zde byl vybudován domov důchodců a ústav sociální péče, který zde fungoval až do roku 1989. Po tomto roce byl zámek navrácen potomkům Marie Greifové, kteří zámek opravili. Zajímavosti Středověkou tvrz snad připomínají klenuté sklepy, které byly nalezeny v Zámeckých zahradách. Z původní raně barokní výzdoby zámku se do dnešních dob dochovalo jen velmi málo, jedním takovým artefaktem jsou nástropní figurální malby. Zámecká kaple, která byla zničena požárem, nebyla obnovena - oltářní kámen byl přesunut k soše svatého Jana Nepomuckého, která je umístěna na hrázi Zámeckého rybníka. Zahrada, která zámek obklopuje, se z velké části skládá z původních stromů, které zde byly vysázeny již v době jejího založení v polovině 19. století. Najdeme v ní také dva tisy, jejichž stáří se odhaduje na devět set let. Informace pro návštěvníky V zámku se v současné době nachází penzion, jeho prostory jsou přístupné pouze po domluvě. Je možné si prohlédnout Zámeckou zahradu, která je volně přístupná. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-rozsochatec Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Buk u Lysé Památný strom 49 41'22.49"N 15 35'25.91"E Buk u Lysé v okrese Havlíčkův Brod, zvaný též buk v Boučí, byl vyhlášen památným stromem v roce 1988. Vyniká především svými úctyhodnými rozměry a faktem, že se jedná o dvojstrom, neboli strom tvořený dvěma kosterními větvemi. Obvod kmene činí více než 7 metrů, výška stromu je pak 27 metrů, koruna je široká 25 metrů. Stáří stromu je odhadováno na cca 350 let. V těsné blízkosti stromu se nachází studánka, které byly přisuzovány léčivé schopnosti. Na stromě je obrázek Panny Marie, která je ochránkyní místa. Kolem stromu prochází zelená turistická značka ze Zálesí do Lysé. Je oblíbeným cílem i v rámci geocachingu, neboť se u stromu nachází jedna z keší série Památné stromy Vysočiny. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buk-u-lyse Ronovec Zřícenina 49 39'12.39"N 15 37'12.45"E Zřícenina hradu Ronovec stojí na ostrohu nad levým břehem Břevnického potoka jihovýchodně od Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se do dnešních dnů dochovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věže, dále příkopy a valy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad, který byl nazýván Sommerburg (Letní hrad), založil kolem poloviny 13. století Smil z Lichtemburka. Vystřídalo se zde několik většinou zástavních držitelů. V období husitských válek již hrad nebyl obydlen a v 1. polovině 16. století zpustl. Část hradního paláce byla v letech 1957? 1960 odkryta a v roce 1980 konzervována. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ronovec Sokolohrady ( Sokolovec ) Zřícenina 49 42'51.83"N 15 42'51.68"E Skromná zřícenina hradu Sokolohrady, nazývaného také Sokolov, stojí na skalním útesu nad údolím říčky Doubravy poblíž Chotěboře na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se toho moc nedochovalo? pouze zbytky základového zdiva a prohlubně po budovách a dále málo znatelný příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. První písemná zmínka o gotickém hradu pochází z roku 1404, kdy patřil loupeživým rytířům. V roce 1437 připadl hrad českému králi, zřejmě sloužil k ochraně libické stezky. V roce 1456 již hrad zřejmě nebyl obýván a poté zanikl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sokolohrady-sokolovec- Štikovská lípa Památný strom 49 43'59.84"N 15 45'50.62"E Štikovská lípa velkolistá je vedena jako chráněný Památný strom z důvodu jejího stáří, velikosti i tvaru. Je stará cca 600 let. Obvod kmene se uvádí 735 cm, výška 20 m. Najdeme ji na území zanikající osady Štikov nad velkým opukovým lomem. V těsné blízkosti lípy se nachází kamenný stůl se dvěma lavicemi pro připomenutí pověsti, podle které se vojákům vyplácel žold vždy na kamenném stole. Dále je zde přístřešek pro pocestné, kříž z roku 1915 a hlavně z okraje lomu nádherný výhled na Železné hory. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stikovska-lipa Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Štikovská vyhlídka Vyhlídka 49 44'0.82"N 15 45'47.52"E Vyhlídku tvoří chráněný okraj velkého opukového lomu na území zanikající osady Štikov. Z okraje lomu je nádherný výhled na Železné hory. V těsné blízkosti vyhlídky najdeme přístřešek pro pocestné, kamenný stůl, kříž z roku 1915 a hlavně Památný strom Štikovskou lípu. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stikovska-vyhlidka Břevnice Přehrada 49 42'2.14"N 15 40'3.53"E V létech 1956 až 59 byla u Chotěboře na Havlíčkobrodsku vybudována sypaná přehrada Břevnice na stejnojmenném potoce pro účely zásobení užitkovou vodou CHKZ Chotěboř. Účel vodního díla: - Zásobování užitkovou vodou. - Individuální rekreační oblast. - Sportovní rybolov. - Částečná ochrana před povodněmi. Postup stavby: V roce 1951 se objevily první úvahy o vybudování nádrže pro zásobování užitkovou vodou. Kromě nedostatku vody byl brán v potaz i nedostačující technický stav jediné používané nádrže. V roce 1953 bylo vypracováno vodohospodářské řešení a úvodní projekt Hydroprojektem Praha. Konečný projekt v roce 1954 zpracoval Státní projektový ústav Hradec Králové a povolení ke stavbě vydal v roce 1955 KNV Pardubice. Samotné vodní dílo bylo postaveno v rozmezí let 1956 až 59. Generální dodavatel stavby byl Průmstav Pardubice a technologickou část stavby dodal investor CHKZ Chotěboř (Chotěbořské kovodělné závody). Nádrž byla zkolaudována v listopadu 1959 a po zkušebním provoze byla v únoru 1962 předána do trvalého užívání. Celkový náklad na stavbu činil v tehdejší době 7.8 mil. Kčs. Technický stav nádrže je neustále sledován. Vodní dílo patří do III. kategorie podle vyhlášky č. 62/ 75 Sb. Technicko- bezpečnostní dohled vykonává správce nádrže a okresní úřad Havlíčkův Brod. V roce 1993 bylo vodní dílo oploceno jednak kvůli nevhodnému chování rekreantů a dále kvůli ochraně zařízení proti nežádoucí manipulaci. Vodní hladina je každoročně vybojkována ve vzdálenosti 50 m od hráze. Do takto označeného prostoru je vstup zakázán a lidé si musejí být vědomi toho, že pohybovat se ve vodě zejména v blízkosti odběrného objektu, na který vede ze břehu lávka, je životu nebezpečné. Vodní dílo v současné době provozuje a spravuje společnost: Chotěbořské strojírny - Služby, a.s., Chotěboř. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brevnice Církevní památky města Chotěboře Drobné památky 49 42'49.75"N 15 39'39.64"E Dnes se podíváme blíže na církevní památky města Chotěboře, z nichž určitě alespoň některé stojí při jeho návštěvě za povšimnutí. Základním chrámem města je farní kostel sv. Jakuba Většího, který nalezneme nedaleko od hlavního náměstí, na konci ulice Trčků z Lípy. Na jeho místě stávala již ve 12. století kaple stejného zasvěcení. Ve století 14. pak byla postupně přebudována na gotický farní kostel, jehož některé fragmenty se ještě zachovaly i v rámci dnešní stavby, přestože kostel v průběhu staletí několikrát vyhořel. Na konci 19. století pak došlo k pseudogotické přestavbě chrámu, resp. byl postaven prakticky znovu. Také jeho vnitřní zařízení pochází většinou až z doby této přestavby. Hlavní oltář je samozřejmě zasvěcen sv. Jakubu Většímu (Staršímu), dále v hlavní lodi můžeme vidět cínovou křtitelnici z 1. poloviny 16. století, kazatelnu a oltář sv. Kříže. V lodi boční se pak nacházejí oltáře Panny Marie Královny, Sv. Rodiny a Panny Marie Lurdské. Na budově fary před kostelem je osazena pamětní deska kněze, profesora a básníka, strýce známého akademického malíře Václava Boštíka - Františka Xavera Boštíka (1883-1964), který zde působil. Dále ve městě nalezneme ještě novogoticko- novorománskou kapli Povýšení sv. Kříže, která stojí v parku Václava Fialy při cestě z nádraží do centra města. Vystavěna byla roku 1863 podle plánů F. Schmoranze. Poutní kaple sv. Anny na okraji města při turistické stezce do údolí řeky Doubravy byla znovu vystavěna na počátku 20. století na místě starší kapličky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Na náměstí stával již v barokní době mariánský sloup z roku 1700, který se dnes skrývá mezi stromy v nenápadném zákoutí parčíku pod ulicí Trčků z Lípy. Byl sem ovšem přemístěn až roku 1890, kdy se na jeho místo dostal sloup novodobý, stojící v parku na náměstí dodnes. V Zámeckém parku stojí barokní skulptura sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 a socha sv. Alžběty Durynské od J. Kalouse z Chrudimi z 2. poloviny 19. století. Čerpáno např. z webových stránek města, farnosti, kraje Vysočina Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cirkevni-pamatky-mesta-chotebore Kostel Navštívení Panny Marie v Sopotech Kostel 49 41'52.80"N 15 45'28.80"E Zajímavou památkou je farní kostel v Sopotech. Původně se jednalo o kapli ze 13. stol., která byla v letech 1749 1752 přestavěna na barokní kostel. Stavebníkem byl Karel z Ditrichštejna. V kostele je barokní oltář a historicky cenná pieta. V minulosti se jednalo o významné poutní místo. Prochází kolem něho turistická trasa popsaná na http:// www. turistika. cz/ trasy/ sobinov- stikovska- lipa- a- udolidoubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-navstiveni-panny-marie-v-sopotech Pomník padlým v 1. světové válce v Sobíňově Pomník 49 41'55.25"N 15 45'37.55"E Pomník najdeme nad železniční zastávkou Sobíňov. Je věnován padlým v 1. světové válce. Prochází kolem něho turistická trasa popsaná na http:// www. turistika. cz/ trasy/ sobinov- stikovska- lipa- a- udolidoubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-padlym-v-1-svetove-valce-v-sobinove Rozcestník Lysá Rozcestí 49 41'37.57"N 15 35'11.65"E Rozcestník žluté, zelené a modré turistické značky v Lysé, části obce Horní Krupá v okrese Havlíčkův Brod. Zelená a žlutá značka zde začínají, přičemž zelená vede přes Zálesí, Rozsochatec a Českou Bělou do Havlíčkovy Borové a žlutá přes Olešnou a Dobrou vodu do Horní Pohledi. Modrá značka vede z Leškovic přes Vepříkov a Jilem do Lysé a odtud pak přes Horní Krupou a Rozňák do Havlíčkova Brodu na náměstí. Místem také prochází modře značená koňská stezka. Mapa KČT (1:50 000) i Shocart (1:50 000) č. 46. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcestnik-lysa Studánka u Budče Studánka 49 43'41.77"N 15 46'51.56"E Studánka leží vedle silnice z Podmoklan do Budče na modře značené turistické trase. Je u ní i hrníček na pití. Voda výborná, osvěžující. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/ trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studanka-u-budce Turistické rozcestí Bezděkov Rozcestí 49 44'3.59"N 15 43'55.49"E Rozcestník je umístěn na návsi Bezděkova. Směrníky ukazují průběh modré značky západním směrem na Dolní Sokolovec, do údolí Doubravy a Chotěboře, východním směrem na Sloupno, Štikov, Podmoklany, Sobíňov, Hlínu, Synkův kopec a Velké Dářko. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-bezdekov Kříž Kříž v Sopotech 49 41'52.48"N 15 45'24.59"E Vzorně udržovaný kříž leží u červeně značené cesty na okraji Sopot pod kostelem Navštívení Panny Marie. Prochází kolem něho turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/sobinov-stikovskalipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kriz-v-sopotech Kříž Dřevěný kříž u Bezděkova 49 44'4.67"N 15 43'30.61"E Kříž potkáte v remízu na modře značené cestě z Bezděkova do Dolního Sokolovce. Od kříže je velmi hezký výhled na okolní kopce Železných hor. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www. turistika.cz/trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dreveny-kriz-u-bezdekova Turistické rozcestí U Štěpánova Rozcestí 49 44'3.48"N 15 44'30.70"E Rozcestí leží na křižovatce silnic mezi Sloupnem, Bezděkovem a Libicemi nad Doubravou. Směrníky ukazují průběh modré značky západním směrem na Bezděkov, Dolní Sokolovec, do údolí Doubravy a Chotěboře, východním směrem na Sloupno, Štikov, Podmoklany, Sobíňov, Hlínu, Synkův kopec a Velké Dářko. Žlutá značka vede východním směrem společně s modrou do Sloupna, přes Vestec do Barovic, na Spálavu a do Horního Bradla, jižním směrem pokračuje do Bílku. Místem prochází turistická trasa popsaná na http://www.turistika.cz/trasy/sobinov-stikovska-lipa-a-udoli-doubravy-z-bilku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-u-stepanova Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6