Návod pro autory distančních studijních opor Předkládaný text představuje autorům jednotný koncept tvorby distančních studijních opor na Pedagogické fakultě UP v Olomouci (podrobnější informace k realizaci distančního vzdělávání jsou uvedené ve směrnicích Realizace distančních forem výuky na PdF UP - 2S/2008 a Použití distančních forem výuky v rámci PdF UP - 1S/2008). Základní koncept distanční studijní opory, která je pro autora závazná, má strukturu rozdělenou do následujících osmi oblastí: A. Cíle B. Průvodce studiem C. Výklad učiva [Používání prvků jako například: Důležitá pasáž textu, Cvičení, Pro zájemce, Příklad, tak i zapracování marginálií, obrázků, grafů, schémat, tabulek a pod.] D. Shrnutí E. Kontrolní otázky a úkoly F. Pojmy k zapamatování G. Literatura Každé výše uvedené obligátní slovní spojení (s výjimkou písmene C) bude následně při převodu do systému LMS Unifor doplněné o příslušnou grafickou ikonu (jako např. pro Cíle ), přičemž celý seznam ikon je uveden na konci návodu. Samotnému rukopisu bude předcházet úvodní stránka rukopisu, kterou je třeba vyplnit (informace můžete překopírovat z vyplněné šablony s průvodním listem opory). UPOZORNĚNÍ Distanční ikony do textu, prosím, nevkládejte - budou do něj vloženy prostřednictvím speciálního, pro tento účel vytvořeného, nástroje (MiniAware), přičemž z Vaší strany bude stačit označit danou pasáž písemně. V následující časti návodu Vám blíže specifikujeme, jak psát jednotlivé základní oblasti. A Cíle Z aspektu studenta se jedná: V takto označené pasáži uvedu cíle kapitoly či pasáže textu. To znamená, že Vám přesně řeknu co a jak budete umět po prostudování příslušné kapitoly či pasáže. Příklad použití: Cílem této kapitoly je prezentovat základní poznatky z oblasti etiologie těžkého zrakového postižení vzhledem k dětské populaci. Hlavní akcent je kladen na prenatální, perinatální a postnatální etiologické faktory vzniku těžkého zrakového postižení a bazální charakteristiku frekventovaných zrakových vad v dětském věku. Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: prezentovat základní poznatky o příčinách těžkého zrakového postižení v dětské populaci, popsat klíčové prenatální, perinatální a postnatální etiologické faktory vzniku těžkého zrakového postižení u dětí, charakterizovat nejfrekventovanější zrakové vady a onemocnění typická pro dětský věk. UPOZORNĚNÍ 1
Pasáž textu Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: se nejčastěji uvádí do tzv. odrážek - jako klasický nečíslovaný seznam (jak správně vytvářet nečíslovaný seznam uvádíme na obrázku 8). B Průvodce studiem Z aspektu studenta se jedná: Prostřednictvím průvodce studiem k Vám budu promlouvat. V průběhu četby Vás tedy upozorním na důležitá místa v textu, nabídnu metodickou pomoc nebo předložím důležité informace ke studiu (co a jak se bude dít, jak dlouho to bude trvat, apod.). Příklad použití: V kapitole, kterou právě začínáte studovat, se seznámíte s přehledem a náplní činnosti aktuálně fungujících organizací, klubů a spolků, které jsou zaměřeny nebo se věnují osobám se sluchovým postižením. V druhé části kapitoly vám přiblížíme nejznámější časopisy a periodika sluchově postižených, v nichž může každý surdoped nalézt řadu zajímavých a podnětných informací a poznatků. C Výklad a prezentace učební látky představuje stěžejní oblast studijní opory. Zpravidla je umístněna za Průvodce studiem, přičemž přechod může být koncipován například prostředníctvím uvedení nové podkapitoly (Obr. 1). Obrázek 1: Struktura opory a přechodu mezi jednotlivými části v systému LMS Unifor Další možnost přechodu mezi pasáži Průvodce studiem a výkladem učiva může představovat jen použití marginálie (Obr. 2). 2
Obrázek 2: Struktura opory a přechodu (využití marginálie) mezi jednotlivými části v systému LMS Unifor Jak napsat marginálii ve Wordu? Marginálie (průvodní text, který provází výklad učiva) píšeme pro vybraný odstavec textu jako první slovní spojení/slovo, které je uvedené v závorce. Marginálie je navíc v rukopisu zvýrazněna modrým podbarvením, které umožní rychlejší a přehlednější orientaci jak autorovi, tak oponentům. Příklad I (Obr. 3) (Incidence) Aktuální odhady hovoří o světové incidenci nevidomosti u dětí v počtu 500 000 případů ročně, přičemž převážná většina spadá do oblasti rozvojových zemí. Řada případů nevidomosti u dětí v rozvojových zemích je velmi úzce spojena s onemocněními s vysokou úmrtností. Obrázek 3: Vizualizace marginálie (složené z jednoho slova) po zpracování v LMS Unifor Príklad II (Obr. 4) (Příčiny zrakového postižení u dětí) Z hlediska vzniku zrakového postižení představuje fáze dětství nejrizikovější období. Zejména v rozvojových zemích je toto riziko velmi markantní vzhledem ke zvýšené frekvenci recidivujících očních zánětů, poranění rohovky, deficience vitaminu A v důsledku celkových onemocnění. V rozvinutých zemích je riziko vzniku těžkého zrakového postižení v dětské populaci podstatně nižší. (Kuchynka a kol., 2007) Obrázek 4: Vizualizace marginálie (složené z více slov) po zpracování v LMS Unifor 3
Kolik marginálií máme používat? Autor by měl při výkladu učiva marginálie běžně používat - minimálně jedna marginálie na jednu stranu, přičemž stejně může používat marginálie i pro každý odsek textu (odstavec) samostatně (Obr. 5). Obrázek 5: Vizualizace marginálií pro každý odstavec po zpracování v LMS Unifor Pro zájemce Z aspektu studenta se jedná: Tato část textu je určena pro případné zájemce o další podrobné informace. Látka popisovaná v této pasáži je nepovinná a proto ji po Vás nebudu vyžadovat. Pokud ale věnujete čas prostudování takto označeného textu, vniknete hlouběji do probírané látky, což Vám umožní lépe se orientovat v dané problematice. Obrázek 6: Vizualizace pasáže Pro zájemce v distanční studijní opoře Příklad Použití Příkladu nemá úplně přesně definovaný vzor jeho aplikace ve studijní opoře záleží na nápadech autora a charakteru prezentované problematiky (ilustraci použití Příkladu uvádíme na obr. 7). Obrázek 7: Vizualizace pasáže Příklad v distanční studijní opoře 4
Cvičení Z aspektu studenta se jedná: Takto označená pasáž textu je určena pro praktickou aplikaci popsané problematiky. Tato cvičení jsou koncipována způsobem krok za krokem a proto si budete moci bezprostředně při čtení ihned zkusit popisované postupy. Stejně jako u výše popsaného Příkladu nemá použití úplně přesně definovaný vzor. Grafická ikona po aplikování Cvičení v LMS Unifor má následující vzhled. Důležitá pasáž textu Upozornění na velice důležité a zásadní informace ve výkladu učební látky. Při použití Důležitá pasáž textu se v rámci opory bude v LMS Unifor zobrazovat ikona vykřičníku. Jak správně formátovat text? Zpravidla se základní zvýraznění textu realizuje prostřednictvím prvků tučně a kurzíva. Podtržení textu se vzhledem k elektronickému prostředí nedoporučuje (podtrhují se primárně hypertextové odkazy). Seznamy používáme nečíslované a číslované s využitím standardní nabídky Wordu (textového editoru obr. 8a a obr. 8b). Podle platných pravidel českého pravopisu je text každé odrážky zakončen čárkou, středníkem nebo tečkou. Pokud odrážky obsahují pouze několik málo slov, používejte na začátku odrážky malé písmeno a na konci čárku. Jde-li o delší text, je možné užít na konci odrážky středník (text další odrážky také začíná malým písmenem). Odrážky mohou mít i povahu samostatných celých vět (to je ale v praxi málokdy) ty by potom byly zakončeny tečkou a další odrážka by začínala velkým písmenem. Poslední odrážka je ve všech zmiňovaných případech zakončena tečkou. Obrázek 8a: Příklad korektního definování nečíslovaného seznamu v textovém editoru Word UPOZORNĚNÍ Při seznamech využívejte jen standardní nastavení - LMS Unifor bude interpretovat jen odrážku černá tečka. Obrázek 8b: Příklad korektního definování číslovaného seznamu v textovém editoru Word 5
UPOZORNĚNÍ Osobní požadavky na formátování opory (speciální zvýraznění textu prostřednictvím barev a pod.), tak i použití multimediálních, příp. jiných dynamických prvků v opoře, prosím, konzultujte s technickou podporou projektu. Číslování kapitol Autor distanční studijní opory by měl jednotlivé kapitoly členit maximálně do třetí úrovně. 1. Nadpis kapitoly 1.1 Nadpis podkapitoly 1.1.1 Nadpis třetí podkapitoly Ostatní východiska formátování textu Nastavení okrajů, řádkování, zarovnaní textu, velikosti písma, typu (font) písma a pod. je irelevantní vzhledem k tomu, že celý text bude převeden prostřednictvím nástroje MiniAware. Navzdory tomu doporučujeme psát dokument v nastavení řádkování 1, Times New Roman, 12 bodů. D Shrnutí Z aspektu studenta se jedná: V této části textu je shrnuto vše, co daná kapitola či pasáž textu obsahuje. Ve shrnutí si tedy zopakujete klíčové body probírané látky. Příklad použití (Obr. 9): Vyšetření sluchu a kvalitní včasná diagnostika sluchových poruch je v rámci komplexního edukačního působení zcela nezastupitelná a nepostradatelná. Stává se důležitým východiskem při volbě optimálního komunikačního systému, volbě vzdělávacího přístupu a v neposlední řadě je využívána při aplikaci technických a kompenzačních pomůcek. K dispozici je široká nabídka různých vyšetřovacích postupů a metod založených na spolupráci vyšetřovaného i technik, při kterých spolupráce není vyžadována. 6
Obrázek 9: Vizualizace po zpracování v LMS Unifor E Kontrolní otázky a úkoly Z aspektu studenta se jedná: Prověřují, do jaké míry jste pochopili text, zapamatovali si podstatné informace a zda je dokážete aplikovat při řešení problémů. Příklad použití (Obr. 10): 1. Která screeningová vyšetření sluchu znáte a jaké jsou jejich výhody a nevýhody? 2. Charakterizujte jednotlivá vyšetření ladičkami. 3. Popište rozdíly mezi tónovou a slovní audiometrií. 4. Proč se objektivní audiometrické metody nazývají objektivními a které to jsou? 5. Co jsou spontánní otoakustické emise?pojmy k zapamatování Obrázek 10: Vizualizace po zpracování v LMS Unifor Pojmy k zapamatování Z aspektu studenta se jedná: Pojmy k zapamatování jsou charakteristické pro probírané téma. Příklad použití (Obr. 11): screeningové vyšetření sluchu klasické sluchové zkoušky vyšetření hlasitou řečí vyšetření šepotem Obrázek 11 Vizualizace po zpracování v LMS Unifor: F 7
G Literatura Z aspektu studenta se jedná: Literatura je organizovaná do dvou skupin použitá (resp. citovaná) a doporučená (je určena pouze zájemcům o podrobné informace a další rozšíření). Vzhledem k tomu, že nová verze normy ČSN ISO 690 o bibliografických citacích striktně rozlišuje způsob tvorby seznamu informačních zdrojů podle toho, zda byly v předchozím textu citovány nebo jsou jen doporučené, je třeba uvádět za každou kapitolou jak samostatný seznam použité (citované) literatury, tak samostatný seznam doporučené literatury (je-li ovšem nějaká literatura doporučována). Pod nadpisem Literatura proto bude nejprve následovat obligátní věta: Seznam použité literatury: a poté bude uveden očíslovaný seznam použité literatury (způsob abecedního uspořádání je podrobně vysvětlen na str. 5 souboru Metodika-citace.pdf. U tohoto soupisu použité literatury je nutné dodržet specifickou formu uvádění bibliografické citace, která při použití harvardského systému odkazování v textu (viz str. 4 souboru Metodika-citace.pdf ) předepisuje tento model: Příklad použití: 1. HRUBÝ, J. 1998. Průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 2. díl. Praha: FRPSP. 328 s. ISBN 80-7216-075-3. 2. PULDA, M. 2002. Včasná sluchově-řečová výchova malých sluchově postižených dětí. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita. 57 s. ISBN 80-2101-296-X. Významnou změnou je tedy přesunutí údaje o roku vydání z pozice v zadní části citace (za vydavatelem) bezprostředně za jméno tvůrce (tvůrců). V případě, že vydal tvůrce (případně totožný kolektiv) více publikací ve stejném roce, rozlišují se uvedením písmene za rok vydání např. 1998a, 1998b, 1998c apod. Pro podrobnější popis viz str. 5 souboru Metodika-citace.pdf Doporučuje-li autor studentům nějaké další informační zdroje a ty nebyly v předchozím textu citovány, zůstává seznam literatury v obvyklé podobě, tedy s uvedením roku vydání za jménem vydavatele (viz následující příklad). Seznam bude uveden rovněž obligátní větou: Podrobnější informace k tématu této kapitoly můžete získat v publikacích: Příklad použití (Obr. 12): 1. HRUBÝ, J. Průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu 2. díl. Praha: FRPSP, 1998. 328 s. ISBN 80-7216-075-3. 2. PULDA, M. Včasná sluchově-řečová výchova malých sluchově postižených dětí. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2002. 57 s. ISBN 80-2101-296-X. Obrázek 12: Vizualizace po zpracování v LMS Unifor: 8
UPOZORNĚNÍ Seznam literatury uvádějte uspořádaný abecedně. Internetové odkazy můžete vložit za číslovaný seznam autorů jako samostatný nový seznam (Obr. 13). Obrázek 13: Vizualizace po zpracování v LMS Unifor: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9
Seznam distančních ikon v LMS Unifor 10