Český raně feudální stát Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0117
Od poloviny 9. století se na území Čech začal prosazovat slovanský kmen, který nazýváme podle bájného Přemysla Oráče Přemyslovci. Je pravděpodobné, že zde koexistovali vedle dalších slovanských kmenů, které byly nakonec podmaněny Přemyslovci, kteří v Čechách vládli do jejich vymření po meči v roce 1306 (na Opavsku do roku 1521). Historicky nepodložená knížata (Přemysl manžel Krokovy dcery Libuše, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít) se objevují v Kosmově kronice a dalších českých pověstech. Prvním historicky doložitelným knížetem, který vládl v České kotlině, byl Bořivoj. O původu Přemyslovců vedou historikové dlouhodobé spory. Některé teorie řadí Přemyslovce k potomkům Sáma, jiné tvrdí, že Bořivoj byl potomek velkomoravského knížete Rastislava. Předci Přemyslovců se stali správci území Čech v druhé polovině 9. století, když byl v roce 867 prohlášen Bořivoj knížetem Čechů.
Kníže Bořivoj se dostává do vrcholné politiky okolo roku 867, kdy byl jako patnáctiletý jmenován knížetem Čechů Rastislavem, velkomoravským knížetem. Během své cesty na Velkou Moravu v 80. letech 9. století (pravděpodobně v roce 883) byl pokřtěn Metodějem, čímž přijal křesťanství, což bylo bráno pohanskými Čechy jako zrada bohů. Vzbouřili se proti Bořivojovi, ale ten s podporou knížete Svatopluka rebelii poráží a stává se významným politickým činitelem v Čechách. Sídlem Bořivoje byl pravděpodobně hradiště Levý Hradec, kde založil kostel sv. Klimenta, čímž stvrdil svou příslušnost ke křesťanství. Šíření křesťanské věrouky mezi Čechy je však mnohem častěji spojováno s jeho manželkou Ludmilou (původem ze srbského kmene Pšovanů; prohlášena za svatou v 11. století). Bořivojova moc rostla, a proto se rozhodl přesunout své sídlo na území dnešní Prahy, kde založil hradiště nad Vltavou. Někteří středověcí archeologové označují tento akt za založení Pražského hradu. Pozice nového hradiště přinášela řadu výhod svým obyvatelům lepší obrana, blízkost obchodních cest, centrální postavení na území Čech.
Bořivoj 1) Křest knížete Bořivoje dle Velislavovy bible z první poloviny 14. století.
Po smrti Bořivoje se na knížecí stolec dostává jeho syn Spytihněv I., který se do dějin zapisuje především vzpourou proti skomírající Velkomoravské říši, na které se osamostatnil. Později složil za Přemyslovce lenní slib východofranckému králi a přijal západní formu křesťanství. Po jeho smrti se knížetem stal jeho bratr Vratislav I., který založil baziliku sv. Jiří. Se svou manželkou Drahomírou (má na svědomí smrt Ludmily) měl dva syny, Václava a Boleslava, kteří významně zasáhli do utváření českého státu. Kníže Václav I. byl vychováván a vzděláván na hradišti v Budči svou babičkou Ludmilou, která upevnila jeho křesťanskou víru. Václav, který byl v 10. století kanonizován (u příležitosti založení pražského biskupství), se projevoval jako silně věřící člověk (katolizace Čechů) a dobrý diplomat (uzavření míru se silnější Východofranckou říší, které se zavázal platit tribut, což vedlo ke spojenectví se Saskem). Jeho politika byla u řady lidí nepopulární, kvůli sporům o moc byl zabit vlastním bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi pravděpodobně v roce 935.
Václav I. Zpodobnění českého knížete Václava I. Na obrázku vlevo (2) socha Josefa Václava Myslbeka, která stojí na Václavském náměstí. Vpravo (3) socha z katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava.
Po smrti Václava se dostává na trůn Boleslav I., který vypověděl placení tributu a přešel do válečného stavu se Saskem. Války trvaly 14 let. Boje proti Otovi I. nebyly úspěšné a placení tributu bylo obnoveno. V roce 955 se Boleslav I. a východofrancký král Ota I. spojili proti společnému nepříteli Maďarům, které porazili na řece Lechu. Boleslav I. upevnil vnitřní politiku českého státu (získal přízeň významných českých rodů). Během jeho vlády se rozvíjí také mezinárodní obchod. Nechal razit nejstarší české mince stříbrné denáry. Rozvoj oblasti dokazuje také založení Vyšehradu.
Boleslav I. 4) Zabití kníže Václava I. Boleslavem I. Iluminace z kroniky ze 14. století.
Stříbrný denár 5) Stříbrný denár Boleslava I. je nejstarší českou mincí. Exponát Národního muzea.
Po smrti Boleslava I. v roce 972 nastoupil na knížecí stolec jeho syn Boleslav II. Připojil k českému státu Moravu, Slezsko, Slovensko a Malopolsko. Dalším významným aktem, který se pojí s Boleslavem II., je založení pražského biskupství v roce 973. Prvním biskupem byl Sas Dětmar, druhým Slavníkovec Vojtěch (později prohlášen za svatého, za svou misijní činnost na území dnešního Polska - více v materiálu o polském státu). V roce 995 sjednotil zemi vyvražděním mocného rodu Slavníkovců na jejich hradišti Libici. Po jeho smrti v roce 999 došlo v českém státě k úpadku. K moci se dostal jeho syn Boleslav III. Ryšavý, jehož vláda nebyla silná. V následujících bojích o moc se střetly zájmy mocných českých rodů a zapojil se do nich i polský kníže Boleslav I. Chrabrý. Toto období je historiky nazýváno jako krize roku 1000.
Boleslav II. 6) Podoba Boleslava II. Pobožného z rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě.
Z krize vyšel vítězně kníže Oldřich. Obnovil sílu českého knížectví a opět získal pod svůj vliv území Moravy, nad kterým během krize ztratili kontrolu (česká knížata Moravu chápali jako marku). Jeho nástupcem se v roce 1034 stal nemanželský syn Břetislav, zvaný český Achilles. V roce 1039 vedl Břetislav odvetnou výpravu do Polska. V Hnězdně vyhlásil nejstarší český zákoník, tzv. Břetislavovy dekrety (zaměřeny proti pohanským zvykům a zavádějící tzv. stařešinský řád měl vládnout nejstarší muž vládnoucí dynastie, což později přineslo další vleklé boje o moc). Břetislav toužil založit v Čechách arcibiskupství, které chtěl opřít o ostatky svatého Vojtěcha, jež dovezl z Hnězdna. Dostal se do sporu s říšským králem Jindřichem III., kterému po bojích musel přísahat poslušnost.
7) Socha Břetislava I. z Žižkova náměstí v Chrudimi. Břetislav I.
Dalším významným panovníkem 11. století byl Břetislavův syn Vratislav II., který v roce 1063 nechal založit biskupství v Olomouci. Zasáhl také do politiky ve Svaté říši římské. Když se ve sporu mezi světskou a církevní mocí postavil na stranu císaře Jindřicha IV. Ten jej za to povýšil na krále v roce 1085 (český král Vratislav I.). Titul však zatím nebyl dědičný. Pozice českého vládce se však stala druhou nejvýznamnější ve Svaté říši římské.
Vratislav II. 8) Freska Vratislava II. ze znojemské rotundy svaté Kateřiny.
Centrem politického, obchodního i kulturního dění se stalo hradiště. Hradiště bylo valem a dřevěnou palisádou chráněné území, ve kterém se nejčastěji nacházely sídlo velmože, kostel, sídla řemeslníků a obchodníků. Vnikala většinou na vyvýšených územích s pitnou vodou a prostředím vhodným k obraně. Nejznámější hradiště u nás se nacházela: na území Pražského hradu, Levý Hradec, Budeč, Tetín, Libice, Kouřim, Stará Boleslav. Společnost spíše rodového charakteru se transformovala k raně feudálním principům (lenní systém), kdy v čele státu stál rod Přemyslovců na úkor ostatních mocných rodů (Slavníkovci, Vršovci). Raný středověk v Čechách je spojen s procesem christianizace, který můžeme označit za úspěšný (pražské a olomoucké biskupství). Česká kultura spadala do sféry vlivu Svaté říše římské, přijímání nových kulturních podnětů ze západní Evropy probíhalo opožděně, především díky mezinárodnímu obchodu.
1) Vysvětli důležitost knížete Bořivoje pro utváření českého státu. 2) Porovnej vládu knížete Václava I., Boleslava I. a Boleslava II. 3) Popiš význam Břetislavových dekretů. 4) Urči roli křesťanství v přemyslovské politice. 5) Charakterizuj kulturní poměry raně středověkého českého státu.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e8/baptism_of_the_bohemia n_duke_borivoj.jpg 2) TOSOVSKY, Ales. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://uploadhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/wenceslaus _I_Duke_of_Bohemia_equestrian_statue_in_Prague_1.jpg.wikimedia.org/wikipedia/ commons/e/e8/baptism_of_the_bohemian_duke_borivoj.jpg 3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/13/wenzeslaus_by_peter_parl er.jpg 4) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/zapichnutivaclava_liberviaticus.j pg 5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/boleslav1_denar.jpg 6) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/boleslaw_ii_pobozny.jpg 7) SKÁLA, Ben. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/břetislav_i.-chrudim2.jpg 8) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 27.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/80/w_vratislav_ii_198_320.jp eg