R y b n í k S v ě t (Zpráva za r. 2003) J.Lukavský, F.Kubů, H.Strusková 1
Cílem projektu je zmapovat stav rybníka Svět a jeho povodí z hlediska hydrochemie, trofického potenciálu a oživení řasami. Na základě těchto dat pak monitorovat oligotrofizace této lokality účelovou rybí obsádkou, která probíhá a jejíchž cílem je zlepšení kvality vody pro rekreaci, jako krajinotvorného činitele i ochrany životního prostředí. Dále pak co nejvíce zachovat z jeho produkční schopnosti. Rybník je majetkem a.s. Rybářství Třeboň, které jediné je oprávněno s ním hospodařit. Třeboňští rybáři přistoupili na určitou dohodu s městem, že účelovou rybí obsádkou zlepší postupně kvalitu vody a tento projekt se podílí tím, že zajišťuje monitoring těchto změn. Rybník Svět na mědirytině Pavlíny Schwarzenbergové (1774-1810). Trofický potenciál, vyhodnocení zátěže povodí živinami: AGP trofický potenciál, úživnost vody je definována jako maximální výtěžek biomasy testovací řasy narostlé ve vzorku, kultivovaném v optimálních podmínkách. Vypovídá tedy o obsahu využitelných živin ve vzorku a maximální biomase, která by z něho mohla narůst. Pro prvé přiblížení je možno čerpat ze starší studie z testování trofie 105 lokalit v CHKO Třeboňsko z r. 1989 (Cepák et Lukavský 1989: Eutrofizace povrchových vod CHKO Třeboňsko. Informační Zpravodaj Správy CHKO Třeboňsko 1989(10):20-22). Z této práce plyne, že v CHKOT nebyl na ose Zlaté Stoky žádný velký a stabilní zdroj živin (mimo výtoku z r. Cizinecký, lokalita č. 52 na mapě, str. 12). Největšími zdroji živin toků v CHKO byly rekreační oblasti kolem r. Staňkovský, dále městské znečištění z K.Řečice a živočišná farma u Mazelova (mapa 2). Samotný r. Svět byl hodnocen jako mezotrofní (str. 11). Toto je stav vlastně před nástupem intenzivního hnojení na rybnících. 2
Vlastní povodí r. Svět (obr. 1) je poměrně rozsáhlé a zahrnuje cca 27 rybníků, rozličné velikosti. Hlavní zdroj vody a i živin je osa r. Svět < Spolský < Výskok a možné propojení r. Svět < Opatovický a jeho satelitové. Zlatá stoka měla a má vodu poměrně čistou jak plyne z mapy č. 2. V povodí jsme vytipovali a odebrali 37 lokalit (tab.1) a vzorky zpracovali miniaturizovaným řasovým biotestem (Obr. 4, Lukavský, Maršálek et Fremrová 1995: Mikrometoda stanovení toxicity a trofického potenciálu řasovým testem. Odvětvová Technická Norma Vodního Hospodářství TNV 75 7741, MZe ČR, 15pp.). Výsledky z prvého testu jsou v souladu s očekáváním (mapa 4) : Vůbec největším potenciálem živin ze sledovaných lokalit je ČOV Domanín. Ta sice nemá terciární stupeň tj. eliminaci P, ale vytéká do kaskády několika biologických rybníčků, které fungují jako účinné dočišťovací stupně. Větší průnik živin lze proto očekávat jen při enormních srážkách nebo havárii. Plánovaný sídelní útvar na břehu r. Svět by měl být odkanalizován do ČOV Gigant. Pokud by tomu nebylo a byla povolena individuální či nestandardní řešení byl by toto největší potenciální znečišťovatel r. Svět. Z tohoto hlediska by nejvýhodnějším řešením bylo umístění třetích lázní do parku na pravé straně r. Svět a individuální zástavbu na druhé straně silnice. Dalšími zdroji živin jsou meliorační stoka zprava (č. 7.1), která však má jen nepatrný průtok a jen při přívalech může přispět znatelněji do živinové bilance r.svět. Také uvažované golfové hřiště v této lokalitě by mohlo být velkým potenciálním zdrojem živin, ale i např. herbicidů pokud bude trávník intenzivně ošetřován. Zde bude důležité zachovat zde pobřežní vegetaci, např. rákos, který je velmi efektivním biologickým čistícím filtrem. Kaskádový systém rybníčků Zlatník < Vranín má za normálního stavu jen malý průtok a nevykázal nikterak vysokou úživnost. Malá stoka z r. Nový u Libína, která je druhým koncentrovaným zdrojem živin má tak malý průtok, že se za normální situace nemůže projevit. Obě lokality však bude nutno ještě odebrat v době zvýšeného průtoku. Největší přítok vody a tedy i živin je do r.svět z r. Spolský < Výskok. Oba jsou z hlediska živin normálními produkčními rybníky. Enormní i když krátkodobé pulsy živin však přináší bahno z loviště na konci výlovu z r. Spolský. Zde by se dalo uvažovat o obnovení menší předřazené nádrže v místě dřívějšího rybníčku Spolského mlýna. Zatím nedořešen je problém odtoku rašeliny z regenerační nádrže použité rašeliny z lázní Aurora. Vizuelně je tento úsek Spolského potoka velice zatížen, tvoří se zde metan a plavou kusy rašeliny porostlé sinicemi. Trofický potenciál však kupodivu nevykázal zvýšení, bude nutno se na tento úsek zaměřit. Úživnost vodních lokalit v povodí r. Svět je tedy průměrná a odpovídá současnému způsobu hospodaření, není zde žádný velký a stabilní zdroj živin, jehož likvidací by bylo možno očekávat pronikavé a trvalé snížení přísunu živin. Bude tedy nutno se zaměřit na biologickou oligotrofizaci vnitřní změnou tj. v rybí obsádce a odbahněním aj. Odtok použité rašeliny z jímky vedle raš. Vimperky do Spolského potoka je visuelně velmi nápadný, ale na úživnosti vzorku z tohoto místa se neprojevil. Druhové složení fytoplanktonu Vzorkování fytoplanktonu by mělo monitorovat změny ve druhovém složení, které nelze zachytit globálními metodami tj. stanovením chlorofylu, měřením průhlednosti aj. Vzorky v měsíčních intervalech jsou pravidelně odebírány a fixovány. V době mimořádných srážek a povodní byl interval vzorkování zkrácen. Byla vypsána diplomová práce na toto téma (Rybník Svět problematika oživení a obhospodařování) ale dosud se nenalezl vážný zájemce. Druhová pestrost r. Svět bude pravděpodobně srovnatelná s r. Opatovický, kde bylo nalezeno 3
celkem 358 druhů sinic a řas (Komárek, Ettl et Marvan (1973) in HEJNÝ, S. (ed.): Ecosystem Study on Wetland Biome in Czechoslovakia, Czechosl. IBP/PT-PP Rep. 3, Třeboň, p. 175-178, Tab.X.). Vzorkování zooplanktonu Zooplankton jako konsument sinic a řas zásadním způsobem řídí množství fytoplaktonu a tudíž i průhlednost vody, zároveň je sám predačním tlakem ryb konzumován. Jeho počty by se měly zvyšovat jako výsledek restrikce rybí obsádky. Vzorky jsou fixovány pro analýzu spolu s fytoplanktonem. Hydrochemie Pravidelné měsíční odběry a stanovení průhlednosti, O 2, ph, vodivosti, obsahu chlorofylu jsou v tab.1 a obr.3. Průhlednost vody byla v r. 2003 v průměru 53 cm což je velmi příznivé, letní minima 19 a 10 cm ovšem odpovídají běžnému produkčnímu rybníku. Výsledky byly částečně publikovány v Třeboňském Světě (8/2003). Vliv povodně v r. 2002 Více nežli stoletá voda v srpnu 2002 zcela zvrátila do té doby příznivý trend v růstu průhlednosti. Velká voda přinesla nepochybně do nádrže velká množství bahna a tím i živin (hlavně tp byl ca 10x navýšen, Tab. 2) a explozivní rozvoj vodních květů v r. 2003 byl jen logickým výsledkem této události. Průhlednost 19-10 cm odpovídala hodnotám produkčních rybníků. Podle trendu vyneseného v grafu. 4. zatím není možno spolehlivě odhadnout příští vývoj průhlednosti. Odbahnění - základ restaurace Základem restauračních postupů v jezerech i přehradách je odbahnění. Bez něho jsou živiny opět a opět uvolňovány ze sedimentů. Množství sedimentů v r. Svět zatím nebylo změřeno, je však určitě velké. Podstatné však je, že podle analýzy obsahu těžkých kovů toto bahno mimo As splňuje normu pro použití jako hnojivo. Problém As (asi dvojnásobek povoleného množství, původem zřejmě z pesticidů aplikovaných na pole v povodí) by bylo možno vyřešit "naředěním" tj. míchat bahno s inertním materiálem např. pískem. Toto by mohlo podstatně snížit náklady na odbahnění; náklady na skládkování tak velkého objemu materiálu by byly neúnosné. I soukromá společnost může získat státní příspěvek na odbahnění, snadněji však by jej však mohlo získat město. To podporuje ideu výměny městských rybníků za r. Svět s as. Rybářství Třeboň. Město by potom zřejmě svěřilo obhospodařování opět Rybářství Třeboň, ale to by mělo neskonale větší prostor k restauračnímu režimu neboť jako prioritu by město mohlo stanovit nikoli zisk, ale čistotu vody. Akvapark nebo biologická oligotrofizace r. Svět? Ve vedení města se nyní diskutuje návrh na zbudování akvaparku na břehu r. Svět. V tomto zařízení by ke koupání sloužil bazén s uměle upravovanou vodou. Pokud vezmeme do úvahy trend v hygienických normách EU a blížící se termín po kterém budeme nuceni je přijmout pak toto řešení je zřejmě jediným schůdným. R.Svět je s ohledem na klima, povodí i hlavní přítok z r. Spolský předurčen ke střední hodnotě trofie a jen zásadní (a drahé) změny by mohly v tuto nádrž podstatněji oligotrofizovat (odbahnění, předřazená nádrž zachycující živiny). Ani vodárenské nádrže, kde celý režim je naprosto podřízen kvalitě vody v našich klimatických podmínkách nelze dlouhodobě udržet jako oligotrofní. Snaha o zlepšení kvality vody v r. Svět však by měla pokračovat, tento rybník je místo sportovních soutěží, výletů na lodičkách či parníčku, jsou zde naučné a sportovní stezky a kvalita vody by zde měla být lepší nežli "produkční rybník". Určité řešení by bylo i vyčlenit jej pro sportovní rybaření. 4
Další postup projektu Doporučujeme opakovat monitoring trofie celého povodí na jaře 2004 ve stejném rozsahu jako v r. 2000, pro letošní rok doporučujeme analýzy rozšířit o stanovení celkového P a celk. N jako hlavních limitujících živin. Dále pak pravidelné odběry a měření hydrochemie opět v 4 týdenních intervalech. Jen tak bude možno podchytit změny, které očekáváme jako výsledek změn v množství i složení rybí obsádky i postupnou stabilizaci poměrů po povodni. Také odběr vzorků pro složení fytoplanktonu by měl pokračovat ve stejném rozsahu, stejně tak vzorkování zooplanktonu, který kontroluje přímo počty fytoplanktonu. Data o hospodaření r. Svět, tzv. "karty " od r. 1949 nám rybáři již poskytli, což je nutno obzvláště ocenit. Rozpočet pro r. 2004, návrh: Analýzy bahna dna a rašeliny v jímce. 18 000 Úživnost vody biotestem, fytoplankton.. 7 000 Hydrochemie, vč. tp a tn.... 7 000 Archiv, data (Kolář).. 3 000 Administrace projektu, diplomová práce a reserva. 10 000 Celkem.. 57 000 Obr. 1. Hydrologická situace v povodí r. Svět. F.Kubů, J.Lukavský 5
Obr. 2. Mapa úživnosti vody povodí r. Svět v dubnu 2 000. Velikost čtverečku je přímo úměrná (a =OD750 * 100) biomase řasy Raphidocoelis subcapitata (Selenastrum capricornutum) narostlé ve vzorcích. 6
Rybnik Svět, Secci [cm] průhlednost [cm] 160 140 120 100 80 60 40 Průhlednost Klouzavý průměr/5 (Průhlednost)? 20 0 30.5.2000 27.6.2000 25.7.2000 11.8.2000 5.9.2000 5.10.2000 1.7.2001 1.10.2001 30.11.2001 1.3.2002 3.5.2002 3.4.2003 2.6.2003 4.8.2003 2.10.2003 Obr.3. Průhlednost, měřená Secciho deskou v r. Svět v období 2000-2003. povodeň. Obr.4. Test úživnosti (trofie, AGP) v sérologických destičkách. 7
Tab. 1. Základní hydrochemie r. Svět v r. 2003, odebíráno u přístaviště lodí. NH 4 -N PO 4 -P NO 2 -N NO 3 -N Cl TN TP SD teplota čas chlorofyl - a [ug/l] [ug/l] [ug/l] [mg/l] [mg/l] [mg/l] [ug/l] [cm] [ 0 C] [h] [µg/l] 3.4.2003 240,08 19,351 35,579 1,141 9,716 1,524 123,380 4.5.2003 251,11 26,324 12,250 0,049 9,724 1,350 112,880 99 15 9:00 3,31 2.6.2003 186,65 10,497 11,668 0,022 10,614 1,324 74,942 96 23 8:15 14,04 1.7.2003 37,922 54,125 2,599 0,017 10,447 3,74 256,366 19 27 9:00 306,2 4.8.2003 65,682 59,999 8,55 0,094 9,854 4,836 507,579 28 27 8:15 1.062,4 1.9.2003 52,808 88,36 30,067 0,008 16,703 2,534 170,347 10 18 9:00 340 2.10.2003 154,81 71,557 29,704 0,033 14,047 2,546 320,027 22 15 9:30 84,5 4.11.2003 583,338 17,102 12,93 0,372 14,555 2,077 87,443 99 6,5 17,5 průměr 196,55 43,41 17,92 0,22 11,96 2,49 206,62 53,29 18,79 127,59 Tab. 2. Průběh základních hydrochemických hodnot v r. Svět během povodně v r. 2002, Datum F (ex) NH4-N PO4-P NO2-N CL NO3-N TN TP PH vodivost mg/l ug/l ug/l mg/l mg/l mg/l ug/l us/cm 19.8.2002 0,115 0,079 29,353 20,845 3,761 0,339 1,565 140,193 27.8.2002 0,091 0,4 19,938 18,295 4,53 0,129 1,544 123,284 2.9.2002 0,122 0,41 945,561 7,187 18,578 0 1,42 1005,085 9.9.2002 0,145 0,089 556,886 7,187 13,934 0,018 1,51 520,205 16.9.2002 0,43 0,07 451,161 6,93 11,309 0,014 1,76 440,539 23.9.2002 0,165 0,098 561,45 5,772 14,658 0,021 1,25 569,947 30.9.2002 0,202 0,191 35,386 8,611 5,138 0,063 1,646 112,086 7,38 132 8
9
10
11
12
13