vstupte
Exkluzivní koncertní nabídka plná evropských hudebních hvìzd, tentokrát v podobì Roma Jazzu Tvorba této formace se vyznacuje propojováním romských a jazzových prvku, propojováním romských harmonií a latinsko-amerických rytmu se zvukem jazzové kapely. Ida Kelarová tentokrát prizvala ke spolupráci ty nejlepší ceské a slovenské profesionální hudebníky. V jejich osobách se spojuje nejlepší tradice romského muzikanství s otevreností a novátorstvem mladých jazzmanu. Krome osvedcených skladeb z minulých alb a lidových romských písní tvorí repertoár i nové skladby, kterých autorem je již tradicne zpevák, kytarista a kapelník Desiderius Dužda. Jednotliví muzikanti dostávají v nové skupine hodne prostoru a tak si mužeme jejich hru, nabitou energií a emocemi, vychutnat i v nekolika sólech. Tolik výrazných osobností musí držet pohromade neco silného. Ida Kelarová vás ani na chvíli nenechá na pochybách, kdo je hlavou této formace. Svojí intuicí a citem vede kapelu od pomalých a smutných skladeb až k záverecným cardášum. Její schopnost otevrít svoje srdce a vložit všechny svoje emoce do hlasu je již povestná. Emoce a jejich odkazy jsou schopny oslovit i toho, kdo nerozumí textum v romštine a podelit se s ním o pocity vlastné každému cloveku.
Ida Kelarová ZPÌV / ÈESKÁ REPUBLIKA Ida Kelarová (rozená Bittová) je nepøehlédnutelnou osobností souèasné evropské hudební scény. Ida pochází z hudební rodiny. Studovala hru na violoncello a klavír na Janáèkovì konzervatoøi v Brnì. Za svého nejvìtšího uèitele považuje svého otce Kolomana Bitto, vynikajícího muzikanta, který hudbou žil. Hudbì zasvìtil i výchovu dvou ze svých tøí dcer - Idy a její neménì slavné sestry Ivy Bittové. Èást života strávila ve Velké Británii, Dánsku a Norsku, v roce 1995 se však vrátila do Èeské republiky, aby zde pokraèovala v práci, již zapoèala v Anglii. Výèet jejích aktivit je skuteènì rozsáhlý. Ida je uznávanou a respektovanou zpìvaèkou, muzikantkou, sbormistryní, hudební aranžérkou a producentkou. Ve své práci vychází ze znalostí a zkušeností, jež naèerpala ze své práce v západní Evropì, inspiruje se svými východními a romskými koøeny. Snad nejznámìjší je její více než dvacetiletá práce s lidmi a lidským hlasem pod hlavièkou školy ISHV (International School for Human Voice), kterou sama založila. Své úsilí soustøedí také na pomoc talentovaným romským dìtem a mládeži. Idina schopnost otevøít své srdce a vložit všechny emoce do hlasu je už povìstná. Emoce, jež svým zpìvem v lidech vzbuzuje, oslovují všechny, i ty, kdo romským textùm nerozumìjí, a odkazují na pocity, které jsou vlastní každému z nás.
je klavírní virtuos, skladatel, hudební aranžér, jeden z nejvýznamnìjších hudebníkù této doby. Jeho otec Ondrej Krajòák st. byl rovnìž významný profesionální klavírista, a pro Ondru nejvìtší uèitel - uèil ho lásce k hudbì. Ve vìku šesti let Ondrej zaèal studovat klavír v Hudební škole v Levicích (SK). Už v té dobì se oddal klasické hudbì; zúèastnil se nìkolika klavírních soutìží a získal mnoho ocenìní. Poprvé slyšel jazz - hudbu Oscara Petersona - v rádiu, když mu bylo 10 let. Tato hudba a styl ho oslovily a inspirovaly na celý život. Otec ho plnì podporoval a pomáhal mu s pøípravou na jeho první jazzový festival pro mladé interprety v Žilinì (SK). Vyhrál tehdy cenu "Objev festivalu". Po dokonèení hudební školy v Levicích zaèal studovat jazzový klavír naplno, na Erkel Ferenc Music School v Budapešti (HU) ve tøídì profesora Roberta Ratnoyie. Ve svých osmnácti letech reprezentoval svou školu na Jazzové soutìži v Budapešti, kde získal cenu "Cena za sólovou hru". Další speciální cenu získal na jazzové soutìži v Polsku. Po ukonèení studií obdržel stipendium na svìtovì uznávané Berklee College of Music v Bostonu (USA). Jeho nejsilnìjší hudební inspirací zùstává hudba Johana Sebastiana Bacha, Bély Bartóka, Frederica Chopina a Sergeje Pokofjeva, na stranì druhé ho inspirovali umìlci jako Oscar Peterson, Gonzalo Rubalcaba, Chick Corea a Adam Makowicz. Ondrej spolupracuje s mnohými hudebními formacemi na celém svìtì. Spoleènì s Idou Kelarovou založili Jazz fameliji, s níž úspìšnì koncertuje po celé Èeské i Slovenské republice.
Tomáš Kaštan Baroš KONTRABAS / ÈESKÁ REPUBLIKA Tomáš patøí k nejmladším talentovaným kontrabasistùm na jazzové hudební scénì. Jeho životní i hudební inspirací je jeho otec Július Ïuso Baroš, uznávaný trumpetista. Hru na klasický kontrabas studoval na pražské Konzervatoøi pod vedením profesora Kvìtoslava Borovièky. V roce 2003 získal na Mezinárodním Jazz & Blues festivalu v Ústí nad Labem cenu "Sólista roku" v soutìži Junior Jazz. V roce 2004 obdržel stipendium Berklee College of Music v Bostonu. Již od 15 let koncertuje s hudebníky jako je Peter Beets, Dennis Rowland, Pavel Wlosok, Pablo Held, Alex Sipiagin, Igor Buttman, Douglas Sides, Winand Gabor, Ryan Carnieux, Elsa Valle, Harry Sokal, Uwe Plath, Karen Edwards, Lubos Sramek, Klaudius Kovac, Jure Pukl, Milo Suchomel, Karel Rùžièka jr.a sn., Emil Viklický, Marián Ševcik, Ondøej Štveráèek Quartet, Radovan Tariška Sextet, David Dorùžka, Ïuso Julius Baroš Quintet, Ondrej Krajòák Trio, Olga Škrancová Band, Bigband Gustava Broma, Bigband Matúša Jakabèice a spoustou dalších. Pøed nìkolika mìsíci se stal souèástí projektù Idy Kelarové a Jazz famelija. Na spoleèném koncertì jazzových standardù sester Idy Kelarové a Ivy Bittové v pražské Lucernì si zahrál duet s vynikajícím kontrabasistou Georgem Mrazem..
Marián Ševèík BICÍ / SLOVENSKÁ REPUBLIKA Marián patøí mezi významné jazzové hudebníky nejen na Slovensku a v Èechách, ale i v celé Evropì. Studoval na konzervatoøi v Žilinì (SK) a klasické konzervatoøi v Bratislavì (SK), obor bicí nástroje. Vystupoval na jazzových festivalech v Rakousku, Nìmecku, Švédsku, Velké Británii, Francii, Nizozemí a dalších zemích. Absolvoval nìkolik workshopù Leroye Lowea, podílel se na projektech Hot House Juraje Bartoše, Peter Cardarelli Quartet, Ondrej Krajòák Trio, Luboš Šrámek Pìt Dùvodù, Milo Suchomel Quartet, Tariška-Carniaux Sextet, Matúš Jakabèic Big Band, Pavel Wlosok a Harry Sokal Quintet. Spolupracoval s vynikajícími hudebníky jako je Greg Burk (USA), Risk Šiling (USA), Gabor Winand, Harry Sokal, Jure Pukl, George Mraz (USA), Ryan Carniaux, Alex Sipiagin, Igor Butman, Peter Cardanelli (USA), Anna Loverrgiac (IT), Olivier Kent (AT), Marek Balela (PL). V roce 2008 obdržel cenu "Jazzmann roku", jež se udílí na poèest slovenského jazzmana Ladislava Martoníka. Již nìkolik let spolupracuje na projektech s Idou Kelarovou - Jazz Famelija,významnì se podílel na úspìchu spoleèného koncertu jazzových standardù v podání Idy Kelarové a Ivy Bittové v pražské Lucernì..
Desiderius Dežo Dužda ZPÌV, KYTARA / ÈESKÁ REPUBLIKA Kytarista, zpìvák, skladatel, jedna z nejvýznamnìjších romských osobností na poli kultury. Dežo zaèal s hrou na kytaru již ve svých ètyøech let. Jeho nejvìtším uèitelem a inspirací byl vždy jeho otec Vojtìch Bela Dužda, jeden z nejznámìjších braèistù. V devadesátých letech se podílel na vzniku hudební skupiny Kale, která doprovázela zpìvaèku Vìru Bílou. Za 10 000 prodaných CD pøevzal Zlatou desku. V roce 1997 Dežo zaèal úzce spolupracovat s Idou Kelarovou, s níž založil skupinu Romano rat (Romská krev) a mezinárodní pìvecký sbor Apsora (Slzièky). S Idou Kelarovou spolupracuje dodnes. Dežo je úspìšný hudební skladatel s rozsáhlou tvorbou a jeho písnì zpívají lidé po svìtì. V hlasové tvorbì se zamìøuje na romské vícehlasy a vokálové harmonie. Svùj talent a umìlecké zkušenosti pøedává dále: poøádá dílny hry na kytaru, v nichž se zamìøuje pøedevším na romské harmonické postupy, jimiž je romská hudba povìstná. Spolu s Idou Kelarovou stojí v èele obèanského sdružení Miret, jež má za cíl podporovat umìlecky talentovanou romskou mládež. Díky své otevøenosti a srdeènosti je Dežo znám nejen jako vynikající umìlec, ale také jako oblíbený uèitel, který prezentuje romskou kulturu na profesionální úrovni..
Roman Jánoška HOUSLE / SLOVENSKÁ REPUBLIKA Roman je mladý houslista pocházející z velké a uznávané hudební rodiny. Jeho talent objevili rodièe již v jeho raném dìtství. Na housle Roman hraje od 5ti let; vystudoval Státní konzervatoø v Bratislavì (SK), poté studoval na soukromé Univerzitì Hudebního umìní pod vedením mistra Pavla Vernikova. Od dìtství vyhrává soutìže jako napø. Mezinárodní soutìž Pressburg, Paganniniho mezinárodní soutìž pro mladé houslisty Dolní Kubín (SK), mezinárodní soutìž Fidelio ve Vídni (Rakousko), mezinárodní soutìž pro jazzové houslisty v Budapešti. Je èlenem jazzového kvartetu No Limit, se kterým vyhrál soutìž Straubing v Nìmecku. Úèastnil se mezinárodního jazzového festivalu Jazz an der Donau v Nìmecku, kde byl poøízen i zvukový záznam na CD. Tam se setkal s mnoha slavnými umìlci jako B.B. King, Roy Hargrove, George Benson a další. Roman a jeho kvartet se zúèastnili festivalu Getxo (ESP), kde vystoupili spoleènì s Johnem Scofieldem a jeho triem. Mezi další mezinárodní projekty patøí Visegrad 4 Octet v Budapešti (Maïarsko), nebo Vídeòský filharmonický bál, kde vystoupil s vynikajícím houslistou Roby Lakatošem a jeho ansámblem. Na italském festivalu Portogruaro vystoupil spoleènì na Koncertì ètyø houslí s Roby Lakatošem, Alexejem Gudesmanem a Pavlem Vernikovem. Romanovo mistrovské koncertování a jazzové improvizace fascinují publikum na celém svìtì. Vystupuje jako klasický a jazzový houslista v koncertních sálech, na svìtových festivalech, v klubech. Je opravdu obdivuhodné sledovat jeho umìlecký rùst. Momentálnì vystupuje v trio projektu George Breinschmid (double bass) spolu s bratrem Františkem Jánoškou, vynikajícím klavíristou a zpìvákem. Od roku 2009 je èlenem Vienna Art Orchestra. V prosinci 2009 se Roman objeví na koncertním turné u pøíležitosti vydání CD "Aven bachtale" Idy Kelarové a skupiny Jazz Famelija. Stal se tak vzácným hostem nejen na jmenovaném CD, ale také na slavnostní koncertní šòùøe.
Yonatan Bar Rashi PERKUSE / IZRAEL Narodil se v New York City, ale v Izraeli žije již více než 25 let. V útlém mládí hrál s rùznými kapelami v NYC, kde mìl možnost osvojit si rùzné hudební styly - latinsko-americkou hudbu, funk, jazz, rock 'n roll a blues. V roce 1976 nahrál album s èleny skupiny The Tokens, kde kromì hry na konga také zpíval. Následovalo turné po USA s touto formací, zviditelnil se také v celostátní televizi. Další roky vystupoval se skupinou Deep South (Florida, Georgia). V severní Floridì zaèal studovat hru na perkuse. Øadu let koncertoval v Karibiku, nìkolikrát vystoupil na hudebním festivalu Jazz Festivals v Saint Lucia, spolu s karibskými jazzovými umìlci jako Luther Francois, Emerson Nurse nebo Clive "Zanda" Alexander. Vystupoval také s mnohými izraelskými umìlci: Avishai Cohen, Yair Dallal, Eyal Sela, Meir Israel a Shmulik Kraus. Pravidelnì spolupracuje se svìtovými umìlci v Kostiza Band (Izrael). Již nìkolik let spolupracuje na rùzných hudebních projektech Idy Kelarové a Desideria Duždy. Je vzácným hostem projektu Aven bachtale, kromì nahrávky CD se zúèastnil také prosincového koncertního turné.
AVEN BACHTALE Ida Kelarová se stala vášnivou jazzwoman "Jedním z mých impulsù byla potøeba zmìny, chtìla jsem vnést do zásadních principù jazzu nové téma, s vlastním prožitkem a vášní, prostì tak "po cikánsku". Nové písnì pøinášející propojení živelné romské hudby a klasického jazzu natoèené s jejím partnerem Desideriusem Duždou, za podpory skupiny Jazz Famelija. Na albu Idy Kelarové jdou emoce ruku v ruce s nakažlivým rytmem. Zpìvaèce Idì Kelarové a kapele Jazz Famelija se podaøilo na albu Aven Bachtale! bez problému spojit horkokrevnost a vášnivost se sofistikovaností a technickou vytøíbeností. Zásadním pilíøem nahrávky je krom již dostateènì vychváleného pìveckého umu Kelarové pøedevším klavír Ondreje Krajòáka, slovenského muzikanta uznávaného jak v oblasti jazzu, tak vážné hudby. Krajòák díky precizní znalosti jazzového slovníku dokáže chápavì následovat všechny nálady, ke kterým ho sólistka ve své "jazzovì-romské" vizi vede. Nejvìtším kladem desky a koncertù Aven Bachtale! je fakt, že nezní jen jako zjazzovaná romská muzika, ani jako jazz s romskými prvky. Nic netrèí. Všechny vlivy pøirozenì splývají v amalgam, k èemuž pøispívá krom citu muzikantù i pøirozená povaha romských žánrù, které vždy pøirozenì nasávaly a invenènì pøetavovaly kulturní vlivy okolí. Aven Bachtale! pøedstavuje soudržnou a originální nahrávku, dalekou jazzovému i folkloristickému akademismu, která obstojí i v mezinárodním mìøítku. recenze
JAZZ aneb hudba - zemì odkud pocházím JAZZ v podání sester Ivy Bittové a Idy Kelarové to je tìlo a duše. Zážitek plný zhmotòující se muziky, odvyprávìných pøíbìhù v notách a hlavnì energie, která by srazila ÈEZ na kolena. Zkrátka vrcholný zážitek. Ida a Iva jsou uznávané jako hvìzdy èeské alternativní scény. Každá ze svìtovì uznávaných umìlkyò v muzice vyzkoušely více než dost, ale ani jedna se nevìnovala jazzu. Vše dopadlo skvìle a díky sestrám a vynikající špièkovým muzikantùm a hostùm byla velký sál pražské Lucerny vyprodán k prasknutí. Jedním ze zásadních principù jazzu je zmìna, zpracování známých témat novým zpùsobem. Na tomto živém záznamu se snoubí úcta k žánru se svébytnou interpretací. Obì hlavní protagonistky daly nabité Lucernì pocítit, že jsou vyjímeèné umìlkynì.
KONTAKT o.z. ARTE Matej Salek tel.: +421 904 638 298 e-mail: matejsalek@gmail.com web: www.kelarova.com YOUTUBE MYSPACE FACEBOOK
Na albu Idy Kelarové jdou emoce ruku v ruce s nakažlivým rytmem MF Dnes - kultura 4.3.2010 I Vladimír Vlasák Když splyne romská hudba s jazzem, výsledkem mùže být deska Aven bachtale! neboli Buïte š astni!, kterou natoèila Ida Kelarová se spøíznìnými muzikanty. Nové album Aven Bachtale! vznikalo ve Vídni a je projektem støedoevropské sestavy Jazz Famelija, kterou dala Kelarová dohromady s pianistou Ondrejem Krajòákem. Autorem vìtšiny písní je kytarista a zpìvák Deziderius Dužda. Rozum a emoce jdou na albu Aven bachtale! ruku v ruce. A je pøitom jedno, že skladba Duj džeòora plyne šest minut pøi jazzovém aranžmá s šustícími "šteteèky" po èinelech a zvolna kráèející basou, zatímco Kelarová zpívá s táhlou šansonovou naléhavostí. Džava, džava je rytmická, strhující píseò, v níž se kapela drží více pøi sobì a jež se zavlní i latinskoamerickou rytmickou lehkostí, vèetnì sóla na perkuse. Oheò pøeskakuje malými plamínky a v závìru písnì Džava, džava zahoøí naplno v nástupu Idy Kelarové, jejíž hlas má velkou emocionální sílu. Podobný zážitek nabízí skladba Bari vera, postavená na rytmu koøenìném harmonikou. Køehký hudební tep navozuje pøímoøskou náladu, ve vokálech se doplòují Kelarová s Duždou a zpìvaèkou Nicole Nagelovou. Kapela se na albu poklonila argentinskému skladateli Astoru Piazzollovi, jehož hudbu pøevzala do skladby Kamav tut. Klasické jazzové piano zní v jednom ohnisku s romskou melodièností. Kompozice se nachylují k hudební nároènosti, ovšem jde jen o zdání. Zùstávají to pøedevším vášnivé písnì. Vlastnì to není fúze, ale jedna hudba, jejíž koøínky prorùstají generace, kultury I kontinenty.
Ida Kelarová se stala vášnivou jazzwoman Deník.cz KULTURA 27.1.2010 I Tomáš Polívka Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ Vytváøejí rozum a cit, duše a tìlo, preciznost a vášeò nesmiøitelné protiklady? Jak kdy. Zpìvaèce Idì Kelarové a kapele Jazz Famelija se podaøilo na albu Aven Bachtale! bez problému spojit horkokrevnost a vášnivost se sofistikovaností a technickou vytøíbeností. Jazz po cikánsku Zásadním pilíøem nahrávky je krom již dostateènì vychváleného pìveckého umu Kelarové pøedevším klavír Ondreje Krajòáka, slovenského muzikanta uznávaného jak v oblasti jazzu tak vážné hudby. Krajòák díky precizní znalosti jazzového slovníku dokáže chápavì následovat všechny nálady, ke kterým ho sólistka ve své jazzovì-romské vizi vede. Ke zpestøení pøispìla i øada hostù, namátkou izraelský hráè na perkuse Yonatan Bar Rashi èi nìmecká zpìvaèka Nicole Nagel. Pùvodní repertoár Kelarová vsadila pøevážnì na pùvodní repertoár z pera svého partnera Desideria Duždy, který sype jazzové harmonie z rukávu, jakoby nikdy nepsal nic jiného. Album doplòuje smìska romských tradicionálù, která zapadá do jazzového výraziva podobnì snadno jako tøeba èernošské spirituály. Do repertoáru pasují i dvì romsky otextované skladby latinskoamerických klasikù, Argentince Astora Piazzolly a Brazilce Luize Bonfá. Obstojí i v zahranièí Nejvìtším kladem desky Aven Bachtale! je fakt, že nezní jen jako zjazzovaná romská muzika, ani jako jazz s romskými prvky. Nic netrèí. Všechny vlivy pøirozenì splývají v amalgam, k èemuž pøispívá krom citu muzikantù i pøirozená povaha romských žánrù, které vždy pøirozenì nasávaly a invenènì pøetavovaly kulturní vlivy okolí. Aven Bachtale! pøedstavuje soudržnou a originální nahrávku, dalekou jazzovému i folkloristickému akademismu, která obstojí i v mezinárodním mìøítku. Hodnì mì baví tango Barí vera (Velká pøísaha) po francouzsku koøenìné harmonikou dalšího hosta Marko Živadovièe. Èlovìk nemusí být ani moc pozorným posluchaèem, aby identifikoval v mixu Lakerer kale bara pár romských hitù. A dokonce ani nemusí být odborníkem na jazz, nemusí ujíždìt na romské muzice, aby docenil tuhle desku. Bouøkou Baro džives poèínaje a baladou Kanmav tut (Miluju tì) se sólem houslí a klavírem konèe. Všechny bolesti i lásky svìta v ní jsou,. Pøekvapení, velké pøekvapení je spoleèné album Idy, Desideria a Fameliji. A radost, to dá rozum. Netuším, jestli už tato deska má ve svých žánrech nìjaké nominace. Ale vím, že by je urèitì mít mìla. Skvìlé album, na vítìzství MÁ...
Ida Kelarová, Desiderius Dužda, Jazz Famelija Aven Bachtale! Freemusic.cz - 4. 2. 2010 I Evžen Tichošlápek O jazzové orientaci Idy Kelarové, romské zpìvaèky cigánských písní, už víme. Dost napovìdìl koncert Idy a její sestry Ivy Bittové na DVD Jazz. Zní tu evergreeny i jazzové standardy, Jazz Famelija si je užívá. Ale Aven Bachtale! je ještì š avnatìjší. Jakoby Ida s Fameljí a Desideriem vytvoøili nový styl... Náøez Jazzová jízda. Strhující muzika z neworleánské tanèírny zaèátku minulého století, kam zabloudili romští muzikanti.bluesový úvod alba, první z šesti skladeb CD z pera výborného Desideria Deža Duždy (zpìv, kytara), je pøíjemnì natahovaný a zpìvaèkou zemitì prožitý. Ella Fitzgerald s Vlastou Prùchovou by tleskaly, co víc, asi by na parket vlítly, když se Kelarová a spol. rozjedou. Tolik radosti, energie i citu v jedné písnièce, v úvodní Baro džives (Velký den)... Ale ono je strhující celé Aven Bachtale!, zpívané jen cigánsky. Èesko-slovenský kvartet Jazz Famelia - s Dežou je v nìm klavírní virtuóz Ondrej Krajnák, kontrabasista Tomas Baros a bubeník Marián Sevèík - je Idì rovnocenným partnerem; spolu jakoby hráli roky. Odvázat se v Èhaje, èhaje (Dìvèe, dìvèe) umí jako islandské rodinné trio, s nímž zpívá (tehdy ještì málo známá) Björk na jazzovém albu Gling Gló. Jak bouøka pøijde, tak se i vytratí. Píseò se zklidní jako vulkán o polední pauze, písní Duj džeòora (My dvì) už zní romské blues se vší tou bolestí, která k nìmu i cigánské muzice patøí.. Radši ani nechci vìdìt, èím si Idini muzikanti prošli. Kdy už pøijde ta o Dívce z Ipanemy... napadlo mì poprvé pøi Šunes man (Slyšíš mì), v refrénu už ne tolik latinské. Vše zní pøirozenì, je to èistá krása, pohoda, u zmínìné skladby i díky hostujícímu trumpe ákovi a pozounistovi. Hodnì mì baví tango Barí vera (Velká pøísaha) po francouzsku koøenìné harmonikou dalšího hosta Marko Živadovièe. Èlovìk nemusí být ani moc pozorným posluchaèem, aby identifikoval v mixu Lakerer kale bara pár romských hitù. A dokonce ani nemusí být odborníkem na jazz, nemusí ujíždìt na romské muzice, aby docenil tuhle desku. Bouøkou Baro džives poèínaje a baladou Kanmav tut (Miluju tì) se sólem houslí a klavírem konèe. Všechny bolesti i lásky svìta v ní jsou,. Pøekvapení, velké pøekvapení je spoleèné album Idy, Desideria a Fameliji. A radost, to dá rozum. Netuším, jestli už tato deska má ve svých žánrech nìjaké nominace. Ale vím, že by je urèitì mít mìla. Skvìlé album, na vítìzství MÁ..
Strhující Kelarová nakazila cikánské melodie jazzem.cz 26.2. 2010 I Stanislav Dvoøák Ida Kelarová a skupina Jazz Famelija na desce Aven Bachtale! spojily tradièní jazz s cikánskou lidovkou, a to mimoøádnì zkušenì a citlivì. Kdyby nebyl teprve únor, bylo by na místì mluvit o jedné z desek roku. Kdo se nepodívá na seznam skladeb, mohl by se domnívat, že jde o peèlivì vybrané lidovky-hity, ale opak je pravdou, jedná se vìtšinou o autorské skladby Desideria Duždy. Kelarová si pøizvala dlouhou øadu èeských a slovenských muzikantù, se kterými album natoèila ve vídeòském studiu Dukatton. Sama zpívá velmi autenticky, jednou pøekotnì se strhující energií, jinde zase s procítìním stesku znaveného koèovníka. Ve svém nefalšovaném cikánském blues pøipomíná známou Vìru Bílou nejen kouzelnì zastøeným hlasem. Narozdíl od ní zní Kelarové Jazz Famelija skuteènì jazzovì. Zbyteèné obavy z nepøístupného jazzu ale nejsou na místì, jde o hodnì pudovou muziku. Sóluje se (a výbornì) na housle, klavír, kytaru i kontrabas, ale podle pravidel dnešního pop-jazzu sóla netrvají více než 30 vteøin. Na to, abychom poznali, že hrají výteèní instrumentalisté, to úplnì staèí. Kapela je elegantní v bluesových, swingových i latinoamerických taneènìjších kouscích. Vùbec nemusíte být jazzovým nadšencem, aby vás Jazz Famelija oslovila a stejnì tak každý intuitivnì porozumí poselství textù psaných výhradnì v romštinì. Ida Kelarová, Desiderius Dužda a Jazz Famelia - Aven Bachtale Týden.cz hudební novinky 3.3.2010 I Antonín Kocábek Ida Kelarová je známou propagátorkou romského folklóru, jehož prvky pochopitelnì nechybí ani na novém albu, nicménì jak už i tìm ménì bystøejším název doprovodného tìlesa napovídá, dominantní je tentokrát jazzový feeling. Potøeba zmìny i pøirozené hraní pro radost (název znamená Buïte š astni") nahrávku nejen motivovaly, ale jsou tu doslova všudypøítomné. Živelná hudba zpìv se tu potkávají ve vyrovnané symbióze. Skladby Desideriuse Duždy, které tvoøí páteø alba, jsou plné emocí, a až pøekvapivì vyrovnanì se jim daøí romské koøeny implantovat do hudby, kterou si všichni zvykli spojovat pøedevším s afroamerièany. Cikánský soul? No a proè vlastnì ne? Ida Kelarová se svými muzikanty aktuálnì absolvuje turné, které zasahuje Èesko, Rakousko i Slovensko a je na své pestré novince stejnì tak kosmopolitní jako nezapírá koøeny. Vynikající a živoèišná hudba, probouzející spoustu podnìtù, navíc hýøící originalitou a nechávající snadno zapomenout na skupiny považující za progresi vykrádání svých angloamerických vzorù.