HASIČI 2013-2014 VOJTĚCH JARÝ 9.A 1
I ÚVOD II TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Základní informace 2.1.1 Historie hasičů 2.1.2 Hasičský záchranný sbor dnes 2.2 Druhy hasičských sborů 2.3 Rozdíl mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči 2.4 Působnost jednotek požární ochrany 2.4.1 Působnost profesionálních hasičů 2.4.2 Působnost dobrovolných hasičů 2.5 Výcvik 2.5.1 Výcvik hasičů 2.5.2 Výcvik mladých hasičů 2.6 Mladí hasiči 2.6.1 Výuka 2.6.2 Zkoušky 2.7 Vybavení jednotek požární ochrany 2.8 Výjezdy jednotek 2.8.1 Dělení výjezdů 2.8.2 Požáry 2.8.3 Dopravní nehody 2.8.4 Technická pomoc 2.8.5 Ostatní výjezdy 2.9 Požární sport 2.9.1 Děti 2.9.2 Dospělí 2.10 Zajímavosti 2
III PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Rozhovor č. 1 3.2 Rozhovor č. 2 3.3 Dotazník IV ZÁVĚR V POUŽITÁ LITERATURA A ODKAZY VII PŘÍLOHY 3
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán (Neznámy autor) I ÚVOD Výběr mé absolventské práce byl jednoduchý. Hasiči! Proč? To je jednoduché, je to jedna z mála věcí, o které vím hodně a mám k ní vztah již od dětství. Pocházím z hasičské rodiny, a tak není divu, že kdyby se mě někdo na něco z hasičiny zeptal, tak jsem většinou schopen vysvětlit i odborné věci. Navíc jsme často v místní úpické hasičárně, což je i takový náš druhý domov. Dokonce i jako rodina, když jedeme na výlet, je to vždy spojené s hasiči. Poslední dobou se také hodně opomíjí a někdy i kritizuje práce hasičů, což podle mě je špatně, a proto bych také touto prací chtěl lidem přiblížit práci nejen dobrovolných, ale i profesionálních hasičů. Také mě zajímalo, jaké znalosti mají lidé v mém okolí o hasičích. Nejvíc jsem se chtěl dozvědět, jestli občané jsou spokojeni s prací místních hasičů. V literatuře, na internetu a také otázkami na místní hasiče jsem navíc chtěl rozšířit své znalosti v tomto oboru, protože bych byl velice rád v dospělosti hasičem a příprava se vždycky hodí. 4
II TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Základní informace 2.1.1 Historie Hasičů Historie prvních hasičů se poprvé objevila ve starověkém Římě. Místní sbor hasičů se skládal z cca 500 otroků. Podle některých se první zmínky o hasičské práci objevili už v pravěku, kde pomocí tlumic (větví,...) udusávali oheň. S úpadkem kultury ve středověku se i zapomnělo na hasiče, a proto při požárech se hasebních prací účastnili povětšinou všichni obyvatelé města nebo vesnice. Zapomnělo se sice na hasiče, ale zato začaly vznikat první protipožární opatření. Mezi první patřilo oddělení kuchyně od zbytku hlavní obytné části stavby. Prvním českým hasičským sborem se stal sbor ve Velvarech, který byl založen roku 1864, zato první sborem na území Rakouska -Uherska (tedy vlastně i Česka) se stal sbor v Zákupech. Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) ze Zákup byl oproti SDH ve Velvarech tvořen převážně německými obyvateli tohoto pohraničního města. Další velký rozkvět SDH zažilo se zakládáním Sokolských spolků. 2.1 Hasičský Záchranný sbor dnes S novou dobou přišli technické novinky, a jelikož nic není bezchybné i nové nehody a problémy. Proto hasiči začali zachraňovat lidi z dalších problémů jako jsou živelné katastrofy, dopravní nehody a jiné technické problémy. Stali se z nich andělé, kteří nás ochraňují každý den. Nyní hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) pokrývá celé území české republiky. Proto je dostatečně vybaven různou technikou na práci v podmínkách Čech, Moravy i Slezska. Navíc některé hasičské jednotky spolupracují se zahraničním HZS. S novými problémy přišli i nové specializace hasičů. Hasiči se nyní školí jako chemici, horolezci, potápěči, strojníci, technici, záchranáři a další. 5
2.2 Druhy hasičských sborů V dnešní době se dělí HZS České republiky na 3 druhy a 6 skupin. Prvním dělením je dle výkonu práce, kde jsou hasiči rozčleněni na 3 skupiny, podle toho jakým způsobem hasičské práce vykonávají. Více v tabulce: Tabulka: Rozdělení hasičů Profesionální hasiči Jsou zaměstnáni jako příslušníci hasičského záchranného sboru - jsou připraveni 24 hodin denně zachraňovat osoby a majetek v nouzi. Profesionální hasiči podniku Plní úkoly spojené s požární ochranou podniku, avšak při velkých požárech a záchranných akcích na základě smluvních vztahů zasahují společně s Hasičským záchranným sborem ČR. Dobrovolní hasiči Většina těchto hasičů má hasičinu, jako svého koníčka. zasahují společně s profesionálními hasiči nejen v menších obcích, ale při větších požárech a jiných mimořádných událostech. 6
Druhé dělení je podle tzv. Jednotek požární ochrany (dále jen JPO). Je to kompletní rozdělení jak profesionálních tak i dobrovolných hasičů do následujících 6 skupin, podle působnosti v případě pomoci. Tabulka: Jednotky PO JPO I jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, zajišťující výjezd jednoho až tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich kombinaci, poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své působnosti, v místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo obsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce. JPO II/1 jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JPO II/2 jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JPO III/1 jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JPO III/2 jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 JPO IV jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickou podnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS ČR zpravidla na základě písemné dohody JPO V jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu JPO VI jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickou podnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS ČR zpravidla na základě písemné dohody. Nezařazené jednotky PO nezařazené do plošného pokrytí. Nezařazená jednotka sboru dobrovolných hasičů obce má základní početní stav jako jednotka kategorie JPO V. Nezařazené jednotky PO se zpravidla zařazují do druhého a vyššího stupně poplachu v poplachových plánech. 7
2.3 Rozdíly mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči Hlavními rozdíly mezi dobrovolnými hasiči a profesionálními hasiči je především vnitřní struktura. U dobrovolných hasičů je členění do členů Sboru dobrovolných hasičů (dále je SDH) a do Jednotky sboru dobrovolných hasičů (dále jen JSDH). Profesionální hasiči, jelikož nemají dělení na SDH a JSDH jsou všichni členové výjezdového družstva. U dobrovolných hasičů, ti co jsou členy JSDH, patří do výjezdového družstva, zatím co členové SDH nemusí nutně patřit do výjezdové jednotky. Většinou se starají o vedení mladých hasičů a další pomocné práce na stanici. Dalším z rozdílů je také vybavení. Profesionální hasiči jsou zaměstnanci státu a tak jejich technika je placena ze státního rozpočtu. U dobrovolných hasičů je většinou zřizovatelem obec, a tak peníze na jejich výbavu jdou z obecní kasy. 2.4 Působnost Jednotek požární ochrany 2.4.1 Působnost profesionálních hasičů Profesionálové díky tomu, že každý hasič je kvalifikovaný na něco jiného můžou pomáhat jak s chemickými problémy - pomocí chemikům, tak i ve výškách, protože jsou v jejich řadách vycvičení lezci, ale také třeba v hloubkách vod za pomoci hasičských potápěčů, nebo i s dalšími problémy a nečekanými událostmi. 2.4.2 Působnost dobrovolných hasičů Dobrovolní hasiči se oproti profesionálním neúčastní na tak velkém počtu zásahů, jelikož tuto práci vykonávají jako koníček. Většina členů výjezdové jednotky dobrovolných hasičů není speciálně vyškolená pro další práce, a proto při většině zásahů dobrovolných hasičů jim asistuje jedna skupina profesionálních hasičů. 8
2.5 Výcvik 2.5.1 Výcvik hasičů Výcvik probíhá za pomoci školení, tréninků a individuální přípravy. Každá specializace u hasiče má svoje vlastní školení, které musí hasič absolvovat, aby mohl dále pokračovat ve svém oboru. Poté jsou dále hromadná cvičení, která vyzkouší sehranost sborů a obyvatel dohromady. Příkladem můžu uvést cvičení pod názvem Nebezpečí 2006, které simulovalo únik chloru v prostorech Pardubické Syntezie do ovzduší. Toto cvičení vyzkoušelo připravenost HZS na takovéto případy. 2.5.2 Výcvik mladých hasičů Úplně první výcvik absolvují děti už v kroužku mladých hasičů, do kterých se dobrovolně hlásí, když dosáhnou minimálního věku 6 let. Zde se dozví nejdůležitější základy. Dále se mohou v tomto odvětví vzdělávat na středních školách k tomu určených, ale není to podmínkou. Tyto školy mají však mnoho oborů, nejenom že z nich vycházejí profesionálně vyškolení lidé, kteří jsou dostatečně připraveni vykonávat práci u HZS, ale studenti si také mohou zrovna zvolit svoji specifikaci. Většinou se jedná o strojníka, ale není výjimkou třeba chemik, preventista a další specialisté. 2.6 Mladí hasiči 2.6.1 Výuka Jako první výuka mladých hasičů se u většiny případů označuje kroužek mladých hasičů. Právě zde se děti naučí ty nejdůležitější základy hasičiny. To jsou například základní uzle, čím se co hasí, první pomoc, zdolávání překážek a mnoho dalšího. Jejich učiteli jsou vedoucí kroužku, kteří jsou řádně proškolení pro práci a vzdělávání mládeže, ale není výjimkou, že vedoucím pomáhají starší děti, které už něco vědí a jen se tak stále zdokonalují. 9
2.6.2 Zkoušky Zkoušky jsou vždy to, co děti nemají rádi, a proto se zde na to přihlíží. Jako testování toho, co se děti naučili. Jsou pořádány soutěže a vytvořeny testy odborností. Soutěže jsou organizovány tak, aby byli rovnoměrně rozděleny do průběhu celého roku. Mezi jarní až podzimní soutěže se řadí tzv. šedesátkování, závody požární všestrannosti (dále jen ZPV) a další. Zimní jsou např. uzlovačky a Mikulášská klání. Na soutěžích ZPV a v šedesátkování se zkouší především fyzická výdrž a příprava dětí. Na zimních soutěžích se zkouší hlavně teoretické znalosti soutěžících. 2.7 Vybavení jednotek požární ochrany Výbava jednotlivých JPO je hodně pestrá, jelikož nikdo dopředu neví k jaké události bude jednotka povolána. Jsou tedy připraveni na zásah při požáru, dopravní nehodě, otevření bytu, poskytnutí první předlékařské pomoci a k mnoha dalším událostem. Jelikož každá dobrovolná jednotka hasičů nemá finanční prostředky na to nejlepší vybavení, je z tohoto důvodu poskytnuta pomoc ještě skupinou z nejbližší jednotky HZS. 2.8 Výjezdy jednotek 2.8.1 Dělení výjezdů Rozdělení událostí, ke kterým hasiči vyjíždějí je zpočátku jednoduché, ale nakonec se to celé větví. Základní rozdělení je podle druhu. Mezi ty opravdu základní druhy výjezdů patří požáry, dopravní nehody a technické pomoci. 2.8.2 Požáry Výjezdy k požárům jsou typické hasičům. Právě z tohoto důvodu se jim dříve říkalo požárníci. Požárů je taky několik druhů: požáry lesa, domů, bytů, odpadních kontejnerů, aut a mnohé další. Ke každému druhu požáru je vždycky nějaká určitá doporučená hasební látka, a podle toho se většina požárů liší. Nejvíce je však používána jako hasební látka voda. 10
2.8.3 Dopravní nehody Jelikož skoro každý z nás má již vlastní auto, a tudíž se mu může něco stát, jsou hasiči připraveni se svou vyprošťovací technikou. Každá dopravní nehoda nemá jen malé škrábnutí na autě. Však někdy se může jednat přímo o slisování auta. Z tohoto důvodu jsou hasiči vybaveni nejnovějším hydraulickým nářadím na vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Toto zařízení se skládá z hydraulických kleští, rozpínáku, tyčí a jejich pohonné části. 2.8.4 Technická pomoc Jako technická pomoc se označují výjezdy, které jsou ojedinělé (tj. sundání kočky ze stromu, otevření zabouchnutých dveří a mnoho dalších). Většinou se jedná o malé věci, ale můžou se najít i větší, jako je třeba odstraňování vosího hnízda nebo v zimě odklízení velkého množství sněhu ze střech obytných a průmyslových budov. 2.8.5 Ostatní výjezdy Do ostatních výjezdů JPO bych zařadil živelné katastrofy jako jsou například sesuvy půdy, povodně a další. Právě u povodní, které nejvíce hrozí na jaře a na podzim, jsou hasiči připraveni pomoci, i kdyby museli jet až na druhou stranu republiky. Obyvatelům pomáhají třeba tak, že odčerpávají vodu ze sklepů, čistí nánosy naplaveného bahna, ale také zajišťují i humanitární pomoc. 2.9 Požární sport 2.9.1 Děti Dětský požární sport je hodně bohatý, má jak dostatečnou členskou základnu, tak i hodně soutěží. Právě tyto soutěže se používají na zkoušení dětí, toho co se naučili v kroužku mladých hasičů a pomáhají k jejich zdokonalení. 2.9.2 Dospělí Požární sport u dospělých je už jen záležitostí tréninku a zábavy, protože už není tolik soutěží. Dospělí mají tedy možnost se účastnit soutěží v požární útoku a disciplínách TFA (Toughest Firefighter Alive Nejtvrdší žijící hasič). 11
2.10 Zajímavosti Již tento rok oslaví sbor dobrovolných hasičů ve Velvarech 150 let od svého založení a 150 let od založení prvního hasičského sboru na území Česka Hasiči využívají kromě klasických aut například třeba tanky, čluny, autobusy a mnoho dalšího. V roce 2013 bylo za posledních 8 let nejméně výjezdů HZS k požárům. Bylo jich celkem nahlášeno jen 761, tedy o 20 méně než v roce 2012. Tabulka: Hasiče potřebujeme čím dál častěji ROK 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1052 1106 894 1239 1567 1172 1875 1904 Požáry 977 1075 909 1017 906 919 781 761 Pomoc při dopravních nehodách 960 1096 1001 886 863 880 1050 1214 Živelná pohroma 312 1081 242 682 Kategorie Kategorie Kategorie Kategorie zrušena zrušena zrušena zrušena Únik ropných produktu a nebezpečných chemických látek 285 337 326 379 308 268 336 404 Planý poplach 214 220 238 197 204 212 261 236 Technická a technologická pomoc Radiační havárie a nehoda 1 Ostatní mimořádné 5 události CELKEM: 8 3805 4923 1 0 0 3611 4400 3848 12 0 0 0 3451 4303 4520
III PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Rozhovor č. 1 První rozhovor je zaměřen na dobrovolné hasiče, a proto jsem si vybral k rozhovoru pana Tomáše Peterku, velitele sboru Batňovických hasičů. Jak dlouho jste v hasičském sboru? V hasičském sboru jsem od roku 1987, tedy již 27 let. V kolika letech jste se začal zajímat o místo u hasičů? Práce hasičů mě začala lákat, když mi bylo 15 let. Jak jste se dostal k hasičům? Můj otec byl velitelem jednotky místních hasičů, takže jsem měl jasno. Jakou pozici zastáváte ve sboru a jakou v jednotce hasičů? Jak ve sboru tak i v jednotce jsem velitelem. K jakému typu výjezdů jezdíte nejčastěji a k jakému jezdíte nejraději? Nejčastěji jezdíme k požárům a nejraději jezdím k planým poplachům, jelikož zjistíme, že se nikomu nic nestalo. Jaká nejzajímavější věc se Vám stala při práci hasiče? Nejzajímavější bylo když jsme museli vyndat velké klavírní křídlo z malé hořící chaloupky na okraji Batňovic. Soutěžil jste někdy v požárním sportu? V jakém a na jaké pozici? Ano, soutěžil. Soutěžili jsme s kamarády v požárním útoku v Maršově a běhal jsem s rozdělovačem. 13
3.2 Rozhovor č. 2 Jako osobu k druhému rozhovoru do této práce jsem si vybral profesionálního hasiče pana Marcele Kubíka, chemika na HZS v Trutnově. Jak dlouho jste v hasičské jednotce? U hasičů jsem už asi 17 let. V kolika letech jste se začal zajímat o místo u hasičů? V 25 letech jsem se začal zajímat o tuto práci. Jak jste se dostal k hasičům? V práci hasiče jsem se dostal přes výběrové řízení, jelikož jsem sháněl práci. Měl jsem navíc výhodu, že jsem dříve pracoval u Policie ČR. Jakou pozici zastáváte v jednotce hasičů? V HZS v Trutnově jsem na své směně chemikem. K jakému typu výjezdů jezdíte nejčastěji a k jakému jezdíte nejraději? Nejčastěji jezdíme k požárům, ale záleží taky na počasí a na ročním období, takže se spíš jedná o mix výjezdů. Nejraději nejezdím k ničemu, jelikož jsem radši, když se lidem nic neděje. Jaká nejzajímavější věc se Vám stala při práci hasiče? Když jsme otevírali dveře od bytu, jelikož si sousedka myslela, že je někdo uvnitř v nebezpečí, a on tam vůbec nikdo nebyl. Soutěžil jste někdy v požárním sportu? V jakém a na jaké pozici? Soutěžil jsem ve výstupu na věž a dalších podobných soutěžích. Hlavně jsem soutěžil sám za sebe. 14
3.3 Dotazník Dotazník, který jsem vytvořil kvůli této práci, se skládal ze čtyř jednoduchých otázek. Celý dotazník byl anonymní a dobrovolný. Byl veřejně šířen a k tomuto dotazníku se dostalo 79 lidí, kteří odpověděli na všechny otázky. Chtěl byste být hasičem? Ano označilo 14 dotázaných Nevím označilo 7 dotázaných Ne označilo 58 dotázaných Využil jste někdy služeb hasičů? Ano označilo 19 dotázaných Nejsem si jistý označilo 7 dotázaných Ne označilo 53 dotázaných 15
Znáte některého profesionálního hasiče osobně? Ano označilo 49 dotázaných Ne označilo 29 dotázaných Viděl jste někdy hasiče v akci? Ano označilo 66 dotázaných Nevzpomínám si označilo 3 dotázaných Ne označilo 9 dotázaných (graf č. 4) 16
IV ZÁVĚR V této absolventské práci jsem se pokusil přiblížit lidem práci hasičů. Jelikož v Úpici je sbor dobrovolných hasičů, snažil jsem se vycházet z materiálů, které mi zde byli poskytnuty. Nevycházel jsem jen z materiálů místních dobrovolných hasičů, ale také z okolních sborů jako například z Batňovic nebo Velkých Svatoňovic a od profesionálních hasičů HZS ČR v Trutnově. Při této práci jsem vycházel z informací, které mi poskytl velitel JSDH Úpice Petr Jarý. Navíc jsem použil různé internetové odkazy jako jsou například www.pozary.cz, www.dh.cz nebo www.hzscr.cz. Ze psaných zdrojů jsem se inspiroval bakalářskou prací Lukáše Soukupa, člena JSDH Úpice. Děkuji pánům Tomáši Peterkovi a Marcelu Kubíkovi, kteří mi poskytli rozhovor. Chtěl bych také poděkovat panu učiteli Martinu Kejzlarovi, který dohlížel na tuto prácí a veliteli JSDH Úpice Petru Jarému za poskytnutí materiálů k mé práci. 17
V POUŽITÁ LITERATURA A ODKAZY SOUKUP, L.: Akceschopnost a možnosti rozvoje jednotek sborů dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji, Kladno, České vysoké učení technické v Praze, Květen 2014 Heslo Hasiči V otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na: http://bit.ly/1iqceot (13. 1. 2014) Heslo Sbor dobrovolných hasičů V otevřené internetové encyklopedii Wikipedia na: http://bit.ly/1mmo1k1 (13. 2. 2014) Rozdělení hasičů. SDH Darkovice na http://bit.ly/tabulka-hasici (14. 3. 2014) PECL. J. Jednotky PO. HZS ČR na http://bit.ly/tabulka-jpo (13. 1. 2014) por. Mgr. ŠTRAUCHOVÁ. Z. Hasiče potřebujeme čím dál častěji. HZS ČR na http://bit.ly/tabulka-vyjezdu (13. 3. 2014) Obrázky 1-4: Fotoarchiv SDH Úpice TFA. TFA Czech na http://bit.ly/tfa-czech (4. 5. 2014) 18
VI PŘÍLOHY Hašení požáru Spolupráce jednotek Integrovaného Záchranného Systému ČR při dopravní nehodě 19
Hasiči zasahující při povodních 2013 na Úpicku Technická pomoc při sundávání odvátého kusu střechy na domě 20