Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu

Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu

[ Ministerstvo obrany ČR Agentura vojenských informací a služeb, 2005]

[ Česká republika] [ Armáda České republiky] [ Výcviková zařízení vojenského újezdu]

Velký státní znak Malý státní znak Státní vlajka Státní barvy Státní pečeť Vlajka prezidenta republiky 4

Česká Česká republika republika [ Základní údaje ] Česká republika je nezávislý, jednotný a demokratický právní stát. Jako samostatný státní útvar vznikla 1. 1. 1993 rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), historicky navazuje na Československou republiku. Skládá se z historických zemí Čechy, Morava a jihovýchodní části Slezska. Hlavním městem České republiky je Praha. Oficiální název: Česká republika Státní zřízení: republika v čele s prezidentem, volený dvoukomorový parlament Nezávislost/vznik státu: 28. 10. 1918 vznik Československa (státní svátek) 1. 1. 1993 vznik České republiky (státní svátek) Správní rozdělení: územní samospráva Územní samosprávné celky: 14 krajů (vyšší územní samosprávné celky) 6 258 obcí (základní územní jednotky) Rozloha území: 78 866 km 2 Geografická poloha: střední Evropa Počet obyvatel: 10,2 milionu Hlavní město: Praha (496 km 2, 1,2 milionu obyvatel) http://www.praha-mesto.cz Úřední jazyk: čeština Měna: česká koruna (Kč, CZK) = 100 haléřů Mezinárodní zkratka: CZE Státní poznávací značka: CZ Podnebí: mírné Časové pásmo: GMT + 1 hodina Česká republika 5

Celková délka státních hranic: 2 290 km Sousedící země (délka společné státní hranice): Německo Polsko (810,3 km) (761,8 km) Rakousko (466,3 km) Slovensko (251,8 km) Státní symboly: velký státní znak malý státní znak státní vlajka státní barvy státní pečeť vlajka prezidenta republiky státní hymna (Kde domov můj píseň od Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla ze zpěvohry Fidlovačka z roku 1834) Důležité adresy na Internetu: http://www.czech.cz http://www.vlada.cz http://www.army.cz [Zapojení České republiky do mezinárodních organizací (výběr)] Organizace Členství České republiky Organizace spojených národů (OSN) od 19. 1. 1993* Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) od 19. 1. 1995 Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) od 12. 3. 1999 Evropská unie (EU) od 1. 5. 2004 * Československo bylo jedním ze zakládajících členských států OSN dne 26. 6. 1945. Středočeská krajina 6

Česká republika Pražský hrad národní kulturní památka ] Státní zřízení ] Česká republika je unitárním státem v čele s prezidentem. Ústavněprávní vztahy, státní zřízení a práva a povinnosti občanů upravuje Ústava České republiky ze dne 16. 12. 1992. Součástí ústavního pořádku republiky je i Listina základních práv a svobod. Státní moc je v České republice vykonávána prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Orgány státní moci Moc zákonodárná Parlament České republiky nejvyšší zákonodárný orgán; tvoří ho dvě komory: Poslanecká sněmovna (200 poslanců, funkční období je čtyřleté) Senát (81 senátorů, funkční období je šestileté; každé dva roky se volí třetina senátorů) Moc výkonná Prezident republiky hlava státu, funkční období je pětileté volí ho Parlament ČR na společné schůzi obou komor Vláda vrcholný orgán moci výkonné je odpovědná Poslanecké sněmovně skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů [ ] Moc soudní vykonávají ji jménem republiky nezávislé soudy prostřednictvím nezávislých soudců působnost a organizace soudů je stanovena zákonem 7

Sídlo vlády České republiky Pražský hrad sídlo prezidenta republiky 8

Česká republika Budova Senátu Budova Poslanecké sněmovny ] Systém veřejné správy ] Principy veřejné správy rovněž vycházejí z Ústavy České republiky. Veřejná správa se dělí na státní správu a samosprávu. Státní správa je výkonem státní moci. Orgány státní správy Stát ústřední orgány státní správy: a) ministerstva b) další ústřední orgány státní správy Kraje krajské úřady vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zákonem jsou nadřízeným orgánem pověřených obecních úřadů a obcí s rozšířenou působností na úseku státní správy Obce obecní úřady vykonávají státní správu v přenesené působnosti v rozsahu daném zákonem [ ] Podle Ústavy České republiky jsou základními územními jednotkami samosprávy obce a vyššími samosprávnými celky kraje. V současnosti existuje v České republice 6 258 obcí a 14 krajů. Kraje se řídí samostatným zákonem o krajích. Jsou veřejnoprávními korporacemi, které mají vlastní majetek a příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zákonem. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje; dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman a krajský úřad. Obce jsou z hlediska jejich samosprávné funkce nezávislé a řídí svou činnost příslušnými zákony, mimo jiné i samostatným zákonem o obcích. Státní moc může intervenovat pouze tehdy, porušuje-li obec zákon. Podle Ústavy České republiky jsou obce veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek, s nímž pak hospodaří podle vlastního rozpočtu. Zároveň mají své vlastní finanční prostředky a zdroje a hospodaří s nimi nezávisle při respektování podmínek daných zákonem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; jejími dalšími orgány jsou starosta, rada obce, obecní úřad a zvláštní orgány obce. 9

Město je obec, která jím byla v historickém slova smyslu před schválením zákona o obcích. Statutární města (České Budějovice, Karlovy Vary, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov) mají právo uspořádat si své poměry vlastním statutem, na jehož základě si mohou rozdělit svá území na městské části a čtvrti. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dále jsou jeho orgány starosta (v případě statutárního města primátor), rada města, městský úřad (u statutárního města magistrát) a zvláštní orgány města. Městská část má obdobné orgány jako obec. Hlavní město Praha je současně krajem a je spravováno na základě samostatného zákona. [Kraje vyšší územně správní celky České republiky od 1. 1. 2000] Název kraje Zkratka Název kraje Zkratka Hlavní město Praha PHA Královéhradecký HKK Středočeský STČ Pardubický PAK Jihočeský JHČ Vysočina VYS Plzeňský PLK Jihomoravský JHM Karlovarský KVK Olomoucký OLK Ústecký ULK Zlínský ZLK Liberecký LBK Moravskoslezský MSK 10

Česká republika ] Obyvatelstvo a charakter osídlení] Česká republika se vyznačuje relativně rovnoměrnou hustotou osídlení a poměrně hustou sítí malých a středních měst. Pro velikostní strukturu obcí je charakteristický velký podíl malých obcí do 2 000 obyvatel. V některých regionech (zejména v západních a jižních Čechách a na západní Moravě) se však nachází značné množství obcí s 500 a méně obyvateli. Tato roztříštěnost pak přináší určité problémy z hlediska profesionalizace jejich veřejné správy i z hlediska jejich financování. 1. Praha, hlavní město 1 170 571 obyvatel (k 30. 12. 2004) 14 9 [Největší města pořadí podle počtu obyvatel] 6 2. Brno 3. Ostrava 4. Plzeň 5. Olomouc 6. Liberec 7. České Budějovice 8. Hradec Králové 9. Ústí nad Labem 10. Pardubice 11. Havířov 12. Zlín 13. Kladno 14. Most 15. Karviná 16. Opava 8 13 1 10 4 16 3 15 5 11 7 2 12 11

Demografický vývoj je v České republice obdobný jako ve vyspělých evropských státech vyznačuje se stárnutím populace, prodlužováním střední délky života, poklesem porodnosti a záporným přirozeným přírůstkem (tj. úbytkem) obyvatelstva. Počet obyvatel: 10 220 577 (k 30. 12. 2004) Průměrná hustota osídlení: cca 130 obyvatel na km 2 Průměrná délka života: muži 72 let, ženy 79 let Národnostní složení: Češi (81 %) Moravané (13 %) Slováci (3 %) Poláci, Němci, Slezané, Romové a ostatní (3 %) Náboženské vyznání obyvatelstva: 44 % věřících převážně římští katolíci (zhruba 40 %), evangelíci (příslušníci různých protestantských církví 4 %), pravoslavní aj. (0,2 %) 40 % bez vyznání 16 % obyvatelstva se nevyjádřilo Nejvýše položené obydlí: meteorologická stanice na Pradědu (Hrubý Jeseník) 1 491 m nad mořem Nejníže položené sídlo: Hřensko (region Děčín) 130 m nad mořem Nejvýše položené sídlo: Filipova Huť (Modrava, region Klatovy) 1 093 m nad mořem Největší obec: Praha (hlavní město 1,2 milionu obyvatel) Nejmenší obec: Rubakov (region Mladá Boleslav 17 obyvatel) 12

Česká republika Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je skvělou ukázkou českého baroka ] Hlavní město České republiky Praha Letecký snímek Prahy s pohledem na Pražský hrad, Malou Stranu a Vltavu s Karlovým mostem Čertovka rameno Vltavy vytváří v okolí ostrova Kampa idylická zákoutí ] 13

Staroměstský orloj byl vytvořen kolem roku 1410, zdokonalen mistrem Hanušem okolo roku 1490 Vitráže v katedrále sv. Víta navrhovali přední čeští malíři: Max Švabinský, Karel Svolinský, Alfons Mucha a další Rudolfinum novorenesanční stavba dvojice architektů Zítek-Schulz byla zbudována v letech 1874-1885; za první Československé republiky zde zasedal parlament, dnes slouží svému původnímu účelu jako centrum kultury 14

Česká republika Budova Národního divadla postavená podle projektu architekta Josefa Zítka v letech 1868 1883 a dokončená architektem Josefem Schulzem je skvělou ukázkou novorenesanční české architektury 19. století Královský letohrádek založený v roce 1538 je nejčistším projevem italské renesanční architektury na sever od Alp 15

Staronová synagoga zbudovaná na Starém Městě v druhé polovině 13. století připomíná bohatou a pohnutou historii židovského obyvatelstva na území Prahy Horní část Václavského náměstí je uzavřena novorenesanční budovou Národního muzea, která byla postavena v letech 1885 1890 podle projektu architekta Josefa Schulze; jezdecká socha sv. Václava se čtyřmi patrony českého národa je dílem sochaře J. V. Myslbeka Dům U Zvonu na Staroměstském náměstí je gotickou stavbou ze 14. století, která prošla mnoha přestavbami, s ním sousedící palác Golz-Kinských, nejkrásnější architektura pražského rokoka, pochází z let 1755 1766 a je v něm umístěna grafická sbírka Národní galerie 16

Česká republika ] Geografická charakteristika a přírodní podmínky Česká republika je vnitrozemským státem ležícím v západní části euroasijského kontinentu, ve střední Evropě. Nachází se v klimaticky příznivé poloze mírného pásu severní zemské polokoule mezi 48 33 a 53 03 severní zeměpisné šířky, východně od 0 poledníku mezi 12 06' a 18 52' východní zeměpisné délky. [ Maximální vzdálenosti na ploše České republiky spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu je 278 km spojnice nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího bodu je 493 km spojnice maximálně odlehlých bodů je 493 km maximální rozměr (délka) ve směru poledníku je 276 km maximální rozměr (délka) ve směru rovnoběžek je 452 km ] [ Povrch České republiky je tvarově i výškově rozmanitý. Z hlediska fyzicko-geografického leží její území na rozhraní dvou různých horských soustav, systému Hercynského a Alpsko-Himalájského, které se od sebe liší stářím i geologickým a geomorfologickým vývojem. Západní a střední část republiky (Čechy) lemuje a pokrývá Česká vysočina, která vznikla v podstatě koncem prvohor a má převážně ráz pahorkatin a středohor. Vnitřní část tohoto území tvoří především vrchoviny a pahorkatiny Českého masivu a nížiny a roviny České tabule. Ohraničují je horské masivy a hraniční pohoří Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Českomoravská vrchovina. Do východní části státu (Morava, Slezsko) zasahují Západní Karpaty (s pohořím Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty), které nabyly své nynější podoby v třetihorách. Rozhraní mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty vyplňuje pásmo úvalů a povodí řeky Moravy. Sníženina mezi oběma horskými systémy se nazývá Moravská brána. 17

[Nejvyšší hory v pohořích České republiky] Pohoří Nejvyšší hora Výška (v m nad mořem) Krkonoše Sněžka 1 602 m nad mořem Jeseníky Praděd 1 492 m Králický Sněžník 1 422 m Šumava Plechý 1 378 m Boubín 1 362 m Moravskoslezské Beskydy Lysá hora 1 324 m Krušné hory Klínovec 1 244 m Šumava Nejvyšší hora České republiky Sněžka Nejvyšší bod: Sněžka (v pohoří Krkonoše) 1 602 m nad mořem Nejnižší bod: hladina Labe u Hřenska 115 m nad mořem Nejrozsáhlejší horopisný celek: Českomoravská vrchovina (nevysoké pohoří na rozhraní Čech a Moravy) asi 13 500 km 2 18 Podnebí České republiky je mírné a vlhké. Odpovídá její poloze v severním mírném pásmu, kde se střetávají a střídají vlivy oceánické od západu (malé sezónní i denní rozdíly teplot vzduchu, hojnost srážek) s vlivy kontinentálními od východu (velké teplotní rozdíly, málo srážek). Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách; na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Kromě toho má velký vliv na podnebí republiky nadmořská výška a reliéf zemského povrchu. Srážky přinášejí především západní větry. Množství srážek ovlivňuje zejména nadmořská výška a v horách i orientace svahů vůči větrům. (Vlivem silných dešťů se na území České republiky vyskytly také rozsáhlé povodně například v roce 1997 v povodí řeky Moravy a v roce 2002 v povodí řek Vltavy a Labe; povodně na Vltavě v některých místech dokonce překročily tisíciletou vodu.)

Česká republika Katastrofální povodně v roce 2002 Průměrné roční teploty vzduchu: nejvyšší 9,5 C / nejnižší 0,1 C Nejchladnější měsíc roku: leden (průměrné teploty kolem 2 C) Nejteplejší měsíc roku: červenec (průměrné nejvyšší teploty v horských oblastech 8 až 12 C, v nížinách 18 až 21 C) Průměrné roční srážky: v horách od 900 do 1 700 mm, v nízkých polohách od 450 do 650 mm Vodstvo České republiky představují hlavně řeky, jen v malé míře vodní nádrže, rybníky a jezera. Územím České republiky procházejí hlavní evropská rozvodí, která ji rozdělují do tří úmoří Severního, Černého a Baltského moře. Rozvodním uzlem těchto tří moří je Králický Sněžník (1 423 m nad mořem). Hlavními říčními osami jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě především Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a na severu Moravy a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). V zemi se také nachází množství minerálních pramenů, které jsou často využívány k léčebným účelům (nejvýznamnějšími lázněmi v Čechách jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně, na Moravě Luhačovice). Největší plocha povodí: Labe 51 104 km 2 (jen na území ČR) Nejvodnatější tok: Labe průměrný průtok u Hřenska 308 m 3.s -1 Největší objem vody ve vodní nádrži: Orlická přehrada (na řece Vltavě) 720 mil m 3 vody Nejteplejší minerální pramen: Vřídlo v Karlových Varech 72 C Nejkratší vzdálenost od moře: 326 km (Šluknov Štětínský záliv v Baltském moři) 19

[Nejdelší řeky] Délka v km Průtok v m 3.s -1 Úmoří * Vltava (ústí do Labe) 433 149 Severní moře Labe (státní hranice) 370 308 Severní moře Dyje (ústí do Moravy) 306 44 Černé moře Ohře (ústí do Labe) 291 38 Severní moře Morava (soutok s Dyjí) 283 109 Černé moře Berounka (ústí do Vltavy) 246 36 Severní moře Sázava (ústí do Vltavy) 225 25 Severní moře * Do Baltského moře odvádí vody z Hrubého a Nízkého Jeseníku řeka Odra, která má na území České republiky pouze svůj horní tok. [ Největší vodní plochy] Plocha v ha Maximální hloubka v m Přehradní nádrže (na řekách) Lipno (na Vltavě) 4 870 22 Orlík (na Vltavě) 2 732 74 Švihov (na Želivce) 1 670 56 Nové Mlýny III (na Dyji) 1 668 8 Slapy (na Vltavě) 1 392 58 Rybníky (v jižních Čechách) Rožmberský (u Třeboně) 489 6,2 Horusický (u Veselí nad Lužnicí) 416 6 Bezdrev (u Hluboké nad Vltavou) 394 5 Jezera (na Šumavě) Černé 18,4 40 Čertovo 10,3 37 Plešné 7,5 18 Přehradní nádrž Orlík a Žďákovský most s největším rozpětím ocelového oblouku v republice 20

Česká republika Půdy, rostlinstvo a zvířena úzce závisí na různosti jednotlivých složek zeměpisného prostředí (klimatických podmínkách, výškové členitosti povrchu) a jejich vzájemném působení. Půdní pokryv České republiky se vyznačuje značnou variabilitou a to jak zrnitostním složením půd, tak i rozšířením jednotlivých půdních typů. Nejběžnějším typem půd jsou hnědé půdy. Zemědělská půda nejvyšší bonity se vyskytuje v říčních úvalech zejména v Polabí v Čechách a v Hornomoravském, Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu na Moravě. Flora a fauna vyskytující se na území České republiky svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. V prehistorické době pokrývaly více než 90 % území České republiky lesy. Šlo převážně o lesy smíšené, v jejichž skladbě se projevovalo uspořádání do výškových stupňů. V současné kulturní krajině je lesní pokryv výsledkem lidské činnosti, původní porosty se zachovaly jen vzácně v odlehlých a nepřístupných místech. Lesy dnes zaujímají pouze zhruba 30 % celkové rozlohy republiky jedná se hlavně o uměle pěstované lesy jehličnaté s převahou smrku a borovice. Květena České republiky zahrnuje více než 3 000 druhů cévnatých rostlin. Podle polohy státu rozlišujeme tři oblasti květeny: Česká vysočina patří svou polohou do oblasti středoevropské lesní květeny. Nížiny s teplým podnebím jsou oblastí stepní panonské květeny. V karpatských pohořích se setkáváme s karpatskou květenou. Podle výškové členitosti vytváří květena na území České republiky šest výškových vegetačních pásem: pásmo nížinné s teplomilnou květenou, pásmo pahorkatin a vrchovin, pásmo lesostepí s listnatými lesy, pásmo podhorské s převládajícími smrkovými monokulturami, pásmo horské se smrkem a bukem, pásmo subalpinské. 21

Zvířena České republiky patří ke dvěma podoblastem paleoarktické oblasti: zóně hájů, zóně stepní (na jižní Moravě). Původní složení zvířeny se postupně změnilo vlivem hospodářské činnosti člověka ať už vyhubením některých druhů, nebo umělým chovem lovné zvěře a domácího zvířectva. V současné době žije na území státu zhruba 40 000 živočichů, z toho 75 % hmyzu. Typickými zástupci zvířectva nejrozšířenějšího ve volné přírodě jsou například: srnec, daněk, muflon, jelen, divoké prase, liška, zajíc, tchoř, veverka, kuna lesní, sysel, křeček, ježek, krtek, holub, datel, žluva, káně lesní, jestřáb, kukačka, koroptev, křepelka, skřivan, sýkorka, stehlík, drozd, tetřev, užovka, zmije, ještěrka... ] Pokud jde o nerostné bohatství, surovinové zdroje České republiky jsou poměrně omezené a s výjimkou uhlí a stavebních surovin i značně vyčerpané. Nejvýznamnější nerostnou surovinou a zároveň i největším energetickým zdrojem republiky je uhlí, ačkoliv jeho těžba za posledních deset let značně poklesla a útlumový program stále pokračuje. Hlavní zásoby černého uhlí se nacházejí na severovýchodě Moravy (v ostravsko-karvinském revíru). Velké zdroje hnědého uhlí (těžitelné povrchově) jsou uloženy v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích především v Mostecké a Sokolovské. Při okraji ostravsko-karvinského revíru a na jižní Moravě při ložiscích ropy (mezi Hodonínem a Břeclaví) se v malém množství těží rovněž zemní plyn. Dále má stát také poměrně značné zásoby keramických, žáruvzdorných a sklářských surovin, stavebního kamene, štěrků, cihlářských hlín a vápence. Ložiska kvalitního kaolínu jsou v západních Čechách na Karlovarsku a Plzeňsku. Kvalitní sklářské písky se nacházejí v severních Čechách na Broumovsku, Turnovsku a Jičínsku. Významná je těžba vápence v Českém krasu a Moravském krasu, žuly v Jeseníkách a na Českomoravské vysočině a říčních štěrkopísků na středních tocích řek Moravy a Labe. V útlumu je dnes kdysi velmi významná těžba uranových rud v současné době se v České republice již netěží. ] Nerostné bohatství] Úroveň životního prostředí ] V období centrálně řízené ekonomiky bylo životní prostředí značně poškozeno. Hlavním faktorem poškození bylo znečištění ovzduší kysličníkem siřičitým (a to nejen z elektráren v severních Čechách, ale i v důsledku imisí z elektráren ve východním Německu a jižním Polsku). Nejvíce byly postiženy severní Čechy, kde došlo k rozsáhlému poškození jehličnatých lesů. Oblast Severočeské hnědouhelné pánve byla navíc citelně postižena rozsáhlou devastací území v důsledku povrchové těžby. Vysoké bylo také znečištění řek, které vzniklo vypouštěním průmyslových odpadů a nedostatečnou kapacitou (někdy i absencí) čistíren odpadních vod. Týkalo se to zejména řek Labe, Ohře, Vltavy, Odry a Moravy. Od roku 1990 se úroveň životního prostředí ve všech ukazatelích zlepšuje. Je to jednak z důvodu omezování těžby černého i hnědého uhlí, hutnictví a některých odvětví těžkého průmyslu, jednak v důsledku uplatňování aktivní politiky zlepšování životního prostředí, aplikace odsiřovacích zařízení v hnědouhelných elektrárnách a výstavby čistíren odpadních vod na řekách. Rostou ale negativní dopady vyplývající z růstu automobilové dopravy (hluk, exhalace apod.). 22

Česká republika Kladenská průmyslová oblast v minulosti hrála významnou roli v hospodářství země Národní hospodářství Česká republika je již tradičně průmyslovou zemí už v období Rakousko-Uherska byly Čechy a Morava hospodářsky nejrozvinutější částí monarchie, která produkovala zhruba 75 % její průmyslové produkce. V letech 1948 1989 byla ekonomika České republiky orientována ve shodě s celkovou politikou zemí východního bloku na rozvoj energetiky, hutnictví a těžkého průmyslu. Důsledkem bylo poškozování životního prostředí a vysoká energetická náročnost výroby. Po roce 1990 dochází k útlumu některých odvětví těžkého průmyslu (hutnictví železa, výroby lokomotiv a zbrojní výroby) a rozvíjí se naopak průmysl lehký (elektrotechnika a dřevozpracující, chemický a potravinářský průmysl). Ekonomika České republiky se stává integrální součástí ekonomiky světové s těsnými vazbami na státy Evropské unie, zejména na Německo. Dalším jevem je rozvoj služeb a s ním související přesun zaměstnanců ze sekundárního do terciérního sektoru. Ten je však doprovázen i strukturálními problémy a růstem nezaměstnanosti. ] ] Energetická síť České republiky je zapojena do evropské energetické sítě, energetického systému (výměny energie) sousedních států. Největší podíl vyrobené elektrické energie připadá stále na spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Jejich provoz se však omezuje, protože jsou jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí. Největší tepelné elektrárny se nacházejí v Mostecké pánvi při dolech s povrchovou těžbou málo kvalitního hnědého uhlí (Tušimice, Prunéřov). Značná část tepelné energie se také získává spalováním zemního plynu a ropy, přepravovaných na území republiky plynovody a ropovody z Ruska. V budoucnu budou zřejmě největšími výrobci elektrické energie jaderné elektrárny. První česká jaderná elektrárna byla vybudována v Dukovanech na Třebíčsku, další u Temelína v jižních Čechách. Vodní elektrárny mají význam pouze doplňkový vzhledem k nedostatku vody jsou využívány jen v době největšího zatížení energetické rozvodné sítě. Nejvýznamnější je kaskáda vodních elektráren na Vltavě, kde byly k jejich výstavbě nejlepší podmínky (Lipno, Orlík, Slapy). V malém množství a spíše výjimečně jsou elektrická energie a teplo získávány i z takzvaně netradičních zdrojů (větrných elektráren, slunečních kolektorů apod.). 23

Průmysl je soustředěn nejvíce v severní části Čech, zatímco jižní Čechy a pomezí s Moravou (kraj Vysočina) jsou především zemědělské oblasti. Morava má své průmyslové regiony jak na severu, tak i na jihu svého území. Hlavními středisky průmyslu jsou samozřejmě velká města a jejich okolí: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Zlín K rozhodujícím průmyslovým odvětvím České republiky patří například průmysl strojírenský, a to hlavně výroba vozidel a zařízení pro potravinářský průmysl; dále průmysl kovodělný, chemický, elektrotechnický, textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, polygrafický či potravinářský. Tradiční je výroba skla, porcelánu, keramiky a bižutérie i průmysl dřevozpracující (včetně výroby hudebních nástrojů, tužek a zápalek). [Nejvýznamnější průmyslové metropolitní (městské) aglomerace a regiony] 24 Pražská středočeská aglomerace (cca 1,5 mil. obyvatel) soustřeďuje hlavně centrální funkce, školství, služby a vyspělý průmysl Ostravská aglomerace (cca 1 mil. obyvatel) ekonomika regionu byla založena zejména na těžbě černého uhlí a hutnictví železa, v současnosti prochází výraznou restrukturalizací Brněnská aglomerace (cca 0,5 mil. obyvatel) soustřeďuje školství, služby a strojírenský průmysl Hradecko-pardubická aglomerace (cca 0,3 mil. obyvatel) soustřeďuje průmysl chemický, elektrotechnický, strojírenský a potravinářský Severočeská aglomerace zahrnuje města Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Teplice, ekonomika regionu je založena především na těžbě hnědého uhlí a chemickém průmyslu Liberecko-jablonecká aglomerace soustřeďuje textilní, sklářský a strojírenský průmysl Plzeňská aglomerace převažuje zde strojírenský a potravinářský průmysl Středomoravská aglomerace zahrnuje města Olomouc, Prostějov a Přerov, má průmyslový charakter, ale je také významným centrem školství Zlínská aglomerace soustřeďuje obuvnický, gumárenský a strojírenský průmysl

Česká republika Zemědělství disponuje zhruba 4 280 000 ha zemědělské půdy (zaujímá 55 % rozlohy státu) a je bezprostředně ovlivňováno přírodním prostředím republiky. Rostlinná výroba se zaměřuje na produkci obilovin (zejména pšenice, ječmene a žita), pícnin a krmných plodin (ovsa, kukuřice, řepy), technických kultur (cukrovka, řepka) a brambor nebo na pěstování luštěnin, zeleniny a ovoce. Na jihu Moravy se daří vinné révě, ve středních Čechách se pěstuje chmel. Živočišná výroba mírně převažuje nad rostlinou a jejím rozhodujícím odvětvím je chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koní. Dlouholetou tradici má také chov ryb. Vedle přímé spotřeby je rostlinná a živočišná výroba důležitým dodavatelem surovin pro potravinářský průmysl, kde má významnou roli pivovarnictví. Vzhledem k omezené surovinové základně má pro hospodářství České republiky velký význam dovoz surovin především ropy a zemního plynu (z Ruska), železné a manganové rudy (z Ruska, Brazílie a Indie), soli a síry (z Polska). Dále se dovážejí hlavně krmiva, vlna a bavlna, kaučuk, surové kůže, léky, různé průmyslové a potravinářské výrobky či tropické ovoce. Ve vývozu republiky zaujímá rozhodující postavení průmyslové a potravinářské zboží: stroje a strojní zařízení, automobily, traktory, válcovaný materiál, železo, ocel, chemikálie, bižutérie, keramika, sklo, textil, pivo, maso, chmel, sladovnický ječmen a pšenice... ] Dovoz a vývoz] 25

] Dopravní systém ] Díky své poloze je Česká republika křižovatkou důležitých dopravních cest. Hustota jak silniční, tak železniční sítě je v České republice poměrně vysoká, je však nutné zlepšit jejich technické parametry. Ve srovnání s vyspělou Evropou jsou totiž obě dopravní sítě zastaralé, s nedostatkem moderních kapacitních komunikací. Nejdelší tunel: silniční 2 002 m Praha-Strahov železniční 1 747 m na železniční trati Klatovy Železná Ruda Nejvýše položená železniční stanice: Kubova Huť na Šumavě 995 m nad mořem Nejdelší most: Žďákovský most (541 m) První delší železniční trať (v Čechách i Evropě): vedla z Českých Budějovic do Lince, postavil ji v letech 1824 1832 inženýr František Antonín Gerstner pro koněspřežní železnici, byla dlouhá zhruba 129 km a měla rozchod 112 cm První elektrická úzkorozchodná železnice: byla vybudována z Tábora do Bechyně, projektoval ji inženýr František Křižík v roce 1902 a je dosud v provozu Železniční doprava České republiky je prostřednictvím sousedních států zapojena do evropského železničního systému. Mezistátní rychlíkové spoje vedou z České republiky přes Slovensko na Ukrajinu a do Ruska; mezistátní expresy (eurocity a intercity) napojují české území prostřednictvím německých a rakouských železnic na západoevropský železniční systém. Do budoucna se počítá s dalším rozšířením průjezdních (tranzitních) spojů rychlovlaků přes české území a modernizací tranzitních železničních koridorů (vysokorychlostní železnice). Cílem je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky s Berlínem, Vídní, Bratislavou, Varšavou, Norimberkem a Lincem i mezi jednotlivými regiony ČR. Silniční doprava České republiky má poměrně hustou síť, která se v současné době modernizuje staví se silniční obchvaty, objezdy a dálnice, hlavní silnice se napřimují a rozšiřují. Dálniční síť ČR by se měla v budoucnu stát součástí evropského dálničního dopravního systému. Zcela dokončena je však zatím pouze dálnice D2 z Brna na Slovensko, na níž navazuje hlavní česká silniční magistrála dálnice D1. Ta směřuje napříč republikou z Prahy do Brna a pak do Lipníku nad Bečvou. Zde by na ni měla navazovat dálnice D47, která odtud povede na hranici s Polskem. Další významná dopravní osa, plánovaná trasa dálnice D3 by měla vést z Prahy přes jižní Čechy do Rakouska. Směrem na západ je již kromě obchvatu Plzně téměř dokončena dálnice D5 z Prahy přes Plzeň do Německa. Dokončení dálnice D8, vedoucí z Prahy do Německa přes severní Čechy, zase naráží na problémy ochrany přírody spojené s průchodem chráněnou krajinnou oblastí Českého středohoří. Do prostoru hradecko-pardubické aglomerace a do Polska směřuje pak z Prahy dálnice D11. 26

Česká republika Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně Železniční most u Horního Tanvaldu Dálnice Trasa (včetně hraničních přechodů českého/sousední země) [Dálnice České republiky Návaznost, další směr D1 Praha Brno Vyškov Hulín Přerov Lipník nad Bečvou D47 Ostrava, Polsko D2 Brno Břeclav/Brodské Slovensko Bratislava, Maďarsko D3 Praha Tábor České Budějovice Dolní Dvořiště/Wullowitz Rakousko Linec D5 Praha Plzeň Rozvadov/Waidhaus Německo Norimberk D8 Praha Lovosice Ústí nad Labem Petrovice/Breitenau Německo Drážďany D11 Praha Poděbrady Hradec Králové Trutnov Královec/Lubawka Polsko Štětín D47 Lipník nad Bečvou Ostrava Polsko Katovice, Varšava [ Letecká doprava České republiky má mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni a české i zahraniční aerolinie spojují republiku s významnými městy Evropy i ostatních světadílů. Letiště pravidelných linek a aerotaxi vnitrostátní letecké dopravy jsou také například v Ostravě, Brně a Karlových Varech. Říční doprava je provozována hlavně na dolním toku Vltavy (nákladní po Prahu a osobní po Slapskou přehradu) a na splavné části Labe (do Chvaletic). Potrubní doprava slouží zejména k dovozu ropy a zemního plynu z Ruska a rozvádí plyn do jednotlivých měst. Mimořádný význam mají v současné době spoje (instituce provozující a zajišťující spojové služby), které se starají o přenos televize a rozhlasu, o propojení telefonní a faxové sítě nebo o přenos různých druhů informací po celosvětových datových sítích (Internet). 27