Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. 23 Vládní návrh Zákon ze dne 1973 o pěstounské péči Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: l Účel zákona Socialistický stát vytváří všestranné podmínky pro zdravý vývoj a výchovu dětí. Výchova dětí v řádné občany socialistického státu je především povinností rodičů. V případech, kdy není rodiči zabezpečena řádná výchova dětí, mohou orgány k tomu příslušné činit potřebná výchovná opatření podle zákona o rodině. K prohloubení těchto opatření se umožňuje svěřit dítě do pěstounské péče podle tohoto zákona, jestliže nelze zajistit řádnou výchovu dítěte především jeho osvojením a ústavní výchova není vhodná. 2 Pěstounská péče (M Dítě, jehož výchova u rodičů není zajištěna z příčin, které budou zřejmě dlouhodobé, může být svěřeno do pěstounské péče jiného občana (dále jen pěstoun"), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče. ( 2 ) Dítě může být svěřeno těž do společné pěstounské péče manželům; do pěstounské péče jed-
2 noho z manželů může být dítě svěřeno jen se souhlasem druhého manžela, jestliže manželé žijí ve společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou. ( 3 ) Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna; společná pěstounská péče zaniká též úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem je jich manželství. Pěstounská péče může být též zrušena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun. 3 Výběr pěstouna Pěstounem se může stát pouze občan, který má osobní předpoklady, zejména morální a zdravotní, pro zajištění řádné výchovy dítěte a který způsobem svého života i života své rodiny, v níž bude dítě vychováváno, zaručuje, Že bude pěstounskou péči vykonávat ku prospěchu dítěte a v souladu se zájmy socialistické společnosti. 4 Vztahy mezi pěstounem a dítětem ( 1 ) Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Byl-li ustanoven pěstounem jen jeden z manželů, je druhý manžel, který s ním žije ve společně domácnosti, povinen pomáhat při výchově dítěte. ( 2 ) Pěstoun má při výchově dítěte práva a povinnosti rodičů; právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má však jen v běžných věcech. Má-li pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte v ostatních věcech není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu. ( 3 ) Dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna; pokud má příjem z vlastní práce a žije ve společné domácnosti s pěstounem, je povinno přispívat i na úhradu společných potřeb. ( 4 ) Rozhodne-li se pěstoun osvojit dítě, svěřené mu do pěstounské péče, nevyžaduje se, aby před rozhodnutím soudu o osvojení bylo dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči pěstouna na jeho náklad, pokud pěstounská péče trvala aspoň po tuto dobu. 5 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ( 1 ) Dítěti v pěstounské péči náleží až do skončení povinné školní docházky příspěvek na úhradu jeho potřeb (dále jen příspěvek").
3 ( 2 ) Po skončení povinné školní docházky dítěte až do jeho zletilosti náleží příspěvek, jestliže dítě a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem, nebo b) nemůže se připravovat na budoucí povoláni nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu povolání nebo je schopno se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání (pracovní činnost] nebo výkon takového zaměstnání (pracovní činnosti) by vážně zhoršil jeho zdravotní stav. ( 3 ) Nárok na příspěvek za podmínek uvedených v předchozím odstavci se zachová i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, pokud dítě žije nadále ve společně domácnosti s občanem, který byl do zletilosti jeho pěstounem (dále jen dosavadní pěstoun"). ( 4 ) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo má nárok na výživné vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi příspěvkem a částkou důchodu, popřípadě výživného; rozsah vyživovací povinnosti pěstouna určí pro potřeby rozhodnutí o výši příspěvku soud na návrh příslušného okresního národního výboru. ( 5 ) Po skončení povinné školní docházky dítěte se příspěvek nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý měsíční příjem vyšší než 620 Kčs. ( 6 ) Výplata příspěvku může být zastavena, uzavře-li dítě manželství a je-li v jeho rodině hrubý příjem na osobu vyšší než příjem uvedený v předchozím odstavci. 6 Výše příspěvku ( 1 ) Příspěvek činí 500 Kčs, a je-li dítě starší než 10 let, 600 Kčs za kalendářní měsíc. ( 2 ) Příspěvek se poskytne za celý kalendářní měsíc, i když podmínky nároku na příspěvek byly splněny jen po část tohoto měsíce. ( 3 ) Příspěvek se vyplácí dopředu v měsíčních lhůtách. 7 Přechod nároku na výživné ( 1 ) Soud uloží rodičům, popřípadě jiným občanům povinným poskytovat výživné dítěti, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby toto výživné poukazovali příslušnému okresnímu národnímu výboru ( 16).
4 ( 2 ) Nárok na výživné, určené rozhodnutím soudu, přechází na stát, a to až do výše poskytnutého příspěvku. Je-li výživné vyšší než příspěvek, ukládá se dítěti až do jeho zletilosti rozdíl mezi výživným a příspěvkem u národního výboru, který vyplácl příspěvek. Soud může v odůvodněných případech povolit použití částek uložených u národního výboru ve prospěch dítěte ještě před dosažením jeho zletilosti. ( 3 ) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, jde-li o nárok dítěte na výživné vůči pěstounovi ( 5 odst. 4). 8 Odměna pěstouna (1) Pěstounovi náleží za výkon pěstounské péče odměna až do dosažení zletilosti dítěte; po dosažení zletilosti dítěte se dosavadnímu pěstounovi zachovává nárok na odměnu po dobu, po kterou se dítěti zachovává nárok na příspěvek ( 5 odst. 3). ( 2 ) Odměna nenáleží, je-li pěstounem rodič (prarodič] otce nebo matky dítěte. V případech zvláštního zřetele hodných může však být přiznána odměna za výkon pěstounské péče i těmto občanům. ( 3 ) Odměna nepodléhá zdanění. 9 Výše odměny pěstouna (1) Odměna pěstouna, a to i při společné pěstounské péči manželů, činí za každé svěřené dítě 200 Kčs za kalendářní měsíc. ( 2 ) Odměna se poskytne za celý kalendářní měsíc, i když podmínky nároku na odměnu byly splněny jen po část tohoto měsíce. ( 3 ) Odměna se vyplácí dopředu v měsíčních lhůtách. 10 Nároky podle jiných předpisů (1) Pro nároky podle předpisů o nemocenském pojištění], o sociálním zabezpečení (pojištění], včetně zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách**), o nemocenské péči v ozbrojených silách***), a pro nároky podle předpisů pracovněprávních+) se posuzuje dítě svěřené do pěstounské péče stejně jako vlastní dítě, a to l po dosažení jeho zletilosti, pokud mu náleží prí- *) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb., zákon č. 88/1968 Sb., o prodlouženi mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., a předpisy vydané podle těchto zákonů. **) Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů jej měnících (úplně znění č. 5/1972 Sb. se změnami vyplývajícími ze zákona č. 99/1972 Sb. ), zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů jej měnících (úplně znění č. 8/1972 Sb. se změnami vyplývajícími ze zákona č. 99/1972 Sb. ), a předpisy vydané podle těchto zákonů. ***) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákonů č. 58/1964 Sb. a č. 87/1968 Sb. +) Zejména zákoník práce ve znění zákonů jej měnících (úplné znění č. 42/1970 Sb ).
5 spěvek podle tohoto zákona; to platí i pro nároky podle 179 odst. l a 181 občanského zákoníku a podle zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, s výjimkou 40. ( 2 ) Ustanovení předchozího odstavce platí však pro nároky na dávky z důchodového zabezpečení (pojištění), jen pokud jde a) o zápočet doby, po kterou pěstounka pečovala o dítě ve věku do tří let anebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče, b) o hodnocení výchovy dětí pro posouzení nároku pěstounky na starobní důchod, c) o hodnocení péče o děti při souběhu vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, d) o nárok na výchovné k důchodu pěstouna, popřípadě dosavadního pěstouna nebo jeho manžela. ( 3 ) Dítěti svěřenému do pěstounské péče, a to ani po jeho zletilosti, nenáleží z důvodu této péče nárok na sirotčí důchod po pěstounovi (dosavadním pěstounovi), ani po jeho manželovi. 11 Nároky opatrovníka a svěřeného dítěte Jestliže opatrovník, ustanovený soudem podle 78 odst. l zákona o rodině, o dítě osobně pečuje, náleží nároky podle ustanovení 5 až 10 i tomuto dítěti a opatrovníku. 12 Výkon pěstounské péče ve zvláštních zařízeních Pěstounská péče podle tohoto zákona může být vykonávána ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory. 13 Změny a vrácení příspěvku a odměny ( 1 ) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, příspěvek se odejme, zvýší, sníží nebo se jeho výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení výplaty příspěvku se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byl již vyplacen. Zvýšení příspěvku se provede počínajíc kalendářním měsícem, za nějž zvýšení náleží, pokud nárok na příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen. ( 2 ) Jestliže příjemce příspěvku zavinil, že příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákal, zamlčel ně kterou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou
o závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje národní výbor, který je příslušný rozhodovat o příspěvku ( 16). Částky neprávem přijaté, pokud je příjemce povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžné vypláceného nebo později přiznaného příspěvku. ( 3 ) Nárok na vrácení částek vyplacených ne právem nebo v nesprávné výši se promlčuje v jednom roce ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty. ( 4 ) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, i pokud jde o odměnu. 14 Promlčení (1] Nároky na příspěvek a odměnu se nepromlčují. ( 2 ) Nároky na jednotlivé splátky příspěvku a odměny se promlčují v jednom roce ode dne jejich splatnosti. Řízeni 15 (1 ) K rozhodování o pěstounské péči je příslušný soud, v jehož obvodu má dítě na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodných skutečností své bydliště. ( 2 ) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče si soud vždy vyžádá vyjádření národního výboru příslušného podle místa bydlišti občana, jemuž má být dítě svěřeno do pěstounské péče, zejména o tom, zda jde o občana vhodného pro výkon této péče; soud může požadovat odborná vyšetření a zprávy, zejména od orgánů státní zdravotní správy, školské správy a orgánů a odborných zařízení národních výborů, pokud jde o výběr vhodného občana pro výkon pěstounské péče a zdravotní stav dítěte. ( 3 ) Je-li dítě, které má být svěřeno do pěstounské péče, schopno posoudit obsah pěstounské péče, je třeba také jeho vyjádření. 16 (1 ) O příspěvku a o odměně rozhoduje na žádost oprávněného okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte, který těž příspěvek a odměnu vyplácí. (2) Příspěvek se vyplácl až do dosažení zletilosti dítěte pěstounovi; poté se vyplácí dítěti. ( 3 ) Jde-li o společnou pěstounskou péči vykonávanou manželi, vyplácí se příspěvek (odstavec 2] i odměna ženě.
7 Povinnosti oprávněných 17 (1) Pěstoun (opatrovník), který uplatňuje nárok na příspěvek nebo odměnu, je povinen osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o příspěvku nebo odměně; stejnou povinnost má i dítě, jestliže uplatňuje nárok na příspěvek po dosažení zletilosti. ( 2 ) Příjemce příspěvku nebo odměny je povinen hlásit změny ve skutečnostech, klére jsou rozhodné pro nárok na příspěvek nebo odměnu nebo jejich zánik anebo pro výši a výplatu pří spěvku nebo odměny, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. 18 (1) Okresní národní výbory vyhledávají a evidují občany, kteří by byli vhodní pro výkon pěstounské péče; spolupracují se soudem ve věcech pěstounské péče. (2) Národní výbory poskytují pěstounovi vše strannou pomoc potřebnou k zajištění příznivých podmínek pro výchovu a všestranný vývoj dětí svěřených mu do pěstounské péče. ( 3 ) Okresní národní výbor pravidelně dohlíží, zda pěstounská péče je řádně vykonávána a zda plní svůj účel; přitom může činit potřebná opatření podle zákona o rodině a předpisů podle něho vydaných. ( 4 ) Pěstoun je povinen umožnit orgánu národ ního výboru dohled nad výkonem pěstounské péče. Ustanovení přechodná a závěrečná 19 (1) Pro nároky z důchodového zabezpečení [ 10 odst. 2 písm. a) a b)] vzniklé nejdříve dnem počátku účinnosti tohoto zákona se hodnotí ženě, která k tomuto dni osobně pečovala o dítě svěřené jí soudem, pokračovala nepřetržitě v této péči a byla ustanovena pěstounkou dítěte, též doba této předchozí péče o dítě, a to i pokud byla vykonávána před počátkem účinnosti tohoto zákona. ( 2 ) Obdobně se postupuje, jde-li o ženu, která ke dni počátku účinnosti tohoto zákona byla již opatrovnicí dítěte a o dítě osobně pečovala, popřípadě byla ustanovena opatrovnicí později a splňuje jinak podmínky uvedené v předchozím odstavci. 20 Nestanoví-li tento zákon něco jiného, použijí se ustanovení zákona o rodině.
8 21 Vláda Československé socialistické republiky může v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o děti, o něž není jinak náležitě postaráno, a) zvyšovat částky příspěvku pro dítě a odměny pěstouna podle tohoto zákona, b) zvyšovat částku nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu dítěte uvedenou v 5 odst. 5. 22 (1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a Ústřední rada odborů mohou v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit, že výkon pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory ( 12), zakládá pěstounovi podle příslušných předpisů účast na důchodovém zabezpečení a nemocenském pojištění; v souvislosti s tím mohou odchylně od ustanovení 10 upravit nároky pěstouna z tohoto zabezpečení (pojištění). ( 2 ) Ministerstva práce a sociálních věcí re publik mohou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména podrobněji upravit povinnosti národních výborů při jeho provádění a podmínky nároku na příspěvek, pokud jde o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a o jeho vlastní příjem. Dále mohou odchylně od ustanovení 8 a 9 a 16 odst. 3 upravit nárok na odměnu pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory; odměna pěstouna se v těchto případech posuzuje jako mzda. 23 Tento zákon nabývá účinnosti dnem
9 Důvodová zpráva Současný I. Všeobecná část stav v oblasti náhradní výchovy dětí Všestranná péče o děti, mládež a rodiny s dětmi jak v oblasti jejich materiálního zabezpečení, tak v oblasti výchovné se stala trvalou součástí politiky socialistického státu. V Československé socialistické republice je pomoc společnosti v oblasti materiální péče o děti, mládež a rodiny s dětmi na vysoké úrovni. Postupně byl vybudován systém účelových peněžitých dávek, sledujících přímou peněžitou pomoc rodinám s dětmi v souvislosti s péčí o děti. V roce 1971 činila přímá peněžitá pomoc cca 10 miliard Kčs; přitom základní formou této pomoci se staly přídavky na děti, jejichž náklad představoval částku 7, 5 miliard Kčs. Kromě přímých peněžitých dávek činila v uvedeném roce podpora rodinám s dětmi v jiných nepřímých formách (dotace na kojenecké ústavy, jesle, mateřské školy, školní jídelny, koleje, menzy, slevy na dětském odívání, na dani ze mzdy, na nájemném apod. ) rovněž částku 10 miliard Kčs. Značných nákladů ze společenských zdrojů si každoročně vyžadují bezplatná zdravotnická péče, různé formy sociálních služeb pro rodiny s dětmi atd. Stát věnuje mimořádnou pozornost i otázkám výchovy dětí. Strukturální politické a ekonomické změny ve výrobních a společenských vztazích v socialistické společnosti odstranily základní příčiny, které v kapitalistické společnosti neblaze ovlivňují rodinu, rodinné vztahy a výchovu dětí. Odraz těchto základních změn se však neprojevuje ve společenském vědomí automaticky, nýbrž představuje dlouhodobý politickovýchovný proces. Proto i v socialistické společnosti trvají a budou perspektivně po určitou dobu přežívat určité negativní jevy i v oblasti rodiny a rodinných vztahů. Zůstává ještě určitá část rodin, které nezajišťují dětem (převážně ze subjektivních příčin) řádnou péči. Náš právní řád zabezpečuje náhradní výchovu dětí, jejichž rodiče nezajišťují řádnou výchovu dětí nebo jejichž rodiče zemřeli, formou osvojeni dítěte nebo svěření dítěte do péče jiného občana než rodiče, výjimečně individuálním opatrovníctvím & v rozhodující míře ústavní výchovou. Společenskou závažnost této problematiky ukazuje i počet děti, které jsou vychovávány mimo sféru vlastní rodiny v náhradních formách rodinné výchovy. Počet dětí svěřených do náhradní výchovy rozhodnutím soudů v ČSSR Forma náhradní výchovy osvojení svěření dítěte do péče jiného občana ústavní výchova celkem 1969 2. 070 2. 689 3. 969 8. 728 Rok 1970 1. 988 2. 683 3. 998 8. 669 1971 2. 167 2. 736 4. 345 9. 248 Poznámka: Není uveden počet opatrovnictví ( 78 zákona o rodině), neboť není statisticky zvlášť vykazován. Počet dětí v zařízeních ústavní péče o děti (v roce 1970) Dětské domovy pro děti do 3 let v působnosti ministerstev zdravotnictví 3. 488 Ústavy sociální péče pro mládež 9. 715 Zařízení ministerstev školství*) 19. 852 Nejvhodnější formou v systému náhradní výchovy dětí je forma osvojení, neboť se jím zajišťuje dítěti péče v přirozeném rodinném prostředí. Jednou z hlavních forem náhradní výchovy dětí, kterou může společnost soustavně plánovitě řídit a kterou je třeba dále rozvíjet a zdokonalovat, je ústavní výchova dětí. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, ústavní výchova není vhodná u dělí, které vyžadují zvýšenou individuální péči, kterou ústavy nemohou poskytnout. Řada těchto dětí, u kterých by byla vhodná individuální péče, zůstává v ústavech. Vzhledem k tomu, že dosavadní právní úprava neposkytuje dostatek diferencovaných forem náhradní výchovy se zřetelem na současné potřeby i možnosti socialistické společnosti ve shodě s novými poznatky o výchově dětí, navrhuje se doplnění a prohloubení dosavadního systému náhradní rodinné výchovy formou pěstounské péče. V minulosti byla nedokonalá forma této péče vykonávána v českých zemích podle ustanovení o schovanecké smlouvě ( 186 obecného zákoníka občanského z roku 1811), na Slovensku podle zákonných článků VIII a XXI z roku 1901. *] Počet dětí v těchto zařízeních, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo ochranná výchova, činil v roce 1970 cca 12500 dětí.
10 Tato forma náhradní výchovy přešla po roce 1945 i do našeho právního řádu. Zákon o rodině z roku 1949 tuto instituci nepřevzal. Výsledky průzkumu pěstounské péče ukázaly totiž na některé její negativní stránky v určitých oblastech státu. Dětí v pěstounské péči bylo používáno jako laciné pracovní síly v zemědělství a v rodinách řemeslníků; výchova značného poctu dětí byla zanedbána, byly vychovávány izolovaně a bylo obtížné začlenit je do výcviku pro kvalifikovanou práci. Proto bylo rozhodnuto urychleně zvětšit kapacitu dětských domovů, do kterých byly děti umístěné v pěstounských rodinách postupně převedeny. Vzhledem k podstatným politickým a sociálně ekonomickým změnám, kterými naše společnost od roku 1948 prošla, ke stupni jejího morálního vývoje a k zintenzívnění působnosti národních výborů, školských a zdravotnických orgánů v oblasti výchovy dětí, je možně znovu přistoupit k zavedení instituce pěstounské péče, která je potřebná a účelná. Nedostatkem dosavadního systému náhradní výchovy je i skutečnost, že v případech, kdy je třeba zajistit výchovu dítěte jiným občanem, není právní základ pro dostatečné hmotné zabezpečení takových dětí a pro přiznání odměny občanu, který se ujme výchovy dítěte. Přitom je v zájmu dítěte i společnosti zajistit co největšímu počtu dětí, které nevychovávají vlastní rodiče a u nichž není vhodná ústavní péče, trvalou nebo alespoň dlouhodobou individuální osobní péči, která by nejenom uspokojila hmotné potřeby dítěte, ale zabezpečila by současně jeho všestrannou výchovu, zejména v oblasti citové. Institucí pěstounské péče je sledováno překonat i tento nedostatek a vytvořit takové pod minky, aby bylo možno zabezpečit výchovu těchto dětí v rodině. Pěstounská péče nebude nahrazovat některou z dosavadních forem náhradní výchovy dětí, upravených zákonem o rodině, ale bude je vhodně doplňovat. Přitom bude úkolem soudů a národních výborů nadále zajišťovat náhradní výchovu dětí především formou osvojení, protože tímto způsobem se dítěti dostává výchovy rovnocenné výchově v rodině. Navrhovaná úprava Předložený návrh zákona vychází z těchto zásad: Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované dlouhodobé náhradní výchovy dětí v rodině. Do pěstounské péče mohou být svěřovány děti, jejichž rodiče nezajišťují dítěti řádnou výchovu z příčin, které nejsou jen přechodné povahy, nýbrž budou mít zřejmě dlouhodobé trvání, popřípadě děti, jejichž rodiče nežijí (v tomto případě jen pokud by dítěti nebyl ustanoven individuální opatrovník). Půjde i o děti, které jsou v ústavní výchově, u nichž však je vhodnější individuální osobní výchova. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče pouze občanu, který zaručuje způsobem svého života i života své rodiny, v níž dítě bude žít, že bude pěstounskou péči vykonávat ku prospěchu dítěte i společnosti. Kvalita výběru občanů vhodných pro výkon pěstounské péče je zajištěna rozhodováním soudů a spoluúčastí národních výborů při výběru vhodných občanů. Při výběru pěstouna soud přihlédne k jeho vlastnostem a schopnostem dítě řádně vychovávat v souladu se zájmy socialistické společnosti, k zdravotnímu stavu pěstouna a poměrům v jeho rodině, k jeho bytovým poměrům apod. Do společné pěstounské péče může být dítě svěřeno jen manželům; do pěstounské péče jednoho z manželů může být dítě svěřeno jen se souhlasem druhého manžela, jestliže manželé žijí ve společné domácnosti. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou. Pěstounská péče vzniká a zaniká rozhodnutím soudu. Zaniká též úmrtím dítěte nebo pěstouna a dosažením zletilosti dítěte; jde-li o společnou pěstounskou péči manželů, zaniká také úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem jejich manželství. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a manžel, který s ním žije ve společné domácnosti i když nejde o společnou pěstounskou péči má povinnost pomáhat při výchově dítěte. Vztah pěstouna k dítěti, pokud jde o vymezení práv a povinností při výchově dítěte, je řešen obdobně jako vztah rodiče k dítěti. Pěstoun má tedy při výchově dítěte práva a povinnosti rodičů, včetně zastupování dítěte a správy jeho záležitostí v běžných věcech a hospodaření s prostředky na výživu dítěte; pěstounu však nenáleží rozhodování ve věcech podstatných. Toto řešení souvisí s pojetím pěstounské péče jako instituce především výchovné. V podstatných věcech, jako je závažnější opatření majetkové, volba povolání dítěte apod., bude dítě zastupovat zákonný zástupce. Vzhledem k tomu, že pěstoun zpravidla po dlouhodobé výchově bude znát návyky, znalosti a vlohy dítěte mnohdy lépe než rodiče, kteří s dítětem nežijí, je v návrhu zajištěno, aby při střetu zájmů dítěte a jeho zákonných zástupců měl pěstoun možnost se domáhat rozhodnutí soudu. Povinnosti dítěte v pěstounské péči se vymezují v souladu s povinnostmi stanovenými pro dítě, které žije ve společné domácnosti se svými rodiči. Přitom však předložený návrh neukládá dítěti, které bude vychováno v pěstounské péči, povinnost výživy vůči pěstounovi.
11 Podle zákona o rodině je třeba, aby budoucí osvojitel měl dítě v péči na svůj náklad aspoň po dobu tří měsíců. V případech, kdy se pěstoun rozhodne osvojit dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nebude vyžadováno splnění této podmínky; pěstounská péče musí však před osvojením trvat aspoň tři měsíce. Nepromíjí se tedy podmínka péče o dítě po určitou dobu, nýbrž jen podmínka výkonu této péče na náklad budoucího osvojitele. Dítěti v pěstounské péči náleží příspěvek. Příspěvek je nárokovou dávkou dítěte, bude však až do zletilosti dítěte vyplácen k rukám pěstouna. Příspěvek náleží zásadně do skončení povinné školní docházky, poté se poskytuje jen za podmínek uvedených v návrhu (podmínky stejné jako pro výplatu přídavků na děti nebo sirotčího důchodu]. Příspěvek se dítěti poskytuje za těchto podmínek i po dovršení zletilosti, tedy i po skončení pěstounské péče, nejdéle však do 26. roku jeho věku; v tomto případě však jen za další podmínky, že dítě žije nadále v domácnosti dosavadního pěstouna. Tím se sleduje vedle materiálního zabezpečení dítěte zachovat v jeho zájmu zázemí domova i po jeho zletilosti. Příspěvek činí 500 Kčs, a je-li dítě starší 10 let, 600 Kčs za každý kalendářní měsíc. Na výši příspěvku nebude mít vliv výše výživného, které dítěti jsou povinni platit rodiče nebo jiné povinně osoby. Soud jim však uloží, aby výživně poukazovaly národnímu výboru, který vyplácí příspěvek. Nárok dítěte na výživně přechází na stát, a to až do výše poskytnutého příspěvku. Pokud je výživné vyšší než příspěvek, ukládá se rozdíl mezi výživným a příspěvkem u národního výboru, který příspěvek vyplácí, a to až do zletilosti dítěte. Přitom soud může před dovršením zletilosti dítěte povolit v odůvodněných případech použití těchto částek ve prospěch dítěte. Těmito opatřeními se sleduje zabezpečit stálý zdroj příjmů pro výchovu a výživu dítěte; nebude také nutné, aby pěstoun sám vymáhal výživné v rozsahu, v němž přechází nárok na stát, a tím byl odváděn od výchovy dítěte. Jiná situace bude v případech, kdy je prarodiči, který je pěstounem dítěte, uloženo soudem platit na toto dítě výživné nebo kdy je dítěti vyplácen důchod z důchodového zabezpečeni. Pro tyto případy proto zákon upravuje odlišně výši příspěvku a způsob jeho výplaty. Za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi odměna ve výši 200 Kčs měsíčně za každé svěřené dítě. Tato odměna nemá charakter příjmu z výdělečné činnosti. Nebude mít proto vliv na nároky z nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, ani nebude podléhat dani. Při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, která byla k tomu účelu zřízena národními výbory a jsou jimi spravována, umožňuje předložený návrh upravit nároky z důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění a odměňování pěstounů v těchto zařízeních odchylně. Prarodiči dítěte, pokud bude ustanoven jeho pěstounem, nenáleží zákonný nárok na odměnu. Prarodič je vůči svému potomku ve zvlášť kvalifikovaném rodinném vztahu (podle zákona o rodině má i právní povinnost výživy dítěte) a nesrovnávalo by se s tímto postavením prarodiče zakládat mu v uvedeném případě zákonný nárok na odměnu. Navrhovaný zákon však pamatuje na případy sociálně odůvodněné (např. babička dítěte, svěřeného jí do pěstounské péče, je odkázána jen na sociální důchod), v nichž může orgán rozhodující o odměně tuto odměnu přiznat. Odměna za výkon pěstounské péče náleží pěstounovi až do dovršení zletilosti dítěte, tj. do skončení pěstounské péče. Po dosažení zletilosti dítěte se však dosavadnímu pěstounu zachovává nárok na odměnu po dobu, po kterou se dítěti zachová nárok na příspěvek. Vychází se z toho, že i když právně pěstounská péče skončila, faktická péče trvá (dítě se učí, studuje nebo jde o invalidní dítě). V souvislosti se svěřením dítěte do pěstounské péče je třeba upravit i další nároky pěstouna souvisící s výchovou dítěte. Mimo nároky, které jsou výslovně upraveny, tj. mimo nároky na odměnu, budou pěstounovi náležet i jiné nároky podle zvláštních předpisů. Pro tyto nároky navrhovaný zákon stanoví, že dítě v pěstounské péči se posuzuje, jako by šlo o vlastní dítě. Tato skutečnost nemá vliv jen na vlastní nároky pěstouna, ale v některých případech i na nároky jeho manžela (např. pro nárok na přídavky na děti), pokud dítě žije ve společné domácnosti také s manželem pěstouna. V oblasti důchodového zabezpečení je třeba přesně stanovit, které nároky náležejí pěstounovi. Jde o zápočet doby, po kterou pěstounka pečovala o dítě ve věku do tří let anebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče, o hodnocení výchovy dětí pro posouzení nároku pěstounky na starobní důchod, o hodnocení péče o děti při souběhu vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti a o nárok na výchovné k důchodu. V rozsahu a za podmínek uvedených v 19 návrhu bude v oblasti důchodového zabezpečení hodnocena péče o dítě svěřené soudem, i pokud byla vykonávána před počátkem účinnosti navrhovaného zákona. Pokud jde o manžela pěstouna, jde v oblasti důchodového zabezpečení jen o nárok na výchovné. Stejné nároky jako pěstounovi náleží podle předloženého návrhu i opatrovníku ( 78 zákona o rodině], jestliže o dítě osobně pečuje. Také dítě, o které bude opatrovník pečovat, má zajištěny stejné nároky jako dítě v pěstounské péči.
12 O svěření dítěte do pěstounské péče bude rozhodovat soud. To je v souladu se zásadou, že pěstounská péče je státem řízena a kontrolována. Tato zásada je také vyjádřena v povinnostech národních výborů, pokud jde o kontrolu a dohled nad výkonem pěstounské péče a poskytování všestranné pomocí pěstounovi, potřebné k splnění účelu pes tounské péče. Národní výbory též vyhledávají a evidují občany vhodné stát se pěstouny. Náklady na navrhovanou úpravu Vzhledem k tomu, že jde o nové opatření, je možné celkové náklady na ně odhadnout jen přibližně. V roce 1973 se odhaduje výše nákladů v celoročním vyjádření zhruba na 77 mil. Kčs v ČSSR (z toho 46 mil. Kčs v ČSR a 31 mil. Kčs v SSR). Podle doby počátku účinnosti zákona se tyto na klady poměrně sníží. Prostředky nutné k realizaci zákona o pěstounské péči jsou zabezpečeny ve státních rozpočtech republik v rámci prostředků určených na společenskou pomoc rodinám s dětmi. V letech 1974 a 1975 se předpokládají zhruba tyto celoroční náklady (v mil. Kčs): ČSSR 86 1974 ČSR 51 SSR 35 ČSSR 95 1975 ČSR 57 SSR Při odhadu nákladů, které si navrhovaná úprava vyžádá, se vychází z těchto úvah: v prvém období po uzákonění pěstounské péče je nutno počítat s tím, že o pěstounskou péči se mohou ucházet i občané, jimž soud již v minulých letech svěřil dítě do péče podle 45 odst. l zákona o rodině, a že o příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu budou žádat též občané, kteří byli ustanoveni opatrovníky dítěte podle 78 zákona o rodině a o dítě osobně pečují. Celkový počet dětí, svěřených do pěstounské péče, se odhaduje na 14 tisíc; se zavedením pěstounské (opatrovnické) péče je třeba počítat u většiny oboustranných sirotků, kteří nebudou z různých důvodů osvojeni; v těchto případech se příspěvek na výživu bude snižovat o 450 Kčs sirotčího důchodu měsíčně; podle zkušeností soudů byly děti v 80 % svěřovány svým příbuzným; protože poskytnutí odměny za výkon pěstounské péče prarodičům bude jen výjimečné, odhaduje se náklad spojený s odměnou za výkon pěstounské péče u cizích lidí nebo vzdálenějších příbuzných pouze ve výši 7 mil. Kčs; 38 národní výbory mají podle dosavadních zkušeností při vymáhání výživného vůči povinným osobám jen částečný úspěch; odhaduje se, že vymohou asi třetinu nákladů na poskytnuté příspěvky, tj. částku 25 mil. Kčs; z důvodu pěstounské péče bude asi třetině pěstounů (opatrovníků) náležet základní sazba daně namísto sazby zvýšené, uplatňované u bezdětných poplatníků; tato úleva činí u pruměrné mzdy 2000 Kčs měsíčně cca 150 Kčs, takže celkový náklad na ni činí zhruba 8 mil. Kčs; nepodrobení pěstounské odměny dani ze mzdy představuje zhruba částku 2 mil. Kčs; náklady na nároky z důchodového zabezpečení v souvislosti s případy, kdy výhody z důchodového zabezpečení budou poskytnuty jak matce, tak i pěstounce, budou v této pětiletce minimální; předpokládá se, že pěstounkami budou ženy převážně kolem 40 let a náklady se tedy projeví až v 6. pětiletce; v roce 1973 by náklady činily maximálně 1, 8 mil. Kčs, v roce 1974 3, 5 mil. Kčs a v roce 1975 5, 3 mil. Kčs; nové náklady na nároky z nemocenského zabezpečení nevzniknou, neboť v této oblasti jde jen o převod nároků z rodičů dítěte na pěstouny (opatrovníky); v důsledku svěření dítěte do pěstounské péče nebudou např. přídavky na dítě náležet rodičům, ale pěstounům a podpora při ošetřování člena rodiny nebude náležet matce, ale pěstounce. Předpokládá se dále, že průměrný roční přírůstek 2000 2500 děti, svěřovaných do dlouhodobé péče jiného občana, se bude zvyšovat v důsledku nové úpravy tak, že v roce 1975 bude činit cca 3000 dětí. Současně se však počítá se snížením nákladu na 1800 2000 dětí ročně, u kterých zanikne pěstounská péče v důsledku dosažení zletilosti nebo kterým zanikne nárok na příspěvek na výživu proto, že po skončení povinné školní docházky jsou pracovně činné nebo dosahují při přípravě na budoucí povolání vyššího příjmu než 620 Kčs měsíčně. Pěstounskou péčí se sleduje zabezpečit výchovu dítěte v řádného občana socialistického státu a přispět k plnějšímu rozvoji osobnosti dítěte a v tomto smyslu jde o přínos pro společnost, který nelze měřit pouze ekonomicky. Avšak i při ekonomických úvahách se jeví náklady spojené se zavedením pěstounské péče nižší, než činí náklad na jedno dítě v ústavní péči. V roce 1971 činil náklad na jedno dítě v ústavní péči v sektoru zdravotnictví v sektoru školství v sektoru sociální péče cca 20 000 25 000 Kčs, cca 30 000 Kčs a cca 20 000 Kčs.
13 Po rozvinutí instituce pěstounské péče lze očekávat, že se odčerpá určitý počet dětí z ústavů sociálního zabezpečení a bude možno řešit svízelný problém dětí, které vyžadují z hlediska tělesných nebo duševních vad umístění v ústavní výchově. Jde celkem asi o 1742 dětí, které nutně vyžadují umístění v ústavní péči, a dalších 1972 dětí, které jsou v evidenci národních výborů pro umístění. Zavedením pěstounské péče se na jedné straně posílí vliv národních výborů na úseku péče o děti, na druhé straně to však bude znamenat zvýšení pracovního zatížení pro pracovníky národních výborů na tomto úseku. Bude proto třeba zajistit na národních výborech potřebná organizační a kádrová opatření, aby navrhovaný zákon byl účinně prováděn. II. Zvláštní část K 1 Pěstounská péče je Institucí rodinného práva doplňující a prohlubující dosavadní soustavu výchovných opatření. Při rozhodování o formě vhodného výchovného opatření ukládá navrhovaný zákon sledovat zajištěni řádné výchovy dítěte především jeho osvojením. Toto ustanovení není sice podmínkou ve smyslu hmotněprávním, zdůrazňuje se jím však úkol soudů a národních výborů dále používat a rozvíjet osvojení jako nejvhodnější výchovně opatření jak z hlediska zájmů dítěte, tak i společnosti. K 2 odst. l Dětem, jejichž rodiče nežijí, byli zbaveni rodičovských práv nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, bude zpravidla ustanoven individuální opatrovník, který bude mít dítě v osobní péči. Pokud tomu tak nebude (např. opatrovnictví vykonává národní výbor nebo opatrovník ustanovený podle 78 zákona o rodině nesplňuje podmínku osobní péče o dítě podle 11 návrhu zákona], může být dítě svěřeno do pěstounské péče jiného občana. K 2 odst. 2 Dítě lze svěřit do pěstounské péče jen jednomu občanu. Touto zásadou je zvýrazněna osobní odpovědnost pěstouna za výchovu dítěte. Do společné pěstounské péče lze svěřit dítě jen manželům. Tímto ustanovením se sleduje zajištění výchovy dítěte v úplné rodině. Přitom není vyloučeno, aby bylo dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednomu z manželů. V takovém případě je však třeba s výjimkami uvedenými v tomto ustanovení souhlasu druhého manžela, pokud manželé žijí ve společné domácnosti. Tím se sleduje zajistit dítěti optimální podmínky pro řádnou výchovu. K 2 odst. 3 Aby byly zabezpečeny zájmy socialistické společnosti, bude pěstounskou péči řídit a kontrolovat stát. O pěstounské péči rozhoduje soud. Soud rozhodne zpravidla z podnětu zákonného zástupce dítěte nebo pěstouna anebo národního výboru. Soud může zahájit řízení i bez návrhu. Účastníky řízení jsou i rodiče dítěte, pokud nejsou zbaveni rodičovských práv. Pěstounská péče zaniká rozhodnutím soudu; zaniká též úmrtím dítěte nebo pěstouna a dosažením zletilosti dítěte. Pěstounská péče nemůže trvat déle než do dosažení zletilosti dítěte, neboť dosažením zletilosti končí l rodičovská práva. Bude-li dítě svěřeno do společné pěstounské péče manželům, zanikne pěstounská péče také úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem jejich manželství. V případě, že zanikne společná pěstounská péče rozvodem manželství pěstounů, rozhodne soud vždy při rozvodu manželství i o další výchově dítěte. Při zániku společné pěstounské péče úmrtím jednoho z manželů má příslušný národní výbor povinnost učinit taková opatření, aby byla až do rozhodnutí soudu zajištěna řádná výchova dítěte. Povinnost národních výborů zabezpečit v takovém případě výchovu dítěte je dána vládním nařízením č. 59/ 1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti. Naproti tomu v případech, kdy dítě bude svěřeno do pěstounské péče jen jednomu z manželů za souhlasu druhého manžela, nedojde při rozvodu jejich manželství k zániku pěstounské péče. Postup při rozvodu rodičů dítěte svěřeného do pěstounské péče vyplývá z 26 zákona o rodině. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů. Půjde zejména o případy, kdy dojde k vážným změnám v rodinných poměrech pěstouna, k jeho dlouhodobému onemocnění nebo k jiným skutečnostem, které by nepříznivě ovlivnily výchovu dítěte. Ustanovení, že pěstounská péče bude zrušena vždy, když o to pěstoun požádá, je v souladu se zájmem dítěte. Při neochotě pěstouna dále pečovat o dítě z jakýchkoliv důvodů není totiž záruky řádné výchovy dítěte. K 3 Výběr osob vhodných stát se pěstouny bude zajištěn jak účastí národního výboru při výběru pěstouna, tak zejména rozhodováním soudu o pěstounské péči. Soud při rozhodování přihlédne k morálním a občanským vlastnostem pěstouna, jeho zdravotnímu stavu, schopnosti a možnosti (i materiální) řádně o dítě pečovat; přihlédne též k tomu, zda v rodině, kde bude dítě žít, jsou dodržována základní zdravotní a hygienická pravidla. Při rozhodování o pěstounské péči bude brán zřetel také na to, zda mezi pěstounem a dítětem mu svěřovaným je přiměřený věkový rozdíl. Přitom však bude třeba dbát vždy na to, aby dítě bylo, pokud je to možné, svěřováno do výchovy osob příbuzných, aby získalo přirozené citové zázemí.
14 Půjde zejména o případy svěření dítěte do pěstoun ské péče prarodičům nebo starším sourozencům Při rozhodování o pěstounské péči si soud zpravidla vyžádá odborný posudek psychologických pracovišť, zdravotnických zařízení a jiných orgánů, které mohou soudu sdělit poznatky významné pro rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče K 4 odst. l Osobní péčí pěstouna o dítě se rozumí péče, která je zpravidla věnována dítěti v rodině. Není překážkou, jestliže pěstoun v době, kdy je zaměstnán, dává dítě do denních jeslí, mateřské školy nebo jestliže dítě navštěvuje školní družinu. Podminku osobní péče lze považovat za splněnu, jestliže např. z důvodu krátkodobé nemoci pěstouna bylo dítě dáno do týdenních jeslí nebo jiného obdobného zařízení anebo když pěstoun zajistil po tuto dobu péči o dítě jinou osobou. Musí však jít jen o mimořádnou, nepředvídanou situaci a nikoliv o pravidelné svěřování dětí těmto zařízením. Při ústavní výchově by podmínka osobní péče nebyla splněna. Obdobně jako je tomu při osvojení ( 63 odst. l a 33 odst. 2 zákona o rodině), je i manžel pěstouna, který s ním žije ve společné domácnosti, povinen pomáhat při výchově dítěte. Tím se výchova dítěte v pěstounské péči přiblíží výchově v rodinném prostředí a zabezpečí se i zájem druhého manžela o výchovu dítěte. Návrh zákona nevymezuje počet dětí, které mohou být svěřeny do pěstounské péče jednomu občanu (manželům). Národní výbory a soudy budou však vždy sledovat, aby při svěření více dětí jednomu pěstounu (manželům] nebyl ohrožen hlavní cíl pěstounské péče, totiž zabezpečení řádné individuální výchovy všech dětí; tyto orgány budou také sledovat, aby byly vyloučeny při pěstounské péči jiné motivy než výchovné. K 4 odst. 2 Pěstoun má při výchově dítěte práva a povinnosti rodičů, bude však dítě zastupovat a spravovat jeho věci namísto rodičů, jen půjde-li o běžné věci Toto oprávnění pěstouna je výlučné. V ostatních, tj. nikoliv běžných věcech dítěte, budou dítě zastupovat a spravovat jeho věci rodiče, popřípadě opatrovník. Půjde zejména o rozhodování o volbě povolání, pokud dítě není již oprávněno zvolit si své povolání samo, o další vzdělání dítěte, o rozhodování o majetku dítěte apod. Při rozhodování o majetku dítěte je ochrana zájmu dítěte zajištěna tím, že rozhodnutí zákonného zástupce ve věci správy majetku v podstatných věcech musí být po dle 28 občanského zákoníku schváleno soudem Předložený návrh umožňuje pěstounu domáhat se rozhodnutí soudu i proti jiným rozhodnutím zákonného zástupce dítěte (např při rozhodování o povolání dítěte). Mezi rodiči dítěte a pěstounem nevznikne svěřením dítěte do pěstounské péče právní vztah. Nevylučuje se omezení, popřípadě zákaz styků rodičů s dítětem svěřeným do pěstounské péče, působí-li rodiče na dítě při styku s ním nevhodně, narušuje-li jeho mravní vývoj apod. ( 44 zákona o rodině) K 5 Po skončení povinné školní docházky náleží příspěvek jen za podmínek uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 3. Příspěvek se nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý příjem vyšší než 620 Kčs měsíčně Rozsah vlastního hrubého příjmu dítěte bude upraven v prováděcích předpisech k zákonu ( 22 odst. 2); předpokládá se, že úprava bude v podstatě shodná s vymezením rozsahu vlastního hrubého příjmu dítěte pro účely nemocenského pojištění (vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/ 1968 Sb. ). Pro tyto účely se vlastním hrubým příjmem dítěte rozumí mzda, odměna, náhrada mzdy a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují dávky nebo příjmy, které slouží k zabezpečení výživy dítěte (např. stipendium, výživné, sirotčí důchod), nebo příjmy, které jsou příležitostné (např. výdělek studenta za práci v době prázdnin). Hranice 620 Kčs měsíčně je shodná s úpravou přijatou v roce 1971 vyhláškou federálního ministerstva financí č. 110/1971 Sb, kterou se stanovila hranice vlastního příjmu rozhodná pro uznávání osob za vyživované pro účely placení některých daní obyvatelstvem. Příspěvek nebude náležet, jestliže dítě nastoupí do zaměstnání; výše příjmu je zde nerozhodná Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte posuzují, obdobně jako při poskytování přídavků na děti a výchovného, orgány sociálního zabezpečení. Společnou domácností (odstavec 3] se rozumí společná domácnost ve smyslu ustanovení 115 občanského zákoníku. Domácnost tedy tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují na klady na své potřeby. Podmínka společné domácnosti je splněna i tehdy, jestliže dítě má síce trvalé bydliště u pěstouna, ale z důvodů učebního poměru, studia apod. žije dočasně mimo jeho domácnost Hranice příjmu 620 Kčs měsíčně uvedená v odstavci 5 není pro případ upravený v odstavci 6 absolutní; uzavře-li dítě sňatek, je třeba při rozhodování o další výplatě příspěvku přihlédnout k celkové sociální situaci nově založené rodiny. K 6 Výše příspěvku na výživu je stanovena zásadně pro všechny děti ve stejné výši bez ohledu na
15 to, zda a v jaké výši náleží dítěti výživné. Výše příspěvku je odstupňována jen podle věku dítěte (věková hranice 10 let je ve shodě s věkovou hra nicí stanovenou pro poskytování příspěvku na výživu podle vládního nařízení č. 59/1964 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 99/1971 Sb. ). Stejná výše příspěvku má zásadně zajistit rovné sociální postavení všech dětí v pěstounské péči. Vzhledem k svému účelu bude příspěvek poskytován v plné výši i v případech, kdy podmínky nároku budou splněny jen po část měsíce. Příspěvek se poskytuje v plné výši, i když dítě je delší dobu z důvodu léčení ve zdravotnickém zařízení. K 7 odst. l Vzhledem k tomu, že materiální zabezpečení výchovy dětí bude zajištěno příspěvkem, který bude poskytovat národní výbor, uloží soud rodičům, popřípadě jiným povinným občanům, aby výživné na dítě, které je v pěstounské péči, poukazovali okresnímu národnímu výboru, který příspěvek vyplácí. Tento národní výbor je také příslušný k vymáhání výživného ve výši poskytnutého příspěvku na povinných osobách (vládní nařízení č. 59/1964 Sb., ve zněni nařízení vlády ČSSR č. 99/1971 Sb. ). K 8 odst. 3 Podle tohoto ustanovení je osvobozena odměna za výkon pěstounské péče od jakéhokoliv zdanění. Nepodléhá tedy dani ze mzdy, dani z příjmu obyvatelstva ani jinému zdanění a není započítatelná do příjmů rozhodných pro vyměření nemocenského, dávek sociálního zabezpečení apod. K odchylné úpravě může dojít jen v případech uvedených v 22. K 9 Odměna náleží v plné výši i v té době, kdy pěstoun dočasně osobně nepečuje o dítě z důvodu nemoci nebo léčení ve zdravotnickém zařízení anebo z jiných vážných důvodů. K 10 V odstavci l se stanoví, že pro nároky podle předpisů tam uvedených se dítě v pěstounské péči posuzuje jako vlastní dítě. Sleduje se tím posílení nově zaváděné instituce pěstounské péče. Pokud pak jde o vlastní nároky podle uvedených předpisů, je třeba vždy zkoumat, zda jsou podle nich splněny podmínky potřebné pro jejich přiznání a zda zakládají z důvodu péče o svěřené dítě nároky jen pro pěstouna, nebo též pro manžela pěstouna. Tak např. podle zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění č. 88/1968 Sb. se pro nárok na přídavky na děti považuje za nezaopatřené dítě vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela. Bylo-li tudíž dítě svěřeno do pěstounské péče manželce, posuzuje se takové dítě jako její vlastní dítě, a pokud není sama ze své činnosti nemocensky pojištěna, vzniká nárok na přídavky na děti manželu pěstounky z jeho vlastního pojištění. V oblasti důchodového zabezpečení náleží nároky z tohoto zabezpečení z důvodu výkonu pěstounské péče jen v rozsahu uvedeném v odstavci 2. Pří hodnocení péče o dítě pro nároky na dávky z důchodového zabezpečení [ 7 odst. l písm. d) a 11 odst. 3 a 4 zákona o sociálním zabezpečení, 16 odst. l a 2 vyhlášky č. 102/1964 Sb. a obdobná ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků] není vyloučeno, aby tato péče byla zhodnocena jak pro nároky matky dítěte, tak pro nároky pěstounky. Půjde však o případy zcela výjimečné (např. matka pečovala o dítě, nemohla však z důvodu vážné nemoci dokončit výchovu dítěte; bylo-li toto dítě svěřeno do pěstounské péče jiné ženě, která o dítě osobně pečovala do jeho zletilosti, bude péče o toto dítě hodnocena pro nárok na starobní důchod matce dítěte i pěstounce). Protože dítěti v pěstounské péči nenáleží po pěstounovi nebo jeho manželu nárok na sirotčí důchod, nebude pěstounce, poživatelce vdovského důchodu, hodnocena doba péče o toto dítě pro další trvání nároku na vdovský důchod. Nároky v oblasti důchodového zabezpečení budou náležet vždy jen pěstounce s výjimkou nároku na výchovné na svěřené dítě, které může být přiznáno i manželu pěstounky. Pokud jde o nároky vyplývající z předpisů pracovněprávních, půjde např. o nárok pěstounky na mateřskou dovolenou a další mateřskou dovolenou podle 160 zákoníku práce, o nárok na dovolenou bez splnění podmínky čekací doby a odpracování 75 dnů podle 100 odst. 2 písm. c) tohoto zákoníku a další nároky sledující zvýhodnění pracujících žen z důvodu péče o dítě, popřípadě o zákazy pro organizace, jimiž se sleduje ochrana těchto žen (např. zákaz daný ustanovením 90 odst. 2 zákoníku práce zaměstnávat matky dětí do jednoho roku věku prací přesčas a prací v noci). V oblasti předpisů o hospodaření s byty a ustanovení občanského zákoníku o užívání bytu sleduje se předloženým návrhem zajistit dítěti svěřenému do pěstounské péče stejné postavení, jako je tomu u vlastního dítěte, pokud jde o otázku nadměrnosti bytu a užívacího práva k bytu, nikoliv však pokud jde o výhody podle 40 zákona o hospodaření s byty. Podle tohoto ustanovení zruší místní národní výbor na návrh vlastníka rodinného domku právo užívat byt v tomto domku, jestliže vlastník tento byt potřebuje pro sebe nebo své ženaté (vdané) dítě a jsou splněny další podmínky uvedené v tomto ustanovení. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně značný zásah do práv třetí osoby, nebylo by vhodné rozšiřovat okruh osob, v jejichž důležitém zájmu zákon o hospodaření s byty tento zásah připouští.
16 K 11 V 78 a v dalších ustanoveních zákona o rodině není obsažena povinnost opatrovníka osobně pečovat o dítě svěřené mu do opatrovnictví. Podle předloženého návrhu zákona náleží nároky podle ustanovení 5 až 10 dítěti a opatrovníku, jestliže opatrovník o dítě osobně pečuje. Bude proto třeba, aby soud napříště při vymezeni práv a povinností opatrovníka podle 84 zákona o rodině vždy výslovně rozhodl, zda v rozsahu těchto práv a povinností je též povinnost osobní péče o dítě. K 12 a 22 Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní výchovy v rodině. Vycházejíc z této stěžejní zásady připouští ustanovení 12 možnost svěřovat děti do pěstounské péče občanům, kteří vykonávají tuto péči ve zvláštních zařízeních, pokud jsou k tomu účelu zřízena a spravována národními výbory. Ustanovení tohoto zákona se tu použijí v celém rozsahu, pokud předpisy vydané podle 22 nestanoví jinak. Péče o děti bude totiž výhradnou činností těchto pěstounů. Ustanovení 22 umožňuje proto upravit odchylně od ustanovení 10 jejich nároky z nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení a odchylkou od ustanovení 8 a 9 a 16 odst. 3 i jejich odměňování. K 16 O příspěvku a o odměně rozhoduje na žádost oprávněné osoby ( 17) okresní národní výbor. Příspěvek pro děti v pěstounské péči je státní dávkou určenou k výživě dítěte v pěstounské péči. Příspěvek je tedy nárokem dítěte. Proto je třeba po zletilosti jej vyplácet dítěti. K 18 Úprava práv a povinností národních výborů při zabezpečování a kontrole pěstounské péče sleduje posílit vliv národních výborů na úseku péče o děti. Národní výbory vyhledávají a evidují osoby vhodné stát se pěstouny a výběrem pěstounů mohou příznivě ovlivnit úroveň pěstounské péče. K tomu přispívá i kontrola prováděná národními výbory, zda pěstounskou péčí jsou zajištěny všechny podmínky pro zdravý tělesný i duševní vývoj dítěte, zda dítěti je zajištěna náležitá výchova, 16 kařská péče apod. K 19 V rozsahu a za podmínek uvedených v tomto ustanovení se bude hodnotit pěstounce (opatrovnici) pro nároky z důchodového zabezpečen! těž doba předchozí péče o dítě svěřené jí soudem, a 10 i za dobu před počátkem účinností navrhovaného zákona, ovšem jen pro nároky vzniklé nejdříve dnem počátku jeho účinnosti. Tato úprava je v souladu s principy důchodového zabezpečení při jeho změnách. Navrhovaná úprava má povahu jednotných zásad sociální politiky; její vydání patří proto podle čl. 22 a čl. 37 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, do působnosti Československé socialistické republiky. V Praze dne 19. prosince 1972 Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r. Ministr práce a sociálních věcí ČSSR: Štanceľ v. r. StT l 36672-73