Informace o změnách v nemocenském pojištění v roce 2012

Informace o změnách v nemocenském pojištění v roce 2012 V roce 2012 dochází k podstatným změnám nemocenského pojištění přijetím čtyř novel zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZNP ). Dne 1.1.2012 nabyde účinnosti - zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění a některé další zákony včetně zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen zákon o vojácích z povolání ). Jedná se o tzv. technickou novelu zákona, která byla přijata na základě vyhodnocení praktických poznatků z dosavadní aplikace zákona; - zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, včetně zákona o nemocenském pojištění, a kterým se nově upravují zejména podmínky účasti osob činných na základě dohody o provedení práce; - zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, a kterým se v ZNP hlavně zachovává pro roky 2012 a 2013 poskytování nemocenského od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a trvale se ponechává právní úprava denní výše nemocenského na 60 % denního vyměřovacího základu. Dne 1.4.2012 nabude účinnosti - zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických službách, zejména v zákoně o vojácích z povolání upravuje poskytování zdravotnických služeb vojákům v zdravotnických zařízeních vojenského poskytovatele a v zákoně č. 187/2006 Sb. mění terminologii a definuje 54 odst. 1 ošetřujícího lékaře vojáků z povolání jako resortního poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o vojácích z povolání. Znění těchto změn odlišeno v informaci uvedením jiné účinnosti. Výše uvedené novely zákona, zejména technická novela zákona, přináší řadu dílčích a zpřesňujících úprav, které mají zejména zamezit výkladovým nejasnostem a obsahují některé věcné změny, a to pro orgán nemocenského pojištění (odbor platové politiky a sociálního zabezpečení sekce personální Ministerstva obrany provádějící nemocenské pojištění pro vojáky z povolání), zaměstnavatele (vedoucí a velitelé, ředitelé a náčelníci vojenských útvarů a zařízení a organizačních celků Ministerstva obrany), pro finanční orgány (vojenských útvarů a zařízení a organizačních celků Ministerstva obrany a regionální finanční odbory, zajišťující výplatu dávek nemocenského pojištění), pro pojištěnce (občanské zaměstnance i vojáky z povolání) i pro ošetřující lékaře. V textu jsou užívány následující zkratky - DPN dočasná pracovní neschopnost (u vojáků dočasná neschopnost ke službě pro nemoc či úraz) - DVZ denní vyměřovací základ - OSSZ okresní správa sociálního pojištění - PPM peněžitá pomoc v mateřství - ZNP zákon o nemocenském pojištění - ZP zákoník práce. Přehled základních změn: Rozšíření okruhu osob účastných na nemocenském pojištění - 5 Nově jsou nemocensky pojištěny další osoby, např. jednatelé a společníci s.r.o. (dosud jen důchodové pojištěni), prokuristé a likvidátoři, členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni a členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost odměňováni a zdaňováni podle 6 zákona o daních z příjmu. Sjednocuje se tak 1

okruh osob pojištěných nemocensky i důchodově. Je-li společník s.r.o. současně jednatelem též společnosti, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Změna v podmínkách účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění - 6 Zrušen předpoklad automatického splnění podmínky dosažení rozhodného příjmu 2000 Kč měsíčně u vybraných skupin pojištěnců včetně vojáků z povolání. Nově musí služební útvary sledovat, zda vojáci splňují podmínku sjednaného rozhodného příjmu, od 1.1.2012 částku 2.500 Kč ( 6 odst. 3); Částka rozhodného příjmu zvýšena od 1.1.2012 z částky 2000 Kč na částku 2500 Kč; Od roku 2012 se výše rozhodného příjmu bude vyhlašovat pouze sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů; dosud nařízením vlády ( 6 odst. 5); Nově budou účastni na nemocenském pojištění i zaměstnanci, kteří u stejného zaměstnavatele vykonávají opakovaně krátkodobé zaměstnání kratší 14 kalendářních dnů, pokud v nich dosáhne v úhrnu za celý měsíc rozhodného příjmu. Tím se bude předcházet snaze některých zaměstnavatelů neplatit pojistné při uzavírání opakovaných krátkodobých zaměstnání ( 6 odst. 3); Změny podmínek nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance ( 6 odst. 6). Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce - 7a a další Na základě novely zákoníku práce, kterou se novelizuje i zákon o nemocenském pojištění, se mění podmínky účasti osob činných na základě dohod o provedení práce na nemocenském pojištění, kteří dosud nepodléhali placení zdravotního a sociálního pojištění. Nově vznikne zaměstnanci, který bude vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce, účast na nemocenském pojištění v případě, že mu bude v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč. Tyto dohody budou tedy podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pojištění vzniká dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Pokud bude zaměstnanec u téhož zaměstnavatele pracovat na základě více dohod o provedení práce, bude zaměstnanec též účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci částku vyšší 10.000 Kč. Zaměstnavatel bude podávat přihlášku k pojištění, resp. oznámení o nástupu do zaměstnání obdobně jako u zaměstnání malého rozsahu zpětně, tedy do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na pojištění ( 94 odst. 1). Dohoda o provedení práce bude muset být sjednána písemně, musí v ní být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, rozsah práce a zpravidla i doba, v niž má být pracovní úkol proveden. Nově bude muset být vyznačena i doba, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá. Rozsah práce na tuto dohodu se zvyšuje ze 150 hodin na 300 hodin ročně. Podle přechodných ustanovení, jestliže byla činnost zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce vykonávána ke dni 31.12.2011 a je nadále vykonávána po tomto dni, považuje se 1.1.2012 za den nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání a pro účely stanovení rozhodného období se považuje l.1.2012 za den vzniku nemocenského pojištění. To však neznamená automatické pojištění všech těchto osob, neboť zaměstnanec je účasten pojištění jen v těch měsících, ve kterém má zúčtovaný příjem alespoň 10.001 Kč. POZOR Pro účast osob činných na základě dohody o provedení práce není rozhodující sjednaný rozhodný příjem 2500 Kč jako u dohody o pracovní činnosti, ale fakticky zúčtovaný započitatelný příjem ve výši 10.001 Kč a více v daném měsíci. Zrušení institutu přerušení pojistného - 10 a další Z důvodu zjednodušení právní úpravy zrušen institut přerušení jako nadbytečný ( 10 odst. 9). Zaměstnanec bude tedy pojištěn po celou dobu trvání zaměstnání či služebního poměru. Dosud bylo přerušeno pojištění po dobu rodičovské dovolené a po dobu nenárokového neplaceného služebního 2

volna. I nadále platí, že podle 28 odst. 5 ZNP nemocenské nenáleží po dobu neplaceného služebního volna, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po nástupu na takové volno. Zrušena povinnost evidence doby přerušení pojištění podle 122 odst. 3 písm. h) v registru pojištěnců. Zrušení nároku na dávky nemocenského pojištění pouze z druhého zaměstnání na místo - 14 odst. 3 Dosud náležely při dalším zaměstnání konaném po dobu prvního zaměstnání dávky pouze z tohoto dalšího zaměstnání, pokud ke vzniku sociální události došlo během tohoto dalšího zaměstnání, což mělo nepříznivý dopad zejména na ženy, které si během péče o dítě přivydělávaly na zkrácený úvazek u stejného či jiného zaměstnavatele a peněžitá pomoc z mateřství jim náležela jen z nižšího příjmu. Pokud bude tedy vykonávat pojištěnec více zaměstnání, platí příslušná ustanovení zákona. Posuzují se samostatně podmínky účasti na nemocenském pojištění podle 8 a podmínky nároku na dávku podle 14 odst. 2. Jde-li o tutéž dávku, náleží s výjimkou vyrovnávacího přídavku v mateřství a v těhotenství dávka jen jednou, ale vypočítává se z úhrnného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ ). Pokud je nárok na různé dávky u téhož zaměstnavatele, řídí se souběh dávek ustanovením 48 zákona. Vyplácení dávek nemocenského pojištění vojákům i při současném pobírání přídavku na bydlení - 16 písm. b) Od 1.1.2012 bude přídavek na bydlení poskytovaný podle 64 odst. 4 zákona o vojácích považován za započitatelný příjem pro účely nemocenského pojištění. Proto byla doplněna výjimka ze zásady, že pojištěnec nemá nárok na výplatu dávek v případě, že mu náleží podle zvláštních předpisů současně započitatelný příjem. Vojákovi bude tedy náležet jak přídavek na bydlení, tak i dávka nemocenského pojištění. Změny ve výpočtu dávek nemocenského pojištění - 18 a 19 Změna určení rozhodného období v případě, že sociální událost vznikne v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance. Dosud je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce bez ohledu na dřívější datum ukončení zaměstnání. S cílem odstranit rozmělnění výdělku bude rozhodné období trvat maximálně do data skončení zaměstnání ( 18 odst. 5); Změna podmínek pro použití jiného než běžného rozhodného období. Rozhodným obdobím bude první předchozí kalendářní rok, němž byl dosažen započitatelný příjem a v němž je alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, nově i tehdy není li v běžném rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Dosud - v rozhodném období pouze vyloučené dny ( 18 odst. 6); Změna vymezení pojmu vyloučené dny. Za tyto dny se budou nově považovat i kalendářní dny pracovního či služebního volna, na které nemá pojištěnec nárok. Vyloučenými dny budou tedy veškeré kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat. Dochází k obnovení právní úpravy platné do 31.12.2008. Tyto dny se budou tedy odečítat při výpočtu DVZ a ovlivní tak pozitivně výpočet dávek nemocenského pojištěno, zejména u žen, které čerpaly nenárokové neplacené volno ( 18 odst. 7); Změna stanovení rozhodného období při přiznání invalidity, kdy se za vznik pojištění již nebude považovat den, v němž byla invalidita přiznána ( 19 odst. 1 písm. c); Změna výpočtu DVZ ve stanovení pravděpodobného výdělku při zkráceném rozhodném období podle 18 odst. 4 a 5. Nemá-li zaměstnanec ve zkráceném rozhodném období vyměřovací základ nebo nemá v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dní (dříve 5 dní), považuje se za DVZ 1/30 započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost (dosud ze započitatelného 3

pravděpodobného příjmu, kterého by dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost) ( 19 odst. 6); Změna výpočtu DVZ ve stanovení pravděpodobného výdělku při základním rozhodném období podle 18 odst. 6. Nelze-li určit první kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 započitatelnými dny, považuje se za denní vyměřovací základ 1/30 započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost (dosud ze započitatelného pravděpodobného příjmu, kterého by dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost) ( 19 odst. 7); Nové ustanovení o fiktivním příjmu. Nemůže-li orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy za jednotlivé měsíce od zaměstnavatelů či jiných zdrojů, považuje se za vyměřovací základ částka minimální měsíční mzdy. Neplatí u zaměstnavatele malého rozsahu ( 19 odst. 13). Nové redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění vyhlášené sdělením MPSV pro rok 2012-22 I. redukční hranice 838 Kč (dříve 825 Kč) II. redukční hranice l.257 Kč (dříve 1237 Kč) III. redukční hranice 2.514 Kč ( dříve 2474 Kč) Nové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy podle 192 zákoníku práce I. redukční hranice 146,65 Kč (dříve 144,38 Kč) II. redukční hranice 219,98 Kč (dříve 216,48 Kč) III. redukční hranice 439,95 Kč (dříve 432,95Kč) Výše dávek nemocenského pojištění se v roce 2012 nezměnila 29 výše nemocenského za kalendářní den činí 60% redukovaného DVZ bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro období od 1.1.2012 do 31.12.2013 se nemocenské poskytuje i nadále od 22. kalendářního dne nemoci a předtím zaměstnavatel poskytuje občanskému zaměstnanci redukovanou náhradu mzdy podle 192 zákoníku práce. Vojákům náleží po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě náhrada ve výši platu podle 68 odst. 3 zákona o vojácích z povolání a nemocenské se poskytuje až po uplynutí této doby (výjimky u služebního úrazu). Náhrada mzdy či náhrada ve výši platu nenáleží po dobu karenční doby. 37 výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného DVZ. 41 výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % redukovaného DVZ (vojákům nenáleží jako dávka nemocenského pojištění, poskytována náhrada platu podle zvláštního zákona). Změna podpůrčí doby u nemocenského při přiznání invalidity - 28 odst. 7 Navazuje na nový způsob ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle novelizovaného 59 odst. 2 ZNP v případě přiznání invalidity, a to 30. dnem následujícím po dni rozhodnutí okresní správy nemocenského pojištění o invaliditě. Ošetřující lékař má povinnost ukončit neschopnost na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ale pokud tak neučiní, končí výplata nemocenského ukončením dočasné pracovní neschopnosti (podpůrčí doba) ve výše uvedené lhůtě ze zákona. Změna v podmínkách nároku otce na PPM - 32 a 36 Pokud matka dítěte nemůže o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, má otec nárok na PPM nejen v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti pojištěné matky, ale i v případě vystavení potvrzení lékaře podle 67 písm. d) pro nepojištěnou matku, tj. bez vystavení rozhodnutí o DPN ( 32 odst. 1 písm. d/); Zpřísňují se podmínky nároku na PPM otci na základě dohody, kterou nově musí uzavřít na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (dosud stačilo na dobu jen jednoho dne). ( 32 odst. 1 písm. e/). Den vzniku této péče nesmí předcházet dni ověření podpisu 4

na dohodě ( 32 odst. 7). PPM nenáleží na základě dohody, pokud doba splnění nároku na výplatu PPM nečiní alespoň 7 dní po sobě jdoucích, tj. nelze uzavřít dohodu sice na 7 dní, ale z toho bude 5 dní otec v práci a PPM pak nenáleží z důvodu pobírání příjmu. Cílem je zabránit účelově uzavíraným dohodám ( 36 odst. 3). Změna v podmínkách nároku matky na PPM - 32 a přerušení výplaty PPM - 33 Změna při započtení doby studia na vysokých či středních školách budoucích matek do čekací doby. Zrušena podmínka, že počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu musí připadnout do období 270 dnů od dne úspěšného ukončení studia. Nově se započítává doba úspěšně ukončeného studia v období 2 let před nástupem na PPM bez této podmínky ( 32 odst. 4 písm. a/); U předčasných porodů lze splnit podmínku doby účasti i k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, tj. nejen ke dni předčasného porodu - nástupu na PPM ( 32 odst. 9); Upřesňující výklad přerušení výplaty PPM. Nedochází k přerušení výplaty PPM u žen nepečujících o své dítě v případech uvedených v 36 odst. 1 písm. d) a e) v případě, že jim náleží minimální doba podpůrčí doby podle 35 odst.1, tj. po dobu 14 týdnů ( 36 odst. 3). Souběh nároku na ošetřovné a na náhradu mzdy - 39 odst. 6 Při souběhu nemoci a ošetřování člena rodiny během prvních 21 dnů nemoci má přednost výplata náhrady mzdy (platu) podle 192 ZP a ošetřovné nenáleží (netýká se vojáků, kteří nemají nárok na ošetřovné). Dohoda o srážkách z dávek nemocenského pojištění - 50 Nově může služební útvar uzavírat dohody o srážkách z dávek jím vyplácených bez omezení, avšak OSSZ může provádět srážky z dávek nemocenského pojištění pouze na přeplatek na dávce a regresní náhradu, nově též k uspokojení pohledávky výživného. Změna pojmu ošetřujícího lékaře - 54 odst. 1 účinnost od 1.4.2012 Zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, došlo ke změně vymezení pojmu ošetřující lékař. Nově se ošetřujícím lékařem pro účely zákona o nemocenském pojištění rozumí poskytovatel zdravotních služeb (dříve zdravotnické zařízení), který svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou, lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby, lékařské pohotovostní služby a poskytovatele pracovnělékařských služeb při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud získal oprávnění k poskytování zdravotnických služeb. Nově je též definován ošetřující lékař pro účely nemocenského pojištění vojáků z povolání, kterým je rozumí resortní poskytovatel zdravotních služeb podle zvláštního předpisu s odvoláním na zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dříve odkaz na 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Zákon o vojácích z povolání, který je novelizován stejným zákonem č. 375/2011 Sb. s účinností od 1.4.2012, v ustanovení 94 odst. 2 upravuje poskytování zdravotních služeb vojákům zpravidla ve zdravotnických zařízeních zřízených ministerstvem obrany ( dále jen zdravotnická zařízení vojenského poskytovatele ), a nejsou-li zřízena ve zdravotnických zařízení jiných poskytovatelů zdravotnických služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb je vojenský poskytovatel a není-li zřízen, jiný poskytovatel zdravotních služeb, se kterým Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o zajišťování zdravotních služeb. Ambulantní nebo lůžkovou zdravotní péči poskytuje poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl zdravotní služby dle výše uvedeného. Volit lze jen ze zdravotnických zařízení výše uvedených s výjimkou případů poskytnutí neodkladné péče a volbu poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie -porodnictví. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, 5

účinný dnem 1.4.2012 upravuje v 5 odst. 1 písm. a) pojem neodkladné péče a v 29 odst. 2 písm. g) stanoví, že možnost volby zdravotnického zařízení se nevztahuje na vojáky z povolání za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání. Pokračující dočasná pracovní neschopnost - 55 odst. 4 Upřesnění, že o pokračující neschopnost jde pouze tehdy, pokud bezprostředně navazující dočasná pracovní neschopnost byla uznána v rámci stejné pojištěné činnosti (zaměstnání). Změny v úpravě vycházek - 56 odst. 6 Dochází k podstatné změně právní úpravy vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti, které se týkají jak vojáků z povolání, tak občanských zaměstnanců. Zavádí dva druhy vycházek: a) Vycházky s pevně stanovenou dobou. Ošetřující lékař může povolit vycházky pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim, a to nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně v době od 7 hodin do 19 hodin. Nově je tedy obecně stanoven právní rámec vycházek. b) Vycházky podle volby pojištěnce, kdy si může sám pojištěnec volit dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu v rámci základní doby od 7 hodin do 19 hodin. Tyto vycházky může povolit výjimečně ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek. Za předpokladu splnění výše uvedených podmínek podává ošetřující lékař žádost příslušnému orgánu nemocenského pojištění (u vojáků z povolání odesílá ošetřující lékař žádost na příslušném tiskopisu MO- 7542, oddělení nemocenského pojištění), který se k žádosti písemně vyjádří. V případě souhlasu orgánu nemocenského pojištění rozhodne následně ošetřující lékař o povolení vycházek podle volby pojištěnce. Takto povolit vycházky lze nejvýše na dobu 3 měsíců, a to i opakovaně. Vznik dočasné pracovní neschopnosti- 57 Pokud bude pojištěnec, který byl uznán OSSZ invalidním, bezprostředně po dni ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle 59 odst. 2 nadále dočasně práce neschopný z jiného důvodu, než pro který byl uznán invalidním v 1. nebo 2. stupni, rozhodne ošetřující lékař o vzniku další dočasné pracovní neschopnosti a vystaví nové rozhodnutí o DPN, přičemž se tato navazující dočasná pracovní neschopnost považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti. Lékař může vystavit nové rozhodnutí o pokračující DPN i zpětně a podle 59 odst. 3 nově nepotřebuje v tomto případě předchozí souhlas orgánu nemocenského pojištění ( 57/1/g a 57/6). Ukončování dočasné pracovní neschopnosti - 59 Upřesnění podmínek ukončení DPN ošetřujícím lékařem, který by měl ukončit dočasnou pracovní neschopnost dnem, kdy tuto skutečnost zjistil nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření. V případě chybného vystavení rozhodnutí o ukončení DPN lékařem v rozporu s předchozí větou je nově zavedena stejná fikce počítání doby neschopnosti jako u vzniku neschopnosti, tj. pokud lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem následujícím po vyšetření, má se za to, že DPN skončila tímto třetím kalendářním dnem. Pozor, i nadále nelze ukončit dočasnou pracovní neschopnost zpětně ( 59 odst. 1 písm. a); Zjednodušení postupu ošetřujících lékařů při ukončování dočasné pracovní neschopnosti v případě, kdy vyšetřením zjistí, že po uplynutí 180 dnů DPN je zdravotní stav stabilizovaný a pojištěnec nebude zřejmě moci vykonávat dosavadní činnost, a to 30. dnem od vyšetření. S tím je spojena povinnost lékaře informovat podle 61 písm. v) zaměstnavatele o těchto skutečnostech. Tento způsob ukončení dočasné pracovní neschopnosti neplatí u vojáků z povolání ( 59 odst. 1 písm. b); 6

Lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pojištěnky, která má nárok na PPM z jakékoliv (nově upraveno) pojištěné činnosti, k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud nepobírala PPM dříve (pokud pojištěnka nemá nárok na PPM, může být uznána dočasně práce neschopná podle 57 odst. 1 písm. f) od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu a DPN ji trvá dále do uplynutí 6. týdne po porodu, pokud není dočasně práce neschopná z jiných důvodů) ( 59 odst, 1 písm. f); Změna podmínek ukončování DPN z důvodu uznání invalidity. Zrušen 59 odst. 1 písm. k) o ukončování dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity a celá právní úprava tohoto institutu je nyní obsažena v odstavci 2. Nově bude dočasná pracovní neschopnost ukončena ze zákona splněním stanovených podmínek, nikoliv rozhodnutím ošetřujícího lékaře, který jen administrativně vyznačí ukončení na rozhodnutí o DPN. Ze zákona dočasná pracovní neschopnost končí 30. dnem ode následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem OSSZ uznán invalidním, a to i případě pokud ošetřující lékař nevystaví rozhodnutí o ukončení DPN ( 59 odst. 2). Změna postupu při přezkoumání lékařského posudku - 59 a další, účinnost od 1.4.2012 V ustanovení 59 odst. 3 o ukončení dočasné pracovní neschopnosti se mění poznámka pod čarou č. 38, která dříve odkazovala na ustanovení 77 a 77a zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, upravující postup při přezkoumání lékařského posudku, Jelikož bude zákon o péči o zdraví lidu zrušen s účinností od 1.4.2012 zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, nahrazuje zákon č. 375/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických službách v ustanoveních 56 odst. 4, 57 odst. 4, 59 odst. 3, 68 odst. 5 a 73 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění slova předpis 38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče slovy předpis 38) o poskytování zdravotních služeb a odkaz v poznámce nově zní 38) zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Současně s přijetím zákona o zdravotních službách byl přijat se stejnou účinností zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který v ustanovení 49 upravuje mj. i vystavování lékařských posudků a posudkovou péči i při posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění včetně postupu při přezkoumání lékařského posudku. Změna povinností ošetřujícího lékaře (dále jen lékaře ) - 61 Lékař má nově možnost zvolit si formu vedení evidence dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce (dosud evidenční deník ) a povinný údaj o hodině ošetření je nyní vypuštěn. Podle odůvodnění novely si tento údaj může vyžádat lékař orgánu nemocenského pojištění ve zdravotní dokumentaci lékaře. Dále musí lékař nově uvést ve zdravotnické dokumentaci i název zdravotnického zařízení, do jehož péče byl pojištěnec předán či převzat, a to včetně uvedení odbornosti a adresy pracoviště ( 61 písm. b); V návaznosti na nový režim vycházek podle volby pojištěnce si lékař nově musí vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu nemocenského pojištění s těmito vycházkami. ( 61 písm g); Lékař zhodnotí po 180 dnech trvání DPN, zda je zdravotní stav stabilizovaný, nově v součinnosti s lékařem orgánu nemocenského pojištění ( 61 písm. h); Lékař je povinen nejméně jednou měsíčně pro účely výplaty dávek či poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny vystavit potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tj. i v případě, že DPN vznikla v posledním dni měsíce), týká se i vojáků z povolání. Podle důvodové zprávy k novele je vystavení dalšího potvrzení vojákům z povolání o trvání DPN vždy k 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku (věta druhá 61 písm. j) nadbytečné, neboť jim náleží náhrada ve výši platu minimálně po dobu prvního měsíce dočasné pracovní neschopnosti; u vojáků z povolání tedy postačí vystavení potvrzení o trvání DPN jednou měsíčně ( 61 písm. j) věta první); Prodloužení termínu kontroly u svého lékaře po propuštění pacienta z ústavní (lázeňské) péče z 5 na 7 kalendářních dní ( 61 písm. k); 7

Zrušení povinnosti lékaře informovat písemně o vzniku dočasné pracovní neschopnosti registrujícího lékaře do 7 kalendářních dnů u občanských zaměstnanců. POZOR, u vojáků z povolání tato povinnost trvá i nadále a registrující lékař musí být vždy informován o vzniku DPN vojáka z povolání. Trvá i nadále povinnost ošetřujícího lékaře informovat do 7 dnů registrujícího lékaře o ukončení DPN (občanského zaměstnance i vojáka z povolání), nově též o délce trvání dočasné pracovní neschopnosti a diagnóze ( 61 písm. l); Rozhodnutí o ukončení DPN z důvodu uznání invalidity podle 59 odst. 2 nemusí lékař provést v den, ve kterém zjistil, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti ( 61 písm. m); Lékař nebude povinen oznámit orgánu nemocenského pojištění každou změnu diagnózy, ale pouze zásadní změnu diagnózy, a to do 7 kalendářních dnů ( 61 písm. n); Upřesňuje se, že údaje o průběhu DPN a průběhu ošetřování jsou součástí zdravotnické dokumentace, tj. nevedou se mimo zdravotnickou dokumentaci ( 61 písm. u); Nově stanovený způsob komunikace mezi lékařem a zaměstnavatelem. Lékař je povinen sdělit písemně či v elektronické podobě na žádost zaměstnavatele nejpozději pracovní den následující po obdržení žádosti informace uvedené v 65 odst. 2 písm. b), tj. o místě pobytu a době vycházek. Dále stejnou formou je lékař povinen informovat zaměstnavatele (dosud lékaře závodní preventivní péče) bez uvedení lhůty o tom, že pojištěnec nebude moci vykonávat dosavadní zaměstnání a jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena. Tato druhá informační povinnost se netýká vojáků z povolání ( 61 písm v); Nová povinnost lékaře vyznačit na rozhodnutí o ukončení DPN den skončení DPN při uznání invalidity podle 59 odst. 2 ( 61 písm. y); Nová povinnost lékaře informovat pojištěnce o nutnosti podrobit se lékařské prohlídce při avizovaném ukončení DPN podle 59 odst. l písm. b) netýká se vojáků z povolání ( 61 písm. z). Změna terminologie - od 1.4.2012 V souvislosti s přijetím zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění s účinností od 1.4.2012 některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, se mění terminologie v zákoně o nemocenském pojištění, např. slova zdravotnické zařízení se nahrazují slovy poskytovatel zdravotních služeb, slova registrující lékař se nahrazují slovy registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, slova ústavní péče se nahrazují slovy poskytování lůžkové péče, slova komplexní lázeňská péče se nahrazují slovy poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, slova zařízení závodní preventivní péče se nahrazují slovy poskytovatel pracovnělékařských služeb. Změna povinností zaměstnavatele a zařízení závodní preventivní péče - 62 a 63 Zaměstnavatel je povinen požádat zařízení závodní preventivní péče o provedení prohlídky na základě podnětu lékaře podle 61 písm. v), je-li předpoklad ztráty způsobilosti k výkonu dosavadní práce a zařízení závodní preventivní péče je povinno tuto prohlídku provést ve lhůtě do 7 dnů a vydat posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Netýká se vojáků z povolání ( 62); V návaznosti na 62 změna oprávnění zařízení závodní zdravotnické péče k provedení lékařské prohlídky za účelem posouzení způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání, netýká se vojáků, kde se postupuje podle vyhlášky č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě ( 63 odst. 2). Změny povinností pojištěnce - 64 Rozšířeny povinnosti pojištěnce umožnit orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu režimu DPN pojištěnce o povinnost pojištěnce poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné kontrolu provést (např. správné označení zvonku 8

a poštovní schránky). V případě, že má voják z povolání technické či jiné problémy s označením pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, může požádat lékaře o vyznačení svého telefonického spojení na rozhodnutí o DPN. Musí ošetřujícímu lékaři sdělit správnou a úplnou adresu svého místa pobytu během dočasné pracovní neschopnosti. Pokud má voják pobyt v době dočasné pracovní neschopnosti u jiné osoby, musí být tato osoba uvedena v adrese místa pobytu na rozhodnutí o DPN a voják musí mít označen zvonek i poštovní schránku svým jménem. I nadále trvá povinnost vojáka požádat ošetřujícího lékaře o předchozí povolení změny pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a neměnit místo pobytu bez tohoto souhlasu ( 64 odst. 1 písm. b); Nová povinnost pojištěnce dostavit se k lékařské prohlídce na základě výzvy zaměstnavatele za účelem posouzení způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání, netýká se vojáků, kde se postupuje podle vyhlášky č. 103/2005 Sb. ( 64 odst. 1 písm. q); Nově může voják požádat o informaci o čerpání podpůrčí doby pro výplatu nemocenského přímo služební útvar (RFO), a to kdykoliv během služebního poměru ( 64 odst. 2). Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele - 65 Zaměstnavatel může požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a době povolených vycházek pouze písemně nebo elektronické podobě ( 65 odst. 2 písm. b). Posuzování zdravotního stavu pro účely potřeby ošetřování - 68 úprava doby rozhodování ošetřujícího lékaře o ukončení potřeby ošetřování, a to v den zjištění potřeby ošetřování, nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření ( 68 odst. 3 písm. a); Režim potvrzování trvání potřeby ošetřování se sjednocuje s režimem potvrzování dočasné pracovní neschopnosti, tj. minimálně jednou měsíčně, a to ke dni vydání potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu ( 69 písm. a). Kontrola posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění - 75 Zjednodušení postupu při ukončování dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování orgánem nemocenského pojištění. Formulační změna důvodů pro ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění, jsou-li důvody pro ukončení (dříve nejsou-li důvody pro trvání). Lze tedy ukončit DPN i v případě, že se pojištěnec nedostaví k lékařskému ošetření nebo ke kontrole zdravotního stavu. Změnila se forma ukončování, neboť lékař orgánu nemocenského pojištění ukončí DPN přímo na rozhodnutí o DPN (dosud správním rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění) ( 75). Zhodnocení zdravotního stavu a dalšího vývoje dočasné pracovní neschopnosti před uplynutím podpůrčí doby - 75a Zavedena povinná konzultace zdravotního stavu pojištěnce před uplynutím podpůrčí doby. Nejpozději do 30 dnů před uplynutím podpůrčí doby zhodnotí ošetřující lékař spolu s lékařem orgánu nemocenského pojištění zdravotní stav a dosavadní průběh DPN za účelem zjištění, zda lze očekávat nabytí pracovní schopnosti před uplynutím podpůrčí doby či existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby či je zdravotní stav pojištěnce dlouhodobě nepříznivý podle zákona o důchodovém pojištění. Ošetřující lékař seznámí pojištěnce s výsledkem zhodnocení a poučí ho o dalších možnostech postupu (mj. i podání žádosti o povolení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, u vojáka z povolání prostřednictvím oddělení nemocenského pojištění Ministerstva obrany či podání žádosti o invalidní důchod, u vojáka z povolání prostřednictvím Vojenského úřadu sociálního zabezpečení). Ošetřující lékař postupuje při tomto zhodnocení podle 74 odst. 2 zákona a výsledek zhodnocení zaznamenává ve zdravotnické dokumentaci. 9

Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce - 76 Zrušeno oprávnění orgánu nemocenského pojištění včetně Ministerstva obrany uložit pojištěnci (vojákovi) pořádkovou pokutu do výše 10.000 Kč za porušení povinnosti součinnosti při kontrole režimu podle 64 odst. 1 písm. b) zákona. Dle novely bude toto jednání postihováno jinou sankcí uvedenou v 125, tj. krácením nebo odnětím nemocenského ( 76 odst. 4). Změny v působnosti, právech a v povinnostech orgánu nemocenského pojištění a služebního útvaru u vojáků z povolání - 82 až 86, 101 až 115 Upřesnění působnosti OSSZ ve vztahu k bývalým příslušníkům, kdy ze zákona bude vyplývat jejich povinnost provést na žádost Ministerstva obrany, orgánu nemocenského pojištění pro vojáky z povolání, posouzení pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby bývalých vojáků z povolání, kterým vznikla dočasná pracovní neschopnost během služebního poměru a trvá nepřetržitě po zániku služebního poměru ( 82 odst. 4 ); Zrušena povinnost OSSZ vyhlásit výplatní termíny pro výplatu dávek a lhůty, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro výplatu dávek. U vojáků byla tato povinnost nově upravena v 101 odst. 1 písm. k) v rámci úkolů služebních útvarů. Nově upraveno zúčtování dávek ve zkráceném řízení OSSZ podle 124 odst. 8, netýká se vojáků z povolání ( 84 odst. 2 písm. d); Zrušena povinnost OSSZ (u vojáků služebního útvaru - příslušného RFO) oznamovat pojištěnci čerpání podpůrčí doby v délce 180 dní, a to 15 dní předem. Avšak tato povinnost zůstává pro informování ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele. Dále trvá povinnost oznamovat pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli údaje o čerpání podpůrčí doby v délce 380 dní, a to alespoň 2 měsíce předem. V souvislosti s tímto druhým oznámením je nově uložena povinnost OSSZ (u vojáků z povolání služebnímu útvaru - příslušnému RFO) informovat pojištěnce, co pro něj znamená ukončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Po uplynutí podpůrčí doby podle 26 zákona je zastavena výplata nemocenského, i když může trvat dočasná pracovní neschopnost, nejsou-li důvody pro její ukončení lékařem. O výjimečném povolení další výplaty nemocenského vojákům z povolání rozhoduje ve správním řízení Ministerstvo obrany jako orgán nemocenského pojištění pro vojáky z povolání na základě žádosti vojáka z povolání na příslušném tiskopisu a na základě vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění k této žádosti. Občanští zaměstnanci podávají žádost k příslušné OSSZ. Bližší informace o řízení jsou uveřejněny na úřední desce oddělení nemocenského oddělení, na ŠISu pod intranetovými odkazy-dokumenty ( 84 odst. 2 písm. l); Nová povinnost OSSZ vystavit na žádost zaměstnavatele či služebního útvaru potvrzení o výši nemocenského pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu ( 84 odst. 2 písm. u); Rozšířena působnost lékaře orgánu nemocenského pojištění při poskytování předchozího písemného souhlasu ošetřujícímu lékaři k povolení vycházek podle volby pojištěnce ( 84 odst. 3 písm. d/); Rozšířena působnost lékaře OSSZ při zhodnocení zdravotního stavu podle 75a u dlouhodobě nemocných pojištěnců ( 84 odst. 3 písm. j/); Rozšířena působnost lékaře orgánu nemocenského pojištění při ukončení DPN podle 75 ( 84 odst. 3 písm. k); Změna působnosti ministerstva obrany, orgánu nemocenského pojištění pro vojáky z povolání, o nové oprávnění jeho lékaře ukončovat DPN podle 84 odst. 3 písm. k) v případech podle 75 odst. 1 a poskytovat podle 84 odst. 3 písm. d) předchozí písemný souhlas ošetřujícímu lékaři k povolení vycházek podle volby pojištěnce ( 86 odst. 2 písm. e); V návaznosti na vypuštění povinnosti OSSZ vyhlašovat výplatní termíny pro výplatu dávek a lhůty pro předložení dokladů pro výplatu dávek, je tato povinnost zachována pro služební útvary, které dávky vyplácejí ( 101 odst. 1 písm. k); 10

Upřesněna mj. i příslušnost služebních útvarů k výplatě dávek bývalých vojáků, pokud sociální událost vznikla v době pojištění (výkonu služby) a nárok na dávku trvá i po skončení pojištění (výkonu služby) ( 108 odst. 2); Oprávnění služebních útvarů přímo požádat OSSZ o údaje nezbytné k plnění úkolů, zejména k výplatě dávek bez zprostředkování orgánem nemocenského pojištění, tj. Ministerstva obrany a naopak. Dožádaný subjekt je povinen vyhovět ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy žádost obdržel. ( 114 odst. 1); Rozšíření oprávnění služebních útvarů požadovat na OSSZ údaje potřebné pro krácení nebo odnětí nemocenského nejen při porušení režimu, ale nově i při nesplnění povinnosti součinnosti podle 64 odst. 1 písm.b) ( 115). Změna v ohlašovací povinnosti zaměstnavatele oznámit OSSZ nástup zaměstnance- 94 Zaměstnavatel nově nemusí ohlašovat přerušení zaměstnání a návrat zaměstnance do práce po uplynutí doby přerušení; Zaměstnavatel oznamuje den nástupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění, jde-li o zaměstnání malého rozsahu, u opakujících se krátkodobých zaměstnání a u dohod o provedení práce. Lhůta se však zkracuje v případě uplatnění dávky tímto zaměstnancem, kdy zaměstnavatel zašle ohlášení nástupu společně s doklady pro uplatnění dávky ( 94 odst. 1). Zrušena povinnosti pojištěnce hlásit zaměstnavateli zaměstnání na místo - 103 Pojištěnec není povinen hlásit zaměstnavateli, že je zaměstnání sjednáno jen na dobu služebního volna v prvním zaměstnání v návaznosti na zrušení 14 odst.3 ( 103 odst. 1 písm. d). Způsob výplaty dávek - 110 Nemocenské vyplácí OSSZ za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu. Nově pokud se provádí výkon rozhodnutí srážkami z nemocenského, vyplácí se nemocenské za celý kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, trvá-li nárok na výplatu nemocenského jen po část měsíce, pokud bylo splnění podmínek pro nárok na nemocenské a jeho výplatu osvědčeno za celý kalendářní měsíc, popřípadě za jeho část, po kterou trval nárok na výplatu nemocenského. Zjednodušuje se tak pro OSSZ provádění srážek z nemocenského, přičemž služební útvary tak činí v současné době, neboť vyplácejí dávky současně s platem ( 110 odst. 2). Sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům - 116 Trvá povinnost orgánu nemocenského pojištění poskytnout na žádost správním a jiným vyjmenovaným orgánům (např. soudy, notáři, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů nemocenského pojištění), údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, ale nově se vylučuje předávání informací o zdravotním stavu, neboť se jedná o citlivé informace ( 116 odst. 1); Zrušena vzájemná oznamovací povinnost orgánu nemocenského a zdravotní pojišťovny o případech, které vedou k zahájení regresního řízení, neboť tyto údaje ze zákona poskytují orgány Policie ČR, státní zastupitelství, soudy, zdravotnická zařízení a správní orgány. Obdobně bude zrušen 117 odst. 3 písm. d) ( 116 odst. 2); Rozšíření povinnosti orgánu nemocenského pojištění oznamovat zaměstnavateli bez žádosti, že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví poloviční sazbou podle 31 (opilost, rvačka) do 8 dnů od zjištění těchto skutečností, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši. Jedná se zejména o podněty Policie ČR podle 117 odst. 5 zaslaných orgánu nemocenského pojištění, které by měl tento orgán následně předat zaměstnavateli za účelem poskytnutí náhrady mzdy v poloviční výši ( 116 odst. 5 písm. c); 11

Pokud orgán nemocenského pojištění sám provádí výkon rozhodnutí srážkou z dávek, je povinen i bez žádosti sdělit do 8 kalendářních dnů zaměstnavateli údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy ( 116 odst. 5 písm. d ); Nová povinnost orgánu nemocenského pojištění (OSSZ) oznámit na žádost zaměstnavateli údaje o vyčerpání podpůrčí doby v návaznosti na poskytování náhrady mzdy podle 192 zákoníku práce, která náleží maximálně do doby vyčerpání podpůrčí doby ( 116 odst. 6). Přeplatek - 124 V případě povolení placení přeplatku ve splátkách může orgán nemocenského pojištění toto povolení zrušit, pokud není splátkový režim dodržován ( 124 odst. 7). Krácení nebo odnětí nemocenského orgánem nemocenského pojištění - 125 Orgán nemocenského pojištění může krátit či odejmout nemocenské nově i za nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole podle 64 odst. 1 písm. b), a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. I nadále trvá stejná sankce při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Podle právní úpravy platné do roku 2011 bylo možno porušení součinnosti sankcionovat pořádkovou pokutou až do výše 10.000 Kč podle 76 odst. 4, což od roku 2012 nebude možné ( 125 odst. 1); Prodloužení lhůty orgánu nemocenského pojištění krátit či odejmout nemocenské z 3 měsíců na 1 rok ( 125 odst. 3). Snížení či odejmutí náhrady platu velitelem - 68 odst. 5 zákona o vojácích z povolání Změna 68 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, který nově umožňuje veliteli v období trvání nároku na náhradu platu při dočasné neschopnosti vojáka z povolání ke službě pro nemoc či úraz snížit či odejmout vojákovi z povolání náhradu platu i při nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění. I nadále trvá stejná sankce při porušení režimu dočasně služby neschopného vojáka z povolání. K provedení kontroly režimu dočasně služby neschopného vojáka je velitel oprávněn podle 65 odst. 2 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb. a podle RMO č. 26/2009 o nemocenském pojištění vojáků z povolání v působnosti Ministerstva obrany ( 68 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb.). Snížení či neposkytnutí náhrady mzdy občanskému zaměstnanci - 192 odst. 5 zákoníku práce I nadále trvá právo zaměstnavatele snížit či neposkytnout náhradu mzdy nebo platu, porušil-li občanský zaměstnanec v době prvních 21 kalendářních dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Nově nesmí být náhrada snížena, pokud byla zaměstnanci dána za totéž porušení režimu výpověď podle 52 písm. h ) zákoníku práce. Výpověď občanskému zaměstnanci za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce - 52 písm. h) zákoníku práce Nově bude zaměstnavatel moci dát výpověď občanskému zaměstnanci, který v době prvních 21 kalendářních dnů DPN v období do 31.12.2013 zvlášť hrubým způsobem poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Výpověď lze dát pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o tomto důvodu dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový výpovědní důvod vznikl. Přestupky pojištěnce - 128 Změna skutkové podstaty přestupku fyzické osoby v 128 odst. 2 písm. a). Vypuštěna možnost orgánu nemocenského pojištění postihnout pokutou porušení závažným způsobem povinností 12

uvedených v 56 odst. 2 písm. b), tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat doby vycházek (toto porušení bude sankcionováno jen krácením či odnětím nemocenského podle 125 - viz výše). Podle nové právní úpravy bude orgán nemocenského pojištění moci uložit pokutu do 20.000 Kč v případě porušení (individuálního) léčebného režimu podle 56 odst. 2 písm. a), např. dodržování klidového režimu na lůžku a v případě neprovádění pracovní rehabilitace úřadem práce podle 56 odst. 2 písm. e), a to u občanských zaměstnanců v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a u vojáků z povolání v době poskytování služebního příjmu v době dočasné neschopnosti ke službě. K provádění této kontroly není podle 65 odst. 2 písm. c) oprávněn zaměstnavatel (velitel), nýbrž pouze orgán nemocenského pojištění podle 76 odst. 1 ( 128 odst. 2 písm. a); Nové skutkové podstaty přestupků pojištěnců. Pojištěnec se dopustí přestupku, pokud se nedostaví v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři či lékaři orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu ( 128 odst. 2 písm. c), nebo nesdělí ošetřujícímu lékaři při uznání DPN místo pobytu nebo uvede neexistující adresu tohoto místa ( 128 odst. 2 písm. d/) či nedodrží termín návštěvy u svého ošetřujícího lékaře po propuštění z ústavní péče (128 odst. 2 písm. e). Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 20.000 Kč ( 128 odst. 3). Přestupky zaměstnance - 129 Nový přestupek zaměstnance (vojáka), neoznámí-li předem zaměstnavateli (veliteli) podle 56 odst. 3 změnu místa pobytu v době DPN. Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 20.000 Kč ( 129 odst. 1 písm. c); Nový přestupek zaměstnance (vojáka), nepředá-li zaměstnavateli (veliteli) neprodleně rozhodnutí o vzniku a ukončení DPN nebo rozhodnutí o změně režimu. Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 20.000 Kč ( 129 odst. 1 písm. d). Přestupky zaměstnavatele jako fyzické osoby - 131 Nový přestupek zaměstnavatele za nesplnění povinnosti dát podle 62 podmět závodnímu zdravotnickému zařízení k provedení mimořádné lékařské prohlídky, byl-li lékařem informován o předpokladu ztráty způsobilosti k výkonu dosavadní činnosti. Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 20.000 Kč. Netýká se vojáků z povolání ( 131 odst. 1 písm. r). Správní delikt právnické osoby - 137a Nový přestupek právnické osoby, pokud jako zvláštní příjemce dávky nepodá požadované informace orgánu nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 20.000 Kč. Správní delikty právnické osoby - zdravotnického zařízení - 138 až 138a Neoznámení porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zaměstnavateli (dosud jen orgánu nemocenského pojištění). Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 50.000 Kč ( 138 odst. 1 písm. g ); Neinformování pojištěnce, že lékař nemá oprávnění rozhodovat o dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění může uložit pokutu do 100.000 Kč ( 138 odst. 1 písm. m); Nové skutkové podstaty správních deliktů zdravotnických zařízení uvedeny v ustanoveních 138a písm. a) až t) s možností uložení pokuty do 10.000 Kč. Jedná se většinou o povinnosti stanovené v 61 zákona, zejména se jedná o tyto přestupky: nerozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti v den, kdy ji zdravotnické zařízení zjistilo, nerozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v den, kdy zjistilo, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti, 13

nedodrží dobu, ve které může vycházky povolit nebo povolí vycházky mimo rozsah podle 56 odst. 6 nebo nepožádá o předchozí souhlas lékaře orgánu nemocenského pojištění, nestanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce, neposoudí obnovení pracovní schopnosti a po 180 dnech DPN stabilizovaný stav, neposkytne potřebnou součinnost orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti, nepředá pojištěnci příslušný tiskopis rozhodnutí o DPN, nepotvrdí pojištěnci trvání dočasné pracovní neschopnosti, neinformuje registrujícího lékaře o ukončení a délce trvání DPN a diagnóze, nesdělí zaměstnavateli informace o místě pobytu a době vycházek, neohlásí podle 61 písm. l) u vojáka z povolání registrujícímu lékaři do 7 kalendářních dnů vznik dočasné pracovní neschopnosti ( 138a odst. 1 písm. n), nestanoví těhotné pojištěnce očekávaný den porodu a tento den nepotvrdí na předepsaném tiskopise, nevyznačí na rozhodnutí o DPN ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případě uznání invalidity. Řízení ve věcech pojištění - 143 a násl. Zrušeno ustanovení 143 odst. 1 jako nadbytečné, neboť postup v řízení podle zákona o nemocenském pojištění se řídí správním řádem, pokud není v ZNP stanoveno jinak a tento postup vyplývá přímo ze správního řádu; Stanovena nová lhůta pro podání žádosti o povolení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Pokud bude podána později, bude jako nepřípustná zamítnuta ( 145 odst. 3); Řízení o povolení placení přeplatků na dávce a regresní náhrady ve splátkách se zahajuje pouze na základě písemné žádosti povinného ( 145 odst. 7); Změna správní lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby v případě podání žádosti dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, kdy se lhůta nepočítá ode dne doručení, nýbrž pod počátku 1 měsíce přede dnem, kdy podpůrčí doba uplyne ( 147 odst. 2); Orgán nemocenského pojištění doručuje zaměstnavateli rozhodnutí i při nesplnění povinnosti součinnosti ( 149 odst. 1 písm. a); Upřesněno počítání lhůty pro vydání správního rozhodnutí OSSZ, pokud nepokračuje v zahájeném zkráceném řízení ( 153 odst. 7); Legislativně technická úprava, týkající se nepoužití správního řádu na udělení souhlasu orgánu nemocenského pojištění nově i podle 56 odst. 6, týkajících se povolení vycházek podle volby pojištěnce. ( 155 odst. 1). Forma podání - 162 I nadále platí, že podání nebo jiný úkon podle ZNP lze učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Ke změně došlo v odstavci 2 v případě, kdy zákon o nemocenském pojištění předepisuje pro podání či jiný úkon použití tiskopisu. V tom případě lze úkon učinit v elektronické podobě nebo písemně na předepsaném tiskopisu či produktu výpočetní techniky, který je co údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Podání v elektronické podobě musí být provedeno do určené elektronické podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo do určené datové schránky orgánu nemocenského pojištění. Musí být učiněno ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání tyto podmínky, nepřihlíží se k němu a orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit odesílatele na nesplnění podmínek a že se k tomuto podání nepřihlíží. Orgány nemocenského pojištění s výjimkou zpravodajských služeb jsou povinni zveřejnit na své úřední desce mj. i elektronickou adresu své podatelny určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy. 14