7. Kultura a umění renesance, manýrismus 1. ranná renesance (15. století, hlavně Florencie) 2. vrcholná renesance (1500 1520, Florencie, Řím, Benátky) 3. manýrismus (1520 1590, Florencie, Řím, Benátky, Parma, Vicenza atd.) 4. zaalpská renesance (16. století, renesance v Čechách, Německu, Nizozemí) > začátek na konci 15. století ve Florencii v Itálii, spolu s třemi historickými událostmi 1492 objevení Ameriky, 1445 Guttenberg vynález knihtisku, 1453 pád Konstantinopole > současně s ní novověk > la renaissance = znovuzrození > inspirace v antice a její kultuře > staví se proti víře a teologii, důraz je kladen na člověka a jeho život, schopnosti, vzdělanost, rozum (humanismus) > vznik nových věd astronomie, matematika, fyzika, anatomie,... > znovuobnovuje antickou kalokagathii (harmonie duše a těla) > znovuobjevuje přírodu > do popředí jde individualita jednotlivých umělců > umělecká díla jsou realistická, mají lidské měřítko (umělec se také nespoléhá jen na zrak, ale opírá se o perspektivu a anatomii) 1. Ranná renesance > začíná 1401 uměleckou soutěží o vytvoření severních dveří florentského baptisteria. Proti sobě stojí Filippo Brunelleschi X Lorenzo Ghiberti (Ghiberti vyhrává, námětem dveří bylo obětování Izáka) Architektura 1. sakrální (kostel, klášter,...) 2. světská (městský palác, dům,...) > často se staví s centrálním půdorysem > dbá se na prosvětlenost prostoru a staví se s lidským měřítkem > populární jsou kupole > edikula architektonické orámování oken sloupky, pilastry > arkáda - řada oblouků stojících na sloupech > sgrafito oblíbený dekorativní prvek na stěnách Leone Battista Alberti > teoretik (napsat 10 knih o architektuře) i umělec > sám stavby pouze projektoval, stavěli jiní > Palazzo Ruccelai > definuje krásu jako vyrovnanou jednotu rozličných částí v harmonickém celku, z něhož žádnou nelze odejmout nebo změnit, aniž by neutrpěl celek Filippo Brunelleschi > sochař a teoretik (zabýval se matematikou, perspektivou) > návrh kupole florentského dómu (8mibokká, 42m široká) > návrh florentského nalezince > návrh kostelu San Lorenzo (trojlodní bazilika, arkády oddělující vedlejší lodi, slavná sakristie
dokonalá centrála na čtvercovém půdorysu s melounovou klenbou) pro rodinu Medici (sponzoři umění) Sochařství > sochařství převzaté ze středověku (oltáře, portály...) rozšiřuje o volnou sochu umístěnou na náměstích, nádvořích paláců (náboženské, mytologické náměty) a také rozvíjí sochařskou podobiznu (busty, postavy, jezdecké pomníky,...) > hlavní zájem je o realistické zobrazení lidského těla v přirozených proporcích a postojích > studium anatomie > zdobí se kašny, fontány > ornamentika s akantem, vejcovcem, meandrem a jinými antickými tvary > emblém zobrazení spojené s nápisem v alegorický celek Lorenzo Ghiberti > severní bronzové dveře florentského baptisteria (námět obětování Izáka a příběhy z Nového zákona). V kompozici i plastickém pojetí navázal na první dveře od Andrey Pisana > východní dveře baptisteria, které jsou nazývány Rajská brána (10 reliéfů ze Starého zákona perspektivně konstruované plastické obrazy, skvělá hra světla a stínu) Donatello > vyučil se u Ghibertiho > socha Davida pro florentský dóm (o 20 let později opět David pro rodinu Medici je vidět velký pokrok, dokonalý kontrapost, modelace) > spolupracoval s Brunelleschim na sochařské výzdobě staré sakristie v San Lorenzu > Máří Magdaléna, Judita a Holofernes > jezdecký pomník Gattamelata (v Padově) Andrea del Verrochio > pokračovatel Donatella > socha Davida a sousoší Krist a sv. Tomáš pro Or San Michele > bronzová busta Lorenza Medici Malířství > kromě dřevěných desek se začalo malovat i na plátna > kromě náboženské malby se uplatňují mytologická, alegorická a historická témata Masaccio > zakladatel ranně renesanční malby > lidé na jeho obrazech jsou plně plastické figury, které mají antickou krásu a vznešenost, prostor okolo je vybudován dle zákonů perspektivy, krajina je naplněna atmosférou > hlavním prostředkem je modelace světlem > první renesanční akty na Vyhnání z ráje > Sv. Petr uzdravuje svým stínem (pohled do florentské architektury) > freska Svatá trojice v kostele San Maria Novella > deskový obraz Trůnící Madona Sandro Botticelli
> neden z nejpopulárnějších renesančních malířů > typické jsou složité mytologické a alegorické obrazy > Klanění tří králů (s podobiznami členů rodiny Medici) > nejznámnější jsou Jaro a Zrození Venuše pro vilu Lorenza Medici > nástěnné obrazy v Sixtinské kapli ve Vatikánu 2. Vrcholná renesance > roli hrají papežové Julius II. (z církevního území vytvořil pevný stát) a Lev X. Architektura > vrcholná renesance zdůraznila monumentalitu a vznešenost stavby > na bohaté výzdobě se podílí sochaři i malíři > mecenáši umění byli papeži Julius II. a Lev X. Donato Bramante > nádvoří belvederu pro papeže > chrám sv. Petra ve Vatikánu (půdorys řeckého kříže se čtyřmi malými kupolemi a jednou ústřední), pokračoval na něm potom Michelangelo > návrh svaté chýše Sochařství > ranně renesanční sloh, založený na realismu vystřídal vrcholný, založený na idealismu realistické napodobení není cílem, ale předpokladem pro uměleckou tvorbu. Od popisu se přechází k zobrazení tělesné a duchovní krásy a hodnot. Michelangelo Buonarroti > začal se učit ve 13ti letech, později u Donatelova žáka Bertolda a na medicejské akademii > Madona na schodišti, Opilý Bacchus (v něm porušil klasický kontrapost a naznačil kymácivou opilost) > David (původně určený pro Florentský dóm) > Sv. Matouš (zůstal nedokončen), sedící Mojžíš > velký projekt Medicejských náhrobků v kapli San Lorenzo nepodařilo se dokončit Malířství Leonardo da Vinci > geniální vynalézající vědec > Klanění tří králů (Florencie, nedokončené) > Madona ve skalách (kompozice pyramidy vázaná šerosvitem) > nástěnná malba v reflektáři kláštera S. Maria delle Grazie Poslední večeře (pro zdůraznění postav zmenšil stůl, pohyby a gesty postav líčí jejich psychologické pohnutky. Středem je Kristus, ke kterému se sbíhají všechny linie > Dáma s hranostajem > Sv Anna Samotřetí > Mona Lisa Gioconda (zobrazuje svůj ideál ženské krásy)
Michelangelo Buonarroti > strop Sixtinské kaple (podařilo se mu překonat skutečnost subjektivní představou, v postavách proroků a sibyl vytvořil nové typy lidí, se skvělými duševními schopnostmi a vnitřní velikostí) Raffael > dvorní malíř papeže Julia II., jedním z předních malířů vrcholné renesance > typický je monumentální sloh se vznešenými a důstojnými lidmi, vliv Michelangela > první práce v Papežských pokojích (teologické, poetické, právní a filozofické alegorie) nejznámnější Athénská škola (alegorie filozofie) ukazuje významné filozofy (Platón, Aristoteles, Diogenes ležící na schodech, Herakleitos vypadající jako Michelangelo). Parnas (alegorie poezie) ukazuje jeho pojetí antiky, spojující ideál krásy s duševní ušlechtilostí. > 10 tapiserií pro Sixtinskou kapli (náměty z Kristova života a skutků apoštolů) > Sixtinská Madona (vložil tam vlastní ideál prostoru Madona kráčí po zeměkouli) > portréty papežů Benátská škola > typický je kolorismus > vedoucí osobností Giovanni Bellini, později jeho žák Giorgione (symbolické obrazy Tři filozofové, Bouře, Odpočívající Venuše) > jeho malba je zobrazením duševních prožitků a citových hnutí Tizian > žák Belliniho, dokončil nějaké obrazy Giorgioneho > oblíbenec císaře Karla V., také pracoval pro španělského Krále Filipa II. > široká škála výrazových prostředků a barev > nesnažil se předměty přeložit do linií, ale pracoval se skutečným vizuálním barevným dojmem > umění u něj získává nový smysl je to zdroj životní radosti a obohacením života > Assunta (Nanebevzetí Panny Marie v Benátkách) je dokonalý prototyp barokních kompozic > Bacchus a Adriana, Zavraždění sv. Petra (vzor pro některé barokní prvky) Correggio > světelně iluzionistické fresky v kostele San Giovanni Evangelista v Parmě, parmský dům (předjímají barokní malířtví) > oltářní obrazy (nejslavnější je Svatá noc, zajímavý světelný efekt) 3. Manýrismus > ideál dokonalé harmonie nahradila snaha po subjektivním výrazu > nadřazení nadpozemského světa, zdůraznění vnitřního duševního prožitku > umění se stává výrazem fantazie Architektura Michelangelo Buonarroti > pracoval na Staré Sakristii v San Lorenzu > hlavní architekt chrámu sv. Petra v Římě (vrátil se k Bramantově projektu) > schodiště knihovny Laurenziány
Andrea Palladio > hodně děl ve Vicenze (vila Rotonda, Teatro Olimpico) Sochařství Michelangelo Buonarroti > Medicejské náhrobky (umělecký subjektivismus, zrůrazňující dynamiku a expresivní nadsázku) > Piety (návrat ke gotickému typu vertikální piety) Malířství Michelangelo Buonarroti > v manýrismu hledá cestu k novému spiritualismu > Poslední soud na oltářní stěně Sixtinské kaple, 14,8 x 13,3m (rozvíjí kompozici po celé ploše zdi, rozdělení na tři pásma nebe, místo pro souzení uprostřed a dole peklo > Pavlova kaple ve Vatikánu (Obrácení sv. Pavla a Ukřižování sv. Petra Michelangelo popírá empirický a racionální základ renesančního malířství, místo souměrnosti a vyváženosti je asymetrie a nepoměr proporcí) Tizian > náboženské obrazy (soucítění s tragikou života) > spolu s manýrismem zavrhuje smyslový ideál mládí > postavy splývají s pozadím v jeden barevný celek, nerozeznáváme žádné linie, tvary se vynořují z temnoty > Apollo a Marsyas Tintoretto > zbožný, pracoval pro bratrstva, jejichž význam rostl s novým prohloubením náboženského života > ve svém díle spojil benátský kolorismus s Michelangelovskou kompozicí a plastickou fantazií > všechny prostředky podřídil duchovnímu prohloubení výjevu, spiritualismu a mysticismu > Zázrak sv. Marka (zobrazení zázračného děje) > 24 obrazů pro budovu Scuola di San Rocco (byl jejím členem) > Klanění tří králů, Poslední večeře Paolo Veronese > rád maloval biblické hostiny a oslavy, měl smysl pro radost ze života > vyzdobil interiéry dóžecího paláce > skvělý kolorista 4. Zaalpská renesance > renesance se z Itálie začala šířit do zbytku Evropy od konce 15. století > první renesanční prvky se objevují v architektuře na ještě gotických stavbách > důležitou roli hraje Rudolf II., jeho pražský dvůr se stal centrem mezinárodního manýrismu, Rudolf byl velký podporovatel umění, zval k sobě umělce zvenčí, působili u něj např. Ital Giuseppe Arcimboldo (ty portréty složené z ovoce a jídla obecně) nebo holanďan Bartholomeus Spranger (mytologické a alegorické výjevy, náboženské obrazy, podobizny schopnost realistické portrétní
charakteristiky) Architekrura Čechy a Morava > do českých zemí se renesance dostala jako import královského dvora a vysoké šlechty > první prvek jako detail renesanční okna ve Vladislavském sálu Pražského hradu > městské stavby (brány, radnice,...) > zámky české šlechty (různé typy arkád v nádvořích, sgraffita a fresky na stěnách) > sakrální architektura (např. Kaple sv. Vojtěcha, Vlašská kaple, kostel sv. Rocha) > sgrafito jako výzdoba zámků, paláců, městských domů získalo to oblibu jako levná náhrada plastické výzdoby stěn > Míčovna v královské zahradě, zámek Litomyšl, Telč > k vnější dekoraci se používaly také fresky Královský letohrádek > první slohově vyhraněné renesanční dílo > projekt vypracoval ital Paolo della Stella, vybudoval Bonifác Wolmut > vzorem byl půdorys řeckého chrámu Bonifác Wolmut > dvorní architekt Ferdinanda I. > na některých stavbách kombinoval gotiku s renesancí > Letohrádek Hvězda > úpravy sněmovny na Pražském hradě > Míčovna v královské zahradě (motivy z díla A. Palladia) > projektoval Kapli sv. Vojtěcha (první zaalpská polygonální stavba) Sochařství > první kamenická díla se uplatnila při dekoraci architektury (okla Vladislavského sálu) > objevila se technika štuku (např. V letohrádku Hvězda přes 300 polí s náměty antické mytologie) Adrien de Vries > nizozemský kovolijec > pracoval pro Rudolfa II. A poté pro Albrechta z Valdštejna > busty a reliéfy pro Rudolfa II. > socha Herkula (měkká modelace těla je typická pro manýrismus) Malířství Španělsko El Greco > učil se malovat v Benátkách, žák Tiziana, žil a tvořil v Toledu > typický expresivní barevností
> vyhledával náměty, které mu umožňovaly stupňovat dojem zázračného dění (Zmrtvýchvstání, Nanebevzetí, Pátá pečeť apokalypsy) > Pohřeb hraběte Orgaze (spojuje dva děje dole pohřební obřad, nahoře uvítání hraběte v nebi, obraz nemá pevné prostorové uspořádání a působí hodně snově a mysticky) > Pohled na Toledo (zachycuje duševní pocity víc než krajinu) > Laokoon Nizozemí > nizozemští malíři malují u neměcké šlechty a také u Rudolfa II. > v 16. století jde hlavně o krajinomalbu, žánr, podobiznu a zátiší Pieter Brueghel st. > satirické výjevy podobné stylu Hieronyma Bosche (inspirace je vidět u obrazů s tématikou zla a jeho potrestání Poslední soud, Triumf smrti) > ovlivnil ho Tizian > své výjevy zasazuje většinou do vesnického prostředí > Přísloví (vyjadřuje zlomyslnost a nesmyslnost lidského chování) > Stavba babylonské věže > cyklus měsíců (5 obrazů, na každém jsou 2 měsíce Lovci ve sněhu (prosinec, leden), Pochmurný den (únor, březen), Senoseč (červen, červenec), Žně (srpen, září) a Návrat stáda (říjen, listopad) > figurální kompozice (Selská svatba, Selský tanec) > na obrazech jsou často humorné a ironické detaily s určitým poselstvím Německo Albrecht Durer > cyklus dřevořezů s tématem Apokalypsy (skvělá technická preciznost a fantazijní představa konce světa) > dřevoryty Pašije a Život Panny Marie > nejvíc se věnoval mědirytině (biblické, mytologické a alegorické náměty) > malba Růžencová slavnost (souměrná kompozice s papežem, císařem a Madonou s Ježíškem tvoří rovnostranný trojúhelník) > realistické malované autoportréty > detailní studie těla spolu s psychologickou charakteristikou > základem jeho umění je kresba > napsal knihy o proporcích lidského těla a perspektivě Hans Holbein ml. > uznávaný portrétista (Erasmus Rotterdamský, Jindřich VIII.,...) > malíř (madony, fresky basilejská radnice) a grafik (cyklus dřevořezů Tanec smrti, biblické ilustrace) > obraz Velvyslanci > vytvořil renesanční ilustrační sloh, který zahrnoval titulní listy, viněty, iniciály a vlastní ilustrace obrysová linie je doplněna šrafovaným modelováním Lucas Cranach > byl povýšen do šlechtického stavu od té doby používal místo podpisu draka ze svého erbu > hodně madon, podobizny knížat > má smysl pro humor (obrazy nerovných párů, např. Mladá žena se starcem, kterému šahá do
kapsy) Čechy a Morava > až do 16. století přežívá pozdní gotika ve všech malířských druzích (a nebyla nijak extra) Mistr litoměřického oltáře > ranné dílo litoměřický oltář s pašijovými výjevy > vyzdobil horní část kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta (fresky s výjevy ze svatováclavské legendy)