Vznik 13. století (Itálie) zač.17.století znovuzrození, návrat k antice

Transkript

1 Otázka: Renesance Předmět: Dějiny umění Přidal(a): zuko Renesance Vznik 13. století (Itálie) zač.17.století znovuzrození, návrat k antice Formování a rozvoj 14. století (Trecento): Italská renesance dělení: Raná renesance 15. století centrum Florencie Vrcholná renesance Řím, Florencie, Benátky Pozdní renesance (manýrismus) Řím, Florencie, Benátky, Parma, Vicenza Změny na konci 15.století: objevení Ameriky K. Kolumbem (1492), obeplutí Afriky (1498). Po Portugalcích se do zámoří vydávali i Nizozemci a Angličané. Na přelomu 15. a 16. století se ze severoitalských měst ( Florencie, Benátky, Verona, Milán, atd.) začaly šířit nové myšlenkové proudy a nový životní styl. Tyto směry byly nazývány humanismus ( století) a renesance. Humanisté sice nepopřeli křesťanství,považovali však člověka za samostatného svobodného jedince, schopného rozumového přístupu a ne jen slepé víry. Zásluhu na šíření humanismu měl také vynález knihtisku, neboť prostřednictvím tištěných knih se vědomosti šířily rychleji. Tento nový směr se zabývá člověkem jako samostatným jedincem. page 1 / 7

2 Člověk je centrem pozornosti, není již jen odevzdán do vůle boží, je aktivním jedincem. Renesance znaky: a) čerpala z antiky b) vracela se k přirozenému životu c) inspirovala se antickým ideálem harmonie duševní a tělesné krásy (kalokagathie) d) realismus nejen zraková zkušenost, ale používání vědy matematika, geometrie e) vnitřní klid tiší se zmatek a shon vnějšího světa f) úměrnost bez nadsázek co porušují vnitřní klid g) harmonie soulad, rovnováha a vyváženost proporcí, obsahu a formy Renesanční životní styl byl však finančně náročný a dopřát si jej mohli jen bohatí jedinci a rody. V českých zemích se renesanční a humanistické ideály prosazovaly jen velmi těžko. Sepětí s antikou bylo u nás vždy umělé a nové směry narážely na odpor českých dědiců husitů neodpovídaly církevní morálce. Architektura: typické pro renesanční architekturu je využití sloupoví a sloupořadí. Uplatňují se arkády (obloukovitá sloupovitá podloubí), typická byla atria a lodžie.stavby se propojovaly s okolím a se zahradami, což se u nás příliš nerozvinulo v porovnáním se slunnou Itálií. Další typické prvky: kamenná ostění oken, obloučkovitá průčelí, stěny byly zdobeny freskami a sgrafity (dekorována vnější fasáda renesančních budov). Renesanční stavby: renesanční paláce v Itálii (Florencie, Řím), chrám sv. Petra ve Vatikánu v Římě (stavitelé Bramante, Raffael, Michelangelo), vily, kostely.. U nás: Královský letohrádek královny Anny Belvedér na Pražském hradě, měšťanské domy na náměstích v Telči, v Novém Městě nad Metují, v Pardubicích, Schwarzenberský palác v Praze na Hradčanském náměstí, okna Vladislavského sálu na Pražském hradě. page 2 / 7

3 Zámky : v Litomyšli, v Opočně, v Českém Krumlově, v Telči, v Pardubicích, v Litomyšli, v Českém Krumlově, v Telči, v Pardubicích, dále Jindřichův Hradec, Český Krumlov (radnice a městské domy), Třeboň. Zámky u nás sloužily spíše jako sídlo předních šlechticů v teplých ročních obdobích. V zimě zpravidla majitelé pobývali v Praze kde si na místech bývalých gotických domů budovali rozsáhlé paláce např. Schwarzenberský a Lobkovický palác v Praze. Církevní architektura: V té se renesance u nás prakticky neuplatnila. Představitelé Filippo Brunelleschi ( ) - nejvýraznější osobnost stojící u zrodu renesanční architektury. Jeho dílem je první renesanční výtvor? kupole dómu ve Florencii. Je příznačné, ževůbec prvním renesančním dílem celkově není stavba církevní, ale světská - florentský sirotčinec. Donato Bramante ( ) - vůdčí architekt vrcholné renesance, kdy se těžiště přesunulo z Florencie do Říma. Autor původní podoby chrámu sv. Petra v Římě. Rafael Santi ( ) - malíř a architekt, v pozměněné podobě pokračoval ve stavbě chrámu sv. Petra v Římě. Andrea Palladio ( ), - první velký profesionální arcgitekt, jenž vytpořil nový sloh (chladná harmonie, přísné zákonitosti, jasné členění, častý široký oblouks postranními svislými otvory), který na několik století ovlivnil Evropu v oblasti klasicistně orientované barokní architektury (hovoříme o palladiánském klasicismu). Je rovněž autorem slavného teoretického díla Čtyři knihy o architektuře. Dílo: autorství mnoha vil, nejslavnější Villa Rotonda u Vicenzy, Olympijské divadlo ve Vicenze, bazilika Palladiana v Benátkách Michelangelo Buonarroti ( ) - je symbolem pozdní renesance. Dalším dílem je úprava náměstí římského Kapitolu. Vignola (vl. jménem Giacomo Barozi z Vignoly ) - architekt a teoretik pozdní renesance, Michelangelův žák, pokračovatel stavby chrámu sv. Petra. Jeho nejvýznamějším dílem je však jezuitský kostel Il Gesú v Římě, podle něhož byly po celé Evropě postaveny tisíce barokních jezuitských chrámů (např. sv. Ignáce v Praze). Kromě toho napsal teoretický spis Pojednání o pateru architektonických řádů. ČR Benedikt Ried ( ) - práce na Pražském hradě (Vladislavský sál, Ludvíkovo křídlo) page 3 / 7

4 Bonifác Wohlmut ( ) - zakončil věž katedrály sv. Víta arkádovou lodžií, stará sněmovna, velká míčovna v Královské zahradě Paolo de la Stela (1552) - zámek Nelahozeves, Wohlmut dostavěl zbytek Sochařství: navazuje na antické kulturní dědictví, měřítkem hodnot je renesanční estetika, v renesančních sochách krása lidského těla ( i nahého). Časté jsou portréty a plastická výzdoba staveb římsy, oblouky, patky, ostění oken, atd., též náhrobky. Velmi častá byla práce s kovem kovolijectví, kovotepectví ( Zpívající fontána letohrádek Belveder Pražský hrad). Malířství a sochařství perspektiva schopnost vyvolat dojem prostoru, krajiny a podobně. Renesance ji převzala z antiky. Znak mistrovství = umění napodobit. Důležité je zachycení psychiky, emocí, stavu duše. Technická provedení: fresky, deskové malířství, olejomalby Raná renesance Giotto di Bondone ( ) - malíř, zachytil krásy přírody i nového světa idejí a duševní stav zobrazovaných osob (světců i lidských typů); přítel Dantův, asi autor jeho fresky ve florentskému dómu. Donatello ( ) sochař; úsilí o realistické zpodobení lidského těla; mramorové sochy hloubka psychologické charakterizace, lyrické bronzy studií nahého těla (David), Sandro Botticelli ( ) malíř: poetické a mystické výjevy, obraz Příchod jara, Zrození Venuše Vrcholná renesance Leonardo da Vinci ( ) nejuniverzálnější osobnost; sochař, malíř, architekt, matematik, vynálezce, přírodovědec, hudebník; technická dovednost a představivost (návrh létajícího stroje n a principu vrtulníku), sám prováděl pitvy pečlivě zakresloval podobu kostí, svalů, jejich spojení. Dokonalá znalost stavby těla využita při malbě postav; estetická působivost, studie detailů lidského obličeje. Zvládnutí perspektivy, modely kupole dómu v Miláně, projekty dómu v Pavii. Obrazy (dokončených není mnoho): Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Madona ve skalách, Madona s karafiátem, Poslední večeře Páně; traktát o umění; page 4 / 7

5 Rafael Santi ( ) malíř, architekt, řídil antické vykopávky, stavba svatopetrského dómu, portréty krása a ušlechtilost = ideál renesance, tělesná a duševní krása (madony, zvl. Sixtinská madona nejslavnější dílo v galerii v Drážďanech); Vatikán - freska Athénská škola obraz myšlenkového světa renesance(v centru Platón a Aristoteles,, v alegorických postavách kolem = obraz lidské moudrosti); výzdoba vatikánských úředních místností (fresky); Michelangelo Buonarroti ( ) všestrannost; malíř, sochař, architekt a básník (sonety) ; žil ve Florencii a Římě; pracoval na plátnech chrámu sv. Petra (a navrhl pro něj kupoli čtvrtý ze stavitelů chrámu); sochy Mojžíš, Pieta v chrámu sv. Petra v Římě, David mramorová socha ve Florencii; malíř výzdoba soukromé papežské kaple ve Vatikánu (nazvané dle zřizovatele Sixta IV. Sixtinská); fresky na stropě nejslavnější Poslední soud, dále Stvoření světa- postihl duševní svět člověka, pohyb, alegorie síly lidského rozumu, poslední velký renesanční umělec, který modeloval a maloval postavy 4 monumentální, působící vzdorně a nadlidsky, zobrazoval drama lidského osudu vliv na umění baroka Pozdní renesance Tizian (Tiziano Vecellio) ({ } 1576) portrétista, ztělesňuje obecný ideál krásy těla a krajiny i množství výrazových prostředků, intenzita barvy, životní přesvědčivost, člen benátské školy, osobní malíř Karla V., Obrazy: Venušina toaleta, Bakchus a Ariadna, Tintorretto ( ) benátská malířská škola; duševní prohloubení v rámci manýristického spiritualismu a náboženského mysticismu velké obrazy biblických námětů pro benátské kláštery a dóžecí palác: Poslední večeře Zaalpští umělci Pomalé šíření v Evropě v 16.stol - sdružování s pozdní gotikou. Nizozemí: Jan van Eyck ( ) malíř, tvůrce Gentského oltáře. Často reprodukovaný obraz podobizna manželů Arnolfiniových (spolu s bratrem Hubertem již malovali olejovými barvami) page 5 / 7

6 Hieronymus Bosch ( ) Po smrti prohlášen za kacíře jeho dílo se vymyká jakémukoliv škatulkování. Dílo alegorické obrazy jsou plné cynismu, neřestí, apokalyptických hrůz, ale i černého humoru a vtipu. Erotické detaily, fantaskní postavičky, symbolika. Nesmlouvavý pohled na zkaženost lidstva. Dílo: triptych Zahrada pozemských rozkoší, triptych Vůz sena. Pieter Breughel st. ( ) Malíř, autor alegorických výjevů, krajin a žánrových scén z holandského života. Typické pro jeho obrazy je nápadné množství postaviček v námětu ( V zemi peciválů, Dětské hry, Krajina s ptáčky..). Vliv H. Bosch. Rodina: jeho synové Breughel Jan st., Breughel Pieter ml., vnuk Breughel Jan ml. malíři Jméno - psáno též Brueghel Španělsko: řecký malíř El Greco ( )- malíř napětí a exprese (Picasso ho uváděl jako inspiraci) dílo: Pohled na Toledo, Sv. Pavel Německo Albrecht Dürer ( ) Vynikající portréty, autoportréty, dřevořezy a mědirytiny. Portrét: Císař Maxmilián I., Portrét Dürerova otce ČR většina cenných uměleckých děl, pocházejících z období renesance, byla do Čech dovezena ze sbírek děl italských umělců, případně realizována cizími umělci. Rudolfínské období v českých zemích: page 6 / 7

7 Powered by TCPDF ( Studijni-svet.cz Renesance - dějiny umění k maturitě Rudolf II. (vládl ) inteligentní, vědychtivý panovník, roku 1583 přenesl své sídlo z Vídně do Prahy. Shromáždil v Praze obrovské sochařské a malířské sbírky, později 5 z větší části rozkradené. Sbírka obsahovala prvořadá díla italských renesančních umělců např.: - Leonardo Da Vinci - Tizian - Rafael - Veronese ( , malíř, Benátky) - Tintoretto Sbírky obsahovaly též mnoho drobných plastik a také umělecká řemesla. Známým umělcem na dvoře Rudolfa II. byl milánský malíř Giuseppe Arcimboldo Jaro, Léto (manýrismus.) Manýrismus - konec 16. století (Itálie, Francie, Španělsko..) vyznačuje se protáhlými postavami v nepřirozených postojích a pohybech a zvláštní duhovou barevností Základem manýrismu bylo šokovat. V širším slova smyslu je to směr založený na manýře ( italsky maniela). Rudolf II. byl též proslulý stavebník. Za jeho vlády byla provedena dostavba a přestavba pražského Hradu (Španělský sál později novobarokně přestavěn, Matyášova brána ). Panovnický dvůr v té době byl střediskem věd, nauk a centrem uměleckých sbírek ve střední Evropě. page 7 / 7